Včelařská konference

Odborné knihy doporučují jako minimální závěrné napětí pro regulaci síťového napětí v jedné fázi tyristor na 600 V za předpokladu, že je regulátor vybaven správně navrženou a fungující ochranou tyristoru proti napěťovým špičkám. Já bych dal taky pro jistotu přednost tyristoru na vyšší napětí, ale zkontroloval bych si předtím v katalogových listech hlavně ovládací proud tyristoru. Tyristor na 1000 V mívá tento parametr horší než tyristor na 600 V.
Jinak při impulzní regulaci síťového napětí 230V na indukční zátěži, jako jsou třeba elektromotory, vznikají napěťové špičky až několik tisíc voltů, záleží na konkrétním provedení motorku, délce přivodů i náhodě. Pokud na tyristoru tato ochrana není, je jen otázka času, kdy se zničí.
Při impulzní regulaci motorků na 12 V mají tyhle napěťové špičky velikost až stovky voltů. Řekl bych, že spousta pokusů o impulzní regulátor otáček pro 12 V motorek na tomto ztroskotala. Tolik pro ty, kdo by chtěli takový regulátor sami stavět.

K regulaci otáček.
Pokud máte 500 W vrtačku o otáčkách 2500 a elektronickým regulátorem snížíte její otáčky na otáčky cca 200 vhodné pro pohon medometu, má taková vrtačka výkon tak maximálně 50 W. To je tak vhodné pro jednoduchý medomet. Ale v takovém případě mi stačí zajít na šrotiště a koupit za 100 Kč větší motorek ze stěračů a mám prakticky totéž.
Pokud ale snížím otáčky vrtačky 1:10 mechanickým převodem a výsledných 250 otáček snížím elektronickým regulátorem na 150 - 200 otáček, mám na těchto otáčkách k dispozici prakticky plný výkon vrtačky 400 - 500 W. A to už by mělo stačit na pohon všech medometů kromě těch nejtěžších.
Takže pokud se má využít plný výkon a plná životnost motorku, ať už vrtačky nebo jiného k pohonu medometu, nejdřív se musí otáčky přizpůsobit mechanicky medometu tak, aby otáčky motorku odpovídaly maximálním otáčkám medometu, popřípadě byly o něco vyšší a teprve potom použít elektronický regulátor, který tyto otáčky snižuje.
Otázka je, jak takovou převodovku udělat a kolik by stála.