Archiv Včelařské konference

Počkal bych na trvalé ochlazení a teprve potom je přesunul (pokud ovšem něco takového jako je trvalé ochlazení vůbec nastane.)

Je úplne zbytočné čakať na zázrak, včely ani po zime nezabudnú na miesto, z ktorého vyletovali do zimy a jar sa ešte vracajú na predošlé miesto. Odpoviem Vám mojím posledným premiestňovaní 8-mich včelstiev.

Včelstvá som mal umiestnené na nevhodnom mieste a minulú zimu sa mi do jedného vlámal zlodej "požičal" si 2 plásty zo zásobami a teraz nechcem riskovať.

Včelstvá som premiestnil v čase, keď nemohli vyletovať (6 dní včely nelietali), 4 vč. o 10 a 4 vč. o 30 m. Dôležité je aby premiestnenie sa odohrávalo večerom a včely boli v úľoch a je jedno kedy to robím. Na pôvodnom mieste by nemalo nič ostať. Po 6 dňoch boli prelety a časť včiel, ktoré bola zalietané na predošlé miesto, sa pri preletoch vracala na pôvodné miesto, čo je myslím si prirodzené. Čo včelár nezbadá, včely na novom mieste pri prvom výlete z úľov, sa okamžite po výlete dokonale orientuje na nové miesto.

Preto, aj keď niektoré zaletia na pôvodné miesto, po krátkom čase využijú fotograficky zaznamenanú polohu a miesto úľov a poslušne sa vracajú na správneho úľa. Nie je to žiadne šarlatánstvo , ale prirodzené biologické sa chovania včiel. Už som to na tejto stránke písal a od včelárov som (ktorí poslúchli moju radu), mi osobne ďakovali. Jednoducho to funguje.

>Ja používam hornú a dolnú latku širokú 21 mm, práve z dôvodov dokonalého zrezanie viečok. Navyše ja používam v debničke pre 10 plástov len 9, čo umožňuje včelám predĺžiť bunky 2mm na jednu a druhú stranu. A.T.<
------------------------------------------------------------
Nebýt toho, že používám šířku horní loučky pouhých 12 mm a spodní loučky 10 mm, již bych podobné zařízení na odvíčkování vyrobil. Při užití pily bych na plástu nenechal téměř žádné buňky. To, že část medu zůstane v seříznutývh víčkách nepovažuji za problém. Zde stačí vyrobit dvě klece a po skončení dne vytáčení vytočit i tato víčka v medometu, nebo je nechat pouze vykapat-jak je ctěná libost. Uvažuji o vložení plástu do pomocného rámu, který vedení pilového listu zabezpečí. Mám na to celou dlouhou zimu. I když ona ta zima zase tak dlouhá není :-))? Po vzoru př. Turčániho jsem letos vyrobil i cedidlo na med. Je to pro drobného včelaře pomocník k nezaplacení. V tuto dobu nádoba tohoto cedidla obsahuje 100 l kvasící medoviny, tudíž nezahálí ani po sezóně a nezabírá místo, prostě slouží.
JK

>Přátelé mám dotaz ohledně současného přemístnění včelstev na malou vzdálenost - cca 10m.
Ochladilo se a již čtrnáct dní včelstva nelétala. Nikdy jsem na podzim včelstva nemusel přemisťovat. Přesuny dle potřeby jsem prováděl až po novém roce. Prosím podělte se o dobré zkušenosti. Děkuji Vlasta <
-----------------------------------------------------------
Před několika lety jsem stál před problémem přesunu včelstev cca o 30 m zdůvodu zachování dobrých sousedských vztahů. Po konzultaci s ing. Titěrou jsem včelstva přesunul o Vánočních svátcích kdy (tehdy) již cca 3 týdny nebyly včely venku. Po přesunu trvalo opět bezletné období do 20-tého ledna, kdy se teplota ve slunečném dnu náhle zvýšila a byly zcela bouřlivé prolety. Na místo, kde byly úly původně umístěny se houfně vracely včely, zde chvíli poletovaly a hledaly úly, poté počaly ubývat a po skončení letu na místě původních úlů se žádné včely nevyskytovaly, to znamená, že zde nezůstaly nikde vyvěšeny.
Jiná zkušenost: Po úmrtí včelaře zakoupil začínající včelař včelstva v letním období a přemístil je na vzdálenost cca 1 km. Včely se vrátily na původní místo, zde se vyvěsily na přilehlou kůlnu na stěnu a zde zůstali cca 14 dnů než se vytratily.
Závěr: - včelstva je možno přesunout i na krátkou vzdálenost několika desítek metrů,
- k přemístění včelstev na krátkou vzdálenost je vhodné podzimní, zimní nebo časné jarní období,
- v letním období je vhodné použít vzdálenější mezistanoviště,
- na místě původního umístění přesunutých včelstev nesmí zůstat nic, ani suchý rámek.

Po těchto zkušenostech již po několik let přesunuji k zimování v období měsíce října plemenáče (záložní včelstva)které mám roztroušeny po zahradě a které jsem jinak nezužitkoval. Plemenáče jsou v sestavě třech nástavků po pěti plástech. Čili záložní včelstvo má k dispozici 15 plástů. Je to takový menší nástavkový úlek. Tato záložní včelstva přesunuji za chladného počasí, navečer po skončení letu. Při nejbližším letovém dni je sice na původním místě poněkud rušno, ale včely se poslušně vracejí do svých úlků.
JK

Zdravím všechny včelaře,

teď jsem si přečetl vaše příspěvky a tak můžu reagovat jestli chcete.... Udělal jsem cca. 60 vzorků, začali jsme fotometrickou metodou. Později jsme přešli na přesnou chromatografickou ( LC/DAD ). V rámci svých možností jsem poctivě udělal co šlo. Neměl jsem bohužel k dispozici tisíce plástů, ale co jsem mohl, to jsem udělal. Jestliže věříte že funguje matematika a 2*2 jsou 4, pak 2*20 musí být nutně čtyřicet a snad nemusíme počítat po jedné jestli je v pořádku násobilka. Pomáhali mi moji známí chemici, jednak s rozborem medu a média a později i s modelováním situací, které můžou vzniknout za určitých podmínek, dokonce i v tom případě, že včelař nedodrží návod k obsluze a něco pokazí.

Z příspěvků:
Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu a spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí. Nevím proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
jednoduché a velmi dostupné.

Jestli tomu dobře rozumím, tak zřejmě chcete vynechat ohřívací modul. Ten je tam hlavně z důvodu, aby to šlo použít i na jiné operace než jen odvíčkování. Jde o vizi dostat více zařízení na co nejmenší plochu a za méně peněz.


Ty samé námitky měl Ing Kamler. Př Vodička mu oponoval a promítal nějaké > tabulky o HMF.
Takže má li pravdu, počkal bych s odsuzováním. Já se zeptal
> na cenu, zavádějící je něco přes 90 000 později asi 110. V ten moment jsem
> se o to přestal zajímat. Tohle dovedu sfouknout za zlomek té ceny.

Všechno je možné, lidé jsou šikovní, jsem si vědom jednoduchosti způsobu a tudíž toho, že to lidé budou chtít zkopírovat, počítám s tím. Těžko někomu vysvětlovat, že mám autorská práva, co mi to stálo úsilí a peněz - ale kdyby to bylo tak jednoduché - tak proč s tím už někdo nepřišel?
Firmy mám podchyceny patentem a obyčejní včelaři narazí na problémy s výrobou, není to tak jednoduché jak by se zdálo.

Nicméně dá se souhlasit s tím, že nejlepší patent je nízká cena. A ve srovnání se stávajícím stavem techniky to cena nízká je. A hlavně to funguje.

Další kroky:
Přes zimu máme instalovat jádro do vytáčecí linky.
Vyvíjí se nová zařízení aby byly jednodušší a mobilní.

Tyto zařízení budou levnější, ale také budou mít omezené použití, vždy něco za něco.

Výkon je také v pořádku. 2-3 plástů za minutu- jestli je to málo, tak už fakt nevím. To jsou pořád takové omezené názory, co vidí oko a nevidí hlava. Dříve jsem měl problém vysvětlit, že vícerámkový radiální medomet je výrazně pomalejší než například šestirámkový zvratný. Nakonec jste mi dali za pravdu až na skalní vytrvalce. S údivem a zděšením jsem v Lysé viděl firmu, která představila opět radiální způsob a nemluvila o výkonu, jako bych byl zpátky o dvacet let... Kdo to koupí, pozná o čem mluvím a možná ne, bude si myslet že to tak prostě má být.
A proč dělat linky ( za více peněz ? ) Kvůli ručnímu posuvu ? Aby to linka dělala 8-9 rámků za minutu ? Aby medomet nestíhal ? Medomet to zpomalí v lepším případě na pouhých 3-4 za minutu ...

Kdo má od nás medomet typu A, měl by vědět, že je rychlejší než radiální. Jenže pokud neumíte s medometem zacházet, ani o tom nemusíte vědět. Tak málo přitom stačí, jeden včelař se mne v Lysé zeptal- mám medomet od vás, ale točí mi za 5 minut, kratší čas neumí. Nechápal, když jsem mu odpověděl: Musíte medomet ukotvit. Nechápal souvislosti. Díval se na mne téměř s pobavením, že jsem asi mimo, jak to může mít vliv na rychlost vytáčení, podle něj to přece nesouvisí.

Když medomet je ukotvený a dobře nastavená regulace, pak je možné vytočit i 120 plástů za hodinu a právě na tento výkon navazuje odvíčkování a když to celé dokážu vmáčknout na 5 metrů čtverečních, tak si myslím, že to velký přínos je. Komu se to nelíbí, může například koupit vytáčecí linku za několik set tisíc, překlepat si mezerníky ( tisíce plástů ) , co se nepodaří odvíčkovat, udělat to vidličkou a stejně se zastaví na radiálním medometu nebo na nějakém pomalém levnějším zvratném. A přitom musí oželet desítky kil- možná stovky ztraceného medu ve voskové kaši nebo zase kupovat a kupovat další a další zařízení a taková investice může být přece problém do budoucna.

Zkusme tedy detailně, co vám není jasné, ptejte se. Jinak bylo by dobré a to se chci zeptat já- jestli jste ochotni spolupracovat ?

Mám představu, že pozvu včelaře na ukázku vytáčení a odvíčkování, každý přinese 2 zavíčkované plásty. Můžou to být zimní cukerné zásoby, uděláme to v zimě. Když se sejde dejme tomu 200 včelařů co mají o ukázku zájem, bude to už 400 plástů. Po vytočení je musíme zničit, pod veterinárním dohledem, do kontejneru a do spalovny. Každému je jasné proč. Uvidíte výkon systému, HMF se monitorovat nedá.

Nebo co by jste chtěli ? HMF ? V sezóně ? A u koho ? Komu věříte ? Výzkumáku ? Když jsem poprvé tvrdil, že radiální medomety nejsou zase až tak výhodné, ne každý mi věřil, objednal jsem se proto u pana Kamlera, že mu to ukážu pro srovnání, byl členem racionalizační komise, tak jsem měl iluzi, že bude mít zájem. Dva měsíce předem jsme se domluvili. Přijel jsem, ale bohužel k ukázce nedošlo, odmítl, nenašel si čas, to bylo v roce 2002. Jel jsem s prázdnou domů. A když tak vystoupil proti novému odvíčkování v Lysé, tak jsem mu opět nabídl, přijedu, ukážu, vyzkoušíme- odmítl, že on si své testy udělá, že si to mám prosadit mezi včelaře sám. To je pak těžké. Jak si udělá testy bez zařízení, to už neřekl.

Jaroslav Vodička

Podrobně byla tato věc probrána v Moderním včelaři, 2003, č. 3.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal
šéfredaktor časopisu Moderní včelař
vydavatel PSNV-CZ, o.s.
----- Original Message -----
From: "knopf" <knopf/=/volny.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 21, 2009 9:19 PM
Subject: fumigovat v podmetu


> Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení- pásek
> svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat poslední
> plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést česnem.
> Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat z
> podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram
>

Myslím, že př. Vodička je proti radiál. medometům silně zaujat a primitivní matematiku vykládá jak se mu to hodí. Faktem je, že neudělá li něco s výkonem tak 2 plásty za minutu je žalostně málo, na to nepotřebuji stroj za x tisíc, ale tenhle výkon v pohodě umím vidličkou za cca 100 Kč s neomezenou životností a bez problémů s separací. Výkon medometu pak není 120 plástů ale méně, protože vtipně zapoměl odečíst čas na naplnění a vyskladnění. Osobně užívám radiál na 22 plástů a i při stejné rychlosti odvíčkování mu nestačím a to i při medovici. Celý jsem ho stavěl sám, s pomocí kamaráda klempíře a s odbornou konzultací u př. Havrlíka, průměr 85 cm. Nevidím nejmenší důvod proč bych si měl pořizovat zvratný. Pořídil jsem ho za cca kolem 10000 celý v anticoru a včetně pohonu měnïčem. Dále tvrzení že zvraťák umí melecitózu je k smíchu stačí si přečíst články z r 02/03 o Vodičkových medometech zapřenými o strop a o velkém fiasku. Kdo archivuje Včelařství, najde to tam. Samozřejmě ideální řešení není, vždy je něco za něco a i u rad. medometu by se pár výhod našlo. Jen chtít! Zdraví R. Stonjek

Důležité upozornění. HMF je jedovatý pro včely. Pane Vodičko, nepíšete ani
jakou má Vaše médium hodnotu HMF, takže Vám to jako praktik sděluji, protože
jej doporučujete v popisu v mnoha jazycích, vypusťte tu radu o zkrmování z
nich raději. To použité médium si dejte třeba do kávy.

Jinak. Rozumíte tomu špatně. Je to špatné provedení. Čas t je moc dlouhý ve
Vašem uzavřeném oběhu - bojleru (nebo jádru jak tomu momentálně říkáte)
poškozuje v krátké době enzymy a ty i v tak minimálním množství tak celkově
urychlují nástup HMF v horizontu dalšího zpracování medu. Celý proces nesmí
být uzavřený což jsem už dvakrát nastínil a jaksi nechcete pochopit úplně
jiné provedení, které nemáte chráněno - patentováno. Také k výkonosti trochu
pro Vám pustím mou žilou. Proč nemít lyžiny u linky posuvné - polozvratné
pro oboustranný postřik v horizontální poloze a mít trysek třeba 20 a tak
dělat 20 plástů naráz. Pane Vodičko chybí Vám přátelé, kteří vás zavalí
denně tak 1/4 tunou medu v plástu po dobu jedné medné sezony. Protože to je
asi tak maximální množství, co malý až střední včelař jako já dokáže sám
denně zpracovat. Potom by jste mohl dojít na něco lepšího. A čtvrt tuna k
čtvrt tuně, kamion je na dvoře. A nato mi zatím stačí opravdu jen vidlička.
Tato technologie je moc mladá abych doní nalil 100 tisíc bez věrohodných
výsledků z rozborů medu. Nepíšete o spotřebě enerií, které se podílí na
ohřevu a jsou ukazatelem kolik jste toho jak jste med i v tak nepatrném
množství ovlivnil. Počítám, že spotřeba bude vzhledem k dalšímu zpracování
medu coby suroviny až moc velká a čím větší energie, která je vložena na kg
koncového medu - a tím vyšší jeho porušení.

_gp_

2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Zdravím všechny včelaře,
>
> teď jsem si přečetl vaše příspěvky a tak můžu reagovat jestli chcete....
> Udělal jsem cca. 60 vzorků, začali jsme fotometrickou metodou. Později
> jsme přešli na přesnou chromatografickou ( LC/DAD ). V rámci svých možností
> jsem poctivě udělal co šlo. Neměl jsem bohužel k dispozici tisíce plástů,
> ale co jsem mohl, to jsem udělal. Jestliže věříte že funguje matematika a
> 2*2 jsou 4, pak 2*20 musí být nutně čtyřicet a snad nemusíme počítat po
> jedné jestli je v pořádku násobilka. Pomáhali mi moji známí chemici, jednak
> s rozborem medu a média a později i s modelováním situací, které můžou
> vzniknout za určitých podmínek, dokonce i v tom případě, že včelař nedodrží
> návod k obsluze a něco pokazí.
>
> Z příspěvků:
> Provedení je špatné, ne nápad jako takový. Pokud vidím funkci horkého medu
> a spojím to s řešením nekolujícího medu, mám ihned v hlavě pár odpovědí.
> Nevím proč takovou konstrukční můzu neměl i pan Vodička. Vždyď je to tak
> jednoduché a velmi dostupné.
>
> Jestli tomu dobře rozumím, tak zřejmě chcete vynechat ohřívací modul. Ten
> je tam hlavně z důvodu, aby to šlo použít i na jiné operace než jen
> odvíčkování. Jde o vizi dostat více zařízení na co nejmenší plochu a za
> méně peněz.
>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Tak připusťme tu možnost, že jsem zaujatý proti radiálním medometům. Ale zřejmě mám důvod. Peníze z toho nebo z toho, může mi to být přeci jako výrobci jedno.
Ale proč myslíte že není ? Je mou povinností na to upozornit. Najdete mi člověka, který má možnost vyzkoušet si všechny typy medometů, dělá to stále a takže o tom ví nejvíce. Nemáte šanci. Ani u nás ani jinde. Když některý výrobce řekne aby prodal- radiální medomet je lepší a levnější, včelař má možnost přece zvednout telefon objednat mne, sejdeme se s konkurencí u něho, včelař připraví plásty.
A pak mluvme a srovnávejme. Který medomet je lepší. Udělá to někdo pro vás a zdarma ? Bohužel se mi konkurence na taková setkání výhýbá.

Na vložení a vyložení počítám + minutu, takže je to 20 várek po 6 plástech = 120 za hodinu.
Čistý čas vytočení je 2 minuty, 3 minuty včetně prostoje.
60 minut děleno 3 = 20 várek po šesti nebo dvanácti plástech. 120-240 za hodinu.

Tak to přece není tak těžké na porozumění ? Opak je pravdou, já jsem nezávislý ( nejsem zaujatý ) , ale včelaři jsou často ovlivěni subjektivním hodnocením a nemají tolik možností co mám já. Při tom všem ještě nabízím že to kdykoliv dokážu v terénu, proč si s tím dávám tu práci ? Co myslíte ?

Pochybuji že pan Stonjek chodí se stopkami u medometu, nemůže na to mít čas. To je moje práce. Takže když se teď zeptám jaký má výkon jeho medomet, nemyslím si že dostanu přesnou odpověď. Výkony se budou zásadně lišit podle rámkové míry, teploty okolí, druhu medu, odvíčkování atd... Ale důležité je, že je spokojený. Potřeby každého včelaře jsou různé.

Tvrzení o možnosti vytáčet melecitózu vzniklo bohužel snahou Vojty Protivínského, který použil ne úplně vhodná slova do článku. Já o tom vím. Přece netvrdím že se dá melecitóza vytočit když je to bílé. Honza Kolomý to už bílé měl. Přesto co šlo jsme udělali, byl za to vděčný. Dodnes jej používá právě na tyto medy.Linka mu stáhne rámek na nějakých 16 mm a pak to musí do zvratného našeho medometu. Špunty tím že nejsou tak vysoké tak už to jde lépe točit. To jsou jeho slova. Jinak radiální medomet má kouzlo v jednoduchosti. U nízkých rámků to v podstatě nijak nepocítíte. Ale třeba proč stavět temperovanou místnost, vždyť to přece stojí další peníze ? Jestliže odvíčkuji za 2-3 minuty plást krát 60 minut, tak je to minimálně 120 za hodinu. Na to navazuje medomet. Jeden člověk obsluhuje vše. Děláte pane Stonjek 120 plástů za hodinu a s vidličkou na radiálním medometu ?
Pokud ano, v pořádku. Přece Vám nic nenutím. Jen píšu informace.

