Archiv Včelařské konference

>James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá zpusob, a ten, kdo nechce, hledá duvod.
:>
:>\vov

To mě vystihuje částečně. Já to vlastně opravdu nechci, ale zase bych nebyl proti.

Jinak v posledním Včelařství 10 je dopis čtenáře Mocka z Příboru a to je síla. Už dlouho jsem tak "hustý" text nečetl. Já bych v odpovědi tak slušný jako Dr.Peroutka určitě nebyl.
Eman

Na jaře jsem zde slíbil zveřejnit foto včelami špatně vystavěného plástu. Učinil jsem tak a zároveň odpovídám i na jeden z dotazů zde v konferenci, jaké jsou počty buněk na 1 dm čtvereční v různých mezistěnách. Obojí je ve článku ve včelařských novinách: http://vcelarskenoviny.wz.cz

K. Čermák

Priatela :

Zbytocne o tom stale debatovat. Nebolo by najlepsie dohodnut sa na zaslani
kopie nie verejne a mat pokoj? (Ja osobne by som tiez jednu bral.)
Co oko nevidi srdce neboli. Co nikto z Vas nema na cierno napalene aspon
jedno CD s hudbou? A kto Vas ide za to trestat, ked o tom nikto nevie?

Podla mna cim viac sa to bude rozpyplavat tym horsie. Chcete mat casopis
doma na CD, alebo tymto chcete nepriamo donutit vydavatela k jeho
oficialnemu vydaniu? Neviem.
Presne ako bolo napisane: James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá
zpusob, a ten, kdo nechce, hledá duvod.

Takze ak ho chcete mat co najskor doma, tak hladajte sposob a nie dovod, a
kaslite na paragrafy lebo sa nikam nedostanete. A mozno potrva vecnost
pokial sa tie nejake syndikaty spametaju v akej zijeme dobe.( a to nehovorim
o slovensku)


Nic v zlom

Pista

dopis určený zřejmě slezským včelařům -Setkání 19.3.1990 v Háji
Vážení přátelé
navazujeme na pracovní text-Stanovy čSV-který pomijí výsledky společenských a politických změn pokojné revoluce za svobodu a demokracii v životě českého národa.Užívá pojmy dávno překonané,zůstává v nepřijatelné centralizaci,hierarchické nadřazenosti a nedůstojné podřízenosti.Vylučuje tradiční samostatnost včelařských spolků,které daly vznik místnímu i ústřednímu spolčování na Moravě a ve Slezsku.
A jestliže nastala potřeba změnit stanovy,prosíme,abyste nám přátelsky dovolili tímto dopisem sdělit podnětné stanovisko...

1/Pravdivé poslání spolčování spojuje včelaře bez rozdílu
postavení...
2/Osamostatnění včelařských spolků jako právnických osob...
3/Obnovení ústředí včelařských spolků,Cechy,Morava,Slezsko
a Jednoty včelařských ústředí se sídlem v Praze.
5/Obnovení včelařského družstevnictví,pro obstarávání
potřeb,pro výkup-zpracování a zpeněžnění veškerých včelích
produktů...
6/Pro organisování kočování zachovat okresní nebo oblastní
komise...

Včelařské spolky byly r.1957 včleněny do čSV-nebyly rozpuštšny...Ustředí včelařských spolků byly likvidována r.1948.Moravský majetek 5,5mil Kčs převzala tehdejší Jednota v Praze.
Nová ústředí mohou být znovu ustavena jen z vůle včelařských spolků...

čSV okresní výbor Brno ZO Brno-město ing.J.Malý předseda
V Brně dne 14.3.1990


O dalším postupu předsednictva UVčSV máme poze neoficialní zprávy.O výsledcích jednání nám z Prahy dodnes nic nesdělili.Návrh na doplnění předsednictva byl podle neoficialních informací zamítnut.Předložili nákazové komisi žádost o udělení vyjímky dle vlastních představ.


Závěry a hodnocení situace v základních organisacích.
Cinost včelařské organisace je v současné době organisována tak,že kádrovou nomenklatůrou jmenované centrum pomoci svých převodových pák řídí činnost.ZO jsou pasívní a nejsou zvyklé bez instrukcí vyvíjet činnost nebo podnikat.ZO v podstatě nemohou samostatně hospodařit se svými prostředky.Dle našeho názoru by se ZO měly stát spolky a tím právnickými osobami s možností vytvořit si vlastní stanovy,vyvíjet inciatívu,ze které se nemusí nikomu zpovídat kromě vlastních členů.Spolky by byli organisovány v zemských ústředích,která by koordinovala spolkovou činnost a poskytovala služby k této činnosti potřebné.
Vyjadřili jsme názor na personální složení předsednictva
UVčSV,které je poplatné době jeho vzniku.Byl vysloven požadavek na doplnění PUčSV o 3 zástupce produktivních včelařů...
Prozatimní výbor MSSPV se domnívá že tento UV,sestavený na základě kádrové nomenklatůry,produktivní včelaře nezastupuje a zastupovat nehodlá.

Moravská sekce ZOčSV Brno-město
Slezská sekce Vítězslav Zídek

v dobrém franta

Vážení přátelé.

Zdědil jsem po strýci parní vařák na vosk. Bohužel mě nestačil naučit,
jak se v něm vyvařuje vosk.

Můžete mě poradit, jak z něj udělám takové ty krásné voskové koláče,
které se dají směnit za mezistěny ???

Děkuji za radu.

Honza

Nejvíc mně "dojalo" jak píše o tom, že vysypal 35 včelstev v zimě na sníh.
Vlastně řekl, "koukejte zařídit slušný peníz na výkup medu nebo budu
včelstva zvěrsky likvidovat". Strašný..



Pavel Votrubec
Ing.
SPŠ (High School)
Resslova 5
Ústí n/L 400 01
Work: 475 240 062
Mobil: 777 697 177
votrubec/=/spsul.cz




Add this card to your address book

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 23, 2003 11:05 AM
Subject: Re: casopis vcelarstvi


> >James Joyce: Kdo neco opravdu chce, hledá zpusob, a ten, kdo nechce,
hledá
> duvod.
> :>
> :>\vov
>
> To mě vystihuje částečně. Já to vlastně opravdu nechci, ale zase bych
nebyl
> proti.
>
> Jinak v posledním Včelařství 10 je dopis čtenáře Mocka z Příboru a to je
> síla. Už dlouho jsem tak "hustý" text nečetl. Já bych v odpovědi tak
slušný
> jako Dr.Peroutka určitě nebyl.
> Eman


----------------------------------------------------------------------------
----




---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

PV> Nejvíc mně "dojalo" jak píše o tom, že vysypal 35 včelstev v zimě na sníh.
To by mohlo být i porušení zákona veterinárního a o ochraně zvířat.
Přeji redakci včelařství stejnou nesmlouvavost a energii v prosazování
zákonnosti jako nedávno s tím CD. A myslím to vážně - takhle se s
živými tvory prostě nezachází.

Ivan

Ta fotka vypadá podobně jako když se včely převádějí na 4,9 mm buňky.
První roky jim to nejde a stavějí špatně. Pak si (alespoň některá
včelstva) zvyknou a stavějí rovně malé buňky a mají malé včely.
I.

Je to už trochu mimo sezónu, ale slíbil jsem napsat zkušenost s kýblovým
krmením a síťovaným pytlem. Zkusil jsem pytel, slámu a polystyrén a
hodnotím takto:
Funkčně jsou všechny způsoby stejné. Druhý den jsem viděl všude
několik utopených včel, po týdnu byly kýbly prázdné a bez včel, takže
i tam uklízejí. To se mi moc nelíbí, protože vyluhovat si možná
nosematickou včelu do zimních zásob není to ono.

# nejlepší je sláma - jednoduše dostupná, jednoduše (a ekologicky)
likvidovatelná.
# pytel je třeba napřed mít a potom mýt. Taky se do něj pár včel
zapletlo.
# polystyrén koušou a dělá smetí.

Zdravím Ivan

Vařák sice nemám, ale někde jsem viděl takový obrázek, zkusím ho popsat, ale nevím jestli je to k tomuto tématu:
Na dno pařáku se postaví miska nad ní se zavěsí v pytlíku vosk na vytavení. Pára rozehřeje vosk, ten přes pytel jako přes filtr skape do misky na dně. Svinstva z vosku jsou v pytli.
Zdraví Pavel


> Zdědil jsem po strýci parní vařák na vosk ...
> ... jak udělám takové ty krásné voskové koláče ...

Dík Pavle. To sem už vyzkoušel. Ne s pytlíkem. Vosk sem dal do
takového děravého koše, začal vařit. Vytékaly mi zbytky medu a vosk
a svinstva, která se procpala přes dírky (asi milimetrové). Jde mi spíš
o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.

Honza

Směs vody, vosku a zbytků čehokoliv nalít do nádoby (plast, nerez, smalt*)
dosti vysoké a objemné a nechat sedimentovat a vychladnout. Hezky v klidu,
nešťárat do toho. Může to trvat i víc jak 1/2 dne než to vychladne. Záleží
na rozměrech. Po vychladnutí vyklopíš bábovičku. Vosk se při chladnutí
smrští a odlepí se od stěn a plave na vodě.
Když to vyklopíš moc brzy, může se Ti stát, že uvitř voskové bábovičky ještě
nebude stuhlý vosk. Pak se Ti to rozbije a vnitřek se vyleje.
Po vyklopení nožem odstraníš spodní část - zbytky co usedly pod vosk. A
horní část - zbytky co zůstaly plavat na hladině.
Co uznáš za vhodné dáš do příští várky, ostatní zhoří dobře.

A teď k té *: pozink a železo zabarvuje vosk. A těžko se to zbarvení pak
odstraňuje.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Jde mi spíš
> o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.

> Vytékaly mi zbytky medu a vosk a svinstva,
> která se procpala přes dírky (asi milimetrové).

To bude asi ten hlavní problém, vosk (a med) se rozehřátím přes plátno propasíruje, svinstva zůstanou.

> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.
Když vařím staré souše v kastrólu na vařiči, dávám je do vody. Rozvařenou směs pak přes husté síto sleju a nechám vychladnout. Med se rozpustí ve vodě, vosk plave na hladině a na dně voskového koláče je přilepená vrstva všeho, co už nechci. Tu seškrábnu a vyhodím. Čím víc vosku, tím vyšší koláč, tím lepší práce.

Pavel

Pytlík do pařáku na vosk se dá koupit ve včelařské prodejně. Lze ho nouzově
nahradit dámskou silonovou pučochou a po skončeném lisování vyhodit i se
zbytky. Větší výtěžnost: dávat do punčoch menší množství voští a jednotlivé
dávky oddělit v koši nařezanými kousky latěk. Lisovat až ustane samovolné
odtékání voskové emulze.
Jako nádoba na jímání vosku se mi osvědčily dvě varianty:
1. plastový kyblík co nejužší a co nejvyšší. Z vysokého voskového válce
malého průměru se nečistoty snadno oškrábnou sekerkou, nebo špachtlí .
2. hranaté plastové vědro ( voskové hranoly se lépe skladují i zasílají
poštou ) ( modrá asi za 99 Kč v globusu, či OBI ).
Pro získání dobře vyčištěného vosku a dobré separace "svinstva" a špinavé
vody je dobré mít vědra zvnějšku tepelně izolovaná ( PS, nebo mont. pěna,
stará deka...) a po skončeném lisování přikrýt deskou PS ( polystyrén ) a
nechat v klidu do rána. Po dobu chladnutí se s tím nesmí hýbat.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: svetlik_konference2 <svetlik_konference2/=/centrum.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 1:23 PM
Subject: Re: Vaření vosku


>
>
>
>
>
>
> Dík Pavle. To sem už vyzkoušel. Ne s pytlíkem. Vosk sem dal do
> takového děravého koše, začal vařit. Vytékaly mi zbytky medu a vosk
> a svinstva, která se procpala přes dírky (asi milimetrové). Jde mi spíš
> o to, do čeho (aby to šlo vyndat) a jakou technikou chytat rozehřátý vosk
> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.
>
> Honza
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

:>To by mohlo být i porušení zákona veterinárního a o ochraně zvířat.
:>Přeji redakci včelařství stejnou nesmlouvavost a energii v prosazování
:>zákonnosti jako nedávno s tím CD. A myslím to vážně -takhle se s
:>živými tvory prostě nezachází.

To jsem měl hlavně na mysli. Mě taky zarazilo, že Dr.Peroutka tuto věc přehlédl a odpověděl že má pravdu a že cena je věcí trhu. Ten pisatel si myslím nepřeháněl, člověk přehání, když se chce měčím pochlubit. Zeptal bych se "jeho" veterináře jestli mu hlásil úhyn a našla se příčina. Ty peníze mu úplně pomátly mozek, proto takové to různé trumfování a diskuze o nejlepší ceně medu nemám rád.
Eman

Dne st 24. září 2003 11:38 Ivan Cerny napsal(a):

Dobry den,

> PV> Nejvíc mně "dojalo" jak píše o tom, že vysypal 35 včelstev v zimě na
> sníh. To by mohlo být i porušení zákona veterinárního a o ochraně zvířat.
> Přeji redakci včelařství stejnou nesmlouvavost a energii v prosazování
> zákonnosti jako nedávno s tím CD. A myslím to vážně - takhle se s
> živými tvory prostě nezachází.
>
> Ivan


Stesti, ze ten clovek nechova kravy, nebo prasata, mohli by mu snizit ve
vykupu cenu masa, nebo mleka, pak si jeho ciny ve srovnani s tim, co udelal
se vcelama jen tezko domyslet.To uz je mel radeji nekomu venovat ( vcely).
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Pro ořezávání spodku voskového koláče se mi dlouhodobě osvědčilo použití širokého dláta, jde to lépe a snadněji než nožem. Zakrytí vosku v nádobě je důležité pro to, aby se koláč neroztrh při chladnutí, ne že by to nějak vadilo, ale jse s tím pak horší manipulace.
Honza

Zajímavost:
Podle
http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=1&typ=1&val=18540&ids=101
se možná v budoucnu odstraní minimální cena cukru a do EU se bude
dovážet většina cukru z Brazílie apod. Cukr by asi zlevnil, ale museli
bychom se naučit, jak by ten cizokrajný snášely včely. To nás čekají
věci.
Ivan

> Pro ořezávání spodku voskového koláče se mi dlouhodobě osvědčilo
> použití širokého dláta, jde to lépe a snadněji než nožem. Zakrytí
> vosku v nádobě je důležité pro to, aby se koláč neroztrh při
> chladnutí, ne že by to nějak vadilo, ale jse s tím pak horší
> manipulace.

