Archiv Včelařské konference

Dobrý den přátelé včelaři,dnes při proletu mi z jednoho včelstva vyletovali trubci, nevíte někdo proč je včely dávno nevyhnaly?

___________________________________________________________

A proč by je včely měli vyhánět? Protože jsou to "darmožrouti" a bůh ví, co ještě za dalšího?

Vím, při klasickém způsobu včelaření se to děje běžně. Ale viděl jste někdo už nějaké "divoké" včelstvo, které by trubce také vyhánělo?

S pozdravem M. Václavek

Taky sem si s tím dnes lámal hlavu. Krásný prolet, ale při pozorování
česen byli vidět trubci, jak si lítají sem tam. Někde víc, někde míň,
někde vůbec. U jednoho včelstva to byl uplný extrem. To jsem se rozhodl
zkontrolovat, jestli není bez matky. Matku sem našel, tak nevím, asi je
to letos normální. Jen doufám že se nezačnou rojit.

600m n.m.

petr j.


pavel napsal(a):
> Dobrý den přátelé včelaři,dnes při proletu mi z jednoho včelstva vyletovali
> trubci, nevíte někdo proč je včely dávno nevyhnaly? Ve včelstvu je letošní
> červnová matka a zdá se být v pořádku.
>
>

Ahoj,
záleží na množství trubců, pokud jich je jen několik, nemusí jít o katastrofu. POkud jich je dost na 99% to znamená bezmatečné včelstvo..Stačí se podívat dovnitř, pokud se najde jen trubčina , zvláště na dělničím díle, je to jasné..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 15.11.2009 17:21:45
> ----------------------------------------
> Dobrý den přátelé včelaři,dnes při proletu mi z jednoho včelstva vyletovali
> trubci, nevíte někdo proč je včely dávno nevyhnaly?
>
> ___________________________________________________________
>
> A proč by je včely měli vyhánět? Protože jsou to "darmožrouti" a bůh ví, co
> ještě za dalšího?
>
> Vím, při klasickém způsobu včelaření se to děje běžně. Ale viděl jste někdo
> už nějaké "divoké" včelstvo, které by trubce také vyhánělo?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

A proč by je včely měli vyhánět? Protože jsou to "darmožrouti" a bůh ví, co ještě za dalšího?

Vím, při klasickém způsobu včelaření se to děje běžně. Ale viděl jste někdo už nějaké "divoké" včelstvo, které by trubce také vyhánělo?

S pozdravem M. Václavek

V každom prípade je výskyt trúdov v tomto čase biologickou anomáliou, jednoducho ak je včelstvo s oplodnenou matkou, trúdy nemajú čo hľadať, ani v "divokom" u nás v divom včelstve.
To, že vo vo včelstve je matka, ešte neznamená, že nie je trúdokladná (viac napovie jej značenie), môže byť postihnutá chorobou, nie je oplodnená a trúdy sú od tejto matky, ktorá ešte v čase plodovania kládla neoplodnené vajíčka a trúdy sú zákonite vo včelstve. Je možné, že táto matka (ak včelstvo prezimuje, bude znovu klásť neplodnené vaj.!)

Aký rozdiel medzi divím-divokým včelstvom žijúce voľne v prírode a včelstvom o ktoré sa staráme mi v úľoch? Žiaden! A preto ani v týchto včelstvách nemôžu byť prítomné v zime trúdy, je to proti prírode. Trúd samec je samčí faktor a slúži vždy len na oplodnenie mladej matky, ak tam je oplodnená M, včely v každom prípade trúda odstránie.

Zdravím př.Pazderku
který včelař je normální?samozřejmě že sirný knot nebyl myšlen vážně a ten formidol je dobrá rada a ruku už mám
dobrou jinak sem včelař na baterky protože nemám zavedený
el proud střídavý a všelijaké "krámy "mě baví ještě jednou
děkuji za radu a mějte se hezky jedním prstem
Dědek

To bude jen právě to zdání. Velmi ojediněle se trubci vyskytují ve včelstvu i v zimě. Výrazné množství trubců v tuto dobu je známkou výměny matky a v tutodobu zřejmě znamená pád včelstva. pokud by byl sebeslabší oddělek tak bych ho spojil.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: trubci
> Datum: 15.11.2009 17:05:17
> ----------------------------------------
> Dobrý den přátelé včelaři,dnes při proletu mi z jednoho včelstva vyletovali
> trubci, nevíte někdo proč je včely dávno nevyhnaly? Ve včelstvu je letošní
> červnová matka a zdá se být v pořádku.
>
>
>

Nejen v celém rodu včelovitých přezimují jen samičky děje se to i u jiného hmyzu a není to nic zvláštního.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 15.11.2009 17:21:45
> ----------------------------------------
> Dobrý den přátelé včelaři,dnes při proletu mi z jednoho včelstva vyletovali
> trubci, nevíte někdo proč je včely dávno nevyhnaly?
>
> ___________________________________________________________
>
> A proč by je včely měli vyhánět? Protože jsou to "darmožrouti" a bůh ví, co
> ještě za dalšího?
>
> Vím, při klasickém způsobu včelaření se to děje běžně. Ale viděl jste někdo
> už nějaké "divoké" včelstvo, které by trubce také vyhánělo?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Záměnu nástavků s přidáním nástavku mezistěn mezi plod dělám zjara
proto, že v tu dobu je úl nejlehčí během roku a já mám po zimě ještě
dost energie a sil. Takto až ke dnu rozebírám včelstvo jednou za rok.
Když se to neudělá moc brzo (trochu zpoždění nevadí, ale úl je už
těžší), včelstva to bez problému zvládají a má to i ten efekt, že se
dost zaktivizují v pracovní činnosti, působí to i protirojově. Odebírat
spodní nástavky po zakrmení je pro mě fyzicky náročnější, navíc je to
čas slídivosti, proto by to bylo složitější - lze to při menším počtu
včelstev, ale já jich mám přes 100.
Malý zůstatek roztočů u vás po první fumigaci je pěkný výsledek, ale
vězte, že tomu tak není vždy. Ani Vy jste dopředu nevěděl, že to tak
dobře vyjde. Příčinou jsou chyby při ošetření, některé zmiňujete, a pak
zbytky plodu - např. letos ještě v říjnu některá včelstva měla plod. Kdo
s ošetřením nespěchal, udělal dobře. Zásada tří podzimních ošetření má
smysl, protože metodika počítá i s nedostatky v praxi se běžně
vyskytujícími. Ale jde i o nedostatky nejen vinou chovatele, ale i vinou
sousedů, to je třeba si uvědomit! Souhlasím, že v jednotlivých případech
jsou tři ošetření zbytečná. Předepsaná metodika ovšem zatím neumožňuje
včelaři rozhodnout se, kolik ošetření udělat. Zde mohu vyslovit jen svůj
názor, že včelař, který má dobrý přehled o stavu roztočů ve svých
včelstvech, by měl mít možnost si určit postup léčení (kdy, čím a
kolikrát). Ale takových je u nás zatím velmi málo.
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Vaše odpovědi na této konferenci jsou sice hodně řídké,ale nepostrádají
> racionalní jádro a přehled.Škoda,že zde svoje názory a poznatky neventilují
> i takoví odborníci,jako je např ing.Ptáček a pod.V rohu své neuspořádané
> včelař.knihovny jsem objevil vaši sešitovou poblikaci Včelaříme
> nástavkově.Narozdíl od vámi publikované metodiky NNvčelaření,neprovádím na
> jaře rotaci nástavků,ale jednoduše přidám nástavek souší na nejvyšší
> nástavec a pak jen pod něj podsazuji nástavky z mezistěnami.Tento způsob
> se mě za několik posledních pět let osvědčil a výhodu vidím v tom,že v
> chladnějším jarním počasí nedochází k roztržení plodu a ochlazování,což je
> pro lepší vývoj včelstev zásadní.Rojení prakticky neexistuje a neznám ho.Po
> zakrmení odebírám spodní nástavce a zimuji na prakticky panenském díle.Rád
> se vás na něco zeptam a vyslyšel váš názor.
> Fumigaci jsem poprvé provedl minulý týden s počtem spadů v průměru kolem
> 1000roztočů na včelstvo.Tento pátek jsem provedl druhou fumigaci,kdy
> doutnající pásek zavěšen svisle na místo krycího plástu v nejvyšším
> nástavci,při teplotě 11st.celsia a včelstva po prohlídce bez plodu.Spady se
> tentokráte pohybovaly v počtech deset až patnáct kusů včelstvo.Vyvrací to
> tu teorii,že po každém podzimním přeléčení zůstává ve včelstvech cca deset
> procent roztočů.Tedy v mém případě se jedná,že zůstalo po prvním ošetření
> ve včelstvech asi 1-1,5 procento roztočů.To procento se možná zvyšuje
> nedodržováním přesné metodiky a to ,že se občas dozvídám zde,že se fumigace
> provádí při 2-5 st.celsia,pásek v podmetu ve vodorovné rovině čí s mírným
> sklonem.Je to trestuhodné a jednání těchto včelařů je nezodpovědné.Považuji
> již dále naprosto zbytečné,abych do včelstev v prosinci vháněl
> aeros.vyvýječem další chemickou zátěž pro včely a tím je vystavoval dalšímu
> stresu a zvyšoval také hladinu reziduí ve vosku.Dle matematické kalkulace a
> dle spadů po druhé fumigaci mě ve včelstvech zůstává 0,1 roztoče na
> včelstvo.Je to jen kalkulace,ale myslím že reálná.Zajímal by mě na tohle
> váš názor,názor na přemíru zbytečné chemie,na léčení včelařů,kdy nedodržují
> metodiku léčení,názor na tuto podstatu věci,kterou jsem se zde snažil ve
> zkratce vystihnout,názor odborníka,který není zatížený jen svou a jedinou
> pravdou,tak jak zde někteří pánové.
> S Pozdravem
> P.Z. U.Hradiště.
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.425 / Virus Database: 270.14.64/2501 - Release Date: 11/13/09 18:22:00
>
>

Nejen v celém rodu včelovitých přezimují jen samičky děje se to i u jiného hmyzu a není to nic zvláštního.

Pepan

Naša najväčšia samotárska včela Drevár fialový, prezimuje neoplodnená, ale môže to byť aj inak, samička sa liahne na jar aj so samčekom, v žijú v páre, často pozorujem na včelnici samičku so samčekom (nemá žihadlo) snubné lety. Posedávajúce dreváre sa vyhrievajú na slnku (máj), vyletujú spoločne do výšky možno 10 m, pária sa a padajú k zemi, kde sa rozletia.

K predchádzajúcemu príspevku len toľko, tiché výmeny sú prirodzené v určitom období, júl-august, pozdejšie už nie, skôr pri náhodnej strate matky (v 8 a 9 mes.), včely robia náhradný chov, M sa už neoplodní (včely nepredpokladajú, že sa M stratí), ak sa mladá M neoplodní a ešte do zimy môže klásť neoplodnené vajíčka a trúdy sú na svete.
V podstate vždy, ak stretneme trúdov v tomto období vo včelstve, je s týmto včelstvom zle. Ak ho chce včelár zachrániť, tak len odobratím neoplodnenej M a pridaním zásobného včelstva s M.
Skôr však pri výskyte trúdov v tomto čase ide vždy o trúdokladné včelstvo - je dlhodobo bez M. Na druhej strane som 10 rokov v tomto mesiaci a boli i teplejšie dni ako tohoto roku npr. v r. 2008 keď od 1.11 do 14.11 sa nočné teploty pohybovali od 6 do 10˚C a denné od 12 do 18˚C a svietilo slnko, včely prinášali peľ, no v ani jednom včelstve som plod v žiadnej forme nezaznamenal. Je to zložité.

odpovídám na příspěvek z 23.9.2009

Používáme polomasku od firmy 3M typ 6200 velikost M
koupemou zde:
http://www.canis.cz/ochrana-dychacich-cest-2/polomaska-3m-6200-vel-m/
s mlžením brýlí většinou problém nenám a to je nosím stále - i když v prosinci za sněhu a mrazu se stává ledacos :-)

touto ochrannou pomůckou jsme vybaveni oba = já který obsluhuju přístroj a jsem u toho nejblíže a druhý je ASISTENT, který sleduje čas aplikace a někdy otevírá úly a zase je za mnou zavírá
i když ASISTENT může "stát" dále po větru a nemusí být vždy aerosolem zasažen, při práci ve včelínech se tomu nevyhne a pomáhat z dálky tam prostě nejde

K této polomasce používáme předepsaný chemický filtr A1 = je předepsaný v návodu k léčivu.
Používáme každý jednu sadu na rok = 2-3 dny práce s aerosolem - vice to, podle mých zkušeností, bezpečně nesnese.
První den je obvykle v sobotu od rozednění do setmění = asi 12 hodin - práce přímo s aerosolem představuje tak polovinu té doby.
Druhý den je další sobota (náhradní termín) = asi 4-6 hodin práce.
A třetí den je další náhradní termín, pro vyjímečné případy (včelařova nemoc) a pro ty co neudělali předepsanou fumigaci = obvykle dalších 4-6 hodin už bez ASISTENTA, měřit čas aplikace musí majitel včelstev.