Jaroslav Vodička

Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže, druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl. Tepelná setrvačnost než med vystydne je velmi dlouhá. Pro představu - obsah nádoby nějakých 50 kg ohřátý na vysokou teplotu bude mít relativní úbytek tepla cca. 10 stupňů za 24 hodin. Po celou tuto dobu ale vzniká HMF. Proto med koluje přes tepelný výměník. Pokud se rozhodneme jej ochladit, jde to rychlostí 10 stupňů za 15 minut. Musím právě odjet, k dalšímu se vyjádřím postupně.

JV

Typické pro srovnávání malých a velkých medometů není jejich výkonost, ale
výkonost pracovníka, protože výchozí je 1 pracovník na několik desítek tisíc
plástů. A otu jde. Jestli mám dělat linkovou práci, potřebuji mít úkony co
nejvíce od sebe odděleny. Jestli je mám odděleny, dochází k odpočinku. Každá
změna s vytahováním a vkládáním plástů ubírá z tohoto odpočinku a tím chci
říci, že není jedno jestli za sezonu sice vytěžíte třeba přes dva 6ti
rámkové medomety 10 tun, ale musíte až 6-ti násobně přidat k sériovosti
úkonů energie než u medometů mnohem větších. Proto Váš přítel Kolomý má Vás
medomet někde v rohu a používáho na zkrystalizovaný med. Jiné využití u
velkého objemu plástů nevidím.


_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Tak připusťme tu možnost, že jsem zaujatý proti radiálním medometům. Ale
> zřejmě mám důvod. Peníze z toho nebo z toho, může mi to být přeci jako
> výrobci jedno.
> Ale proč myslíte že není ? Je mou povinností na to upozornit. Najdete mi
> člověka, který má možnost vyzkoušet si všechny typy medometů, dělá to stále
> a takže o tom ví nejvíce. Nemáte šanci. Ani u nás ani jinde. Když některý
> výrobce řekne aby prodal- radiální medomet je lepší a levnější, včelař má
> možnost přece zvednout telefon objednat mne, sejdeme se s konkurencí u
> něho, včelař připraví plásty.
> A pak mluvme a srovnávejme. Který medomet je lepší. Udělá to někdo pro vás
> a zdarma ? Bohužel se mi konkurence na taková setkání výhýbá.
>
> Na vložení a vyložení počítám + minutu, takže je to 20 várek po 6 plástech
> = 120 za hodinu.
> Čistý čas vytočení je 2 minuty, 3 minuty včetně prostoje.
> 60 minut děleno 3 = 20 várek po šesti nebo dvanácti plástech. 120-240 za
> hodinu.
>
--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

K tomu slouží výzkum, který by jste měl mít také v jídelníčku. Jsou tam
data, která se mohou brát vážně a HMF nastupuje třeba i v roztoku kyseliny
šťavelové. Proto se nedá roztok dlouho skladovat, protože to je jeden z
hlavních důvodů při závadnosti kš a úmrtnosti dělnic. Co se týká medu, který
6 hodin ohříváte, ikdyž v různých intervalech na 90°C, tak tam bude hodnota
LD také velmi nízká.

_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl. Tepelná
> setrvačnost než med vystydne je velmi dlouhá. Pro představu - obsah nádoby
> nějakých 50 kg ohřátý na vysokou teplotu bude mít relativní úbytek tepla
> cca. 10 stupňů za 24 hodin. Po celou tuto dobu ale vzniká HMF. Proto med
> koluje přes tepelný výměník. Pokud se rozhodneme jej ochladit, jde to
> rychlostí 10 stupňů za 15 minut. Musím právě odjet, k dalšímu se vyjádřím
> postupně.
>
> JV
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji
ztekucuji při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg
konev nebo 25 kg plechovka se rozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
hod. někdy nestačí). Abych při tom používal teploty vyšší nebo dokonce
90 st.C, na to si výsledku svého celoročního úsilí příliš vážím, než
abych med znehodnotil a zákazníkům prodával sladkou směs bez účinných
cenných látek. Nejde jen o rychlý nárůst HMF u vyšších teplot, ale i
současné ničení enzymů, vitaminů a dalších stopových látek příznivých
pro náš organismus. Množství HMF v medu je s obsahem těchto látek v
nepřímé úměře, jak známo.
K. Čermák

Jaroslav Vodi?ka napsal(a):
> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl.

Rozehřívám ji v termoboxu v konvích, nebo už ve sklenicích a používám taky teplotu nižší. Nastavuju asi 48 st a bez problémů.
Tonda
>To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji ztekucuji při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg konev nebo 25 kg plechovka se ozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
hod. někdy nestačí).

Takže nevím proč mi nejde medovice rozehřát pod 50 stupňů ani za dlouhý čas, ale určitě nejsem sám. Med je třeba mléčný nebo brzo opět začne krystalizovat. Může to být ve složení medu.
Já například med vůbec nerozehřívám, raději bych aby se tak nedělo vůbec a med byl ve větší balení, třeba v nerezovém vratném kbelíku, který tím že je přístupný se dá nabrat krystalický med lžící bez problémů.

Takže k té toxicitě- udělal jsem si test jestli je to pravda a do jaké míry. Šel jsem na hodnotu 250 mg/1 Kg v medu a zkrmil jsem to. Včely bez problémů, bylo vidět ale že jim to dvakrát nechutná. Ale v pořádku. Odbourali to na hodnotu 20 mg. To ale nemá vztah k odvíčkování. Takové hodnoty v mediu nejsou.

K novému způsobu- patentuje se způsob, horká tekutina, třeba voda. Je jedno jak to zařízení už bude výsledně vypadat. Na zařízení se dělá užitný vzor.Patentováno je vše, způsob je nadřazený zařízení. To ale není důležité.

Tak- technologie že je mladá. V pořádku, je to tak, ale na co chcete čekat ? Staré technologie ani po 50 letech nejsou vychytané. S těmi linkami je fakt problém. Co mám předělávat teď linku, tak stála 300 000 Kč a včelař se smířil už s tím, že je na odpis, firma mu nereaguje. Hrne plásty, nedaří se odvíčkovat nic. Nákup mu doporučil pan Kamler. Bylo to doveženo z Rakouska. Nebo například Fritzův odvíčkovač- zde také není spokojenost a člověk by řekl že to musí být v pořádku, mohu Vám dát kontakty na včelaře, pokud máte zájem, kteří tuto osobní zkušenost mají, jsou vlastníci těchto zařízení. I Honza Kolomý měl velké problémy než se to podařilo vychytat. Naší vizí je to, aby to bylo pro všechny, budou nová zařízení a levnější na vývoji děláme. Začali jsme s HoneyBeetlem, půjdeme dál.
Spotřeba energie- tak jedná se přesně o 8,5 Kw za hodinu. To ale není stálý provoz, jen dočasný, pak čidlo udržuje jen teplotu. Dejme tomu, ale že to je stálý odběr, cca. 50 Kč na hodinu. Dobře, používám to 8 hodin. Mám platit 400 Kč to jsou ale 4 kila medu. A víte kolik ušetřím medu k vytočení, právě tím, že nemusím brát do hloubky plástu ?
Za měsíc po zveřejnění mám rozjednanou už šestou zakázku. Pokud například platíte lidi pro vidličku po 100 na hodinu a máte více včelstev, můžete zaplatit desítky tisíc na brigádníky. Tuto informaci mám od farmáře, zmínil 50 000 Kč ročně, zdá se mi to mnoho, ale tvrdí mi to. Tak, a když to má stát 100 000 Kč, dotace je 50 % , takže prvním rokem teoreticky už splaceno ? Tuto informaci mi dal z praxe včelař, v případě zájmu mohu předat kontakt. Chce si HoneyBeetle objednat, právě z tohoto důvodu. Rozbory medu jsem dělal jen já, musím vám stačit, výzkumák o to zájem nemá. Nic nikomu nenutím, dotace nebudou věčně, můžete počkat třeba několik let na ověření u veřejnosti nebo to prostě v tichosti zkopírujete.
Dál- kolik se med ovlivnil-píšu přece. U 200 plástů 39*24 byl posun o 0,1 mg na Kg. Toto se ale nedá vzít poušálně. Klidně se může stát že HMF stoupne i o 5 mg na 1 Kg. Norma je 20 mg pro Český med. Pro vážné zájemce jsem schopen individuálním výkladem modelovat určité situace a jak to ovlivňuje med.

Jaroslav Vodička

Pan Vodička asi neúmyslně odhalil praktiky velkozpracovatelů medu. Aby mohli dostatečně rychle a hlavně levně rozehřát 200 kilové sudy s tuhým medem a rychle a snadno medy filtrovat a míchat, pravděpodobně je rozehřívají na dost vyšší teplotu než je 50 st C.

Otázkou je, co míníte tím termoboxem a kde měříte tu teplotu. Také jsem
viděl v chodu "termobox", kde byly v polystyrenové bedně umístěny dvě 5Kg
sklenice a uprostřed zavěšená žárovka. Sklenice medu byla tak horká, že jsem
ji v ruce neudržel. Tím samozřejmě v žádném případě netvrdím, že to je váš
případ, ale i taková může být praxe.
J.T.

> Antonín Podhájecký
> Sent: Friday, October 23, 2009 11:45 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Odv??kovac? stroj
>
> Rozehřívám ji v termoboxu v konvích, nebo už ve sklenicích a používám taky
> teplotu nižší. Nastavuju asi 48 st a bez problémů.
> Tonda
> >To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji ztekucuji
> při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg konev nebo 25 kg
> plechovka se ozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
> hod. někdy nestačí).

Vážení a milí!
Prozradte,neznalému,co je to zebrování a norské zimování!
Díky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Nassenheider a Optimal?
Datum: 10.8.2009 - 13:19:27

> > Jak u Vás dopadlo zebrování?
>
> Jedny ze 4 zebrovanych se proti teorii vyrojili - asi,
> ale vinu beru na sebe a svou nemohoucnost :-) Bylo
> to zajimave vcelstvo, postavily si trubciny dle sveho
> gusta - 4 ramky - ale ne a ne je poradne klast, jen
> minimum oproti ostatnim kde 4ramky zakladene 39x24
> nebyly neobvykle. A ani je nazanosily nektarem ci
> pylem, proste prazdny trubci ramky. Pak narazily
> matecniky - par - nahodne jsem videl asi 3ks vzdy
> jeden na ramku, tak jsem si rikal, ze je to v souladu
> s teorii a ze pujde o TV. No ale pak mi zas ukazaly
> ze vim prd a ze to nemuze byt tak jednoduche protoze
> by to byla asi nuda. Byl jsem bohuzel u toho kdyz
> vylitly, sedly na celni stranu ulu a po chvily zase
> vlezly zpet. Ale matka je nova - takze mam trochu
> otaznik o co vlastne slo.... Kdybych to nevidel prohlasil
> bych to za jednoznacnou tichou vymenu :-)) Ale jelikoz
> se v ulu chvili nekladlo tak slo o rojeni. Ale i presto
> byly medove velmi nadstandardni v porovnanim se druhym
> vyrojenym vcelstvem co jsem letos mel z 20ti. Patrily
> k nejlepsim a dost mozna to chtelo jeste nastavek.
> Doplnim dulezite, ze se jednalo o rojovou matku
> druhym rokem, coz mozna mluvi za vse.
>
> Cekam a tesim se jestli k zebrovani po sezone vyjadri
> vetsi a zkusenejsi vcelari, me se to letos nejak spatne
> hodnoti, protoze to az tak uspesne nebylo, nevim
> nakolik mnou, nakolik priroda nedala. Chov se vydaril
> na jednicku podtrzenou, med na horsi trojku - ale
> co s medem :-)
>
> V globalu jim zasah - zebra - neublizil i kdyz jsem
> ho delal v breznu (mel jsem trochu obavu), vynosove
> patrily k lepsimu standardu ci k nejlepsim - musim
> si to jeste poradne zkouknout az bude cas. Vyzkousim
> to znovu.
>
> T.H.

běžná medovice jde celkem snadno ztekutit při běžné teplotě do 50 C. Občas se ale podaří vytočit směs medovice a melecitózy a tam je problém. Na dně nádoby zůstane vrstva krystalů, které nejdou rozpustit. Nepomůže med trápit vysokou teplotou (zkoušel jsem 80 C 12 hodin). Pokud takový med mám, nejprve ztekutím běžným procesem, poté přecedím přes jemné síto a poté ještě ktátce zahřeju. Ale znovu opakuji, že jsou to výjimky - jen v některých lokalitách a létech.
Broněk Gruna

K. Čermák:
To Vám musím oponovat. Každý rok mám medovici a bez problémů ji
ztekucuji při 50 st.C. Záleží na vrstvě, která se ztekucuje - 35 kg
konev nebo 25 kg plechovka se rozpustí za cca 30 hod. spolehlivě (24
hod. někdy nestačí). Abych při tom používal teploty vyšší nebo dokonce
90 st.C, na to si výsledku svého celoročního úsilí příliš vážím, než
abych med znehodnotil a zákazníkům prodával sladkou směs bez účinných
cenných látek. Nejde jen o rychlý nárůst HMF u vyšších teplot, ale i
současné ničení enzymů, vitaminů a dalších stopových látek příznivých
pro náš organismus. Množství HMF v medu je s obsahem těchto látek v
nepřímé úměře, jak známo.
K. Čermák

Jaroslav Vodi?ka napsal(a):
> Co se týká toxicity HMF pro včely, to jsem zaslechl také, stejně tak že med
> se nemůže rozehřívat nad 50 stupňů. Praxe je však odlišná. Na medovici vám
> 50 stupňů nestačí a pokud má být pořádně ztekucena, bohužel to bude okolo
> 100 stupňů. Nikdo to nepřiznáte a přitom to tak děláte, jedna věc se káže,
> druhá se dělá. Komu medovice teče v zimě, 50 stupňů použít nemohl.

Kdybych tam měl žárovku, nepsal bych, kolik tam mám nastavenou teplotu. Navíc mám samozdřejmě větrák a dva teploměry. Digitální pro kontrolu a elektrický termostat s nastavováním a měřením teploty a se spínáním. Pracuje na desetiny stupně. Typ přesně z hlavy nevím. Koupil mně ho známy elektrikář, já už jsem ho jenom zapojoval.
Tonda
>Otázkou je, co míníte tím termoboxem a kde měříte tu teplotu. Také jsem viděl v chodu "termobox", kde byly v polystyrenové bedně umístěny dvě 5Kg sklenice a uprostřed zavěšená žárovka. Sklenice medu byla tak horká, že jsem
ji v ruce neudržel. Tím samozřejmě v žádném případě netvrdím, že to je váš případ, ale i taková může být praxe.

Zebrování je "naředění" nespotřebovaných zásob prázdnými soušemi. Provádí se
po první jarní prohlídce nebo už během ní.
Norské zimování je přesypání včelstva na mezistěny a nakrmení. Provádí se na
konci sezóny.
J.T.

>
> Vážení a milí!
> Prozradte,neznalému,co je to zebrování a norské zimování!
> Díky.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: Nassenheider a Optimal?
> Datum: 10.8.2009 - 13:19:27
>
> > > Jak u Vás dopadlo zebrování?
> >
> > Jedny ze 4 zebrovanych se proti teorii vyrojili - asi,
> > ale vinu beru na sebe a svou nemohoucnost :-) Bylo
> > to zajimave vcelstvo, postavily si trubciny dle sveho
> > gusta - 4 ramky - ale ne a ne je poradne klast, jen
> > minimum oproti ostatnim kde 4ramky zakladene 39x24
> > nebyly neobvykle. A ani je nazanosily nektarem ci
> > pylem, proste prazdny trubci ramky. Pak narazily
> > matecniky - par - nahodne jsem videl asi 3ks vzdy
> > jeden na ramku, tak jsem si rikal, ze je to v souladu
> > s teorii a ze pujde o TV. No ale pak mi zas ukazaly
> > ze vim prd a ze to nemuze byt tak jednoduche protoze
> > by to byla asi nuda. Byl jsem bohuzel u toho kdyz
> > vylitly, sedly na celni stranu ulu a po chvily zase
> > vlezly zpet. Ale matka je nova - takze mam trochu
> > otaznik o co vlastne slo.... Kdybych to nevidel prohlasil
> > bych to za jednoznacnou tichou vymenu :-)) Ale jelikoz
> > se v ulu chvili nekladlo tak slo o rojeni. Ale i presto
> > byly medove velmi nadstandardni v porovnanim se druhym
> > vyrojenym vcelstvem co jsem letos mel z 20ti. Patrily
> > k nejlepsim a dost mozna to chtelo jeste nastavek.
> > Doplnim dulezite, ze se jednalo o rojovou matku
> > druhym rokem, coz mozna mluvi za vse.
> >
> > Cekam a tesim se jestli k zebrovani po sezone vyjadri
> > vetsi a zkusenejsi vcelari, me se to letos nejak spatne
> > hodnoti, protoze to az tak uspesne nebylo, nevim
> > nakolik mnou, nakolik priroda nedala. Chov se vydaril
> > na jednicku podtrzenou, med na horsi trojku - ale
> > co s medem :-)
> >
> > V globalu jim zasah - zebra - neublizil i kdyz jsem
> > ho delal v breznu (mel jsem trochu obavu), vynosove
> > patrily k lepsimu standardu ci k nejlepsim - musim
> > si to jeste poradne zkouknout az bude cas. Vyzkousim
> > to znovu.
> >
> > T.H.
>

A ještě,co to je LBV metoda?
Díky.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Nassenheider a Optimal?
Datum: 11.8.2009 - 12:59:11

> Ano da se rict ze oboje, ja jim rozhodne v chovu trubcu
> nebranim, at si
> stavi co chteji. LBV uplne neverim, pomuze urcite ale
> stopro se mi to
> nezda, protoze u vcel nelze delat seriovou vyrobu :-)
> (...)
>
> Tezko hodnotit zebru na poprve, vidis ze v tom mam
> sam zmatek, snad si to
> jednou sedne a necham si zdat o 100kg na vcelstvo na
> tri zasahy :-)
> ______________________________________________________________
>
>
> Přátelská rada na závěr: Chcete-li objektivně
> hodnotit „zebrování“,
> nemůžete umožnit výstavbu 4 trubčích plástů
> 39x24 cm ( příště testovaným
> včelstvům poskytněte maximálně 2 stavební rámky
> a ty umisťujte zásadně jen
> vedle krajních plodových plástů... klasický postup
> ). Jak jsem již psal,
> spíše jste ověřil LBV metodu než metodu zebrování
> ( pokud jsem to pochopil
> správně, 4 stavební rámky byly k dispozici ve všech
> včelstev, tedy i v
> zebrovaných, nebo snad ne? ). Možná jste nedodržel
> metodiku ( stavební
> rámky jste nevkládal do centra plodového tělesa
> ), a proto si
> nepřipouštíte, že se jedná o LBV metodu a že
> hlavní příčina nerojení
> nemusela být spojena se „zebrou“ a místo toho
> mohla být spojena s chovem
> trubců ( v případě vložení stavebních rámků
> na kraje sice př. Linhart
> negarantuje, že dojde k vyprodukování dostatečné
> trubčí biomasy, nicméně
> nemožné to není ). Můj osobní názor. Další
> hledisko narušení objektivity
> testování dotyčných protirojových metodik je samozřejmě
> i tvorba oddělků (
> to se týká i mě ).
>
> S pozdravem M. Václavek

Přesně tak, v některých medech je část krystalků, které nejdou ztekutit
při 50 st.C. U mých medů je to jen někdy a malé procento medu, který při
cezení přes uhelon oddělím. Do sklenic nechci aby se dostal, protože i
troška krystalků nastartuje rychle krystalizaci. Ale že by celý objem
nešel při 50 st. ztekutit, to se mi dosud nestalo.
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):
> běžná medovice jde celkem snadno ztekutit při běžné teplotě do 50 C. Občas
> se ale podaří vytočit směs medovice a melecitózy a tam je problém. Na dně
> nádoby zůstane vrstva krystalů, které nejdou rozpustit. Nepomůže med trápit
> vysokou teplotou (zkoušel jsem 80 C 12 hodin). Pokud takový med mám,
> nejprve ztekutím běžným procesem, poté přecedím přes jemné síto a poté
> ještě ktátce zahřeju. Ale znovu opakuji, že jsou to výjimky - jen v
> některých lokalitách a létech

V tomto případě by jste ovšem musel tepelný zdroj dostatečně odstínit, aby
nemohl sálat přímo na nádoby. Účinnost takového boxu, kde médiem je vzduch,
bude minimální. Z hlediska účinnosti má smysl pouze regulovaná vodní lázeň.
J.T.