Nejuspornejsi a nejmin namahavy je pouzivani hobliku na sejra

\vov

Víte proč lidé kupují mnohem méně medu než by mohli kupovat?
Protože včelaře nezajímá drobnost, ale pro zákazníka to nejpodstatnější - a to jak dostat med ze sklenice do hrnku. Byl tady příspěvek o pěkných sklenicích - což je podle mne krok pěkný, ale úplně zbytečný, pokud se nedořeší funkce. Stačí se zamyslet proč zákazníci raději používají cukr / a to většinou kostkový / než med. Protože je to mnohem pohodlnější a rychlejší /hlavně není zapatlaný /. Proto doporučuji najít rychlý a jednoduchý systém nalévání. Podle mne starý medvídek z plastu byl tou dobrou cestou. Rodinné balení by mělo odpovídat cca 1 kg jak je tomu u sklenic.Malá balení je problém, protože část medu zůstává na stěnách. Různé nalévací sklenice s různým způsobem zavírání jsou nanic protože někdo musí vzít med a nalít ho tam.Řešení je podle mne sehnat vhodný typ PET lahve a doplnit ho vhodným ,, medovým ,, uzávěrem. Věřte, že SKLEM cesta k zákazníkům nevede.

Také jsem tím byl unešen , ale dnes to považuji jen za nouzové řešení Nejvíc
mě vadil přímý styk se včelami. Byly totiž příliš teplé večery a včely dost
útočily

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 11:59 AM
Subject: Re: Krmení


> Je to už trochu mimo sezónu, ale slíbil jsem napsat zkušenost s kýblovým
> krmením a síťovaným pytlem. Zkusil jsem pytel, slámu a polystyrén a
> hodnotím takto:
> Funkčně jsou všechny způsoby stejné. Druhý den jsem viděl všude
> několik utopených včel, po týdnu byly kýbly prázdné a bez včel, takže
> i tam uklízejí. To se mi moc nelíbí, protože vyluhovat si možná
> nosematickou včelu do zimních zásob není to ono.
>
> # nejlepší je sláma - jednoduše dostupná, jednoduše (a ekologicky)
> likvidovatelná.
> # pytel je třeba napřed mít a potom mýt. Taky se do něj pár včel
> zapletlo.
> # polystyrén koušou a dělá smetí.
>
> Zdravím Ivan
>
>

Vařil sjem v tom vosk moc let
1. Dovařáku se z boku naleje asi tak třetina vody a uvede se dovaru.
2. Do dírkovaného koše ae vloží předem namočené dílo (vleze se ho tam víc).
Lze použít i suché a nestláčet.
3 K výtokovému otvoru se pristaví vědro nejlépe z plastu (nesmí mít žšdné
profilování) s teplou měkou
4. Nasadíme víko s lisem a utáhneme boční šrouby
vodou ( sešťovka)do kterého bude vosk vytékat Voda musí být co nejdéle
tepláaby se vosk dobře vyčistil . Vědro jem vždy dobře zakrýval kusem staré
deky
5. Když přestává již téct vosk teprve začínáme zvolna utahovat lis s
občasným povolováním až do úplného vylisování
6 Vosk necáme dokonale stuhnout až se urhne od stěny
7 povyjmutí se nožem spodní strana dobře odřízne nožem, obsahuje mnoho
nečistot .
Vosk z pařáku je našedlý až šedý není to vada , na lomu tvoří šupiny
Dnes tavím v prádelním kotli a slunečním tavidle, je to levnější neboť
vařák je velmi drahý a specielní pytzel na tavení stojí 110kč.
Došel jsem tak v loňském roce k pozoruhodnému výsledku Shodou okolností
se všech tří způsobů tavení jsem měl po 8 kg vosku a vytavené zbytky uložené
samostatně Tyto jsem pak vytavil na kotli znova
Z tavidlových zbytků jsem vytavil ještě necelé 2 kg
Z pařáku 0,7 kg
Z kotle 0,15 kg

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 2:01 PM
Subject: RE: Vaření vosku


> Vytékaly mi zbytky medu a vosk a svinstva,
> která se procpala přes dírky (asi milimetrové).

To bude asi ten hlavní problém, vosk (a med) se rozehřátím přes plátno
propasíruje, svinstva zůstanou.

> a jak oddělovat frakce: med, vosk a svinstva.
Když vařím staré souše v kastrólu na vařiči, dávám je do vody. Rozvařenou
směs pak přes husté síto sleju a nechám vychladnout. Med se rozpustí ve
vodě, vosk plave na hladině a na dně voskového koláče je přilepená vrstva
všeho, co už nechci. Tu seškrábnu a vyhodím. Čím víc vosku, tím vyšší koláč,
tím lepší práce.

Pavel

To je slovo do pranice. :-)))
A jak se bude vylévat ten ztuhlý zkrystalizovaný med ? :-(
A ten pastovaný z tohoto obalu budeš vymačkávat ? :-(

Jedna moje přítelkyně mi loni říkala: "ten med od Tebe je úplně úplně
vynikající. Vůbec jsem se nepokýpala."
Nebyl sice pastovaný moji zásluhou, ale velmi jemně zkrystalizoval a choval
se jako máslo sám od sebe.

Takže navrhuju pastovat a dávat do plastových kelímků stejně jako margaríny
(ALFA, RAMA, PERLA a spol)
(ehmm, právě mně to napadlo. Sám to takto nedělám)
Nožem to půjde vyškrábat do sucha. Plastový kelímek zahodíš do popelnice.
Vratné obaly třeste se, plasty zase zvítězily. :-(

A určitě znáte ten postup, jak dát dětem chleba z máslem a tekutým medem
tak, aby se vůbec nepokýpaly. ŽE?
Jednoduše smíchat máslo s medem do kašičky a tou natírat chleba. A JE TO !
(ten správný pohyb rukou už si domyslíte sami:-)))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá


----- Original Message -----
From: "Stanislav Veliký" <StanislavVeliky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 25, 2003 6:19 PM
Subject: Obaly na med


> Víte proč lidé kupují mnohem méně medu než by mohli kupovat?
> Protože včelaře nezajímá drobnost, ale pro zákazníka to nejpodstatnější -
a
> to jak dostat med ze sklenice do hrnku. Byl tady příspěvek o pěkných
> sklenicích - což je podle mne krok pěkný, ale úplně zbytečný, pokud se
> nedořeší funkce. Stačí se zamyslet proč zákazníci raději používají cukr /
a
> to většinou kostkový / než med. Protože je to mnohem pohodlnější a
> rychlejší /hlavně není zapatlaný /. Proto doporučuji najít rychlý a
> jednoduchý systém nalévání. Podle mne starý medvídek z plastu byl tou
> dobrou cestou. Rodinné balení by mělo odpovídat cca 1 kg jak je tomu u
> sklenic.Malá balení je problém, protože část medu zůstává na stěnách.
Různé
> nalévací sklenice s různým způsobem zavírání jsou nanic protože někdo musí
> vzít med a nalít ho tam.Řešení je podle mne sehnat vhodný typ PET lahve a
> doplnit ho vhodným ,, medovým ,, uzávěrem. Věřte, že SKLEM cesta k
> zákazníkům nevede.

Zřejmě to bude ta jedinná cesta jak se dostat k zakazníkům ve velkém - prostě - ČESKÝ MED JEMNÝ / pastovaný/.

To je jednoduché. Chce to více propagovat pastovaný med a vysvětlit jim, že
ani krystalický není vadný. Ten se pak dá ze sklenice do hrnku přendat
snadno a bez zapatlání.S pastovaným se sladí úplně nejlépe a nejpohodlněji.
Také se jim musí připomenout, že ho nesmí dávat do vařícáho čaje ale počkat
až klesne teplota k těm 50 st.C jinak jej znehodnotí.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Stanislav Veliký [mailto:StanislavVeliky/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, September 25, 2003 6:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Obaly na med


Víte proč lidé kupují mnohem méně medu než by mohli kupovat?
Protože včelaře nezajímá drobnost, ale pro zákazníka to nejpodstatnější - a
to jak dostat med ze sklenice do hrnku. Byl tady příspěvek o pěkných
sklenicích - což je podle mne krok pěkný, ale úplně zbytečný, pokud se
nedořeší funkce. Stačí se zamyslet proč zákazníci raději používají cukr / a
to většinou kostkový / než med. Protože je to mnohem pohodlnější a
rychlejší /hlavně není zapatlaný /. Proto doporučuji najít rychlý a
jednoduchý systém nalévání. Podle mne starý medvídek z plastu byl tou
dobrou cestou. Rodinné balení by mělo odpovídat cca 1 kg jak je tomu u
sklenic.Malá balení je problém, protože část medu zůstává na stěnách. Různé
nalévací sklenice s různým způsobem zavírání jsou nanic protože někdo musí
vzít med a nalít ho tam.Řešení je podle mne sehnat vhodný typ PET lahve a
doplnit ho vhodným ,, medovým ,, uzávěrem. Věřte, že SKLEM cesta k
zákazníkům nevede.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.488 / Virová báze: 287 - datum vydání: 5.6.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.488 / Virová báze: 287 - datum vydání: 5.6.2003

Hranaté plastové vědro - to je dobrý nápad, pořídím si ho.
Plastové nádoby na jímání vosku se hodí pro případ, že se naplní dost
rychle. Při pomalém plnění vosk zdola a hlavně od stěn tuhne a tak se
nečistoty všechny neusadí dolu. V takovém případě je dobré dodatečně vost
rozpustit a potom nechat pomalu vychladnout, chceme-li získat co nejčistší
vosk. Proto na jímání vosku používám smaltovaný kbelík, v něm se dá vosk
rozpustit třeba na PB sporáku. Je konický, takže se z něho voskový koláč
velmi snadno vyklopí.
K. Čermák


----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 24, 2003 11:27 PM
Subject: Re: Vaření vosku


> Pytlík do pařáku na vosk se dá koupit ve včelařské prodejně. Lze ho
nouzově
> nahradit dámskou silonovou pučochou a po skončeném lisování vyhodit i se
> zbytky. Větší výtěžnost: dávat do punčoch menší množství voští a
jednotlivé
> dávky oddělit v koši nařezanými kousky latěk. Lisovat až ustane samovolné
> odtékání voskové emulze.
> Jako nádoba na jímání vosku se mi osvědčily dvě varianty:
> 1. plastový kyblík co nejužší a co nejvyšší. Z vysokého voskového válce
> malého průměru se nečistoty snadno oškrábnou sekerkou, nebo špachtlí .
> 2. hranaté plastové vědro ( voskové hranoly se lépe skladují i zasílají
> poštou ) ( modrá asi za 99 Kč v globusu, či OBI ).
> Pro získání dobře vyčištěného vosku a dobré separace "svinstva" a špinavé
> vody je dobré mít vědra zvnějšku tepelně izolovaná ( PS, nebo mont. pěna,
> stará deka...) a po skončeném lisování přikrýt deskou PS ( polystyrén ) a
> nechat v klidu do rána. Po dobu chladnutí se s tím nesmí hýbat.

Zdravím všechny,
zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby těžení vosku
ze včelího díla. Nějak bych si to představoval ze staré odstředivky na
prádlo, která by měla dvojí plášť s vodní lázní po obvodu (obdobně jako
vařák).
Doma používáme právě vařák a souše nejdříve rozvařujeme v kotli s vodou.
Když vařák vře tak zednickým šufanem nabereme z kotle látku a lejeme do
pytlíku (z prodejny) do vařáku (pytlík drží žabky ze záclon - protože
vše pálí).
Je to relativně rychlé, ale dlouho trvá fáze, kdy se látka ve vařáku
stlačí a furt teče... ...a kape a kape...
Vosk dáváme do plastové mísy a pak přeléváme do velkého plastového
kýble. Na druhý den nečistoty odstraňujeme širokou špachtlí a tvrdším
kartáčem.

Zdá se mi že odstředění by bylo mnohem přirozenější, rychlejší a byla by
větší výtěžnost a s menší námahou :-)))
Nemáte s tímto způsobem zkušenosti? Hlavně technické provedení, otáčky?
Děkuji.

S pozdravem Aleš Horák

zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby těžení vosku
ze včelího díla. Nějak bych si to představoval ze staré odstředivky na
prádlo, která by měla dvojí plášť s vodní lázní po obvodu (obdobně jako
vařák).

To bude podobná diskuse jako s pohonem medometu, akorát odstředivka je mnohem složitější problém než pohon medometu. Taky se už o tom kdysi diskutovalo a někdo napsal článek o úspěšné úpravě z odstředivky na prádlo do Včelařství. Co si z toho pamatuji, tak jedna z podstatných věcí tam byla úprava koše odstředivky. Koš odstředivky vyložili síťovinou, aby přes otvory neprocházely větší nečistoty a mezi tu síťovinu a koš dali nějaký distanční materiál, tuším, že to dokonce byly vrbové pruty, aby síťovina nebyla přímo na plechu koše.
V dnešní době by se na odstřeďování vosku mohla takhle upravit automatická pračka s bočním plněním. V optimálním případě by se mohlo předpokládat, že plastové a gumové materiály v pračce vydrží styk s roztaveným voskem a že odpadní čerpadlo bude schopné čerpat vosk stejně jako vodu. Pak by v podstatě stačilo pro první pokusy jen příslušně vyložit vnitřek koše - bubnu pračky. Toto je ale spíše řešení pro velkoprovozy.
Pro malovčelaře mne napadá jako cenově přijatelné řešení odstředivka o malém objemu, řekněme na 4 litry rozvařeného voští, poháněná elektrickou vrtačkou. Protože vrtačka má pro tento účel poměrně malé otáčky, musel by koš odstředivky být nízký cca 10 cm a mít poměrně velký průměr, aspoň 30 centimetrů. Otázka je, jak by si takové zažízení vedlo v konkurenci proti stávajícím vařákům.

Já jinak voští už řadu let vyvařuji v hliníkovém odšťavovacím hrnci. Dělám to průběžně, jakmile se mi nahromadí více než 10 rámků. Vosk nalévám do hranaté plastové krabice z polypropylenu, zakryji hadry a nechám den vychladnout. Drolivé nečistoty z koláče vosku očistím obyčejným kartáčem pod tekoucí studenou vodou, zbytek oškrábu nožem. Na 3 - 4 cm tlustém koláči vosku je to tak 1-2 milimetry nečistot. Vosk je pefektně čistý, žlutýa voňavý. Ve zbytcích z hrnce zůstane ještě tak cca třetina až čtvrtina vosku, ty usuším a tak jednou za dva roky zbytky vyvařím ve vařáku.

