Archiv Včelařské konference

Neřekl bych, že moje názory jsou přesně opačné, jen korigované o
zkušenosti. Především upozorňuji, že moje zkušenosti nezobecňuji, píšu
jak to vychází mně. Jinému to může vycházet jinak - např. nějaká
manipulace s pár rámky navíc a včas pro někoho není problém, pro mě ano
(hlavní je chov matek). Když jsem před pár lety psal o DS, spíše šlo o
předpoklady, které jsem si chtěl ověřit, teď předkládám víceleté
zkušenosti. Některé předpoklady se mi potvrdily, jiné ne. Medné výnosy
první roky byly o cca 4 kg vyšší (potom už ani ne), ale ty nevýhody to
nevyvážilo. Takže to berte jako výsledek několikaletého ověřování
předpokladů, v jednom určitém způsobu chovu, na dvou stanovištích! Ještě
něco důležitého - dávejme důraz na způsob chovu v urč. systému - celou
metodiku, nikoliv pouze na úl, ten sám o sobě výsledek nepřináší!
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> No mě se moc zasahovat do teorií o úlové otázce nechce, hlavně proto, že to
> k ničemu nevede. Nejsem ale ještě úplně senilní a co se týče pamatování si
> věcí kolem včel mám paměť jako slon. Vzpomínám si na dobu cca před 10 lety,
> kdy jsem si vyměňoval názory o Dadantech s Ing Čermákem a ten tvrdil, že se
> jedná o velké ulehčení práce a dost solidní navršení výnosů a že kdyby to
> šlo, včelařil by pouze v nich. Když čtu teď jeho názory,tak je to přesně
> opačně.Čím to??? .....

Bohužel s příchodem internetu autory postihla internetová nemoc. Zatímco dříve neměli nic jiného na práci, než pokud se rozhodli, vedle ošetřování včelstev psát třeba knihu o včelaření, maximálně jednou za nějaký měsíc konzultovat s někým, kdo je osobně navštívil, dneska titíž lidé píšou na internet a třeba denně. Zatímco dříve dali dohromady za nějaký rok, knihu, podrobný návod se všemi důležitými detaily v rozsahu 50 - 150 stran, kde měl včelařský začátečník úplně všechno, dneska se vyžívají v psaní krátkých článků na webové stránky a v diskutování. Na internetu se tak nachází spousta "nekompatibilních" včelařských článků, jakási včelařská vědomostní "drť", kde co článek a co včelař, to trochu jiný názor a hlavně spousta různých drobností, které jsou pro zavedeného včelaře samozdřejmé a automaticky se předpokládají, ale jejichž neznalost je pro začátečníka fatální, tam chybí. Články a jednotlivé kousky popsaných metod se tak ani nedají srovnat, protože každý včelař tyto drobnosti a výchozí parametry má nadstavené trošku jinak. Pokud tedy začátečník poskládá svou včelařskou metodu z internetu z těchto kousků od různých včelařů, musí intenzívně zapřáhnout svou intuici a vybrat jenom ty články a dílčí postupy, které se k sobě hodí. Pokud se mu to vůbec povede.

JK:
Na závěr si položme akademickou otázku. Může za všechny úhyny skutečně ten aerosol? Kde ty příčiny asi jsou?
--------------
Pro jistotu vysvětlím o co mi jde.
U normálního léčení - z mého pohledu - jde, když po každém léčení ubyde víc jak 90% roztočů co jsou ve včelstvu.
Jednou, když jsem to počítal, vyšla mi ze dvou po sobě udělaných fumgací účinnost té první 97%.
Tedy zjednodušeně řešeno, jestli mi po první fumigacio padají stovky, tak při druhé by měly padat jen desítky.
Když ne, je něco špatně.

A tak to po mnoho let bylo až na jednotlivé vyjímky, které mě celkem nechávaly klidným, protože jsem pro ně měl vysvětlení.

Ale v roce 2007 jsem z přesvědčení, že je aerosol lepší a účinější dělal tři ošetření aerosolem.
A padalo stále srovnatelné množství roztočů po prvé, druhé a i třetí aplikaci. Třetí jsem nedokončil a sehnal si M1 a část dělal po čtvrté M1, nedokončenou část po třetí M1.
A jak říkám důvody tohoto průběhu mohly být různé, ale podezření hlodá.

To že včely hynuly, je mi celkem dnes jasné, včely hynuly na viry a jestli je přenášely roztoči, či jim jen otevřeli cestu - to je na ty co se tím zabývají. Nevím.
Mě udivilo že nehynuli/neubývali roztoči.

Od té doby nearosoluji, ale vyvíječ je ve skříni kdyby někdy přišla zima hned v listopadu. Takže žádné srovnání účinnosti nemohu provést.

Doufám že za běžných podzimů i nadále vystačím s kouřem.
A nebo třeba jen s KM.

Karel

Myslím, že jste nepostřehli to zásadní slovo
okamžitý
když jsem to psal, chtěl jsem to zvýraznit.
Plyn se snáze dostane do semknutého hroznu, protože zde fungují parciální tlaky plynů a difúze. Aerosol takové vlastnosti nemá.
Aerosol působí výrazně déle, možná včely na vnějším obalu vyprovokuje k tomu, aby se "zalezly ohřát", protože výparné teplo acetonu je citelně zchlazuje a tím zanesou účinnou látku do centra chomáče.
To, co jsem chtěl naznačit ted říkám jasně.
Při aerosolování zůstává účinná látka na plochách podstatně (řádově, měsíc...)déle než u fumigace. Proto z této metody mám obavu.
Potom nelze srovnávat obě metody bezprostřední analýzou spadu.

já myslím, že lepší pronikání aerosolu do včel v zimním chumáči bylo prostě přeceněno. Rozdíl mezi fumigací a a erosolem je ten, že včely cítí kouř z knotu a instinktivně na několik minut se sevřou a zabrání průniku toho kouře dovnitř. Když už potom zase potřebují vzduch a chumáč uvolní, je za těch pár minut většina léčiva na aerosolu z teplého kouře už usazené na chladných stěnách úlu.
Aerosol z přístoje je studený a včely na něho nereagují sevřením chumáče, takže jde dovnitř chumáče s takovou intenzitoum s jakou včely dýchají. A v tom je asi problém, včely hodně silného včelstva, za chladu a bez plodu mají tak malou spotřebu vzduchu, že toho aerosolu se vzduchem se dovnitř zimního chumáče taky dostane málo. Kromě toho za těch 20 let, co se aerosol používá, se změnily průměrné parametry včelstva i úlu, včelstvo je silnější, průměrná spotřeba potravy a tím vzduchu včely je za nízké teploty menší a úl je v průměru větší, má větší neobsazený prostor a aerosol musí od česna ke včelám překonat větší vzdálenost než dříve.

Ale to logice vůbec nic neubírá a vůbec, je to velmi citlivé téma pro
systém odběrů spadu měli. Je oničem a má to význam pro SVS pouze
informativní. To proto, že jestli někdo aerosoluje kolem Vánoc a do 21
dnů vytahuje podložky pro povinný odběr měli, je to opravdu oničem
taková diagnostika, protože zkrátka roztoči padají nejen okamžitě, ale
i postupně v závislosti na rozvolnění chomáče. Roztoč, ktyrý dodělává
na podložce má tendente se motat a schovávat pod podložku. Takže
jestli roztoč opustí chomáč a spadne na buňku, z 99% zaleze ke dnu a
odtud jej vytáhne dělnice a shodí na dno. A v tom je obrovský argument
pro tak pravidelně vyharované peníze oknem přes sběr měli u nás.

Potvrzuji to zkušeností. Dojdu ke včelstvům na stanovišti. Těch mám
pár pro detekci v den tepla 10 - 15 °C a to těsně ještě před
ochlazením kolem 0 jsem zafumigoval. Při chladném počasí dojdu po
týdnu kontrolovat spad. Prakticky dojde při monitoringu a následných
zjištění na toto. Ve včelstech vidím spad od 2 - 150 roztočů. Toto
zjištění je logicky ale velmi zkreslené, protože byla vyšší nehybnost
dělnic po úlu a s tím i odpadlých roztočů. Proto, protože tam byl spad
kolem 150 roztočů udělám roztok pro nebulizér a ještě ten den, co jsem
počítal roztoče, vyčistím podložky (jde o nový bílý čistý papír A3) a
přeléčím celé stanoviště. Během 15 minut po aerosolování padají další
mrtví roztoči z fumigace a po 30 minutách padají další živé samičky
roztoče VD dohromady s mrtvými. Takže je do 15 minut pozorovací další
pozorovací doba pro monitoring pro fumigaci a ta doba se prolíná s
pozorováním nového účinku po nebulizaci na další živé roztoče. Počty
kde byli původně 2 roztoči "dopadalo" na vyčištěnou podložku dalších
30 mrtvých roztočů do 15 minut od doby vpravení aerosolu kvůli mírnému
rozrušení. Takže kontrola spadu může vypadat i takto a není vůbec
vyjímkou, že k 50 roztočům dopadne ještě 300 zachytlých.


Takže závěr, zimní monitoring je velmi závislý na probíhajícím
klimatu, protože i pouhé NErozvolnění zimního chumáče včel může
zkreslit původně nulový výsledek zimního spadu roztočů ať zasažených
léčivem nebo nezasažených. Zimní monitoring nemusí být přesným
zjitěním. Je jen hrubou orientací v počtech roztočů.

_gp_

2009/11/10 <e-mail/=/nezadan>:
> Pro p.Pazderku.(omlouvám se za opožděnou odpověď)
> ...
> Přeci není možné,aby v
> chomáči nebo v prostoru úlu bylo po dobu jednoho týdne tak značné množství
> mrtvých roztočů a včely je ihned po vložení doutnajícího pásku s varidolem
> hromadně vypouštěli na podložky?Pro mě to nemá logiku a je to jenom jasný
> důkaz,že aerosolová technika nám zapřičiňuje značné množství ztrát zvlášť
> těm včelařům,kteří ji považují za spasitelnou a fumigaci provedou
> nedostatečně nebo vůbec..
> ...
> S pozdravemP:Z:
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pane Gross,
ve vší úctě jste asi nikdy neviděl NN včelaře, proč bych měl rotovat nástavky? Především před aplikací gabonů vyndavám větší část nově vystavených panenských souší do skladu, protože se o ně nemusím starat celou zimu a mám je na jaro na rozšiřování i med. 2. Hlavní část výměny díla se u hodně NN včelařů provádí tak, že na podzim nebo brzy na jaře se sebere spodní(podle toho, kdy máte čas cca říjen-březen), nejtmavší dílo a vyvařím. Na jaře rozšířím tak, že nahoru posadím panenské souše ze skladu -Proč bych se měl proboha hrabat ve včelách, když podle pohybu na česně dopředu vím, že je vše v pořádku( snad kdybych si chtěl prohlídnout matku a při navrácení ji třeba přimáčknout nástavkem)? A dále rozšiřuji celými nástavky s mezistěnami , které podstavuji jako 2N od shora. A to by jste měl vidět, jak rády matky na jaře kladou do panenských souší od medu a jak rychle včely zanesou vystavěné mezistěny medem, A promiňte,končím debatu na téma rotací nástavků jak je ve vší úctě v historické-brtnické literatuře často rozebíráno!!! Bohužel jsem se během svých studií na učebním oboru včelař nedověděl o jiném než historickém aspektu rotací nástavků.