Někde v návodu jsem se dočetl, že se filtr má vyměnit nejpozději pokaždé, když uvnitř ucítíte látku před kterou má chránit = v našem případě "nechutná sladkost" na jazyku - alespoň na mně to má tento účinek.
Jak dlouho filtr vydrří chránit záleží na množství látky, kterou musí absorbovat a v návodu se o tom nic slušného nedočtete.
Poprvé jsem ty filtry po použití uschoval do příštího roku. Vydržely chránit celkem 4 dny práce. A to jsem pátý den potřeboval ošetřit ještě 4 včelstva. Od té doby vím, že mám sledovat tu sladkost na jazyku.
Více krát to neudělám = schovat je a použít příští rok znova.
Jeden rok jsem ošetřoval dvě organizace a čtvrtý ošetřovací den na konci práce, jsem už měl dojem, že to začíná dělat problémy.

Libor Jarolím

Přátelé na Slovensku používají pásky které podle návodu hoří kdekoli a v jakékoli poloze = myslím, že i na plechu v podmetu a vodorovně položené. Léčivo je součástí tohoto pásku a dávka je taková, aby zabila co zabít má i když část léčiva je zničena hořením samotného pásku.

My (v čekých zemích) požíváme speciální papírové pásky, na které těsně před vložením do úlu nakapeme předepsané množství léčiva (2 kapky na jeden nástavek, a nebo 4 kapky na větší úly). Tento pásek MUSÍ být ve svislé poloze. Léčivo se odpařuje teplem, které je uvolněno při "hoření" (doutnání) pásku.
Pokud tento pásek bude v jiné než svislé poloze, léčivo se nestihne odpařit a je zničeno vysokou teplotou hoření.

Omyl přírody se nekoná :-)
Libor Jarolím

> citát "pásek v podmetu ve vodorovné rovině čí s mírným sklonem.Je to
> trestuhodné a jednání těchto včelařů je nezodpovědné."

> Väčšina včelárov u nás, na slovensku takto fumiguje a čuduj sa svete ešte
> nejaké včielky máme :-)) Žeby omyl prírody.
> Pekný deň. Miro

JL:
....Přátelé na Slovensku používají pásky které podle návodu hoří kdekoli a v jakékoli poloze = myslím, že i na plechu v podmetu a vodorovně položené. Léčivo je součástí tohoto pásku a dávka je taková, aby zabila co zabít má i když část léčiva je zničena hořením samotného pásku.
---------------
Při jaké teplotě se léčivo dopaří a při jaké shoří?

Ví někdo co je to za látku ve které je ve Varidolu rozpuštěn amitráz?
Díky

Karel Jiruš

My (v čekých zemích) požíváme speciální papírové pásky, na které těsně před vložením do úlu nakapeme předepsané množství léčiva (2 kapky na jeden nástavek, a nebo 4 kapky na větší úly). Tento pásek MUSÍ být ve svislé poloze. Léčivo se odpařuje teplem, které je uvolněno při "hoření" (doutnání) pásku.
Pokud tento pásek bude v jiné než svislé poloze, léčivo se nestihne odpařit a je zničeno vysokou teplotou hoření.

Aj my používame Varidol a tie isté pásky čo Vy a nemajú konkurenciu, ja ich jednoznačne vkladám do podmetu zložené do obráteného "V" vodorovne ne "lôžko" z kovovej sieti. Účinok je rovnaký ako u nášho Avartinu, amitrazový fumigant už používam 25 rokov a žiadnu rezistenciu naň som doteraz nezaznamenal. "Rezistencia" klieštikov naň sa "vyskytne" len tam, kde včelár je lajdák alebo nemá systém. Veď dymiť aj 3-4 krát za sebou nemá zmysel, ak aspoň posledný zásah sa nekoná bez zaviečkovaného plodu!
Doteraz mnou odskúšaný systém na dosiahnutie včelstva bez plodu, je uzavrieť matky 20.9 do IZOlátorov, z ktorých M nemôže uniknúť, ale do IZO musia mať včely prístup, aby mali zdroj materskej látky! IZO má rozmery 1,4x4x12cm s prístupom včiel z dvoch dlhších bočných strán. M izolujem 21 dní a včelstvo fumigujem po vypustení z IZO na 22 deň.
Nepoužívať akúkoľvek bežnú pridávaciu klietku, včely zakaždým urobia (vo včelstve je otvorený plod) náhradný chov a keď si včelár nevšimne, jednu M zabijú a to je vždy oplodnená M vypustená z IZO.
Používať tento spôsob odrádza včelárov vyhľadávanie matiek pri ich umiestňovania do IZO, lenže práve to umožňuje dosiahnuť plný úspech a práca s týmto aktom sa odmení zdravým včelstvom bez Vd.

Chtěl bych se zeptat př. Turčaniho, jaké máte zkušenosti s umístěním klícky vzhledem k stávajícímu plodovému tělesu. Dáváte klícku mezi plod, nahoru, vedle nebo pod plod? A vzhledem k možnosti, že kvůli špatnému počasí, jako tomu bylo letos, se uzavření matek v klíckách prodlouží, jaké máte zkušenosti s prodloužením doby věznění matek o nějaký týden déle? Jak dobré počasí vůbec potřebujete, abyste otevřel svoje včelstva a matky vypustil?

Chtěl bych se zeptat př. Turčaniho, jaké máte zkušenosti s umístěním klícky vzhledem k stávajícímu plodovému tělesu. Dáváte klícku mezi plod, nahoru, vedle nebo pod plod? A vzhledem k možnosti, že kvůli špatnému počasí, jako tomu bylo letos, se uzavření matek v klíckách prodlouží, jaké máte zkušenosti s prodloužením doby věznění matek o nějaký týden déle? Jak dobré počasí vůbec potřebujete, abyste otevřel svoje včelstva a matky vypustil?

Klietku s matkou vkladám do stredu plodového telesa do 15 mm širokej uličky pripevnenú na drôtik, aby bola v strede R.
M v IZO je vždy 21 dní, pretože ak udobím správnu fimigáciu, všetky klieštiky uhynú a ďalšiu fumigáciu som nerobil. Po 8 dňoch je dobré urobiť kontrolnú fumigáciu v tých včelstvách, kde bol odpad vyšší prípadne vysoký.
V IZO som mal raz M 70 dní a bola v pohode, ale predlžovanie jej pobytu nie je potrebné 21-22 dní úplne postačuje. v 11.10 je vždy vhodné počasie aj vtedy keď prší alebo je náhodou chladnejšie. Matke to neublíži, nemusíte byť tak citlivý, včely a matky vydržia viac ako si myslíme.

Já jsem zatím vyzkoušel klícku udělanou z dřevěné přepravní klícky, ve které mi kdysi přišla poštou matka. Klícka byla zaříznuta do plástu a otevřenou stranou dána k plástu s posledním plodem. 21 dnů klíckování vycházelo právě do toho prudkého ochlazení na konci října, uvolnění matky jsem proto posunul o cca 14 dní, jednak vůli počasí, protože to bylo v zadováku a ten se dá rozebírat jen v dobrém počasí ( nebo za mrazu) a jednak kvůli tomu, že důvěrník s léčivem letos nešel a nešel. Během klíckování jsem pozoroval zřetelně vyšší neklid toho včelstva proti ostatním, i když včely měly k matce přístup a při uvolnění matky jsem zpozorovat asi dm čtvereční vyčištěných buňěk připravených pro kladení vajíček.

Pane Turčáni, mohl bych vás poprosit o nějaký odkaz na vámi uvedený IZOlátor pro včelí matku? Předem děkuji.

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz

Bez kočování, ostatní včelaři (univerzály, tachováky) průměr 40 Kg já 72 Kg.
Jediný problém je, že se musí dodržovat postup a nevymýšlet
svoje jinak se dosahují průměrné výnosy.
Do dvou týdnů bude mít náš klub sve informativní stránky.
Adresu tady uvedu.

K.Ř.

ZU ve Slezsku Zadost o zrizeni oplozovaci stanice byly podana na Min.zemedelstvi-poskytlo 6tisicKc.Stanice zrizena v Litultovicich bude dodavati nejmene 50maticek,Bude zrizena druha oplozovaci stanice na Tesinsku,kde vcelstva prodelala vceli nemoc a jsou proti ni imunni...

Slovensky vcelar J.Gasperik: V polourednej Ceskoslovenskej republike a zial bohu i ve vcelarskych casopisech ceskych stretavame sa se zpravami,ktere su namirene oproti medu a vosku slovenskemu.-med je riedky a vosk sa taha jako cesta..Musi nam byt ihned jasne,ze sa tu jedna len o spinavy figel obchodnicky. Na jednej strane znihilisovat vsetko,co je slovenske,a na druhe strane zase nakupit,co je za nejlevnejsi cenu.,aby za Moravou jako cesky med za nejvyssi cenu predat.Vyzyva Vancuru aby dal vysetriti v jehoz hlave zrodila se zprava uverejnena v Ceskeho vcelare.Vyziva Schenfelda by behem roku prozkoumal vzorky medu ze Slovenska.

ZU Brno Subvence z Min.zemedelstvi 3000 Kc a Zemedelske rady 4.180 Kc. O ustavu v Zidlochovicich,prijat navrh na odvolani daru 60tisic Kc,nezridili se do konce roku.F.Adamec navrhuje aby asistentu vysole skoly zemedelske dr.Soudkovi ktery je na studijni ceste v USA byl poslan dopis s pranim,aby pri pretizeni min.rady dr. Schenfelda prevzal vedecke vedeni studia u nas. L.Dolezal pro stari a nemoc nemuze prevzit predsednictvi.Na navrh Ferdinanda provedeny volby aklamaci.Predsedou zvolen F.Kyselka .:(Povazuji svou funkci za provisorium.Je tomu ctvrt stoleti,kdy jsem vstoupil poprve do vyboru a zvolen jednatelem...)F.Adamec podal zajimavou zpravu:nalezen byl orginal Hruskova medometu.v Brne jej meli po leta za nejakou konev...jeho medomet byl nekolik centu(?)tezky ,stal na tehdejsi dobu ohromne penize 72 zl.

Schuzka k obnoveni Vseslovanskych Sjezdu v Bratislacve redaktoru a zastupcu slovanskych narodu.Zvolen zatimni vybor predsedou Vancura a stanoven prvni povalecny sjezd v Praze na 13-18.srpna

Svaz valna hromada v Brne Dr.Schenfeld vypracoval navrh zakona o ochrane pravosti medu,kde trestnym bude i dokrmovani cukrem v dobe snusky. Zvyseni clem domaciho medu je koeficent z 10 zvysen na 16,takze zdaneni je pres 5Kc az na med rusky ktery je zvysen o12 Kc.

1000 VD po první fumigaci se mi zdá mnoho. Nebylo v podletí něco zanedbáno?
J.T.

> ...
> Fumigaci jsem poprvé provedl minulý týden s počtem spadů v průměru kolem
> 1000roztočů na včelstvo.Tento pátek jsem provedl druhou fumigaci,kdy
> doutnající pásek zavěšen svisle na místo krycího plástu v nejvyšším
> nástavci,při teplotě 11st.celsia a včelstva po prohlídce bez plodu.Spady
> se
> tentokráte pohybovaly v počtech deset až patnáct kusů včelstvo.
> ...
> P.Z. U.Hradiště.

V těch citacích by bylo vhodné uvádět zdroj a čas

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fskalsky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Organisovane vcelarstvi v Cesku 1926
> Datum: 16.11.2009 10:28:22
> ----------------------------------------
> ZU ve Slezsku Zadost o zrizeni oplozovaci stanice byly podana na
> Min.zemedelstvi-poskytlo 6tisicKc.Stanice zrizena v Litultovicich bude
> dodavati nejmene 50maticek,Bude zrizena druha oplozovaci stanice na
> Tesinsku,kde vcelstva prodelala vceli nemoc a jsou proti ni imunni...
>
> Slovensky vcelar J.Gasperik: V polourednej Ceskoslovenskej republike a zial
> bohu i ve vcelarskych casopisech ceskych stretavame sa se zpravami,ktere su
> namirene oproti medu a vosku slovenskemu.-med je riedky a vosk sa taha jako
> cesta..Musi nam byt ihned jasne,ze sa tu jedna len o spinavy figel
> obchodnicky. Na jednej strane znihilisovat vsetko,co je slovenske,a na
> druhe strane zase nakupit,co je za nejlevnejsi cenu.,aby za Moravou jako
> cesky med za nejvyssi cenu predat.Vyzyva Vancuru aby dal vysetriti v jehoz
> hlave zrodila se zprava uverejnena v Ceskeho vcelare.Vyziva Schenfelda by
> behem roku prozkoumal vzorky medu ze Slovenska.
>
> ZU Brno Subvence z Min.zemedelstvi 3000 Kc a Zemedelske rady 4.180 Kc. O
> ustavu v Zidlochovicich,prijat navrh na odvolani daru 60tisic Kc,nezridili
> se do konce roku.F.Adamec navrhuje aby asistentu vysole skoly zemedelske
> dr.Soudkovi ktery je na studijni ceste v USA byl poslan dopis s pranim,aby
> pri pretizeni min.rady dr. Schenfelda prevzal vedecke vedeni studia u nas.
> L.Dolezal pro stari a nemoc nemuze prevzit predsednictvi.Na navrh
> Ferdinanda provedeny volby aklamaci.Predsedou zvolen F.Kyselka .:(Povazuji
> svou funkci za provisorium.Je tomu ctvrt stoleti,kdy jsem vstoupil poprve
> do vyboru a zvolen jednatelem...)F.Adamec podal zajimavou zpravu:nalezen
> byl orginal Hruskova medometu.v Brne jej meli po leta za nejakou
> konev...jeho medomet byl nekolik centu(?)tezky ,stal na tehdejsi dobu
> ohromne penize 72 zl.
>
> Schuzka k obnoveni Vseslovanskych Sjezdu v Bratislacve redaktoru a zastupcu
> slovanskych narodu.Zvolen zatimni vybor predsedou Vancura a stanoven prvni
> povalecny sjezd v Praze na 13-18.srpna
>
> Svaz valna hromada v Brne Dr.Schenfeld vypracoval navrh zakona o ochrane
> pravosti medu,kde trestnym bude i dokrmovani cukrem v dobe snusky. Zvyseni
> clem domaciho medu je koeficent z 10 zvysen na 16,takze zdaneni je pres 5Kc
> az na med rusky ktery je zvysen o12 Kc.
>
>
>

a jednak kvůli tomu, že důvěrník s léčivem letos nešel a nešel.