> Víte proč lidé kupují mnohem méně medu než by mohli kupovat?
> Protože včelaře nezajímá drobnost, ale pro zákazníka to nejpodstatnější -
a
> to jak dostat med ze sklenice do hrnku. Byl tady

Omlouvám se, ale větší blud jsem už dlouho nečetl. Je mnoho důvodů, které jsou za nízkou spotřebou medu, ale tento je až hodně hodně vzadu. Na prvním místě jsou stravovací návyky, malá osvícenost lidí o zdravé výživě, relativně vysoká cena třeba proti Německu atd atd. Jak psal Libor, můj poslední med (asi lipový) je taky tak jemně krystalický, že pastování je ztráta času. Ti plastoví medvídci zmizeli, protože to nešlo na odbyt. Stála by za úvazu diskuze na téma: Jak zvýšit spotřebu medu u nás bez snižování ceny. Kdybychom měli takovou spotřebu jako v Německu, tak budeme med ještě dovážet!
Eman

:>Takže navrhuju pastovat a dávat do plastových kelímků stejně
:>jako margaríny
:>(ALFA, RAMA, PERLA a spol)
:>(ehmm, právě mně to napadlo. Sám to takto nedělám)

Tak to zkus a uvidíš. Možná to po vysvětlení zabere na tvé známé, ale to je omezený okruh. Lidi se potřebujou podívat skrz med, pokochat se jeho zlatavou barvou a mít důvěru, že je to ten "správný" med, přehřátí se na něm nepozná. V kelímku by to považovali za nějakou sladkou pastu, "kdoví co v tom všechno je" .... Hlavní spotřebu medu vytvářejí divačky seriálů Novy a reklamy na Kalgon a ne pár informovaných přátel včelařů.
EV

Nedávno mi známý včelař vysvětloval princip vyvařování vosku v plastovém
vařáku. Skládá se z nádoby, do které se dává buď voští nebo přímo celé rámky
a z vyvíječe páry (něco jako elektrická konvice). Z vyvíječe páry vede
hadička do nádoby s voštím. Jakmile začne proudit pára, je mladé dílo do půl
hodiny pryč a vosk je vyteklý a navíc při vložení celých rámků je provedena
desinfekce rámků - horkou párou zmizí spory nosemy. Říkal, že když to viděl
v provozu, nemohl si to vynachválit. Prý to chce ale vidět ... Zeptám se ho,
jestli to ještě má a případně pořídím nějaké foto.
Tento zázrak prodává pan Sedláček
(http://www.vcelarstvisedlacek.cz/kontakt.html) - kdysi taky do konference
přispíval, tak, pokud nás sleduje, by k tomu mohl něco napsat nebo poslat
nějaké foto.

Zdeněk Čejka

> Zdravím všechny,
> zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby těžení vosku
> ze včelího díla.

> S pozdravem Aleš Horák
>

Ahoj,
No nevím nevím - přírodní produkt a plastový
obal. Myslím, že jeden z důvodů proč lidé kupují
med je i to že je to "luxusnější" sladidlo -
zdravé a velmi chutné. Skleněný obal je toho
potvrzením. viz víno v krabici a v lahvi, hořčice
v plastu a hořčice ve skleničce. Sklo je obecně
symbol hodnotnějšího obsahu i když to často není
pravda. Jen si to dejte do plastu já to jen
uvítám a zůstanu ( hlupák ... ??? ) u skla.

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

> (http://www.vcelarstvisedlacek.cz/kontakt.html) - kdysi taky do konference
> přispíval, tak, pokud nás sleduje, by k tomu mohl něco napsat nebo poslat
> nějaké foto.

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vyvijec.html

>
> zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel jiné moderní způsoby
> těžení vosku ze včelího díla. Nějak bych si to představoval
> ze staré odstředivky na prádlo, která by měla dvojí plášť s
> vodní lázní po obvodu (obdobně jako vařák).
>

Přiliš komplikované a člověk si při takové práci "zasviní" celý barák,
případně dílnu.


Dovezl jsem si hezkou věcičku z Ljubjane, malý kompaktní parní
vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení
určené pro parní čističe a na odlepování tapet.

Použití je následující:

1. Vložíme staré rámky do nějaké vhodné izlované bendy nebo podobně,
například použijeme starý nástavek, případně až tři.

2. Pod nástavek dáme takzvané včelařské pletivo - silnější drát, otvory
cca 4 mm, pozinkované.

3. Pod rám s pletivem vhodnou nádobu, stejného nebo většího půdorysu než
má nástavek.

4. Nástavek(y) zakryjeme.

5. Do jednoho učka umístíme hadici vedoucí z vyvíječe, ostatní ucpeme

6. Do vyvíječe nalejeme asi tak tři litry vody, lepší je měkká deštová.

7. Zapneme vyvíječ

8. Asi po pěti minutách se začne voda v nádobě vyvíječe vařit.

9. Necháme proudit do nástavků asi tak půl a ztři čtvrtě hodiny.

10. Vyvíječ odpojíme, otevřeme nástavky /pozor na riziko opatření/

11. Odebereme rámky, pokud jsou drátkované tak při opatrné manipulaci
vytáhneme prázdné košilky společně s rámkem a odklepneme do nějaké
nádoby

12. Sebereme zbylé košilky ze síta, ideální je zednická lžíce

13. Opakujeme znovu, dokud nám stačí rámky, voda ve vyvíječi nebo nádoba
na vytavený vosk.

14. Získaný vosk konvenčním způsobem roztavíme, případně vybělíme
kyselinou fosforečnou a nalejeme do kónické nádoby, kde necháme
vyhladnout.

Menší nevýhodou tohoto zařízení je pravděpodobně menší výtěžnost v
porovnání s klasickými metodami jako odstředivkou nebo pařákem, která je
však vyvážena jednoduchostí obsluhy a tím, že s výjimkou vkládání a
vyjímání rámků, není potřeba prakticky žádná obsluha, jen stačí občas na
dálku (nádoba je průsvitná, takže je vidět stav vody). Také vyváření u
firmy není nejlevnější a mezi včelaři často panují dohady, že přišli o
část vosku ve prospěch obsluhy.

Celá tahle hračka mě na výstavě u Bienen-Voigtu stála 59 Euro, to byla
výstavní sleva, normálně podle jejich katalogu stojí 63.

Plánuji o tomto způsobu získávání vosku napsat článek do časopisu, kde
budou i fotografie.

S pozdravem

Lněnička

ČOo> Dovezl jsem si hezkou věcičku z Ljubjane, malý kompaktní parní
ČOo> vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení
ČOo> určené pro parní čističe a na odlepování tapet.
V Německu je to prý jako odlepovač tapet normálně v OBI a spol. U nás
zatím nevím.
I.

MJ> Také jsem tím byl unešen , ale dnes to považuji jen za nouzové řešení Nejvíc
MJ> mě vadil přímý styk se včelami. Byly totiž příliš teplé večery a včely dost
MJ> útočily
Za hlavní půvab kýblů považuji, že lze nakrmit na jeden průchod. Pak ten styk
se včelami tolik nevadí.
Taky záleží na technologii. Mám fólii jako strůpek, na to jsem posadil
kýbl a vše zavřel do prázdného nástavku a dal strop. Potom jsem ten
prázdný nástavek trochu nadzvedl na straně a přehrnul roh igelitu, aby
tam mohly. Žádný styk se včelami. Za týden bylo vybráno a jen dost
málo včel v krmném prostoru, které se ochotně nechaly sklepnout před
česna.
Zdravím Ivan



I.

Ja krmím klasickými 4 l fľašami. Jednoducho dám vodu,
nasypem cukor a pri 30 rodinách mi to trvá necelú
hodinu. Včely to vypijú bez problémov tak za 2 až 4
dni. Neviem načo to šaškárenie s varením sirupu,
plnením vedierok a ich vkladaním do úľov. Nikto ma
nepresvedčí, že to nie je časovo aj pracovne
náročnejšie. No hlavne, že už máme zakrmené. Tak už
len 2x predymiť a do jari padla.

Peter M.

--- Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz> wrote:
> MJ> Také jsem tím byl uneąen , ale dnes to povaľuji
> jen za nouzové řeąení Nejvíc
> MJ> mě vadil přímý styk se včelami. Byly totiľ
> přílią teplé večery a včely dost
> MJ> útočily
> Za hlavní půvab kýblů povaľuji, ľe lze nakrmit na
> jeden průchod. Pak ten styk
> se včelami tolik nevadí.
> Taky záleľí na technologii. Mám fólii jako strůpek,
> na to jsem posadil
> kýbl a vąe zavřel do prázdného nástavku a dal strop.
> Potom jsem ten
> prázdný nástavek trochu nadzvedl na straně a
> přehrnul roh igelitu, aby
> tam mohly. ®ádný styk se včelami. Za týden bylo
> vybráno a jen dost
> málo včel v krmném prostoru, které se ochotně
> nechaly sklepnout před
> česna.
> Zdravím Ivan
>
>
>
> I.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Shopping - with improved product search
http://shopping.yahoo.com

Absolútne súhlasím. Nedávno bolo zistené úplnou
náhodou keď vo Veľkej Británii v jednom laboratóriu
umyli špeciálnym dezinfekčným prostriedkom klietky z
PVC a uvoľnili z PVC látku čo spôsobila u myší až 40%
ný nárast genetických vád u plodov myší. Rýchlo sa to
ututlalo aby neprišla ďalšia rana pre potravinársky
priemysel (po BSE, slintačke a akrylamide). Ale určite
je pre prírodu vhodnejší a pre ľudí zdravší ak med
bude naďalej v skle. Ale celkovo si myslím, že nie je
problém s predajom medu za relatívne slušné ceny (keby
som toho medu mal o niekoľko ton viac :)). Len je
dôležité dokázať odseparovať kvetové medy od agátu a
medovice - a to je vždy problém.

Peter M.

--- nezmart/=/quick.cz wrote:
> Ahoj,
> No nevím nevím - přírodní produkt a plastový
> obal. Myslím, ľe jeden z důvodů proč lidé kupují
> med je i to ľe je to "luxusnějąí" sladidlo -
> zdravé a velmi chutné. Skleněný obal je toho
> potvrzením. viz víno v krabici a v lahvi, hořčice
> v plastu a hořčice ve skleničce. Sklo je obecně
> symbol hodnotnějąího obsahu i kdyľ to často není
> pravda. Jen si to dejte do plastu já to jen
> uvítám a zůstanu ( hlupák ... ??? ) u skla.
>
> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)
>
>
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Shopping - with improved product search
http://shopping.yahoo.com

Ano, ten vyvíječ skutečně nemá chybu! Zabijete tři mouchy jednou ranou:
- máte krásně žlutý vosk
- dezinfekce rámků
- a hlavně žádné drátkování

Ty fotky máte na již zmíněné adrese a jelikož jsem nejen fotil, ale i s tímto zařízením
pracoval, tak vím o čem mluvím. Mohu skutečně vřele doporučit.
Ten kbelík někteří lidé nahrazují jinými plastickými nádobami, ale to už záleží na
každém.

Zdraví Pepa Přepechal

Ahoj Jardo a spol,
Sam jsem si koupil od Narexu jednorychlostní profi vrtacku 1050W max 650 ot za min. využívám to k pastování medu. výhoda proti míchadlu je vetsí síla a hlavně sklíčidlo, míchadla mivaj jiný zpusob uchyceni je to skoro jednoucelove ( vim, ze se da koupit adapter, ale proc) cena kolem 6000,- jsem s ni spokojen. Radek Na presny typ se muzu v pripade zajmu podivat.

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Jaroslav Vodi?ka" <jar./=/vod.volny.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Pohon na medomet (3732), regul?tor
Datum (Date): 19. 9. 2003 9:32
==================================================

> Znovu jsem se informoval u distributora Narex. Nabídl mi novinku- míchadlo
> se silnou převodovkou a výkonem 730 W, podobá se to vrtačce, osobně jsem to
> viděl a zatím se mi to zdá super, cena je tam kolem 5000 Kč, záleží kde se
> to kupuje. Otáčky velmi nízké cca. 300-600 a velký výkon, myslím že je to
> to pravé ořechové. Toto utahat si myslím nebude tak jednoduché a těžko se
> tak stane, je to silně předimenzované, uvědomme si, že většina
> stejnosměrných pohonů je tak 40-80 W.
>
>
> Jinak co se týká ještě jednou těch vrtaček- vrtačky s vyšším počtem otáček
> trpí při rozběhu, ale když už je máte doma a chcete je použít, dobře, tak
> tomu pomožte rukou, pak už je záběr minimální.
>
> Vrtačky s nízkým počtem otáček přesně 600-800 Ot.min. jsou ideální 630 W i
> více. S regulací otáček. Při těchto parametrech nemá nic proti ani výrobce
> Narex, je třeba použít silné vrtačky s nízkými otáčkami. To dokazuje i
> dlouhá životnost hliníkové vrtačky kterou jsem uvedl jako příklad, ta má
> nízké otáčky a velký výkon.
>
> A to jak dlouho to vydrží je problém, třeba do konce života,není důvod aby
> to nevydrželo,       musel bych čekat 10 let abych něco mohl uvést do praxe a
> pak říct tomu kdo nevěří, točí se to 10 rokem a nabídnout to až za 10 let.
> Testama to prošlo, v praxi zatím také.       
>
>
> Na nízké otáčky a velký výkon jsou právě ty míchadla, ale zase to
> nepoužijete po celý rok, vrtačka má přece jenom větší rozsah použití.
>
> 1/ Držte se značky Narex nebo PROTOOL, což je také Narex.
> 2/ Používejte nízké otáčky do 1000 ot.min. a regulaci od nuly . a min. 630
> W.
> 3/ Přímo na osu koše, 1:1 ušetříte si práci a zvýšíte životnost vrtačky.
>
> Při dodržení těchto parametrů není co řešit.

____________________________________________________________
Vyzkoušejte si Oskarovy MMS zdarma!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=60950%26url=http://www.oskarmobil.cz/services/whatsnew.php#moje

Díky všem, kdo se mi snažili poradit s tím parním vařákem. Již je mi
to vcelku jasné, jen se ještě pro jistotu zeptám: Ten pytlík, co se
dá koupit za 110 Kč, ten se dává dovnitř do toho ocelového koše s
dírkama a lisuje se vosk v něm (tak jsem to pochopil) nebo vně koše
a funguje jako filtr?

Děkuji Honza

Pytel se samo sebou dává dovnitř koše.
Ještě k naplnění pytlíku:
nedoporučujiu dávat velké množství, protože se sníží značně výtěžnost. Menší množství se rychleji prohřeje a snadno vylisuje než když naplníte koš až povrch. Při rozvařování souší před vlastním lisováním se také stává, že část obsahu vyhřezne nad píst i s pytlíkem.
Místo drahého sáčku z včelsřských prodejen je lépe si sešít pytel ze starého prostěradla nebo použít hustý pytel od brambor - uplně vyhovuje.
Honza

>Dovezl jsem si hezkou věcičku z Ljubjane, malý kompaktní parní
>vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení
>určené pro parní čističe a na odlepování tapet.
>
>Použití je následující:
>
>1. Vložíme staré rámky do nějaké vhodné izlované bendy nebo podobně,
>například použijeme starý nástavek, případně až tři.
>
>2. Pod nástavek dáme takzvané včelařské pletivo - silnější drát, otvory
>cca 4 mm, pozinkované.


Z toho, jak někteří uvádějí, že při vaření vosku používají pozinkované nebo špatně pocínované zařízení, mám obavy. Včelí vosk jsou hlavně alkylestery příslušných voskových kyselin a jen část, cca 13 % jsou volné voskové kyseliny. Poškození vosku stykem s těmito kovy a jeho následná „oprava“ kyselinou fosforečnou zvýší poměr volných voskových kyselin na úkor esterů. Může to být taky důvod případného zvýšeného vykousávání mezistěn včelami. Pak se můžeme dohadovat, proč některé mezistěny včely vykousaly, když mají o 20 buněk více nebo méně než optimální a někomu jinému v pohodě vystavily.

Kyselina fosforečná se dá nahradit při čištění vosku výluhem z superfosfátu, ten je v každé drogerii.

