Archiv Včelařské konference

Zdravim Martine.
Prijdu z dovolene, procitam prispevky konference a co nevidim sve jmeno. Drahy priteli nemam duvod se skryvat pod nejake pseodonymy. Vzdy rikam a pisi pod vlastni identitou a za svymi nazory si stojim. Z vlastni zkusenosti jiz vis, ze zde neni vse jak ma byt. Proto reagovat na nektere prispevky je ztrata casu.
Preji krasny vcelarsky den.
Frantisek

______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili
všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho
úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).

No, já nikoho neverbuju, aby dělal to a to. jen prostě píšu svůj názor. Co
se týká chemie proti varaóze, jasně se ukázaly její hranice před dvěma roky.
Kdy roztočů bylo stejně nebo ještě méně než dříve, ale protože se něco
stalo, dodnes se přesně neví co, tak by bylo bývalo tehdy třeba nasadit tu
chemii podstatně intenzívněji než bylo zvykem. Jenže to nikdo nevěděl
předem, léčilo se stejně (lajdácky) jako jiné roky a zjistilo se to, až bylo
pozdě. Následující rok to nejspíš bylo přesně opačně. Hrozba současného
působení varaózy s tím dalším neznámým činitelem pominula, ale léčilo se
znatelně intenzívněji a často možná zbytečně, jen se dodávaly rezidua do
včel.
Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi. A
včelám potom jen ponecháme úlohu "mikromašinek" sbírajících sladinu a
vyrábějících med v úle. Jenže ruku v ruce s tím, protože člověk není
neomylný a leccos se prostě zjistí dodatečně, pokud se objeví některý zatím
neznámý škůdce nebo choroba. Logicky těch několik vybraných rozchovávaných
linií nebude mít odolnost a zase to bude zaměstnávat množství lidí, od
výzkumníků, kteří budou hledat, čím to je a čím úhyny zastavit až po
politiky, kteří budou moct žvanit o tom, jak zachraňují životní prostředí
podporou včelařů, kterým uhynula včelstva.
Nebo jestli způsobem chovu aspoň částečně necháme včelkám vedle jejich úlohy
výrobce medu taky určitý prostor si samy vytvářet jakousi odolnost proti
současným i budoucím chorobám a parazitům.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 02, 2009 7:55 PM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen
> trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se
> mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat
> otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může
> akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce
> infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč
> přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění
> vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince
> stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné,
že
> v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou.
> Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A
> tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky,
ale
> spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce
> infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a
> pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem
> žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře,
> dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu.
> Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě.
> Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také
roztoči,
> molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále
> střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten
by
> se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den

Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy. Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co byl v těch zmyzelích včelách.
Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
Děkuji Jan

Radim Polášek:>...Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi....<

.......
Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM. Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě. VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou. V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl. To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.

Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.

..........
Jan (85.13.78.2) --- 3. 8. 2009
Rada

>Dobrý den

Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy. Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co byl v těch zmyzelích včelách.
Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
Děkuji Jan <

U nas take huci hospodarska budova, prave zacina kvest prisavnik triprsty.
PZ

Stává se, že starší včely v oddělku jsou v takzvané tiché loupeži strženy
loupícími včelami a přidají se k nim, naberou zásoby v oddělku a odletí. V
oddělku potom zůstanou jen nelétající mlaďušky, které žijí ze zbytku zásob a
snaží se pečovat o plod. Obvykle to je ale reakce, když je při zjevné
loupeži zabita matka společně se včelami, které se ze začátku přece jen
brání. Málokdy se to stane při živé matce V takovém případě je ale mrtvá
matka nalezena na dně nebo před úlkem společně s nějakou hrstkou zabitých
včel. V úlku na dně je potom plno odpadů z víček rozhryzaných zlodějkami při
loupení zavíčkovaných zásob a podobných zbytků.
Že by nezůstala ani mrtvolka ani jiné zbytky, to se mně zdá divné. Pokud
pozůstalé včely úlek nevyčistily.... Mohla by to být taky reakce na náhodné
zamáčknutí matky včelařem, kdy včely se ztrátou feromonů matky ztrácejí vůli
bránit svůj úlek, dokud během pár dalších hodin nedojde k vytvoření
matečníků a tím k rozšíření feromonů matečného plodu, který vůli včel bránit
svůj úl zase do značné míry obnoví. Pokud v kritické době přišla nějaká
masívní loupež, mohly se včely místo bránění ke zlodějkám přidat.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jan" <Jnaikdohnalek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 03, 2009 1:01 PM
Subject: Rada


> Dobrý den
>
> Prosím o radu. Měl jsem oddělek o síle 5ti rámků. O vikendu sem odjel z
> chalupy a včely byly pořád v pohodě. Pak jsme s dědou přijeli ve středu a
> včely nikde. Pěkný čirstý plod a trocha zásob, na které se vrhly vosy.
> Nikde zádné mrtvolky ani jiné stopy po boji. A dnes se vylihnul plod co
byl
> v těch zmyzelích včelách.
> Prosím o radu co to mohlo spůsobit.
> Děkuji Jan

Dekuji za radu.
Jenze poblíž by musely být nějaké mrtvolky a mrtva matka jak jste uvedl. A kdyby to byla loupež, tak tam zůstane trochu včel na plodu. Tam nebilo nic. Ještě tam byl živý plod,ktery se dnes vylíhnul.

Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.

Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli. Autor predsa píše, že nejaké zásoby v plástoch zostali a preto zlodejky by dokonale vymietli všetky zásoby a nie len časť.

Skôr to vypadá na na to, že v úli vyčíňal Vd a včely to už neutiahli a vykapali mimo úľ. je to známy úkaz včelstva, ktoré bolo tak preťažené Vd, že staré včely "odišli" a mladé sa liahli poškodené a následne tak isto hynuli.
Dalo by sa to vyvrátiť alebo potvrdiť nadvihnutím zaviečkovaného plodu (majiteľ píše, že plod v úli zostal) odviečkovacou vidličkou a zistiť obsah buniek a zistiť, či sa v nich a na včelách nenachádza roztoč Vd.

Dá sa to vysvetliť aj náhlym kolapsom starých včiel, ktoré to už neutiahli a mladé sa ešte neliahli. Tento stav sa ojedinele vyskytuje po dlhšej strate matky, pridanej novej, tá stihne ešte položiť vajíčka a staré včely sa z úľa vytratia.
Ani lekár však na diaľku pacientovi neurčí príčinu choroby a tak je to i v tomto prípade. Bolo treba popísať presnejšie symptómy stavu včelstva, npr. aký je starý zaviečkovaný plod, či je napadnutý plodVd, či v úli nezostala M, tá dokáže v úli na zásobách prežiť aj dlhšiu dobu a pod.

Zlodějky nechávají zásoby v úlu, když už je jich jen málo a když se objeví
snůška nebo jiný zdroj, který je o hodně atraktivnější. Nebo zásoby
nenechaly, ale během pár dnů snůšky nějaké minizásoby doneslo těch pár
létavek, co tam zbyly.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 03, 2009 6:33 PM
Subject: Re: Rada


> Foto těch plástů a umístění úlku z dálky by nebylo? Vypadá to na běžnou
> loupež. Zatu si může u vyloupených včelstev z 99,9% včelař sám.
>
> Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky
> nechali časť zásob v úli. Autor predsa píše, že nejaké zásoby v plástoch
> zostali a preto zlodejky by dokonale vymietli všetky zásoby a nie len
časť.
>
> Skôr to vypadá na na to, že v úli vyčíňal Vd a včely to už neutiahli a
> vykapali mimo úľ. je to známy úkaz včelstva, ktoré bolo tak preťažené Vd,
> že staré včely "odišli" a mladé sa liahli poškodené a následne tak isto
> hynuli.
> Dalo by sa to vyvrátiť alebo potvrdiť nadvihnutím zaviečkovaného plodu
> (majiteľ píše, že plod v úli zostal) odviečkovacou vidličkou a zistiť
obsah
> buniek a zistiť, či sa v nich a na včelách nenachádza roztoč Vd.
>
> Dá sa to vysvetliť aj náhlym kolapsom starých včiel, ktoré to už neutiahli
> a mladé sa ešte neliahli. Tento stav sa ojedinele vyskytuje po dlhšej
> strate matky, pridanej novej, tá stihne ešte položiť vajíčka a staré včely
> sa z úľa vytratia.
> Ani lekár však na diaľku pacientovi neurčí príčinu choroby a tak je to i v
> tomto prípade. Bolo treba popísať presnejšie symptómy stavu včelstva, npr.
> aký je starý zaviečkovaný plod, či je napadnutý plodVd, či v úli nezostala
> M, tá dokáže v úli na zásobách prežiť aj dlhšiu dobu a pod.

S matkami Vigor mám zkušenosti. Spíše bych je doporučil do pozdějších snůšek, protože na jaře jsou trochu pomalejší. Výborně staví, mají nižší spotřebu zimních zásob a jsou nerojivé.

G. Pazderka napsal:
>Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM.
>Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě.
>VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

>A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou.
>V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl.
>To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.
....................

Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken.
Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :)

A pokud je to o toleranci k roztoči pravda, ono se to časem nakonec provalí :)
A taky se podle mě minimálně jeden odborník do diskuse zapojil, jestli jsem si dobře všimnul.
Taky jistě nikomu neunikla zmínka o projektu SMYV, který zřejmě právě probíhá a to ve spolupráci s výzkumným ústavem v Dole.

Radek Krušina

Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<
........
Rozhodně bych rád ty zásoby na těch fotkách viděl. Jak jsem napsal, jde o loupež nebo probíhající loupež. Pokud jsou u toho vosy, snad to nemusím dále rozebírat. Pokud vostvo začně napodzim slídit, může mít docela dobrou baštu z takového nějakého pozdního nezcelého nebo sociologicky neúplného oddělku.

Radek Krušina:>Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken. Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :) <
...........


Bohužel člověk si vyrábí ve svém jazyku často slovní protiklady jako dobro - zlo, nebo život - smrt, atp. Často ale neví, že jsou tyto protiklady velmi s věcí, činností osobou nebo jiným propojeny.

Jaká láska k pravdě mi řekne, proč průměrně uhynulo včelařům v Evropě za poslední dobu (cca 3 roky) více než 25% zazimovaných včelstev v ročně? Jak je možné z tak že se z tak morově čisté a tím ukázkové země se stala za tak krátkou dobu po plošných detekcích oblast s tak velmi rozšířenou nebezpečnou nemocí?