Ja sa spoliehal len a len na seba, vychádzam s osobného vlastníctva včelstiev a nespolieham sa na nikoho.Je jedno či klietku vsuniem do výrezu plástu, dôležité je, aby cez dlhšie obdobie mali včely k nej neustály prístup. Stačí pol hodiny bez prísunu materskej látky a včely sa stávajú bezmatečné, ako by tam matka vôbec nebola.
Zasieťovanú klietku na prechodné uväznenie matky vo včelstve pri matke aj dlhšiu dobu, včely pri kontrole vždy nájdete zaseknutú do očiek sieti, ale pritom M nedajú zahynúť, kŕmia ju, čo človek môže využiť pri jej prechodnom pobyte, kým ju pridáme do včelstva.

Dle informace , př . Zelený , přechází na s. dadant a to dva nástavky
44 ,8 x 23,2 jako plodiště a medníky 44, 8 x 15 ,9 .

F. Š.








----- Original Message -----
From: "Luká Matela" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 14, 2009 7:19 PM
Subject: Re: Úl Dadant


>> V roce 2001 si na doporučení zhotovil tenkostěnné úly Langstroth r.m.
>> 44,8x18,5. V těchto úlech dosahoval malé výnosy medu a měl problém s
> rojovou
>> náladou. Med, jenž vytáčel, byl vždy řídký a obsahoval hodně vody.
>> Hoffmanovy rámky rámky bývaly hodně přitmeleny. Proto tyto Langstrothy
>> PRODAL a jal se vyzkoušet ED.
>
> V [odkaz] Moderním včelaři č.2 a č.3 vyšly metodiky chovu dle [odkaz]
> Miroslava Zeleného právě v těchto úlech. Škoda pro Vašeho známého, že až
> letos :-). Pokud vím, tak autor článku si na Vámi uvedené problémy v
> těchto
> úlech nestěžuje.
>

Pane Turčáni, mohl bych vás poprosit o nějaký odkaz na vámi uvedený IZOlátor pro včelí matku? Předem děkuji.

Petr Mirovský

Vyhotovenie IZOlátoru je uverejnené v časopise Včelár z 90 rokov. Ale sľubujem, že pripravím nejaké obrázky aj s popisom a "hodím" to na Konferenciu. Je to jednoduché, a každý to dokáže urobiť.

1000 VD po první fumigaci se mi zdá mnoho. Nebylo v podletí něco zanedbáno?
J.T.

Tohoto ruku ani nie, ale do minulej zimy išli vaše včelstvá s väčším počtom Vd a ich geometrické narastanie bolo rýchlejšie. Často sa ne tejto stránke píše o zanášanie klieštika rabujúcimi včelami z vonkajšieho prostredia, ja tomu neverím. Ak by to tak bolo, tak by som nenachádzal včelstvo so spádom Vd max. 200 ks, a včelstvá na to istom podstavci (vždy 5) je spád 5 až 20 ks, pritom tieto včely môžu naozaj zalietavať omylom aj do vedľajších včelstiev, no prax to nepotrvdzuje.
Moje krédo (a malo by byť každého včelára) je, posledný zásah (fumigécias) v boji proti Vd musí byť tesne pred zimou a HLAVNE VO VČELSTVE NESMIE BYŤ ZAVIEČKOVANÝ PLOD, len tak dosiahneme maximálny úspech!

V diskusich o leceni VD jsem posoudil, ze bych chtel umoznit pusobeni varidolu i pri venkovnich teplotach ktere a budou v prosinci, kdy je predpoklad ze skoncilo plodovani. V ulu je treba vyvolat jaro, aby se prokazatelne uvolnil zimni chumac. Teplotu do podmetu se vcelari snazil vyvolat prodehratymi cihlami, nebo teplou vodou v lahvych. to bych chtel zamenit vyuzitim nadoby s termostatem na ohriani vody a tuto teplou vodu prohanet malym cerpadlem z ulu do ulu ve 3/4 hadicich tak abych v podmetech vytvarel smycku asi ze 3 bm hadice. Vcelarim v 5ti optimalech. Budu vdecen za posouzeni napadu, abych ho nedelal zbytecne. Dekuji. Kremla.

Prosím vás moc nemyslete ještě by jste mohli něco vymyslet :-D Metoda léčení je vypracováná tak jak je a je úplně dostačující :-) Je úpně dostačujísí stav kdy včely přenášejí zásoby. Máš návod tak se ho drž nebo uděláš víc škody jak užitku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vladimir <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: teplota v ule pri fumigaci
> Datum: 16.11.2009 15:20:28
> ----------------------------------------
> V diskusich o leceni VD jsem posoudil, ze bych chtel umoznit pusobeni
> varidolu i pri venkovnich teplotach ktere a budou v prosinci, kdy je
> predpoklad ze skoncilo plodovani. V ulu je treba vyvolat jaro, aby se
> prokazatelne uvolnil zimni chumac. Teplotu do podmetu se vcelari snazil
> vyvolat prodehratymi cihlami, nebo teplou vodou v lahvych. to bych chtel
> zamenit vyuzitim nadoby s termostatem na ohriani vody a tuto teplou vodu
> prohanet malym cerpadlem z ulu do ulu ve 3/4 hadicich tak abych v podmetech
> vytvarel smycku asi ze 3 bm hadice. Vcelarim v 5ti optimalech. Budu vdecen
> za posouzeni napadu, abych ho nedelal zbytecne. Dekuji. Kremla.
>
>
>

Prečo sa snažíte komplikovať svoju prácu nezmyselným konaním, predstavte si, že by niekto mal zohrievať 100- 200 včelstiev, keď vieme, že fumigácia sa dá robiť aj pri teplote pod 10˚C. Prečo čakať do decembra-prosinca, keď 11 mesiac (od 10.11) je už bez plodu !
To, že niekto napísal v začiatkoch používania fumigantu len nad 12˚C, nemusí byť ešte pravda (a ani nie je), fumigant tak ako vzduch preniká do uzavretého chumáča-hrozna, tak doňho prenikne i fumigant.
Preto si nerobte prácu nazvyš a pritom zbytočnú. No v prípade, že Ste presvedčený, že to robíte dobre, tak to spravte, aj tak Vás nik nepresvedčí o opaku.

Po dlouhé době se na konferenci ozval náš dlouholetý přítel
Šáňa a hned si také našel svoje oponenty,známé firmy,jak již na této včelařské konferenci je zažitým zvykem.Jeho příspěvek je na zamyšlení těm,kteří začínají a nemají dosud jasno,na jaké míře včelařit,když se jim stará míra 39x24 ,kterou uvedl v život v českých a mor.zemích roku 1902 Adamec a na které dodnes včelaří kolem 90 % nezdá vzhledem k 21 století adekvátní. Co k tomu říci,vzhledem k tomu,že tato míra přetrvala víc nežli století,nahradila postupem času stojany/almárky/ české,tak i moravské a bude zde i nadále,kdy my tady již dlouho nebudeme. Je samozřejmě na každém začínajícím včelaři,pro jakou míru se rozhodne.Je však třeba si uvědomit,že úl medu nepotí a když je snůška,včely med donesou třeba i do bačkory.Těm mladým je proto zapotřebí připomenout,že nejlepší úl je ten,na který si včelař zvykne a po létech se v něm naučí i včelařit,aby na stáří například nemusel vynalézat nějaká zvedací zařízení a podobné ptákoviny.Jinak přeji příteli Šáňovi pevné zdraví a doufám,že jeho příspěvek nebude na dlouhou dobu ojedinělý a občas hodí zase něco do placu...

Pane Turčani, napsal jste toto: "Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale."
Je to skutečně totéž co Varidol? Dnes jsem měl možnost čichnout k litrové láhvi Takticu sol a málem jsem z toho smradu omdlel. Varidol proti tomu voní! Mohl byste mi dát odpověď na můj email Pala.Jiri/=/email.cz? Děkuji

Dobrý večer, viděl jsem u pana Zeleného že drátkuje rámky vodorovně, tři drátky nad sebou. Jaký se dá zhruba doporučit odstup drátků od sebe? (Hoffmann, výška rámku 185mm) Tak nějak zhruba symetricky využít prostor? Nebo vrchní drátek 1cm od horní loučky, aby se neohýbala mezistěna? Nebo je to jedno? (Znám kolegu, který tuto výšku nedrátkuje....doposud jsem od něho odebral pár nástavků s nedrátkovanými mezistěnami, nahoře poctivě zalitá, dole ve drážce navolno aby mohla dilatovat a přesto je každý plást prohnutý, pročež je to v plodišti jedno velké vlnobití....a tak zpět k drátkování) Díky, Libor.

Aký rozdiel medzi divím-divokým včelstvom žijúce voľne v prírode a včelstvom o ktoré sa staráme mi v úľoch?

___________________________________________________________


Jeden, ale podstatný rozdíl: VČELAŘ


Př. Turčáni, psal jste, že máte jedno včelstvo v klátu. Napište nám, jakpak zazimovalo. Pokud jste u tohoto včelstva zaznamenal tzv. "dívčí války" ( hromadné vyhánění trubců ), tak mě přesvědčíte, že se v tomto mílím. V opačném případě to jenom potvrzuje můj názor.

Jinak za moji včelařskou praxi v Optimalech ( 4 roky ) se mi ani jednou nestalo, že by nějaké včelstvo "dívčí války" podniklo. Trubci se u mě vyskytují do té doby, než do posledního vymřou stářím ( září, říjen ). Dokonce vloni v jednom včelstvu vydrželo pár desítek trubců až do cca prosince ( toto včelstvo při medobraní 23. května letošního roku dalo výnos 65 kg medu... takže žádný "chcípák" s neduživou matkou ). Vysvětle mi to.

Když jsem v průběhu svých včelařských začátcích jezdíval včelařit k př. Sehnoutkovi, pozoroval jsem úplně jinou situaci. "Dívčí války" byly každoročním "nadělením" a za ty tři roky jsem trubce v srpnu u něj neviděl ani jednou. Způsob včelaření byl odlišný ve srovnání s tím, co praktikuji v Optimalech.

S pozdravem M. Václavek

Pane Turčáni, mohl bych vás poprosit o nějaký odkaz na vámi uvedený IZOlátor pro včelí matku? Předem děkuji.

___________________________________________________________

Já používám toto:

http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova

Těm mladým je proto zapotřebí připomenout,že nejlepší úl je ten,na který si včelař zvykne a po létech se v něm naučí i včelařit,aby na stáří například nemusel vynalézat nějaká zvedací zařízení a podobné ptákoviny.

___________________________________________________________


Nástavkové včelaření bez zvedáků je jako klasické včelaření bez mateří mřížky. S námahou to jde také.

M. Václavek

Těm mladým je proto zapotřebí připomenout,že nejlepší úl je ten,na který si včelař zvykne a po létech se v něm naučí i včelařit,aby na stáří například nemusel vynalézat nějaká zvedací zařízení a podobné ptákoviny.

___________________________________________________________


Nástavkové včelaření bez zvedáků je jako klasické včelaření bez mateří mřížky. S námahou to jde také.

