Včelařská konference

opravdu tím "vyhrožoval" veterinář ... lépe
řečeno - komisař veterinární správy
a spolupráce více včelařů je přesně to co nabízel
a o čem já si myslím, že je ta největší utopie ...
stačí svazovej vařák a co je s tím problémů !
A teď si představte že to bude :

a) formální stavba - každej to bude stejně stáčet
doma - vyhozené peníze v už tak chudším státě

b) "všech" - nějaké "prasátko" v tom stočí
závadný med a všichni se s ním povezou ...

mě se líbilo když na akci o EU jeden mladý včelař
povídal o tom jak nákladně vybudoval podobný
provoz a když přijeli němci tak řekli - "hezké -
to mi ještě nemáme ( nemusíme mít ) .... "


apropo - už jste viděli v čem všem jsou včelaři
schopni stáčet ?



Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz
Datum: pondělí, 15. září 2003 v 10:05 dop.
Předmět: RE: cena medu

> Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU
> přestaneme dostávat naše známé
> příspěvky.
> Bude ale zase na druhou stranu možnost
> obdržení příspěvku (dotace) z fondů
> EU, ale bude to zřejmě závislé na vybudování
> nějakého provozu (stáčírny,
> plnírny a nevím co ještě...). Sám včelař,
> který má řekněme 5-30 včelstev na
> to stačit nebude (jen možná kdyby to
> financoval z nějakého jiného zdroje). A
> tak se nabízí otázka spolupráce včelařů - 2,
> 3, 5, 10 v okolí a společné
> vybudování takovéhoto provozu.
> Otázkou je, kdo se do toho pustí ...
>
> Zdeněk Čejka
>
>
> > po precteni ruznych clanku na tema EU si
> myslim, ze jinou
> > dotaci, nez treba
> > prave prispevek na vybudovani stacirny, ci
> neceho podebneho,
> > asi nedostanem.
> >
>

>Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU přestaneme >dostávat naše známé
>příspěvky.

Není to jisté, ale nějakou podporu dostávat můžeme, ale bude se to jinak jmenovat. Třeba ekologická podpora na zachování rázu krajiny.
Už letos jsme "přišli" o podporu na zazimování, která přešla do dotací léčiv. Tím se trošku relativně zvýhodnili nečlenové svazu. To je krok správným směrem Léčení by mělo být dotováno 100%, když už léčit musíme.

>A tak se nabízí otázka spolupráce včelařů - 2, 3, 5, 10 v >okolí a společné vybudování takovéhoto provozu

To nepovažuju za reálné. Pokud na to někdo bude mít prostor a peníze, tak toho využije sám a "spolupráce" se včelaři bude možná jen ve výkupu medu. Návratnost takové investice je v nedohlednu. Kdybych na takovou investici měl, tak se pak hned postarám aby zmizely od silnic ty tabule co nabízí medy za 60 - 70 Kč. Nevím co dělá obchodní inspekce. Ale asi si nikdo nestěžuje.
Eman

Pozvánka inciativní skupiny včelařů z brněnska

Přípravný výbor Moravského sdružení produktivních včelařů svolává 4.3.1990 do Brna setkání kočovníků,včelařů z povolání a větších včelařů.Na programu je diskuse o formě - vytvoření zájmového spolku včelařů na Moravě - jeho vztah k čSV,způsoby čelení ekonomickému tlaku,problémy spojené s kočováním a jiné otázky.

Přípravný výbor:
Př.Kozon,ing.Holý,JUDr.Beránek,ing.Nehyba,př.Razsocha,př.Skřivánek,ing.Grim,ing.Malý.
Setkání řídil předseda ZO Brno-město ing.Malý,navrhl poslání.
Sjednocovat postup v rámci čSV i ve styku se státními orgány...
Koordinovat postup včelařů na trhu včelích produktů...
Organisovat setkání za ůčelem výměny názorů a informací...

ing.Holý navrhl tři alternatívy:
Založit vlastní akciovou společnost s rozhodujícím balíkem akcii...
Obnovit činnost včelařských družstev...
Novou emisi akcii rozšířit činnost sdružení Freecorp...

V diskusi první vystoupil ing.škrla,ředitel Včelpa a.s.Freecorp.Informoval o snaze po sjednocení s podnikem VčelaPředboj a o nutnosti vytvořit Jednotnou obchodní organisaci.
Př.Vašek František z Boskovic,a př.Veslý ze židlochovic žádali úplnou samostatnost od čSV,rozdělení majetku,vznik spolků a Zemských ústředí.
MVDr Peroutka /obrácen k řídícím setkání/ připoměl aby nezapoměli..a nenechali to dojít příliš daleko.Zdůraznil nutnost zachování jednotné organisace.UV usiluje o zachování struktůry čSV ve stávajícím uspořádání eventuelně zrušení KV.Nepovažuje za možné svolání nového kola okresních konferencí z org.a finančních důvodů.Otázku Moravských ZO by měla být řešena se státoprávním uspořádáním.Informoval o snaze UV vytvořit se svazy:myslivců,rybářů,zahradkářů,společnou platfrontu v parlamentě vyzval včelaře k podpisu na petici k podpoře této snahy.

V průzkumu názorů přítomných se většina vyslovila pro zachování jednotného svazu s českým a moravským ústředím.Z 240přítomných se do sdružení přihlásilo 220včelařů.

MSSPV Moravskoslezské sdružení produktivních včelařů
prozatím vzniká jako horizontalní zájmové sdružení v rámci čSV.Definitivní vztah bude dořešen až podle toho,jakým způsobem budou zájmy produktivních včelařů akceptovány v nových stanovách a v nové struktůře svazu.
Sdružení žádá provedení diskuse o návrhu nových stanov a svolání nového kola okresních konferencí.
Za jednu ze základních podmínek setrvání považuje změnu stanov v tom,že každý člen má při hlasování počet hlasů-rovný počtu včelstev.
Zádají odstranění nesmyslně tvrdých veterinárních opatření.Zaslán veřejný dopis Státní veterinární správě.

19.3.1990 byla na valné hromadě v Háji ve Slezsku ustavena slezská sekce sdružení.

3.4.1990 Pozváni tajemníkem Peroutkou na jednání se zástupci UVčSV.Předběžně bylo dohodnuto:
Komise nových stanov/JUDr.Marek,JUDr.Havlan,JUDr.Fencl,ing.Kolář,s.Sobota/ se rozšíří o JUDr.Beránka,a ing.Novotného.
Pověří JUDr.Kubína a JUDr.Beránka přípravou podkladků potřebných k jednání o vrácení majetku včelařských družstev.
Rozšíří předsednictvo UVčSV o ing.Holého,ing,Malého,př.Zídka

6.4.1990 Pozváni do Olomouce na poradu s OV čSV...

v dobrém franta

Ano, mám za to, že právě se vstupem do EU přestaneme dostávat naše známé
příspěvky.
Bude ale zase na druhou stranu možnost obdržení příspěvku (dotace) z fondů
EU, ale bude to zřejmě závislé na vybudování nějakého provozu (stáčírny,
plnírny a nevím co ještě...). Sám včelař, který má řekněme 5-30 včelstev na
to stačit nebude (jen možná kdyby to financoval z nějakého jiného zdroje). A
tak se nabízí otázka spolupráce včelařů - 2, 3, 5, 10 v okolí a společné
vybudování takovéhoto provozu.
Otázkou je, kdo se do toho pustí ...