Není potřebné si vedle nějaké lásky k pravdě i přiznat lži, nenávist a závist? Není přeci možné aby v řešení ve směrech u filosofie protikladů byla vidět jen jedna půlka.

Vždy u velké lásky z pravdy musí být i někde schovaná malá lež a nenávist či závist, která při celkovém posudku oboje vyváží.

_gp_

Něco podobného jsem zažil před 2 lety. Uprostřed řady 30 úlů jeden opuštěný i se zásobami a plodem, pozoruhodné bylo že jej ostatní včelstva nevyloupily. Ptám se do dneška, proč!!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rada
> Datum: 03.8.2009 23:14:54
> ----------------------------------------
> Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby
> včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<
> .......
> Rozhodně bych rád ty zásoby na těch fotkách viděl. Jak jsem napsal, jde o
> loupež nebo probíhající loupež. Pokud jsou u toho vosy, snad to nemusím
> dále rozebírat. Pokud vostvo začně napodzim slídit, může mít docela dobrou
> baštu z takového nějakého pozdního nezcelého nebo sociologicky neúplného
> oddělku.
>
>
>

Zdravím Vás priatelia vcelári.
Rozhodol som sa vceláriť v úľoch Langstroth, poradte aký je postup ako prezerať vcelstvá. Viem že sú väčšie výnosi medu na vcelstvo, je možnosť chovať viac včelstiev ale vcelár musí zvládnuť chov v úloch Langstroth. Predtým som mal úle czechoslovák.

Něco podobného jsem zažil před 2 lety. Uprostřed řady 30 úlů jeden opuštěný i se zásobami a plodem, pozoruhodné bylo že jej ostatní včelstva nevyloupily. Ptám se do dneška, proč!! Pepan

Niečo také som zažil v r. 1989, keď mojej včelnici spôsobil kolaps Vd. Nemal som vyriešený spôsob fumigácie, fumigáciu som robil statočne, ale nerešpektoval som zaviečkovaný plod a detrukcia včelstva pokračovala ďalej.
Z 20-tich včelstiev som pri šiel o 12 vinou Vd. ešte do zimy. Kým som si uvedomil čo sa deje, vonkajšie včely mi vyrabovali zásoby v dvoch úľoch, ale v ostatných nie. Prečo asi? Nenašli ich alebo ešte presnejšie, ešte ich nenašli. Úle som samozrejme uzatvoril a znovu použil v budúcej sezóne.
Včelári majú zaužívané klišé, že každé včelstvo cudzie včely vyrabujú, jednoducho, môže to byť aj inak.

Ivan a čo tak najskôr si preštudovať literatúru a potom sa pýtať na veci, ktorým nerozumiete?

To je fakt nepravděpodobné. Jak začnou loupit a vykrádat a nikdo nebrání , tak to vezmou úplně , když není sladina , tak vykusují i to co tím jenom voní , tedy vykoušou i pyl , i když ho nikam nenosí. V roce 2007 kdy nastal kolaps včelstev , byly ve včelstev zakrmené zavíčkované zásoby poměrně dlouho bez vyloupení. Loupež vypukla po odkrytování takového úlu pro jen rychlou kontrolu. Pokud jsou zásoby zavíčkované a okolní včelstva jsou také slabé , může vydržet nevyloupený dlouho u mne nejméně 2 týdny.

Myslím Antone, že máš pravdu a že se jedná o VD plus virózy. Čítankové příznaky! Je zajímavé že i po r. 2007 s určováním příznaků mají mnozí potíže. Neobvyklé je pouze to, že je to překvapivě brzy na celorepublikový stav a jarní léčení. Že by to byla nějaká polovičatá loupež je asi tak pravděpodobné jako pohádka o červené Karkulce. Zdraví R. S.

Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<

S tímto názorem musí souhlasit každý včelař.Toto je podstata chování všech včel. Jak vypadá loupež a co zůstane v úle a kolem je známo. Včelstvo nebylo pod dozorem pouze 2 dny. To by ještě znaky loupeže byly znatelné..
Jendo! Nenapsal jsi, že používáš vlastní typ moderních úlů, ve kterých každý může vidět rozvoj a stav včelstva.Máš je pořád pod kontrolou, včetně kleštíka, ale i kdokoliv. Někdo potřeboval krásně rozkladenou matku, protože vím, jak jsi se s ní chválil. To je nevýhoda těchto moderních úlů v takovém případě. Jinak jedna z možností praktického řešení situace ve včelařství.
B.V.

Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor zbývajících
včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za snůškou.
Pokud je ale otevřené česno ve dnu naplno, jak je teď zvykem u oddělků
umístěných v nástavkových úlech, zlodějkám nic nebrání pronikat dále do úlu
a oddělek i běhemsnůšky skutečně vyloupí úplně.
V praxi je to ostatně ale jedno, jestli v oddělku zbude troška zásob nebo
nic. Oddělek byl slabší už před loupeží, nyní je v oddělku jen zlomek včel a
i když tam je matka, kvůli nedostatku zásob stejně neklade. Až skončí
snůška, zlodějky se vrátí a oddělek dorazí. A i kdyby ho nedorazily, v
oddělku bude tak málo včel, že za nějaký týden sám vyhyne.
Varoa mně připadá málo pravděpodobná možnost, zvláště když by se oddělek měl
vylidnit ze dne na den. Ale uvidí se...
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 04, 2009 9:48 AM
Subject: Re: Rada


> Myslím Antone, že máš pravdu a že se jedná o VD plus virózy. Čítankové
> příznaky! Je zajímavé že i po r. 2007 s určováním příznaků mají mnozí
> potíže. Neobvyklé je pouze to, že je to překvapivě brzy na celorepublikový
> stav a jarní léčení. Že by to byla nějaká polovičatá loupež je asi tak
> pravděpodobné jako pohádka o červené Karkulce. Zdraví R. S.