M. Václavek

"Je to skutečně totéž co Varidol? Dnes jsem měl možnost čichnout k litrové láhvi Takticu sol a málem jsem z toho smradu omdlel."
Kdysi jsem kvůli něčemu prohledával údaje o léčivech pro varaózu a vyšlo mi, že amitraz, fluvalinat i další jsou léčiva původně vyvinutá pro úplně něco jiného než pro léčení včelstev. Výzkumníci prostě nevyvíjeli nic, jenom vyzkoušeli léčiva už hotová, tady to byly konkrétně postřiky na rostliny proti roztočům a přípravky na vnější ochranu teplokrevných zvířat proti parazitům na kůži. Maximálně koupí plné kanystry a ty rozlejou do lahviček nebo jimi napajcujou podložku pro gabon. Takže pro různé účely může být to léčivo různě čisté s různými příměsemi.

právě kvůli tomu vlnobití drátkuji 4 drátky svisle. a rozteče jsou poctivě nepořádné. U vodorovného drátku se drátek vlivem tepla při zatavování více povolí než u svislého. Nepečlivým rozestupem se pak vyhnu další operaci zvlnovaním drátků mezistěna nesklouzává po drátku. Mezistěnu pak přikládám ke spodní loučce a na horním umístění pak již nezáleží.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: dratovani ramku
> Datum: 16.11.2009 18:07:17
> ----------------------------------------
> Dobrý večer, viděl jsem u pana Zeleného že drátkuje rámky vodorovně, tři
> drátky nad sebou. Jaký se dá zhruba doporučit odstup drátků od sebe?
> (Hoffmann, výška rámku 185mm) Tak nějak zhruba symetricky využít prostor?
> Nebo vrchní drátek 1cm od horní loučky, aby se neohýbala mezistěna? Nebo je
> to jedno? (Znám kolegu, který tuto výšku nedrátkuje....doposud jsem od něho
> odebral pár nástavků s nedrátkovanými mezistěnami, nahoře poctivě zalitá,
> dole ve drážce navolno aby mohla dilatovat a přesto je každý plást
> prohnutý, pročež je to v plodišti jedno velké vlnobití....a tak zpět k
> drátkování) Díky, Libor.
>
>
>

Ono to vyhánění trubců souvisí také s množství pastvy v krajině a není každý rok stejné také záleží na staří matky. Víkendový včelař to také nemusí vůbec zpozorovat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 16.11.2009 18:57:11
> ----------------------------------------
> Aký rozdiel medzi divím-divokým včelstvom žijúce voľne v prírode a
> včelstvom o ktoré sa staráme mi v úľoch?
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Jeden, ale podstatný rozdíl: VČELAŘ
>
>
> Př. Turčáni, psal jste, že máte jedno včelstvo v klátu. Napište nám, jakpak
> zazimovalo. Pokud jste u tohoto včelstva zaznamenal tzv. "dívčí války" (
> hromadné vyhánění trubců ), tak mě přesvědčíte, že se v tomto mílím. V
> opačném případě to jenom potvrzuje můj názor.
>
> Jinak za moji včelařskou praxi v Optimalech ( 4 roky ) se mi ani jednou
> nestalo, že by nějaké včelstvo "dívčí války" podniklo. Trubci se u mě
> vyskytují do té doby, než do posledního vymřou stářím ( září, říjen ).
> Dokonce vloni v jednom včelstvu vydrželo pár desítek trubců až do cca
> prosince ( toto včelstvo při medobraní 23. května letošního roku dalo výnos
> 65 kg medu... takže žádný "chcípák" s neduživou matkou ). Vysvětle mi to.
>
> Když jsem v průběhu svých včelařských začátcích jezdíval včelařit k př.
> Sehnoutkovi, pozoroval jsem úplně jinou situaci. "Dívčí války" byly
> každoročním "nadělením" a za ty tři roky jsem trubce v srpnu u něj neviděl
> ani jednou. Způsob včelaření byl odlišný ve srovnání s tím, co praktikuji v
> Optimalech.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Zdravím přátelé,
blíží se zima a tedy čas pro výrobu různých podpůrných zařízení. Chci si zhotovit líheň pro matky. Můžete mi prosím někdo poradit, v jaké toleranci musí být udržována teplota a jaká by měla být relativní vlhkost?
Díky předem za info.

Termín vyhánění trubců je možná poslední pozůstatek po zastaralém včelaření v zadovácích, které bylo opuštěno někdy v 70 letech. Tehdy na konci léta někdy v srpnu až září byl na poslední snůšku často stále plný úl. 12 rámků 39x24 v plodišti i v medníku nebo, pokud někdo ten úl zadovák ještě prodloužil dozadu o 2 - 4 rámky, i víc. Po poslední snůšce se vybraly rámky a úl se tehdy zůžil jen na takových 6 - 8 - 9 rámků 39x24 v plodišti. Všechny ostatní rámky se najednou vybraly, vytočily a uskladnily nebo zlikvidovaly. Úl se tedy najednou zmenšil až na čtvrtinu původního objemu a trubci byli tak okamžitě první na řadě k vyhánění. Během toho posledního medobraní se tak na stanovišti objevily mraky trubců, kteří se marně snažili dostat do úlů a kteří nalétávali na všechno, co jen trochu vonělo medem v zoufalé snaze získat nějaké krmení. Na rozdíl od přebytečných včel, které nějaký týden vegetovaly jako "brady" zvenku na česnech, trubci toto neuměli, potřebovali být uvnitř a tak do dvou, tří dnů i ti nejodolnější uhynuli. Jak se začalo v zadovácích zimovat na prakticky plném množství rámků a nyní v nástavcích, kde je hodně prostoru, stalo se toto vyhánění podstatně mírnější a mnohem méně zřetelné.

Používám kombinovaný systém-plodiště 39x30 a medník 39x15. Zimuji s krmnou komorou. Letos je to u většiny včelstev tak, že včely jsou v usazeny v medné komoře umístěné na vysokém nástavku. Uvažuji o prohození nástavků(u jedněch jsem to již provedl) již nyní popř. po odběru vzorků měli koncem ledna. Jednou se zde objevil názor, nechat to tak být. Ale mám před lety špatnou zkušenost z podobného zimování. Včeltvo uhynulo hladem v medníku a pod ním plný plodový nástavek zásob.Nicméně si rád přečtu Vaše názory.Ještě doplním:
dodáno cca 15 kg cukerných zásob, včelstva jsou ve včelíně, česna 40 x 3,5 cm, bez otevřených oček, uteplené strůpky, jedno včelstvo na zasíťované dnu (otevřeném).

>http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova MV<
-----------------------------------------------------------
To není ono. Klícka př. Turčániho je inteligentní a použitelná bez zařezávání do plástů a podobných ptákovin.
JK

Aký rozdiel medzi divím-divokým včelstvom žijúce voľne v prírode a včelstvom o ktoré sa staráme mi v úľoch?
_______________________________________________________
Jeden, ale podstatný rozdíl: VČELAŘ

Myslíte človeka škodcu? Zmenil človek za tie stáročie nejako včelu? Ak áno, potom včely z domáceho chovu sa v prírodnej dutiny chovajú nejak inak, domácky. Tomu hádam neveríte.

Moje prírodné včelstvo, sa chová presne tak ako milióny rokov, chová trúdy v čase svojho rastu (trúdy pre jeho zachovanie rody sú nevyhnutné), zakaždým sa tri razy vyrojili, M sa prirodzene oplodnila. Život a príprava na prežitie sa obnovil položením prvých vajíčok a po tejto overtúre (ktorú mi neradi vidíme) včely trúdy (a je ich vždy dosť) odstavia postupne od zásob a začne vojna s trúdmi-dívčí válka a tak je to i vo včelstvách ovládaných človekom. Toto včelstvo voľne žijúce včelstvo som musel každý rok dokŕmiť, inak by asi zimu neprežilo a šancu malo, z ostatných som trikrát vytáčal.
Takto presne sa chovalo aj ostatných 74 mojich včelstiev, len tam kde prišlo k tichej výmene M sa trúdy ojedinele vyskytli trúdy na konci augusta-srpna, pri náhlej strate M včely už trúdy nadokážu vychovať a M sa oplodní podľa mňa s trúdmi z trúdicových včelstiev, ak nie sú v okolí také včelstvá, M idú do zimy neoplodnené! Aj to som zažil. Je ešte iná možnosť, chováte iné včely, ktoré sa prestali chovať ako voľne žijúce včely, možno a treba to využiť na rozchov matiek.

Prečítajte si niečo o trúdoch:
ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=272&mode=&order=0&thold=0

Já používám toto:

http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova

Je to jedna z možností, ale predstavte si tú prácu s 50 včelstvami a viac, odobrať jeden plást a vložiť škôlkovaciu klietku, prípadne vložiť do otvoru, ktorý musíte na každom pláste urobiť, čím natrvalo znehodnotíte plást, potom to nie je dobré riešenie. IZO Anti si urobí aj menej zdatný jedinec.

Těm mladým je proto zapotřebí připomenout,že nejlepší úl je ten,na který si včelař zvykne a po létech se v něm naučí i včelařit,aby na stáří například nemusel vynalézat nějaká zvedací zařízení a podobné ptákoviny.

Navštívil som včelára (skôr starší ako mladší), ktorý včeláril v NN, potreboval navštíviť plodisku, bez problémov odoberal po dva nadstavky, teda bez problémov by bol odobral oj môj nadstavok miery B vysoký 285 mm (váha debničky 3,8 kg s medom mx 35 kg), dva NN mali výšku 370 mm. Pravda je aj v tomto prípade relatívna. Ešte jednu otázku, koľkokrát včelár v sezóne navštívi plodisko cez znášku? Aj tu sa niektorí návštevníci vyjadrili, že do roka jedenkrát!
Potom na obhajobu NN debničiek treba použiť iné argumenty, npr. nízke rámiky sa ľahšie vytáčajú v radiálnych medometoch, ľahšie sa zbavajú včiel striasaním či vyfukovaním, ale i iné.

Zdravím přátelé,
blíží se zima a tedy čas pro výrobu různých podpůrných zařízení. Chci si zhotovit líheň pro matky. Můžete mi prosím někdo poradit, v jaké toleranci musí být udržována teplota a jaká by měla být relativní vlhkost?
Díky předem za info.

Posledných 10 rokov som odchovával ročne 100-160 matiek, čo znamená, že takýto riadiný chov potrebuje niečo čo prácu s dočasnému udržaniu ich obsahu pri živote, chovateľ potrebuje aj liaheň. Túto otázku som musel aj ja riešiť a pomohli mi k vyriešeniu problému samotné včely.
Využívam k tomu samotné chovné včelstvo prípadne hociktoré včelstvo. Mám dva škôlkovacie rámiky na uloženie 20 ks MB.
V čase chovu odoberám MB z chovného včelstva každý piaty deň, do škôlk. klietky vkladám hrudku CMC a 3-5 včiel a celý ŠR VŽDY do uličky s plodom s 1 až 18 dňovým, kde včely udržujú pravidelnú teplotu 32až35,6˚C.
Ja matky nenechávam vyliahnuť (niekedy áno), pretože pridávam do oplodňovacích jednotiek MB keď odoberiem MB na 4 deň, MB obalím alobalom, len viečko je voľné. Totiž stáva sa, že včely pridanú MB zničia, keď ošetrujú prvé náhradné MB je pridaná MB v bezpečí. Po jej vyliahnutí osadenstvo NCH odstránia.

Toto riešenie mi slúži ku spokojnosti a treba k tomu len škôlkovací rámik, klietočky s jednej strany zasieťované z druhej plexisklo a na hornej strane klietočky otvor s priemerom 16 mm

Těším se na nové stránky D. klubu a přeji jim delší trvání než měly ty původní. Ovšem bez zásadní změny přístupu vedení DK to bude zase za pár týdnů o ničem. Co se týká krmení do polonástavku nad plodištěm, tak největší chybou je na krmení šetřit. Včely totiž často nejdříve naplní plodiště a pak částečně polomedník, ale nikdy to neberou odzhora dolů. Takže má li někdo včelky už dost bez zásob a zkrmí 15 kg má to rozcourané na velké ploše a pak se uvedený případ může stát. Zkrmí li se 25 kg, pak by se to stát nemělo. Přehazovat zásoby v medníku pod plodiště v lednu nepovažuji za příliš šťastné, spíš bych to nazval dost velkou prasárnou. Já bych volil tak konec září a také to tak často používám a jsem docela spokojen.Zdraví R. Stonjek

Po poslední snůšce se vybraly rámky a úl se tehdy zůžil jen na takových 6 - 8 - 9 rámků 39x24 v plodišti. Všechny ostatní rámky se najednou vybraly, vytočily a uskladnily nebo zlikvidovaly. Úl se tedy najednou zmenšil až na čtvrtinu původního objemu a trubci byli tak okamžitě první na řadě k vyhánění.

Pán Polášek vážim si Vaše názory, ale vyháňanie trúdov po ich splnení si biologickej anabáze oplodnenia prípadnej matky, svoju úlohu končia a je jedno, či ten úľ je zadovák, nadstavkový a iný, včely trúdov odstavujú od potravy a keď zoslabnú, tak ich postupne vynášajú a slabé aj sami odchádzajú. Ja som používal aj 4 nadstavby miery B t.j. 200 litrov objemu, nezužoval som ani teraz nezužujem a pri otvorení úľa so včelstvom, v čase 7 a 8 mesiaca (dokonca už koncom 6 mes.) keď už ustal rozmnožovací pud, stovky trúdov bolo vytlačených pri bočnej stene, kde čakali na svoj každoročný osud.

Pokud nesedí až na horních loučkách tak se nic neděje. je však pravdou , že jsem to párkrát byl nucen s některými udělat. Větší prasárnou je nic nepodniknout již proto , že jim jako včelař vytrvale narušuji jejich snahy a proto je nutné i pokusit se napravit co jsem sám svými hloupými nápady způsobil.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sezen? v?elstav
> Datum: 17.11.2009 08:12:30
> ----------------------------------------
> Těším se na nové stránky D. klubu a přeji jim delší trvání než měly ty
> původní. Ovšem bez zásadní změny přístupu vedení DK to bude zase za pár
> týdnů o ničem. Co se týká krmení do polonástavku nad plodištěm, tak
> největší chybou je na krmení šetřit. Včely totiž často nejdříve naplní
> plodiště a pak částečně polomedník, ale nikdy to neberou odzhora dolů.
> Takže má li někdo včelky už dost bez zásob a zkrmí 15 kg má to rozcourané
> na velké ploše a pak se uvedený případ může stát. Zkrmí li se 25 kg, pak by
> se to stát nemělo. Přehazovat zásoby v medníku pod plodiště v lednu
> nepovažuji za příliš šťastné, spíš bych to nazval dost velkou prasárnou. Já
> bych volil tak konec září a také to tak často používám a jsem docela
> spokojen.Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Pokud mohu mistra doplnit, optimální RH je 75% (ne venku, ale při uvedené teplotě!).