Zdeněk Čejka


> po precteni ruznych clanku na tema EU si myslim, ze jinou
> dotaci, nez treba
> prave prispevek na vybudovani stacirny, ci neceho podebneho,
> asi nedostanem.
>

Dne po 15. září 2003 07:24 nezmart/=/quick.cz napsal(a):
Dobry den,

> veterinář začal "vyhrožovat",že časem začnou

to asi spis hygienik

> kontrolovat provozy - prodej přebytků prý už
> nepůjde. Takže už "našprtal" podmínky -
> vykachličkovaná místnost ... oblé rohy ...

netusite nahodou nekdo, kde se dozvim co vsechno je potreba pro stacirnu medu
(mysleno med do sklenic)
a pro vytacirnu medu ( mysleno med s plastu do konve ), treba i pojizdnou ?

po precteni ruznych clanku na tema EU si myslim, ze jinou dotaci, nez treba
prave prispevek na vybudovani stacirny, ci neceho podebneho, asi nedostanem.

> Nezbeda Martin
> (alias nezmar)

jinak oble kachlicky dovnitr, ani ven jsem v obchode jeste nevidel.

S pozdravem

                     Jan Cervenka

Nové články:
===========

Kalendárium - srpen:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091501

S pozdravem
redakce

Cena medu ať se nám to líbí nebo ne musí být
přijatelná pro českého zákazníka - cizina není
jistota. Osobně si myslím, že běžná kilovka by
měla být "zatím" do 100 Kč ( 90,95, 99 ...).
Nejen pro tu psychologickou hranici další nuly,
ale hlavně si myslím, že už je i pro nás
dostatečně zajímavá. Tj. Výkup alespoň 50-60 a
více.
Když už tu padlo téma vybavení - u nás už
veterinář začal "vyhrožovat",že časem začnou
kontrolovat provozy - prodej přebytků prý už
nepůjde. Takže už "našprtal" podmínky -
vykachličkovaná místnost ... oblé rohy ...
Trošku to chápu ( u větších provozů ) a trošku mě
z toho mrazí. Kdo to má a kdo bude včelařit až
budou takhle důslední ???
Zase jsme papežštější než papež

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
Datum: pondělí, 15. září 2003 v 6:56 dop.
Předmět: Re: cena medu

> :>Při návštěvě mega-super atd. marketů
> studuji nabízené medy. Zatím ve
> :>100 % jsem objevil pouze produkt s
> označením: "Země původu Čínská
> :>republika, Argentina, Česká republika"
> apod., žádný med pouze domácí,
> :>nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za
> 140,- Kč kilo.
>
> Bylo by zajímavé vědět v jakém poměru jsou
> medy namíchány.
> V únoru se čínský med dovážel za 17.- Kč/kg.
> Náš med se vyvážel za 60.-.
> Proto nemůžete od výkupců chtít vyšší ceny.
>
> :>Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého
> lokálního medu by určitě
> :>neměla být pod dvě stovky.
>
> Určitě, kdyby ho za tu cenu někdo koupil.
> Cenu určuje trh. Naše představy nikoho
> nezajímají.
>
> :>ale taky výzva pro marketing
> :>každého z nás.
> :>Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný,
> nezávisle na tom, jak dobře
> :>si počíná u úlů.
>
> To uznávám, pokud někoho baví prodávat med,
> umí to a má na to vybavení
> podle předpisů.
> 99% procent včelařů takové vybavení nemá a
> nikdy mít nebude. Včelař je v
> prodeji závislý na tom, kdo si ho vyhlídne a
> jaké má kontakty, protože už
> inzerování ceny medu u silnice ("ze dvora")
> není legální, to je vlastně
> prodej.
>
> Já myslím, že každý by měl dělat to, co umí,
> co mu přináší potěšení, na co
> má čas a co druzí ocení a v rámci zákona.
> Obchodníci se taky musí nějak
> živit. Jestliže trh nastavil cenu 130 - 150
> Kč, tak včelař by měl dostat
> aspoń 70-80, ona ta manipulace,
> homogenizace, stáčení, skladování atd. taky
> něco stojí. Jestli včelař má dost času a
> chce si hrát na obchodníka, tak
> férově a s hygienicky schváleným vybavením.
> Jinak je to určitý druh
> parazitování na celkovém nepořádku.
> Eman
>

:>Při návštěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
:>100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
:>republika, Argentina, Česká republika" apod., žádný med pouze domácí,
:>nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.

Bylo by zajímavé vědět v jakém poměru jsou medy namíchány.
V únoru se čínský med dovážel za 17.- Kč/kg. Náš med se vyvážel za 60.-. Proto nemůžete od výkupců chtít vyšší ceny.

:>Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého lokálního medu by určitě
:>neměla být pod dvě stovky.

Určitě, kdyby ho za tu cenu někdo koupil.
Cenu určuje trh. Naše představy nikoho nezajímají.

:>ale taky výzva pro marketing
:>každého z nás.
:>Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný, nezávisle na tom, jak dobře
:>si počíná u úlů.

To uznávám, pokud někoho baví prodávat med, umí to a má na to vybavení podle předpisů.
99% procent včelařů takové vybavení nemá a nikdy mít nebude. Včelař je v prodeji závislý na tom, kdo si ho vyhlídne a jaké má kontakty, protože už inzerování ceny medu u silnice ("ze dvora") není legální, to je vlastně prodej.

Já myslím, že každý by měl dělat to, co umí, co mu přináší potěšení, na co má čas a co druzí ocení a v rámci zákona. Obchodníci se taky musí nějak živit. Jestliže trh nastavil cenu 130 - 150 Kč, tak včelař by měl dostat aspoń 70-80, ona ta manipulace, homogenizace, stáčení, skladování atd. taky něco stojí. Jestli včelař má dost času a chce si hrát na obchodníka, tak férově a s hygienicky schváleným vybavením. Jinak je to určitý druh parazitování na celkovém nepořádku.
Eman

Program pro DOS je na http://home-1.worldonline.cz/~cz526166 ale mozna je nekde novejsi verze.