> Kdybych tam měl žárovku, nepsal bych, kolik tam mám nastavenou teplotu.
> Navíc mám samozdřejmě větrák a dva teploměry. Digitální pro kontrolu a
> elektrický termostat s nastavováním a měřením teploty a se spínáním.
> Pracuje na desetiny stupně. Typ přesně z hlavy nevím. Koupil mně ho známy
> elektrikář, já už jsem ho jenom zapojoval.
> Tonda
> >Otázkou je, co míníte tím termoboxem a kde měříte tu teplotu. Také jsem
> viděl v chodu "termobox", kde byly v polystyrenové bedně umístěny dvě 5Kg
> sklenice a uprostřed zavěšená žárovka. Sklenice medu byla tak horká, že
> jsem
> ji v ruce neudržel. Tím samozřejmě v žádném případě netvrdím, že to je váš
> případ, ale i taková může být praxe.

Právě jsem se dopustil
nešvaru.Pardon!Takže,na správném vlákně,
Prosím o podrobnostI o metodách LBV,ZEBROVÁNÍ.
DÍKY.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: LBV, zebrovani a prirozeny stav
Datum: 12.8.2009 - 11:09:39

>
> Mimochodem, vlákno "Nassenheider a Optimal?" je o
> něčem jiném a pokud k
> technologii léčení pomocí KM není co sdělit,
> doporučuji ve vláknu
> nepokračovat a založit vlákno nové.
>
> ______________________________________________________________
>
> To je takový nešvar tady na Konferenci, které ho
> se taky dopouštím. Pardon.
>
> //\/\\//

LBV metoda je v podstatě metoda, jak donutit včelstvo, aby chovalo více
trubců než je přirozené a v důsledku toho údajně čelit vzniku rojové nálady.

J.T.

> A ještě,co to je LBV metoda?
> Díky.

Byl jsem na Apimondii na stánku vedle p. Vodičky. Viděl jsem, jak se u něj střídaly skutečné osobnosti světového včelařství - světoví výrobci, výzkumníci, velkovčelaři. Většinou ocenili originalitu a vážně se vyptávali na podrobnosti. Nevím, do jaké míry byla slova obdivu jen zdvořilostní, ale nikdo autora veřejně neshazoval. To u nás v Čechách je to jinačí. Nejdříve nápad veřejně shodit a poté přemýšlet jak obejít patent. Nemám nic proti kritickým připomínkám, čiňme tak ale kultivovaně. Podobně je mě občas trapně, jak na včelařských zájezdech mají čeští včelaři potřebu poučovat hostitele, jak oni to dělají lépe.
-----------
Gustimilián Pazderka: Rozumíte tomu špatně. Je to špatné provedení. Čas t je moc dlouhý ve Vašem uzavřeném oběhu - bojleru (nebo jádru jak tomu momentálně říkáte)poškozuje v krátké době enzymy a ty i v tak minimálním množství tak celkově urychlují nástup HMF v horizontu dalšího zpracování medu. Celý proces nesmí být uzavřený což jsem už dvakrát nastínil a jaksi nechcete pochopit úplně jiné provedení, které nemáte chráněno - patentováno. Také k výkonosti trochu pro Vám pustím mou žilou.

Jaroslav Vodička: A když tak (Kamler) vystoupil proti novému odvíčkování v Lysé, tak jsem mu opět nabídl, přijedu, ukážu, vyzkoušíme- odmítl, že on si své testy udělá, že si to mám prosadit mezi včelaře sám. To je pak těžké. Jak si udělá testy bez zařízení, to už neřekl.

Chtěl jsem jenom napsat, že medovici rozehřívám taky do 50 stupňů.
Co se týká boxu. Tepelný zdroj je z podlahových odporových drátů, asi 3x paralelně zapojených, spočítaných délkově tak, aby nedávaly víc jak 50 stupňů. Už ho mám několik let a vše si přesně nepamatuju. Pomáhal mně s tím elektrikář. Zdroj je umístěn v dvojitém dnu i s větrákem. Účinnost nevím. Bylo to dělané především na medovinu. Je to max. na čtyři konve a med rozehřívám něco přes jeden den.
Tonda
>V tomto případě by jste ovšem musel tepelný zdroj dostatečně odstínit, aby
nemohl sálat přímo na nádoby. Účinnost takového boxu, kde médiem je vzduch,
bude minimální. Z hlediska účinnosti má smysl pouze regulovaná vodní lázeň.

Na výstavy a exkurze nebo zdejší konferenci se chodí hlavně proto, aby jsi
mohl přemýšlet otom co ve svém chovu můžeš změnit. Jestli cokoli zkopíruji a
udělám si sám nebo udělám pro originalitu a jiné provedení změny pro lepší
funkci, pro mou potřebu, nevím proč bych měl obcházet patent. Naopak. Můžu
si to zapsat jako svůj užitný vzor. A takových užitných vzorů na jeden stroj
co dělá stále jednu věc podobným způsobem mohou být tisíce. Takže nejde o
patent ale užitný vzor, což je obrovský rozdíl. Nechápu proč p. Vodička
takové věci vůbec vystavuje. Bude se tak opakovat jen to, že nějací zdvořilí
zloději to legálně okopčí český nápad a pod svým názvem a podobným užitným
vzorem to začnou produkovat pro světové obchodníky. Pochybuji že to má pan
Vodička zaplacený celosvětově. Tím, že tento průmyslový vzor pan Vodička
zveřejnil dravcům, tak příjde o zisk z prodeje a prakticky přišel na
Apimondii o nápad. Asi to i ví. Pár objednávek originálů nic neznamená. Ale
asi oto mu jen jde.

Poučování bych do tohoto tématu Broňku netahal. Doufám, že Ti není za mně
trapně. Vůbec o poučování v tomto případě nejde. Je potřeba znát a
rozlišovat co je diskuze, hodnocení a co je poučování. Kdybych to obrátil a
vztáhl na sebe. Tak bych zase mohl napsat, že poučuješ, že nemám vůbec
ničemu a nikomu raději oponovat, aby jsi se cítil lépe? Nevím proč něco k
takovému dobrému nápadu neříct. Není špatný. Ale vývoj bude stát ještě hodně
peněz a na tomto to to i asi skončí.

_gp_

2009/10/23 Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>

> Byl jsem na Apimondii na stánku vedle p. Vodičky. Viděl jsem, jak se u něj
> střídaly skutečné osobnosti světového včelařství - světoví výrobci,
> výzkumníci, velkovčelaři. Většinou ocenili originalitu a vážně se vyptávali
> na podrobnosti. Nevím, do jaké míry byla slova obdivu jen zdvořilostní, ale
> nikdo autora veřejně neshazoval. To u nás v Čechách je to jinačí. Nejdříve
> nápad veřejně shodit a poté přemýšlet jak obejít patent. Nemám nic proti
> kritickým připomínkám, čiňme tak ale kultivovaně. Podobně je mě občas
> trapně, jak na včelařských zájezdech mají čeští včelaři potřebu poučovat
> hostitele, jak oni to dělají lépe.
> -----------
> Gustimilián Pazderka: Rozumíte tomu špatně. Je to špatné provedení. Čas t
> je moc dlouhý ve Vašem uzavřeném oběhu - bojleru (nebo jádru jak tomu
> momentálně říkáte)poškozuje v krátké době enzymy a ty i v tak minimálním
> množství tak celkově urychlují nástup HMF v horizontu dalšího zpracování
> medu. Celý proces nesmí být uzavřený což jsem už dvakrát nastínil a jaksi
> nechcete pochopit úplně jiné provedení, které nemáte chráněno -
> patentováno. Také k výkonosti trochu pro Vám pustím mou žilou.
>
> Jaroslav Vodička: A když tak (Kamler) vystoupil proti novému odvíčkování v
> Lysé, tak jsem mu opět nabídl, přijedu, ukážu, vyzkoušíme- odmítl, že on si
> své testy udělá, že si to mám prosadit mezi včelaře sám. To je pak těžké.
> Jak si udělá testy bez zařízení, to už neřekl.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den všem diskutujícím. Chtěl jsem se zeptat, jestli zde není někdo, kdo si pořizoval zařízení a čerpal na něj v loňském roce dotaci. Mohl by mi tak někdo říci, v jakém měsíci loňského roku došlo k výplatě této dotace? Díky.

Zdravíčko
Taky čekám na dotaci,tak jsem volal do čcv a tam mi sdělili že na přelomu říjen,listopad. Jestli jsem to správně pochopil,tak tet prý písou všem nějaké dopisy.Jinak taky říkali že ti co neuspěli tak je informovali dřív aby se stihli odvolat. A dotace taky není 50procent,le méně pro velký počet žadatelů klesl koeficient kolem 8 aněco z 50procet.Tyhle informace zatím berte s rezevou, ale tak nějak to vyznělo
Pepek

Oprava přeskočili mi písmenka volal jsem do čsv a né do čcv
Pepek

Úmrtnost dělnic po požití potravy s podezřením na vyšší nebo vysoké HMF je
možný fakt. Neradil bych to nikomu v oficiálním doporučení.

V ochraně užitného vzoru máte ale chráněnvedle dalšího "jen"cituji: "
výměník tepla (12)" ... a to jde o trubkový výměník. Víte kolik existuje
modernějších zařízení bez trubek k výměně tepla a třeba i chladu součastně?
Napadá mne třeba už nějaký pátek známý polovodičový segment co je uplatněn
třeba v přenosných autoledničkách. Také jsou výměníky deskové, hranolové,
žebrové, ... .;-)

Ano linky jsou problém. Vím očem mluvíte. Mám automat jen na válcování
mezistěn a formátování a stohování a tam ladění také nebylo na pár dní. Také
není jedno jakého složení je vosk, jaké jsou teploty v různých místech,
kolik času trvá vyrobit metrák mezistěn příprava a sterilizace atp atd.
Jenže si nemůžu pomoci, ale pokud bych měl projekt na linku typu co rostou u
Vašich známých, potom se ptám, jestli je spočítána ta dimenze s kterou musí
být dodáván k lince materiál ke zpracování aby se to vyplatilo vzhledem k
dodávanému množství medu denně. Třeba co vím, tak jeden z důvodů krachu
Předboje byly obrovské náklady na chod linky a jestli jen odvíčkování stojí
400 denně kolik stojí zapnutí motoru na medometu, na posuvu rámků a
odvíčkovači. Platu lidem se asi také nemusí někdo vyhnout.. Také ty stroje,
aby se vypatily musí být amortizovány do 5ti let. Nevím jak děláte cenu
stroje, ale určitě jinak než já. Proto asi zůstanu u samovýroby takovýchto
zařízení. Vychází to i bez dotací výhodněji. Také je takový větší klid z
objevu objeveného.



_gp_


2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

> Takže nevím proč mi nejde medovice rozehřát pod 50 stupňů ani za dlouhý
> čas, ale určitě nejsem sám. Med je třeba mléčný nebo brzo opět začne
> krystalizovat. Může to být ve složení medu.
> Já například med vůbec nerozehřívám, raději bych aby se tak nedělo vůbec a
> med byl ve větší balení, třeba v nerezovém vratném kbelíku, který tím že
> je přístupný se dá nabrat krystalický med lžící bez problémů.
>
> Takže k té toxicitě- udělal jsem si test jestli je to pravda a do jaké
> míry. Šel jsem na hodnotu 250 mg/1 Kg v medu a zkrmil jsem to. Včely bez
> problémů, bylo vidět ale že jim to dvakrát nechutná. Ale v pořádku.
> Odbourali to na hodnotu 20 mg. To ale nemá vztah k odvíčkování. Takové
> hodnoty v mediu nejsou.
>
> K novému způsobu- patentuje se způsob, horká tekutina, třeba voda. Je jedno
> jak to zařízení už bude výsledně vypadat. Na zařízení se dělá užitný
> vzor.Patentováno je vše, způsob je nadřazený zařízení. To ale není
> důležité.
>
> Tak- technologie že je mladá. V pořádku, je to tak, ale na co chcete čekat
> ? Staré technologie ani po 50 letech nejsou vychytané. S těmi linkami je
> fakt problém. Co mám předělávat teď linku, tak stála 300 000 Kč a včelař se
> smířil už s tím, že je na odpis, firma mu nereaguje. Hrne plásty, nedaří se
> odvíčkovat nic. Nákup mu doporučil pan Kamler. Bylo to doveženo z Rakouska.
> Nebo například Fritzův odvíčkovač- zde také není spokojenost a člověk by
> řekl že to musí být v pořádku, mohu Vám dát kontakty na včelaře, pokud máte
> zájem, kteří tuto osobní zkušenost mají, jsou vlastníci těchto zařízení. I
> Honza Kolomý měl velké problémy než se to podařilo vychytat. Naší vizí je
> to, aby to bylo pro všechny, budou nová zařízení a levnější na vývoji
> děláme. Začali jsme s HoneyBeetlem, půjdeme dál.
> Spotřeba energie- tak jedná se přesně o 8,5 Kw za hodinu. To ale není stálý
> provoz, jen dočasný, pak čidlo udržuje jen teplotu. Dejme tomu, ale že to
> je stálý odběr, cca. 50 Kč na hodinu. Dobře, používám to 8 hodin. Mám
> platit 400 Kč to jsou ale 4 kila medu. A víte kolik ušetřím medu k
> vytočení, právě tím, že nemusím brát do hloubky plástu ?
> Za měsíc po zveřejnění mám rozjednanou už šestou zakázku. Pokud například
> platíte lidi pro vidličku po 100 na hodinu a máte více včelstev, můžete
> zaplatit desítky tisíc na brigádníky. Tuto informaci mám od farmáře, zmínil
> 50 000 Kč ročně, zdá se mi to mnoho, ale tvrdí mi to. Tak, a když to má
> stát 100 000 Kč, dotace je 50 % , takže prvním rokem teoreticky už splaceno
> ? Tuto informaci mi dal z praxe včelař, v případě zájmu mohu předat
> kontakt. Chce si HoneyBeetle objednat, právě z tohoto důvodu. Rozbory medu
> jsem dělal jen já, musím vám stačit, výzkumák o to zájem nemá. Nic nikomu
> nenutím, dotace nebudou věčně, můžete počkat třeba několik let na ověření u
> veřejnosti nebo to prostě v tichosti zkopírujete.
> Dál- kolik se med ovlivnil-píšu přece. U 200 plástů 39*24 byl posun o 0,1
> mg na Kg. Toto se ale nedá vzít poušálně. Klidně se může stát že HMF
> stoupne i o 5 mg na 1 Kg. Norma je 20 mg pro Český med. Pro vážné zájemce
> jsem schopen individuálním výkladem modelovat určité situace a jak to
> ovlivňuje med.
>
> Jaroslav Vodička
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Aha. To s tím snížením jsem tak trochu čekal... Každopádně, děkuju moc za info.

Ani já nejsem bez chyby, to s tím medem... vím, že je spousta včelařů co dodržují pravidla a med se snaží nepřehřívat. Jen jsem to uvedl jako kontrast k ohřívanému mediu. A je pravda, že některá medovice prostě zlobí...

Nedá mi to a ještě panu Pazderkovi zkusím vysvětlit jak je to přesně s právní ochranou.

Patent - chrání způsob i zařízení, na kterém se to provádí.
Užitný vzor chrání specifické zařízení známého způsobu, ale jedná se pouze o nějaké vylepšení stávajícího stavu techniky. Což nový způsob odvíčkování od APIMONDIE už je.

Vzhledem k tomu, že polévání horkou tekutinou je absolutně nové a má všude společné znaky, která prostě nejdou obejít, je tento patent nadřazený kterýmkoliv užitným vzorům.

Studoval jsem to velmi důkladně. Napsal a podal jsem si to sám, psal jsem to dva měsíce, každý den jsem usilovně přemýšlel co udělat aby to nešlo obejít, to by mi sebelepší patentový zástupce takhle nevypracoval, vystřídal jsem tři zástupce, spokojený jsem nebyl, dalo mi to hodně, pochopil jsem co a jak funguje a kde to může mít slabiny. Takže těch fíglů je tam více, ale už jen v základu- schválně jen pro představu- zkuste to obejít:

Tekutinu musíme nějak ohřát
ČÁST OHŘÍVACÍ

Tekutinu musíme přece aplikovat
ČÁST APLIKAČNÍ

A někam ty víčka musí ztéci z plástu, samozřejmě do části
SHROMAŽĎOVACÍ


A to je základ. Dále to musíme mít v nějaké nádobě. I kdyby bylo užitných vzorů třeba 1000 , všechny budou mít tyto společné znaky a lehce ji na moji žádost kdykoliv vymažou ve státech, které si zaplatím a to ve lhůtě do jednoho roku ode dne podání patentu, ten má status PENDING, tzn. je v administrativní fázi pro přidělní v jednotivých zemích, může trvat třeba i léta. A proč bych měl čekat tak dlouho ?

Jiná situace by byla, kdyby patent nebyl podán nebo zveřejněn a někdo by si podal užitný vzor a používal na něm tento způsob. Tím by se tento způsob stal věcí veřejnou a není možné již jej jako patent přihlásit, ale je možné mít třeba 1000 užitných podřadných vzorů... to ano.

Účelově jsem podal současně patent i užitný vzor abych to rychle ve věstníku zveřejnil. Účelově jsem také byl na APIMONDII abych měl jistotu zveřejnění, absolutně jsem nepromarnil den času.
Patent může být jen jeden, mám rok hájení, kdokoliv si teď něco podá, patent mu projít nemůže, protože se jedná o věc veřejnou. Když si někdo podá užitný vzor a bude mu přidělen ( nedělají na něj průzkum ) bude mu na moji žádost vymazán i zpětně, pokud zaplatím pro jeho zemi právní ochranu, právě ve lhůtě 12 měsíců, dá se vyžadovat i finanční náhrada, protože bylo varování na videu a kdekoliv v popisu, že patent je ve statusu PENDING.

Budu se snažit samozřejmě poplatit toho co nejvíc, jedná se o statisícové částky, klidně milion. Vyřizuji finanční podporu a jednám o spojení se silnější firmou než jsem já - o výrobě a finanční podpoře, mám zájem minimálně o Evropskou unii.

Takže bez obav, nápad by měl zůstat v českých rukou.

Jaroslav Vodička

















Pokud někdo si podá užitný vzor- ten nepodléhá průzkumu. UPV mu jej třeba i zapíše, ale na moji žádost jej také vymaže. Poplatek se nevrací a mohu žádat o náhradu škody.

A necha se vcelstvo donutit?