MUDr.Radek Hubač
Military Medical Center of Excelence Budapest - Branch chief-Deputy director (www.medcoe.hm.gov.hu)
Učitel včelařství - nikoli brtnictví!!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: ?l Dadant
> Datum: 11.11.2009 11:53:14
> ----------------------------------------
> Albert Gross napsal:
> >Každý včelár si môže určiť parametre kvality svojho medu a vytáčanie medu
> z nezaplodovaných plástov je jedným z mojich parametrov.
> >Pri NN systéme sa počíta s rotáciou nástavkov a tým sa med dostáva do
> zaplodovaných plástov.
> ......................................
>
> Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka moudrosti. :)
> Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně ovlivňuje umístění
> v nezaplodovaných plástech.
> Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně kvalitní?
> Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují kvalitu medu?
> Jak?
>
>
>
>
> Albert Gross napsal:
> >Tých 40 mm je možno málo, mali ste skúsiť o pár mm viac.
> .............
>
> Když už jsme u kvality medu, zamyslel bych se nad argumentem, který tu
> uvedl tuším přítel Hubač - že vypozoroval vyšší obsah vody v delších
> buňkách. to už s kvalitou medu má co do činění.
> Podle toho, co jsem si všimnul já, to s tím může souviset možná částečně.
> Ale podstatně obsah vody podle toho, co jsem si všimnul, ovlivňuje jak
> hustě včely mají obsednutý prostor úlu. Jihak řečeno, v dvouprostorových
> úlech běžně vytáčím řepku 17% vody z rámků 30 mm tloušťky (s mezerníky
> 40mm), u nástavkových úlů s nižší hustoitou obsednutí je v některých
> případech problém vytočit 18% s tlušťkou rámku 25 až 28mm.
> Ale samozřejmě s rojením jsou potom problémy naopak. :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

To je mimo logiku chápání. Jako první po zplynění léčiva ve fumigantu
dochází u něj podle fyzikálních zákonů k vytvoření aerosolu. Ten má
určitou velikost. Ostatní látky co jsou chvostem kvůli postupu směsi
plynu, se okamzitě s tímto aerosolem mísí. Jinak - nastává pod vlivem
měnících se teplot a prostředí ke kondenzaci. (Ta není podobná jako u
studené nebulizace tekutého roztoku rozbitím na určitou velikost.) A
to se ještě léčivo pouze začalo vznášet a padat v úlu a včely teprve
začínají reagovat. Takže velikost kapénky léčiva v kouři je relativní,
protože v kouři se opět zvětšuje a nabírá podle fyzikálních zákonů na
objemu a ještě se nedostalo to léčivo do středu chomáče.

No a teď ten druhý bod B. Aerosol z acetonu, má mnohem menší
strukturu, čím vyšší je teplota prostředí v úlu. Aerosol z vody a
léčiva také, pokud se rozbíjení nezpomaluje zamrzáním při nebulizaci.
Také postupuje podobně jako aceton ale pomaleji do teplejšího úlového
prostředí a také na něj včelstvo působí pasivněji, protože studený
aerosol nezapíná poplašný signál tolik jako kouř. Velikost částic
aerosolu se ale Bohudík nezvětšuje, nedochází okamžitě ke kondenzaci.
Ale naopak, podle toho tepla a okolní vlhkosti v úlu se do určité
chvíle zmenšuje a to je ten zásadní rozdíl proti teplému aerosolu.


Takže princip roznosu účinné látky není podobný vůbec, ale záleží
podle všeho na dalších uzavřených úlových podmínkách a nato platí
další fyzikální zákony.


_gp_

2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Myslím, že jste nepostřehli to zásadní slovo
> okamžitý
> když jsem to psal, chtěl jsem to zvýraznit.
> Plyn se snáze dostane do semknutého hroznu, protože zde fungují parciální
> tlaky plynů a difúze. Aerosol takové vlastnosti nemá.
> Aerosol působí výrazně déle, možná včely na vnějším obalu vyprovokuje k
> tomu, aby se "zalezly ohřát", protože výparné teplo acetonu je citelně
> zchlazuje a tím zanesou účinnou látku do centra chomáče.
>  To, co jsem chtěl naznačit ted říkám jasně.
> Při aerosolování zůstává účinná látka na plochách podstatně (řádově,
> měsíc...)déle než u fumigace. Proto z této metody mám obavu.
> Potom nelze srovnávat  obě metody bezprostřední analýzou spadu.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se léčivo dostane snáze do středu.
Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech dnech)
Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?

Josef

Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 14:47:19
> ----------------------------------------
> Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
> používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
> se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
> neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
> léčivo dostane snáze do středu.
> Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
> aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
> dnech)
> Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>
> Josef
>
>
>

Kdyby to tady bylo jak na Americkém kontinentě, (v Americe) tak je
tady alespoň jistý pořádek. Třeba Argentina a její webové zdroje
informací vypovídají o silné tradici včelařství a jejich prezentace a
smysluplnnost a organizace práce mne ujišťuje v tom, že zájmoví
včelaři u nás jen pořád něco vymýšlí ale když se něco pohne kupředu,
stojí za tím nejednou praktická práce právě větších chovatelů a
praktických teoretiků s více včelstvy.

Takže jestli si pan Josef pořídil teplý vyvíječ aerosolu tak snad může
dělat pokusy podobné tomu, co dělá Dol. Kdyby se raději zeptal jak
podrobně křížově zjišťovat účinnost pokaždé jinak podávaného léčiva,
také si myslím, že to je ten pravý význam proč si pořídit nějaké
udělátko na léčení. Samotný Dol nic v tomto směru krom vydávání
drahých metodik pro MZe nedokáže, jedině žeby si p. Josef nechal
poslat instrukce, zajel na odborné školení jak křížově zjišťovat spady
a můžete se s takovými poznatky napsané černým na bílé podílet s
Dolem. Určitě tohoto je Dol schopen. Sbírat a hodnotit informace.
Možná by potom byl i výrobcem nějakého ZalDolu nebo FureDolu ne
podobného přístroje na PB. ;-)


_gp_

2009/11/11 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
> Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
>  Radek
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
>>  Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
>>  Datum: 11.11.2009 14:47:19
>>  ----------------------------------------
>>  Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
>>  používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
>>  se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
>>  neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
>>  léčivo dostane snáze do středu.
>>  Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
>>  aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
>>  dnech)
>>  Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>>
>>  Josef
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Máte pravdu.Sice nejsem začátečník,pokouším se být včelařem asi 20let,ledacos vím,ale stále to není ono.Když čtu některé příspěvky,vůbec netuším,která bije a tak je nečtu.Naposled téma,,odvíčkovací přístroj".Jednodušší máte vznést dotaz,on vám vždy někdo odpoví...Nikdo nemůže říct to je to pravé,protože se liší velikost včelstva,typ úlu,podnebí,nadmořská výška...Každý rok je jiný,každé včelstvo se chová jinak...To je na tom to krásné,učím se pořád a stále se divím.Přeji hodně úspěchů černá

Jádro sporu bylo v tom, jak se zmínil KaJi, totiž je-li možné nějak srovnávat aerosolové ošetření a fumigační ošetření. A to si myslím, že vůbec není jednoduché.

Tady není pochyb o účinnosti jednoho či druhého. Tady je otázka toho, pochopit proces a děj v úlu.
A také otázka následného rezidua. Dělat aerosolové ošetření až do 15. března bych se bál.

Ke G.P.
Pane Pazderka, plyn je plyn a plynem zůstane, dokud nenastane fáze kondenzace, nedosáhne rosného bodu (teplota, tlak, rosný bod). Parciální tlak amitrazu je 0,051 mPa při 20°C, to znamená že ho může být v plynné fázi cca 0,5 x 10 exp-9 objemového množství ve vzduchu, aby nekondenzoval při 20°C. Jak to je při 0°C, to se mi zjistit nepodařilo, ale vzhledem k tomu, že bod tání je někde okolo 85°C, tak se to asi výrazně lišit nebude.

Proč se v potravinářství používá k trávení plyn (třeba kyanovodík)a ne aerosol?, protože se všude dostane a po vyvětrání nezbyde reziduum. A takto se na problém (fumigace/aerosol) dívám i já. Povrchy prostředí úlu jsou vesměs pokryty voskem a směsí vosku s propolisem a také hladina odvíčkovaného medu. To vše se při aerosolu smočí a vosk snadno vstřebá amitraz (lipofilní látka).

Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v rámci státu. To bude teprve diskuse:-).

Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu. Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových. Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek


>Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka >moudrosti. :)
>Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně >ovlivňuje umístění v nezaplodovaných plástech.
>Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně >kvalitní?
>Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují >kvalitu medu? Jak?

Ten poslední řádek si poněkud odporuje. Co je to "s mírou" a co "když je to nutné"? Kde je ta hranice? budeme ji odvíjet od požadované výtěžnosti nebo nám bude stačit, že nám jen přežije včelstvo? Budeš včelstvo léčit preventivně v srpnu, je to nutné nebo ne? Nebo počkáš jestli přežije zimu a pak něco podnikneš bude-li to třeba? (Beze jména).
Pro jistotu vysvětlím o co mi jde.
-----------------------------------------------------------
U normálního léčení - z mého pohledu - jde, když po každém léčení ubyde víc jak 90% roztočů co jsou ve včelstvu.
Jednou, když jsem to počítal, vyšla mi ze dvou po sobě udělaných fumgací účinnost té první 97%.
Tedy zjednodušeně řešeno, jestli mi po první fumigacio padají stovky, tak při druhé by měly padat jen desítky.
Když ne, je něco špatně. (Karel).
--------------------------------------------------------
Tedy jak na to? Teorie je teorie, praxe je praxe. Praxe ověřuje teorii. Musíme si také ověřovat výsledky své práce. Neboť když dva dělají totéž, není to mnohdy totéž.
Pokud se nevyšlechtí včely odolné VD, nebo se nenajde přirozený škůdce parazita Varroa destruktor, pak nám nezbývá nic jiného než VD hubit, neboli léčit včelstvo proti varroaze.
Musíme rozlišit v podstatě léčené na letní (kyselina mravenčí,gabon), které chrání zimní generaci včel a léčení podzimní (Varidol). Obě jsou důležité a nenahraditelné, neboť nám zajistí zachování včel a výnos v příštím roce.
Nutnou míru a hranici léčení si můžeme upřesnit sami pomoci monitoringu VD a jeho vyhodnocení a stanovení postupu léčení. V létě je to sledování přirozeného spadu VD, doplněného např. smyvem, poprášení včel jemným cukrem, apod.
Při podzimním a zimním léčení, bychom měli sledovat spad VD po léčení (např. po třech dnech)a jeho vyhodnocení a zase stanovení dalšího postupu. Cílem by mělo být dosažení minimálního zůstatku VD ve včelstvu (neboť ti se zúčastní své reprodukce v příštím roce) a minimalizovat dávkování léčiva, abychom zbytečně nezatěžovali samotné včely a jejich produkty.
Pro kontrolu a následně optimalizací léčení navrhuji(si) vzít v úvahu účinnost léku (deklarovanou výrobcem v ideálních podmínkách léčení) a ukazatel účinnosti vlastního léčení (v daných podmínkách), ovlivněnou metodou léčení, dávkováním léčiva,prostorem úlu, venkovní teplotou, netěsnosti úlu apod.
Účinnost vlastního léčení (x)stanovím pomoci spadu VD po dvou léčeních ve včelstvu bez plodu (např. klíckováním matky).
Pro účinnost vlastního 1.léčení pak: x1=100.s1/(s1¬+s2)
Kde: x1 je vlastní účinnost po 1.léčení, s1 je spad roztočů po 1.léčení a s2 spad roztočů po 2.léčení.
Pokud si spočteme, zde na diskusi uvedené hodnoty spadů po léčeních, pak:
Přítel Polášek měl vlastní účinnost léčení 90%, přítel Turčány 77% a přítel Petr (aerosol) méně než 50%, přítel Josef (průměr 73%). Účinnost Varidolu je přitom 95-98%.
Podotýkám, že toto je jen výpočet orientační, který (si myslím) pro praxi postačí. Pro přesnější výpočet bychom museli znát místo spadu po 2. léčení (s2) zůstatek roztočů ve včelstvu po 1. léčení (z1), ale ten neznáme.
Znalost účinnosti vlastního léčení má význam hlavně u vysokého zamoření VD.
Ukazatel účinnosti vlastního léčení (x)chci použít v příští sezóně, kdy si chci ověřit vliv dávkování léčiva pro můj úlový systém, i zde diskutovaný vliv denní teploty na účinnost léčení. Cílem je optimalizovat předepsané léčení ve vlastních podmínkách. Zároveň vyzkoušet a vyhodnotit i ekologické metody léčení varroázy.
P.S. Moje účinnost vlastního léčení byla 90%. Víte, jaká je ta vaše?

Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5 hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla, anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území. Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom, že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista. Zdraví R. Stonjek

Zdenek napsal:

>Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
>Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových.
..........................

Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty zčernat nějak super moc).
Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
Jak je to prokázáno?
Zajímalo by mě to.

Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji shromažděvat než do ponenských.


Zdenek napsal:
>Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
.......................

Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani na barvě ani na chuti. :)

Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.

Zdenek napsal:
>Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek
....................

Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med horší kvality?

Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)

Radek Krušina

Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20 včelstev netrvá déle než půl hodiny....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 17:58:18
> ----------------------------------------
> Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté nádherně čajově zbazvený med...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: ?l Dadant
> Datum: 11.11.2009 19:04:58
> ----------------------------------------
> Zdenek napsal:
>
> >Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
> >Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale
> čuně! Znám pár takových.
> .........................
>
> Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o
> černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty
> zčernat nějak super moc).
> Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
> Jak je to prokázáno?
> Zajímalo by mě to.
>
> Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné
> literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat
> zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji
> shromažděvat než do ponenských.
>
>
> Zdenek napsal:
> >Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten
> správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
> ......................
>
> Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
> Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného
> medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani
> na barvě ani na chuti.       :)
>
> Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.
>
> Zdenek napsal:
> >Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita
> bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
> zdenek
> ...................
>
> Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
> Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med
> horší kvality?
>
> Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

>
> Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
>
> Není jich tu víc, ale stejně si každý dělá co chce, nebo spíš neléčí! Já vidím problém v tom, že řada chytrých lidí vidí problémy, ale mají své zaměstnání a jen krafají, než aby se zapojili a třeba obměnili personálně příslušné instituce v rámci celého svazu.....
A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
Radek
>

Co se schvalování týče,ve světě se to používá běžně už 30 let a hlavně v EU. Takže kdyby to nefungovalo.... každý ať si odpoví sám. Zrovna tak nejsou povoleny odpařovače a pod. Co se týká té půl hodiny, zrovna včetra na pr. včelařích dr Kamler mluvil o půl hodině ucpaných česnech, takže tento úlet beru s rezervou. Co se týče černých plástů je to skutečně prasárna, aĺe jak už to bývá, vždy je něco za něco. Stačí na to jednoduchý pokus. Máte li za plotem řepku, tak až přijde její čas vyberte 3 asi tak stejná včelstva. Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny. Po skončení květu vše zvažte a vyhodnoťte a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev. To se budete divit. Výsledky vám neřeknu, vyzkoušejte! Zdraví R. S.

Pán Krušina,
skúste si uvariť "polievku" z hnedého zaplodovaného plástu a z penenského plástu a potom skúste oboje porovnať svojimi zmyslami /chuť a čuch/. Ja som to síce neskúšal, ale ten tmavší vývar nechcem ponúkať ani svojim zákazníkom.
Pre tisíce francúzkych a talianskych včelárov je to elementárna hygienická zásada.

Rotácia nástavkov, alebo zámena nástavkov počas jarného rozvoja včelstiev je v každej metodike NN ošetrovania včelstiev, ktoré boli a sú pre mňa rukoväťou NN včelára.
Ak je p. Čermák NN včelár, tak som to videl u neho.
Napr. http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/CLANKY/2CHOV/CERMAK1999CHOV.PDF

R.Stonjek napsal:
Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny.....a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev......
--------------------------------------------------------
Pane kolego já nechci vyzvídat, ale přece jenom, nebyl byste tak laskav a nepodělil byste se alespoň o část zkušeností tam, kde je řeč o ztrátách? Předpokládám, že máte na mysli ztráty způsobené nutností vystavět mezistěny, oproti včelstvům, která již mají do čeho ukládat. Je to tak? Jak moc markantní je ten rozdíl ve výnosu? Anebo je všechno jinak? Díky, Libor.

Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20 včelstev netrvá déle než půl hodiny....
Radek
--------
Taky jsem tomu věřil, než jsme si vzal termokameru a dělal pokusy, jestli je rozdíl ve spalování předpisově, do V napříč, V podél, vodorovně, na podložce studené, nebo na sítě.

Nevím kdy se odpaří amitráz, ale pokud se bavíme o tom "oleji" ve kterém je rozpuštěn, tak ten tam asi zůstává až k němu přijde oheň a papír i sním zčerná. Kameru jsem nepotřeboval, stačilo na tohle oko a pohle dproti světlu.

Ale když jsme u toho, při jaké teplotě se odpařuje amitráz?

Karel

Metoda LBV(autoři Linhart,Bičík, Vagera)jeden ze souboru opatření jak zamezit rojení.
viz archiv konference + :
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0809/dalsi-zarucena-metoda-proti-rojeni-vcel
http://www.ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=334
i reakce:
http://www.pvpekarov.cz/_sgg/m3m1_1.htm
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/parazit-varroa-destructor-a-cesky-vyzkum-pro-amatery

a navazující:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté nádherně čajově zbarvený med...
Radek

To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do tmavších ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy! sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy jedinečná, neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte pozrieť môj agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet by tento hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.

Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od zdroja a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med. Ešte sa to nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na základe takýchto poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty, ale produktívne včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.

Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny buniek propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie nektáru. V našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý rok pravidelná, sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými vyluhovanými výkalmi, ale repkovým nektárom, teda aj v panenských plástov je takisto med rovnakej farby- prifarbený.

Ale vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho máte? Máme přeci k dispozici
jen roztoky amitrazu a to je dost podstatné při hodnocení třeba toho
zmiňovaného vyvětrání. Nalijte si na pánvičku olej v kterém bude
nějaká voňavka coby značka a jestli se Vám podaří jej bezezbytku ihned
vyvětrat, tak jste dobrej. Fumigace je rozpýlení aerosolových částic
roztoku amitrazu.

Také jestli jde o čistý amitraz a jeho parciální tlak, tak jde o bílý
prášek. Ten zabalen v balení od 1 kg a více. V litrovém roztoku
Varidolu, Tactic atp. je ho rozpuštěno 125g. Jestli tu chcete
předhazovat hodnoty parciálního tlaku, tak předhazujte parciální tlak
různých roztoků a směsí a ne čisté látky. Tu nemáte ani při fumigaci.


_gp_






2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Jádro sporu bylo v tom, jak se zmínil KaJi, totiž je-li možné nějak
> srovnávat aerosolové ošetření a fumigační ošetření. A to si myslím, že
> vůbec není jednoduché.
>
> Tady není pochyb o účinnosti jednoho či druhého. Tady je otázka toho,
> pochopit proces a děj v úlu.
> A také otázka následného rezidua. Dělat aerosolové ošetření až do 15.
> března bych se bál.
>
> Ke G.P.
> Pane Pazderka, plyn je plyn a plynem zůstane, dokud nenastane fáze
> kondenzace, nedosáhne rosného bodu (teplota, tlak, rosný bod). Parciální
> tlak amitrazu je 0,051 mPa při 20°C, to znamená že ho může být v plynné
> fázi cca 0,5 x 10 exp-9 objemového množství ve vzduchu, aby nekondenzoval
> při 20°C. Jak to je při 0°C, to se mi zjistit nepodařilo, ale vzhledem k
> tomu, že bod tání je někde okolo 85°C, tak se to asi výrazně lišit nebude.
>
> Proč se v potravinářství používá k trávení plyn (třeba kyanovodík)a ne
> aerosol?, protože se všude dostane a po vyvětrání nezbyde reziduum. A takto
> se na problém (fumigace/aerosol) dívám i já. Povrchy prostředí úlu jsou
> vesměs pokryty voskem a směsí vosku s propolisem a také hladina
> odvíčkovaného medu. To vše se při aerosolu smočí a vosk snadno vstřebá
> amitraz (lipofilní látka).
>
> Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Já to osobně vidím zase jinak
1) Včely vždy před použitím každou buňku vyčistí a potáhnou novou ochrannou vrstvou
2) Pak je problémem ta vrstva a ne košilky Stejná vrstva se pak nachází jak v panenském tak ve starém díle
3) Každá snůška trvá jen pár dní a med v buňkách asi také. tak o jakou významnou maceraci jde?
4) Bez těh vrstev by to snad šlo jen když by se vždy po vytočení vložily do medníku jen mezistěny Byla by sice velká výtěžnost vosku ale ten dnes nikdo nechce.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:09:57
> ----------------------------------------
> Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o
> čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být
> léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak
> nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20
> včelstev netrvá déle než půl hodiny....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 11.11.2009 17:58:18
> > ----------------------------------------
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> > anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> > odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> > mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> > hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> > olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> > teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> > Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> > že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> > já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> > 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> > výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> > myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> > Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Však nám to ta Evropa již ukázala podle zásad,y Rozděl - zruš - a opanuj. Stačí se jen rozhlédnout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:30:50
> ----------------------------------------
>
> >
> > Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> > i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> > takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> > místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> > budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> > rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
> >
> > Není jich tu víc, ale stejně si každý dělá co chce, nebo spíš neléčí! Já
> vidím problém v tom, že řada chytrých lidí vidí problémy, ale mají své
> zaměstnání a jen krafají, než aby se zapojili a třeba obměnili personálně
> příslušné instituce v rámci celého svazu.....
> A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema,
> hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s
> námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
> Radek
> >
>
>
>

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
stačí se mrknout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 19:43:13
> ----------------------------------------
> Co se schvalování týče,ve světě se to používá běžně už 30 let a hlavně v
> EU. Takže kdyby to nefungovalo.... každý ať si odpoví sám. Zrovna tak
> nejsou povoleny odpařovače a pod. Co se týká té půl hodiny, zrovna včetra
> na pr. včelařích dr Kamler mluvil o půl hodině ucpaných česnech, takže
> tento úlet beru s rezervou. Co se týče černých plástů je to skutečně
> prasárna, aĺe jak už to bývá, vždy je něco za něco. Stačí na to jednoduchý
> pokus. Máte li za plotem řepku, tak až přijde její čas vyberte 3 asi tak
> stejná včelstva. Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy
> nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny. Po skončení květu
> vše zvažte a vyhodnoťte a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev.
> To se budete divit. Výsledky vám neřeknu, vyzkoušejte! Zdraví R. S.
>
>
>

Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 21:58:44
> ----------------------------------------
> Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka
> poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté
> nádherně čajově zbarvený med...
> Radek
>
> To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú
> staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do tmavších
> ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy!
> sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy jedinečná,
> neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte pozrieť môj
> agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet by tento
> hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.
>
> Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od zdroja
> a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med. Ešte sa to
> nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na základe takýchto
> poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty, ale produktívne
> včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.
>
> Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po
> dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny buniek
> propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie nektáru. V
> našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý rok pravidelná,
> sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými vyluhovanými výkalmi, ale
> repkovým nektárom, teda aj v panenských plástov je takisto med rovnakej
> farby- prifarbený.
>
>
>

Stonjek:
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km.
--------

Z tohoto pohledu je pak nejlepší odpařit jen varidol i bez papírků. Spálené knoty asi nejsou nejzdravější.
Pokud někomu vadí spálený olej, tak by mu měl vadit i spálený papír. Taky určitě nebude úplně zdravý:-))

Karel

čmoudí to tak jsou to čmoudíci a basta. Trochu úsměvu neuškodí

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:09:57
> ----------------------------------------
> Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o
> čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být
> léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak
> nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20
> včelstev netrvá déle než půl hodiny....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 11.11.2009 17:58:18
> > ----------------------------------------
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> > anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> > odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> > mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> > hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> > olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> > teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> > Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> > že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> > já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> > 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> > výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> > myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> > Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat. Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři. Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm, kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.

Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
Radek

Libore, kdybych ti našeptal, jak to je, zkazil bych ti radost z objevování. K tomu pokusu stačí málo a může ho udělat každý, kdo má 3 včelstva přiměřeně stejné síly. Ztráty se počítají jednoduše. Výnos nejlepšího se násobí prodejní cenou medu x celkový počet včelstev. To se udělá i u zbývajících. a rozdíly mezi nimi jsou ztráty. Další pokus se dá udělat, že po jarním medu se medník vybaví nškolika žemlovými plásty několika panenskými a několika mezistěnami. Zde protože už dení přísun do úlu hodně poklesl se dá ověřit, kterým plástům dávají včelky přednost. Samozřejmě se může pokračovat v původním pokusu a hlavně hned to finančně vyhodnocovat. Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R. Stonjek

zdravím, to už se dostáváme k filozofování,
raděj jsem pro zavčelení jako před 15 lety, samozřejmě mně extrémně vadí lajdáci a včelařící pro dotace. Víc než pár tisíc pro pár funkcionářů a víc než vysoké zavčelení mně vadí to neustálé převážení všeho na tisíce km jen proto, že to pak někdo prodá s o korunu vyšším ziskem. S tou biodiverzitou kvůli vyššímu zavčelení bych byl opatrný. Globální doprava je podle mě o hodně horší... Taky dnes pojedu domů 450km, zítra musím do Prahy a zpět domů dalších 250km a v neděli zpět do Budapešti......
Jak chceš lajdáky zbavit včel? Veterina má pravomoci, ale moc jí to nezajímá. To je ta blbá strana demokracie, stačí peníze a chtít včely. Jinak právě kvůli té demokracii si vážím našeho stavu organizovanosti, protože se obávám, že by úroveň znalosti včelařů, jejich přístupu a ve výsledku stavu naší přírody mohla být ještě mnohem horší.
Přeji pěkný konec týdne, po obědě vyrážím ničit přírodu cestováním...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 09:01:10
> ----------------------------------------
> Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
>
> Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> koncentrovaně v přírodě....
> Radek
>
>
>

>Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R. Stonjek<

>Má smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému. Radek<

>Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat. Pepan<

>Ale vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho máte? -gp-<
---------------------------------------------------------
Tak nevím co tady ještě řešíme. Prý budou veškeré problémy vyřešeny dne 21. prosince 2012. Alespoň podle Mayského kalendáře. Jdu to říct včelám. :o))
Kajte se všichni hříšnici. JK

Právě je čas výplácení dotací. Tak jeden příklad z praxe. Přijde malý včelař se 2 včelstvy, podepíše dotaci, poplatí všechny příspěvky, doplatí 10,-- a odchází se slovy: "Tak za týden na semináři." Pak přijde profesionál, podepíše dotace, poplatí příspěvky, vezme si svých cca 50 000,-- a odchází se slovy: "Tak zase někdy nashle." Tak nevím co si o těch lajdácích a neschopných dědulech mám myslet. Jsou to oni, kdo včelaří pro dotace? Neházel bych všechny do jednoho pytle.

Základním organizacím udělalo medvědí službu to, že kdysi vedeni Svazu prolobovalo vyřizování a hlavně vyplácení státních dotací přes ZO. Vznikl tak předpoklad pro demoralizaci běžného člena v pasivního člena. Protože místo aby řadový člen platil členské příspěvky a logicky se kvůli tomu zajímal o činnost ZO a požadoval kvalitní služby od funkcionářů, tak defakto úplně stačí, když jednou za rok přijde na schůzi a ještě sám za to dostane peníze z dotace jen trochu snížené o "jakési" srážky a celý rok dostává "zadarmo" časopis. Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili. Kolik takových lidí dneska ve členstvu je? 10%??? 40 % ?????

To ses teda předvedl :-)) s takovými řečmi běž do (_!_).

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 09:01:10
> ----------------------------------------
> Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
>
> Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> koncentrovaně v přírodě....
> Radek
>
>
>

Již vidím ty davy včelaří jak zakrmují včelstva těmi minimálními 7 kg cukru by dostali 140 kč dotace ze včelstva :-) :-) :-) Vy bloudi! na ostatních dotacích se pak podílí náklady

pepan

:-)> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:05:57
> ----------------------------------------
> zdravím, to už se dostáváme k filozofování,
> raděj jsem pro zavčelení jako před 15 lety, samozřejmě mně extrémně vadí lajdáci
> a včelařící pro dotace. Víc než pár tisíc pro pár funkcionářů a víc než vysoké
> zavčelení mně vadí to neustálé převážení všeho na tisíce km jen proto, že to pak
> někdo prodá s o korunu vyšším ziskem. S tou biodiverzitou kvůli vyššímu
> zavčelení bych byl opatrný. Globální doprava je podle mě o hodně horší... Taky
> dnes pojedu domů 450km, zítra musím do Prahy a zpět domů dalších 250km a v
> neděli zpět do Budapešti......
> Jak chceš lajdáky zbavit včel? Veterina má pravomoci, ale moc jí to nezajímá. To
> je ta blbá strana demokracie, stačí peníze a chtít včely. Jinak právě kvůli té
> demokracii si vážím našeho stavu organizovanosti, protože se obávám, že by
> úroveň znalosti včelařů, jejich přístupu a ve výsledku stavu naší přírody mohla
> být ještě mnohem horší.
> Přeji pěkný konec týdne, po obědě vyrážím ničit přírodu cestováním...
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 12.11.2009 09:01:10
> > ----------------------------------------
> > Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> > placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> > Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> > ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> > zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> > Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> > kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> > dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> > školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> > dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> > a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
> >
> > Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> > 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> > problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> > koncentrovaně v přírodě....
> > Radek
> >
> >
> >
>
>
>

tak tak

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 12.11.2009 10:16:54
> ----------------------------------------
> >Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická
> pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže
> zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R.
> StonjekMá smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím
> včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý
> rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému
> systému. RadekTaké jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů.
> Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a
> nikomu se to nedařilo rozeznat. PepanAle vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho
> máte? -gp-<
> ---------------------------------------------------------
> Tak nevím co tady ještě řešíme. Prý budou veškeré problémy vyřešeny dne 21.
> prosince 2012. Alespoň podle Mayského kalendáře. Jdu to říct včelám. :o))
> Kajte se všichni hříšnici. JK
>
>
>

z toho pak zaplatí daně soc poj. zdravotní a jde si schrupnout pod most :-D :-) MUDRLANTE!

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:43:21
> ----------------------------------------
> Právě je čas výplácení dotací. Tak jeden příklad z praxe. Přijde malý
> včelař se 2 včelstvy, podepíše dotaci, poplatí všechny příspěvky, doplatí
> 10,-- a odchází se slovy: "Tak za týden na semináři." Pak přijde
> profesionál, podepíše dotace, poplatí příspěvky, vezme si svých cca 50
> 000,-- a odchází se slovy: "Tak zase někdy nashle." Tak nevím co si o těch
> lajdácích a neschopných dědulech mám myslet. Jsou to oni, kdo včelaří pro
> dotace? Neházel bych všechny do jednoho pytle.
>
>
>

A představ si že jsou ještě takoví vyčuráncii kteří jsou členy , nemají včelstva platí příspěvky a ještě mají i funkci v ZO I takoví jsou. sám znám 2.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:55:25
> ----------------------------------------
> Základním organizacím udělalo medvědí službu to, že kdysi vedeni Svazu
> prolobovalo vyřizování a hlavně vyplácení státních dotací přes ZO. Vznikl
> tak předpoklad pro demoralizaci běžného člena v pasivního člena. Protože
> místo aby řadový člen platil členské příspěvky a logicky se kvůli tomu
> zajímal o činnost ZO a požadoval kvalitní služby od funkcionářů, tak
> defakto úplně stačí, když jednou za rok přijde na schůzi a ještě sám za to
> dostane peníze z dotace jen trochu snížené o "jakési" srážky a celý rok
> dostává "zadarmo" časopis. Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí
> jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a
> za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře
> ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho
> včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je
> na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v
> tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a
> platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis
> Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili.
> Kolik takových lidí dneska ve členstvu je? 10%??? 40 % ?????
>
>
>

Já bych řekl, že to potlačení konkurenčních opylovačů kvůli nadbytku včelstev spíš není. Jedno včelstvo totiž spotřebuje stonásobně více sladiny a pylu než jakýkoliv alternativní opylovač. Dlouhodobý přebytek včelstev tedy spíše přispívá k lepšímu opylování hmyzosnubných rostlin a tím na dlouhodobě stálých přírodních stanovištích prostě zvyšuje poměr kvetoucích rostlin k nekvetoucím takovým způsobem, že pro alternativní opylovače spíše pastvu zlepší než vlivem konkurence zhorší. Na úživnost stanoviště jsou mnohem více citlivější včelstva než třeba čmeláci, takže na místech, kde lidé už omezují počty včelstev, protože výnosy medu tam jsou kvůli převčelení mizerné, čmeláci i kvůli dobrému opylování květů včelami a tím zvýšení počtu kvetoucích rostlin mají pastvy stále nadbytek.
Nemůžu to doložit seriózními výzkumy, trochu lituji, že jsem to neudělal, ale připadá mi, že třeba rostliny kvetoucí v předjaří v lese pod holými větvemi listnáčů jsou v blízkém okolí, do stovek metrů, dlouhodobě provozovaných trvalých lesních stanovišť znatelně četnější.

Včelařit jsem začal před 49 lety a také mne kdysi zajímal vliv barvy díla na chuť medu. Sice jsem neměl 2 medomety, ale prostě jsem lžičkou vydloubával kousek strdí přímo z plástu do úst. A mohu potvrdit, že se barva plástů na chuti neprojevuje.
Včely mají rozvinutý čistící pud. Jistě si každý všimnul, že buňky na starším díle se před opětovným zakladením lesknou. Včely sice košilky nedokáží dostat ven z buňky, tak alespoň povrch "naimpregnují", aby případné nákazy neměly přímý styk s novou larvou a její potravou. O dokonalosti této ochrany lze jistě diskutovat. Samozřejmě obměna díla je nejen ze zdravotního hlediska to nejlepší, co lze udělat. A včely jistě mají mechanizmy na to, aby se infekce (z výkalů larev) do JEJICH POTRAVY=MEDU dostávala co nejméně, jde přitom o jejich přežití.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, November 12, 2009 1:37 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: med z ?ern?ch pl?st?


Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 21:58:44
> ----------------------------------------
> Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni
> jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť,
> divná- prosté nádherně čajově zbarvený med...
> Radek
>
> To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú
> staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do
> tmavších ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy!
> sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy
> jedinečná, neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte
> pozrieť môj agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet
> by tento hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.
>
> Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od
> zdroja a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med.
> Ešte sa to nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na
> základe takýchto poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty,
> ale produktívne včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.
>
> Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po
> dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny
> buniek propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie
> nektáru. V našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý
> rok pravidelná, sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými
> vyluhovanými výkalmi, ale repkovým nektárom, teda aj v panenských
> plástov je takisto med rovnakej
> farby- prifarbený.
>
>
>

Nepochopil. Jestli někdo kvůli tomu, že více let nemá včelstva, musí sahat do své kapsy a platit členské příspěvky, je to na 99 % člen aktivní a to i když nedělá funkcionáře. Takový člověk je pro svaz přínos, protože aktivně tlačí na kvalitu práce v ZO.

Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších. Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.

Já jediný med s nahořklou a lahodnou chutí znám z lip, když na nich není medovice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 12.11.2009 11:31:17
> ----------------------------------------
> Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších.
> Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl
> je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více
> impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se
> trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.
>
>
>

Já jediný med s nahořklou a lahodnou chutí znám z lip, když na nich není medovice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 12.11.2009 11:31:17
> ----------------------------------------
> Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších.
> Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl
> je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více
> impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se
> trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.
--------------------------------------------------------------------------
Med s propolisem je léčivý, aspoň se o tom píše, i když oficiální medicína ho nepoužívá. Jednou jsem měl nahořklý med z hořčice na semeno.