Připadám si jak v Kocourkově, jestli jde o oddělek a jestli se navíc prováděla výměna matky a vrcholem je určitě začátečnická nezkušenost, určitě jde o varoázou lehlé včelstvo, které ještě při odchodu ped pár dny normálně sílilo. Určitě! :-))

Zásoby se také vyloupí určitě v jeden moment a včelstvo zmizí jak mávnutím proutku skoro ze dne na den. Vůbec nejsou žádné doznívající příznaky jako loupící vosy které odnáší vše zbylé.

Jestli máte zájem na tomto tématu, trvejte na fotodokumentaci stanoviště úlu a zbylých rámků - prý se zásobama.

Ach jo, asi stárnu.

_gp_


.........
Vojtěch (85.13.78.2) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)

>>Anton Turčáni:>Môže to byť aj inak. Ja som ešte nevidel bežnú lúpež, aby včely zlodejky nechali časť zásob v úli.<<

>S tímto názorem musí souhlasit každý včelař.Toto je podstata chování všech včel. Jak vypadá loupež a co zůstane v úle a kolem je známo. Včelstvo nebylo pod dozorem pouze 2 dny. To by ještě znaky loupeže byly znatelné..
Jendo! Nenapsal jsi, že používáš vlastní typ moderních úlů, ve kterých každý může vidět rozvoj a stav včelstva.Máš je pořád pod kontrolou, včetně kleštíka, ale i kdokoliv. Někdo potřeboval krásně rozkladenou matku, protože vím, jak jsi se s ní chválil. To je nevýhoda těchto moderních úlů v takovém případě. Jinak jedna z možností praktického řešení situace ve včelařství.
B.V. <

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)
Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor zbývajících
včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za snůškou.
----------------------------
Zase kážeš nesmysly a já se musím ozvat. Včelstvo,které z jakýchkoliv důvodů bylo napadeno loupícími včelami,je do mrtě vyloupeno,plásty rozkousány,vše na dně popadané a včely nikde.Samozřejmě se po tomto útoku domácí včely přidaly k lupičkám,protože pozbyly svoji matku a jiného jim také nezbývalo aby uhájily svůj život.Tady je vidět,že
asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly. Jen tak dál Radime,pokračuj...

Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno.

Radime, je to umele vykonštruovaná situácia, veď len to, že rabovanie včiel preruší náhodná znáška v tomto čase je takáto situácia nepravdepodobná. A keby aj trvám na tom, že včelám ak sa naskytne príležitosť, neprestanú rabovať pre nejaký iný zdroj potravy a ak je na včelnici opustený úľ so zásobami, vyrabujú aj ten, budú odnášať z obidvoch, presne tak ako napísal Kozlík vytrhajú aj peľ uložený v bunkách plástov, až keď všetko odnesú, vtedy prestanú úľ navštevovať. Zhromažďovať zásoby je u včiel ten najsilnejší pud, ale to Tebe netreba zdôrazňovať, v teórii života včiel si dobre podkutý, ale v snahe niečo vysvetliť človek uletí do pozície, že ba to tak mohlo byť. Pri týchto odpovediach je riziko vysloviť domnienku príčiny, pretože autor otázky neuvádza všetky fakty (a keď nemusia byť pravdivé a úplné, ktoré by to mohli správne ozrejmiť.
Prepáč za to tykanie, ale pri častej konverzácii hoci aj na diaľku, človek nadobudne dojem, že vlastne sa dokonale poznáme a z toho pramení aj tykanie.

Já to pro ty nechápavé ještě jednou zopakuji. Není žádný zvláštní problém
zarazit loupež, takže včelám nějaké zásoby zůstanou. Chce to jen chtít,
nechat jen jen jeden vletový otvor a pořádně ho zůžit. Pokud se jen žvaní o
tom, že loupež nejde zarazit a nechá se oddělku doširoka otevřené česno ve
dnu plus ještě případně otevřená očka, tak potom loupež skutečně zarazit
nejde a včely jsou vyloupeny do mrtě a zničeny.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Voprálek" <vopralka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 04, 2009 3:20 PM


> Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 8. 2009
> Re: Rada (37123) (37125) (37129) (37133) (37135) (37137) (37140)
> Loupež se může zarazit a v úlu zůstat zbytek zásob, když mezitím někde
> propukne snůška a oddělek má patřičně zúžené česno. Potom odpor
zbývajících
> včel stačí k tomu, aby se zlodějky přestaly dobývat do úlu a šly za
> snůškou.
> ----------------------------
> Zase kážeš nesmysly a já se musím ozvat. Včelstvo,které z jakýchkoliv
> důvodů bylo napadeno loupícími včelami,je do mrtě vyloupeno,plásty
> rozkousány,vše na dně popadané a včely nikde.Samozřejmě se po tomto útoku
> domácí včely přidaly k lupičkám,protože pozbyly svoji matku a jiného jim
> také nezbývalo aby uhájily svůj život.Tady je vidět,že
> asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je
> úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po
> těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly. Jen tak dál Radime,pokračuj...