Něco jako ten vyvíječ jsem kdysi uvažoval vyrobit, ale nedostal jsem se k tomu. Jako topné těleso jsem chtělpoužít těleso z pračky, to má okolo těch 2200 W. Nádobu spájet z pozinkovaného plechu na objem 5 - 10 litrů, ty 3 litry se mi zdá málo. Nádobu izolovat keramickou vlnou. Na nádobě by bylo něco jako příruba, na kterou by dosedalo víko s vyýstěním na hadici. Těsnění by se dalo udělat ze silikonového tmelu z tuby. Víko by mělo být k nádobě přitlačováno sponkou, aby se dalo rychle odklopit při dolévání vody a kontrole. Hadice by měla vydržet teplotu páry, možná by ale stačila normální zahradní o větším průměru.
Na hadici jsem chtěl nasadit něco jako hubici, aby z ní šla pára pod slabým tlakem a z rámků tavit to voští do nějaké nádoby a dále to voští zpracovat třeba ve vařáku. Chtěl jsem se tím vyhnout hlavně drátkování rámků. Je to jen nápad starý tak 8 -10 let na základě nějakého článku ve Včelařství ( kdyby bylo CD, stačilo by jen zadat do vyhledávače heslo třeba „pára“ a článek by se objevil, ale takhle nenám chuť se prohrabavát starými ročníky), nikdy jsem to takhle nerealizoval.
Třeba ale tohle někoho inspiruje a v tom směru začne něco dělat, ať už jako kutil nebo jako výrobce pro včelaře.


R. Polášek

Dne pá 26. září 2003 13:09 R. Polásek napsal(a):

>
> Něco jako ten vyvíječ jsem kdysi uvažoval vyrobit, ale nedostal jsem se k
> tomu. Jako topné těleso jsem chtělpoužít těleso z pračky, to má okolo těch
> 2200 W. Nádobu spájet z pozinkovaného plechu na objem 5 - 10 litrů, ty 3
> litry se mi zdá málo. Nádobu izolovat keramickou vlnou. Na nádobě by bylo
> něco jako příruba, na kterou by dosedalo víko s vyýstěním na hadici.
> Těsnění by se dalo udělat ze silikonového tmelu z tuby. Víko by mělo být k
> nádobě přitlačováno sponkou, aby se dalo rychle odklopit při dolévání vody
> a kontrole. Hadice by měla vydržet teplotu páry, možná by ale stačila
> normální zahradní o větším průměru.
> Na hadici jsem chtěl nasadit něco jako hubici, aby z ní šla pára pod
> slabým tlakem a z rámků tavit to voští do nějaké nádoby a dále to voští
> zpracovat třeba ve vařáku. Chtěl jsem se tím vyhnout hlavně drátkování
> rámků.       Je to jen nápad starý tak 8 -10 let na základě nějakého článku ve
> Včelařství ( kdyby bylo CD, stačilo by jen zadat do vyhledávače heslo třeba
> &#8222;pára&#8220; a článek by se objevil, ale takhle nenám chuť se
> prohrabavát starými ročníky), nikdy jsem to takhle nerealizoval.
> Třeba ale tohle někoho inspiruje a v tom směru začne něco dělat, ať už jako
> kutil nebo jako výrobce pro včelaře.
>
>
> R. Polášek

Dobry den,

na filmu od p. Jindry z navstevy pr. Kolomeho mne zaujal jeho zpusob vyvareni,
jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco jako velky brutar , kde se vsechno
rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si spocitat na kolik Vas
ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na vyvijec pary
nepisi ).

--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Nové články:
===========

Valná hromada a seminář PSNV-CZ:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003092601


S pozdravem
redakce

>> vyvíječ,příkon 2200 W, kilo páry za hodinu, původně je to zařízení

> V Německu je to prý jako odlepovač tapet normálně v OBI a spol. U nás
> zatím nevím.

Už to u nás v nějakym letošnim letáku "Akce" bylo, tuším že byl z OBI nebo
možná Baumaxu.

Honza

> jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco jako velky brutar , kde se
vsechno
> rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si spocitat na kolik
Vas
> ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na vyvijec pary
> nepisi ).

Ještě lepší (úspornější a čistší) by byl pod ten brutar (místo klasickýho
topeniště konstruovaného spíš na uhlí než dřevo) dřevoplynovej hořák, třeba
zvětšenina kempingovýho zplynovacího vařiče jako je k vidění na
http://www.woodgasllc.com/.

Honza

> Už to u nás v nějakym letošnim letáku "Akce" bylo, tuším že byl z OBI nebo
> možná Baumaxu.

http://www.promacz.cz/katalog.php?id=260

Pripojuji se k diskuzi se svým názorem: sklenka je sklenka. Je do ní videt,
dobre se udrzuje v cistote, není to nic umelýho.

...tak nejak me napadl citát z filmu "Co je vám, doktore?", kdy Zdenek
Sverák drzí mléko v pytlíku, "zálibne" se na nej dívá a ríká: "Hmmm,
igelitový vemeno...". :)

Mejte se jen a jen dobre.

jose

Medové recepty Víti Vydry
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/recepty.html

Medové recepty /=/ Labužník.com
http://www.labuznik.com/search.php?term=medov&recipes=1

Kuchnia miodowa
Pokrmy s medem na polském včelařském portálu.
http://www.pszczoly.pl/rozne/kuchnia1.php



Honey Association - Honey Recipes
http://www.honeyassociation.com/recepies2.htm

Golden Blossom Honey Recipes
Vyhledávání v databázi 600 medových receptů.
http://goldenblossomhoney.com/searchrecipes.asp

Gourmet HoneyStore - Recipes
Kolekce několika medových minikuchařek ke stažení v PDF.
http://www.gourmethoneystore.com/recipes.htm

Honey.com - Honey Recipes
Sekce receptů na propagačním webu severoamerické National Honey Board.
http://www.honey.com/recipes/


Recepty včelařství Sue Bee
http://www.suebee.com/recipes.html

Burleson's Honey - Recipes
http://www.burlesons-honey.com/natural-living/recipe-main.htm

Silverbow Honey - Recipes
http://www.silverbowhoney.com/recipes.html


Medové recepty /=/ About.com
http://homecooking.about.com/library/archive/blmisc56.htm

Medové recepty /=/ RecipeCenter
http://www.recipecenter.com/Results.asp?categ1=honey

Recepty s medem /=/ Chef2Chef
http://chef2chef.com/cgi-bin/menuc.cgi?search=honey

Recepty s medem /=/ RecipeSource
http://www.recipesource.com/cgi-bin/search?search_string=honey

Recepty s medem /=/ Recipezaar
http://www.recipezaar.com/search/search.zsp?query=honey

Dobrý den,mám pro Vás odborníky dotaz!Jsem student a mám do jednoho předmětu na internetu zjistit jak přepravím 12 včelích rojů z Brna do Prahy a uvést 3 až 5 faktorů proč jsem vybral tu a tu dopravu!Bohužel jsem nikde na internetu nenašel vůbec nic o přepravě včel!Potřebuji vědět úplně vše,protože včelařství není moje parketa!Proto bych Vás chtěl požádat jestli by jste mi nemohli pomoct!Díky moc za pomoc!
S pozdravem Tomáš

Jak krásné by bylo čerstvé kravské máslo ve skle.
Mléko rovněž. Co dodat ...

...ale taky by se med mohl balit do kartonových krabic... Ve složeném stavu by nezabraly místo, šly by ekologicky zlikvidovat, nejsou další náklady na jejich umývání i ten ztuhlejší med by šel vymačkat...

A teď vážně. Není třeba chytat za slovíčka a prosazovat jen svůj jediný správný názor. Každý ať si balí do čeho chce, můj názor na tuto věc zůstává věrný sklu.

>
> Jak krásné by bylo čerstvé kravské máslo ve skle.
> Mléko rovněž. Co dodat ...

____________________________________________________________
MMS až na rok zdarma!
Oskarův Dárkový koš nabízí i MMSky. Až rok budete MMSkovat zdarma ? a navíc
pořídite i zvýhodněný mobil. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=60091%26url=http://www.oskarmobil.cz/services/whatsnew.php

>9. Necháme proudit do nástavků asi tak půl a ztři čtvrtě hodiny.
>
>10. Vyvíječ odpojíme, otevřeme nástavky /pozor na riziko opatření/
>
>11. Odebereme rámky, pokud jsou drátkované tak při opatrné manipulaci
>vytáhneme prázdné košilky společně s rámkem a odklepneme do nějaké
nádoby

mám mít představu, že když vytáhnu drátkované rámky, tak budou čisté
(bez nutnosti oškrábání)? Tedy když je odklepnu?

S pozdravem Aleš Horák

Nejlepší přeprava je v bublinkách do vodní váhy- ty koupíš v každých dobrých stavebninách.Její objem odpovídá přesně jedné včele a je v ní i dost vzduchu na cestu. Důležité pro tuto přepravu je, že musí proběhnout na jaře nejlépe 1.4.

Do ruk sa mi dostal novy katalok fy PROMA ,a medzi inymi vecami ,je tam
aj Odstranovac tapiet WAP75, v suvislosti s vytapanim vosku.

-napatie 230V
-prikon 2000 W
-objem nadoby 4l
-dlzka hadice 3,65 m
-para je vytvorena za 16 min.
-pracovny cas s naplnou 70 min.
-hmotnost 2,6 kg

Na Slovensku to stoji 2990 Sk (uz s DPH),dalsie informacie mozete ziskat na
:
www.promask.sk
www.promacz.cz

katalog strojov a naradia Vam poslu gratis.

S pozdravom Laco S.

Byl jsem v sobotu na přednášce. Mirek Sedláček předváděl jak tavit vosk pomocí vyvíječe páry ( možná to má z Ljublani , nevím ) . Vosk odtekl, zůstaly pouze košilky, které se potom musely vyřezat. To zařízení stálo nějako kolem 5 000 Kč, fungovalo to, dobrý. Zkuste se informovat u něho.

A co třeba takhle ?
Před časem jsem tady popisoval, jak si rozvářím cukr pro krmení. 200 litrový sud, dole propan butanový hořák. Nevím, nezkoušel jsem to, ale určitě by to mělo jít, je to stejný princip- napadla mě jedna věc:

Je to to samé jako když ohříváte v kuchyni knedlíky-

na dno sudu trochu vody, něco s odstupem ode dna ( nožky ) na to posadit nádobu , která je menší než průměr sudu, snad tak o 5-10 cm ( z každé strany 2,5-5 cm ) a do této nádoby stojánek, do stojánku souše, sud zakrýt, voda se bude vypařovat, vosk odteče , v souších zůstanou košilky, vosk bude v nádobě dole. A třeba i na sebe ještě jednou totéž.
účel to splní.

Mě to vyšlo celkem na cca. 3000 Kč, a když to bude fungovat
i pro vosk, tak je to zařízení které se hodí jak pro
rozváření cukru ( cca. 3 hodiny ) tak i jako tavení vosku .

Ahoj Radku,

jsem rád, že Ti to funguje, super. Vrtačka co zvládne točit s klasickým medometem se dá koupit ale i levněji, cca. za 2500 Kč. Ale pro pastování by samozřejmě nebyla. Pokud Ti to jde pastovat s tím typem , tak super, rozšiřuje to použití.

Tomáąi
vystřelit písemně odpověď na zadanou logistickou úlohu ( přečetl jsem si
tvoji ľádost aľ teď ) chce chvíli čas. Zkusím něco vypustit do konference,
někdo se na to určitě ozve a pak si z toho dáą potřebné informace dohromady.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Tomáą <tom.mach/=/post.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 27, 2003 2:40 PM
Subject: Prosím pomoc!


> Dobrý den,mám pro Vás odborníky dotaz!Jsem student a mám do jednoho
> předmětu na internetu zjistit jak přepravím 12 včelích rojů z Brna do
Prahy
> a uvést 3 až 5 faktorů proč jsem vybral tu a tu dopravu!Bohužel jsem nikde
> na internetu nenašel vůbec nic o přepravě včel!Potřebuji vědět úplně
> vše,protože včelařství není moje parketa!Proto bych Vás chtěl požádat
> jestli by jste mi nemohli pomoct!Díky moc za pomoc!
> S pozdravem Tomáš
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

>A co třeba takhle ?
>Před časem jsem tady popisoval, jak si rozvářím cukr pro >krmení. 200 litrový sud, dole propan butanový hořák. >Nevím, nezkoušel jsem to, ale určitě by to mělo jít, je to >stejný princip- napadla mě jedna věc:

A co třeba takhle ?
Nasypat cukr do sudu, nalít na něho vodu horkou minimálně 60 st. z bojleru nebo nějakého jiného akumulačního zásobníku, upnout do vrtačka vrtuli na rozmíchávání barvy ( je za cca 350 Kč v každé lepší prodejně s barvami) a cukr mícháním rozpustit. Já v 50 litrovém barelu dělám pravidelně roztok do 40 litrů, stačí 3 - 4 x po minutě pro míchat a za půl hodiny je to rozpuštěné. V tom sudu by to rozpouštění trvalo o trošku déle ale určitě to je lepší než čarovat s propanbutanovým hořákem. Pokud tam ovšem nemáš k dispozici teplou vodu, v tom případě se omlouvám.

Ten sud určitě není nerezový, nechci vidět, jak bude potom vypadat vosk z takového vyvařování. Myslím, že pokud se bude tady psát o takových způsobech vyvařování vosku, kdy se vosk znehodnocuje stykem se železem a propagovat je, že budu u výrobců mezistěn trvat na tom, aby vyráběli mezistěny pro mne výhradně z mého vosku, nechci mít ty mezistěny vykousané.

Radim Polášek

Člověk by se neměl nechat zaskočit ani neobvyklými úkoly. Protoľe nevím,
je-li na takovou přepravu nějaký platný předpis, pokusím se navrhnout řeąení
takto:

Kaľdý roj musí být k přepravě vybaven:
1. včelotěsným rojákem o objemu cca 30 litrů
2. roják musí mít pevné stěny a alespoň v jedné stěně větrání včelotěsnou
sí'kou o ploąe cca 1 dm2, která se při stohování neuzavře
3. kaľdý roj musí mít veterinární osvědčení o zdravotním stavu a původu ( no
to jsem zvědav ) a povolení k převozu
4. roje je nezbytné přepravit způsobem, který zaručí doručení do 48 hod. od
podání zásilky
5. po dobu od převzetí rojů do doručení nesmí teplota poklesnout pod 0 st a
stoupnout nad 36 st.
6. roje nesmí být přepravovány ve společném prostoru se zásilkami
chemikálie a pod ), které by ohrozily ľivot včelstva.

Daląí podrobnosti by bylo nutné čerpat z aktuálně platného znění
veterinárního zákona.
a také moľná z přepravních předpisů České poąty pro přepravu zásilek
označených " ľivé včely". Tady se asi něco změnilo, protoľe např. matky uľ
poąta přepravuje bez tohoto označení.

Jsem zvědav na názory ostatních včelařů - své řeąení úlohy beru jako téma do
diskuze.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Stanislav Veliký <StanislavVeliky/=/seznam.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 28, 2003 9:05 PM
Subject: Re: Prosím pomoc!