Pol

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

3844

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Prosím o pomoc odkud stáhnout poslední verzi programu evidence ZO ČSV. Dík

Tak tenhle člověk mi mluví z duąe :o)!
Arnoąt
----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2003 6:33 PM
Subject: Re: cena medu


> Při návątěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
> 100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
> republika, Argentina, Česká republika" apod., ľádný med pouze domácí,
> nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.
> Z toho mi vychází, ľe cena naąeho dobrého lokálního medu by určitě
> neměla být pod dvě stovky.
> To je sice ąílená představa (dnes), ale taky výzva pro marketing
> kaľdého z nás.
> Pokud včelař dobře neprodá, není úspěąný, nezávisle na tom, jak dobře
> si počíná u úlů.
>
> Ivan

Myslím, ľe je to spíą o obchodním umění a sebevědomí.
Kdo si nevěří, prodá levně. Ovąem potom dělá medvědí sluľbu sobě i tomu
produktu.
Lidi jsou uľ takoví, ľe si toho co je levné neváľí.
Kdyľ mi někdo řekne, ľe se někde prodává za 50-60,-Kč, moje první myąlenka
je,
ľe to je nějaký brzy vytočený nakvyąený ąunt.
Nedegradujte hodnotu medu tím, ľe ho budete prodávat přílią lacino.
Zjistil jsem, ľe za ten rok prodám produkci, ikdybych ho prodával za 100,-
Kč.

Věřte tomu co produkujete, dělejte to co nejlíp a určitě budete mít hrdost
si říct odpovídací cenu.

Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2003 2:54 PM
Subject: Re: cena medu


> Zajímavé by bylo uvést taky místo. V Pardubicích 80 Kč květový, na
> vesnicích v okolí za 70 Kč. Tmavý by měl být za 100, ale je ho málo. To
jen
> co se inzeruje u domků. V Praze mají lidi víc peněz, tak tomu odpovídá
> cena. Myslím, ľe to je u nás pod optimální cenou, ale říkejte to těm
> dědulům. Oni jsou rádi, ľe se toho zbaví za víc neľ dávají ve výkupu a bez
> běhání.
> Eman

Při návštěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
republika, Argentina, Česká republika" apod., žádný med pouze domácí,
nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.
Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého lokálního medu by určitě
neměla být pod dvě stovky.
To je sice šílená představa (dnes), ale taky výzva pro marketing
každého z nás.
Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný, nezávisle na tom, jak dobře
si počíná u úlů.

Ivan

Také se dá použít vrtačka Narex s regulací otáček od nuly, přímo na hřídelku, žádný převod, uchycená do objímky stažená šroubem. Hlavička je na 13 mm , což je většina hřídelí košů. Vytáčí se tipováním- vypínačem nebo nastavením regulace. 1,5 sezony, žádný problém, nikdo zatím nic nehlásil. Použití třírámkový a čtyřrámkový klasický medomet.

Vodička

Zajímavé by bylo uvést taky místo. V Pardubicích 80 Kč květový, na vesnicích v okolí za 70 Kč. Tmavý by měl být za 100, ale je ho málo. To jen co se inzeruje u domků. V Praze mají lidi víc peněz, tak tomu odpovídá cena. Myslím, že to je u nás pod optimální cenou, ale říkejte to těm dědulům. Oni jsou rádi, že se toho zbaví za víc než dávají ve výkupu a bez běhání.
Eman

Mám len kvalitnú medovicu takže za 130 Sk - ale to len
pre známych pretože to je pod cenu (ak zarátam zvýšenú
prácu).

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Za 100Kč..A stále ho mám málo..
Pavel

----- Original Message -----
From: <alesmolcik/=/t-email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2003 12:14 PM
Subject: cena medu


> Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.515 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

Za kolik je uvedeno v anketě ve Včelařských novinách.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: alesmolcik/=/t-email.cz [mailto:alesmolcik/=/t-email.cz]
> Sent: Friday, September 12, 2003 12:15 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: cena medu
>
>
> Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales
>

Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales

Souhlasím s kolegy - je to drsňárna a nepoužívám to jako pravidelnou
metodu. Není ale třeba mít strach, včelstva to vždy velmi dobře
přestála a na jaře se rozjela jako divá.
Ivan

P.S. Zajímavost ke stavění/nestavění: tady http://www.honeybeeworld.com/diary/articles/fdnvsdrawn.htm
je namalováno, jak se zmenší výnos medu, když včely musí stavět z
mezistěn. Pak holt mají Američani mor skoro všude...

> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

V prosakovacím krmítku je nad krystaly cukru voda jen trochu obohacená cukrem. To je ideální prostředí pro růst těchto hub. Vedle čistoty a použití propolisu k desinfekci roztoku je možné použít místo nerozpuštěného cukru přímo cukerný roztok nebo použít menší flašky.
Klasické prosakovací krmítko musí včelstvo stihnout vybrat tak do tří dnů, aby se voda nad cukrem nezkazila. Pokud je v noci chladněji, tak pod 15 - 20 st. C, slabší včelstva to už nestihnou.

Dřevo se napouští tak, že se natře fermeží (nebo třeba lazurovacím lakem), počká se asi 15 minut až hodina a to co se nevsáklo do dřeva, se důkladně otře hadrem. Pokud se fermež neotře, utvoří se na povrchu blanka a pod ní fermež zasychá tak měsíc, nebo i déle.
Nejlepší bude blanku z fermeže seškrábat špachtlí nebo něčím takovým, měkkou fermež odstranit rýžovým kartáčem nebo něčím podobným a zbytek očistit hadrem namočeným v ředidle. Dřevo napuštěné fermeží má schnout tuším 48 hodin před dalším nátěrem, tolik bych nechal taky pro jistotu po očištění nevsáklé fermeže ředidlem.
Jako problém bych ale viděl ty místa se starým nátěrem. Píšeš, že teď starý nátěr drží, to ale nemusí být pravda za rok nebo dva. Mohlo by to dopadnout tak, že za ty dva roky bude nátěr na místech, kde se povedlo starou barvu sundat, perfektní a bude padat naopak na místech, kde stará barva zůstala a budeš včelín natírat znovu. Takže bude nejspíše lepší sundat dle možností i ten starý nátěr, který drží.
Pokud je dostupná siť 230 V, je možné starou barvu obrousit, nejlépe úhlovou bruskou nebo opálit horkovzdušnou pistolí ( barva změkne a dá se seškrábat), jinak použít odstraňovač barev.

Dovoluji si upozornit na článek o škůdci Tumida na serveru státní veterinární správy ČR: http://www.svscr.cz/hlavni.php?co=clanek&AOID=3C1C7D4B-9189-47A4-B656-788982552465

jose

Také se mi tato metoda nezamlouvá. Má smysl tam, kde není jarní snůška -
takové včelstvo má v rozvoji na jaře zpoždění, a také se používá k ozdravění
včelstva od nosemy. Je to ale pracný způsob její potlačování a pro včely
náročný. Jsem zastánce jiné cesty - chovat silná včelstva početně i kondičně
a také geneticky odolná. S tou kondicí souvisí dlouhověkkost včel - např.
včelstvo, jehož včely se v průměru dožijí vyššího věku při stejné pracovní
intezitě, nemusí tolik plodovat, tím pádem nemusí vykonávat tolik výletů v
kritické jarní době pro vodu a pyl. Šetří létavky, získává tak postupně
náskok, včely jsou zdravější atd. Včely s takovými vlastnostmi mají navrch v
drsnějších podmínkách - vyšší polohy nebo studená jara. Jsou takové včely v
rámci kraňské rasy - zakarpatské (Vučko), proto jejich vlastnosti využívám.
Poznámka: Zcela opačné tvrzení, pokud jde o souvislost dlouhověkkosti včel a
zdravotního stavu včelstva, najdete ve článku Dr. Liebiga v OVP č.1/2003.
str.190-193. Krátkověkkost včel je prý vlastností důležitou pro ozdravování
včelstva. To je postavené na hlavu! V tomtéž článku jsou i další velmi
diskutabilní tvrzení. Jejich vysvětelní by bylo na delší psaní...