Teda Radime,všeho s mírou,tentokrát jsi to asi přepísk,uznej to a budeš pašák.Pokud to neuděláš,nejsi včelař ale asi jako V...

Loupení včel je věc nadmíru jasná,každý včelař po krmení se s tím setkal.Včely lítají po nakrmení / některé / až do tmy.To znamená,že někde loupí,protože snůška již v této době nebývá. Loupí asi tam,kde jiný včelař v okolí nevěnuje svoji pozornost svým včelám.Většinou jde o tak zvanou loupež tichou , a to včelař nepozná, je klid na včelnici,akorát u některých včelstev je trochu větší let.
Včelař který to snad pozná,je rád,že si trochu přilepší jeho včely.Ani o tom nikde nemluví.Suma sumárum,patří to těm taky včelařům,kteří jdou ke včelám 2x za rok a zarůstají jim česna travou.

Já mám holky ze železné opony. Ty to tam dobře omrkly a tak mají spolehlivou celní a pasovou kontrolu. Takže je to i o genetických vlohách.

Starám se o šestery včelstva.Ale opravdu starám.Mám náročné povolání na čas a tak tenhle počet mě k zábavě,rekonvalescenci a potěšení zatím úplně stačí.Okolní včelaři "hospodaří" s počtem několikanásobně větším a množstvím medu nedosahují ani pětinové produkce mých výnosů.Takže vím,že soused se stanovištěm vzdáleným pětset metrů s počtem dvanácti včelstev měl celkový výnos kolem padesáti kilo.Tohoto výnosu dosahuji já bezmála u jednoho včelstva.Včelařím v pastevně rozmanitém kraji okr.Uherského Hadiště.Doufám,že se dočkám doby,kdy budou zrušeny nesmyslné dotace na zimování a zůstanou jen opravdoví včelaři a ne šiřitelé nákaz a nemocí.
P.Z.

vitaxita- ďakujeme za poučenie (je senzačné!?), ale ráčte si prečítať otázku č. 37123 , ktorú predložil autor a potom mu to odpovedzte a poučte ho.

K této otázce se nemůžu vyjádřit a poradit,protože jsem se s loupeží u svých včel nikdy za těch deset let co včelařím nesetkal.A to ani u oddělků,které vytvářím v těsné blízkosti mohutných včelstev.Opravdu jsem ještě nikdy neviděl vyloupené včelstvo nebo oddělek.Ale jsem přesvědčen,že si za to mohou ti včelaři,které zajímá jen ta dotace a ti,kteří jen občas navštíví stanoviště,aby zkontrolovali medníky,kde to zeje prázdnotou.Ve svých občasných příspěvcích se snážím jen něco nastínit začátečníkům a myslím že ty rady nejsou úplně k zahození a jak a včem včelaří "staří"praktici včelaři je mě úplně jedno a trochu mě mrzí ironické až nepřejícně podrážděné odpovědi některých z nich.
P.Z.

....Připadám si jak v Kocourkově....Ach jo, asi stárnu....
------------------------------------------------------------
Pro G.Pazderku: Tak a teď vysvětlit obyčejnému člověku, jako jsem já prosím. (-: OK, varroáza takovým fofrem - i začátečníkovi jako já se to zdá divné. Bez známek loupeže, taky divné. Tak jakou máte na jazyku hypotézu?

Radime,rádi sice radíme ale aby to bylo pravdivé a aby to mělo smysl.Kam se včela zalítá,nepřestane dokud tam pro ni něco je.

Už jste proti loupeži někdo vyzkoušel česnové vložky proti loupeží od Lengala co zasílá etikety. Je to 100% a považuji to za vynález ve včelařství přirovnavající se vynálezu mob. telefonu. To opravdu nemá chybu. Loupený oddělek je do 20 minut bez lupiček.

Minulý týden jsem krmil cukerným roztokem. Dával jsem po vytočení medu naráz 9 kg cukru (3 láhve 3:2). Po umístění krmení jsem asi za půl hodiny zjistil, že s největší pravděpodobností jeden z úlů našly cizí včely a loupí. U úlu byl obrovský cvrkot včel, úl měl čtyři nástavky včetně nástavku na flašky, otevřené očko ve spodním nástavku a česno otevřené naplno. Chuchvalce včel se "utrhávaly" od očka vahou vlastních těl a padaly na česno, česno bylo téměř ucpané. Loupež jsem nikdy před tím neviděl a ze zkušeností přečtených v knihách jsem věděl, že ji nejde zastavit, nebo jen obtížně. Očko v nástavku jsem zavřel a česno zúžil na jednu včelu. Byla tam obrovská tlačenice. Vzal jsem kuřák a chuchvalce včel jsem dýmem rozháněl. Když jsem přestal dýmit, situace byla stejná, jako před tím. Nicméně moje včelky situaci zvládly, asi za půl hodiny lupičky vzdaly svůj útok. Můj zásah určitě ovlivnil výsledek souboje. Když jsem se díval na zasíťované dno, bylo plné mrtvolek včel, včelstvo bylo poměrně silné, tak se ubránilo. Jak ve svém příspěvku píše Radim, dá se loupež, pokud se zachytí na počátku, ovlivnit ve prospěch vylupovaného včelstva, zásahem včelaře. Nevím,jak by to dopadlo, kdybych tam zrovna nebyl a nevšiml si toho.

