Včelařská konference

Mně ty modelářské motorky připadají, že to jsou v podstatě klasické synchronní třífázové elektromory. Rozdíl je akorát v tom, že jejich mechanické provedení - ložiska, pevnost rotoru proti odstředivým silám je děláno na velmi vysoké otáčky stejně tak jako vinutí na statoru je dělané pro vyšší kmitočty. Při takhle vysokých otáčkách, až několik desítek tisíc jde převážná část výkonu nebo všechen výkon na překonání odporu a proudění vzduchu, motorek tedy funguje vzhledem k synchronním otáčkám v režimu trvalého prokluzu a jeho otáčky jsou potom velmi závislé na zatížení. Charakteristika motorku je potom velice závislá na charakteristice toho třífázového střídače, ten musí mít nějaký řízený výstupní odpor přizpůsobený parametrům motorku, protože synchronní třífázový motor v režimu prokluzu otáček neboli rozběhovém režimu má vstupní proud omezený pouze ohmickým odporem vinutí. Takže napájený z tvrdého třífázového zdroje by v takovém režimu velice rychle shořel. Výhoda je aspoň ta, že se nejedná o síťové napětí, tudíž střídač nemusí být dělaný bezpečně proti dotykovému napětí a může být všelijak samodoma zbastlený.