Nevim, jakym zpusobem se leci na Slovensku a jake fumigacni pasky se tam pouzivaji. Za sebe mohu rici, ze jsem pred par lety vyzkousel dle rad p. Turcani provest fumigaci paskem v podmetu u nastavkoveho vcelstva pomoci fumigacniho pasku slozeneho do tvaru V. Tehda jsem takto osetril 1/3 vcelstev na vcelnici, zbytek presne dle metodiky z Dolu, pasek ve svisle poloze v hornim nastavku. Po vyhodnoceni jsem nezaznamenal zasadni rozdil mezi obema zpusoby, od te doby lecim pouze v podmetu a paskem slozenym do tvaru V. Jeste jsem nezaznamenal ztratu ani jedineho vcelstva v podzimnim ci zimnim obdobi. Nikomu nic nenutim, ale delat veci zbytecne nehodlam. Vzdyt i dnesni moderni zpusoby vhaneni Amitrazu 'Zal07,Grifin)jsou cesnem a dokonce uz ani nezadelavaji cesna na 30 min, jak delame my pri fumigaci.

Pavel Zajicek

Zdravimpane Vaclavku,

nebyl to nejaky preklep 65 kg. medu z jednoho vcelstva z jednoho medobrani. Zda se mi to k neuvereni ? Toby se pak vynos z jedne sezony mohl klidne dostat nekam na 130-150 kg. Nevcelarim v Optimalech a mozna se mylim,ale vychazito tak na 4-5 mozna 6 NN nabouchanych medem.

Pavel Zajicek

Dle http://www.beedol.cz/2009/teplota-vhodna-pro-lihnuti-matek/ :

V termostatech, kde se líhnou včelí matky z matečníků, nastavíme teplotu 34,5 °C (teplota může kolísat, ale ne víc než o stupeň). Protože teplota v líhni nemusí být rovnoměrná, kontrolujeme ji spolehlivým teploměrem v blízkosti matečníků.
Vlhkost vzduchu upravíme na 70 - 90 % pomocí misky s vodou. Do 25litrové líhně stačí kompotová miska.
V optimálních podmínkách se matečníky vylíhnou 15. den od položení vajíčka. Záleží ale také na podmínkách v chovném včelstvu (výživa, obsednutí) před školkováním do líhně.

Včely v zimě mohou za zásobami postupovat nahoru a do boku. Ale vůbec nejdou za zásobami dolů. Ideální postavení zimního chumáče na začátku zimy je tedy na spodním okraji zásob spíš u jedné strany rámkových uliček. Jak nastanou dlouhodobě nízké teploty pod nulou, včely potom v uličkách obsazených zimním chumáčem jdou po zásobách nahoru, až narazí na strop a potom jdou podél stropu. V optimálním případě potom takové zásoby v obsazených rámkových uličkám včelám vydrží až na několik měsíců mrazů, zatímco na rozplodování v předjaří potom využijí zásoby, které jsou umístěny v rámkových uličkách neobsazených zimním chumáčem, případně v plástech pod sezením včel.
Odhaduji, že plásty 39x30 byly tmavší, zatímco plásty 39x15 byly výrazně světlejší, asi nezakladené vystavené mezistěny. V takovém případě při nárazovém krmení později v srpnu v létě včely preferují ty tmavší rámky před světlými, takže plodovaly a zásoby ukládaly do tmavších plástů 39x30 a do 39x15 uložily jen jakési přebytky zásob. Když potom v září, říjnu a listopadu nemají přísun zásob, spotřebovávají zásoby nad plodem, ostatní míjejí, až se před zimou dostanou k horním loučkám rámků 39 x 15 a na vlastní zimu jim zbudou jen ty přebytky zásob v plástech 39x15.
Jestli to je ono, tak chyba je jasná. Plocha plástů v úlu uspořádaného na zimu musí být i přes jednotlivá patra nástavků víceméně celistvá, co se týká jejich tmavosti - atraktivity pro kladení a ukládání zásob v podletí. Vliv těchto plástů se potom dá omezit pozdním krmením. Zatímco v srpnu včely ukládají zásoby do celého prostoru úlu, v září a říjnu je ukládají výhradně nad plod a v těsné blízkosti plodu. Pozdní průběžné krmení v září a říjnu tedy stlačí sezení zimního chumáče směrem dolů a zásoby z toho krmení uloží nad ním. Jak nastane zima, včely potom jdou opačným směrem. Ostatně je otázka, jestli pozdní přísun sladiny není na stanovišti i z přírodních zdrojů, nějaké hořčice na poli vyseté na zelené krmení nebo tak podobně. A úhyny včelstev potom nastanou ten rok, kdy přírodní zdroje zklamou...
Automatické přehození nástavků je podle mně hloupost, může znamenat při jen 15 kilech zásob zničení včelstva i naopak zachránění včelstva podle toho, jak jsou zásoby rozložené. Já bych to viděl na počkání na slunečné počasí, rozebrání včelstev po rámcích a potom posouzení. A složení zpátky přehozením i rámků i nádstavků, pokud to bude nutné, tak, aby nad a v dosahu sezení včel bylo dostatečné množství zásob.

I když, možná by se ta prohlídka mohla omezit na otevření úlu, posouzení shora, kolik je zásob v rámcích 39x15 a pokud málo, přehození nástavku 39x15 dolů, protože většina zásob potom bude v dosahu zimního chumáče v nástavku 39x30.

Existuje možnost desinfekce v případě moru plodu, nebo je nutno spálit? Mor jsem letos zažil a vzhledem ke státnímu rozpočtu také nemusí být na náhrady za likvidace a jejich cena není malá. Děkuji

Nestíhám se divit, co se dovídám o svých kamarádech. Mirek zelený nikdy 159 neměl a s Dadantisty toho moc společného nemá. Zde je část jeho odpovědi na doměnku F.S. :159 nemám, když už tak 185. a na plodiště 3 x 232 a to jenom proto, že chci časem popsat metodiku Vaška Ducháče. A to možná! - Jak je zřejmé, je nízkonástavkový včelař jako kopa dalších a pokud mluvil o Vaškovi Ducháčovi, ten nás učil na včelařském učilišti svojí metodu ošetřování, tak zase můžete i na něj něco vymyslet, třeba, že se vrací k brtnictví, to má totiž moc rád. Pro vysvětlení za brtníky Vašek považuje velkou část současných včelařů, kteří pořád špekulují o dalších zaručeně prospěšných zásazích do včelstev, přehazování rámků, nástavků atd. V neposlední řadě také Ty, kteří chovají včely kvůli rojům, protože ty prý pěkně staví! Typický brtník si neumí odchovat matku, předejít rojení, množit včelstva oddělky, často však má jen několik včelstev ,protože potřebuje mít času na to, aby je nejlépe každých 7-9 dní "kontroloval" a vylamovat matečníky, případně jinak vyrušoval... To co včelař zjistí prvním pohledem na česno, brtník diskutuje po důkladné prohlídce včelstva s ostaními brtníky ještě dva dny.... Stěstím pro včelaře bývá, že větší část brtníků alespoň poctivě léčí. Narozdíl od historických brtníků, kteří využívali brtě dnešní brtníci používají celou plejádu úlů (složitější bývají vysoce ceněny) a medu v průměru na včelstvo mohou získat srovnatelné množství jako včelaři. Včelaři většinou jen ubírají med včelám, brtník je většinou obere a čeká nejlépe do konce srpna, co kdyby nějaké to kilo jetelového medu mohl ještě ukrást.
Myslím, že začátečníci by měli o brtnictví vědět, třeba se mi jich pár podaří zachránit pro včelaření... Takže Vážení začátečníci, určitě již přemýšlíte o jaru, tak během pár dní pro Vás napíšu pár poznámek k jaru, předesílám zapomeňte na jarní prohlídku!! Ta se dnes provádí pohledem na česno! Pokud budete pohledům na česna věnovat stejně času jako prohlídkám, naučíte se mnohem víc a rychleji... Už se těším, jak budu sledovat let včelek na jaře.
Radek

Není vhodné přehánět. Pokud budou i letos zkušenosti výrobců mezistěn a údaje svazu podobné - na 39*24 není víc než 70-75% včelstev. Na druhou stranu pro začátečníky bych zdůraznil, že tuto míru mají včelaři s průměrným věkem 70 a víc. Velkovčelaře u kterého převažují 24 znám jen jednoho nebo dva a Vašek Benda se dle finančních možností snaží alespoň do medníků vyrobit 39*17.... Sám za sebe přidávám, že také mně starý včelař věnoval 2 včelstva na 39*24 a Franta Rousek taky 2, protože se jich chtěl zbavit, taky má 42*17 a 42*27,5. Protože jsem už měl 4 včelstva, využil jsem finančně únosné příležitosti a koupil jsem i vůz s 39*24 ( v něm byly naštěstí již tenkostěnné nástavkové úly). Dalších deset let jsem bojoval s výměnou 24 za 17 a pár 24 mám jen kvůli brtníkům, kteří po mně požadují oddělky na této míře, které si sami neumí udělat ... To bylo před 10 lety . Ani svým nepřátelům bych dnes nepřál podobný osud, stojí to hodně peněz a hrozně práce... Tím ovšem netvrdím, že se na 24 nedá včelařit, včelám je to fuk a když má včelař dost času a pár včelstev....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ?im?nek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?l Dadant
> Datum: 16.11.2009 16:12:09
> ----------------------------------------
> Po dlouhé době se na konferenci ozval náš dlouholetý přítel
> Šáňa a hned si také našel svoje oponenty,známé firmy,jak již na této
> včelařské konferenci je zažitým zvykem.Jeho příspěvek je na zamyšlení
> těm,kteří začínají a nemají dosud jasno,na jaké míře včelařit,když se jim
> stará míra 39x24 ,kterou uvedl v život v českých a mor.zemích roku 1902
> Adamec a na které dodnes včelaří kolem 90 % nezdá vzhledem k 21 století
> adekvátní. Co k tomu říci,vzhledem k tomu,že tato míra přetrvala víc nežli
> století,nahradila postupem času stojany/almárky/ české,tak i moravské a
> bude zde i nadále,kdy my tady již dlouho nebudeme. Je samozřejmě na každém
> začínajícím včelaři,pro jakou míru se rozhodne.Je však třeba si uvědomit,že
> úl medu nepotí a když je snůška,včely med donesou třeba i do bačkory.Těm
> mladým je proto zapotřebí připomenout,že nejlepší úl je ten,na který si
> včelař zvykne a po létech se v něm naučí i včelařit,aby na stáří například
> nemusel vynalézat nějaká zvedací zařízení a podobné ptákoviny.Jinak přeji
> příteli Šáňovi pevné zdraví a doufám,že jeho příspěvek nebude na dlouhou
> dobu ojedinělý a občas hodí zase něco do placu...
>
>
>

Hm, historicky byl brtník včelař, který pracoval se dřevem, ne se včelami. Který vždycky na jaře vystavil nové vyčištěné brtě a čekal, do kolika do nich přes léto přiletí roje. A potom akorát v září na podzim a v dubnu na jaře z nich vybral med. Jinak se včelami nezabýval. Z toho pohledu, pokud se má dneska někdo nazývat brtník, tak to jsou ti, co na jaře sestaví úl a potom z úlu jen maximálně odebírají med. Co se týká množení matek, nijak je nešlechtí a nevybírají, koupí jednu od chovatele, pokud možno tu nejdražší a její dcery naflákají za léto do všech úlů. Co se týká léčení, naflákají tam léčivo tak, jak jim to důvěrník donese nebo jak to veterina předepisuje, bez ohledu na skutečnou účinnost a potom pro jistotu pokud možno ještě dvakrát. Ošetřovat včelstva podle toho, co které potřebuje, je pro ně přežitek a zdržování, když nastane čas, prostě všem přehážou nástavky nebo najednou provedou všem ten zásah a včelstva, které to postihlo v nesprávný čas a jsou proto slabá, prostě vyřadí,pokud se rovnou třeba loupeží o ně okolní včely samy nepostarají.
A tak dále. Prostě člověk, který se skrz včelaření nezabývá včelami, ale sám sebou....

Zdravimpane Vaclavku,

nebyl to nejaky preklep 65 kg. medu z jednoho vcelstva z jednoho medobrani. Zda se mi to k neuvereni ? Toby se pak vynos z jedne sezony mohl klidne dostat nekam na 130-150 kg. Nevcelarim v Optimalech a mozna se mylim,ale vychazito tak na 4-5 mozna 6 NN nabouchanych medem.

___________________________________________________________


Nechci se chlubit, ale překlep to nebyl. Byl to zatím můj nejlepší výnos z jarní snůšky. Toto včelstvo zimovalo o síle asi 2 kg. Nedostalo se do rojové nálady, což mimo jiné přisuzuji LBV metodě ( ve výsledku bylo trubčinou zakladeno 7 rámků 42x17 ). Včelstvo dorostlo do síly 9 NN a 4 NN skoro zcela zaplnilo medem a ještě jsem vybral cca půl NN medu z plodiště.

A tak udělal osudovou chybu! Měl jsem jeden nástavek s jarním medem nechat ve včelstvu jako mednou komoru. Svoji původní mednou komoru si včely v předjaří proplodovaly kvůli bouřlivému rozvoji. Nechávat jim květový med se mi nechtělo. Naivně jsem si myslel, že si včely včas stihnou udělat dostatek zásob. 23.5. a 14.6. jsem ze včelstva odebral dva plásty s plodem na tvorbu oddělků. V červnu přišlo ochlazení a bezsnůškové období. Výsledkem toho všeho byl hluboký propad ve síle a druhý výnos jen 7 kg medu ( pro porovnání uvedu, že včelstvo s mednou komorou dalo při druhém vytáčení cca 15 kg medu ). Včelstvo zazimovalo o síle cca 1,25 kg ( včelstvo s mednou komorou přibližně o dvojnásobné síle ). Tato špatná zkušenost mě utvrdila v názoru, že bez medné komory "ani ránu". Hlavně v oblastech se slabou a nejistou letní snůškou, v níž včelařím.