Jiří

Podobný případ s oddělkem se mi také stal a včely jsem našel
vyrojené na stromě. Podle mého názoru neměly v úle dobré
podmínky k životu. Jaroslav

Shodou okolností zrovna minulý týden mně napadly zlodějky nejslabší oddělek.
Přišel jsem na to někdy v 10 hodin dopoledne, zlodějek jsem oddělek zbavoval
asi do 2 - 3 hodin odpoledne uzavřením a jen občasným vypouštěním. Od zhruba
3 hodin odpoledne známky loupeže pominuly. Česno je od té doby zůženo na
jednu včelu. Včel v oddělku zůstalo málo, ale stačí to na to, aby v noci
vybraly krmítko s cukrem. Tento týden, až bude pěkně, je prohlídnu a
rozhodnu, jestli je posílím nebo zlikviduji.
R. Polášek

(e-mailem) --- 4. 8. 2009
Loupení včel
Včelař který to snad pozná,je rád,že si trochu přilepší jeho včely.Ani o tom nikde nemluví.Suma sumárum,patří to těm taky včelařům,kteří jdou ke včelám 2x za rok a zarůstají jim česna travou

Naopak o tom mluvím, protože mám včelstvo, které po vytočení loupí nemocná včelstva, plní zásobami ještě nedostavěné mezistěny a nosí kleštíky.Vzaly 10kg cukru a více nedostanou, protože jsou plné. Ostatní podložky v úlech jsou zatím bez spadu. Po nasazení Gabonu jsem napočítal 320 za den.Jen čekám, kdo se ozve, že má vyloupené včely, protože už by neměl včelařit.Stejně by o ně přišel, a zamořuje okolí.
B.V.

.Tady je vidět,že
> asi nejsi včelař,protože každý včelař toto již zažil a ví,že po loupeži je
> úl prázdný a lítá tam jenom pár vos,které tam láká ta vůně,která tam po
> těch včelstvech a rozkousaném dílu zůstaly.

Jeste ze jste nenapsal ze to zazil kazdy dobry vcelar :-))

Tichou loupez jsem jedenkrat zazil soude dle chybejicich zasob, stacilo se podivat vedle do ulu a bylo jasne kde jsou :-)) popisovanou destrukci vsak neznam...

T.H.

Vážený včelaři dotace na zimování jsou již zrušeny bezmála 10 let to co dostáváš je odměna za opylovací službu planě rostoucích rostlin. Spojení se zimováním je dáno tím, že včelstva zimovaná nejméně na 7 rámcích adamcovy míry byla schopna v uplynulé sezóně tuto práci vykonávat v dostatečné míře. Teď mi vysvětli jaký je v tom nesmysl. dříve dostávali včelaři příspěvek na zimování a platbu za opylování zemědělských plodin od státu Teť si ji ovšem musíš sjednat sám s jednotlivými zemědělci. Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? na zimu.
> Datum: 04.8.2009 18:39:22
> ----------------------------------------
> Starám se o šestery včelstva.Ale opravdu starám.Mám náročné povolání na čas
> a tak tenhle počet mě k zábavě,rekonvalescenci a potěšení zatím úplně
> stačí.Okolní včelaři "hospodaří" s počtem několikanásobně větším a
> množstvím medu nedosahují ani pětinové produkce mých výnosů.Takže vím,že
> soused se stanovištěm vzdáleným pětset metrů s počtem dvanácti včelstev měl
> celkový výnos kolem padesáti kilo.Tohoto výnosu dosahuji já bezmála u
> jednoho včelstva.Včelařím v pastevně rozmanitém kraji okr.Uherského
> Hadiště.Doufám,že se dočkám doby,kdy budou zrušeny nesmyslné dotace na
> zimování a zůstanou jen opravdoví včelaři a ne šiřitelé nákaz a nemocí.
> P.Z.
>
>
>

Nejlepší proti loupeži je nemít u oddělků otevřené česno ale jen očko. To si včely snadno ubrání i za chladných rán, kdy létají vosy a slabé včely jsou ještě na rámkách.

A u oddělků používat rámkové krmítko a suchý cukr. Je to ta nejlepší přepážka. Mě to včely slušně berou a nevynáší ven jak se traduje. Zvlášť když je vzdušná vlhkost jako letos.

Pokud je u oddělků větrání, tak si myslím, že v případě loupeže je možné včely na den zavřít úplně. Lupičky se naučí létat jinam, včelstvo se skonsoliduje a pak skulinka v očku na jednu včelu.

No a česna zarostlá travou, taky dobrý. Možná lepší než holá česna vystavená větru.

Vládní exkurze do Dublinu na Apidomiii si dělal srandu z molitanů v česnech na tamní včelnici. Používám léta, umožňuje plynulou regulaci otvoru, zbytek je dobře utěsněn, pasuje do všeho. :-))
Plochý molitan cca 8mm se dá sehnat v zelenině, od hroznového vína, bude se hodit i na podzim při fumigaci.