2009/10/23 trestik <trestik/=/trestik.cz>

> LBV metoda je v podstatě metoda, jak donutit včelstvo, aby chovalo více
> trubců než je přirozené a v důsledku toho údajně čelit vzniku rojové
> nálady.
>
> J.T.
>
> > A ještě,co to je LBV metoda?
> > Díky.
>
>

> Vážení a milí!
> Prozradte,neznalému,co je to zebrování a norské zimování!
> Díky.
-------------

www.modernivcelar.eu

a objednat čísla ve kterých to je.
Zebrování dokonce na pokračování, dost obsáhle a ze všech stran. :-))

Karel

Možná se můj příspěvek dá vykládat všelijak, ale já rozhodně přeji př. Vodičkovi vše dobré a určitě podnikatelský veleúspěch alespoň proto,že jsem se z toho, co jsem na ukázce viděl obrazně posadil na pr.... a to už se mi dlouho nestalo! Zcela nová myšlenka a orginál řešení, které možná ovlivní odvíčkování na celém světě. A dotáhnout do poloautomatického provozu se určitě také podaří. Cestu alespoň teoreticky naznačil G. P. Žel na konci musí asi být jiný medomet, a tak vodičkovce čeká vývoj i tam. To, že Ing. Kamler se na to tvářil hodně kysle považuji spíš za doporučení! Já jsem se jenom snažil napsat, proč si to nepořídím. Určitě nikdy nebudu mít nikdy víc jak 120 včelstev a bohatě vystačím s vidličkou u které musím vyladit, abych nedělal zbytečné pohyby a cestou nejmenšího odporu dostal plásty do medometu. Myslím že u vidliček je naprostá špička odvíčkování na hrotu, protože všechny zbytečnosti odpadají. Tuto sezonu jsem to dokonale vyzkoušel a tak vím o čem mluvím. Filozofie u tohoto je jednoduchá. Když dovalím do medárny vlek nástavků tak je tam cca 400 kg medu, když nemám vyřešenu manipulaci s nástavky a s plnými plásty udělám několik zbytečných pohybů tak mám navzpíráno daleko víc než nějaký nadupaný svalovec v posilovně min. o polovinu let mladší. Když se z tohoto pohledu díváte na např odvíčkování pilou a jiná zařízení brzy zjistíte, že to není výhra, ale prohra. Já raději o každém zbytečném kroku týden přemýšlím abych ho nemusel dělat, protože i tak té dřiny zbyde víc než dost! Jinak se stopkami určitě nevčelařím. Když onen vlek přistavím k medárně tak obvykle ryju držkou v zemi jak zpíval k. Kryl, prostě mám toho plné kecky a každá chvilka odpočinku je víc než vítána. Velmi rád nechám medomet puštěný déle, relaxuji s orosenou kuželkou v ruce a vychutnávám chlad medárny v suterénu. Když začnu vytáčet v 18 00 tak končím velmi často v 2 00 ráno a zakládat si na tom, že jsem se nezastavil a jenom makal může jenom šílenec. Jinak v HMF bych neviděl problém. Vytáčeného medu se to netýká a i kdybychom ten co odvíčkovává a je přesycen HMF použili na výrobu medoviny tak v čem je problém. Vždyť i na farmě to může být jen 50 kg a to je něco přes 100l medoviny a způsobů využití by se asi našlo ještě více. Prostě tento objev využívat z uvedených důvodů nebudu, ale víc než hodně se mi líbí! Hodně úspěchů!! Zdraví R. stonjek

Dosť hodnotných informácii o liečení KM v Nemecku je na tejto stránke: http://www.pv.sk/vcely/index.html
Choroby a škodcovia / klieštik včelí

Když se z tohoto pohledu díváte na např odvíčkování pilou a jiná zařízení brzy zjistíte, že to není výhra, ale prohra. Já raději o každém zbytečném kroku týden přemýšlím abych ho nemusel dělat, protože i tak té dřiny zbyde víc než dost!

Práve, že odviečkovacia píla ma zbavila driny s vidličkou a ja nevravím o prehre, ale totálnej výhre.
Ja som drinu zamenil za radosť z kvalitného a rýchleho odviečkovania. Pilonôž nepíli, ale i reže a mohol by to byť i nôž (hodne dlhý a ostrý), lenže ten som nenašiel v obchode a pílu z kvalitnej ocele, áno.

Aby človek mohol niečo kritizovať a odsúdiť, mal by si najskôr tento spôsob overiť vo vlastných podmienkach, Radim!

Zdravíčko
takže jestli jsem dobře pochopil princip HoneyBeetle odvíčkování tak probíhá poléváním víček horkým medem.Proč pořizovat tak drahé zařízení,když stačí ten med vařit v nějaké nádobě,hrnci s řízenou teplotou a na to dat jen poklici //aby to nestříkalo// s výřezem pro rámeček abychom jej mohli ponořit zvedacimi kleštěmi dírou v poklici do horké medové lázně a tím odvíčkovat.Doba ponoru by se dala pro optimalní odvíčkování natrénovat po nekolika málo kusech.Že se rámek nepolévá ale celý ponoří do horkého medu tak na tom bude asi stejně jako když se k vůli nekolika málo zavíčkovaných buňkách stejně poleje celý.A po vytažení dát rychle okapat horký med s voskem. Otázka je jestli vosk v medu plave ve vysoké teplotě na hladině nebo je zamíchán v celém obsahu nádoby a odděluje se až při chladnutí a nízkých teplotách,kdy je kapalina v klidu a nemícháse,což by se při "asi vteřinovém" vkládání rámků míchalo.JE TO JEN MÁ UVAHA A NEVYZKOUŠENÁ TEORIE jak to udělat levně nebo na "plotně" skoro zadarmo a možná to ani nepujde a bude to jen zalepená babrárna. Ono by to stačilo jen udělat úzkou vaničku třeba na nízký rámek do které by se vlezlo jen nekolik málo kilo medu a pak by se vidělo jestli to má význam ve větším s odkapávačem,ze kterého by to stékalo spátky do "odvíčkovací nádoby.Jinak nejsem zastánce nějakého přehřívání a ničení medu takže vidlička to jistí kort při mém nízkém počtu včelstev. I když horká vana to by moh být frkot jenže kvalita českého medu by šla asi do (_!_)
Vše dobré Pepek

A kdo by chtěl rozjet odvíčkování ve velkém tak může spouštět zvedákem do horké vany celé nástavky.To by bylo to správné sci-fi
Pepek

Vidím,že jsem tady rozpoutal myslím zajímavou debatu.Vytáčecí linku jsem viděl právě u p.Kolomého a úplně mě to dostalo,ale když tu psal p.R.Stonjek,že když viděl Vodičkův vynález,a že se posadil pr....Tak pak nevím co si má člověk vybrat.....Je zajímavé,jestli p. Vodička říká pravdu,že výzkumák NEMÁ zájem to vyzkoušet!! tak pak potom kde to jsme,kdo jiný než oni by to měli otestovat a říci ANO je to dobré nebo NE.A potom to doporučit nám ostatním včelařům,abychom nenaletěli.....Ono dát tolik peněz za věc která bude běžet 2 nebo 3 za rok tak si myslím je dost napováženou.Bude to asi těžké rozhodování jestli jít do osvědčených vytáčecích linek(než se seřídí k obrazu svému) a nebo do nějaké novoty....No uvidíme,přinejhorším to vidličky a naše drahé polovičky jistěj :-)
Olda

Na www.beedol.cz se lze dočíst, že výzkumák je s..r.o.
Při kliknutí na odkaz O nás se dostanete k výpisu z obchodního rejstříku.
Přečtěte si prosím.
Při kliknutí na Výzkum se dozvíte ( cituji):
Výzkumy, které v našem ústavu provádíme, se týkají těchto oblastí:

nemoci včel
genetika, šlechtění
uchování genových zdrojů
chemie včelích produktů
toxikologie agrochemikálií
včelařská technologie
botanika a opylování
biologie a chov čmeláků

Vůbec stojí za to si ty stránky občas pročíst. Jsou tam i ceníky některých
činností.

Nevím, proč se někteří přispěvatelé zde v konferenci "naváží" do výzkumáku.
Je to podnikatelský subjekt, musí si na své náklady vydělat. Proč by měl a
za čí peníze testovat nějaký ( byť dle mého soudu zcela unikátní) nápad?

Proč to nepožadovat třeba na ÚV ČSV?, nebo na redakci časopisu Včelařství?
Nebo na nějakém zkušebním ústavu se zaměřením na potravinářství?
Něco jako spotřebitelský test?
Nebo na nějakém jiném subjektu, který na objektivním posouzení bude mít
obchodní zájem, nebo je financován z veřejných zdrojů?
Mám dost důvodů se občas kriticky vyjádřit k činnosti VÚVČ, ČSV, časopisu
Včelařství. Ale vezmu-li v úvahu, že by měli zkoumat a doporučovat např.
rotační úly, nebo impregnaci rámků a nástavků v horké směsi medu, vosku a
propolisu ( viz. jeden z předchozích příspěvků v konferenci), nebo nesčetné
množství dalších úletů, tak jsem se odhodlal se aspoň výzkumáku zastat.
(Když už to nějak a nejen v tomto případě nestíhají sami).
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Olda
Sent: Friday, October 23, 2009 9:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: odvíčkovací stroj

Vidím,že jsem tady rozpoutal myslím zajímavou debatu.Vytáčecí linku jsem
viděl právě u p.Kolomého a úplně mě to dostalo,ale když tu psal
p.R.Stonjek,že když viděl Vodičkův vynález,a že se posadil pr....Tak pak
nevím co si má člověk vybrat.....Je zajímavé,jestli p. Vodička říká
pravdu,že výzkumák NEMÁ zájem to vyzkoušet!! tak pak potom kde to jsme,kdo
jiný než oni by to měli otestovat a říci ANO je to dobré nebo NE.A potom to
doporučit nám ostatním včelařům,abychom nenaletěli.....Ono dát tolik peněz
za věc která bude běžet 2 nebo 3 za rok tak si myslím je dost
napováženou.Bude to asi těžké rozhodování jestli jít do osvědčených
vytáčecích linek(než se seřídí k obrazu svému) a nebo do nějaké
novoty....No uvidíme,přinejhorším to vidličky a naše drahé polovičky jistěj
:-)
Olda

Vytáčecí linka by se opravdu mohla považovat za včelařskou technologii: Jistě však jejich vývoj by neměl být na úkor výzkumáku. Vývojem strojů se ale zabývají jejich výrobci. . Jinou věcí by pak bylo posouzení tohoto zařízení jeho vliv na výsledný produkt a odpady

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: odvíčkovací stroj
> Datum: 23.10.2009 23:23:22
> ----------------------------------------
> Na www.beedol.cz se lze dočíst, že výzkumák je s..r.o.
> Při kliknutí na odkaz O nás se dostanete k výpisu z obchodního rejstříku.
> Přečtěte si prosím.
> Při kliknutí na Výzkum se dozvíte ( cituji):
> Výzkumy, které v našem ústavu provádíme, se týkají těchto oblastí:
>
> nemoci včel
> genetika, šlechtění
> uchování genových zdrojů
> chemie včelích produktů
> toxikologie agrochemikálií
> včelařská technologie
> botanika a opylování
> biologie a chov čmeláků
>
> Vůbec stojí za to si ty stránky občas pročíst. Jsou tam i ceníky některých
> činností.
>
> Nevím, proč se někteří přispěvatelé zde v konferenci "naváží" do výzkumáku.
> Je to podnikatelský subjekt, musí si na své náklady vydělat. Proč by měl a
> za čí peníze testovat nějaký ( byť dle mého soudu zcela unikátní) nápad?
>
> Proč to nepožadovat třeba na ÚV ČSV?, nebo na redakci časopisu Včelařství?
> Nebo na nějakém zkušebním ústavu se zaměřením na potravinářství?
> Něco jako spotřebitelský test?
> Nebo na nějakém jiném subjektu, který na objektivním posouzení bude mít
> obchodní zájem, nebo je financován z veřejných zdrojů?
> Mám dost důvodů se občas kriticky vyjádřit k činnosti VÚVČ, ČSV, časopisu
> Včelařství. Ale vezmu-li v úvahu, že by měli zkoumat a doporučovat např.
> rotační úly, nebo impregnaci rámků a nástavků v horké směsi medu, vosku a
> propolisu ( viz. jeden z předchozích příspěvků v konferenci), nebo nesčetné
> množství dalších úletů, tak jsem se odhodlal se aspoň výzkumáku zastat.
> (Když už to nějak a nejen v tomto případě nestíhají sami).
> J. Kala
>
>
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Olda
> Sent: Friday, October 23, 2009 9:54 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: odvíčkovací stroj
>
> Vidím,že jsem tady rozpoutal myslím zajímavou debatu.Vytáčecí linku jsem
> viděl právě u p.Kolomého a úplně mě to dostalo,ale když tu psal
> p.R.Stonjek,že když viděl Vodičkův vynález,a že se posadil pr....Tak pak
> nevím co si má člověk vybrat.....Je zajímavé,jestli p. Vodička říká
> pravdu,že výzkumák NEMÁ zájem to vyzkoušet!! tak pak potom kde to jsme,kdo
> jiný než oni by to měli otestovat a říci ANO je to dobré nebo NE.A potom to
> doporučit nám ostatním včelařům,abychom nenaletěli.....Ono dát tolik peněz
> za věc která bude běžet 2 nebo 3 za rok tak si myslím je dost
> napováženou.Bude to asi těžké rozhodování jestli jít do osvědčených
> vytáčecích linek(než se seřídí k obrazu svému) a nebo do nějaké
> novoty....No uvidíme,přinejhorším to vidličky a naše drahé polovičky jistěj
> :-)
> Olda
>
>
>
>

Nechci být skeptický ale budu. Ano, způsob si chraňte, ale bohužel máte
ochranu ze tří částí. To znamená, že třeba poslední část je naprosto běžně
patentově dostupná část a první dvě také jako jeden hotový a značkový stroj
také. Pokud si koupím tyto tři části na trhu a poskládám to vedle medometu,
chcete mi říci, že Vás mám žádat o licenci? To už tu jednou bylo něco
podobného od Vás s frekvenčním měničem k pohonu medometu.

Mohou Vás potopit poplatky, které jsou dost vysoké vzhledem k době ochrany.
Také nejde jen o ochranné práva ale třeba zkuste prolomit byrokracii v
seznamu kritických bodů HACCP v každém státě zvlášť, veterinární názory a
povolení. Budete živit jen úředníky, kteří se na Vaše poplatky doslova těší.
A to se dívám nato, že doba po kterou se budete snažit vyřídit tyto pro
potencionální zákazníky a jejich požadavky ohledně povolení, ve lhůtě
ochrany patentu čas nato nemůže stačit. Toliko k patentu, který Vás zapíše
asi do včelařských dějin.

Vzhledem k mému nápadu na stroj, co by dnešní technologie u včelaře poslal
zařízení z 90% (včetně Vašeho) do šrotu a tak by řešil celkově úsporu na
chov včelstev to nemá. Důsledkem by byly i změny ve veterinárních
doporučení. Jsem ale klidný a nehoním se za patenty, protože to by nebylo
řešení.

_gp_

2009/10/23 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

>
>
> Studoval jsem to velmi důkladně. Napsal a podal jsem si to sám, psal jsem
> to dva měsíce, každý den jsem usilovně přemýšlel co udělat aby to nešlo
> obejít, to by mi sebelepší patentový zástupce takhle nevypracoval,
> vystřídal jsem tři zástupce, spokojený jsem nebyl, dalo mi to hodně,
> pochopil jsem co a jak funguje a kde to může mít slabiny. Takže těch fíglů
> je tam více, ale už jen v základu- schválně jen pro představu- zkuste to
> obejít:
>
> Tekutinu musíme nějak ohřát
> ČÁST OHŘÍVACÍ
>
> Tekutinu musíme přece aplikovat
> ČÁST APLIKAČNÍ
>
> A někam ty víčka musí ztéci z plástu, samozřejmě do části
> SHROMAŽĎOVACÍ
>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

V tomto príspevku p. Vodička porovnáva dva medomety, ale parametre radialneho súpera som nenašiel. Prehliadol som ich, alebo ste ich zabudli uviesť. Uvažujem o kúpe nového medometu, preto by ma zaujímalo čo je teda výhodnejšie.

Jako projektant a technolog jsem kolem linek hezkých pár let běhal. A vím, kolik zdánlivě okrajových maličkostí se musí vyřešit, aby linka nebyla jen módní záležitostí, o které se pár měsíců píše a diskutuje a pak to utichne. Aby linka byla životaschopná v porovnání s konkurencí a používala se u provozovatelů v běžném provozu minimálně těch několik let, dokud na sebe nevydělá a i potom dokud bude ještě reálné ji udržovat v provozu. A ne aby se po jedné, dvou sezónách potichu demontovala a uložila někde ve stodole kvůli nějaké nevyřešené maličkosti. Asi nikdy nebudu mít tolik včelstev, aby se u mně něco takového uživilo, jinak ale taky přeji př. Vodičkovi úspěch.

Vyloupené, POZDĚ ZJIŠTĚNO !

Vytáčecí linka by se opravdu mohla považovat za včelařskou technologii: Jistě však jejich vývoj by neměl být na úkor výzkumáku. Vývojem strojů se ale zabývají jejich výrobci. . Jinou věcí by pak bylo posouzení tohoto zařízení jeho vliv na výsledný produkt a odpady

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala
> Předmět: RE: odvíčkovací stroj
> Datum: 23.10.2009 23:23:22
> ----------------------------------------
> Na www.beedol.cz se lze dočíst, že výzkumák je s..r.o.
> Při kliknutí na odkaz O nás se dostanete k výpisu z obchodního rejstříku.
> Přečtěte si prosím.
> Při kliknutí na Výzkum se dozvíte ( cituji):
> Výzkumy, které v našem ústavu provádíme, se týkají těchto oblastí:
>
> nemoci včel
> genetika, šlechtění
> uchování genových zdrojů
> chemie včelích produktů
> toxikologie agrochemikálií
> včelařská technologie
> botanika a opylování
> biologie a chov čmeláků
>
> Vůbec stojí za to si ty stránky občas pročíst. Jsou tam i ceníky některých
> činností.
>
> Nevím, proč se někteří přispěvatelé zde v konferenci "naváží" do výzkumáku.
> Je to podnikatelský subjekt, musí si na své náklady vydělat. Proč by měl a
> za čí peníze testovat nějaký ( byť dle mého soudu zcela unikátní) nápad?
>
> Proč to nepožadovat třeba na ÚV ČSV?, nebo na redakci časopisu Včelařství?
> Nebo na nějakém zkušebním ústavu se zaměřením na potravinářství?
> Něco jako spotřebitelský test?
> Nebo na nějakém jiném subjektu, který na objektivním posouzení bude mít
> obchodní zájem, nebo je financován z veřejných zdrojů?
> Mám dost důvodů se občas kriticky vyjádřit k činnosti VÚVČ, ČSV, časopisu
> Včelařství. Ale vezmu-li v úvahu, že by měli zkoumat a doporučovat např.
> rotační úly, nebo impregnaci rámků a nástavků v horké směsi medu, vosku a
> propolisu ( viz. jeden z předchozích příspěvků v konferenci), nebo nesčetné
> množství dalších úletů, tak jsem se odhodlal se aspoň výzkumáku zastat.
> (Když už to nějak a nejen v tomto případě nestíhají sami).
> J. Kala
>
>
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Olda
> Sent: Friday, October 23, 2009 9:54 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: odvíčkovací stroj
>
> Vidím,že jsem tady rozpoutal myslím zajímavou debatu.Vytáčecí linku jsem
> viděl právě u p.Kolomého a úplně mě to dostalo,ale když tu psal
> p.R.Stonjek,že když viděl Vodičkův vynález,a že se posadil pr....Tak pak
> nevím co si má člověk vybrat.....Je zajímavé,jestli p. Vodička říká
> pravdu,že výzkumák NEMÁ zájem to vyzkoušet!! tak pak potom kde to jsme,kdo
> jiný než oni by to měli otestovat a říci ANO je to dobré nebo NE.A potom to
> doporučit nám ostatním včelařům,abychom nenaletěli.....Ono dát tolik peněz
> za věc která bude běžet 2 nebo 3 za rok tak si myslím je dost
> napováženou.Bude to asi těžké rozhodování jestli jít do osvědčených
> vytáčecích linek(než se seřídí k obrazu svému) a nebo do nějaké
> novoty....No uvidíme,přinejhorším to vidličky a naše drahé polovičky jistěj
> :-)
> Olda
-----------------
Pokud by se jednalo o sročko vydělávající si na činnost podnikáním, jistě pravda.