S pozdravem M. Václavek

O brtnících jsem psal v souvislosti s Vaškem Ducháčem, je to jeho termínus technikus a nehodlám to více komentovat. Principielně mi vadí, když kopa lidí zde uvádí jako skutečnost domněnky a fámy.../Proto jsem Mirkovi napsal a po jeho odpovědi s s Vámi podělil, přeci jen ho nevidím z Budapešti tak často jako dříve.
Pokud jde o včely - zdůraznil jsem potřebu pozorování včel a provádění uvážených zákroků, ne napřed přebrat celý úl a pak přemýšlet, co vlastně s nimi udělat. Největším nepřítelem včel je včelař (opuštím Vaškův pro někoho matoucí výraz brtník), tak je pokud možno nenutím provádět opravy v úle po častých zásazích, včely potřebují pracovat.
Bohužel s Tebou nemůžu s mnoha emociálně zabarvenými připomínkami souhlasit, zvláště pokud jde o včelaření,léčení, šlechtění matek atd. Co si představuješ pod Tvým názvem šlechtění matek? Já si třeba představuji v podmínkách bez inseminace především negativní selekci - brakování ať u kmenových včelstev, ale hlavně u oddělků, kterých mám vždy dostatek... Ošetřování podle toho, co které potřebuje. - kdo umí číst na česně, nemusí napřed prolézt všechny úly. Málokdy se stane, že je potřeba selektivně zasáhnout do více než 1-2 ze 20 na stanovišti, proč bych měl rozebírat všechny. Ten závěr jsem bohužel nepochopil vůbec, včely mám rád, sestudoval jsem co šlo, po medicíně jsem kvůli včelám 2 roky chodil na učiliště, abych je lépe poznal ....., peníze umím vydělávat jinak, včelaření je moje největší záliba...Kvůli včelám bych chtěl celkem brzy opustit práci, aby mně pár let z mého jediného života zbylo pro včely
Radek 35 let



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mirek Zelen? pro F.S. a n?co pro za??te?n?ky
> Datum: 17.11.2009 11:33:25
> ----------------------------------------
> Hm, historicky byl brtník včelař, který pracoval se dřevem, ne se včelami.
> Který vždycky na jaře vystavil nové vyčištěné brtě a čekal, do kolika do
> nich přes léto přiletí roje. A potom akorát v září na podzim a v dubnu na
> jaře z nich vybral med. Jinak se včelami nezabýval. Z toho pohledu, pokud
> se má dneska někdo nazývat brtník, tak to jsou ti, co na jaře sestaví úl a
> potom z úlu jen maximálně odebírají med. Co se týká množení matek, nijak je
> nešlechtí a nevybírají, koupí jednu od chovatele, pokud možno tu nejdražší
> a její dcery naflákají za léto do všech úlů. Co se týká léčení, naflákají
> tam léčivo tak, jak jim to důvěrník donese nebo jak to veterina
> předepisuje, bez ohledu na skutečnou účinnost a potom pro jistotu pokud
> možno ještě dvakrát. Ošetřovat včelstva podle toho, co které potřebuje, je
> pro ně přežitek a zdržování, když nastane čas, prostě všem přehážou
> nástavky nebo najednou provedou všem ten zásah       a včelstva, které to
> postihlo v nesprávný čas a jsou proto slabá, prostě vyřadí,pokud se rovnou
> třeba loupeží o ně okolní včely samy nepostarají.
> A tak dále. Prostě člověk, který se skrz včelaření nezabývá včelami, ale
> sám sebou....
>
>
>

>http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova MV<
-----------------------------------------------------------
To není ono. Klícka př. Turčániho je inteligentní a použitelná bez zařezávání do plástů a podobných ptákovin.
JK

___________________________________________________________


Souhlasím. Existuje na internetu nějaká dokumentace té klícky př. Turčániho?

S pozdravem M. Václavek

No, mě jen zarazil ten kontrast mezi tím, co byl kdysi skutečný brtník a mezi označením brtník pro včelaře, co ty zásahy do včelstev přehání.
Co se týká šlechtění matek, já u jednotlivých včelstev dodržuji linie, takže matku do konkrétního včelstva odchovávám výhradně z plodu předchozí matky toho včelstva. Linii ruším jen případě, že po několik generací prokazatelně degeneruje.
Zásahy do včelstev, ty jsou dané v první řadě dobou, která zrovna je. Jako třeba na jaře je na řadě prohlídka, na začátku května odběr plástů se včelami pro oddělek, po odkvětu řepky nebo něčeho jiného čas na odběr plástů s medem a vytočení atd. Pozorování letu na česnu je jen kontrolní k zjištění odchylek, drobné odlišnosti, jako třeba kolik plástů s medem vyberu a kolik nechám, jestli ze včelstva vyberu rámky na dva nebo tři oddělky rozhodnu, až když vidím včelstvo po rozebrání. Ale rozebrat včely a až potom dumat, co s nimi, takovým způsobem se snad ani včelařit nedá.
A Tvůj závěr jsem taky nepochopil, přinutit včelaře, aby přestali brtničit a stali se včelaři.

co víš? To je 45 rámků v nástavku nebo 6 kg v rámku To již je to pravé včelaření a racionalizace, kdy se bez těžké mechanizace neobejdeš pak se ještě nabízí , že se mu tam omylem připletlo to k nebo ztratilo d.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci
> Datum: 17.11.2009 09:52:32
> ----------------------------------------
> Zdravimpane Vaclavku,
>
> nebyl to nejaky preklep 65 kg. medu z jednoho vcelstva z jednoho medobrani.
> Zda se mi to k neuvereni ? Toby se pak vynos z jedne sezony mohl klidne
> dostat nekam na 130-150 kg. Nevcelarim v Optimalech a mozna se mylim,ale
> vychazito tak na 4-5 mozna 6 NN nabouchanych medem.
>
> Pavel Zajicek
>
>
>

Pane Turčáni, děkuji za ten fígl s alobalem, jsem rád , že jsem se zeptal. Díky i ostatním za odpovědi.

Jak nastanou dlouhodobě nízké teploty pod nulou, včely potom v uličkách obsazených zimním chumáčem jdou po zásobách nahoru, až narazí na strop a potom jdou podél stropu.

Teoreticky áno, ale v praxi nie. Mne uhynulo včelstvo, ktoré malo dostatok zásob,keď stredne silné včelstvo dosiahlo strop úľa, nedokázalo prejsť smerom dozadu za zásobami, i keď mŕtve včely boli zapichnuté v bunkách 1,5 cm od nich.Zhodu okolností, v čase dosiahnutia stropu, panovalo mínusové počasie, nedokázalo prekonať vodorovne ani tých 1,5 cm. Takže aj takéto prípady sú individuálne, preto nie ich včelárom odporúčať. Istotu má včelár a včelstvo na prežitie vtedy, ak zimujúci chumáč-hrozen, má nad sebou maximum zásob, preto ja v 9 mes. doplním 1/3 z celkového množstva, ktoré podávam včelám, pretože som si istý, že včely v tomto čase ukladajú zásoby tam kde bude sedieť v zime chumáč.
Každá rada je dobrá, keď dobre slúži tomu, čo ju použije správne, ak niečo zamešká, musí pykať za svoju nedbalosť.

Souhlasím. Existuje na internetu nějaká dokumentace té klícky př. Turčániho?

Kolega Václavek, už mám pripravené fotoobrázy a istotne ich dám na web.

Jedná se o rámkovou uličku, takže nevadí, když na jednom rámku je mezera v zásobách. Pokud je na obou na stejném místě, tak to asi vadí. Ale já se s mezerou v zásobách pod horní loučkou pod strůpkem v podstatě nesetkávám. Ani když jsem připravoval oddělky na 10 rámcích 39 x 24 k zimnímu spojování a dával jsem jim jen takové 3 - 4 kila, byly pod horní loučkou souvislé pruhy zásob o výšce jednotek centimetrů. Včelky do prvních mrazů v prosinci spotřebovaly cca polovinu zásob, dojely na těch proužcích asi doprostřed rámků a k novému roku, když jsem je spojoval, jim podle měli dole na podložce z těch proužků zbývalo takových 5 - 10 cm.

Dobrý den,
Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou. Cena 2 500Kč.

Poblíž Valašského Meziříčí, v případě zájmu pište na bernkopf zavináč email tečka cz nebo volejte na 603 700 391.
Jaroslav Bernkopf

Kdyby to šlo použít ve vytáčecím voze,nemělo by to chybu.

Jak vidim , měl jsem špatnou informaci a proto se omlouvám. F.Š.






----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 17, 2009 11:04 AM
Subject: Mirek Zelený pro F.S. a něco pro začátečníky


Nestíhám se divit, co se dovídám o svých kamarádech. Mirek zelený nikdy 159
neměl a s Dadantisty toho moc společného nemá. Zde je část jeho odpovědi na
doměnku F.S. :159 nemám, když už tak 185. a na plodiště 3 x 232 a to jenom
proto, že chci časem popsat metodiku Vaška Ducháče. A to možná! - Jak je
zřejmé, je nízkonástavkový včelař jako kopa dalších a pokud mluvil o
Vaškovi Ducháčovi, ten nás učil na včelařském učilišti svojí metodu
ošetřování, tak zase můžete i na něj něco vymyslet, třeba, že se vrací k
brtnictví, to má totiž moc rád. Pro vysvětlení za brtníky Vašek považuje
velkou část současných včelařů, kteří pořád špekulují o dalších zaručeně
prospěšných zásazích do včelstev, přehazování rámků, nástavků atd. V
neposlední řadě také Ty, kteří chovají včely kvůli rojům, protože ty prý
pěkně staví! Typický brtník si neumí odchovat matku, předejít rojení, množit
včelstva oddělky, často však má jen několik včelstev ,protože potřebuje mít
času na to, aby je nejlépe každých 7-9 dní "kontroloval" a vylamovat
matečníky, případně jinak vyrušoval... To co včelař zjistí prvním pohledem
na česno, brtník diskutuje po důkladné prohlídce včelstva s ostaními
brtníky ještě dva dny.... Stěstím pro včelaře bývá, že větší část brtníků
alespoň poctivě léčí. Narozdíl od historických brtníků, kteří využívali brtě
dnešní brtníci používají celou plejádu úlů (složitější bývají vysoce ceněny)
a medu v průměru na včelstvo mohou získat srovnatelné množství jako včelaři.
Včelaři většinou jen ubírají med včelám, brtník je většinou obere a čeká
nejlépe do konce srpna, co kdyby nějaké to kilo jetelového medu mohl ještě
ukrást.
Myslím, že začátečníci by měli o brtnictví vědět, třeba se mi jich pár
podaří zachránit pro včelaření... Takže Vážení začátečníci, určitě již
přemýšlíte o jaru, tak během pár dní pro Vás napíšu pár poznámek k jaru,
předesílám zapomeňte na jarní prohlídku!! Ta se dnes provádí pohledem na
česno! Pokud budete pohledům na česna věnovat stejně času jako prohlídkám,
naučíte se mnohem víc a rychleji... Už se těším, jak budu sledovat let
včelek na jaře.
Radek

Ano patrně to tak bude. Rámky 39x15 většinou nebyly nikdy zakladené, take jsou logicky světlejší než většina rámků v plodišti. U jedněch jsem prohození nástavků udělal. Podle hmotnosti nástavků lze odvodit, že většina zásob je skutečně ve velkém nástavku. Díval jsem se na krajní rámek (mezistěna vložená při zahájení krmení a byla vystavěna a "vnitřní strany obsahovala zavíčkoané zásoby). Lze tedy předpokládat, že v tmavších plástech vysokého nástavku zásoby budou. Při stejném ošetřování lze pravděpodobně totéž očekávat u ostatních včelstev. Patrně bude prohození nástavků na základě posouzení množství zásob za dané situace jediným možným řešením, dokud je poměrně teplo a včelstva nejsou v zak těsném chomáči. Díky všem kteří se vyjídřili za názory.

Velmi děkuji za odpověď. Nezbývá nám nic jiného,než aby jsme tajně doufali,aby včelařů,kteří mají dokonalý přehled o svých včelstvech přibývalo.
P.Z.

Ano patrně to tak bude. Rámky 39x15 většinou nebyly nikdy zakladené, take jsou logicky světlejší než většina rámků v plodišti. U jedněch jsem prohození nástavků udělal. Podle hmotnosti nástavků lze odvodit, že většina zásob je skutečně ve velkém nástavku. Díval jsem se na krajní rámek (mezistěna vložená při zahájení krmení a byla vystavěna a "vnitřní strany obsahovala zavíčkoané zásoby). Lze tedy předpokládat, že v tmavších plástech vysokého nástavku zásoby budou. Při stejném ošetřování lze pravděpodobně totéž očekávat u ostatních včelstev. Patrně bude prohození nástavků na základě posouzení množství zásob za dané situace jediným možným řešením, dokud je poměrně teplo a včelstva nejsou v zak těsném chomáči.
--------------------
Asi bych to udělal taky. Ale pokud ne, tak máte možnost na své náklady a včely vyzkoušet protimorovou rašovskou metodu. :-)
Tohle je právě její malá slabinka. :-)

Karel

Velmi děkuji za odpověď. Nezbývá nám nic jiného,než aby jsme tajně doufali,aby včelařů,kteří mají dokonalý přehled o svých včelstvech přibývalo.
P.Z.
--------------
v tom je to úskalí - včelaři co mají přehled o svách včeltvech používají hlavu a stejně jako vy nedodržují metodiku. Což jste jim v úvodu svého příspěvku vytýkal :-)


Fumigují při nižší teplotě než je 10st. pásky pálí v jiných polohách, nedodržují počty ošetření /jako i Vy/ a bojím se to i napsat - někteří vůbec neléčí. Tedy tzv registrovanými léčivy.