Karel

Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D

pepan
---------------------------
No 40 kilo na včelstvo, letos prodávat med pod stovku je dobročinnost, tedy 4 000 na včelstvo. Tohoto šťastlivce už nějakých 150Kč nevytrhne, i když to bude příjemné. :-)

No doufám že příští rok už budu mít taky takové starosti, kam s medem :-)

Karel

> No a česna zarostlá travou, taky dobrý. Možná lepší než holá česna
> vystavená větru.

Spravna pripominka, preci to je prvni doporuceni pro oddelky, postavit mimo hlavni letovy koridor a do travy. A pak neni problem. Ja jsem se letos bal o odelek s kvalitni matkou, tak jsem jim opiral o cesno vetvicky a travu a pekne tim krmil slimaky - svinaky. Myslim ze to je dobra prevence.

Takze pro vsechny kdo pisou o taky vcelarech se zarostlymi cesny by stalo za to se zamyslet, protoze oni mozna maji vice rozumu a vklidu maji ted usmev na tvari a neresi nesmysly typu loupezi.

Ano loupez je problem, ale pro zacatecniky, dle me rozumny vcelar, ktery se jednou zucastni toho cvrkotu na stanovisti kdyz zacnou poradne slidit pripadne loupit uz vzdy dela vse proto aby k tomu nedal sebemensi zaminku.

T.H.

> Vážený včelaři dotace na zimování jsou již zrušeny bezmála 10 let to co
> dostáváš je odměna za opylovací službu planě rostoucích rostlin. Spojení se
> zimováním je dáno tím, že včelstva zimovaná nejméně na 7 rámcích adamcovy míry
> byla schopna v uplynulé sezóně tuto práci vykonávat v dostatečné míře. Teď mi
> vysvětli jaký je v tom nesmysl. dříve dostávali včelaři příspěvek na zimování a
> platbu za opylování zemědělských plodin od státu Teť si ji ovšem musíš sjednat
> sám s jednotlivými zemědělci. Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D

Pepane, preci jsi si uz opovedel v prispevku ne? Nenechali by nekteri vcelareni kdyby nebyly dotace? Nevim. Ale na to myslim ze kolega narazi - a myslim ze opravnene.

T.H.

Nebuďte směšní, kdo by dnes kvůli 150 Kč držel včely Kolik mu pak zůstane po zaplacení příspěvků včelař který tak má třebas 3 včelstva tak mu zbude akorát na 3 piva To nestojí ani za to si proto k důvěrníkovi jít. Ten kdo by je držel jen pro těch pár korun by nikdy neměl větší počet, protože to přece nějakou tu starost vydá. Z vašich úvah je cítit , že to stejně nestojí za mnoho. Vemte to tak, že je to od státu milé všimné za naši práci a važte si ho. Ještě k tomu ,že jsem si sám odpověděl. máš-li na mysli to sjednání platby za opylování tak si všimni, že dotace je za opylování planě rostoucích rostlin a ne zemědělských plodin které si musíš sám sjednat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Krmen? na zimu.
> Datum: 05.8.2009 10:24:48
> ----------------------------------------
> > Vážený včelaři dotace na zimování jsou již zrušeny bezmála 10 let to co
> > dostáváš je odměna za opylovací službu planě rostoucích rostlin. Spojení se
> > zimováním je dáno tím, že včelstva zimovaná nejméně na 7 rámcích adamcovy
> míry
> > byla schopna v uplynulé sezóně tuto práci vykonávat v dostatečné míře. Teď mi
> > vysvětli jaký je v tom nesmysl. dříve dostávali včelaři příspěvek na zimování
> a
> > platbu za opylování zemědělských plodin od státu Teť si ji ovšem musíš
> sjednat
> > sám s jednotlivými zemědělci. Už vidím jak se ti hrnou penízky. :-D
>
> Pepane, preci jsi si uz opovedel v prispevku ne? Nenechali by nekteri
> vcelareni kdyby nebyly dotace? Nevim. Ale na to myslim ze kolega narazi - a
> myslim ze opravnene.
>
> T.H.
>
>
>

Prodakovací sklenice me letos nejak neberou zacnu krmit balonem. Z těch sklenic je okolo krmného otvoru plno vylitiho okolo.

Ja jsem se letos bal o odelek s kvalitni matkou, tak jsem jim opiral o cesno vetvicky a travu....