Ale jen malým googlováním
se dá najít že tam tečou státní peníze, mimo jiné na metodiku a vybavení velkých farem

http://www.apiscech.cz/data/StudieVel07.pdf
http://aplikace.isvav.cvut.cz/projectDetail.do?rowId=QH72144
http://www.mze-vyzkum-infobanka.cz/qh72144-podpora-zdraveho-c.aspx

A tady si tukněte na výsledky a zprávy. NIC.
Takže jediná fakta jsou vyčerpané miliony :-))

:-) :-) :-) :-)

Milý Antone! Za prvé jse jmenuji Rudolf ne Radim a za druhé plácáš nesmysly. Jestli stále platí stejné obrázky jako byly na internetu asi před 3 lety, musím podotknout, že se jedná o velmi nevzhledné dílko postrádající hlavně vtipné a vzhledné řešení, navíc z toho tvého řešení je vidět, že ti to v dílně moc nejde. Rovněž výběr materiálů by mohl oslnit někoho tak před 50 ti lety, ale dnes se píše 21 století a jsme trochu dále!!!Jinak se mýlíš, že jsem tvůj způsob nevyzkoušel. Po nové medárně a medometu samozřejmě muselo přijít na řadu i odvíčkování, které do té doby bylo u mě nic moc a těch zbytečně navzpíraných tun tam bylo také hodně. Proto jsem odřezávání dost důkladně vyzkoušel, abych nevylil s vaničkou i dítě. A protože netrpím syndromem velkého vynálezce jako někdo, zajímalo mě pouze zda to bude pro mě přínos nebo ne. Musím říct, že to funguje docela dobře, ale na 2 x lomenou německou vidličku a dnes i českou to nemá, trochu tomu chybí a proto neodřezávám ostatně jako naprostá a drtivá většina ostatních včelařů co odvíčkovávají ručně. Proč asi! Osobně považuji odvíčkování na hrotě za naprostou špičku mezi ručním odvíčkováním a budu se jí držet. Samozřejmě, že základ jsem získal na stránkách J. Jindry, zbytek jsem si naladil na své možnosti. V medárně ale nejsem zdaleka hotov,čeká mě pastovač, protože ručně už mě to nebaví, dále vysoušeč medu a apilift pro medárnu a i na včelnici. Ten už sice 3 roky funguje, ale myšlenka elektrického pohonu je stále lákavá. Proto se obracím na všechny co byli v Montepelier na výstavě a vyfotili si el. pojezd Apiliftu zdali by mě nemohli poslat obrázky na stonjek/=/seznam.cz. Je zbytečné objevovat věci dávno objevené. Děkuji! Zdraví R. Stonjek

Děkuji všem za vyjádřenou podporu a doufám že čas vyřeší i tu cenu. Čím více objednávek, tím více výrobků, čím více výrobků, tím menší cena. A dobrá cena to je přece nejlepší patent.

Určitě nejsem žába na prameni a budu poslouchat co mi kdo vytýká a snažit se zlepšovat výrobky. Musí být zpětná vazba z praxe. Proto mne nezajímá ani tak užitný vzor, ale provozování způsobu na různých zařízeních, podle potřeby včelaře a ty jsou prostě velmi různé. Nejde vyhovět všem. Když někdo bude mít nějaký individuální požadavek, zkusím mu vyhovět, když přijde firma a bude chtít licenci a udělá si nějaký užitný vzor ke svému zařízení, opět, jen to uvítám, chci to přece dostat mezi lidi.

Způsob nejde obejít, vždyť tady nejde ani tak o ty tři jmenované části, ale o základní princip- o tu tekutinu a specielně ohřátý med. Ale už bych to více nerozebíral, těžko to někoho bude více zajímat, buď se mi to povede ochránit nebo ne. To není tak důležité, důležité je to, že je to na světě a včelaři to mohou kdekoliv na světě začít používat, nejlepší ocenění pro mne je, že to bude sloužit lidem. Jestli z toho získám nějaké peníze, kéž by... Taky musím z něčeho žít a dělám výzkumy na vlastní pěst, dost to stojí. Nemám dotace a granty jako VUvč, vše mám těžší. Když chci jen tak málo, aby mi bylo umožněno odvíčkovat a vytočit na plástech výzkumáku pod jejich dohledem a následně udělat rozbory medu, které si třeba i zaplatím a není mi to umožněno, to není správné, výzkum má být pro lidi, kvůli tomu tady přece ty instituce jsou a jsou z veřejných peněz placeny.
O to více budu mít asi práce s prosazováním bez pomocí autorit. Naštěstí nejsem na nich závislý, nepotřebuji je, lidé na to přijdou sami.

Pokud by jste teda ještě něco chtěli k tomuto tématu, tak se ptejte, rád odpovím všem.

Jaroslav Vodička

Nuž Rudo, každý kohút si svoj chvost chváli a tak je to aj s tebou. Pred 20 rokmi keď som robil odviečkovací stôl, tak som použil to čo v tom čase bolo to najlepšie, čo som mohol za lacný peniaz získať. Na amatéra je to až príliš dobré, ale nehádam sa, Ty si výnimočný. Nakoniec odviečkovaciu vidličku som poznal 30 rokov predtým, tak hádam môžem porovnávať a v tomto prípade jednoznačne vyhráva (kvalitou, rýchlosťou) odviečkovací nôž.
čo som ešte neobjavil na odviečkovacích stoloch je nadstavba-stojan na uchytenie plástu, pri ktorom mi odpadá obracanie plástu na druhú stranu, aby som mohol bez problémov doňho uchytiť rýchlo plásta a za niekoľko sekúnd zbaviť plást viečok.
Nuž hovorí sa "kumu hus, komu prasa,komu pečená klobása" a tak je to v tomto prípade aj s nami.

Parádní voňavá telka do obýváku. Škoda jen že si to nejde pořídit do chalupy teť v zimě http://www.draperbee.com/catalog/customers_observation_hives.htm

Parádní voňavá telka do obýváku. Škoda jen že si to nejde pořídit do chalupy teť v zimě http://www.draperbee.com/catalog/customers_observation_hives.htm
--------------
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=133:prosklene-pozorovaci-uly-1-serie-vyrobena&catid=34:oznamni&Itemid=80

Možná to někdo nechal přes zimu, když může vyzimovat 3rámkový plemenáč, je šance že včelstvíčko přežije i v tomto - někde ve verandě, v chladu bez velkých mrazů.

NA DVD Včelaření na Vysočině je skleněný pozorovací úl osazený přes celou zimu. Tedy trochu větší.

Karel

Když už jsme u odvíčkování, máte někdo praktické zkušenosti s elektrickou odvíčkovací vidličkou nebo odvíčkovacím nožem a podělit se o ni??

Když už jsme u odvíčkování, máte někdo praktické zkušenosti s elektrickou odvíčkovací vidličkou nebo odvíčkovacím nožem a podělit se o ni??

Loni jsem si koupil el. odvíčkovací nůž a to pod dojmem pěkného videa, kde byl v provozu se 400 včelstvy na odvíčkování právě jen jeden takový. Výkon 6 - 10 rámků za minutu.
Upravil jsem si podle toho i technologii, v medníku mám jen 8 rámků. Letos jsem nevyužil ani manželku (je pravda, že to bylo s medem slabší), pohoda.
Tvrzení, že se ruční odvíčkovač, který navíc przní med a stojí "jen" 100 tisíc vyplatí už včelaři se 30 včelstvy je opravdu jen plácání, které je vynálezci vlastním. Konec konců, ani ty jeho medomety nejsou žádná sláva.
Nezbývá než popřát hodně štěstí.
zdenek

Dík za info. Můžete upřesnit některé skutečnosti např.
odvíčkovací nůž či hoblík (třeba i typ)
počet včelstev
používaný medomet?

Předem díky

Dobrý večer,

podle stylu vyjadřování možná vím odkud vítr fouká, myslím že vím kdo jste. Ale kdybych se přece jen mýlil- můžete se prosím nám všem představit ?
Protože s velkou pravděpodobností nejste včelař. Pokud je to ale jinak, prosím o Vaše číslo včelaře a celou adresu, můj telefon a adresa je na webu, prosím si o ten Váš.

Protože takovou věc napsat, že nožem máte výkon 6-10 plástů za minutu to může říci jen ( sice dobrý řemeslník ) ale jen zámečník a nepřející člověk.

Pokud má minuta 60 sekund a vydělíme to 10 = to znamená, že je to 6 sekund na plást, podle Vás jedna strana plástu lze odvíčkovat než napočítáte do tří- za pouhé 3 sekundy. Zkuste si to představit... Tak to pak jsou všichni blbci, že kupují linky za 800 000 a více aby měli výkon odvíčkování 8-9 za minutu. Vždyť si stačí přece koupit nůž za pár korun ! ...


děkuji za představení, doufám že necouvnete.

Jaroslav Vodička


Když už jsme u odvíčkování, máte někdo praktické zkušenosti s elektrickou odvíčkovací vidličkou nebo odvíčkovacím nožem a podělit se o ni??

Loni jsem si koupil el. odvíčkovací nůž a to pod dojmem pěkného videa, kde byl v provozu se 400 včelstvy na odvíčkování právě jen jeden takový. Výkon 6 - 10 rámků za minutu.
Upravil jsem si podle toho i technologii, v medníku mám jen 8 rámků. Letos jsem nevyužil ani manželku (je pravda, že to bylo s medem slabší), pohoda.
Tvrzení, že se ruční odvíčkovač, který navíc przní med a stojí "jen" 100 tisíc vyplatí už včelaři se 30 včelstvy je opravdu jen plácání, které je vynálezci vlastním. Konec konců, ani ty jeho medomety nejsou žádná sláva.
Nezbývá než popřát hodně štěstí.
zdenek

Ber to Antone sportovně. Právě tvůj otáčecí upínací a otočný rám je skutečně pokrok oproti takové té opěrné klasice z drátů. Ale víc než bohatě ho nahradí otočný hrot právě proto, že odpadne několik naprosto zbytečných pohybů a to jsou pak ty zbytečné tuny kterými zatěžujeme naší tělesnou stránku. Zkus si to představit. Jsi li pravák máš u levého boku ve správné výšce /proto medárenský apilift/ několik nevytočených nástavků.Levou rukou vytáhneš plást napíchneš na hrot střed boční nebo spodní loučky a 2 tahy odvíčkuješ. Levou rukou otočíš a uděláš to samé. Tou samou plást odložíš do odvíčkovací nádoby a posuneš k medometu. Prakticky u motorového odvíčkovače se naběháš víc.Když tě začne bolet levá ruka apiliftem zajedeš k pravému boku a vyměníš si je. Musíš ale odkládat vidličku a mít tam na ní držák. Hrot je pouze kus pásoviny se zašpičatělým kouskem kulatiny a dokáže ho vyrobit každý. Když jsem ho zkoušel, myslel jsem si že je to běkná blbost, ale jak to ve včelařství bývá. Je to tak blbé, až je to geniální. Jinak zkušenosti z el. nožem by mě zajímaly také, zvl proto,že nevím o nikom, kdo ho používá.Jinak vidličky jsou sice nástrojem používaným přes sto let,ale o dvakrát lomených se to říct nedá i když v Německu byly již před 30 lety. Zdraví R. Stonjek

Zdravím, 2x lomenou (německou) vidličku jsem si minulý týden zrovna pořídil....byla to ta nejdražší na pultě, prostě jsem si ji nechal doporučit....v čem je prosím tak dobrá? Budu hádat: Nezajíždí tolik do plástu, tedy je řiditelnější? Díky, Libor.

---------------------------------------------------------
Jinak vidličky jsou sice nástrojem používaným přes sto let,ale o dvakrát lomených se to říct nedá i když v Německu byly již před 30 lety. Zdraví R. Stonjek

Vněkde jsem se dočetl, že ho používá Sedláček z Bučovic. Jinak př. Jindra z Roudnice také laboruje s odvíčkovacím strojem a vypadá to zajímavě. Ale bez nějaké další technické podpory alespoň na jedné straně procesu to je asi o ničem.
Třeba se ještě najde někdo další kdo má praktickou zkušenost s elektricky ořívaným nožem.

Ještě bych měl jeden dotaz. Píšete, že jste nůž kopil pod dojmem instruktážního videa. Dá se někde na webu shlédnout nebo nejak sehnat. Díky za info.

Já ho úspěšně používám, i když abych upřesnil, používám nástroj vymyšlený a vyrobený panem Volejníkem, který nevypadá jako nůž, spíše jako vyhřívaná odvíčkovací vidlička myslím na 24V a jsem s ní spokojený. Až pojedu domu, pokud ji neznáte, udělám fotku. je široká cca 10cm, když se sní naučíte dělat jde to s velmi malým úsilím rychle, tedy pokud nemáte extrémně tmavé dílo.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odv??kovac? stroj
> Datum: 26.10.2009 07:13:22
> ----------------------------------------
> Ber to Antone sportovně. Právě tvůj otáčecí upínací a otočný rám je
> skutečně pokrok oproti takové té opěrné klasice z drátů. Ale víc než bohatě
> ho nahradí otočný hrot právě proto, že odpadne několik naprosto zbytečných
> pohybů a to jsou pak ty zbytečné tuny kterými zatěžujeme naší tělesnou
> stránku. Zkus si to představit. Jsi li pravák máš u levého boku ve správné
> výšce /proto medárenský apilift/ několik nevytočených nástavků.Levou rukou
> vytáhneš plást napíchneš na hrot střed boční nebo spodní loučky a 2 tahy
> odvíčkuješ. Levou rukou otočíš a uděláš to samé. Tou samou plást odložíš do
> odvíčkovací nádoby a posuneš k medometu. Prakticky u motorového odvíčkovače
> se naběháš víc.Když tě začne bolet levá ruka apiliftem zajedeš k pravému
> boku a vyměníš si je. Musíš ale odkládat vidličku a mít tam na ní držák.
> Hrot je pouze kus pásoviny se zašpičatělým kouskem kulatiny a dokáže ho
> vyrobit každý. Když jsem ho zkoušel, myslel jsem si že je to běkná blbost,
> ale jak to ve včelařství bývá. Je to tak blbé, až je to geniální. Jinak
> zkušenosti z el. nožem by mě zajímaly také, zvl proto,že nevím o nikom, kdo
> ho používá.Jinak vidličky jsou sice nástrojem používaným přes sto let,ale o
> dvakrát lomených se to říct nedá i když v Německu byly již před 30 lety.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odvíčkovací výkon 6-10 plástů za minutu ruční vidličkou je možný v případě, že na plástu jsou zavíčkovány max 3 buňky :-).
Pepa

Co nyní dělat se včelstvy bez zásob,
není s čím spojovat, a záložní dílo s medem nemám ?

Předem děkuji za odpovědi

Kamil

Dne Monday 26 of October 2009 11:08:05 Kamil ?. napsal(a):
> Co nyní dělat se včelstvy bez zásob,
> není s čím spojovat, a záložní dílo s medem nemám ?
>
> Předem děkuji za odpovědi
>
> Kamil

pokud mate SVUJ med (nejlepe kvetovy) , dokrmte je medem,
pokud ne, tak jak tu psal drive p. Polasek, na nejakem tacku od kvetinace,
vrstvu tak 2 cm a dolevat a dolevat.

Honza

S teplotami to půjde tento týden z kopce. Zatímco v pondělí ještě rtuti teploměrů vystoupí až ke 14 stupňům, o víkendu mohou spadnout až k šesti stupňům pod nulou. Čím chladnější dny přijdou, tím bude obloha jasnější.

Takže mi to doufám vyjde:
na státní svátky proti Vd 28.10, 17.11 a Vánoce
:-))
Doporučuji neváhat, ale ani nespěchat. Být s lahvičku připraven na každý kousek lepšího počasí.

Karel

Ale víc než bohatě ho nahradí otočný hrot právě proto, že odpadne několik naprosto zbytečných pohybů a to jsou pak ty zbytečné tuny kterými zatěžujeme naší tělesnou stránku. Zkus si to představit.

Rudi, ale veď ja v prvom vstupe píšem o hrote, ktorý vkladám do nadstavca a používam nôž tak i vidličku ak je plást s medom len sporo zaviečkovaný. Lenže pri odviečkovaní a vytáčaní je veľa momentov, keď musím na chvíľu prerušiť odviečkovanie a vtedy je stojan s trojbodovým uchytením rámika k nezaplateniu.

Je to tak blbé, až je to geniální. Jinak zkušenosti z el. nožem by mě zajímaly také, zvl proto,že nevím o nikom, kdo ho používá.

Ja to isté tvrdím (ale japoužívam výraz primitívne), vytáčanie plástov na voľnobežnom trojrámikovom medomete. Kým sa tri plásty na perpetum mobile vytočia, odviečkujem pohodlne ďalšie tri plásty a potom jedno obosjtranné vytočenie plástu trvá, 60-70 sekúnd. Takto dokážem 9 plástov vybrať z úľa 9 plástov, odviesť ich asi 30 m do medárne, odviečkovať a na trikrát vytočiť, odviesť zpäť, vložiť do včelstva. Už so dosiahol čas celej procedúry aj pod 20 min.
Perpetum mobile ako mu honosne hovorím, je potom rýchlejšie ako akýkoľvek zvratný, či radiálny medomet. Na včelnici nemám el. prúd a posledné roky 75 včelstiev vytáčam sám.

Ještě bych dodal na každou uličku ve které se nacházejí 1 kg a v únoru medocukrové těsto a pak přikrmovat až do první snůšky. Také je možno při větším počtu včelstev z každého odebrat po rámku dát jim to. Minimální potřeba na zimování je 5,5kg zásob na produkční včelstvo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Prázdné úly
> Datum: 26.10.2009 12:03:07
> ----------------------------------------
> Dne Monday 26 of October 2009 11:08:05 Kamil ?. napsal(a):
> > Co nyní dělat se včelstvy bez zásob,
> > není s čím spojovat, a záložní dílo s medem nemám ?
> >
> > Předem děkuji za odpovědi
> >
> > Kamil
>
> pokud mate SVUJ med (nejlepe kvetovy) , dokrmte je medem,
> pokud ne, tak jak tu psal drive p. Polasek, na nejakem tacku od kvetinace,
> vrstvu tak 2 cm a dolevat a dolevat.
>
> Honza
>
>
>

Doporučuji neváhat, ale ani nespěchat. Být s lahvičku připraven na každý kousek lepšího počasí.

Karel

Už 9 rok robím posledný zásah proti Vd fumigantom začiatkom 11.mes., bez ohľadu aké je počasie a konečný efekt je dokonalý. Veď ak do zimujúceho včelstva prenikne areosol, tak sa do jeho stredu dostane fumigant ešte ľahšie. Aerosol, aj keď je jemný ale stále vytvára kvapôčky vody alebo acetónu a fumigant-plyn je ešte jemnejší.
Ak v zimnom chumáči nezhynú včely asi preto, že sa doňho dostane dostatok vzduchu, potom asi do zimného chumáča prenikne aj fumigant, veď aj Vd je hmyz a dýcha tak isto ako včely cez prieduchy a fumigant Vd zabíja cez prieduchy.

http://www.youtube.com/watch?v=lfgutq2untg&feature=related
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odv??kovac? stroj
> Datum: 25.10.2009 19:14:23
> ----------------------------------------
> Dík za info. Můžete upřesnit některé skutečnosti např.
> odvíčkovací nůž či hoblík (třeba i typ)
> počet včelstev
> používaný medomet?
>
> Předem díky
>
>
>

aerosol včely nedráždí a je elektricky nabitý na opačnou polaritu než včely = naskáče a pŕilepí se na ně lektrostaticky ať chtějí nebo ne :-))
(to elektrické nabití na jinou polaritu zajistí konstrukce přístroje)

při fumigaci hoří pásek a vytváří dým, který včely dráždí a s ním se dostane mezi včely i léčivo
pokud jsou rozlezlé a nejsou v chumáči, nestihnou se tomu bránit a léčivo se dostane všude kde není zavŕeno
pokud jsou již v chumáči, umí nastavit křidélka tak, že se do středu chumáče nic nedostane a změnou větrání toto dokončí
= velmi záleží na teploté nejen v daném okamžiku, ale i před tím
hranice 10°C, byla stanovena jako vodítko, platící pro většinu našich včel

pravidla byla vytvořena pro jednoduchou kontrolu a pro jednoduché dodržování
- den předem zrušit zavíčkovaný plod (=všechno musí být otevřeno)
- provést fumigaci při teplotě nad 10°C (=včely nesmí být v chumáči)

Libor Jarolím


>
>Už 9 rok robím posledný zásah proti Vd fumigantom začiatkom 11.mes., bez
>ohľadu aké je počasie a konečný efekt je dokonalý. Veď ak do zimujúceho
>včelstva prenikne areosol, tak sa do jeho stredu dostane fumigant ešte
>ľahšie. Aerosol, aj keď je jemný ale stále vytvára kvapôčky vody alebo
>acetónu a fumigant-plyn je ešte jemnejší.
>Ak v zimnom chumáči nezhynú včely asi preto, že sa doňho dostane dostatok
>vzduchu, potom asi do zimného chumáča prenikne aj fumigant, veď aj Vd je
>hmyz a dýcha tak isto ako včely cez prieduchy a fumigant Vd zabíja cez
>prieduchy.

pravidla byla vytvořena pro jednoduchou kontrolu a pro jednoduché dodržování
- den předem zrušit zavíčkovaný plod (=všechno musí být otevřeno)
- provést fumigaci při teplotě nad 10°C (=včely nesmí být v chumáči)

---------------------------------
Kontrolujete někdo zda je ve včelách plod? Teď v říjnu, či listopadu?