K. Čermák


> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman

Především používat čistou pramenitou vodu. Samozřejmě že i mít čisté
sklenice - vydesinfikovat třeba Savem (a pak dobře vypláchnout). Není-li k
dispozici čistá voda nebo nemáme-li jistotu že je vpořádku, mělo by pomoci
dát do každé sklenice pár kapek propolisové tinktúry.

K. Čermák


> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

Přidávám do roztoku pár kousků propolisu Jarka


----- Original Message -----
From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 10, 2003 8:55 AM
Subject: Studené krmení


> Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
> Diky Honza

Nové články:
===========

Důkaz o doletu včel za snůškou:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003091001

S pozdravem
redakce

Letos jsem musel po 10-ti letech použít opět studeného krmení (hrubý krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, že to způsobuje nějaká houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu. Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit i s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkušenost jak proti tomu úspěšně bojovat?
Diky Honza

Priatelia,

otazocka pre odbornikov na farby-laky.
Obrusil som koc. voz tak ze kde stara farba drzala tak zostala. Cize
miestami ciste drevo mistami stara farba.. Napustil som to lanovou fermezou.
Do holeho dreva sa vpila ale do farby nie. Celkom logicke, ale: Ked to
zacnem natierat sayntetickou farbou na drevo chyti, ale chyti aj na tu staru
farbu natretu fermezou? Alebo to mam poutierat aby to nebolo mastne? Nebude
sa to potom z tej starej farby supit?

Dakujem


Pista

Viz Včelařství č. 1/1990, strana 12:
Ing. Titěra: Neklidné zimování
". . . Tragické konce mělo použití některých typů krmiv na bázi
invertních cukrů. Zejména, když kromě sklonu ke krystalizaci měla krmiva
i vysoký obsah jedovatého vedlejšího produktu HMF, který vzniká v
cukerných roztocích při dlouhodobém zahřívání v kyselém prostředí. Také
přídavek soli nebo tuku je značně škodlivý. . . ." (= citace z článku).
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Čermák K. [mailto:beestn.zubri/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, September 08, 2003 8:37 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: cukor
Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.

Sobě i blízkým včelřům jsem pomocí této metody pomohl při nedostatku souąí,
případně i ozdravění včelstva asi v 50 případech za posledních asi 15 roků.
Je to metoda určitě násilná, ale kdyľ pak po třech -čtyřech týdnech
pohlédneą do včelstva je obvykle ve velmi dobrém stavu. Ale uznávám, ľe je
to znouzecnost. Popsal jsem ji hlavně proto, ľe si v konferenci ( uľ nevím
kdo ) postěľoval, ľe si namnoľil tolik včelstev, ľe pro ně nemá dostatek
plástů. Letos jsem to provedl s jedním včelstvem, které bylo nosematické a
určitě by zimu zejména na původních plástech nepřeľilo. Takhle má téměř
jistou ąanci. Teď jsem mu jeątě vyměnil matku a podněcuji. Jen mám obavy,
aby si stihlo nanosit dostatek pylu - je sucho a moc zdrojů uľ nebude.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2003 12:32 PM
Subject: Re: cukor


> >Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..
>
> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

>Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..

Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez zásob pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky nevím jak se to přesně dělá.
Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc, ale nic není zadarmo.
Eman

Uz je to dost davno co jsem to cetl.
Voskove zlazy produkuji u mladusek vosk bez ohledu na to zda je kde stavet
ci ne.
Zda ma na tvorbu vosku u mladusek vliv hlad a jaky vliv, o tom nic nevim.
Voskova zlaza patri mezi zlazy s obnovitelnou funkci. Takze pri
norskem-finskem zimovani (a myslim ze jsem potkal i jiny nazev) vyrabeji
vosk i starsi vcely. (A taky po usazeni roje.)
U starsich vcel, nedostatek glycidovych zasob urcite zpusobi, ze stavet
nebudou.
Libor Jarolím
Stará Belá


> Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im
> bez ohľadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky)
> ? Mohol by si to prosím ťa vysvetliť podrobnejsie
> (nemám to nastudované)?

> > Je potřebné nechat včelstvo stavět.
> > Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím
> > nedá dělat. Pokud nemají
> > kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí
> > včely zase uklízet. A
> > vynáąejí ho z úlu ven.
> > Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové
> > plásty a nebo vosk
> > vynáąejí ven.

Poslední rozloucení s prítelem Jindrichem Bohácem se koná ve ctvrtek 11.
zárí ve 14.30 hod. v obradní síni Krematoria v Semilech.

Vcelarum z jizní Moravy, kterí by se chteli posledního rozloucení zúcastnit,
mohu nabídnout ve svém aute volná místa. Predpokládaný odjezd z Brna bude
asi v 11 hod., návrat asi ve 20 hod. Nemáte-li do Brna a zpet dobré spojení,
muzeme se domluvit, ze vás vyzvednu i vysadím na jiném míste.

V. Protivínský

protivinsky/=/quick.cz

Tel.: 519 349 393

Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im
bez ohľadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky)
? Mohol by si to prosím ťa vysvetliť podrobnejšie
(nemám to naštudované)?

Peter M.

--- Libor_Jarolím <jarolim/=/misel.cz> wrote:
> Je potřebné nechat včelstvo stavět.
> Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím
> nedá dělat. Pokud nemají
> kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí
> včely zase uklízet. A
> vynáąejí ho z úlu ven.
> Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové
> plásty a nebo vosk
> vynáąejí ven.
> Vyber si. :-)
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>
>
> > Keď sa tu už tak často spomína to fínske
> zimovanie,
> > tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v
> období
> > hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika
> (27x42)a
> > či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
> > rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
> > hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
> > Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky
> na
> > konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v
> období
> > hlavnej znášky ?
>
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Je potřebné nechat včelstvo stavět.
Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím nedá dělat. Pokud nemají
kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí včely zase uklízet. A
vynáąejí ho z úlu ven.
Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové plásty a nebo vosk
vynáąejí ven.
Vyber si. :-)
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,
> tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období
> hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a
> či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
> rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
> hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
> Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky na
> konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v období
> hlavnej znášky ?