> Nejlepší přeprava je v bublinkách do vodní váhy- ty koupíš v každých
> dobrých stavebninách.Její objem odpovídá přesně jedné včele a je v ní i
> dost vzduchu na cestu. Důležité pro tuto přepravu je, že musí proběhnout
na
> jaře nejlépe 1.4.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 9.9.2003

> takového vyvařování. Myslím, že pokud se bude tady psát o takových
> způsobech vyvařování vosku, kdy se vosk znehodnocuje stykem se železem a
> propagovat je, že budu u výrobců mezistěn trvat na tom, aby vyráběli

Myslím, ľe od toho ta konference je. ®ádný nemá patent na rozum a tím, ľe se
na téma rozvine diskuze je zaručen pohled na věc z mnoha úhlů.
Sám jsem si pracně vyrobil pařák z nerezu, vosk následně přetavuji v
destilované, nebo deą»ové vodě, protoľe vím, co s voskem dokáľe udělat měď,
ľelezo atd.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Dobrý den,mám pro Vás odborníky dotaz!Jsem student a mám do jednoho předmětu na internetu zjistit jak přepravím 12 včelích rojů z Brna do Prahy a uvést 3 až 5 faktorů proč jsem vybral tu a tu dopravu!Bohužel jsem nikde na internetu nenašel vůbec nic o přepravě včel!Potřebuji vědět úplně vše,protože včelařství není moje parketa!Proto bych Vás chtěl požádat jestli by jste mi nemohli pomoct!Díky moc za pomoc!
S pozdravem Tomáš


Předpokládám, že myslíš jen samotné včely v bedně, ne včely v úle s rámky, zásobami atd neboli včelstva.
Budou to nejspíš umělé roje, včelstvo nebo část včelstva se střepe z rámků do částečně zasíťované bedny. Takovému včelstvu se v češtině říká paketové včelstvo nebo paket.

Tady v ČR myslím nikdo opakovaně na takovou vzdálenost takhle včelstva nepřeváží, takže zkušenosti budou spíše teoretické.
Na 1 kg včel by mělo být tak 2-3 dm2 zasíťované plochy. Po setřepání by se včely měly nechat v klidu tak 6-12 hodin ve tmě a teplotě do cca 25 st C.
Vlastní přeprava asi v noci, chránit před světlem při zastávkách, dostatek vzduchu, ne průvan, teplota tak asi 10 - 30 st C. Jednotlivé pakety by měly být připevněné, aby nedrncaly o sebe a neposkakovaly při jízdě. Pokud se budou převážet automobilem, použít pomocnou zátěž pro vyladění pérování. Po převozu opět několik hodin v klidu a temnu.

Převážení takových rojů se používalo tuším poprvé v USA, kdy komerční včelaři v severnějších oblastech potřebovali využít časnou jarní snůšku a místní včelstva ještě nebyla rozvinutá. Proto získávali rozvinutá včelstva až tisíc kilometrů jižněji a převáželi je. Pak byl rozdíl, jestliže včelstvo vážilo s úlem a plásty 40 kg anebo menší paket stejného včelstva jen 5 kg.
R. Polášek

Vážení přátelé,
v letošním extrémním roce jsem zakrmil třináct velice silných včelstev
(8 v Univerzálech a 5 v Tachovácích ) už do poloviny srpna cca 18 kg
cukru. Za tři neděle jsem po vyběhnutí plodu dával ještě jednu
čtyřlitrovou sklenici do prázného medníku. Minulý týden jsem s
politováním konstatoval úhyn jednoho včelstva a veškeré zásoby vybrané
od vos. Smířil jsem se ztrátou matky a tím oslabené obranné vlastnosti
včelstva. Úl jsem zrušil, dílo rozvařil na vosk. Protože ve dvou
Tachovácích nebyl cukr úplně dobrán, odložil jsem odstranění třetího
(krmného) nástavku na následující víkend s tím, že zůstalo otevřené
česno, a dvě očka v 1. a 2. nástavku.
Tento víkend jsem s hrůzou zjistil, že jsem přišel o další troje
včelstva, v úlech obrovské roje vos všech druhů v jednom včelsvu jsem
objevil ještě cca 5 včel a velice pěknou mladou letošní matku. Na pěti
až sedmi rámcích bylo velké množství zastydlého a částečně vykousaného
plodu a na podložkách až 2 cm vykousaného voští a částí včel.
Mám z tohoto stavu velice špatný pocit a otec tvrdí, že příčinou že
byly otevřená očka v náatavcích. V době krmení však byly oba nástavky
plně obsazené včetně plného vysokého podmetu.
Může být příčinou příliš brzké krmení (v ostatních letech jsem krmil
až na konci srpna), nebo snaha o dostatečné větrání nebo je potřeba
příčinu hledat úplně někde jinde?
Děkuji za radu.

Václav

Dobry den,
>
> na filmu od p. Jindry z navstevy pr. Kolomeho mne zaujal jeho
> zpusob vyvareni, jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco
> jako velky brutar , kde se vsechno
> rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si
> spocitat na kolik Vas
> ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na
> vyvijec pary
> nepisi ).
>
> --
> S pozdravem
>
>                      Jan Cervenka
>
V případě nočního proudu asi tak na korunu, v případě denního na šest až
sedm. Do systému Kolomý budu celou tu dobu ládovat dřevo. To si svůj čas
cením na víc, i kdybych si měl během toho jenom číst noviny.

S pozdravem

Lněnička

Hliník taky vosk poškozuje?Zatím jsem to přetavoval v ešusu,jestli ho to ničí,změním způsob.originál vařáky ale taky nebyly z nerezu, a těch je nejvíc.

:>otec tvrdí, že příčinou
:>byly otevřená očka v náatavcích.

To myslím že ne. Já mám očka otevřená pořád a žádný problém, pokud je včelstvo v pořádku.
Podle mého odhadu je příčinou kolaps z varroázy a následné vyloupení. Stálo by možná za to dát vyšetřit v Dole zbytky včelstva. Ten počet je nějaký podezřelý. Nemohl by to být rejsek?
Eman

Originální vařáky byly buď z pozinkovaného nebo pocínovaného plechu.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, September 29, 2003 8:50 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Vaření vosku
>
>
> Hliník taky vosk poškozuje?Zatím jsem to přetavoval v
> ešusu,jestli ho to ničí,změním způsob.originál vařáky ale
> taky nebyly z nerezu, a těch je nejvíc.
>

naše názory na túto problematiku sú určite zaujímavé,
ale skutočné závery by sa dali robiť až na základe
skutočne seriózneho marketingového prieskumu medzi
spotrbiteľmi.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Shopping - with improved product search
http://shopping.yahoo.com

Přítel Lněnička mi to "vzal z pusy". Je to přesně tak. Nejen ládovat dřevo, ale také
čas na zízkání dřeva, stání u kotle, atd. No a co je nejdražší? Pro mne je to určitě čas.

Zdraví Pepa Přepechal

> >
> V případě nočního proudu asi tak na korunu, v případě denního na
> šest až
> sedm. Do systému Kolomý budu celou tu dobu ládovat dřevo. To si
> svůj čas
> cením na víc, i kdybych si měl během toho jenom číst noviny.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
>

----- Původní zpráva -----
Od: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz>
Datum: Pondělí, 29.září 2003 - 8:45 dop.
Předmět: RE: Vaření vosku

> Dobry den,
> >
> > na filmu od p. Jindry z navstevy pr. Kolomeho mne zaujal jeho
> > zpusob vyvareni, jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco
> > jako velky brutar , kde se vsechno
> > rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si
> > spocitat na kolik Vas
> > ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na
> > vyvijec pary
> > nepisi ).
> >
> > --
> > S pozdravem
> >
> >        Jan Cervenka

Hliník mi s voskem rozhodně neudělal to, co pozink. Zkoušel jsem tedy pouze víčka
z plástů a to v takovém tom hliníkovém dvouplášťovém hrnci na mléko (obsah odhadem asi 2 l)
a bylo to super - nebo aspoň mnohem lepší než z pozinkového vařáku.

Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: havlík <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
Datum: Pondělí, 29.září 2003 - 8:50 dop.
Předmět: Re: Vaření vosku

> Hliník taky vosk poškozuje?Zatím jsem to přetavoval v ešusu,jestli
> ho to
> ničí,změním způsob.originál vařáky ale taky nebyly z nerezu, a
> těch je
> nejvíc.
>

Nové články:
===========

Včely tu musejí být! - Kamil Hábr:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003092902

Boj proti roztoči Varroa destructor:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003092901


S pozdravem
redakce

Pokud to nebyla varaóza z neúčinné fumigace nebo z vyloupení divokého včelstva zkolabovaného na varaózu, ty očka byla otevřená pořád nebo jsi je otevřel během krmení nebo až po krmení? Jakou máš plochu očko a česno? Studenou nebo teplou stavbu, rámkovou míru 39x24 nebo jinou?
R. Polášek

Netvrdim ze je to vsade tak, ale mam podobnu skusenost. Jeden silny
odlozenec na stojane a pekne vcelstvo vo voze . Scenar rovnaky. V plode
ktory zostal po 3 - 4 roztoce na larvu. Zadymyl som vcelstva v okoli - po 5
z kazdej strany. Spad v susednych 150 - 250 v dalsich od 10 do 50. /
zadymene 28,9. kontrola dnes rano /. Pritom vsetky vcelstva boli v lete
riadne osetrene.

Matej




Radim
Polasek An: Vèelaøský mailing list
<polasek/=/e-dn <vcely/=/v.or.cz>
es.cz> Kopie:
Thema: Re: Kde se stala chyba
09/29/2003
12:37 PM
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Pokud to nebyla varaóza z neúčinné fumigace nebo z vyloupení divokého
včelstva zkolabovaného na varaózu, ty očka byla otevřená pořád nebo jsi je
otevřel během krmení nebo až po krmení? Jakou máš plochu očko a česno?
Studenou nebo teplou stavbu, rámkovou míru 39x24 nebo jinou?
R. Polášek

>
>
>Pokud to nebyla varaóza z neúčinné fumigace nebo z vyloupení divokého
>včelstva zkolabovaného na varaózu,
>
... tohle mohu vyloučit, protože dlouhodobé spady po fumigacích jsou do
10 ks, a i okolí kde včelařím je dlouhodobě hodnoceno jako bezproblémové...

>ty očka byla otevřená pořád nebo jsi je
>otevřel během krmení nebo až po krmení?
>
... očka s průměrem 25 mm mám otevřené celoročně, česno je v celé šíři
nástavku s výškou 20mm při krmení zužuji na 10 mm s dodáním ochranné
mřížky proti myším a rejskům na zimní období.

> Jakou máš plochu očko a česno?
>Studenou nebo teplou stavbu, rámkovou míru 39x24 nebo jinou?
>
rámková míra 39x24 na studenou stavbu.

>
>R. Polášek
>

Výstižný popis úhynu na varoázu. I doba je typická. Podle toho, co probíhalo před rokem u mě se mohu domnívat, že první uhynula včelstva v sezóně nejsilnější. Obvyklý bývá úhyn více sousedních včelstev. Asi nepotěším, když napíšu, že i další jsou velmi ohrožená. Mě jich loni zbylo ca 10 procent. Doporučuji co nejdřív fumigovat varidolem. Důležité je často navštěvovat včelnici a vymetat úhyny ještě před loupeží, zachráníš aspoň zásoby. Loupí včely, vosy to jen "dojíždí". Co slábne pod obvyklou míru, spojuj naostro. Co přežije silné do konce listopadu má dobrou šanci přežít zimu. Příčinou je asi chybné léčení v předchozí zimě nebo zdroj nákazy v blýzkém okolí.
Broněk

<Doporučuji co nejdřív fumigovat varidolem.

Nekde je este plod. Pod fumigaciou myslis 4x po styroch dnoch, alebo teraz
1x a potom 2x v novembri a decembri?

Matej



Bronislav
Gruna An: Vèelaøský mailing list
<e-mail/=/nezad <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Re: Kde se stala chyba
09/29/2003
01:11 PM
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Výstižný popis úhynu na varoázu. I doba je typická. Podle toho, co
probíhalo před rokem u mě se mohu domnívat, že první uhynula včelstva v
sezóně nejsilnější. Obvyklý bývá úhyn více sousedních včelstev. Asi
nepotěším, když napíšu, že i další jsou velmi ohrožená. Mě jich loni zbylo
ca 10 procent. Doporučuji co nejdřív fumigovat varidolem.
Důležité je
často navštěvovat včelnici a vymetat úhyny ještě před loupeží, zachráníš
aspo� zásoby. Loupí včely, vosy to jen "dojíždí". Co slábne pod obvyklou
míru, spojuj naostro. Co přežije silné do konce listopadu má dobrou šanci
přežít zimu. Příčinou je asi chybné léčení v předchozí zimě nebo zdroj
nákazy v blýzkém okolí.
Broněk

:>... tohle mohu vyloučit, protože dlouhodobé spady po
:>fumigacích jsou do
:>10 ks, a i okolí kde včelařím je dlouhodobě hodnoceno jako bezproblémové...

To nevylučuj, co bylo už nemusí být. Spady jsi kontroloval minulý rok. Silné včelstvo si něco vyloupí, nanese si domů breberky a další generace plodu je "v háji".

V tomto případě píšu za sebe, včelaře , ne jménem firmy, dívám se nato z hlediska vašeho, mám osobní zkušenost s tím, že vybudovat z ničeho včelnici a zařízení je velmi drahá záležitost a každý nato nemá, vůbec to není jednoduché.

Samozřejmě, plyn je dobrý tam, kde není jiný způsob, ale je laciný, a odpadá práce s nějakým dřevem. Vždyť bomba se dá koupit za 150 Kč ( náplň u LPG ) nebo za 300 Kč, tunu cukru jsem s ní rozvařil a stále ještě není zatím prázdná, stále hoří.

1/ Dobré do míst, kde není možnost elektřiny a ve srovnání s ní je to úspornější.

2/ šetří místo a finance, přičemž zvyšuje možnost použití
( vyvařování vosku )Já třeba chci vše dělat v přistavené V3S.

Co se týká toho vosku a znehodnocování- asi to bylo špatně pochopeno, vosk přece nejde do styku se železem. Absolutně.

1/ Sud je železný a povrchově upravený včelaři do něj dávají med, barva je atestovaná. Sud se dá sehnat za 100 Kč použitý nebo si koupit nový, to je jedno. Rozvářím v něm cukr.

2/ Pokud budu vyvařovat vosk tak kde je psáno, že vosk přijde do styku se železem ? Přece vosk teče do nádoby vložené do sudu - vandlík, lavor, co já vím, velká miska na květináč....plech z trouby...
Materiál se dá použít laciný smalt nebo plast ( vydrží 100 stupňů, záleží jaký ) a tyto výrobky se dají koupit v hypermarketech, lacino. Vadí plast vosku ? Myslím že ne. Jde o to, aby to vydrželo tu teplotu, ale to by mělo, potřeba se informovat při koupi, co je to za materiál.Spíše bych volil smalt. A tyto materiály mají většinou přímý atest přece na potraviny, jde tam stejně jen vosk. Co se týká toho stojánku jestli na tom někomu tak záleží tak třeba ať je ze dřeva.

Voda je dole, pára jde nahoru, vosk stéká do nádoby vložené v sudu. Takže s jakým železem že to má přijít do styku, když je i navíc povrchově upravený sud ? Tyto dvě nádoby a stojany nad sebou - vleze se tam toho více. rámky radiálně ( paprskovitě ke středu, do kruhu ) .

co je fakt :
A) pořizovací náklady pro rozváření cukru a tavení rámků nepřekročí 4 až 5 000 Kč. Dvě mouchy jednou ranou.