Karel

Opravuji svůj překlep z minuilého týdne:

Podrobně byla tato věc probrána v Moderním včelaři, 2008, č. 3, článek
Fumigace u nástavkových včelstev [Josef KŘAPKA].

Omlouvá se a srdečně zdraví,
Antonín Přidal
šéfredaktor časopisu Moderní včelař
vydavatel PSNV-CZ, o.s.

> ----- Original Message -----
> From: "knopf" <knopf/=/volny.cz>
> To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, October 21, 2009 9:19 PM
> Subject: fumigovat v podmetu
>
>
> > Včelařím v Tachovácích nastavek 9ks 36x24. Pro předpisové provedení-
pásek
> > svisle s mezerami od stěny a plástu- je nutno v nástavku odebrat
poslední
> > plást, uschovat jej a po fumigaci vrátit. Aerosol lze pak provést
česnem.
> > Pokouším se znovu oživit námět, který už v konferenci byl a to fumigovat
z
> > podmetu. Prosím o vaše názory ev. zkušenosti. Emil Příbram
> >
>

Tady je každá rada drahá. Sice z krmítka, misky zahřívané vlastním teplem včel budou cukr brát, i když bude venku přes poledne +5 + 10 st C, ale než zpracují minimálně těch 6 kilo, co potřebují přes zimu, dostanou pořádně zabrat. Mně se to jeví tak, že letos už na to nebude vhodné počasí. Cukr sice budou brát při takové nízké teplotě, ale aby určitým způsobem zregenerovaly, potřebují po většinu té doby do poloviny, konce prosince hodně dnů se sluncem a teplotou v poledne aspoň 15 st C. Připadá mi, že teprve při takové teplotě vyletí ven a najdou nějakou podzimní mrazuvzdornou kvetoucí rostlinu coby zdroj pylu nebo spotřebují zásoby pylu v úlu a tím se po zpracování cukru dají trochu do kupy, aby vůbec vydržely přes zimu. A počasí letos na takové teplo nevypadá, kalamita teploty srazila a ty se už zpátky asi nedostanou.....
Vidím to na zakoupení tak 6 - 8 kilo plástů příslušné rámkové míry se zpracovanými zásobami u nějakého souseda včelaře a po přidání do včelstva zkrmení do prosince do mrazů dalších takových dvou kil nebo rovnou zakoupení nakrmeného včelstva v kompatibilních nástavcích ještě teď do mrazů a spojení. Stejně, jak to vypadá, pokud tyhle včely uhynou, budeš asi příští rok shánět oddělky....
Pokud budeš včelstvo jen krmit, odhaduji pravděpodobnost, že přežijí do dubna příštího roku v jakékoliv síle tak 1 : 5

Nůž jsem koupil na:
www.bienenzuchtgeraete.de/GRAZE/index.php?action=Shop&a=subgroup&id=PGR0000147
-číslo výr. 162002. V té době tam vycházel nejlevněji, ale dostane se za různé ceny i v jiných obchodech;
-počet včelstev 20;
-medomet od p. Vodičky, na 6 rámků Lang. 159, pohon vrtačkou Narex.

Dík za info. Můžete upřesnit některé skutečnosti např.
odvíčkovací nůž či hoblík (třeba i typ)
počet včelstev
používaný medomet?

Předem díky

Všechny metody odvíčkování teplou cestou musí překonat svou akumulací nižší
teplotu povrchu odvíčkovávané plochy kvůli její absorbci tepelné energie. A
to je obrovská nevýhoda. Takže je jedno jestli jde o polévání nebo nějakou
těžkou ruční žehličku nebo přihřívaný obyčejný odvíčkovávací plechový nůž,
vždy musí být kvůli zrychlení dostatek dostupného tepla. Proto se u tohoto
způsobu pro zrychlení doplňuje celý proces o pohyb,(vibrace - pohyb do
stran) který není ale zase potřeba u vidličky se zahnutým hrotem.

Dnes jsem přemýšlel proč se včelaři vždy snaží být tím, čím ani nechcou být.
Vše spěje u včelařství k jednoduchosti. Jestli si cokoli vymyslím, musím se
ptát jak moc je to či ono úsporné při provozu, protože peníze se
nevydělávají nenávratnými a vysokými náklady ale dlouhodobou úsporou.

_gp_


2009/10/26 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> http://www.youtube.com/watch?v=lfgutq2untg&feature=related
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Odv??kovac? stroj
> > Datum: 25.10.2009 19:14:23
> > ----------------------------------------
> > Dík za info. Můžete upřesnit některé skutečnosti např.
> > odvíčkovací nůž či hoblík (třeba i typ)
> > počet včelstev
> > používaný medomet?
> >
> > Předem díky
> >
> >
> >
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ten kdo v systému drobného prodeje medu ze dvora vydává cizí včelí med za
vlastní, se dopouští plagiátorství. Také k dnešnímu datu je velmi malá
pravděpodobnost toho, že si med ze dvora vůbec koupíte, protože prostě není
na skladě. Oproti tomu, tento překupovací systém náchylný k plagiátorství
umí vychovat nové obchodníky s medem, což je dost dobrý vedlejší příznivý
efekt.

Medu zdar._gp_

--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Někde na internetu a to i v čechách jsem viděl na prodej APIINVERT (místo složitýho a pro včely pracnýho cukru). Není levnej, ale což, já bych do toho šel. A každopádně bych spěchal a dal ho včelám okamžitě...jak už tu někdo psal, relativně pěkné počasí už asi dlouho nevydrží. Ale i kdybys měl dokrmit cukrem, nenech se vykolejit pesimistickými předpověďmi, jestli včely vyzimují nebo ne.... Přeji Ti úspěch, Libor.

Ono se to ale netýká jen včelařů spousta lidí v různých oborech si myslí že používání jednoduchých postupů není IN a za každou cenu dělají pokrok. dnes jsem teprve dostal včelaře tak jsem to důkladně studoval. chybí mi tam časový snímek na odvíčkování a srovnání s jinými postupy, energetická náročnost zařízení. A myšlenka ,že by to využil i včelař s 30 včelstvy za pořizovací cenu 180 000 je hodně uhozená Mě bohatě stačí vidlička k 6 rámkovému radiálnímu medometu s el pohonem Ještě čekám až se to vytočí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Odv??kovac? stroj
> Datum: 26.10.2009 16:04:29
> ----------------------------------------
> Všechny metody odvíčkování teplou cestou musí překonat svou akumulací nižší
> teplotu povrchu odvíčkovávané plochy kvůli její absorbci tepelné energie. A
> to je obrovská nevýhoda. Takže je jedno jestli jde o polévání nebo nějakou
> těžkou ruční žehličku nebo přihřívaný obyčejný odvíčkovávací plechový nůž,
> vždy musí být kvůli zrychlení dostatek dostupného tepla. Proto se u tohoto
> způsobu pro zrychlení doplňuje celý proces o pohyb,(vibrace - pohyb do
> stran) který není ale zase potřeba u vidličky se zahnutým hrotem.
>
> Dnes jsem přemýšlel proč se včelaři vždy snaží být tím, čím ani nechcou být.
> Vše spěje u včelařství k jednoduchosti. Jestli si cokoli vymyslím, musím se
> ptát jak moc je to či ono úsporné při provozu, protože peníze se
> nevydělávají nenávratnými a vysokými náklady ale dlouhodobou úsporou.
>
> _gp_
>
>
> 2009/10/26 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>
> > http://www.youtube.com/watch?v=lfgutq2untg&feature=related
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Odv??kovac? stroj
> > > Datum: 25.10.2009 19:14:23
> > > ----------------------------------------
> > > Dík za info. Můžete upřesnit některé skutečnosti např.
> > > odvíčkovací nůž či hoblík (třeba i typ)
> > > počet včelstev
> > > používaný medomet?
> > >
> > > Předem díky
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

&nbsp;Ono se to ale netýká jen včelařů spousta lidí v různých oborech si myslí že používání jednoduchých postupů není IN a za každou cenu dělají pokrok. dnes jsem teprve dostal včelaře tak jsem to důkladně studoval. chybí mi tam časový snímek na odvíčkování a srovnání s jinými postupy, energetická náročnost zařízení. A myšlenka ,že by to využil i včelař s 30 včelstvy za pořizovací cenu 180 000 je hodně uhozená Mě bohatě stačí vidlička k 6 rámkovému radiálnímu medometu s el pohonem Ještě čekám až se to vytočí.

pepan
&nbsp;&nbsp;&nbsp;
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka &lt;<a href="mailto:g.pazderka/=/gmail.com">g.pazderka/=/gmail.com</a>>
> Předmět: Re: Odv??kovac? stroj
> Datum: 26.10.2009 16:04:29
> ----------------------------------------
> Všechny metody odvíčkování teplou cestou musí překonat svou akumulací nižší
> teplotu povrchu odvíčkovávané plochy kvůli její absorbci tepelné energie. A
> to je obrovská nevýhoda. Takže je jedno jestli jde o polévání nebo nějakou
> těžkou ruční žehličku nebo přihřívaný obyčejný odvíčkovávací plechový nůž,
> vždy musí být kvůli zrychlení dostatek dostupného tepla. Proto se u tohoto
> způsobu pro zrychlení doplňuje celý proces o pohyb,(vibrace - pohyb do
> stran) který není ale zase potřeba u vidličky se zahnutým hrotem.
>
> Dnes jsem přemýšlel proč se včelaři vždy snaží být tím, čím ani nechcou být.
> Vše spěje u včelařství k jednoduchosti. Jestli si cokoli vymyslím, musím se
> ptát jak moc je to či ono úsporné při provozu, protože peníze se
> nevydělávají nenávratnými a vysokými náklady ale dlouhodobou úsporou.
>
> _gp_
>
>
> 2009/10/26 &lt;<a href="mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz">Josef.Mensik/=/seznam.cz</a>>
>
> > <a href="http://www.youtube.com/watch?v=lfgutq2untg&feature=related">http://www.youtube.com/watch?v=lfgutq2untg&feature=related</a>
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: vsusicky &lt;e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Odv??kovac? stroj
> > > Datum: 25.10.2009 19:14:23
> > > ----------------------------------------
> > > Dík za info. Můžete upřesnit některé skutečnosti např.
> > > odvíčkovací nůž či hoblík (třeba i typ)
> > > počet včelstev
> > > používaný medomet?
> > >
> > > Předem díky
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

pravidla byla vytvořena pro jednoduchou kontrolu a pro jednoduché dodržování
- den předem zrušit zavíčkovaný plod (=všechno musí být otevřeno)
- provést fumigaci při teplotě nad 10°C (=včely nesmí být v chumáči)

Tak som to robil dlhé roky, už 20.9 som M zatváral do mini izolátorov a 15.15 so fumigoval. Raz v živote som odstraňoval zav. plod, no viackrát by som to nerobil, je to zdĺhavé a nedokonalé, skúste to robiť v 100 včelstvách.
11 mesiac je preto vhodný, lebo nikdy som už nenašiel vo včelstvách plod. Ešte pripomeniem, že nepoužívam žiadne iné hubiace prostriedky ale len tri fumigácie.

Znovu zdôrazňujem (aby som zbytočne nemlátil prázdnu slamu), výsledky za 9 rokov sú výnimočne dobré (75 včelstiev), potom fumigácia nie je zbytočne robená práca a o to nám ide. Ale ak si myslíte, že to je zlá metóda, nerobte ju, ale ako potom môžete polemizovať, keď Ste to nevyskúšali?

Myslím si, že ani slovenské klieštiky nie sú "horšie ako české, sú životaschopné rovnako. V r. 1988, keď som nesprávne fumigoval (vo včelstvách bol zaviečkovaný plod a s nimi aj Vd), som zažil kotastrofu, prišiel som ešte do zimy o 70 % včelstiev.

Apiinvert jsem viděl na stránkách Vast-oil.

Bych spis rekl, ze ste spatne provedl fumigaci v roce 1987.

2009/10/26 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> pravidla byla vytvořena pro jednoduchou kontrolu a pro jednoduché
> dodržování
> - den předem zrušit zavíčkovaný plod (=všechno musí být otevřeno)
> - provést fumigaci při teplotě nad 10°C (=včely nesmí být v chumáči)
>
> Tak som to robil dlhé roky, už 20.9 som M zatváral do mini izolátorov a
> 15.15 so fumigoval. Raz v živote som odstraňoval zav. plod, no viackrát by
> som to nerobil, je to zdĺhavé a nedokonalé, skúste to robiť v 100
> včelstvách.
> 11 mesiac je preto vhodný, lebo nikdy som už nenašiel vo včelstvách plod.
> Ešte pripomeniem, že nepoužívam žiadne iné hubiace prostriedky ale len tri
> fumigácie.
>
> Znovu zdôrazňujem (aby som zbytočne nemlátil prázdnu slamu), výsledky za 9
> rokov sú výnimočne dobré (75 včelstiev), potom fumigácia nie je zbytočne
> robená práca a o to nám ide. Ale ak si myslíte, že to je zlá metóda,
> nerobte ju, ale ako potom môžete polemizovať, keď Ste to nevyskúšali?
>
> Myslím si, že ani slovenské klieštiky nie sú "horšie ako české, sú
> životaschopné rovnako. V r. 1988, keď som nesprávne fumigoval (vo
> včelstvách bol zaviečkovaný plod a s nimi aj Vd), som zažil kotastrofu,
> prišiel som ešte do zimy o 70 % včelstiev.
>

Při fumigaci se projevovalo jedno včelstvo silnou rozlézavostí a neklidem. Při kontrole spadu na položce jsem našel dvě trubčí larvy. Dnes odpoledne bylo pěkné počasí, tak jsem po silném zakouření včelstva provedl jeho prohlídku. Na jednom z plástů se nacházela malá plocha hrboplodu s otevřeným i zavíčkovaným trubčím plodem. Má někdo zkušenosti s nápravou trucokladného včelstva v tomto období? Mám dostatek oddělků (včelstev), takže není problém provést spojení včelstev. Stačí napříkkad spojení přes noviny?
Děkuji Haf

Bych spis rekl, ze ste spatne provedl fumigaci v roce 1988.

Pán kolega zle čítate, jasne som napísal, že som v tých časoch podcenil zaviečkovaný plod, pretože nás vtedy nepoučili aké je dôležité aby pri fumigácii nebol vo včelstve zaviečkovaný plod. Odvtedy je 21 rokov a viac sa mi to nestalo.

Mám dostatek oddělků (včelstev), takže není problém provést spojení včelstev. Stačí napříkkad spojení přes noviny?- noviny by som nedával.

Je to správna úvaha, dôležité je určiť kvalitu tohoto včelstva (podľa všetkého je bez M dlhšiu dobu), ak je toto včelstvo silnejšie ako včelstvo pridávané, tak to urobte, ak nie je väčšia istota záložné včelstvo ponechať na prezimovanie. To však musíte rozhodnúť sám, čas na to je ešte vhodné. Ja som pridal zásobné včelstvo do včelstva bez M, 3.1 a bolo to jedno z najlepších včelstiev vo výnose medu!

Dnes jsem poprvé fumigoval s předělaným vyvíječema tak několik postřehů. Mám ho druhou sezonu. Je to slov. napodobenina italského Furreta. Je to hezky provedeno, výrobce si vyhrál i s detaily, ale provoz?? Již první zapálení plynu ukáže že olejnička a plynová letlampa nejdou moc dohromady. Při téměř každém uchopení se nechtěně dotkneme knoflíku regulátoru a plyn zdechne. I slabší vítr plamen zhasne. Napichovací kartuše mě zklamala, protože uchází! Detail spojení olejničky a hořáku je sice řemeslně super ale je příliš titěrné a spadne li nám vyvíječ z úlu na olejničku a věřte že to není nic vzácného, praskne.Co je však naprostý opruz je to, že zhruba na sto zadýmení se propálí měděná výměníková trubka. 3 už jsem vyhodil. Aby vyv. fungoval je potřeba trubičku rozpálit doruda a to je k ukápnutí blízko.Jinak když poracuje, je to pohoda. Z těchto důvodů jsem udělal několik vl. úprav. V první řadě jsem nahradil měděný výměník za antikorový. to je teplota tavení asi o 300 st. vyšší a i doruda rozpálené anticoro je pevné a tuhé. Stočit trubičku a na konci vyklepat osazení, to je v anic. zážitek! Protože antic. je horší vodič tepla, přidal jsem 3 závity navíc a ještě vyhřívaný odlučovač oleje. Spojku olejnička letlampa jsem udělal jinak. Chybí ještě podložka pod kartuši, aby neucházel plyn snad to pomůže! Dnes jsem fumigoval 73 včelstev a za 2,5 hodiny jsem byl hotov.Je vtom i ujetých 35 km na přejezdy mezi 3 stanovišti. Vyvíječ teď super funguje a zdá se, že by to mohlo takhle fungovat navěky. Jinak dávkování funguje až překvapivě přesně, tak jak tvrdí návod. Ofouknete 50 včelstev a dojde olej. Takže přístroj sám není nic extra a je dost nedotažený. Před úpravami bych ho hodnotil tak 3-. Zdravi R. Stonjek

>Ono se to ale netýká jen včelařů spousta lidí v různých oborech si myslí že používání jednoduchých postupů není IN a za každou cenu dělají pokrok.<
------------------------------------------------------------
Již jsme probrali odvíčkování horkým medem - je to nová a zajímavá myšlenka pro "velkovčelaře". Jak se osvědčí ukáže čas a cena. Pomluvili jsme odvíčkovací liky z dovozu které se musí dodělat aby vůbec byly schopné provozu. Probrali jsme odvíčkovací vidličky, zde bezkonkurenčně zvítězily vidličky dvakrát lomené. Probrali jsme kontinuální odvíčkovací zařízení kde se odvíčkování provádí seříznutím nastavených buněk pilkou. Odvíčkovací nože vyhřívané i nevyhřívané. Je zde návrh na sdělení zkušeností s odvíčkovacím hoblíkem. Bohužel nemohu sloužit a tak počkám kdo se ozve. O čem jsme ještě nediskutovali je odvíčkovací válec, tzv ježek. Chtěl jsem si jej pořídit, ale ta cena a reference o tomto zařízení mne od toho odradily. Zakoupil jsem však v Baumaxu v oddělení barvy laky válec s plastovými hroty pod názvem "odvzdušňovací váleček". V roce 2008 jsem s tímto válečkem odvíčkovával (propichoval víčka) při jarním vytáčení. Funguje, pokud se jedná o světlá víčka. Jakmile ale přijde na tmavé víčkování, váleček se zanese a je nutné jej pracně vyčistit a zde jsou velké ztráty času. Takže, co jsem ušetřil (na čase) při odvíčkování, to jsem ztratil na čištění. Proto jsem se poslušně vrátil k dvakrát lomené vidličce. Také jsme nediskutovali o odstranění víček pomocí horkovzdušné opalovací pistole. To prý funguje pouze u nového díla. Nevím, nezkoušel jsem to. Snad je zde někdo, kdo tento způsob používá. Pochlubte se.
JK

Pane Turčáni, trubcokladné včelstvo je silné, nyní obsedá 9 plástů (39x24).
Doporučujete tedy záložní včelstvo posadit přímo nad něj. Děkuji za odpověď
HaF


----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 26, 2009 7:13 PM
Subject: Re: trubčí plod


> Mám dostatek oddělků (včelstev), takže není problém provést spojení
> včelstev. Stačí napříkkad spojení přes noviny?- noviny by som nedával.
>
> Je to správna úvaha, dôležité je určiť kvalitu tohoto včelstva (podľa
> všetkého je bez M dlhšiu dobu), ak je toto včelstvo silnejšie ako včelstvo
> pridávané, tak to urobte, ak nie je väčšia istota záložné včelstvo
> ponechať
> na prezimovanie. To však musíte rozhodnúť sám, čas na to je ešte vhodné.
> Ja
> som pridal zásobné včelstvo do včelstva bez M, 3.1 a bolo to jedno z
> najlepších včelstiev vo výnose medu!
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4545
> (20091026) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Mán podobné zkušenosti s uvedeným přístrojem, po ošetření 25 včelstvech se propálila Cu trubka, při nahrazení Fe přístroj fungoval dobře, ale protože bylo potřeba větší výkon hořáku tak kartuše zamrzala. Proto jsem se rozhodl k rekonstrukci a kartuši jsem nahradil redukcí a napojil jsem hořák na 2 Kg lahev přes hadici. V sobotu jsem ošetřoval 60 včelstev, a byl jsem hotov za 1,5 hodiny i s přjezdem na 3 stanoviště. Slovenskému dodavateli jsem psal o uvedených problémech a ani se neozval !?. Máte nějaké výsledky se spadem po léčení? Jaká je účinnost?
Josef

Dne 21.10.09 jsem fumigoval můj dotaz je za jak dlouho mám fumigaci opakovat, předem děkuji za odpověď.