To je pravda. I u nás jsou takoví. Ještě platí navíc příspěvky 60 Kč pro ZO. Teď mám čtyři takové. Bylo jich pět, ale jednoho, který měl léta 1-2 včelstva jsem umluvil, že to nemá cenu. Jeho vnukovi se to ještě nelíbilo. Spíš máme problém dohonit včelaře, aby žádosti dali. Všichni ani nedají. Jak včelaří pro dotace, tak většinou zapomenou na termín pro žádosti. Ještě větší je ale problém je rozdat. Polovina jich vůbec nepřijde a většina nedá ani plné moci. Asi nemyslí na nic jiného. Jak jsem četl, bylo by potřeba ještě toho za ty peníze víc požedovat po funkcionářích ZO. Možná by měly včelařům alespoň vytočit med. Včera a dnes sedím celý den u počítače, abych zajistil, co je potřeba pro ZO. Možná ti co pořád píší, že někdo včelaří pro dotace to bere podle sebe. Já nikoho takového neznám. Už mne ty kecy trochu rozčílily.
Tonda
>A představ si že jsou ještě takoví vyčuráncii kteří jsou členy , nemají včelstva platí příspěvky a ještě mají i funkci v ZO I takoví jsou. sám znám 2.

Ku tejto téme sa vyjadrilo už niekoľko skúsených dlhoročných včelárov, ktorí majú určite pravdu a osobité čaro. Ja by som však aj tak zostal pri mede v nezaplodovaných plástoch a predpokladám, že v tichosti túto zásadu dodržuje viac včelárov.
Neznalému zákazníkovi nevadí ani pančovaný lacný med a med z plodových plástov je oproti tomu rajským produktom.

Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad: včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,- Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce diskutuje? Škoda slov. Libor.
-------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili.

Proč tady pletete včelaře s 70 včelstvy, už podle počtu včelstev určitě aktivního? To se vaše Zo skládá převážně z včelařů s 70 včelstvy?
Chcete snad říct, že ve vaší ZO podílí aktivně většina členů, že nejméně 80 % řadových členů se o včelaření a spolkový život aktivně zajímá, že diskutuje na schůzích ZO, že jsou se schopni ozvat, když jim něco nevyhovuje, že chodí na společné zájezdy, školení a jiné spolkové akce? A tak podobně?
Chcete snad říct, že u vás řadoví členové bez jakýchkoliv námitek neodhlasují úplně všechno, co jim výbor předhodí? A je jim to úplně jedno, protože svoje peníze z dotací mají jisté? A myslíte, že si dobrovolní funcionáři v tom libují, když musí tahat takovou mrtvou váhu pasivních členů a zajišťovat pro ně služby?
A ti členové tam jsou jen proto, že přes ZO jdou dotace i léčení. Kdyby tomu tak nebylo, spousta z nich by buď včelařila jako nečlenové mimo Svaz nebo by včelařit úplně přestali.

dekomprese neprobehla, overte, zda je dostatek pameti a volneho mista na disku

Vyjádřil jste se jasně pane Polášku - podle Vás existuje 10-40% včelařů, kteří drží včely jen proto, že dostávají "dotace", časopis a léčení. (Je přeci jedno od koho). A já Vám dal příklad a tvrdím, že se tady takový velko ani malovčelař nenachází a jestli jsou tu včelaři, kteří mají "kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva", tak z důvodů úplně jiných. Tak se mě tu nepokoušejte zmást uhýbáním a vytvářením slohových prací o "aktivitě" včelařů v ZO.
-----------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
.....stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva...za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. ...jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili....
....Proč tady pletete včelaře s 70 včelstvy.....

Chtěl bych se pana Poláška zastat, mám stejné zkušenosti, asi jste z jiného kraje. Kdyby dotace nebyly a já přišel pro členský příspěvek držiteli včelstev, vymluví se že nemá a se členstvím praští. Jsou totiž u nás takoví vykukové, co zjistili, že nebudou členy a ZO o ně bude dál pečovat, dále distribuovat léky a peníze. Ty dotace prostě kazí lidi (některé), kdyby nebyly (myslím tuto formu), bylo by ve včelařství lépe.

Ok, já jsem se zakousnul do té části o "konci včelaření", ne do té o "konci členství"....Pan Polášek píše hodně ze široka, a já kritizoval jen tu jednu část....Ale jinak samozřejmě chápu a beru na vědomí.
------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Chtěl bych se pana Poláška zastat, mám stejné zkušenosti, asi jste z jiného kraje. Kdyby dotace nebyly a já přišel pro členský příspěvek držiteli včelstev, vymluví se že nemá a se členstvím praští. Jsou totiž u nás takoví vykukové, co zjistili, že nebudou členy a ZO o ně bude dál pečovat, dále distribuovat léky a peníze. Ty dotace prostě kazí lidi (některé), kdyby nebyly (myslím tuto formu), bylo by ve včelařství lépe.

Zdravím.
Měl bych dotaz jestli existuje nějaká metodika,příručka nebo tak něco pro vedení včelařského kroužku.
Jde mi o to jak s dětmi začít a jak postupovat.
Nenašel by se nějaký odkaz?
Míra

Pane Grůno, očekával bych od Vás trošku jiný příspěvek.V něčem málo máte pravdu,ale je zcela v duchu prof. včelsařů /viz návrh Stanov pana Táborského/ a na naprostou likvidaci ČSV neboli sdružení občanů, kteří mají určitý vztah ke včelám, vždyť nemusí být ani chovatelé včel, chtějí být ve spolku a odebírat časopis. Z příspěvků, které platím ,není placen tajemník ani uklizečka sekretariátu A s těmi dotacemi, dejte pokoj, ty jsou v zájmu především velkovčelařů.
Omlouvám se, že jsem vyjádřil svůj názor i když tato diskuze není pro mne.
Přeji hodně pěkných chvil u včel i ve včelařském spolku.

Je řada knížek z dřívějška, dnas asi někde jen těžko dostupné.
Doporučuji, vynikjící současnou pomoc: www.vcelky.cz a www.kopivcel.webnode.cz

Měl bych dotaz jestli existuje nějaká metodika,příručka nebo tak něco pro vedení včelařského kroužku.
Jde mi o to jak s dětmi začít a jak postupovat.
Nenašel by se nějaký odkaz?
Míra
..............
Za socialismu vyšla útlá knížka pro kroužky. Měl jsem i ji, ale je někde v bedně. DOporučuji zapátrat v seznamu knihovny v Křemencové. www.vcelarstvi.cz.

Karel

Nic ve zlém, ale z čeho jsou placeni tajemník a uklízečka sekretariátu? Tím
samozřejmě nemyslím, že by placeni být neměli.
J.T.

> B.Tichý
> Subject: Převčelení krajiny
> ... Z příspěvků, které platím ,není placen
> tajemník ani uklizečka sekretariátu ...

Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad: včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,- Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce diskutuje? Škoda slov. Libor.
-------------------
No nevím proč to překrucujete. Podle mě chtěl př. Polášek vyjádřit názor, že značná část členů by se asi začala ptát kam jdou ty peníze co od nich někdo vybírá a jak je snimi nakládáno. Dneska to berou jako daň a je jim to jedno.
Ale v případě, že by museli vytáhnout nějakou tu stovku z peněženky, tak by mnozí zjistili, že vlastně členy ani tak nemusí být, že jsou rádi nezávislí atd.

Nevím jestli by každý majitel 70 včelstev šel a z výplaty zaplatil asi tak 1000 kč na SVaz a pak ještě nějakou tu stovku na činnost ZO. A dvě stovky na Včelařství.

Můžete to vyzkoušet, až se teď dostaví členové, tak oznamte
že dotace nebudou a že jen vyberete příspěvky. Že je nějaký problém s účtem atd. :-) Udělejte to vlastně předpisově.
Nebo rozdejte dotace a po Novém roce na výročce vybírejte. A dejte vědět.

Nejbouřlivější diskuzi na schůzi jsem za dobu svého asi dvacetiletého členství zažil, když se navrhlo, že si guláš zaplatíme ze svého. :-)

Ale je možné, že jsem pesimista a velká vyjímka. A nečlen SVazu. :-)

Karel

>Jde mi o to jak s dětmi začít a jak postupovat. Míra<
------------------------------------------------------------
Zkuste kontaktovat chovatele matek př. Josefa Šacha na tel. 608769597. Je ze Stříbra (Záchlumí)- tedy blízko Vás a s dětmi dělá. Jinak vedoucí včelařských kroužků mají semináře v Nasavrkách. Letos semináře již proběhly.
JK

Vpodstatě sleduji tuto konferenci tak nějak z povzdálí,jsou tu i dobrá témata a příspěvky.Ale co tu předvádíte v poslední době zejména na téma dotace, mi zvedlo adrenalin a píšu.
Já osobně nesouhlasím s tím aby se dávaly plošně dotace,
jedině na osvětu do škol a pomoc mladým začínajícím včelařům.
Jestli včelař čeká na 141Kč /2 kg medu/ na včelstvo, ať to raděj zabalí a dá se k rybářům.
Jestli včelař má nízké výnosy ať si pořídí vyhovující linii pro pro jeho stanoviště, ať změní stanoviště,ať změní úl,
rámkovou míru atd.Vše je v jeho rukách a chuti pro to něco udělat.Ti,kteří tu hodně vykřikují asi rádi diskutují a
čekají až jim zase někdo "naběhne" a nesmyslná diskuse bude pokračovat.Myslím si ale, že mnozí včelaři dávají najevo,že dotace nepotřebují - nežádají o ně a nebo si pro ně nechodí.
A většina těch co je nepotřebují se řídí starým pořekadlem
"hloupý kdo dává ,hloupější kdo nebere".

Aby páni diskutéři měli co dělat a skončili téma"dotace",předhazuji jim téma "jak rekonstruovat hydromechanickou váhu/Elektro Bečov/ pomocí osobní váhy".
Prý jich bylo vyrobeno kolem 10 000, takže případných rekonstrukcí může být také dost.

zdraví především

V knihovně ČSV v Praze jsou tyto knihy:

1) Karel Pinc: Odborně metodický průvodce vedoucích včelařských kroužků na
školách I.cyklu (311 stran, 1. vydání 1969, knihovní číslo 206-C, 571-C)

2) Karel Pinc: Učíme se včelařit (1977, knihovní číslo 391-B, 1536-A atd)

3) Karel Pinc: Hovoříme s mládeží o včelách (1962, knihovní číslo 394-a)


> Měl bych dotaz jestli existuje nějaká metodika,příručka nebo tak něco pro
> vedení včelařského kroužku.

ten sokovany vcelar ma pravdu. Dotace by byt nemusely alecv vcelari by meli dostavat uhradu za opylovani rostlin..ov

To je pravda. Celá tato diskuse o dotaci D1 je vlastně zavádějící dík jejímu
nevhodnému pojmenování "dotace". "Dotace" je tu pouze technický pojem,
umožňující vůbec něco proplácet. Již mnohokrát ale bylo řečeno, že jde
vlastně o projev společenského uznání včelaření a tedy o odměnu za opylení v
krajině. Z tohoto pohledu toho zase včelaři tak tuze mnoho nedostávají ...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "vladimir" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 13, 2009 12:03 AM
Subject: dotace


ten sokovany vcelar ma pravdu. Dotace by byt nemusely alecv vcelari by meli
dostavat uhradu za opylovani rostlin..ov


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4601 (20091112)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4601 (20091112) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Jestli má stát zájem o projev díků, necht je výnos z medu nezdanitelným příjmem. At si v tom nahoře udělají jasno, co vlastně chtějí. Jsou země, kde je opylovací činnost hlavním zdrojem příjmu. Tak at si ten hlavní zdroj příjmu stát a zemědělci nechají, a nám at nechají med. Bude méně úřadování a stát i my získáme.