Vítejte mezi lajdáky.
:-) :-)

Ing. Titěra na semináři 14.3.2009 v Hulicích rozdělil včelaře na dvě skupiny. Jedni to dělají s láskou, ale už na to nestačí a druzí chovají hodně včelstev a potom zase na vše nestačí.
Různými zbytečnými a složitými manipulacemi ve včelaření včelař si přidává práci nejen sobě, ale i včelám.Podceňováním sledování zdravotních stavů včel u některých včelařů se situace zhoršuje pro všechny. Vždy jsem měl včely připravené na první jarní snůšku, protože byla největší. Dnes si připravíte více varroa a starosti aby včely dožily jara. Proto jsem hledal způsob, aby léčivo bylo celé odpařeno, ale ani částečně spáleno.Na videu je zkouška s odpařením vody, která je na plošce pásku. Stejně na plošku dáváme léčivo a umístí se přímo pod chomáč. V každém úle je chomáč v jiné poloze. Okem přes skla je vidět jak páry a kouř pronikají přímo do chomáče z podmetu. Pokud se sáhne na rámky, včely se rozlezou po úle, účinnost se snižuje.
http://leteckaposta.cz/441651357
B.V.

Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako já,roztoč tu už dávno není.
Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují a nebo jejich nedbalost a tím,že mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
S pozdravemP.Z.

> V každom prípade je výskyt trúdov v tomto čase biologickou anomáliou,
> jednoducho ak je včelstvo s oplodnenou matkou, trúdy nemajú čo hľadať, ani
> v "divokom" u nás v divom včelstve.
> To, že vo vo včelstve je matka, ešte neznamená, že nie je trúdokladná (viac
> napovie jej značenie), môže byť postihnutá chorobou, nie je oplodnená a
> trúdy sú od tejto matky, ktorá ešte v čase plodovania kládla neoplodnené
> vajíčka a trúdy sú zákonite vo včelstve. Je možné, že táto matka (ak
> včelstvo prezimuje, bude znovu klásť neplodnené vaj.!)
>
Minule dve zimy me toto (diky podobnym prispevkum) trapilo - trubec v ule v listopadu boze co tam blbec dela a co budu delat ja? Tam nebude asi matka ci delali TV apod. Schvalne jsem se na to loni zameril a udelal si poznamky, na jare jsem vsude nasel puvodni matky, nikde problem.

Trubci v malem mnozstvi tam proste jsou i letos ve vicero vcelstvech a uz to neresim, spis si rikam ze jsem to nejspis udelal dobre protoze se priklanim k nazoru ze spokojene vcelstvo nema duvod vsechny trubce vyhnat.

T.H.

ta včelstva svoje poslání splní pokud do zimy dosáhnou alespoń 7 rámků neboť ta odměna je takto nastavena a vyplácí se za uplynulou sezónu. Za druhé taková včelstva jistě geneticky cennější jako včelstva léčená více než je nutně třeba. A za třetí připravovaná včelstva k zimování na třech nástavcích mají také vysokou populaci rosttočů a větší množství jich přežije do jara Je to přímo úměrné síle zimujících včel .Čím silnější včelstvo tím větší napadení.
Nic se nesmí přehánět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 10:31:58
> ----------------------------------------
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
> S pozdravemP.Z.
>
>
>

Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu
migrací. Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od
sousedů, asi by Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně
oslabena - pokud ale neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako
clona proti roztočům zvenku). Význam pro množení roztočů ve včelstvech
mají i přenosy malého počtu roztočů mezi včelstvy - to je obecně platná
zákonitost z parazitologie, že čím je vyšší hustota hostitele, tím více
přenosů parazita proběhne. A naše včelstva koncentrovaná na včelnicích a
včelínech to je typická situace usnadňující migrace roztočů. Asi si
každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé léto nemůže mít vliv na
populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v červnu 30 samiček V.d. a
imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný vliv! To proto, že se v
buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako je trubec, se svými
sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když ale do buňky
vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a potomstvo
získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud některá
ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla
z praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních
fumigacích než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a
dalšími včelíny v okolí...
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.

Zdravím přátelé!
V kolika nástavcích (42x17) je podle vašich zkušeností nejlépe
zimovat,
aby neplesnivěli plásty?S očky nebo bez?
Díky.
Standa.

Málem bych zapomněl!
Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?
Díky.

Ahoj Stando, no vidiš, já byl předevčírem v Řempu nakoupit vlněnou plsť že bych jí dal místo polystyrénu do víka......a když jsem zjistil, že stojí 2800,- za m2 (cca 28mm tloušťka), tak jsem šel do kolen, nákup za ty peníze jsem samozřejmě neudělal a přemýšlím o něčem jiném.....jinak druhy uteplivek (ve víku) se tu před nedávnem rozebíraly (co včelař to svůj názor - funkční je asi úplně ledacos) a ano, já bych tam tu surovou vlnu dal. Mimochodem nevíte někdo, kde by se dala pořídit třeba celulózová izolace, tzn. papír už zformovaný do nějakých desek nebo něco podobného? Díky.
------------------------------------------------------------
Standa napsal:
Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?
Díky.

Vlněná plsť je asi ten nejdražší vláknitý materiál, co se dá v Řempu koupit. Je tam spousta levnějších vláknitých materiálů. Já jsem kupoval barevný Getex, síla 1 cm a hmotnost tuším 1 kg na metr čtvereční, před dvěmi roky nějak 45 Kč za metr. Původně to je vláknitý materiál určený na stavby do země.

Pokud nemáš budečáky a zimuješ v plném nástavku, taK ŽÁDNOU jen izolaci strůpku
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Dotazy yvědavého začátečníka
> Datum: 18.11.2009 14:58:12
> ----------------------------------------
> Málem bych zapomněl!
> Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
> Dá se využít?
> Díky.
>
>
>
>

Tomáš Heřman:
Trubci v malem mnozstvi tam proste jsou i letos ve vicero vcelstvech a uz to neresim, spis si rikam ze jsem to nejspis udelal dobre protoze se priklanim k nazoru ze spokojene vcelstvo nema duvod vsechny trubce vyhnat.

___________________________________________________________


Vypadá to, že povícero včelařů má nějaké zmutované včely, či co? :-)

S pozdravem M. Václavek

to,že plesniví plásty je důkazem toho, že na nich včelstvo v zimě nesedí, tudíž je zbytečné je tam dole na okrajích nechávat a nebudou plesnivět
vlhkost je v úlu žádoucí a intenzívnější větrání včelám vadí

A na strúpek vyzkoušej na několika úlech jen izolaci vzduchem - třeba tam dej na zimu mezidno a žádný polystyrén. A uvidíš, jestli nebudeš mít ještě míň problémů se vším. Včetně stěhování chomáče za teplem pod strop.
To poslední nemám vysledované, ale myslím si že na tom něco může být, to ostatní funguje.
Ani ten strop nemusí být zateplený. Igelit, nějaká deska, nebo jen vlnitá lepenka a víko.
Vyzkoušej, porovnej.
Izolovat strop 3cm plystyrenu když zdi izolované nejsou, vše by mělo být přiměřené. Když to vezmu na izolaci domu, tak by na stropě měl být izolační ekvivalent 4cm dřeva.
Ten PS na stropě je zřejmě taky jen malá odvaha zřeknout se izolace vůbec.

Karel

Ja mám cez zimu ako vrchný vzdušný uzátvor plastové krmítko zabudované do nástavku a to je z vrchu prikryté plsťou na jutovine zabudovanej do rámu medzi kovové sita, aby sa do krmítka nedostal ani mravec. Takto to už mám 3 rokom a o plesni a vlhkosti v zime nieje ani stopy. Zimujem väčšinou v 4NN a očka sú otvorené odo dna 1N a 2N naplno ale zo zábranou proti myšiam.

Vypadá to použitelně, ale to víte, snažím se spíš najít něco, co bude vyloženě bez syntetických materiálů, umělých hmot.....A to nejen místo polystyrenu ve víku, ale tedy i místo strůpkového igelitu, na kterém se ještě ke všemu v tomhle nemastném neslaném období sráží docela fůra vody, což se mi vůbec nelíbí. Stěny horních nástavků včetně vrchních louček rámků jsou vyloženě mokré, otevřít očka nepomohlo. Co je moc, to je moc, takováhle vlhkost musí pryč. Igelit zkusím nahradit lněným suknem (zas tak drahé není, akorát propolisování budu muset řešit) a polystyrén ve víku "něčím", co tu vodu pojme....Třeba by i postačila nějaká dřevěná deska jak psal KaJi, někde jsem četl o hobře, no uvidíme.......Ale přesto díky za nápad.
------------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
Vlněná plsť je asi ten nejdražší vláknitý materiál, co se dá v Řempu koupit. Je tam spousta levnějších vláknitých materiálů. Já jsem kupoval barevný Getex, síla 1 cm a hmotnost tuším 1 kg na metr čtvereční, před dvěmi roky nějak 45 Kč za metr. Původně to je vláknitý materiál určený na stavby do země.

podívejte se i na tohle, už to tu také někdo zmiňoval jako použitelné řešení:
http://obchod.acheta.cz/product_info.php?cPath=42_98&products_id=368

Pavel Holub:
vlhkost je v úlu žádoucí a intenzívnější větrání včelám vadí
___________________________________________________________

Včely potřebují vlhkost na rozpouštění zásob, že? Začátkem kalendářní zimy začíná nový plodový cyklus. Včely potřebují vodu, aby mohli produkovat krmné kašičky a vytvářet vhodné mikroklima v plodovém hnízdě, že? Z toho se dá vysuzovat, že vlhkost mám v zimě význam. Ale je otázka, do jaké míry. Kolik vody včelstvo v zimě spotřebuje? Jakou roli hraje metabolická voda? A jak je to s rosnými body a chumáčem? Kde se nacházejí? Je správné, když je v úlu taková vlhkost, že plesniví plásty? Je to žádoucí? Asi těžko.

S pozdravem M. Václavek

Otevři si prostřední očko a nech ho otevřené přes zimu, 4 nástavky na zimu, nahoře pod víkem může být fólie

Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí přehánět.
Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
P.Z.
Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele od vedle.Pardon.

Nelepší,nejlacinější,jako za starých časů,rákosovou.Až zamrzne rybník,posekat,svázat,na míru nařezat.

To je určitě přijatelný výklad, jenže průběh množení parazita nemusí
být (a dnes už pochybuji žeby tomu tak s určitostí bylo) v souladu s
průběhem destrukce. Jinak by byla běžně převčelená místa dávno bez
včelstev a tím i VD a tak uniká podstata toho proč tomu tak je že
nevyhynuly a stále tam různě přežívají.

_gp_


2009/11/18 "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>:
> Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu migrací.
> Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od sousedů, asi by
> Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně oslabena - pokud ale
> neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako clona proti roztočům zvenku).
> Význam pro množení roztočů ve včelstvech mají i přenosy malého počtu roztočů
> mezi včelstvy - to je obecně platná zákonitost z parazitologie, že čím je
> vyšší hustota hostitele, tím více přenosů parazita proběhne. A naše včelstva
> koncentrovaná na včelnicích a včelínech to je typická situace usnadňující
> migrace roztočů. Asi si každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé
> léto nemůže mít vliv na populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v
> červnu 30 samiček V.d. a imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný
> vliv! To proto, že se v buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako
> je trubec, se svými sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když
> ale do buňky vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a
> potomstvo získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud
> některá ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
> Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla z
> praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
> nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních fumigacích
> než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a dalšími včelíny v
> okolí...
> K. Čermák
>
> Petr napsal(a):
>>
>> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
>> já,roztoč tu už dávno není.
>> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
>> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
>> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
>> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
>> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu
>> roztoče
>> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
>> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují  a nebo jejich nedbalost a tím,že
>> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
>> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
>> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
>> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
>> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
>> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Vypadá to použitelně, ale to víte, snažím se spíš najít něco, co bude vyloženě bez syntetických materiálů, umělých hmot.....A to nejen místo polystyrenu ve víku, ale tedy i místo strůpkového igelitu, na kterém se ještě ke všemu v tomhle nemastném neslaném období sráží docela fůra vody, což se mi vůbec nelíbí. Stěny horních nástavků včetně vrchních louček rámků jsou vyloženě mokré, otevřít očka nepomohlo. Co je moc, to je moc, takováhle vlhkost musí pryč. Igelit zkusím nahradit lněným suknem (zas tak drahé není, akorát propolisování budu muset řešit) a polystyrén ve víku "něčím", co tu vodu pojme....Třeba by i postačila nějaká dřevěná deska jak psal KaJi, někde jsem četl o hobře, no uvidíme.......Ale přesto díky za nápad.
------------------
tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý. A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
Jak jste na tom ostatní?