Také jsme nediskutovali o odstranění víček pomocí horkovzdušné opalovací pistole. To prý funguje pouze u nového díla. Nevím, nezkoušel jsem to. Snad je zde někdo, kdo tento způsob používá. Pochlubte se.
---------------------
tento fluidní způsob odvíčkování byl dobře popsán odborných včelařských překladech zhruba před pěti roky

v článku bylo uvedeno, že způsob byl patentován v Německu,

vlivem horkého vzduchu se víčka taví nejprve v místě
vzduchové kapsy na středu buněk,což je logické protože víčka v tomto místě nejsou v kontaktu s medem a nejsnáze se v tomto místě roztaví,plástev nesmí bý být deformmována tlakem na víčka ,pak to funguje asi hůř, ale to je už můj odhad.

taky se dá říct že panenské dílo na mezistěnách se odvíčkovává dobrou vidličkou daleko snáz, než byť jednou
zaplodované dílo,jenom málokdy se stává aby na Vás šestirámkový zvratný medomed čekal,samozřejmě nesmíte
mít rámky velikosti stolního kalendáře ,kterých dáváte
do medometu dvakrát tolik

Zdeněk

Velmi pravděpodobně se nejedná o trubcokladnou matku
(neoplozené matky z pozdních tichých výměn v této době obvykle nekladou), ale o trubčice. Spojení s oddělkem
lze doporučit pouze v případě, když ve včelstvu opravdu najdete neoplozenou matku a utratíte ji, jinak Vám velmi pravděpodobně zabijí i matku v oddělku. Pokud matku nenajdete, je lépe oddělek přemístit na místo trubcokladného včelstva a včely s plástů trubcokladného, resp. trubčicového včelsva oklepat na zem. Včely které se doprosí do oddělku, matku obvykle nezabijí a trubčic není škoda. Plásty s trubčím plodem je dobré přidat do oddělku nebo jiného včelstva někam blíže středu, aby se plod vylíhl, oni je pak stejně vyženou. Celou manipulaci je samozřejmě nutno provést při teplotě kdy včely ještě nekřehnou, myslím že takové dny se sluníčkem a teplotou okolo 10 stupňů ještě nějaké budou a je lepší to neuspěchat než přijít o včelstvo i oddělek. Zdrav M. Holý

Podle nařízení SVS se má léčit po 20.10 a další má být za 14 -21 dní a třetí na přelomu listopadu a prosince, při druhéma třetím léčení by nemě být v úle plod. Viz www.vcelarstvi.cz - metodické pokyny VARROÁZY PRO OBDOBÍ LÉTO 2009 AŽ JARO 2010

Také jsme nediskutovali o odstranění víček pomocí horkovzdušné opalovací pistole. To prý funguje pouze u nového díla. Nevím, nezkoušel jsem to. Snad je zde někdo, kdo tento způsob používá. Pochlubte se.

-- Letos jsem poprvé odvíčkovával horkozvdušnou pistolý.. drobný postřeh je na www.vcelarstvi.webnode.cz ..jde to velice snadno, podobně jako u zmiňovanáho fluidního odvíčkování. Nebo co jsem alespoň mohl zhlédnout na stránkách př. Vodičky. Jediná nevýhoda, kterou u toho způsobu odvíčkování spatřuji je nulový zisk vosku z víček, ale jinak je to super rychlá a mnohem méně namáhavá metoda než odvíčkování vidličkou (nebo to třeba jen neumim).

ikdyž matka trucuje tak to půjde i bez těch novin
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: trubčí plod
> Datum: 26.10.2009 18:49:49
> ----------------------------------------
> Při fumigaci se projevovalo jedno včelstvo silnou rozlézavostí a neklidem.
> Při kontrole spadu na položce jsem našel dvě trubčí larvy. Dnes odpoledne bylo
> pěkné počasí, tak jsem po silném zakouření včelstva provedl jeho prohlídku. Na
> jednom z plástů se nacházela malá plocha hrboplodu s otevřeným i zavíčkovaným
> trubčím plodem. Má někdo zkušenosti s nápravou trucokladného včelstva v tomto
> období? Mám dostatek oddělků (včelstev), takže není problém provést spojení
> včelstev. Stačí napříkkad spojení přes noviny?
> Děkuji Haf
>
>
>
>

za 10 - 21 dní a třetí ošetření ne dříve jak ve třetí dekádě listopadu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Opakov?n? fumigace.
> Datum: 26.10.2009 21:00:51
> ----------------------------------------
> Dne 21.10.09 jsem fumigoval můj dotaz je za jak dlouho mám fumigaci
> opakovat, předem děkuji za odpověď.
>
>
>

Hrboplod je u staré matky kde dochází matce sperma nebo u špatně oplodněné mladé Trubčice mají jen ojedinělé buňky s plodem nikdy souvislé plochy.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: holy <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trub?? plod
> Datum: 26.10.2009 21:27:16
> ----------------------------------------
> Velmi pravděpodobně se nejedná o trubcokladnou matku
> (neoplozené matky z pozdních tichých výměn v této době obvykle nekladou),
> ale o trubčice. Spojení s oddělkem
> lze doporučit pouze v případě, když ve včelstvu opravdu najdete neoplozenou
> matku a utratíte ji, jinak Vám velmi pravděpodobně zabijí i matku v
> oddělku. Pokud matku nenajdete, je lépe oddělek přemístit na místo
> trubcokladného včelstva a včely s plástů trubcokladného, resp. trubčicového
> včelsva oklepat na zem. Včely které se doprosí do oddělku, matku obvykle
> nezabijí a trubčic není škoda. Plásty s trubčím plodem je dobré přidat do
> oddělku nebo jiného včelstva někam blíže středu, aby se plod vylíhl, oni je
> pak stejně vyženou. Celou manipulaci je samozřejmě nutno provést při
> teplotě kdy včely ještě nekřehnou, myslím že takové dny se sluníčkem a
> teplotou okolo 10 stupňů ještě nějaké budou a je lepší to neuspěchat než
> přijít o včelstvo i oddělek. Zdrav M. Holý
>
>
>

Jen pro připomenutí, včelstvo bez M zimuje neklidně, má proto větší
spotřebu zásob a pokud bude tužší zima bez proletů, najdete na jaře
zesláblé včelstvo s úplavicí a pokáleným úlem.



Osobně bych úl se včelstvem za pěkného slunného dne zrušil a nechal
včely vžrebat se do jiných úlů na včelnici. To je jistota záchrany
alespoň části včel a ušetření starostí s bezmatečným včelstvem a
případně i pokáleným úlem najaře. Pokud nebude pěkný slunný den,
oklepané včely se na podložce spíše slezou dohromady a nikam nepoletí,
pak na ně bude smutný pohled a starosti co s nimi.

Pokud bych měl dostatek záložních oddělků, neodolal bych a včelstva
spojil v naději že vše dopadne OK a najaře budu mít jedno supervčelstvo
se supervýnosem. Jestli připojit oddělek ke včelstvu bez M nebo včelstvo
bez M k oddělku asi není podstatné. A které včelstvo dát dolů a které
nahoru bych se rozhodl podle stavu zásob, tj. těžší úl by šel nahoru. V
tomto období spojovat bez novin a pro začátek než si zvyknou bych nechal
i otevřená očka. Může to ale taky dopadnout špatně a na jaře budu mít,
místo jednoho, dva super pokálené nástavky, záleží, jaká bude zima.


Zrušit, to je jistota, spojit je risk, ale zase risk je zisk, .....

petr j.


František Hazdra napsal(a):
> Při fumigaci se projevovalo jedno včelstvo silnou rozlézavostí a neklidem. Při kontrole spadu na položce jsem našel dvě trubčí larvy. Dnes odpoledne bylo pěkné počasí, tak jsem po silném zakouření včelstva provedl jeho prohlídku. Na jednom z plástů se nacházela malá plocha hrboplodu s otevřeným i zavíčkovaným trubčím plodem. Má někdo zkušenosti s nápravou trucokladného včelstva v tomto období? Mám dostatek oddělků (včelstev), takže není problém provést spojení včelstev. Stačí napříkkad spojení přes noviny?
> Děkuji Haf
>
>

Pane Turčáni, trubcokladné včelstvo je silné, nyní obsedá 9 plástů (39x24).
Doporučujete tedy záložní včelstvo posadit přímo nad něj. Děkuji za odpověď
HaF

Všetko je to relatívne, vo Vašom prípade môžu zohrať úlohu množstvo zásob, v pridávanom včelstve, ak sú rovnocenné, tak ho pridajte nad trubčie, ak sú slabé alebo slabšie, tak ho podstavte pod včelstvo bez M.

Stonjek:
....Jinak dávkování funguje až překvapivě přesně, tak jak tvrdí návod. Ofouknete 50 včelstev a dojde olej. Takže přístroj sám není nic extra a je dost nedotažený. Před úpravami bych ho hodnotil tak 3-. ....
-------------
Taky na to zítra jdeme.
Jen pro upřesnění/ujištění
Do množství oleje co dá na 50 dávek se dá jedna lahvička.
Předpokládám.
A jaký olej - ten medicinální číslo 22 ?

Jaké byly vloni výsledky - tedy jak dopadly zimní vzorky?

Díky za info. Karel

Josef Křapka:

>Je zde návrh na sdělení zkušeností s odvíčkovacím hoblíkem.
>Bohužel nemohu sloužit a tak počkám kdo se ozve.

Celou loňskou zimu jsme doma řešili výběr jiného odvíčkovacího nástroje než je klasická vidlička (jedno kolikrát lomená...). Po dlouhém vybírání vyhrál odvíčkovací hoblík, který prodává bučovický M. Sedláček.

Argumenty "pro" byly:
- oproti noži není potřeba mít ztluštělé plásty či tenčí loučky
- odvíčkovává se shora dolů (menší zátěž na zápěstí oproti vyhřívaným vidličkám a víčka se odrolovávají dolů = nepadají na ruku)
- je vyhřívaný = část práce udělá teplo
Argument proti oproti ostatním porovnávaným výrobkům:
- vypadá humpolácky
- je z nich jeden z nejdražších (3.750,-)

Po jedné sezóně máme tyto zkušenosti:
- chce to cvik
- odvíčkování je pak odhadem min. 2× rychlejší než vidličkou
- odvíčkování je výrazně méně namáhavé
- je potřeba mít po ruce odkládací plochu s miskou vody, aby v době nečinnosti nedocházelo k přehřívání hoblíku
- teplota hoblíku je takové laborování... je-li málo teplý, jde to pomalu...
- je lepší držet hoblík mírně šikmo, nikoliv rovnoběžně s loučkami - lépe se zařezává pod víčka
- zvlněné plásty se řeší obdobě jako s klasickou vidličkou
- ve víčkách zůstává trochu více medu než při odvíčkování vidličkou

S hoblíkem jsme spokojeni, investice nelitujeme. Pokud má někdo čas, dostatek zručnosti a vybavení, jistě nebude problém si hoblík vyrobit doma - je to vlastně pájka s upraveným hrotem.
Ještě k dodavateli - M. Sedláčkovi patří dík za trpělivost a ochotu při nákupu, kdy mi umožnil si hoblík vyzkoušet před zakoupením u něj v medárně včetně porovnání s vyhřívaným nožem.


>Také jsme nediskutovali o odstranění víček pomocí
>horkovzdušné opalovací pistole. Snad je zde někdo, kdo tento
>způsob používá. Pochlubte se.

Tento způsob jsme zkoušeli několik let zpátky. Inspirací nám byl J. Přeslička, který jej používá (používal?). Po pár odvíčkovaných plástech jsme jej ale opustili:
- vosk z víček odstřikuje všude kolem, chce to mít udělaný ochranný box
- na buňkách zůstává tenoučká vrstva vosku, lepší medomet si s ním ale poradí
- ženě se to nelíbilo (zásadní argument...!)

JD

Dnes jsem přemýšlel proč se včelaři vždy snaží být tím, čím ani nechcou být.
> Vše spěje u včelařství k jednoduchosti. Jestli si cokoli vymyslím, musím se
> ptát jak moc je to či ono úsporné při provozu, protože peníze se
> nevydělávají nenávratnými a vysokými náklady ale dlouhodobou úsporou.
>
> _gp_

Většina včelařů má méně včelstev a jakýkoliv finanční výdaj velmi pociťují, je to pochopitelné, pak nás to nutí se uskromnit. To je v pořádku.
Nicméně zkusme takovýto ( snad logický ) nadhled :


Stavající stav techniky – na jedné straně jednoúčelové linky, dostupné zatím tak pro několik lidí, spočítat na prstech jedné ruky… 300 000 – 800 000 Kč a v případě problémů i více.

Na straně druhé jednoúčelové mechanické odvíčkovače, které neřeší přísun rámků, vosk atd. Cenově někde 20- 50 000 Kč.

HoneyBeetle- zvolil jsem střední cestu, ani drahé ani levné, od ní se musíme odrazit.
Cena 95 000 Kč. Spousta lidí už má medomet doma, tak proto- aby to na sebe navázalo.

Výkon HoneyBeetlu je srovnatelný s linkou. Vždyť když se podíváte na obsluhu linky- jeden člověk vkládá plásty na prvním konci, druhý je odebírá a vkládá do medometu. Minimálně dva lidé, spíše tři. Přesto dosáhnou v podstatě stejného výkonu co já udělám sám. Honza Kolomý se zmínil o 300 Kg za hodinu, já bych mohl říci 250 Kg u HoneyBeetlu ( 120 plástů, po dvou kilech ) . Výkon linky je snížený proto, že se to zastaví o medomet. Nepomůže 500 odvíčkovaných plástů za hodinu…Není to spárované kapacitně. Navíc u linky ruční práce přece neodpadla, je tam spousta hejblátek a tak…což je magnet na přirozenou lidskou touhu zbavit se práce, oko to vidí, líbí se to, ale je to drahé… HoneyBeetle přináší myšlenku, co není na první pohled vidět.

Oko říká, že je tam tolik neoblíbená ruční práce a srovnává to s vidličkou a s tím co zná.... Hlava řekne že je to moc peněz a tím to skončí... Ale nakonec i pan Turčáni potvrzuje výhody otočného hrotu. Pro vidličku a tím pádem i pro fluidní odvíčkování je to dobré řešení. Uvádím 2-3 plásty za minutu, zkuste se ale pozorně podívat na video, zvláště když se jedná o panenské dílo- jde to i rychleji, klidně bych mohl uvést i 4 za minutu, ale nechci to hrotit, rozumně..Má to prostě velmi vysoký výkon, který spousta včelařů nevyužije.

Ale proč to nevyužije ? Protože je podmínkou, aby výkon odvíčkování navazoval na medomet, a pokud takový medomet nemáte, tak výkon nedosáhne, zastaví se to právě o kapacitu medometu.

Ale zase na druhé straně si ušetříte hodně práce. Takže pokud to máte skutečně využít, buď k tomu pořiďte rychlý medomet (APIDOMIA) nebo se na to podívejte z jiné strany.

Z tohoto pohledu- když budete cokoliv dělat u včel, potřebujete přece teplou vodu, musíte krmit, potřebujete tavit plásty, rozehřívat med a třeba vařit medovinu, odpařovat vodu z medu.

Chápete- nádoba a něco v ní dělat... To mohu každému vysvětlit osobně, při individuálním jednání. Pokud začnete kupovat jednotlivá zařízení, jednak na ně na všechny dotaci nedostanete a jednak možná bude nákup dražší oproti tomu, čemu se teď bráníte. Člověk vidí 100 000 Kč, ale ve skutečnosti je to 50 000 Kč a odvíčkování jednou provždy vyřešeno.

Do budoucna budou zařízení pro všechny. Levnější, třeba někde 10-50 000 Kč.
Ale stejně budete kupovat postupně zařízení na práci se včelami ( a třeba už bez dotací ) a tak prostě proč to nemít v jednom, šetří to místo a peníze. Tyto operace tak nějak navíc ale bude umět pouze HoneyBeetle.

Názor, že HoneyBeetle není vhodný pro včelaře se 30 včelstvy může být pravda, ale toto je relativní úvaha o pocitu jestli se mi to vyplatí nebo ne, jak se finančně cítím. Pravda je taková, že si lidé u nás kupují běžně medomety typu A ( ceny okolo 85 000 Kč ) a třeba mají skutečně pouze těch 15-30 včelstev. Tak proč už ne odvíčkování ?

Pan Pazderka má dobré uvažování, líbí se mi ta věta, že snižováním nákladů dosáhneme dlouhodobou úsporou. Každý to ale může pochopit jinak- jeden tak, že bude snižovat náklady na investice a druhý že bude snižovat náklady svého času a práce- ale kdo z nich skutečně vyhraje v dlouhodobém horizontu ?

Všichni stárneme, síly ubývají a čas rozhodnutí jednou prostě přijde. Také jsme jako lidé pohodlní, kdo stojí o dřinu ? Každý přece hledá jak to zlepšit. V ruční práci se už ale více neposuneme, výkon už moc nezvýšíme, vidlička a nože jsou probrány ze všech stran…

Jak to jinak chcete ale udělat ? Postaru… Nevím jestli je to řešení… vždy si na to vzpomenete až budete odvíčkovat vidličkou a s každým tahem vidličky přemýšlejte kolik jste ušetřili…Jak vám to může dlouho vydržet ? Tak dlouho dokud stačí síly a když nestačí, budete muset snížit stavy včelstev.

Já na to říkám- investovat teď ( dotace tomu nahrávají ) a mít pro příští léta už zařízení zdarma ( odepsané , zaplacené a jen používané ).

Jaroslav Vodička

Děkuji Všem za názor. Vyzkouším variantu umístění spojovaného včelstva nad
včelstvo s trubčím plodem. Obě včelstva jsou prakticky rovnocená. Jak to
dopadlo dám vědět.
Zdravím všechny
Haf
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 27, 2009 6:06 AM
Subject: Re: trubčí plod


> Pane Turčáni, trubcokladné včelstvo je silné, nyní obsedá 9 plástů
> (39x24).
> Doporučujete tedy záložní včelstvo posadit přímo nad něj. Děkuji za
> odpověď
> HaF
>
> Všetko je to relatívne, vo Vašom prípade môžu zohrať úlohu množstvo zásob,
> v pridávanom včelstve, ak sú rovnocenné, tak ho pridajte nad trubčie, ak
> sú
> slabé alebo slabšie, tak ho podstavte pod včelstvo bez M.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4546
> (20091027) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Můj logický nadhled je jednoduchý. Pokud se mi náklady z 1Kč/kg medu
vyšplhají na 2Kč, je to násobek z úbytku dlouhodobých úspor. Váš spotřebič
nemá daleko k takovému nárustu nákladů, které nesou spíše další zpracovatelé
medu a ne já coby jen producent medu. Je to jako nechat se strhnout a coby
prodejce medu ze dvora mít plnírnu ale nemít kvůli nákupu zařízení med,
který jsem kvůli tomu prodal. Prostě nemohu dojít nato, načem vlastně
vydělám s Vaším strojem. Má totiž obrovské pořizovací a provozní náklady ...
navíc neověřenou využitelnost. Pro mne je víceúčelovost nevyužitelná z
podstaty většího producenta medu. A to je Vaše cílová skupina zákazníků,
protože než zapnete 20A spotřebič, musíte si uvědomit náklady na provoz a
zpracované množství za sezonu a ne za den.