"No nevím proč to překrucujete. Podle mě chtěl př. Polášek vyjádřit názor, že značná část členů by se asi začala ptát kam jdou ty peníze co od nich někdo vybírá a jak je snimi nakládáno. Dneska to berou jako daň a je jim to jedno."
Přesně tak.
Zdá se mi, že ve včelařství je čím dál větší pnutí. Dříve byly ZO včelařů v první řadě zájmové organizace a v první řadě se dělaly společenské akce, včelařské plesy, zájezdy, brigády, pečení perníků... Servis pro řadové včelaře byla jen malá část práce ZO. Ve vedení ZO byli v první řadě lidi, co se vyžívali v těch společenských akcích. Totéž aktivní členové ZO.
Dneska společenská činnost v podstatě vymizela a hlavní se stala servisní činnost pro včelaře, léčení, dotace, organizace včelařských přednášek. Ale systém práce ZO zůstal stále stejný - výběr dobrovolných funkcionářů a jejich schvalování většinou ZO. Stejně tak jako jejich práce zadarmo. Skutečná odměna dobrovolných funkcionářů, kterou byla dříve společenská či spolková činnost a uznání z té činnosti, se už nerealizuje. Stejně tak v základních organizacích včelařů neexistuje stmelovací prvek automatický u myslivců nebo třeba rybářů, něco společného, o co se mohou starat, honitba, rybník a podobně. Vychází mi z toho, že dříve nebo později ve většině ZO dojdou lidi ochotní dělat ten servis, v podstatě charitu, zadarmo nebo skoro zadarmo a ZO prostě zkolabují.

napsal jsi
>>>>Můžete to vyzkoušet, až se teď dostaví členové, tak oznamte
že dotace nebudou a že jen vyberete příspěvky. Že je nějaký problém s účtem
atd. :-) Udělejte to vlastně předpisově.
Nebo rozdejte dotace a po Novém roce na výročce vybírejte. A dejte vědět.

Nejbouřlivější diskuzi na schůzi jsem za dobu svého asi dvacetiletého
členství zažil, když se navrhlo, že si guláš zaplatíme ze svého. :-)

Ale je možné, že jsem pesimista a velká vyjímka. A nečlen SVazu. :-)<<<<

A já ti k tomu dodám, v naší ZO je 100 členů a je vedeno 5 nečlenů na schůzi se schází asi 1/3, i bez toho guláše o výročce asi 1/2 členů. Teď jsem hovořil s jedním co u nás začíná a říkal mu o výši příspěvků tak jen řekl to není moc. Jiné spolky jsou na tom s účastí mnohem hůře. Jestli to ktké nebude tím že tím programem na schůzi je jen ten guláš.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace postopadesatepate
> Datum: 12.11.2009 22:21:20
> ----------------------------------------
> Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad:
> včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,-
> Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli
> 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se
> s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti
> včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že
> se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože
> jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce
> diskutuje? Škoda slov. Libor.
> -------------------
> No nevím proč to překrucujete. Podle mě chtěl př. Polášek vyjádřit názor,
> že značná část členů by se asi začala ptát kam jdou ty peníze co od nich
> někdo vybírá a jak je snimi nakládáno. Dneska to berou jako daň a je jim to
> jedno.
> Ale v případě, že by museli vytáhnout nějakou tu stovku z peněženky, tak by
> mnozí zjistili, že vlastně členy ani tak nemusí být, že jsou rádi nezávislí
> atd.
>
> Nevím jestli by každý majitel 70 včelstev šel a z výplaty zaplatil asi tak
> 1000 kč na SVaz a pak ještě nějakou tu stovku na činnost ZO. A dvě stovky
> na Včelařství.
>
> Můžete to vyzkoušet, až se teď dostaví členové, tak oznamte
> že dotace nebudou a že jen vyberete příspěvky. Že je nějaký problém s účtem
> atd. :-) Udělejte to vlastně předpisově.
> Nebo rozdejte dotace a po Novém roce na výročce vybírejte. A dejte vědět.
>
> Nejbouřlivější diskuzi na schůzi jsem za dobu svého asi dvacetiletého
> členství zažil, když se navrhlo, že si guláš zaplatíme ze svého. :-)
>
> Ale je možné, že jsem pesimista a velká vyjímka. A nečlen SVazu. :-)
>
> Karel
>
>
>

"Nic ve zlém, ale z čeho jsou placeni tajemník a uklízečka sekretariátu? Tím
samozřejmě nemyslím, že by placeni být neměli."
Záleží, jak to kdo bere.
Jestli to bere tak, že včelař dotaci strčí do peněženky, nechá tam ty peníze ohřát a potom z nich zaplatí v ZO členské příspěvky, tak jsou placeni z členských příspěvků členů.
Jestli to bere tak, že ZO z dotací strhne členské příspěvky a další a zbytek včelařům vyplatí, tak jsou placení státem.
Pak tam ale je to, že Svaz má nějaký majetek, se kterým podniká a ze kterého taky mohou být nějaké příjmy. Je nějaká desítka miliónů přebytků ve svépomocném fondu a z toho jdou určitě nějaké úroky. Potom taky jednotlivé ZO mohou samy dělat různé akce a z nich vydělávat, nevím ale, jestli jsou peníze z takové činnosti čistě jen záležitostí příslušné ZO nebo jestli se z takových peněz něco odvádí do ústředí.

Kolik daní jsi jako malovčelař do 40 včelstev zaplatil? :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 13.11.2009 08:33:04
> ----------------------------------------
> Jestli má stát zájem o projev díků, necht je výnos z medu nezdanitelným
> příjmem. At si v tom nahoře udělají jasno, co vlastně chtějí. Jsou země,
> kde je opylovací činnost hlavním zdrojem příjmu. Tak at si ten hlavní zdroj
> příjmu stát a zemědělci nechají, a nám at nechají med. Bude méně úřadování
> a stát i my získáme.
>
>
>

O jakých úrocích tady píšeš dáš do baky dnes 100 a za dest let ti vyplatí s bídou 95! Žijež ještě v socializmu kdy dostals 120. Dnešní peněžní ústavy jsou jen nato aby tě obraly.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?elen? krajiny
> Datum: 13.11.2009 09:03:37
> ----------------------------------------
> "Nic ve zlém, ale z čeho jsou placeni tajemník a uklízečka sekretariátu?
> Tím
> samozřejmě nemyslím, že by placeni být neměli."
> Záleží, jak to kdo bere.
> Jestli       to bere tak, že včelař dotaci strčí do peněženky, nechá tam ty
> peníze ohřát a potom z nich zaplatí v ZO členské příspěvky, tak jsou
> placeni z členských příspěvků členů.
> Jestli to bere tak, že ZO z dotací strhne členské příspěvky a další a
> zbytek včelařům vyplatí, tak jsou placení státem.
> Pak tam ale je to, že Svaz má nějaký majetek, se kterým podniká a ze
> kterého taky mohou být nějaké příjmy. Je nějaká desítka miliónů přebytků ve
> svépomocném fondu a z toho jdou určitě nějaké úroky. Potom taky jednotlivé
> ZO mohou samy dělat různé akce a z nich vydělávat, nevím ale, jestli jsou
> peníze z takové činnosti čistě jen záležitostí příslušné ZO nebo jestli se
> z takových peněz něco odvádí do ústředí.
>
>
>

http://www.souvnasavrky.cz/mladez.php?volba=main


http://wiki.rvp.cz/Sborovna/R%C5%AFzn%C3%A9/Z%C3%A1jmov%C3%BD_v%C4%8Dela%C5%99sk%C3%BD_krou%C5%BEek_p%C5%99i_%C5%A1kole


http://www.vcelky.cz/skolam-a-studentum.htm

JD

O jakých úrocích tady píšeš dáš do baky dnes 100 a za dest let ti vyplatí s bídou 95! Žijež ještě v socializmu kdy dostals 120. Dnešní peněžní ústavy jsou jen nato aby tě obraly.

pepan
---------------
No před minulým sjezdem když padaly nějaké návrhy na změny - m.j. v placení příspěvků a do SF, tak tam padala i částka, která by teoreticky měla být ve Svépomocném fondu. Řádově snad deset miliónů.

To je částka která normálně už vydělává. Nepleť si běžný účet a dlouhodobé uložení peněz.
Včera mi pojišťovák zrovna nabízel vklady s garantovaným úročením - nic moc, ale do plusu to je. Za pět let asi 15%.

No a z milionku je to už zajímavá částka, z deseti už by to šlo. jen je mít:-)
Karel

Pane Tichý, bohužel naprostou likvidaci ČSV provádí sami jeho hlavní představitelé. Někteří se dobře napakují, ale brečet budou hlavně drobní včelaři.
Podíl viny nesou i představitelé okresů, kterí byli na sjezdu. Bránili likvidátory Předboje před "rozvraceči", ale pomalu se ukazuje, že ti "rozvraceči" měli v hodně bodech pravdu.
Plnění bodů e2j je toho vizitkou.
Vše dobré.
malovčelař P.Novák

a na poplatcích s vedení účtu atd. ti vemou ještě víc takže nakonec žádná sláva.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ev?elen? krajiny
> Datum: 13.11.2009 09:41:04
> ----------------------------------------
> O jakých úrocích tady píšeš dáš do baky dnes 100 a za dest let ti vyplatí s
> bídou 95! Žijež ještě v socializmu kdy dostals 120. Dnešní peněžní ústavy
> jsou jen nato aby tě obraly.
>
> pepan
> ---------------
> No před minulým sjezdem když padaly nějaké návrhy na změny - m.j. v placení
> příspěvků a do SF, tak tam padala i částka, která by teoreticky měla být ve
> Svépomocném fondu. Řádově snad deset miliónů.
>
> To je částka která normálně už vydělává. Nepleť si běžný účet a dlouhodobé
> uložení peněz.
> Včera mi pojišťovák zrovna nabízel vklady s garantovaným úročením - nic
> moc, ale do plusu to je. Za pět let asi 15%.
>
> No a z milionku je to už zajímavá částka, z deseti už by to šlo. jen je
> mít:-)
> Karel
>
>
>

a na poplatcích s vedení účtu atd. ti vemou ještě víc takže nakonec žádná sláva.
------------------------
No asi nerozumíme, já a R.Polášek mluvíme o částce k desetimilonu. Pokud takovou částku necháš jako mizerný hospodář na běžném účtu, tak ten není určen k úročení vkladů. Ale normální není nechávat rezervní fond v takové výši na běžném účtě. Zvlášť když se do něj vybírá víc než z něj vyplácí, takže na něj nemusíš šahat.

Pokud takové peníze v SF opravdu existovaly a nebyly jen na papíře, tak si opravdu zasloužily lepší péči.

No ale to je dnes věc členů. Já si tam střádal a naštěstí ze SF nic nepotřeboval. Ať to vydrží:-))

Karel

Díky za perfektní info.
Míra

Koncem října jsem ve vláknu "trubčí plod" žádal o radu, jak toto včelstvo spojit s oddělkem. Trubčí včelstvo je ve včelíně. Spojení jsem provedl 23.10. následovně. Nad trubčí včelstvo jsem přes mateří mřížku a propíchaný novinový papír umístil oddělek. Na mřížku jsem rozmístil tenkou vrstvu medocukrového těsta. První dva dny jevil oddělek neklid, poté došlo ke zklidnění. 5.11. při prohlídce oddělku jsem viděl přidanou matku, oddělek byl plný včel, na podložce se nacházel rozkousaný novinový papír a několik kukel trubčího plodu. Dnes, při čištění podložky před fumigací, se na podložce nacházelo několik včel a uhynulá matka (z trubčího včelstva). Po donesení matky do tepla, abych ji ukázal, jevila ještě známky života. Předpoklám, že odstraním mateřskou mřížku asi za týden, čímž dokončím spojování.
Hazdra

Pane Kučero mohl bych vás požádat o vaše telefonní číslo?
Rádi bychom se vás ještě s jedním kolegou zeptali na podrobnosti ohledně toho vašeho ometače.
Z kartáčoven se nám už ozvali a vypadá to zatím dost dobře.

email na mě - pupek73/=/seznam.cz

Předem děkujeme.
Míra

Přesně tak to je
> ----------------------------------------
> O jakých úrocích tady píšeš dáš do baky dnes 100 a za dest let ti vyplatí s
> bídou 95! Žijež ještě v socializmu kdy dostals 120. Dnešní peněžní ústavy jsou
> jen nato aby tě obraly.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: P?ev?elen? krajiny
> > Datum: 13.11.2009 09:03:37
> > ----------------------------------------
> > "Nic ve zlém, ale z čeho jsou placeni tajemník a uklízečka sekretariátu?
> > Tím
> > samozřejmě nemyslím, že by placeni být neměli."
> > Záleží, jak to kdo bere.
> > Jestli       to bere tak, že včelař dotaci strčí do peněženky, nechá tam ty
> > peníze ohřát a potom z nich zaplatí v ZO členské příspěvky, tak jsou
> > placeni z členských příspěvků členů.
> > Jestli to bere tak, že ZO z dotací strhne členské příspěvky a další a
> > zbytek včelařům vyplatí, tak jsou placení státem.
> > Pak tam ale je to, že Svaz má nějaký majetek, se kterým podniká a ze
> > kterého taky mohou být nějaké příjmy. Je nějaká desítka miliónů přebytků ve
> > svépomocném fondu a z toho jdou určitě nějaké úroky. Potom taky jednotlivé
> > ZO mohou samy dělat různé akce a z nich vydělávat, nevím ale, jestli jsou
> > peníze z takové činnosti čistě jen záležitostí příslušné ZO nebo jestli se
> > z takových peněz něco odvádí do ústředí.
> >
> >
> >
>
>
>

př.Míro
Vaše meil adresa mě ukazuje chybná -pupek73/=/seznam.cz
???