B) zkuste si porovnat jiné známé technické řešení cenově včetně času a energie a taky místa. Dojdete k zajímavým výsledkům, nevím co by bylo lacinější a podstatně lepší, navrhněte někdo. Všude mi to vychází o 3 až pětinásobek minimálně více. Nevím, mě to řešení vyhovuje.Jako výrobce bych to dělal samozřejmě z kvalitních materiálů a trochu jinak ,ale kdo by mě to koupil ? Vždyť to řešení je vlastně stejné a laciné a mělo by vyhovovat všem.

Nikdy sa nespoliehaj na výsledky preliečenia jedným
liečivom (klieštik môže byť rezistentný alebo liečivo
slabé, neúčinné). Preliečuj vždy 2 liečivami s dvoma
účinnými látkami.

Peter M.

Díky všem kteří mi pomohli s problémem převozu včel!Moc jste mi pomohli!Přeji hodně úspěchů a zdaru!Diky. S pozdravem Tomáš

On Fri, 26 Sep 2003, Jan Cervenka wrote:

> Zkuste si spocitat na kolik Vas ta hodina ohrevu elektrinou prijde

Dobra: Je-li 1kWh elektriny treba za 3 Kc, pak to je na 2200 W 6.60 Kc za
hodinu.

Pokud to funguje, neni to tak zle. Pokud to nefunguje, je to az dost drahy
provoz ;-)

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Když je potřeba rychle znát příčinu, není těžké takové vyšetření si udělat
sám. Problém je, že ve velké vrstvě rozkousaných plástů se vyplavení roztočů
těžko dělá. Pokud je voskových drobků (měli) míň, tak ji vspeme do nějaké
nádoby a přilejeme líh - stačí technický. Zamícháme a po
chvíli vyplavou roztoči (ale i příp. kousky včel, včelomorky aj.).
Upozorňuji, že v úlu po úhynu na varroázu, pokud zásoby jiné včely vyloupily
(byly "letové" teploty), nemusí být velká kvanta roztočů na dně, možná jich
tam najdeme jen několik desítek až stovek, přestože před úhynem jich ve
včelstvu bylo několik tisíc! Je to proto, že ve vylupovaném včelstvu se
roztoči stěhují na ještě vitální a pro ně atraktivní loupící včely -
tak nakazí další včelstva. Pokud ale v době úhynu včelstva
na varroázu je chladno, není vyloupeno, a na dně proto bude hodně roztočů.
K. Čermák

> To myslím že ne. Já mám očka otevřená pořád a žádný problém, pokud je
> včelstvo v pořádku.
> Podle mého odhadu je příčinou kolaps z varroázy a následné vyloupení.
Stálo
> by možná za to dát vyšetřit v Dole zbytky včelstva. Ten počet je nějaký
> podezřelý. Nemohl by to být rejsek?
> Eman

S velkou pravděpodobností jde o varroázu. Zkuste ze zbytků plodu vytáhnout
kukly a buňky uvnitř dobře prohlédnout - pokud v některých jsou roztoči, šlo
o přemnožení. Dospělé roztoče tam snadno přehlédneme (zvl. nemáme-li dobré
osvětlení), ale jsou tam i bílí, kteří nedokončili vývoj.
Mohou být ale i další včelstva na stanovišti hodně napadená. Proto
doporučuji co nejdříve léčit, nejlépe dát Gabony aspoň na 2 týdny (po
domluvě s veterinářem). Fumigace teď nemusí být dost účinná - mnohá včelstva
mají ještě plod.

OBECNĚJI:
I za situace, kdy dobře léčíme - jsou malé počty roztočů při podzimním
ošetření i v zimní měli, může dojít v létě k přemnožení roztočů a úhynu
včelstev. Příčinou je nejspíš méně důsledný včelař v okolí (i několika km, v
létě včely létají hodně daleko) anebo volně žijící, tedy neošetřené včelstvo
(včelstva). Oslabené a potom hynoucí včelstvo vyloupí jiná včelstva a přitom
si nanosí desítky až stovky roztočů do svého úlu, ti se tam během pár týdnů
přemnoží a způsobí úhyn včelstva. Je-li koncem léta a na podzim teplé počasí
(jako letos) tak mohou být roztoči takto přeneseni ještě dál...
Dá se OŘEDCHÁZET takovýmto úhynům? Ano - sledovat již od července asi
1x týdně přirozený spad roztočů na dně úlů na zasíťované podložce. Podložka
má být světlé barvy, abychom viděli i světlé (světle hnědé až skoro bílé)
roztože (někdy co do počtu převažují nad tmavě hnědými). Při spadu 10
roztočů na den (tak uvádí metodika) je nezbytné léčit, jinak je včelstvo
ohroženo. Pokud zjistíme např. už v červenci spad okolo 5 roztočů na den, za
měsíc jich může být několikanásobně více! Proto už v tu dobu na nic
nečekejme a pomozme včelám - např. léčit Formidolem, vytočit med a dát
Gabony.
Že má smysl sledovat vývoj varroázy tam, kde podobné nebezpečí hrozí, mohu
doložit příkladem záznamu spadu roztočů v jednom z mých včelstev (č.772)
letos (vloni 3x na podzim léčeno fumigačně):
13.7.=0 r. (r.=roztoč na podložce), 20.7.=1 r., 26.7.=1 r., 2.8.=4 r.,
10.8.=5 r., 17.8.=27 r., 23.8.=16 r., 31.8.=120 r., 6.9.=85 r., 14.9.=88 r.,
20.9.=160 r., 28.9.=200 r.
Do 10.8. tedy nic zvláštního, potom dost rychlý nárůst, takže 31.8. už
byla situace nebezpečná (120 roztočů za 8 dnů, tj. více než 10/den), léčivo
jsem ale nedal. Chci tím ukázat např., že kdyby takový nárůst spadlých
roztočů byl o 3-4 týdny dříve, bylo by nutno včelstvu pomoci, tedy dát
Gabony, aby se ochránila zimní generace včel.
Teď v září jsou sice počty spadlých roztočů okolo hranice 10/den, resp. nad
ní, je to ale méně nebezpečné než v červenci či srpnu, protože zimní
generace je již odchována. Trochu riskuji - včelstvo neléčím, zajímá mě
další vývoj počtů roztočů.

K. Čermák


> Vážení přátelé,
> v letošním extrémním roce jsem zakrmil třináct velice silných včelstev
> (8 v Univerzálech a 5 v Tachovácích ) už do poloviny srpna cca 18 kg
> cukru. Za tři neděle jsem po vyběhnutí plodu dával ještě jednu
> čtyřlitrovou sklenici do prázného medníku. Minulý týden jsem s
> politováním konstatoval úhyn jednoho včelstva a veškeré zásoby vybrané
> od vos. Smířil jsem se ztrátou matky a tím oslabené obranné vlastnosti
> včelstva. Úl jsem zrušil, dílo rozvařil na vosk. Protože ve dvou
> Tachovácích nebyl cukr úplně dobrán, odložil jsem odstranění třetího
> (krmného) nástavku na následující víkend s tím, že zůstalo otevřené
> česno, a dvě očka v 1. a 2. nástavku.
> Tento víkend jsem s hrůzou zjistil, že jsem přišel o další troje
> včelstva, v úlech obrovské roje vos všech druhů v jednom včelsvu jsem
> objevil ještě cca 5 včel a velice pěknou mladou letošní matku. Na pěti
> až sedmi rámcích bylo velké množství zastydlého a částečně vykousaného
> plodu a na podložkách až 2 cm vykousaného voští a částí včel.
> Mám z tohoto stavu velice špatný pocit a otec tvrdí, že příčinou že
> byly otevřená očka v náatavcích. V době krmení však byly oba nástavky
> plně obsazené včetně plného vysokého podmetu.
> Může být příčinou příliš brzké krmení (v ostatních letech jsem krmil
> až na konci srpna), nebo snaha o dostatečné větrání nebo je potřeba
> příčinu hledat úplně někde jinde?
> Děkuji za radu.
>
> Václav

Potvrzuji, že hliník naprosto nepůsobí na roztavený vosk. jíž cca 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém odšťavovacím hrnci, každý rok je to tak 8 - 20 x po 2 hodinách. Za tuto dobu nepozoruji žádné viditelné zeslabení plechu - je tam plech 0.8 nebo podobný. Jen povrch hliníku má vzhledově trochu jinou patinu. Hrnec je maximálně v polovině životnosti, ne li méně.
Vosk je nádherně čistý, žlutý, s vrstvou nečistot do 1 mm.
R. Polášek

Priatelia, hladam nejaky komplexny material (clanok)popisujuci "nastavkove vcelarstvo".

Vopred dik za radu

V posledním včelařství vzadu je možno objenat brožurku Včelaříme nástavkově. Docela pěkná věc za pohých 30,- Kč. Já ji kupoval ve výzkumném ústavu v Dole.

Velmi mnoho uzitecnych informaci najdes na
www.n-vcelari.cz

vojta

Na stránkách konference - konkrétně na http://www.vcely.or.cz/files/index.html
jsou hned dva kvalitní dokumenty:
- Hlavní zásady včelaření v nízkonástavkovém úlu Optimal (RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.)
- Včelaření v nízkonástavkových úlech, 1994 (ing. Květoslav Čermák, CSc.)- NNvcelareni.pdf

Obě publikace obsahují kvalitní informace o nástavkovém včelaření
a byly pro mne "manuálem" při přechodu z klasického včelaření
na nástavkové.

Dále v tištěné podobě v minulých dnech vyšla brožura Včelaříme nástavkově (od F. Kamlera a K. Čermáka- vydal Český svaz včelařů) , ale zdá se mi,
že je v podstatě "zhutněním " předchozích děl s důrazem na
vysvětlení principů n. včelaření.

A v neposlední řadě nelze pominout stránky Pracovní společnosti nástavkových včelařů (http://www.n-vcelari.cz/),
kde je koncentrována spousta článků na toto téma.


S pozdravem
M.Valenta

Ještě k tomu principu vyvařování-

Ceny ve světě

podle německého katalogu nerezová vana s vyvíječem páry –
cena 459 EUR. 18 rámků 2 KW.

Samotný vyvíječ – 63 EUR

To, co jsem tušil že to jde a popsal jsem to domácí řešení, improvizaci, se skutečně používá, jen materiály jsou jiné.

Je to hranatá vana, dole je plynový hořák vložka z nerezového děrovaného plechu do které se dávají rámky na dně nádoby voda, odpařuje se ( výkon plynu 7 KW ) vosk odtéká z vany ven do misky
cena 475 EUR .

nádoby jsou tvarově stejné, jen se mění typ ohřívání, hořákem zespodu nebo vyvíječem páry.

Pekny Den vse!
Muj dotaz je z uplne jine oblasti, nicmene doufam, ze mi poradite alespon kde hledat informace.
Na pude se mi usidlili srsni, rad bych je premistil mimo dum. Nechce se mi je zabijet, radsi bych zvolil humalnejsi metodu. Nemate nekdo nejakou ideou?
Dekuji za pomoc.

Denne pozorujem ako mi sršne krúžia pred letáčmi a
chytajú včely a nič proti tomu nezmôžem. Keby som ja
naďabil na ich hniezdo moja otázka by znela ako sa
dajú zničiť čo najnehumánnejším spôsobom (navrhujem
biolit - pretože do takto chemicky nastriekaného
hniezda sa ešte vracajú sršne a vydochnú všetky.

Peter M.

--- Pavel Sleis <p.sleis/=/seznam.cz> wrote:
> Pekny Den vse!
> Muj dotaz je z uplne jine oblasti, nicmene doufam,
> ze mi poradite alespon
> kde hledat informace.
> Na pude se mi usidlili srsni, rad bych je premistil
> mimo dum. Nechce se mi
> je zabijet, radsi bych zvolil humalnejsi metodu.
> Nemate nekdo nejakou
> ideou?
> Dekuji za pomoc.


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Shopping - with improved product search
http://shopping.yahoo.com

Srsni patri mezi vosy, v teto dobe doporucuji s nimi jiz nic
nedelat. Ted v zari-rijnu behem kratke doby tyto vosy sva hnizda
opusti, prezimuji pouze oplozene samice a hnizdo zustane prazdne.
Na jare si kazda prezimujici samice sama zacne stavet nove
hnizdo, do puvodniho se nikdy nevraci. Srsni jsou povazovani za
uzitecny hmyz, v teto dobe jejich niceni je zbytecne a muze to
byt i nebezpecne. Pepa

>Pekny Den vse!
>Muj dotaz je z uplne jine oblasti, nicmene >doufam, ze mi
poradite alespon >kde hledat informace.
>Na pude se mi usidlili srsni, rad bych je ?>premistil mimo dum.
Nechce se mi >je zabijet, radsi bych zvolil humalnejsi metodu.
>Nemate nekdo nejakou >ideou?
>Dekuji

--
Vyhraj Ford Fiesta s klimatizací a další ceny!
Více na http://soutez.volny.cz

V této době, se už stejně jako jiný hmyz, chystají na přezimování.
V hnízdě, si myslím, přezimovat nebudou. Pro zimování to jsou samotáři.
Takže oplodněné samičky někam zalezou a probudí se až na jaře. Pak teprve
začnou hledat místo pro nové hnízdo.
Teď bych už s nimi nedělal nic.

Před 3 nebo 4 lety, když byly velmi přemnožené vosy, říkala jedna moje
známá:
U nás nejsou žádné vosy. My máme sršně.
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Pekny Den vse!
> Muj dotaz je z uplne jine oblasti, nicmene doufam, ze mi poradite alespon
> kde hledat informace.
> Na pude se mi usidlili srsni, rad bych je premistil mimo dum. Nechce se mi
> je zabijet, radsi bych zvolil humalnejsi metodu. Nemate nekdo nejakou
> ideou?
> Dekuji za pomoc.

Dekuji z informace.
Prilis se mi nechtalo srsne zabijet. To ze se sami vzdali je pro mne uzitecna informace. Kdyz u nas spokojene zili do ted, tak na zimu uz je vrazdit nebudu.

Verite na marketingove pruzkumy ????
Krásná veda, která v konecném dusledku je stejne závislá na osobnosti a její
intuici a schopnosti odhadovat. Pruzkumy jsou dobrým vodítkem - nic víc.
Je to stejné jako management - prirozenou vudcí osobnost to muze zdokonalit,
ale ze sprta to dobrého séfa neudelá.
PS : ..... NEMÁM PROBLÉM S PRODEJEM ....