Na stránce http://www.xs4all.nl/~jtemp/H2O2.html je (prý) jednoduchá metoda testu na nepřehřátý med. Je to založeno na testovacích papírkách na H2 O2 (hydrogen-peroxide testtrips Nr. 10.011 ), používaných v potravinářství.
Nevíte někdo, kde by se to dalo koupit?
a vůbec kde by se daly sehnat lakmusové papírky, případně na test dusičnanů ve vodě.
Eman

Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,
tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období
hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a
či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky na
konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v období
hlavnej znášky ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Před chvílí jsem se vrátil od včel ( nedočkavě jsem kontroloval přijetí v
pátek přidaných dvou matek) a pro účel doplnění informace o přípravě sirupu
jsem si ji znovu osvěľil. Tak bych své včerejąí doplnění textu jeątě doplnil
pouze tím, ľe u přípravy sirupu stejně musí člověk stát, občas zamíchat, pak
hlídat aby to nevykypělo a nepřeteklo ( cukr umí báječně hořet ). V
okamľiku, kdy sirup začne kypět vypnu plyn ( to uľ je sirup čirý). Měl jsem
tuąení, ľe deląím ohřevem vzniká HMF stejně jako u neąetrně rozehřívaného
medu a za doplnění informací děkuji. Současně přiznávám, ľe k podmínce
čirosti sirupu nemám jiný důvod, neľ tradici - tak připravoval krmení pro
včely můj děda i mnoho daląích včelařů. Nicméně pro účely finského zimování
se mi to stále jeví jako optimální z hlediska včel i mého. Běľné krmení
produkčních včelstev dělám prosakovacími víčky. Tam uľ ani o jiném způsobu
neuvaľuji. Přecejen chovám včelstva, která jsou v prostornějąích
úlech silnějąí a snáze si bez újmy poradí i s moľná obtíľnějąím zpracováním
studeného roztoku a to dokonce v době ( srpen ), kdy se na zpracování
podílejí včely, které stejně do zimy nedoľijí. Pouze poslední zářijovou
dávku ( na zataľení ) uľ tradičně dávám sirupem. V té době je uľ u včel méně
práce a beru to tak trochu jako odměnu pro včelky, takový dezert na závěr
sezony s kterým si rád dám trochu víc práce já - abych ji uąetřil včelkám.
Pepakala

----- Original Message -----
From: Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2003 8:37 PM
Subject: Re: cukor


> Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
> zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.
> Pouhé uvedení sirupu do varu na krátko vůbec nevadí, ale při delším varu
se
> v něm vytvoří více HMF. I v cukru je malé množství kyselin a pokud bychom
> tam ještě nějakou kyselinu přidaly, tím více HMF by při vaření vznikalo. V
> malém množství HMF včelám nevadí, ale při vyšších koncentracích je pro ně
> jedovatý. Mimochodem - jedovatost každé škodlivé látky je otázka její
> koncentrace a přijaté (působící) dávky.
>
> K. Čermák
>
> > Článek o nevhodnosti delší dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety
ve
> > Včelařství a to v souvislosti se štěpením sacharózy neboli invertováním
na
> > jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je
> třeba
> > kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou
> desítku
> > minut, aby rozštěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro
zimní
> > zásoby nebezpečné množství furfuralu ( doufám, že si to pamatuji dobře),
> > nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky
> > vyplývalo, že pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně
> vaří
> > třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném množství
pro
> > zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní
> > výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahušťuje odpařováním za
> > sníženého tlaku tuším okolo 50 - 60 stupňů C. takže tyto škodlivé látky
> > nevznikají.
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen
zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.
Pouhé uvedení sirupu do varu na krátko vůbec nevadí, ale při delším varu se
v něm vytvoří více HMF. I v cukru je malé množství kyselin a pokud bychom
tam ještě nějakou kyselinu přidaly, tím více HMF by při vaření vznikalo. V
malém množství HMF včelám nevadí, ale při vyšších koncentracích je pro ně
jedovatý. Mimochodem - jedovatost každé škodlivé látky je otázka její
koncentrace a přijaté (působící) dávky.

K. Čermák

> Článek o nevhodnosti delší dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety ve
> Včelařství a to v souvislosti se štěpením sacharózy neboli invertováním na
> jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je
třeba
> kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou
desítku
> minut, aby rozštěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro zimní
> zásoby nebezpečné množství furfuralu ( doufám, že si to pamatuji dobře),
> nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky
> vyplývalo, že pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně
vaří
> třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném množství pro
> zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní
> výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahušťuje odpařováním za
> sníženého tlaku tuším okolo 50 - 60 stupňů C. takže tyto škodlivé látky
> nevznikají.

> Konečně nejsem s tím acetonem sám ...
> vyzkoušel jsem všechny dostupná rozpouštědla a
> aceton to vyhrál i u mě právě pro svou
> dostupnost, rozpouštění a relativní neškodnost
> i když všichni tvrdili,že jedině líh ... (na
> tinkturu ho chápu )

Pozor, rada rozpouštět vosk v lihu - to je dosti rozšířený omyl. Vosk
se v lihu nerozpouští.


J. P. Baudiš
-------
V mudrych knihach pisu ze za tepla.
Skusal som to s denaturakom a nie je to ktovieco.

ANmi

na jar je to vhodne podnecovanie, lebo vcely lietaju len do 1 km. Teraz v
lete by si takto prikrmoval vsetky vcely v okruhu 5 km / to by asi nebolo
velmi rentabilne /

Matej




Pete Mal
<cscipion/=/yah An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
oo.com> Kopie:
Thema: Re: cukor
09/08/2003
02:46 PM
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým
roztokom zo stanoviš�a mimo ú¾ov - t.j. ako keby z
napájadla na vodu - èiže umiestni� niekde pred úle 4 l
f¾aše s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keï
nie je znáška) - dala by sa tak zníži� prácnos�, len
èi by sa vèely ve¾mi nebili.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Je to super na rabovku. Skusil som to z jednym ramikom pred ul a prisli
ma zalovat ze sa roja vcely. A bolo to uz vecer.


Pista


----- Original Message -----
From: Pete Mal <cscipion/=/yahoo.com>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 08, 2003 2:46 PM
Subject: Re: cukor


>
> Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým
> roztokom zo stanovisťa mimo úľov - t.j. ako keby z
> napájadla na vodu - čize umiestniť niekde pred úle 4 l
> fľase s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keď
> nie je znáska) - dala by sa tak zníziť prácnosť, len
> či by sa včely veľmi nebili.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
> http://sitebuilder.yahoo.com
>

Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým
roztokom zo stanovišťa mimo úľov - t.j. ako keby z
napájadla na vodu - čiže umiestniť niekde pred úle 4 l
fľaše s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keď
nie je znáška) - dala by sa tak znížiť prácnosť, len
či by sa včely veľmi nebili.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

> Konečně nejsem s tím acetonem sám ...
> vyzkoušel jsem všechny dostupná rozpouštědla a
> aceton to vyhrál i u mě právě pro svou
> dostupnost, rozpouštění a relativní neškodnost
> i když všichni tvrdili,že jedině líh ... (na
> tinkturu ho chápu )

Pozor, rada rozpouštět vosk v lihu - to je dosti rozšířený omyl. Vosk
se v lihu nerozpouští.


J. P. Baudiš

Našel jsem zajímavý článek na IDNES. Co vy na to?

Petr.