Místo toho rovná se patří zavináč.Nebo sms na 604844064.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medobran? -odvcelen?
> Datum: 13.11.2009 20:34:26
> ----------------------------------------
> Pane Kučero mohl bych vás požádat o vaše telefonní číslo?
> Rádi bychom se vás ještě s jedním kolegou zeptali na podrobnosti ohledně
> toho vašeho ometače.
> Z kartáčoven se nám už ozvali a vypadá to zatím dost dobře.
>
> email na mě - pupek73/=/seznam.cz
>
> Předem děkujeme.
> Míra
>
>
>

Zdravíčko Pane Pravda můžete prosím poradit kde by se dali sehnat tyhle vaše kartáče na ometač http://www.vcelar.com/gallery.php?akce=obrazek_ukaz&media_id=307
Díky Pepek
----------------------
B. Pravda (90.179.206.142) --- 1. 11. 2009
Re: Medobran? -odvcelen? (38327) (38335) (38338) (38379) (38390) (38394) (38406) (38411)

Dříve jsem používal vyfukovač, ale hlavně pro velký hluk jsem přešel na el. ometač. Je na mých stránkách -http://www.vcelar.com/gallery.php?akce=kategorie_ukaz&kat_id=10. Letos jsem používal celou sezonu a byl jsem nadšen.
Spíná se na fotobuňku a na jedno nabití baterie omete údajně 2000 rámků - nepočítal jsem to, občas jsem ji nabil.

Vypadá to moc pěkně.Ty štětiny budí ale dojem že jsou tvrdé.Zřejmě je to ale naopak a včelám to nevadí.Kdyby bylo víc fotek tohoto ometače (motorky a popis z čeho jsou,spojení motorku s hřídelkou a tak)bylo by to super a moc by nám (kteří jsme to ještě v praxi neviděli)pomohlo.

Pane Kučero pokud vám to stále nejde poslat tak mi můžete napsat na mých stránkách nalevo v kolonce "Zpráva autorovi" a dojde mi to stejně jako email. Zde- http://pupek73.blog.cz/

Proč se pane Kučero s tím tak pářete? Došel jsem na docela dobré
využití jinak tak trochu pochybného léčiva Formidol. Akorát si na ruce
nasadíte rukavice aby Vám neslezla kůže. Vytáhnete formidol, hodíte na
horní loučky (možná by to šlo v zadováku zavěšvat uplé v prázdném
rámku zezadu) a přikryjete víko. Do minuty máte ometeno 70-95% podle
teploty a stupně odpaření KM v desce. Takže máte ometač bio, žádný
krám navíc a práce rychlejší i při velkém počtu včelstev. Navíc pokud
nemáte antistatický plast (přídavek uhlíku ve směsi pro štětinu), tak
citlivější včely Vám ukážou jak se ometá včelař od úlu.


_gp_

2009/10/31 Josef Kučera <jokubr/=/centrum.cz>:
> Dobrý den
> ometač jsem plánoval letos v zimě v prodeji jsou dva :
> s igelitovými pásky a s rotačními kartáči.První cenový
> návrh byl neskutečný ale nakonec to vyšlo do 1000kc.Domečky jsem
> si nechal vyrobit ale ustojí to i kluzná ložiska,ty motorky
> mají moc otáček a chce to snízit buď zapojit do série nebo
> napájet 6v já sem měl volný regulátor .Je pravda že je třeba zdroj ale
> spotřebu sem naměřil cca 2,5a ,ofukovač 220v?
> Na jaře sem si zlomil ruku a nějaké oklepávání rámečků celou sezónu nešlo
> mám vždy nějaká včelstva vzrušivá na smetáček
> ale při tomto ometání žádný problém a práce je rychlejší.
>  Ať se daří s pozdravem jedním prstem Dědek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/
článek o dotacích

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace postopadesatepate
> Datum: 12.11.2009 22:21:20
> ----------------------------------------
> Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad:
> včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,-
> Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli
> 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se
> s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti
> včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že
> se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože
> jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce
> diskutuje? Škoda slov. Libor.
> -------------------
> No nevím proč to překrucujete. Podle mě chtěl př. Polášek vyjádřit názor,
> že značná část členů by se asi začala ptát kam jdou ty peníze co od nich
> někdo vybírá a jak je snimi nakládáno. Dneska to berou jako daň a je jim to
> jedno.
> Ale v případě, že by museli vytáhnout nějakou tu stovku z peněženky, tak by
> mnozí zjistili, že vlastně členy ani tak nemusí být, že jsou rádi nezávislí
> atd.
>
> Nevím jestli by každý majitel 70 včelstev šel a z výplaty zaplatil asi tak
> 1000 kč na SVaz a pak ještě nějakou tu stovku na činnost ZO. A dvě stovky
> na Včelařství.
>
> Můžete to vyzkoušet, až se teď dostaví členové, tak oznamte
> že dotace nebudou a že jen vyberete příspěvky. Že je nějaký problém s účtem
> atd. :-) Udělejte to vlastně předpisově.
> Nebo rozdejte dotace a po Novém roce na výročce vybírejte. A dejte vědět.
>
> Nejbouřlivější diskuzi na schůzi jsem za dobu svého asi dvacetiletého
> členství zažil, když se navrhlo, že si guláš zaplatíme ze svého. :-)
>
> Ale je možné, že jsem pesimista a velká vyjímka. A nečlen SVazu. :-)
>
> Karel
>
>
>

Formidol "smrdí" a dráždí dýchací cesty a je určen k léčení a né k vyhánění.Nechci si ani představit že bych si voňavé včelaření otrávil formidolem, který včely ještě rozdráždí.Výpary při léčení mi bohatě stačí.V tomhle případě vidím ometač jako super pomůcku,i když jsem jej zatím nezkusil.
Vše dobré Pepek
----------------------
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 14. 11. 2009
Re: Medobraní -odvcelení (38407)

Proč se pane Kučero s tím tak pářete? Došel jsem na docela dobré
využití jinak tak trochu pochybného léčiva Formidol. Akorát si na ruce
nasadíte rukavice aby Vám neslezla kůže. Vytáhnete formidol, hodíte na
horní loučky (možná by to šlo v zadováku zavěšvat uplé v prázdném
rámku zezadu) a přikryjete víko. Do minuty máte ometeno 70-95% podle
teploty a stupně odpaření KM v desce. Takže máte ometač bio, žádný
krám navíc a práce rychlejší i při velkém počtu včelstev. Navíc pokud
nemáte antistatický plast (přídavek uhlíku ve směsi pro štětinu), tak
citlivější včely Vám ukážou jak se ometá včelař od úlu.

Já sám v Eurodadantech (ED) nevčelařím - používám nástavkové uteplené úly
39x30. Mám ale kamaráda, který má zkušenosti s různými typy úlů.

Začal včelařit v roce 1992, nadmořská výška 560m. První úly, které si
vyrobil, jsou nástavkové r.m. 39x24. Mají zasíťované dno a jsou uteplené.
Dosahuje v nich VÝBORNÉ výsledky.

V roce 2001 si na doporučení zhotovil tenkostěnné úly Langstroth r.m.
44,8x18,5. V těchto úlech dosahoval malé výnosy medu a měl problém s rojovou
náladou. Med, jenž vytáčel, byl vždy řídký a obsahoval hodně vody.
Hoffmanovy rámky rámky bývaly hodně přitmeleny. Proto tyto Langstrothy
PRODAL a jal se vyzkoušet ED.

V roce 2005 si vyrobil 10 zateplených ED podle př. Řeháčka. Rm. plodiště
39x30, 13 rámků, medníky 39x15. V těchto úlech dosahuje OBROVSKÉ výnosy. Med
vytáčí jenom z panenských plástů, nepoužívá mřížku, nedochází k rojové
náladě a používá hřebeny, které si moc chválí. Zásahů do včel během roku
bývá minimum. Říká, že v ED je včelaření hrou. Nástavkové 39x24, ve kterých
též stále ještě včelaří, hodlá rušit a přejde kompletně na ED.

Já osobně vidím v ED dva problémy. Velká váha 13 rámk. plodiště a za další
vysoké pořizovací náklady tohoto úlu. Když si včelař tyto ED dokáže vyrobit
sám a používá nějaké zdvihací zařízení, tak si myslím, že není co řešit.

Zdraví,
F. Šaněk

PS: Hodnocení výsledků z jednotlivých typů úlů vychází z jeho osobního
hlediska - srovnání tří druhů úlových soustav.


----- Original Message -----
From: "M. Hric" <hric.m/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 10, 2009 8:39 AM
Subject: Úl Dadant


> Všechny Vás zdravím.
> V časopise Včelařství mě zaujala pozvánka na setkání Dadantklubu.Zde se
> píše že rozdíl ve vínosu medu oproti normálním úlům je tek velký že se
> účastníkům zastaví dech. Má někdo skušenosti s těmito úly? Uvažuji o
> přechodu na dadanty. Mám nástavkové míry 39x28 a 39x30. Děkuji.
>

Gustimilián Pazderka:

Vytáhnete formidol, hodíte na
horní loučky (možná by to šlo v zadováku zavěšvat uplé v prázdném
rámku zezadu) a přikryjete víko. Do minuty máte ometeno 70-95% podle
teploty a stupně odpaření KM v desce. Takže máte ometač bio, žádný
krám navíc a práce rychlejší i při velkém počtu včelstev.
____________________________________________________________

Skvělý nápad. Určitě příští rok vyzkouším.

S pozdravem M. Václavek

PS
Nevíte někdo o nějakém dobrém zdroji 85% potravinářské kyseliny mravenčí?

Frantisek Sanek (e-mailem) --- 14. 11. 2009

Já sám v Eurodadantech (ED) nevčelařím - používám nástavkové uteplené úly
39x30. Mám ale kamaráda, který má zkušenosti s různými typy úlů.

Začal včelařit v roce 1992, nadmořská výška 560m. První úly, které si
vyrobil, jsou nástavkové r.m. 39x24. Mají zasíťované dno a jsou uteplené.
Dosahuje v nich VÝBORNÉ výsledky.

V roce 2005 si vyrobil 10 zateplených ED podle př. Řeháčka. Rm. plodiště
39x30, 13 rámků, medníky 39x15. V těchto úlech dosahuje OBROVSKÉ výnosy.
____________________________________________________________

Co jsou to "VÝBORNÉ" výsledky? Co jsou to "OBROVSKÉ" výnosy?