----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 29, 2003 10:34 AM
Subject: Re: Obaly na med


>
> nase názory na túto problematiku sú určite zaujímavé,
> ale skutočné závery by sa dali robiť az na základe
> skutočne seriózneho marketingového prieskumu medzi
> spotrbiteľmi.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> The New Yahoo! Shopping - with improved product search
> http://shopping.yahoo.com


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

Plynovou léhev není třeba kupovat na čerpací stanici zaplatíte jen zálohu
120 nebo 500 Kč a při vrácení lahve vám bude vrácena

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Vodi?ka" <jar./=/vod.volny.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 29, 2003 2:13 PM
Subject: Re: Va?en? vosku


> V tomto případě píšu za sebe, včelaře , ne jménem firmy, dívám se nato z
> hlediska vašeho, mám osobní zkušenost s tím, že vybudovat z ničeho
včelnici
> a zařízení je velmi drahá záležitost a každý nato nemá, vůbec to není
> jednoduché.
>
> Samozřejmě, plyn je dobrý tam, kde není jiný způsob, ale je laciný, a
> odpadá práce s nějakým dřevem. Vždyť bomba se dá koupit za 150 Kč ( náplň
u
> LPG ) nebo za 300 Kč, tunu cukru jsem s ní rozvařil a stále ještě není
> zatím prázdná, stále hoří.
>
> 1/ Dobré do míst, kde není možnost elektřiny a ve srovnání s ní je to
> úspornější.
>
> 2/ šetří místo a finance, přičemž zvyšuje možnost použití
> ( vyvařování vosku )Já třeba chci vše dělat v přistavené V3S.
>
> Co se týká toho vosku a znehodnocování- asi to bylo špatně pochopeno, vosk
> přece nejde do styku se železem. Absolutně.
>
> 1/ Sud je železný a povrchově upravený včelaři do něj dávají med, barva je
> atestovaná. Sud se dá sehnat za 100 Kč použitý nebo si koupit nový, to je
> jedno. Rozvářím v něm cukr.
>
> 2/ Pokud budu vyvařovat vosk tak kde je psáno, že vosk přijde do styku se
> železem ? Přece vosk teče do nádoby vložené do sudu - vandlík, lavor, co
já
> vím, velká miska na květináč....plech z trouby...
> Materiál se dá použít laciný smalt nebo plast ( vydrží 100 stupňů, záleží
> jaký ) a tyto výrobky se dají koupit v hypermarketech, lacino. Vadí plast
> vosku ? Myslím že ne. Jde o to, aby to vydrželo tu teplotu, ale to by
mělo,
> potřeba se informovat při koupi, co je to za materiál.Spíše bych volil
> smalt. A tyto materiály mají většinou přímý atest přece na potraviny, jde
> tam stejně jen vosk. Co se týká toho stojánku jestli na tom někomu tak
> záleží tak třeba ať je ze dřeva.
>
> Voda je dole, pára jde nahoru, vosk stéká do nádoby vložené v sudu. Takže
s
> jakým železem že to má přijít do styku, když je i navíc povrchově upravený
> sud ? Tyto dvě nádoby a stojany nad sebou - vleze se tam toho více. rámky
> radiálně ( paprskovitě ke středu, do kruhu ) .
>
> co je fakt :
> A) pořizovací náklady pro rozváření cukru a tavení rámků nepřekročí 4 až
5
> 000 Kč. Dvě mouchy jednou ranou.
>
> B) zkuste si porovnat jiné známé technické řešení cenově včetně času a
> energie a taky místa. Dojdete k zajímavým výsledkům, nevím co by bylo
> lacinější a podstatně lepší, navrhněte někdo. Všude mi to vychází o 3 až
> pětinásobek minimálně více. Nevím, mě to řešení vyhovuje.Jako výrobce bych
> to dělal samozřejmě z kvalitních materiálů a trochu jinak ,ale kdo by mě
to
> koupil ? Vždyť to řešení je vlastně stejné a laciné a mělo by vyhovovat
> všem.
>

Pokud budeme srovnávat vyvařování celých souší v kotly nebo vytavování vosku z rámků v nástavku parou musíme nejdříve říci kolik těch rámků chceme vytavit. Pro takových 10 nástavků souhlasím s tím, že parní vyvíječ je pohodlené řešení. Pro chovatele, který má ale více než cca 20 včelstev má kotel vytápěný třeba dřevem dostatečný výkon pro to aby svých i několik set rámků vyvařil během odpoledne. Jsou to tedy dvě neporovnatelné technologie.
Honza

Právě před chvílí, jsem se prokousal spolu s jednatelem naší organizace stohem hlášení a potvrzeními o registraci. Snadným výpočtem jsem došel k značné částce, kterou musí stát celá tato "poštovní" evidence. Rád bych požádal kompetentní pracovníky ČSV o kumulativní vedení evidence za celou organizaci (tak jako u dotací). Místo přehrabování haldy papíru mít tak jeden se seznamem chovatelů a jejich chovů. Myslím, že v každé ZO se spíše najde člověk, který bude udržovat změny na jednom papíře, než přimět všechny členy ZO aby včas odevzdaly a řádně vyplnily další papír.
Děkuji za pozornost Honza

Můj bratranec,dlouholetý včelař si sestrojil sice primitivní ale účinné
vyvařování vosku z vyřazené automatické pračky.Pokusím se popsat princip.
Byla použita pračka s bočním nebo předním vkládámím prádla.Smaltovaný koš s
nerezovým bubnem i s motorem umístil na stojan tak,že stěna s vkládacím
otvorem je nahoře.Tuto stěnu odstranil a nahradil celokovovým víkem s
nátrubkem.Pod víko je umístěno těsnění ,/ mezikruží / zhotovené z duše
přiměřené velikosti jako buben pračky.Víko s těsněním se upíná k bubnu
sponou upravenou na rychloupínání.
Podobný princip se používá u sudů na med 200 l. Ve spodní části bubnu je
umístěn stejný nátrubek jako ve víku.Vedle je umístěn vyvíječ páry se dvěma
topnými spirálami z automat.pračky.Do koše se vloží řídký pytel a do něj se
narvnají / nacpou / souše vyřezané z rámků. Pára se přivádí hadicí střídavě
do horního a dolního nátrubku, občas se zapíná pravý a levý chod motoru.V
závěru se hadice nasadí na horní nátrubek, pod spodní se postaví konická
nádoba a začne se odstřeďovat intenzivněji střídavě vlevo a v pravo.Tekutina
v nádobách se nechá vychladnout, ztuhlý voskový koláč se očistí od nečistot,
případně se přetaví ještě jednou.Výhody- vysoká výtěžnost a produktivita,
nevýhody- riziková ruční práce
s přemisťováním hadice s horkou párou na nátrubky,vysoká spotřeba topných
spirál.

To neovlivňujeme, je to předepsáno zákonem o šlechtění a plemenitbě
hospodářských zvířat a prováděcími vyhláškami. U včelařů je alespoň ta
výhoda, že hlášení podávají jednou ročně a ne při každé změně stavu jako
ostatní chovatelé.

Nová verze programu pro vedení evidence ZO by měla (až bude) umožňovat
podání elektronickou formou za celou ZO.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: jan.jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
> Sent: Tuesday, September 30, 2003 9:12 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Hláąení počtu včelstev
>
>
> Právě před chvílí, jsem se prokousal spolu s jednatelem naší
> organizace stohem hlášení a potvrzeními o registraci. Snadným
> výpočtem jsem došel k značné částce, kterou musí stát celá
> tato "poštovní" evidence. Rád bych požádal kompetentní
> pracovníky ČSV o kumulativní vedení evidence za celou
> organizaci (tak jako u dotací). Místo přehrabování haldy
> papíru mít tak jeden se seznamem chovatelů a jejich chovů.
> Myslím, že v každé ZO se spíše najde člověk, který bude
> udržovat změny na jednom papíře, než přimět všechny členy ZO
> aby včas odevzdaly a řádně vyplnily další papír. Děkuji za
> pozornost Honza
>

Jukněte do aktualit (z 29.9.2003) na http://www.akademon.cz/

Čištění vosku tímto výluhem by mne zajímalo. Můžete mi to podrobně popsat třeba na soukromou adresu? Přesný název, dávkování aj.
Díky Tonda

>Kyselina fosforečná se dá nahradit při čištění vosku výluhem z superfosfátu, ten je v každé drogerii.

Chtěl bych dodat k mému příspěvku, aby nebyl špatně pochopen:
Napadené včelstvo sice momentálně není léčeno, ale ve stanoveném termínu
během podzimu bude pochopitelně řádně přeléčeno (fumigacemi)!

K. Čermák


> Že má smysl sledovat vývoj varroázy tam, kde podobné nebezpečí hrozí, mohu
> doložit příkladem záznamu spadu roztočů v jednom z mých včelstev (č.772)
> letos (vloni 3x na podzim léčeno fumigačně):
> 13.7.=0 r. (r.=roztoč na podložce), 20.7.=1 r., 26.7.=1 r., 2.8.=4 r.,
> 10.8.=5 r., 17.8.=27 r., 23.8.=16 r., 31.8.=120 r., 6.9.=85 r., 14.9.=88
> r., 20.9.=160 r., 28.9.=200 r.
> Do 10.8. tedy nic zvláštního, potom dost rychlý nárůst, takže 31.8. už
> byla situace nebezpečná (120 roztočů za 8 dnů, tj. více než 10/den),
léčivo
> jsem ale nedal. Chci tím ukázat např., že kdyby takový nárůst spadlých
> roztočů byl o 3-4 týdny dříve, bylo by nutno včelstvu pomoci, tedy dát
> Gabony, aby se ochránila zimní generace včel.
> Teď v září jsou sice počty spadlých roztočů okolo hranice 10/den, resp.
nad
> ní, je to ale méně nebezpečné než v červenci či srpnu, protože zimní
> generace je již odchována. Trochu riskuji - včelstvo neléčím, zajímá mě
> další vývoj počtů roztočů.

Vážení přátelé,

nedá mi, abych nereagoval na článek ve včelařství č. 10/2003 z pera Jaroslava Mocka. Titul "přítel" zcela opomíjím, protože si jej podle mého názoru nezaslouží.

J. Mocek ve článku na straně 257 popisuje zkušenosti s výkupcem medu, který ho donutili zlikvidovat 35 včelstev.
Nehodlám se výkupců medu zastávat, v žádném případě. Ale pokud se oni snaží chovat tržně, ekonomicky, proč ne já? Chovám 30 včelstev a můžu říct, že jsem výkupce ještě nepotřeboval, vše stačím prodat sám a každým rokem mě stejně pár metráků medu chybí. Jen nečekám doma, že možná někdo přijde pro kilo medu...

Ale pořád to není ono, co mě na článku nejvíce "nazvedlo"... Zklamání z výkupní ceny medu dovedlo J. Mocka k tomu, že "šel hned na včelín a 35 včelstev vymetl na sníh ať se o ně Pán Bůh postará".
K tomu asi tak:
1- kdyby přemýšlel alespoň malinko ekonomicky, včely ponechá do jara a prodá. Takto do nich investoval minimálně za cukr na krmení a žádný užitek... A pak brečte, že se Vám včelaření nevyplatí...
2- kdyby chtěl včelstva zlikvidovat, nevím proč nepoužil třeba sirné knoty, nebo jiný relativně šetrný způsob likvidace. Takto J. Mocka musím nazvat ">>písk<<", přítelem v žádném případě. (Musím přiznat, že jsem tuto větu několikrát předělával, protože nechci stanou před soudem za urážku na cti...)
3- ... a ještě se s tím pochubí v časopise!!

Z článku vůbec jsem byl "unešen"... Můj ty smutku, kam se poděla kultura českého jazyka, že se musí v článku používat slova, jako "sračka, blbeček" a podobně?

Proč bych měl chtít ochranu ze strany ČSV? Copak má "Svaz" takou moc, aby mohl ovlivňovat ekonomiku a svobodné podnikání? Neseďte v koutě s rukama v klíně! Buďte aktivní!
A co se ČSV týče, poděkujte mu za jeho činnost ohledně léčení nemocí našich včel.

Mějte se hezky a... buďme opravdu přátelé. Přátelé mezi námi a včeličkami i mezi sebou navzájem.

Josef Šamalík

Dne čt 2. říjen 2003 10:59 Josef Šamalík napsal(a):
> Vážení přátelé,
>
> nedá mi, abych nereagoval na článek ve včelařství č. 10/2003 z pera
> Jaroslava Mocka. Titul "přítel" zcela opomíjím, protože si jej podle mého
> názoru nezaslouží.
>

S timto plne souhlasim, jen tak na okraj k te ekonomice - nemel by nahodou
tento dotycny "pritel" vratit ucelovou dotaci na zazimovani, ponevadz podle
jeho informaci ji prokazatelne nepouzil na to, k cemu je dle mne urcena.


S pozdravem

                     Jan Cervenka

:>nemel by nahodou
:>tento dotycny "pritel" vratit ucelovou dotaci na zazimovani,

Nejen to, ale potřeboval by asi taky vysypat na sníh (nejlíp někde na severním pólu) ať se o něj pánbůh postará..

Jinak to Josef pěkně sepsal, ale ono se řekne buďte aktivní, ale jak a co aktivně dělat a nešvindlovat? Pro někoho je hračka zbavit se 500 kg medu a někdo nemůže udat 50 kg. Mám na mysli aktivitu v rámci zákona. Ne se postavit na tržiště nebo si vyvěsit u domku reklamu s cenou a nemít schválenou provozovnu hygienikem. Celkově se nese mezi včelaři takový názor, jakoby výkupci byli zloději, když vykupují za ceny, které se nám "nelíbí". Jenže trh je trh a ne zlodějna. Nechceš prodat? prodá jiný a ty se nesmíš zlobit. Cena je vždycky kompromis. Proč myslíte, že v obchodech stojí v regálech med za 140 Kč? Pro dekoraci?
V Německu stojí kilo medu 5 EURO a cukr 1 EURO. Je tam tak levný, nebo u nás tak drahý? A nevíte náhodou kolik dostává německý včelař od výkupců?
Zdraví Eman

... já vím... Mě jen ąíleně naątvalo takový zacházení se včelama, kdyľ se
zrovinka nevyplatily...

jose


| Jinak to Josef pěkně sepsal, ale ono se řekne buďte aktivní, ale jak a co
| aktivně dělat a neąvindlovat?

Rozhořčení přítele Mocka trochu chápu. 1200 kilo medu za 25 Kč nebo kdyby to prodal "ze dvora" je rozdíl tak 70 000 Kč.
Na druhé straně už není doba socialistická, kdy se med vykupoval v každé Jednotě za stejnou cenu 35 korun. Dneska si každý svoji výkupní cenu určuje sám. Včelař, který prodá svůj med prvnímu výkupčímu,který mu padne pod ruku, riskuje, že dopadne stejně. Dneska už nestačí umět dobře ošetřovat včelstva a vytočit hodně medu, ale taky se musí umět sednout třeba k telefonu, obvolat prodejce, zjistit nejlepší cenu, možná za těch 1200 kilo vcelku by u někoho i byla vyšší cena než pro někoho, kdo přiveze jen 200 kilo , slevu na cukr atd. Tuším, že těch 1200 kg by se i vyplatilo převést pěkně daleko, pokud by někdo nabídl rozumnou cenu. Nebo investovat do nějaké tepelné komory a prodat ten med na jaře, kdy je nejlepší cena.
Když už ale př. Mocek chtěl snižovat počet včelstev, měl ty včely na jaře spojit a ne vysypat.