Odkaz:
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030905_150006_vedatech_mad

Konečně nejsem s tím acetonem sám ...
vyzkoušel jsem všechny dostupná rozpouštědla a
aceton to vyhrál i u mě právě pro svou
dostupnost, rozpouštění a relativní neškodnost
i když všichni tvrdili,že jedině líh ... (na
tinkturu ho chápu )
já jako základ nepoužívám vosk ale při údržbě
nástavků to co "vyškrábu" - odhadem 60% propolis
a 20% vosk a zbytek nečistoty
čož mi nevadí - nasypu to to acetonu a teprve po
rozpuštění cedím.
jednou jsem neměl nic jiného po ruce a tak jsem
tím natřel i mírně rezavé železo ( zahradní
nářadí ) ... uvidíme

Hezký den

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz>
Datum: pondělí, 8. září 2003 v 11:46 dop.
Předmět: RE: vceli vosk jako naterova hmota

> Pokud by to bylo možné, prosím o zaslání
> článku na tohle téma buď pro
> Včelařství (placen honorář), nebo pro
> internetovou stránku ČSV (mohu
> pouze poděkovat).
>
> S pozdravem
>
> Lněnička - ČSV
>
> > -----Original Message-----
> > From: Jan.Jindra [jan.jindra/=/centrum.cz]
> > Sent: Wednesday, August 27, 2003 9:01 AM
> > To: Včelařský mailing list
> > Subject: Re: vceli vosk jako naterova hmota
> >
> >
> > Od letošního roku vyrábím nástavky ze
> slepené vlnité papírové
> > lepenky. Pro impregnaci používám včelí
> vosk (zlomky z
> > mezistěn) rozpuštěný v acetonu.
> Rozpouštění probíhá dost
> > pomalu, musí se často míchat, ale vznikne
> hustá kejda, která
> > se velmi dobře roztírá a rychle zaschne.
> Aceton není už druhý
> > den z nátěru cítit na rozdíl od benzínu,
> který je navíc pro
> > včely toxický. Honza
> >
>
>

Prosím o podrobný popis a případný plánek pro časopis, případně
internetovou stránku ČSV.

S pozdavem

Lněnička - ČSV

> -----Original Message-----
> From: v.zemanek [mailto:v.zemanek/=/post.cz]
> Sent: Monday, August 25, 2003 11:32 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Pohon na medomet (3732)
>
>
> Není nutné hledat nic složitého. V bazaru s použitou PC
> techikou jsem zakoupil za 50,- kč použitý motůrek na 24V 70W.
> K tomuto motůrku jsem zhotovil pulsní regulaci a dodal (opět
> bazarový) trafo na 24V. Motorek jsem připevnil přímo na osu
> 3-rámkového medometu. Dnes tento pohon má zasebou již druhou
> sezónu - bez jakých koliv prolémů. V případě zájmu možno
> zaslání fota. Více zodpovím na v.zemanek/=/post.cz.
>

Pokud by to bylo možné, prosím o zaslání článku na tohle téma buď pro
Včelařství (placen honorář), nebo pro internetovou stránku ČSV (mohu
pouze poděkovat).

S pozdravem

Lněnička - ČSV

> -----Original Message-----
> From: Jan.Jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
> Sent: Wednesday, August 27, 2003 9:01 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: vceli vosk jako naterova hmota
>
>
> Od letošního roku vyrábím nástavky ze slepené vlnité papírové
> lepenky. Pro impregnaci používám včelí vosk (zlomky z
> mezistěn) rozpuštěný v acetonu. Rozpouštění probíhá dost
> pomalu, musí se často míchat, ale vznikne hustá kejda, která
> se velmi dobře roztírá a rychle zaschne. Aceton není už druhý
> den z nátěru cítit na rozdíl od benzínu, který je navíc pro
> včely toxický. Honza
>

Ahoj
tohle je včelařská konference, ale budiž
peržel má problémy s klíčivostí - lépe řečeno se
založením porostu. Potřebu stratifikace (
přeléhání - odbourání inhibitorů klíčivosti )
nemá. Z tohoto důvodu holanďané osivo upravují -
uměle zvyšují vlhkost semene až na hranici kdy by
osivo začalo klíčit. lidově se tomu říká
nepřesně "předklíčené osivo". Pak je
semeno "nastartované" a nehrozí tolik během
zahládání porostu, že se zhorší podmínky klíčení.
Takové osivo má životnost výrazně kratší.
Skladovat osivo petržele v žádném případě
nedoporučuju ( i osiváři mají většinou starší
zásoby ), riskujete že budete mrhat prací a
prostředky. Důkežité je jak sejete - hloubka,
teplota a vlhkost ( u petržele 10x ) v ideální
dny je teplo, ale ne slunečno - nepřeschne to.
Nezabíhejme do jiných témat - mě pak případné
nepřesnosti "nedají spát" :-)

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
Datum: pondělí, 8. září 2003 v 6:31 dop.
Předmět: Re: cukor - petrrzel - OT

> Mensik Josef napsal(a):
>
> > Nezdá se vám, že jste s těch záručních
> lhůt troch zpitomělí Náš zákon
> > nedovoluje prodávat výrobky starší dvou
> let, je to jeden z nesmyslných
> > zákonů vzniklých lidovou tvořivostí našich
> poslanců který nerespektuje ani
> > biologické vlastnosti produktu Za všechny
> uvedu příkladně klíčivost
> > petržele. Udržuje klíčivost 5 let, ale
> nejhorší je v prvním a druhém roce: a
>
> Do pytle, a ja porad myslel ze je to stary
> semeno, ze mi to neklici.
> Uz jsem doma, a vyresim to lehce, koupim
> pytlik a necham ho rok lezet.
> Bestie zatracena, takhle si zahrava s
> chudakem zahradkarem :-))
>
> Ale tohle je pro me novinka, o okurkach
> treba je to obecne zname, toto
> asi ne.
>
> Zdravi PP.
>
>
>
>

Mensik Josef napsal(a):

> Nezdá se vám, že jste s těch záručních lhůt troch zpitomělí Náš zákon
> nedovoluje prodávat výrobky starší dvou let, je to jeden z nesmyslných
> zákonů vzniklých lidovou tvořivostí našich poslanců který nerespektuje ani
> biologické vlastnosti produktu Za všechny uvedu příkladně klíčivost
> petržele. Udržuje klíčivost 5 let, ale nejhorší je v prvním a druhém roce: a

Do pytle, a ja porad myslel ze je to stary semeno, ze mi to neklici.
Uz jsem doma, a vyresim to lehce, koupim pytlik a necham ho rok lezet.
Bestie zatracena, takhle si zahrava s chudakem zahradkarem :-))

Ale tohle je pro me novinka, o okurkach treba je to obecne zname, toto
asi ne.

Zdravi PP.