S pozdravem M. Václavek

Nevíte kde se dá sehnat větší množství levného cukru.
Nejlépe v okolí Hlinska
Děkuji Flídr

Opakuji, jde o srovnání třech úlových systémů a hodnocení je vztaženo k
výsledkům ostatních včelařů v dané lokalitě

F. Š.

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 14, 2009 2:30 PM
Subject: Re: Úl Dadant


> Frantisek Sanek (e-mailem) --- 14. 11. 2009
>
> Já sám v Eurodadantech (ED) nevčelařím - používám nástavkové uteplené úly
> 39x30. Mám ale kamaráda, který má zkušenosti s různými typy úlů.
>
> Začal včelařit v roce 1992, nadmořská výška 560m. První úly, které si
> vyrobil, jsou nástavkové r.m. 39x24. Mají zasíťované dno a jsou uteplené.
> Dosahuje v nich VÝBORNÉ výsledky.
>
> V roce 2005 si vyrobil 10 zateplených ED podle př. Řeháčka. Rm. plodiště
> 39x30, 13 rámků, medníky 39x15. V těchto úlech dosahuje OBROVSKÉ výnosy.
> ____________________________________________________________
>
> Co jsou to "VÝBORNÉ" výsledky? Co jsou to "OBROVSKÉ" výnosy?
>
> S pozdravem M. Václavek
>

Vyhánět včely z medníku smradem? No to to snad ne!
Jinak jsem dnes byl u kolegy omrknou a natočit i nafotit ometač.Všechno jsem zveřejnil i s popisem na mých stránkách.
Kdo se chcete na to mrknout tak tady- http://pupek73.blog.cz/

Maká to perfektně a bez smradu.

MíraP:
Vyhánět včely z medníku smradem? No to to snad ne!
-----------------------------

Kolego, jak a čím léčíte?

Voňavkou s vůní propolisu?

Karel

Opakuji, jde o srovnání třech úlových systémů a hodnocení je vztaženo k
výsledkům ostatních včelařů v dané lokalitě

____________________________________________________________


A ty výsledky jsou jaké a v jakých snůškových podmínkách??? Toho se snažím dopídit.
Bez tohoto údaje si ostatní včelaři nemohou udělat
objektivní obrázek o tom, zda jsou na tom hůře, či lépe. "Vynikající" pro jednoho nemusí být "vynikající" pro druhého.

S pozdravem M. Václavek

Co je natom špatného, když z repelentů, které se používají ve
včelařství ve světě je tento způsob podle mě nejčistší a dost
novátorský a hlavně účinný.Mě to napadlo v momentě, kdy mě už dost
obtěžovaly slídilky a viděl jsem (i v návodu se to dokonce píše), jak
se pěkně stahují na určitou chvíly včely do plodiště. Ztráty matek
jsem nezaregistroval, je to také vloženo na chvíly. Formidol jsem
jinak používal a používám k detektcím na VD, ale na plnou léčbu si
všichni počkáme na tu verzi forte co slibuje jeho výrobce. Jinak chci
vidět tu pohromu s ometačem, když začne po prvním úlu a při slídivosti
v pokročilé době při medobraní. Nevidím v takovémto repelentu s KM
žádný problém, protože to je opravdu při nějaké přeskládávacím způsobu
(jeden se stahuje, druhý vybírám) dost rychlé ometávání a všechny ty
ohlušující turba, větry jdou do háje. Jestli nějakému amatérovi chybí
vůně, tak mě rozhodně ne, užiju si ji jinak dost.


_gp_



2009/11/14 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> Vyhánět včely z medníku smradem? No to to snad ne!
> Jinak jsem dnes byl u kolegy omrknou a natočit i nafotit ometač.Všechno
> jsem zveřejnil i s popisem na mých stránkách.
> Kdo se chcete na to mrknout tak tady- http://pupek73.blog.cz/
>
> Maká to perfektně a bez smradu.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Jinak jsem dnes byl u kolegy omrknou a natočit i nafotit ometač.Všechno jsem zveřejnil i s popisem na mých stránkách.
Kdo se chcete na to mrknout tak tady- http://pupek73.blog.cz/
______________________________________________________________

Jest-li Vás baví "rámečkovaní" do aleluja a spousta podrážděných včel k tomu, tak prosím! Já dávám přednost rychlé práci s celými nástavky, když se naskytne ta možnost. Není náhodou vyhánění včel "smradem" kyseliny mravenčí humánnější, než jejich strhávání nárazy štětin ometače?

S pozdravem M. Václavek

Hodně štěstí v plynové masce.
Tudy moje cesta nikdy nepovede.
Díky za reakce.
Míra

Zdravím
př.Pazderko vy jste velkovčelař a nepářete se po rámečku
ale po nástavku takže pokud jste rambo tak výkluzy
nebo vyfukovat nebo BIO skuste sirné knoty?
zdar Dědek

Hodně štěstí v plynové masce.

______________________________________________________________

Děkuji, vyřídím to včelám! :-)

Vyhánět včely z medníku smradem? No to to snad ne! Míra

Chemické odpudzovače včiel s medníkov sa odporúčali aj v minulosti. Ostrá vôňa KM bude pôsobiť krátko a len lokálne a môže byť aj riedená . Hlavne, že splní účel. Primerane navlhčené dve froté utierky na celý pôdorys úľa, sa budú nad plástami v úľoch premiestňovať striedavo.

Myslím si, keď je KM vhodná do úľov počas niekoľkých týždňov a nevadí to včelám ani včelárovi, tak v tomto prípade to bude len 10-20 min. Ak aj ostanú včely pri spodnej latke rámika, stačí ním nad priloženým nábeho pred letáčom prudko trhnúť či použiť zmetáčik, bude to pre včelára úplnou hračkou.

nepostrehol som tu spôsob odvčelenia výklzmi. No já si na ne nesťažujem, aj keď je to o jeden úkon naviac, teda druhý raz už bez včiel, len zobrať celý nástavok do medárne a bez dobiedzajúcich včiel.

> V roce 2001 si na doporučení zhotovil tenkostěnné úly Langstroth r.m.
> 44,8x18,5. V těchto úlech dosahoval malé výnosy medu a měl problém s rojovou
> náladou. Med, jenž vytáčel, byl vždy řídký a obsahoval hodně vody.
> Hoffmanovy rámky rámky bývaly hodně přitmeleny. Proto tyto Langstrothy
> PRODAL a jal se vyzkoušet ED.

V Moderním včelaři č.2 a č.3 vyšly metodiky chovu dle Miroslava Zeleného právě v těchto úlech. Škoda pro Vašeho známého, že až letos :-). Pokud vím, tak autor článku si na Vámi uvedené problémy v těchto úlech nestěžuje.

Dobrý den,
pokud potřebujete pomoci s váhou ozvěte se na cetipa/=/seznam.cz

cetipa(zavináč)seznam(tečka)cz

GP:
používám k detektcím na VD, ale na plnou léčbu si
všichni počkáme na tu verzi forte co slibuje jeho výrobce.
------
On bude DOl vyrábět MiteGone nebo něco podobného ?

Karel

nátěr

Pane Kučero sírou? Jste nenormální. Prvak s nástavkama nedělám jak si
myslíte protože to neumím a dělám rád po rámcích a druhak Vám radím ze
zkušeností a s ohledem na malou námahu s přehazováním a pokládáním
desek s KM oproti nějakému stroji co také něco váží. A to s ohledem na
vaši frakturu ruky. Nakašlat Vám a ne dobře radit. Zdar.

_gp_


2009/11/14 Josef Kučera <jokubr/=/centrum.cz>:
> Zdravím
> př.Pazderko vy jste velkovčelař a nepářete se po rámečku
> ale po nástavku takže pokud jste rambo tak výkluzy
> nebo vyfukovat nebo BIO skuste sirné knoty?
> zdar Dědek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ano. Bude vyrábět Formidol Forte. Informace jsou přímo od jednoho
společníka dané s.r.o.

2009/11/14 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> používám k detektcím na VD, ale na plnou léčbu si
> všichni počkáme na tu verzi forte co slibuje jeho výrobce.
> ------
> On bude DOl vyrábět MiteGone nebo něco podobného ?
>
> Karel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den
Začínám včelařit na Langstroth, mám dva druhy nástavů,
2/3 a 1/1 je dobré to ujednotit a nebo je lépe 1/1 používat na plod 2/3 na med? Poradíte?
Děkuji za odpopvěď.

Vaše odpovědi na této konferenci jsou sice hodně řídké,ale nepostrádají racionalní jádro a přehled.Škoda,že zde svoje názory a poznatky neventilují i takoví odborníci,jako je např ing.Ptáček a pod.V rohu své neuspořádané včelař.knihovny jsem objevil vaši sešitovou poblikaci Včelaříme nástavkově.Narozdíl od vámi publikované metodiky NNvčelaření,neprovádím na jaře rotaci nástavků,ale jednoduše přidám nástavek souší na nejvyšší nástavec a pak jen pod něj podsazuji nástavky z mezistěnami.Tento způsob se mě za několik posledních pět let osvědčil a výhodu vidím v tom,že v chladnějším jarním počasí nedochází k roztržení plodu a ochlazování,což je pro lepší vývoj včelstev zásadní.Rojení prakticky neexistuje a neznám ho.Po zakrmení odebírám spodní nástavce a zimuji na prakticky panenském díle.Rád se vás na něco zeptam a vyslyšel váš názor.
Fumigaci jsem poprvé provedl minulý týden s počtem spadů v průměru kolem 1000roztočů na včelstvo.Tento pátek jsem provedl druhou fumigaci,kdy doutnající pásek zavěšen svisle na místo krycího plástu v nejvyšším nástavci,při teplotě 11st.celsia a včelstva po prohlídce bez plodu.Spady se tentokráte pohybovaly v počtech deset až patnáct kusů včelstvo.Vyvrací to tu teorii,že po každém podzimním přeléčení zůstává ve včelstvech cca deset procent roztočů.Tedy v mém případě se jedná,že zůstalo po prvním ošetření ve včelstvech asi 1-1,5 procento roztočů.To procento se možná zvyšuje nedodržováním přesné metodiky a to ,že se občas dozvídám zde,že se fumigace provádí při 2-5 st.celsia,pásek v podmetu ve vodorovné rovině čí s mírným sklonem.Je to trestuhodné a jednání těchto včelařů je nezodpovědné.Považuji již dále naprosto zbytečné,abych do včelstev v prosinci vháněl aeros.vyvýječem další chemickou zátěž pro včely a tím je vystavoval dalšímu stresu a zvyšoval také hladinu reziduí ve vosku.Dle matematické kalkulace a dle spadů po druhé fumigaci mě ve včelstvech zůstává 0,1 roztoče na včelstvo.Je to jen kalkulace,ale myslím že reálná.Zajímal by mě na tohle váš názor,názor na přemíru zbytečné chemie,na léčení včelařů,kdy nedodržují metodiku léčení,názor na tuto podstatu věci,kterou jsem se zde snažil ve zkratce vystihnout,názor odborníka,který není zatížený jen svou a jedinou pravdou,tak jak zde někteří pánové.
S Pozdravem
P.Z. U.Hradiště.

Dle matematické kalkulace a dle spadů po druhé fumigaci mě ve včelstvech zůstává 0,1 roztoče na včelstvo.Je to jen kalkulace,ale myslím že reálná.Zajímal by mě na tohle váš názor,názor na přemíru zbytečné chemie,na léčení včelařů,kdy nedodržují metodiku léčení,názor na tuto podstatu věci,kterou jsem se zde snažil ve zkratce vystihnout,názor odborníka,který není zatížený jen svou a jedinou pravdou,tak jak zde někteří pánové.
----------------------

Není to sice pro mne, člověka zatíženého jedinou pravdou - fakty a logikou. Ale toto je typický studijní materiál pro
studium kritického uvažování. Zvlášť tento závěr:-))

Karel

citát "pásek v podmetu ve vodorovné rovině čí s mírným sklonem.Je to trestuhodné a jednání těchto včelařů je nezodpovědné."

Väčšina včelárov u nás, na slovensku takto fumiguje a čuduj sa svete ešte nejaké včielky máme :-)) Žeby omyl prírody.
Pekný deň. Miro

Dobrý den přátelé včelaři,dnes při proletu mi z jednoho včelstva vyletovali trubci, nevíte někdo proč je včely dávno nevyhnaly? Ve včelstvu je letošní červnová matka a zdá se být v pořádku.

Dobrý den přátelé včelaři,dnes při proletu mi z jednoho včelstva vyletovali trubci, nevíte někdo proč je včely dávno nevyhnaly?

___________________________________________________________

A proč by je včely měli vyhánět? Protože jsou to "darmožrouti" a bůh ví, co ještě za dalšího?

Vím, při klasickém způsobu včelaření se to děje běžně. Ale viděl jste někdo už nějaké "divoké" včelstvo, které by trubce také vyhánělo?

S pozdravem M. Václavek