Jinak v této rubrice "nad dopisy čtenářů" se náhodou sešly dva články napsané jen pár kilometrů od sebe. Ten druhý jsem psal já jako ohlas na tam zmíněný článek v květnu. Vlastně ten článek byl podnětem k tomu, že jsem si sednul k internetu, prošel heslo Včely a podobné a mimo jiné ojevil i tuto konferenci. A když jsem ani v červenci v novém Včelařství svůj článek nenašel, vyměnil jsem si pár mailů s p. Mgr. Prokešem a bylo mi sděleno (necituji, pouze volně opisuji), že v mém článku není nic přínosného pro včelaře atd atd, přestal jsem se o to dále starat. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem svůj článek našel ve Včelařství.

Náhrada kyseliny fosforečné superfosfátem

Superfosfát se v skleněné nebo plastové nádobě nasype do vody a nechá tak hodinu rozpustit. Pak se promíchá. Nesmí tam být nerozpuštěné kuličky superfosfátu. Kal se nechá usadit, klidně to může být přes noc, nebo tak nějak. Voda nad kalem se potom sleje a použije pro čištění vosku stejným způsobem jako kyselina fosforečná. Dávkování tak 5 - 15 deka superfosfátu. na 1 kg vosku.
Musím ale napsat, že zatím jsem to nevyzkoušel. Nějaké zlomky zešedlého vosku ale doma mám, tak až někde koupím superfosfát, vyzkouším to.

Účinná látka ve výluhu je sloučenina Ca(H2PO4)2, neboli dihydrogenfosforečnan vápenatý. Při čištění vosku vytahuje železo z vosku a vzniká nakonec fosforečnan vápenatý Ca3(PO4)2
a fosforečnany železité a železnaté FePO4 a Fe3(PO4)2, které jsou všechny nerozpustné.

Z kyseliny fosforečné H3PO4 vznikají jen fosforečnany železa, vápník tam není.

Dále by šly použít dihydrogenfosforečnany přímo jako chemikálie, a to vedle vápenatého dihydrogenfosforečnan sodný NaH2PO4 nebo draselný KH2PO4 , pokud by šly v technické kvalitě sehnat lépe než fosforečná.

Dnes je hlavně doba podnikavců (vąimni si rozdílu mezi podnikavcem a
podnikatelem)
kteří berou na hůl dodavatele a jsou ochotni oąidit spotřebitele jakýmkoli
způsobem.
Viz. nedávnou aféru s říznutým kakaem. A nemyslím si, ľe je to s medem
jinak.
Prostě český člověk se musí kontrolovat a kontrolovat.
A tvorba cen je téľ o poctivosti.
Vypadá to, ľe si výkupci řeľou větev na které sedí.
Jsou jako rakovina, která seľere svého vlastního hostitele aľ sama bídně
zahyne :o).

Tuąím ľe staré dobré pravidlo ľidovských obchodníků bylo, ľe z obchodu musí
cítit
spojojenost obě strany.Kupující i prodejce.Myslím, ľe v obchodě byli mistry.

Hezký den.
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Radim Polasek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 03, 2003 12:07 AM
Subject: Re: Ohlas na článek ve Včelařství č. 10


> Rozhořčení přítele Mocka trochu chápu. 1200 kilo medu za 25 Kč nebo kdyby
> to prodal "ze dvora" je rozdíl tak 70 000 Kč.
> Na druhé straně uľ není doba socialistická, kdy se med vykupoval v kaľdé
> Jednotě za stejnou cenu 35 korun. Dneska si kaľdý svoji výkupní cenu
určuje
> sám. Včelař, který prodá svůj med prvnímu výkupčímu,který mu padne pod

Oni si ale nemyslí,že by si tím větev podřízli.Letos si na medu nakradou na porsche a příští rok až jim už med třeba moc lidí nedá,tak budou třeba prodávat auťáky,hrnce atd.

>Že má smysl sledovat vývoj varroázy tam, kde podobné nebezpečí hrozí, mohu
>doložit příkladem záznamu spadu roztočů v jednom z mých včelstev (č.772)
>letos (vloni 3x na podzim léčeno fumigačně):
>13.7.=0 r. (r.=roztoč na podložce), 20.7.=1 r., 26.7.=1 r., 2.8.=4 r.,
>10.8.=5 r., 17.8.=27 r., 23.8.=16 r., 31.8.=120 r., 6.9.=85 r., 14.9.=88 r.,
>20.9.=160 r., 28.9.=200 r.
>Do 10.8. tedy nic zvláštního, potom dost rychlý nárůst, takže 31.8. už
>byla situace nebezpečná (120 roztočů za 8 dnů, tj. více než 10/den), léčivo
>jsem ale nedal. Chci tím ukázat např., že kdyby takový nárůst spadlých
>roztočů byl o 3-4 týdny dříve, bylo by nutno včelstvu pomoci, tedy dát
>Gabony, aby se ochránila zimní generace včel.

Chtěl bych vznést pár otázek k zajímavému příkladu a poprosit o názor.

Nejprve jestli včelstvo přežilo do jara a v jaké bylo síle tj. kolik
rámků asi obsedalo 1.7.,1.8.,1.9.,1.10.,1.11.a jestli přežilo -
15.3.,1.4.,15.4.,třeba i odhadem na rámcích. Je to už delší dobu.

Stáří matky.

Poloha (jestli je stanoviště kryté,polozastíněné nebo otevřené, jestli >>neprobíhá<<
kolem stanoviště geograficky viditelná hranice např. okraj lesa
vedle louky,cesta s alejí uprostřed polí hranice sadu vedle
nízkého porostu )a zavčelení v počtu včelstev v poloměru asi 3 km.

Velikost česna, očka v cm2 dohromady.

Průběh krmení jestli bylo. (slídivost)

Jaký je názor na to, co by se časným léčením a bez další pomoci
po 1.9.(možná i dříve)proti roztoči, změnilo na vlastnostech včelstev na stanovišti
při běžném výběru v rozchovu přezimuvších včelstev během pár let.


Předem děkuji a hodně úspěchů
Gustimilián Pazderka

:>Oni si ale nemyslí,že by si tím větev podřízli.Letos si
:>na medu nakradou na
:>porsche a příští rok až jim už med třeba moc lidí nedá,tak budou třeba
:>prodávat auťáky,hrnce atd.

Nakradou? Tak to jsou zlodějí a měli by je zavřít :-).
Přestaňte proboha paušálně označovat obchodníky za zloděje :-(. Bez obchodníků zemřete hlady pod mostem. Samozřejmě obchodníci jsou lidi a lidi taky kradou, lžou, udávají atd. Ale to, že si výkupce uvede v ceníku nějaké číslo, které se vám nelíbí, neznamená, že je zloděj. Vždyť si toho nemusíme vůbec všímat. Přečtěte si někde co znamená slovo TRH. Takové názory mě fakt štvou.

Bylo by možné použít v úlech stavební izolaci z ovčí vlny (viz
http://web.quick.cz/inwool/)?

Výrobek je chemicky impregnovaný proti molům (Molantin SP) a ošetřen
retardérem hoření.

J. Čáp

>Bez obchodníků zemřete hlady pod mostem.

A já hlupák si do teď myslel, že lidi odjakživa proto, aby nezemřeli hlady,
pěstovali obilí, chovali hosp. zvířata, stavěli sýpky a pod. Kdyby si
přečetli něco o TRHu, dávno by chovali obchodníky :)))

> Přečtěte si někde co znamená slovo TRH.

Že by to bylo od 'trhnout' ?

predam pomocku na plnenie medu z hlinikovych kanvi do poharov,moznost pouzit aj na nove certifik.plastove nadoby,info tyndo/=/post.sk,alebo mob. 0908121314.Mozem zaslat aj foto.

> Chtěl bych vznést pár otázek k zajímavému příkladu a poprosit o názor.
>
> Nejprve jestli včelstvo přežilo do jara a v jaké bylo síle tj. kolik
> rámků asi obsedalo 1.7.,1.8.,1.9.,1.10.,1.11.a jestli přežilo -
> 15.3.,1.4.,15.4., třeba i odhadem na rámcích. Je to už delší dobu.

Jde o aktuální situaci, takže na přezimování budeme muset čekat. Včelstvo je
momentálně v průměrné síle, ponechané do zimy ve 3 nízkých nást. Optimalu.
Nejdřívější zajímavá informace bude spad roztočů po fumigacích.

> Stáří matky.
>
> Poloha (jestli je stanoviště kryté, polozastíněné nebo otevřené, jestli
> >>neprobíhá<<
> kolem stanoviště geograficky viditelná hranice např. okraj lesa
> vedle louky,cesta s alejí uprostřed polí hranice sadu vedle
> nízkého porostu )a zavčelení v počtu včelstev v poloměru asi 3 km.
>
> Velikost česna, očka v cm2 dohromady.
>
> Průběh krmení jestli bylo. (slídivost)

Odpovídám, ale ono to moc souvislosti neosvětlí:
Matka letos byla 3 letá, od 14.9. t.r. je v něm nová matka (přidána). Očka
otevřená ve všech 3 nást., i spodní česno 43,5x2,5 cm. Včelnice (s 22
včelstvy) je v zastavěné části obce v zahradě, na částečně zastíněném místě.
V obci je dalších 6 včelařů s asi 8 včelstvy na každého (průměrně) a moje
druhá včelnice 700 m od první také s 22 včelstvy. Včelstva byla nakrmena
během srpna, slídivost obvyklá, loupež jsem nepozoroval.
Důležitější asi budou tyto další informace k dané situaci:
Na první včelnici je 4x více roztočů v přirozeném spadu než na druhé
(zapisuji spad od 28.6. u všech včelstev 1x týdně). Myslím si, že je to tím,
že sousední včelaři neléčí důkladně - podporuje to i ta skutečnost, že od
první včelnice jsou blízko (do 200 m) dva včelaři, zatímco od druhé včelnici
jsou nejbližší včelstva asi 600 m. Včelstva léčím naprosto stejně ve stejný
den, 3 x fumigačně v říjnu a listopadu. Přitom už několik let po sobě je
koncem léta a na podzim v mých včelstvech hodně roztočů. Proto odhaduji, že
jde o vliv cizích roztočů od sousedů, stačí jich totiž několik málo a
zkřížením získají nebývalou vitalitu - jde o heterozní efekt. Nebýt cizích
roztočů, páří se samičky (na kukle) se svým bratrem, v nejlepším případě s
blízkým příbuzným - to když do buňky zalezou 2 samičky - proto nejsou tak
vitální, jde o degeneraci v důsledku příbuzenského páření (inbrídingu)
neboli o inbrední depresi (více o tom bude příští rok v seriálu "Příbuzenské
vztahy u včel" v časopisu Včelařství).

> Jaký je názor na to, co by se časným léčením a bez další pomoci
> po 1.9.(možná i dříve)proti roztoči, změnilo na vlastnostech včelstev na
> stanovišti
> při běžném výběru v rozchovu přezimuvších včelstev během pár let.
Nerozumím úplně přesně otázce. Ale snad odpověď najdete v tomto:
Z týdenních spadů roztočů ve všech včelstvech po dobu 3 měsíců vidím, že v
některých včelstvech narozdíl od uvedeného č. 772 počet roztočů narůstal jen
pozvolna. Naopak jedno včelstvo jsem musel už koncem července zachraňovat
vložením Gabonů, jinak by uhynulo už v srpnu. Je možné, že podle spadu bude
možno najít včelstva, kde se roztočům nedaří tolik množit a pokud je to
zčásti způsobeno příznivými geny, dala by se tak dělat i selekce na
varroarezistenci. Snadno se to ale řekne, je to složitější, protože na
počátku rozvoje včelstev je v nich nestejný počet roztočů a nadto zde působí
zmíněná reinvaze - takže není snadné najít podle spadu roztočů ta "správná"
včelstva... Ještě k té otázce - zatím to vypadá tak, že nějaké genetické
rozdíly mezi včelstvy v ovlivňování množení roztočů jsou, ale nejsou tak
velké, abychom mohli včelstva nechat bez léčení; některá by na varroázu
uhynula třeba letos, jiná za rok a ostatní za dva roky (jako příklad). Takže
jejich schopnosti musí pomocí selekce a inseminace vylepšit člověk. V
přírodě (bez vlivu člověka) by to nejspíš trvalo i nějaké to století,
přičemž by většina včelstev vyhynula.
Nicméně - pro každého včelaře z toho plyne, že sledováním přirozeného spadu
roztočů v létě může včas odhalit přemnožení v některých včelstvech a
zachránit je! Zvlášť tam, kde okolní včelaři neléčí důsledně - a je i v ČR
dost takových míst.

K. Čermák

Nové články:
===========

Pozdní krmení včelstev:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003100201

S pozdravem
redakce

Zajímalo mě, na jaké škole dávají studentům řešit převoz včel - jak
nás před nedávnem požádal o pomoc jedem student. Ukázalo se, že
internet je šikovná věc. Myslím, že tento úryvek z jeho odpovědi nás potěší
všechny.
Zdravím Ivan

--------------- citace --------------
Co se týče té školy,tak studuji Zemědělskou a lesnickou univerzitu v
Brně, provozně ekonomickou fakultu a předmět to byl Obchodní
logistika. Na univerzitě máme samozřejmě Ústav včelařství, ale bohužel
jsem se na nikoho nedozvonil, tak jsem poprosil Vás. Jinak teda práce
byla ohodnocena tak (vzhledem k tomu,že to není předmět včelařství), že
profesorka byla úplně mimo a byla to prostě bomba! Tímto Vám ještě
jednou děkuji a pozdravujte všechny z konference! Kdybych mohl také
nějak pomoci, stačí se ozvat!
--------------- konec --------------

Kdyľ logistika, tak co napsat něco o tomhle - Včelař má doma určité mnoľství
medu, řekněme od 100 kg do 1000 kg v konvích po 35 kg. Chce ho odvést do
výkupny, k dispozici má osobní auto, starąí, novějąí, malou dodávku atd.
Kolik ho bude stát dovoz do výkupny na 1 kg medu? Kdyľ bude zjią'ovat ceny u
jednotlivých výkupců, jak spočítat výhodnost, jestli bude lepąí odvézt med
dále k tomu, co má lepąí ceny nebo blíľe k tomu, co má cenu horąí?
Předpokládá se, ľe včelař to dělá po práci, nebo jako důchodce, takľe
spotřebovaný čas si nejspíąe účtovat nebude, ale ostatní výdaje ano.
Předpokládám, ľe někteří včelaři toto neprovádějí, jak dokládá ten článek
ve Včelařství č. 10 a částečně ohlasy na něho v této diskuzi.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 04, 2003 11:01 AM
Subject: Re: Prosím pomoc!


>> --------------- citace --------------
> Co se týče té ąkoly,tak studuji Zemědělskou a lesnickou univerzitu v
> Brně, provozně ekonomickou fakultu a předmět to byl Obchodní
> logistika. Na univerzitě máme samozřejmě Ústav včelařství, ale bohuľel
> jsem se na nikoho nedozvonil, tak jsem poprosil Vás. Jinak teda práce
> byla ohodnocena tak (vzhledem k tomu,ľe to není předmět včelařství), ľe
> profesorka byla úplně mimo a byla to prostě bomba! Tímto Vám jeątě
> jednou děkuji a pozdravujte vąechny z konference! Kdybych mohl také
> nějak pomoci, stačí se ozvat!
> --------------- konec --------------
>