Karel

Já ti to rozeberu podle svých zkušeností
1) V třicátých letech se tady chovala jiná včela území čech až po řeku Moravu osídlovala včela černá a z druhé strany řeky to byla kraňská včela A projevoval se stále vliv včely vlašky se kterou se tady dělaly pokusy koncem 19 a začátkem 20 století ta ploduje celou zimu. Proto to omezování
2) Včelstva byla malá nové úly typu amerikán se začínaly prosazovat a zimovat silná včelstva bylo neekonomické snůška byla později a déle než dnes.
3) Za rabování a loupeže si může každý včelař sám. Bývá to způsobeno velkým prostorem který nemohou včely ubránit, ponecháváním zbytků medu a plástů kolem úlů, nevhodným časem kdy se pracuje se včelstvu nebo krmí.
4) Mít včelstva nakrmena takovou dávkou na konci července se rovná silnému omezení matky v kladení. všechno zalijí sladinou a nemají dostatečný prostor na výchovu zimní generace.
5) v červenci vlastně bývala ta největší snůška ještě v padesátých letech dnes již krmíme.
6) Neznali varoázu.
7) Včelstva se chovala ve včelínech tak asi do jednoho tuctu úlů ne jak dnes včelnice s několika desítkami Proto je také snadnější přenos chorob.
8) Komické se ti to může zdá,t ale byli jiné podmínky, ale principy platí stále.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 21:50:24
> ----------------------------------------
> Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí
> přehánět.
> Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali
> nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak
> vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby
> matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo
> včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně
> zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby
> minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření
> omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě
> připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují
> sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak
> asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého
> doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim
> více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř
> nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž
> a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější
> zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře
> vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v
> podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
> P.Z.
> Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na
> dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl
> nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele
> od vedle.Pardon.
>
>
>

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?

Tak ju využite! Včelám neublíži, vložte je do vankúša rvona nad zimujúce včely, len pod vankúš dajte priepustnú plachetku (musí byť priepustná) a máte to aj lacné aj praktické.

Použiť rákos som sa raz odvážil, ale som nepochodil, lebo rákos je príliš tvrdý, potrebujete formu na ušitie rohože a pílu na jej sformovanie.

Teraz používam vyradené koberce a tie slúžia k mojej spokojnosti (3 ks) a k spokojnosti včiel, dokonale prepúšťajú vlhký vzduch.

Tých faktorov na premnoženie klieštika môže byť na včelnici viac, ale jedným z nich je aj skutočnosť, ako sme uskutočnili posledné ošetrenie, hlavne koľko vo včelstve ostalo Vd v zimujúcom včelstve, bez ohľadu na silu včelstva. Veď ani jedno včelstvo, ktoré pripravujeme do znášky, nemôže byť tak slabé (rozloha plodu), aby neposkytlo dostatok buniek na jeho premnoženie.
Budúci rok je tretím rokom od strát včelstiev a dá sa predpokladať, že po troch rokoch znovu jeho agresivita vyvrcholí. Aj napriek našim zákrokom postupne množstvo prezimovaných klieštikov narastá, až ich množstvo vyvrcholí.

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
-----------------
Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.

Karel

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 07:58:14
> ----------------------------------------
> Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
> -----------------
> Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
> Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné
> řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.
>
> Karel
>
>
>

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek

Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu nekonečne dlho.

Voda se vyskytuje, až když včelstva plodují, musí zajistit 75% RH v plodišti. Mimo tu dobu na to prdí, sníží teplotu i na 26 st. C a RH asi neřeší, nic není suchým vzduchem ohroženo.

Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu, ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 08:45:56
> ----------------------------------------
> To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> před kusadly mravenců a včel.
> Radek
>
> Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> nekonečne dlho.
>
>
>

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly. Taky, jak se okénko posunovalo v úlu, dostávala se uteplivka do styku se stěnami úlu ošetřenými včelami propolisem a filcové uteplivky tak byly průběžně kontaktem s propolisem částečně konzervovány.
U nástavků padá nepořádek shora na všechny rámky a určitě ho dost skončí když ne v medu tak zabudovaného v propolisu a vosku. Uteplivky nepřicházejí tolik do styku s propolisem a tak v případě provlhnutí jsou náchylnější k plesnivění a rozkladu. Kromě toho nástavkový úl obecně je mnohem náchylnější k kondenzaci vlhkosti než zadovák. Dokud jsem včelařil v zadovácích, vlhké plesnivé rámky a uteplivky jsem prakticky neznal, po přechodu na nástavky to byla najednou doslova pohroma, než jsem přišel na to, co s tím.
Závěr můj je takový, že pokud se na strůpek nástavkového úlu mají použít vláknité, filcové, hadrové nebo kobercové atd uteplivky, je nutné zajistit nějakým způsobem jejich každoroční čištění, praní nebo tak nějak. Nebo použít přes zimu přírodní materiál a na jaře ho vyhodit....

Chvalabohu,ešte som nezažil aby môj med bol narušený zlou hygienou a ročne produkujem 2 až 3 tony medu. Začiatočník sa pýtal, ja som odpovedal, presne tak ako Vy. A polystyrén je taktiež chemicky vyrobená látka a do úľa by nemala patriť a predsa ju doporučujete. Tak potom ako?

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly.

Aká pravda p. kolega? Mne do úľa z povaly nič nepadá, pritom v zadováku podľa Vás padá. Nakoniec včely vloženú podložku pod npr. koberčekmi zatmelia propolisom a do úľa nespadne ani smietka. Ak by aj niečo spadlo, takisto spadne na dno úľa cez plástové uličky! Hodˇ ako uhoď

otázka jak se v úlu a v zimě vyrábí ta potravina . Pokud vím tak med je zemědělký produkt jako mléko obilí ovoce zelenina které lze konzumovat také přímo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 09:14:28
> ----------------------------------------
> Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se
> mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný
> nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu,
> ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové
> rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> > Datum: 19.11.2009 08:45:56
> > ----------------------------------------
> > To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> > před kusadly mravenců a včel.
> > Radek
> >
> > Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> > neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> > spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> > mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> > však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> > Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> > prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> > Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> > obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> > nekonečne dlho.
> >
> >
> >
>
>
>

Pokud jde o rákos, tak jsem na webu kdesi kdysi viděl dost užitečnou metodiku, jak ty rohože vyrábět (tedy bylo to myslím o slámě, ale mutatis mutandis by se to dalo použít. Zkusím dohledat. Spíš než na zimu je myslím rákos vynikající v letních vedrech jako ochrana před přehříváním úlů.
BTW: Dneska lítají docela poeticky ...:-)
Klidný den.
Jiří

Lepší jako rákos je orobinec

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 12:45:16
> ----------------------------------------
> Pokud jde o rákos, tak jsem na webu kdesi kdysi viděl dost užitečnou
> metodiku, jak ty rohože vyrábět (tedy bylo to myslím o slámě, ale mutatis
> mutandis by se to dalo použít. Zkusím dohledat. Spíš než na zimu je myslím
> rákos vynikající v letních vedrech jako ochrana před přehříváním úlů.
> BTW: Dneska lítají docela poeticky ...:-)
> Klidný den.
> Jiří
>
>
>

Hezká konference. A podnětná. To by měly číst včely. Určitě by se poučily. V obsazeném dutém stromě, ve skalní průrvě, v mezistropí někde pod záklopem na půdě v drátěnném koši zavěšeném na trámu ve stodole a já nevím kde ještě. V klasických úlech se používala tenká stropní prkénka, mezi nimi škvíry pro odvod par a vrstva novin, ktré se na jaře 2x vyměnily za suché. To je ale pro včelaře hračičky, kteří se se včelami mazlí. Dnes se na zimu žádná uteplívka nepoužívá. Zimují se pokud možno včelstva silná a to vzdušně. Uteplují se teprve v předjaří až po prvním očišťovacím proletu, kdy matka zakládá plochy plodu na prvé generace krátkověkých dělnic. Tehdy je třeba dodávat přímo nad plodové těleso i vodu. Uteplení v předjaří má i ten význam, že zvýšená teplota v plodišti hubí spory prvoka Nosema apis. Vzdušné (chladné) zimování má ještě ten význam, že matka při krátkodobém zimním oteplení nepočne s masívním plodováním předčasně i když nějakému tomu plodování v mnohem menší míře, stejně nezabráníme. S přípravou na zimování započneme včas aby se včely měly čas na zimu připravit v určitých daných podmínkách. V září úl zavři a od včelína zahoď klíč, pravila stará včelařská moudrost. Jestliže včelám stále měníme před zimou podmínky, ničemu neprospějeme. Jen včely zblbneme. Jedno ze základních pravidel dobrého včelaře zní: "nešťourej se v tom". Takže, začátečníci, máte celou zimu na přípravu uteplívek. Já používám polystyren. Ten počátkem května opět odejmu a ukládám na příští rok. Včelstva zimuji ve čtyřech NN. Na horních loučkách mám igelitovou fólii zatíženou OSB deskou 2 cm (i tu včely nastavěním můstků zvednou) a na tom je položené těžké víko s 8 cm vysokým límcem. Přes celou zimu je otevřené hlavní česno v úlovém dně a odspodu tři očka. Plíseň někdy zaznamenám u některého slabšího včelstva a to pouze na některých rámcích neobsazeného nástavku (u stěn).
Tak dobré vyzimování. A nešťourej se v tom.
JK

Pane Turčani, napsal jste toto: "Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale."
Je to skutečně totéž co Varidol? Dnes jsem měl možnost čichnout k litrové láhvi Takticu sol a málem jsem z toho smradu omdlel. Varidol proti tomu voní! Mohl byste mi dát odpověď na můj email Pala.Jiri/=/email.cz? Děkuji

> Hezká konference. A podnětná.


Vidite, a me se ani nezda, mam tu jeste 325 mailu na cteni, vcera bylo snad 500. Njn, zacina nam sezona. Premyslim ze to smahem smazu, nejak prestavam mit cas a nervy to cist, asi starnu.

No jenze obcas, tak jeden z 50ti je perla! Tak diky za dodani elanu a snad se tim prokousu tedy pokud mi vybrani panove dopreji casu a trochu zvolni :-)

Preji hezky den

T.H.

Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka,rámková míra 448 x 15,9 .Máte někdo zkušenosti s těmito rámky?Jsou vhodné i do plodiště?

Co nesedí pane kolego? Ke včelám chodím takhle k večíru. Když zrovna neprší, tak je mlha....Buď je u mne vlhčeji než u Vás, nebo včely začaly plodovat....z čehož bych radost neměl, ale co nadělám.
---------------------------------------------------
KaJi napsal:
tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý. A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
Jak jste na tom ostatní?

Karel

Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka. Máte někdo zkušenosti s těmito rámky? Jsou vhodné i do plodiště?Děkuji za odpovědi

Prostě platí neštárej do hovna, bude pak smrdět

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 14:57:18
> ----------------------------------------
> Hezká konference. A podnětná. To by měly číst včely. Určitě by se poučily.
> V obsazeném dutém stromě, ve skalní průrvě, v mezistropí někde pod záklopem
> na půdě v drátěnném koši zavěšeném na trámu ve stodole a já nevím kde
> ještě. V klasických úlech se používala tenká stropní prkénka, mezi nimi
> škvíry pro odvod par a vrstva novin, ktré se na jaře 2x vyměnily za suché.
> To je ale pro včelaře hračičky, kteří se se včelami mazlí. Dnes se na zimu
> žádná uteplívka nepoužívá. Zimují se pokud možno včelstva silná a to
> vzdušně. Uteplují se teprve v předjaří až po prvním očišťovacím proletu,
> kdy matka zakládá plochy plodu na prvé generace krátkověkých dělnic. Tehdy
> je třeba dodávat přímo nad plodové těleso i vodu. Uteplení v předjaří má i
> ten význam, že zvýšená teplota v plodišti hubí spory prvoka Nosema apis.
> Vzdušné (chladné) zimování má ještě ten význam, že matka při krátkodobém
> zimním oteplení nepočne s masívním plodováním předčasně i když nějakému
> tomu plodování v mnohem menší míře, stejně nezabráníme. S přípravou na
> zimování započneme včas aby se včely měly čas na zimu připravit v určitých
> daných podmínkách. V září úl zavři a od včelína zahoď klíč, pravila stará
> včelařská moudrost. Jestliže včelám stále měníme před zimou podmínky,
> ničemu neprospějeme. Jen včely zblbneme. Jedno ze základních pravidel
> dobrého včelaře zní: "nešťourej se v tom". Takže, začátečníci, máte celou
> zimu na přípravu uteplívek. Já používám polystyren. Ten počátkem května
> opět odejmu a ukládám na příští rok. Včelstva zimuji ve čtyřech NN. Na
> horních loučkách mám igelitovou fólii zatíženou OSB deskou 2 cm (i tu včely
> nastavěním můstků zvednou) a na tom je položené těžké víko s 8 cm vysokým
> límcem. Přes celou zimu je otevřené hlavní česno v úlovém dně a odspodu tři
> očka. Plíseň někdy zaznamenám u některého slabšího včelstva a to pouze na
> některých rámcích neobsazeného nástavku (u stěn).
> Tak dobré vyzimování. A nešťourej se v tom.
> JK
>
>
>

nevím zahodil jsem klíč od včelína


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 19:44:30
> ----------------------------------------
> Co nesedí pane kolego? Ke včelám chodím takhle k večíru. Když zrovna
> neprší, tak je mlha....Buď je u mne vlhčeji než u Vás, nebo včely začaly
> plodovat....z čehož bych radost neměl, ale co nadělám.
> ---------------------------------------------------
> KaJi napsal:
> tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na
> folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od
> pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se
> ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na
> několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý.
> A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
> Jak jste na tom ostatní?
>
> Karel
>
>
>

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 19.11.2009 20:04:34
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka. Máte
> někdo zkušenosti s těmito rámky? Jsou vhodné i do plodiště?Děkuji za
> odpovědi
>
>
>

Skušenosti nemam ,ale rád bych je také vyzkoušel.Někdy je včelstva nepřijmou a raději se vyrojí