_gp_

2009/10/27 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

>
>
> Dnes jsem přemýšlel proč se včelaři vždy snaží být tím, čím ani nechcou
> být.
> > Vše spěje u včelařství k jednoduchosti. Jestli si cokoli vymyslím, musím
> se
> > ptát jak moc je to či ono úsporné při provozu, protože peníze se
> > nevydělávají nenávratnými a vysokými náklady ale dlouhodobou úsporou.
> >
> > _gp_
>
> Většina včelařů má méně včelstev a jakýkoliv finanční výdaj velmi pociťují,
> je to pochopitelné, pak nás to nutí se uskromnit. To je v pořádku.
> Nicméně zkusme takovýto ( snad logický ) nadhled :
>
>
> --
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Hodně mi dává, když se včelařemi mluvím a snažím se vcítit do jejich problémů a co udělat proto, aby bylo lépe. Takže nejsem tady abych někomu něco nutil ale opravdu pro diskusi a zpětnou vazbu.

Pořád ale nerozumím takovému stanovisku.

Jsem velký producent medu-

tak logika je, že musím ten med na něčem vytáčet a odvíčkovat. Pokud jsem sám a šetřím na všem jako v tomto případě, pak mě z toho musí nutně porazit, protože to tak nemůže být věčně...Navíc tím že jsem pomalý, tak přicházím o další stovky kilo medu, protože se mi rojí včely, pokud nevytočím rychle a pokud jim nevezmu med, nemají motivaci, nenosí...

Že má stroj náklady třeba 4 kila medu na den, ale co když pricházím díky ručním práci třeba o 30 kg každým dnem právě z výše uvedených důvodů ?

Pokud to dělám takhle a nemám z toho peníze abych si mohl dovolit nákup pomůcek, pak mám jen práci pro práci.

Logika mi říká, že si práci chci zrychlit a chápu to, že možná mám prvním rokem náklady na med vyšší- za 2 Kč, ale chápu také to, že třeba druhým rokem už to bude za 1,50 Kč nebo úplně zaplaceno a už napořád. Nevím kolik máte včelstev a nevím za kolik prodáváte med ze dvora ?

Opravdu je to pro mne těžké se do tohoto vžít. Ale pokud nějak už unavuji, nemusíme to rozebírat dál.

Jaroslav Vodička

No já myslím, že naše diskuze se točí kolem dokola a nikam to nevede. Určitě výborný a originální nápad nedotažený do konce. Prostě odvíčkovač na jeden plást kdy se to ručně zastrkává a vyndává nemůže nikoho nadchnout a většina včetně mě považuje takto utracené peníze za vyhozené.Je to jako kdybych si k vybírání schránky pořizoval lanovku, či podobně. To platí ale pro všechny odvíčkovače. Myslím si, že by věci prospělo kdyby se provedla nějaká ukázková akce s odvíčkováním v praxi a př. Vodička to dotáhl alespoň do částečně automatizovaného provozu. Ale co si budeme namlouvat. Počet včelařů kterým je vytáčecí linka určena není zas tolik a výrobců je na tak omezené množství spíš nadbytek. No nikdo to nemá lehké! Zdraví R. Stonjek

>Všichni stárneme, síly ubývají a čas rozhodnutí jednou prostě přijde. Také jsme jako lidé pohodlní, kdo stojí o dřinu ? Každý přece hledá jak to zlepšit. V ruční práci se už ale více neposuneme, výkon už moc nezvýšíme, vidlička a nože jsou probrány ze všech stran… Jaroslav Vodička<
------------------------------------------------------------
Chci tímto svým příspěvkem zmínit mimo jiných zde uvedených ještě jeden důvod, proč si včelaři každou investici sakra rozmýšlí.

Ano, máte pravdu. Všichni stárneme a síly ubývají. Také jsme jako lidé pohodlní. I v tom máte pravdu. Pohodlní jsou zvláště ti mladší. Uvědomíme-li si jaký je věkový průměr našich včelařů kteří zde nebudou na věky ale mají vyměřený pouze relativní čas v přímé úměře s ubývajícími silami a zhoršujícím se zdravotním stavem, uvědomíme-li si, že mladí nebo mladší se do této "dědkovské záliby" příliš nehrnou, zde totiš nejsou rychlé a bezbolestné peníze, dojdeme k závěru, že pro včelaře s 15 - 30ti včelstvy je taková investice na úrovni, jako by si tito včelaři pořídili velké boty. Skupina včelařů o které hovořím, to je v současnosti většina, nemá svůj včelařský provoz komu předat. Nemá budoucnost. Z toho důvodu ani neobměňují cirkulační včelařský fond. Například úly. Nestojí jim to za to. A na tom ani dotace v proměnlivé výši dle počtu zájemců nic nezmění. Jak potom mohou tito včelaři uvažovat o takové investici? Chcete mi oponovat, že jsem velký pesimista? Domnívám se že ne. To je totiš realita dneška. Projděte si včelařská stanoviště těchto včelařů. Nebo tuto situaci znáte? Komu je potom toto zařízení určeno? Této skupině? Nebo desítkám profesionálních včelařů? Věřte mi, že bych byl upřímě rád, kdyby situace byla jiná. Už jenom proto, že Váš způsob odvíčkování je vynikající vynález. Vynález, který je možno přirovnat k vynálezu medometu. Ale ta cena. Ta cena...
JK

Asi mě z Vás porazí. Pane Vodičko. Vaše chápání o ekonomice včelařství se
blíží ekonomice Teleshopingu, což je velmi špatné pro celkový dlouhodobý
profit. Odvíčkovávání horkým medem je jak mince o dvou stranách.

Pokud nebude stačit jedna vidlička na odvíčkovávání mé produkce medu, tak
Vám dám za pravdu, že je potřebné zavést něco jiného. Do té doby budu mít
náklady na vyprodukovaný med oproti jinému včelaři nižší, nebudu mít onic
více vyrojená včelstva než jsou Vaše, protože to by 1+1 muselo být podle Vás
asi 11., protože ono to u medu při vytáčení nevázne na odvíčkování, ale na
medometu.Tak budu konkurenceschopnější alespoň do chvíle kdy budu inovovat
postupy kvůli přibývajícím letům. To o té rychlosti víte dobře od p.
Kolomého a každé Vaše uvádění výrobku v tomto směru je do Vás vysoce
neprofesionální a účelové.

Takže neodporujte si a měl by jste pročítat to, co se Vám z holého
včelařského přátelství snaží pár diskutérů říci. Ještě jednou - ono to u
medu vázne někde jinde a ne na odvíčkovávání medu.



2009/10/27 Jaroslav Vodička <apidomia/=/seznam.cz>

>
>
> Pořád ale nerozumím takovému stanovisku.
>
> Jsem velký producent medu-
>
> tak logika je, že musím ten med na něčem vytáčet a odvíčkovat. Pokud jsem
> sám a šetřím na všem jako v tomto případě, pak mě z toho musí nutně
> porazit, protože to tak nemůže být věčně...Navíc tím že jsem pomalý, tak
> přicházím o další stovky kilo medu, protože se mi rojí včely, pokud
> nevytočím rychle a pokud jim nevezmu med, nemají motivaci, nenosí...
>
> Že má stroj náklady třeba 4 kila medu na den, ale co když pricházím díky
> ručním práci třeba o 30 kg každým dnem právě z výše uvedených důvodů ?
>
> Pokud to dělám takhle a nemám z toho peníze abych si mohl dovolit nákup
> pomůcek, pak mám jen práci pro práci.
>
> Logika mi říká, že si práci chci zrychlit a chápu to, že možná mám prvním
> rokem náklady na med vyšší- za 2 Kč, ale chápu také to, že třeba druhým
> rokem už to bude za 1,50 Kč nebo úplně zaplaceno a už napořád. Nevím kolik
> máte včelstev a nevím za kolik prodáváte med ze dvora ?
>
> Opravdu je to pro mne těžké se do tohoto vžít. Ale pokud nějak už unavuji,
> nemusíme to rozebírat dál.
>
> Jaroslav Vodička
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Příteli Vodičko vynikající nápad odvíčkování vidličkou je
PAKARNA a to mám jen 11 včelstev ta cena se poddá,kolik stála
plasmová telka vloni a nyní???

To nejde srovnávat na tu telku máš zhruba 5 000 000 potencionálních kupců jen u nás a na to odvíčkování jen několik desítek. TELKY BUDOU VŽDY SÉRIOVÁ VÝROBA A TOTO BUDE JEN KUSOVKA! POKUD TO MÁ USPĚT TAK JE NUTNÉ TO ŘEŠIT PŘESNĚ NA MÍRU VČELAŘE. Včelařství je výrobní podnik Od 1 do několika stovek včelstev. Každý pak musí být podle toho také vybaven. Otázka už jste někde viděly automobilku vyráběnou sériově ( ne automobilku vyrábět sériově- Pozor na to ).

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Ku?era <jokubr/=/centrum.cz>
> Předmět: odv??kov?n?
> Datum: 27.10.2009 20:50:54
> ----------------------------------------
> Příteli Vodičko vynikající nápad odvíčkování vidličkou je
> PAKARNA a to mám jen 11 včelstev ta cena se poddá,kolik stála
> plasmová telka vloni a nyní???
>
>
>
>

V podletí jsem léčil 30 včelstev pouze KM v úlovém systému K-39. V horním nástavku byl umístěn 1 odpařovač nassenheider. Provedl jsem dvě aplikace KM, jednu koncem července, druhou v polovině září. Jedna léčebná dávka obsahovala 160 gr. 65%KM, použil jsem největší odpařovací knot. 48 hod. po fumigaci jsem vyhodnotil spad roztočů u jednotlivých včelstev a rozřadil je do skupin podle množství spadlých roztočů.

Výsledek je v následující tabulce:_
počet roztočů počet včelstev
0 až 10 18
11 až 25 6
26 až 50 3
51 až 100 3

HaF

prosim nema někdo zkušenosti s medomety od firmy mineli prodava je včelařske družstvo z brna pan sadovsky

Pepan:
Otázka už jste někde viděly automobilku vyráběnou sériově ( ne automobilku vyrábět sériově- Pozor na to ).
-------------------
Ty firmy co nám stavějí linky je stavějí téměř seriově.
Navíc ty komponenty co používají k jejich sestavování jsou ze seriových výrob.
Konstrukce díky CAD/CAM je velice rychlé. Programování linky již poměrně taky.
Navíc díky typizaci jsou automobily uvnitř značně stejné. Jeden dodavatel vyvine nějakou komponentu do auta a kupuje jí od něj více koncernů. Pak ty linky jsou skoro stejné a dodavatel linek je jen upravuje podle odlišností jednotlivých provedení..

Dodáváme vstřikovací čerpadla do dieslů. Každé mnohonásobně testováno, výrobní tolerance některých částí na 3 desetiná místa. A za tu cenu za kolik je prodáváme bych si ještě nedávno nekoupil 3nástavkový neuteplený úl s rámky.
Pro mě je to absurdní situace, že špičkovými a poměrně složitými CNC počínaje a testry na konci konče, každý z nich by svoji cenou i složitostí převýšil cenu jedné plně automatické linky na nástavky či rámky = čtyřstranné frézy a nějaké děličky, frézky, vyvrtávačky a baličky za tím a dokážeme dělat laciněji věc mnohokrát náročnější na vstupní materiál i opracování než je sebesložitější úl.

A jeden audit od zákazníka - kam se na něj hrabe 10 HACCAPů. :-)

Karel

No vidíš i když ze stejných dílů, je každá jiná

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: odv??kov?n?
> Datum: 27.10.2009 22:02:40
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Otázka už jste někde viděly automobilku vyráběnou sériově ( ne automobilku
> vyrábět sériově- Pozor na to ).
> -------------------
> Ty firmy co nám stavějí linky je stavějí téměř seriově.
> Navíc ty komponenty co používají k jejich sestavování jsou ze seriových
> výrob.
> Konstrukce díky CAD/CAM je velice rychlé. Programování linky již poměrně
> taky.
> Navíc díky typizaci jsou automobily uvnitř značně stejné. Jeden dodavatel
> vyvine nějakou komponentu do auta a kupuje jí od něj více koncernů. Pak ty
> linky jsou skoro stejné a dodavatel linek je jen upravuje podle odlišností
> jednotlivých provedení..
>
> Dodáváme vstřikovací čerpadla do dieslů. Každé mnohonásobně testováno,
> výrobní tolerance některých částí na 3 desetiná místa. A za tu cenu za
> kolik je prodáváme bych si ještě nedávno nekoupil 3nástavkový neuteplený úl
> s rámky.
> Pro mě je to absurdní situace, že špičkovými a poměrně složitými CNC
> počínaje a testry na konci konče, každý z nich by svoji cenou i složitostí
> převýšil cenu jedné plně automatické linky na nástavky či rámky =
> čtyřstranné frézy a nějaké děličky, frézky, vyvrtávačky a baličky za tím a
> dokážeme dělat laciněji věc mnohokrát náročnější na vstupní materiál i
> opracování než je sebesložitější úl.
>
> A jeden audit od zákazníka - kam se na něj hrabe 10 HACCAPů. :-)
>
> Karel
>
>
>

Ofouknete 50 včelstev a dojde olej.
---------------------------------------------------------
Do množství oleje co dá na 50 dávek se dá jedna lahvička.
---------------------------------------------------------
To znamená, že na jedno včelstvo připadnou 2 kapky Varidolu. Bylo by to v pořádku, kdyby se jednalo o ošetření včelstva obsedající jeden nástavek, jak je uvedeno v předpisu SVS i příloze Včelařství č.11/2009. Při obsednutí dvou nástavků pak se mají použít (podle předpisu) max. 4 kapky.
Jak to ale bude, když se zimuje ve více nástavcích, případně s vysokým podmetem, nebo odstraněnými zadními plásty v nástavcích. Logicky by mělo platit, že při ošetření fumigací, aerosolem i dalšími metodami, by mělo být dosaženo příslušné účinné koncentrace léčiva v ovzduší úlu po určitou dobu. Není přece problém vypočítat (nebo aspoň odhadnout) pro příslušnou úlovou soustavu volný prostor a k tomu dodat příslušné množství léčiva (počet kapek). Použitá metoda pak již není tak podstatná.

Kolega ho má a je s ním spokojený.Má elektrický na čtyři rámky.Koupil ho někde na výstavě asi před třemi lety.
Ono u těch medometů se mi zdá je to podobné s cenou jako u toho odvíčkovacího zařízení.Nevím jestli i na něj se vztahuje případná dotace ale u medometů třeba Logar tam "napálil" prodejce cenu pěně nahoru.Zřejmě si řeknou "no co,je na to dotace tak ať platí" a rozdíl v kvalitě není někdy až tak velký.To jestli tam zůstává kvůli vypouštěcímu kohoutu trochu medu by mi až tak nevadilo ale ta cena ta mě vadí a odradí vždycky.Pokud i pan Vodička neudělá něco s cenou tak to bude jen výstavní kousek který bude s sebou vláčet a marně nabízet.
Já sám uvažuji o koupi medometu Mineli na ruční pohon který bych si pak upravil podle svého.Když k tomu přikoupím ještě třeba stáčecí nádoby tak případně na tu dotaci dosáhnu taky.

No vidíš i když ze stejných dílů, je každá jiná

pepan
----
přesně tak, stejně jako auta jedné modelové řady nebo postavené na jedné podvozkové platformě.
Nehledě na Kolín, kde dělají na jedné lince tři značky.

To je právě výsledkem vývoje výp. techniky a její aplikací do kdečeho ve výrobě a okolo výroby.

Sériovost právě dnes neznamená Stejnost.
========================================
Když to převedu na úly, tak taková linka dneška by neměla problém operativně a automaticky bez přestavovacích časů chrlit nástavky různých Výšek (šířek prken) ai rozměrů (délky prken). Prostě by jí z nadřazeného počítače přišel plán a jela by.
Stejně jako u CNC je to jen otázka zavedení programů.

Jediné co tomu v případě úlů chybí jsou zákazníci.

Takže zaplaťpánbů za nastavky.cz. Dneska začínat, tak absolutně nepřemýšlím v čem budu včelařit.

A časem k tomu někdo postaví linku, až bude na tomto rozměru dost včelařů a bude větší poptávka. A bude vymalováno.

Přitom když si vzpomenu na systém hobrových nástavků a jiných promarněných příležitostí v 39*24.

Karel

Předpokládám, že jste sledoval spad i během sezóny. Jaké byly výsledky před
a po aplikaci KM? Zaregistroval jste vůbec nějaký spad? Při kolika
nástavcích jste KM aplikoval a jak jsou vysoké?
J.T.

>
> V podletí jsem léčil 30 včelstev pouze KM v úlovém systému K-39. V horním
> nástavku byl umístěn 1 odpařovač nassenheider. Provedl jsem dvě aplikace
> KM, jednu koncem července, druhou v polovině září. Jedna léčebná dávka
> obsahovala 160 gr. 65%KM, použil jsem největší odpařovací knot. 48 hod. po
> fumigaci jsem vyhodnotil spad roztočů u jednotlivých včelstev a rozřadil
> je do skupin podle množství spadlých roztočů.
>
> Výsledek je v následující tabulce:_
> počet roztočů
> počet včelstev
> 0 až 10
> 18
> 11 až 25
> 6
> 26 až 50
> 3
> 51 až 100
> 3
>
> HaF

Jak já to vidím, tak výrobci odvíčkovačů a včelařských linek mají proti výrobcům televizorů a vstřikovacích čerpadel obrovskou nevýhodu. Nikdo totiž nešpekuluje, jak to je vidět i tady v té včelařské diskuzi, jak televizor nebo to čerpadlo zplichtit doma za pokud možno desetinu ceny, ale bez řečí spořádaně nakluše do kvelbu nebo fabriky a koupí to od výrobce. Ono taky televizor nebo vstřikovací čerpadlo složené doma by možná vyšlo naopak až na desetinásobek kupní ceny. Přirážka za kusovou výrobu, kusové balení, kusovou distribuci a prodej je obrovská. Pokud ty díly nejsou rovnou prodávány jako komerční náhradní díly, kde se rovnou uplatňuje cena, jakou je zákazních ochoten zaplatit za zprovoznění porouchaného zařízení a kde je cena takového dílu ještě mnohonásobně vyšší než náklady na výrobu a prodej.
Jinak problém, že se odvíčkovačů a linek málo prodává, odhaduji spíš v neskladnosti zařízení než v ceně. 90 tisíc je něco nad 4 průměrné měsíční platy. Což u běžné domácnosti není problém odepsat, i kdyby se zařízení nezaplatilo. Hlavně, aby se aspoň pár let používalo. Jsou i horší investice, které v rodinách přicházejí vniveč. Jenže když zařízení zabere půlku medárny, nedá se složit a kvůli čistotě se tam nedá nic jiného dělat, to jsou teprve ty pravé náklady, kvůli kterým se taková věc menšímu včelaři nevyplatí. Ten potřebuje kvalitní, poloprofi zařízení, které mu během sezóny usnadní práci, ale mimo sezónu se vyčistí, zabalí do igelitu a složí do kouta na půdorys jedné, dvou skříní, aby mohl v medárně potom dělat třeba úly a rámky nebo třeba na podzim sušit jablka či v zimě dělat zabijačku a vůbec ten prostor trvale používat.