>Jako autor článku o finském zimování si k tématu dovolím doplnil:
>sirup ( svařený cukr s vodou ) se používá ve včelařství nejméně 100 let a
>nikde jsem v literatuře nenašel žádnou zmínku o nevhodnosti takové úpravy
>cukru. ( Pokud existuje, prosím o odkaz na získání potřebných informací )
>Pro volbu sirupu mne vedly tyto okolnosti:
>1.sirup je včelami odebírán ze všech mně známých úprav krmiva nejlépe ( to
>je výhodné zejména u finského zimování, kdy je třeba přísunem glycidů
>včelstva přímo zahltit )
>2.minimální opotřebení včel při zpracování zásob ( sám jsem míru opotřebení
>nezjišťoval - vycházím z běžně dostupné včelařské literatury )
>3.je minimalizováno, nebo oddáleno nebezpečí zkvašení neodebraného krmení
>včelařím víkendově a ne vždy se mi podaří správně spočítat potřebné
>množství krmiva - tak dám raději víc a přebytek zkrmím vedle a stavějícímu
>včelstvu dám sirup nový - to se týká hlavně závěrečné d
dávky, kdy se bez

Článek o nevhodnosti delší dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety ve Včelařství a to v souvislosti se štěpením sacharózy neboli invertováním na jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je třeba kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou desítku minut, aby rozštěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro zimní zásoby nebezpečné množství furfuralu ( doufám, že si to pamatuji dobře), nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky vyplývalo, že pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně vaří třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném množství pro zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahušťuje odpařováním za sníženého tlaku tuším okolo 50 - 60 stupňů C. takže tyto škodlivé látky nevznikají.
CD se starými ročníky Včelařství není k dispozici, ale kdo má doma ve skříni Včelařství od roku 90, zkuste tam ten článek najít, je možné, že si to pamatuji nepřesně.

Jinak krmit mačem lze tak do poloviny srpna, krmit prosakovacím krmítkem s cukrem ve flašce od okurek do doby, pokud teplota v noci neklesne pod cca 15 st. C, tak do poloviny září a krmit roztokem lze ve vhodném krmítku do doby, pokud teplota ve dne neklesne pod cca 15 st. C, to je tak do poloviny až konce října.

Ahoj
Zákon aplikuje dva roky na průmyslové zboží - což potraviny nejsou ...
a s tou petrželí dost nešťastný příklad - tak to není
cukr se v podstatě nekazí - ale pro běžného zákazníka může ztratit na
kvalitě - vlhnout - vytvořit hrudky - což nám může být v podstatě jedno
hlavně aby neměl příměs minerálů ( při výrobě se používá vápno ) a to se
časem nemění
Martin

----- Original Message -----
From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 07, 2003 4:51 PM
Subject: Re: cukor


> Nezdá se vám, že jste s těch záručních lhůt troch zpitomělí Náš zákon
> nedovoluje prodávat výrobky starší dvou let, je to jeden z nesmyslných
> zákonů vzniklých lidovou tvořivostí našich poslanců který nerespektuje ani
> biologické vlastnosti produktu Za všechny uvedu příkladně klíčivost
> petržele. Udržuje klíčivost 5 let, ale nejhorší je v prvním a druhém roce:
a
> teď babo raď co s tím má udolat semenář. A to platí i pro včelaře kteří
> vědí, že med vydrží mnohonásobně déle a je to vlastně jen roztok cukrů
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 05, 2003 10:41 AM
> Subject: cukor
>
>
> Jen tak pro zajímavostDenník SME 5.9.2003
> Vyberám z článku:
> Hypermarkety TESCO lákali ešte pred pár dňami na nákup lacného
> kraštálového cukru. Museli ho stiahnuť- cukor bol starý a menej kvalitný.
> Jeho pôvod nie je zatiaľ jasný. Objavili sa podozrenia, že ide o staré
> zásoby Správy štátnych hmotných rezerv a na ich predaji mohol niekto
> zarobiť.
> Na podozrivý cukor upozornili cukrovarníci. Je označený ako
slovenský
> výrobok, ale ani jeden z cukrovarov ho nedistribuoval na domáci trh. Tescu
> dodala cukor firma Super Pek, balil ho Mlyn Šurany. Žiadna z firiem sa k
> pôvodu cukru včera jevyjadrila.
> V závere článku je veta: Podľa odborníkov cukor nie je zdraviu
> škodlivý, kto ho kúpil, ho teda môže spotrebovať.
> Na základe uvedeho sa natíska otázka ? Pokiaľ je cukor
> uložený v suchu, koľko ročný cukor je možné použiť ako zimné zásoby pre
> včelstvá?
>
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.512 / Virová báze: 309 - datum vydání: 19.8.2003

> 1) Detekční metody jsou čím dál dokonalejší. Obsah chloramfenikolu v
> medu byl děsně nízký: aby do sebe člověk dostal tolik antibiotika, co
> je v jedné normální pilulce, musel by sníst několik tun medu. Asi se

No já myslím, ľe to je jako se zbytkovým mnoľstvím veterinárních léčiv ve
vosku. roztoči se malými dávkami vyselektují tak, ľe se pak mnoľí ti, kterým
malé dávky neublíľí. A stejné to bude se získáním rezistence některých
nemocí lidí, které by se jinak úspěąně tím chloramfenikolem léčily.

> spíš moc hodilo něco najít jako důvod, proč dovoz zakázat.

To je pravda. Vľdy existuje kladný a záporný pól, dvě strany jedné mince,
bez světla není stín atd. Kaľdá zájmová skupina usiluje o prosazení svých
zájmů.

> Jsem zvědavý na pokračování u nás.

i já, ale teď je to tak, zítra to můľe být jinak, je to neustálý boj.
Globálně jde vąak o hledání rovnováhy. Různé excesy jsou nejsilnějąími
motivacemi - kdyľ uľ chybí rozum - jak byla krásná doba renesance ( moľná ).
Pepakala


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.514 / Virová báze: 312 - datum vydání: 28.8.2003

Ze vąech členů naąí vesnické ZO mám internet jen já ( zatím a bohuľel). V
zaměstnání je nemyslitelné ( pro mé ąéfy i pro mne ), abych se by' jen malou
část pracovní doby zabýval něčím jiným, neľ firměprospěąnou činností ( kromě
povinné přestávky). Ani bych o to nestál se rozptylovat. A víkendy trávím na
chalupě a u včel, kde internet nemám. Takľe na internet jen od neděle do
čtvrtka a to pouze večer, přes modem.
Tento způsob účasti v internetovém dění mi vąak vyhovuje a soudě podle
časových údajů u jednotlivých příspěvků několika daląích účastníků mám
pocit, ľe nejsem sám.
Uľ jsem se několikrát setkal se včelaři, kteří mají internet a vůbec
nevěděli, ľe nějaká včelařská konference existuje. I pro mne bylo zpočátku
mého internetování obtíľné se po něčem včelařském dopátrat. Propagace mi v
tomto případě chyběla.
Takľe jsem rád, ľe mohu vąem včelařícím internetovým přátelům přát hezký
večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


----- Original Message -----
From: Mensik Josef <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 04, 2003 6:52 PM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv? - jin? pohled


> Já to sleduji také doma jelikož jsem ivalidní důchodce. Je u naás celkem
pět
> včelařů a intenet mám je já, a ti co posílají příspěvky ho mají asi jen v
> zaměstnání. jinak by zde byl největší provoz o víkendu.
>
> Pepan
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.514 / Virová báze: 312 - datum vydání: 28.8.2003

Přeji všem hezký večer babího léta.
Jako autor článku o finském zimování si k tématu dovolím doplnil:
sirup ( svařený cukr s vodou ) se používá ve včelařství nejméně 100 let a
nikde jsem v literatuře nenašel žádnou zmínku o nevhodnosti takové úpravy
cukru. ( Pokud existuje, prosím o odkaz na získání potřebných informací )
Pro volbu sirupu mne vedly tyto okolnosti:
1.sirup je včelami odebírán ze všech mně známých úprav krmiva nejlépe ( to
je výhodné zejména u finského zimování, kdy je třeba přísunem glycidů
včelstva přímo zahltit )
2.minimální opotřebení včel při zpracování zásob ( sám jsem míru opotřebení
nezjišťoval - vycházím z běžně dostupné včelařské literatury )
3.je minimalizováno, nebo oddáleno nebezpečí zkvašení neodebraného krmení
včelařím víkendově a ne vždy se mi podaří správně spočítat potřebné
množství krmiva - tak dám raději víc a přebytek zkrmím vedle a stavějícímu
včelstvu dám sirup nový - to se týká hlavně závěrečné dávky, kdy se bez
rozebrání včelstva nedá odhadnout, kolik ještě potřebují )

Před několika roky se mi jako logicky nejlepší krmivo jevil zkrystalizovaný
květový med. Nasadil jsem ho včelám vždy 2 sklenice ( 10kg) a radoval se,
jak krásně stavějí, nic nekvasilo, domníval jsem se, že v medu jim dodávám
vše potřebné pro stavbu při nejmenším opotřebení.....). Jenže včelstva na
jaře opět jevila známky nosemy. Nejhorší to bylo při zkrmení starších zásob
pastovaného medu. Při krmení sirupem k reinvazi nosemy nedocházelo.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Michal Seničan <Senican/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2003 12:58 PM
Subject: RE: cukor


================= Puvodni správa =================
Od (From): "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kópia (Cc):
Predmet (Subject): RE: cukor
Dátum (Date): 5. 9. 2003 11:45
==================================================

Som podobného názoru až na neblahú skúsenosť s cukrom, ktorý bol určený len
pre včelárov. Bol to zrejme trstinový cukor tmavo žltý. V tedy môjmu
priateľovi padlo 6 včelstiev. Ule boli pokálané zrejme Nozema.
Ostatným včelstvám na vzdialenejšom stanovišti dával originál balenie
Trebišov a nič sa nedialo.
Mám prosím dotaz: Vo včelárskych novinách, Fínske zimovanie sa píše, že
včely na medzistienkach krmime sirupom , ktorý pred tým zahrejeme na bod
varu až roztok zpriehladnie. Veď tam prebiehajú rozne chemické a
fyziologické zmeny. Ja používam vodu vrelú tak 60-70 stupňov.
Môže sa pri rozpúšťaní cukru použiť extrém, myslým variť roztok?










____________________________________________________________
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.514 / Virová báze: 312 - datum vydání: 28.8.2003

A proč ne vždyť cuckr se získává odpařováním vody ze saturováných cukerných
šťáv odpařováním vody při teplotách nad 100 stupňů Celsia Získá se tak tmavě
žlutý surový cukr (který je pro včely těžko stravitelný) a tento se pak ve
spilkách proíráním čistí a získé se tak čírý produkt. Ale tohle jste se již
učil na základní škole, jen si vzpomenout.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2003 12:58 PM
Subject: RE: cukor


================= Puvodni správa =================
Od (From): "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kópia (Cc):
Predmet (Subject): RE: cukor
Dátum (Date): 5. 9. 2003 11:45
==================================================

Som podobného názoru až na neblahú skúsenosť s cukrom, ktorý bol určený len
pre včelárov. Bol to zrejme trstinový cukor tmavo žltý. V tedy môjmu
priateľovi padlo 6 včelstiev. Ule boli pokálané zrejme Nozema.
Ostatným včelstvám na vzdialenejšom stanovišti dával originál balenie
Trebišov a nič sa nedialo.
Mám prosím dotaz: Vo včelárskych novinách, Fínske zimovanie sa píše, že
včely na medzistienkach krmime sirupom , ktorý pred tým zahrejeme na bod
varu až roztok zpriehladnie. Veď tam prebiehajú rozne chemické a
fyziologické zmeny. Ja používam vodu vrelú tak 60-70 stupňov.
Môže sa pri rozpúšťaní cukru použiť extrém, myslým variť roztok?










____________________________________________________________
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz

Nezdá se vám, že jste s těch záručních lhůt troch zpitomělí Náš zákon
nedovoluje prodávat výrobky starší dvou let, je to jeden z nesmyslných
zákonů vzniklých lidovou tvořivostí našich poslanců který nerespektuje ani
biologické vlastnosti produktu Za všechny uvedu příkladně klíčivost
petržele. Udržuje klíčivost 5 let, ale nejhorší je v prvním a druhém roce: a
teď babo raď co s tím má udolat semenář. A to platí i pro včelaře kteří
vědí, že med vydrží mnohonásobně déle a je to vlastně jen roztok cukrů

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 05, 2003 10:41 AM
Subject: cukor


Jen tak pro zajímavostDenník SME 5.9.2003
Vyberám z článku:
Hypermarkety TESCO lákali ešte pred pár dňami na nákup lacného
kraštálového cukru. Museli ho stiahnuť- cukor bol starý a menej kvalitný.
Jeho pôvod nie je zatiaľ jasný. Objavili sa podozrenia, že ide o staré
zásoby Správy štátnych hmotných rezerv a na ich predaji mohol niekto
zarobiť.
Na podozrivý cukor upozornili cukrovarníci. Je označený ako slovenský
výrobok, ale ani jeden z cukrovarov ho nedistribuoval na domáci trh. Tescu
dodala cukor firma Super Pek, balil ho Mlyn Šurany. Žiadna z firiem sa k
pôvodu cukru včera jevyjadrila.
V závere článku je veta: Podľa odborníkov cukor nie je zdraviu
škodlivý, kto ho kúpil, ho teda môže spotrebovať.
Na základe uvedeho sa natíska otázka ? Pokiaľ je cukor
uložený v suchu, koľko ročný cukor je možné použiť ako zimné zásoby pre
včelstvá?

O víkendu je v českém internetu mrtvo všude.

Já to sleduji také doma jelikož jsem ivalidní důchodce. Je u naás celkem pět
včelařů a intenet mám je já, a ti co posílají příspěvky ho mají asi jen v
zaměstnání. jinak by zde byl největší provoz o víkendu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "J.Hork?" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 03, 2003 9:36 PM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv? - jin? pohled


> Dovoluji si oponovat,když to bude dobrý časopis cestu si najde.Internet je
> krásná věc ,ale kolik lidí nebo přesněji včelařů ho má.Většina příspěvků
je
> dodána během týdne v sobotu a neděli se téměř nic neděje,proč asi?Víte
> někdo kolik organizací má výplatu dotací dělánu pomocí počítače zamyslete
> se nad tím.
>