Áno, aj ja som pochybil v prvých rokoch včelárenia rabovku odložencov-oddělkov, ale už sa nepamätám, kedy sa mi to stalo naposledy. A bez ohľadu na to či odloženec robím s kvalitnou matkou alebo tá druhá je nekvalitná? Každá matky má byť v rámci chovu kvalitná! a z toho vyplýva, že nové včelstvo budujem s plnou zodpovednosťou. Nepoznám žiaden "trik" s ochranou odloženca, aké sa vyskytujú v tejto diskusii ako sú, zúženie plástov priehradkou-prepážkou vo vnúti úľa, letáč mám naplno otvorený ako v tom čase u ostatných včelstvách a už nie otvor na jednu včelu, žiadnu trávu a vetvičky na kamufláž letáčového otvoru, ten si včelstvo-odloženec, musí ustrážiť samo.
Podstatou každé včelstva je jeho identita daná prítomnosťou matky s ktorou sú včely stotožnené. Novovytvorené včelstvo, ktorému vložíme MB je ako stvorené na vyrabovanie a najväčšiu chybu robia včelári sami, keď takémuto nezjednotenému včelstvu s mladými včelami (všetky lietavky sa vrátia do svojich pôvodných včelstiev, čím odloženec-oddělek postane bez ochrany), ponúkneme cukrový roztok, ktorý vonkajšie včely zacítia a samozrejme sa vrhnú na ne a zásoby odnosia. To včelstvo je stratené, môžete ho zatvárať na deň,dva, lúpežiace včely na zdroj potravy nezabudnú a vrátia sa dokončiť dielo skazy, ak im to znovu umožníte.
Podať tekutú potravu začneme podávať až vtedy keď je nové včelstvo konsolidované čo znamená, že matka svojím feromónom spája včely do jedného celku.
Aj posledné kŕmenie včiel som robil bez akéhokoľvek zúženia letáčového otvoru 20x380 mm a teplý roztok v množstve 2x 4 litre na včelstvo (jedna dávka 2 kg kryšt. cukru a a zbytok voda) podával doobeda, v plnom lete včiel. Ani v jednom prípade zo 74 včelstiev, neatakovali žiadne rabujúce včely ani len náznakom. Podávanie zásob som vyriešil vonkajšími kŕmidlami na obsah 5 litrov, ktoré sú vhodné aj na CMC. Odoberajúce včely sa do kŕmneho otvoru kŕmidla sa dostanú cez kŕmny otvor, bez styku s obsluhou. Takisto sú výborné i povalové kŕmidlá, ktoré tvoria zároveň povalu úľa a sú na úľovej zostave po celý rok.

Potom pre prípady vyrabovaných včelstiev platí, príčinou je samotný človek, ktorý svojou slabou slabou odbornosťou navodí stav vo včelstve, ktorý doslova priláka sliediace včely.

Co je to za otázku?
Pokud jako včelaři nebudeme Matce Přírodě překážet a házet jí
klacky pod nohy,tak budou včely vždy "vyrábět" BIO MED!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ji?í" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: CSV versus GMO
Datum: 25.7.2009 - 17:31:44

> Vážení přátelé, problematika GMO je problematika
> celkového pohledu na
> potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO,
> který striktně odmítá
> geneticky modifikované potraviny a intenzifikační
> faktory, jako jsou třeba
> minerální hnojiva a některé pesticidy. A další
> proud GMO- konvenční-
> průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se
> nachází něco jako
> integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.
>
>
> Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena
> potravin?! Nízká, aby se s
> nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji
> lidi nemohli dovolit.
> Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to
> dobře ví, minimální ceny,
> protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře"
> nakoupit. A tak výrobci jsou
> postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou
> surovinu a udělat z
> toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat,
> stabilizátorů,
> zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
> Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější
> surovin na vstupu a co
> nejlevnější "potravina " na výstupu.
> Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen
> na cenu, najdou si GMO
> své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen
> jsou tady tyto technologie
> strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady
> na člověka. Člověk je
> biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější,
> hlavně co do
> vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince,
> přes genetiku, výživu,
> životní styl a mnoho dalšího.
>
> A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě
> potravina v Bio kvalitě,
> produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně
> a marketingově až
> zneužívané slovo?

Potrebuju poradit jak zvyhodnit vetsi spotrebu elektr.energie mam v najmu stanek s rychlym obcerstvenim mam zapujcenou velkou lednici od Pepsi-coly,mensi od Coca-coly a dalsi na potraviny ale spotreba je dost neunosna. Nemam tak velke zisky,nerada bych ty firemni lednice, da se udelat nejake zvyhodneni pro podnikatele. Jako pro v domacnostech nocni proud. Dekuji

Zdravím.
Mám dotaz kolik rámků se zásobami míry 39x24 je potřeba na zimování včelstva.Nebo jak se to počítá třeba jeden rámek 1,5 a tak.Krmil jsem totiž oddělky už dávno před tím než včelstva a po jejich spojení v tom mám drobátko bordel a rád bych věděl kolik jim bude stačit a nebo jestli tam toho zase nemají moc.Je nějaký výpočet kolik se toho v tom rámku přibližně nachází?
Předem dík Míra.

Jeden odzhora až dolů zavíčkovaný rámek 39x24 by mělo být 2 - 2,5 kg zásob.
Na silné včelstvo ve dvou nástavcích 39x24 je třeba tak 15 kilo zásob. Plus
to, co spotřebují v září, říjnu, listopadu a prosinci, pokud bude teplý
podzim a budou hodně plodovat, bude to tak navíc 2 - 5 kilo. Na slabé
včelstvo stačí, když v listopadu, prosinci je na rámcích obsazených včelami
pod horními loučkami po celé délce rámků pás 5 - 10 centimetrů zavíčkovaných
buněk neboli na začátku mrazů v listopadu až v prosinci tak 6 kilo ve
včelstvu.
Pokuď se na zimu krmí už teď, já mám ve zvyku přikrmovat v září až říjnu.
Takže nyní by to chtělo zakrmit tak, aby bylo zavíčkována tak horní polovina
až 2 /3 rámků. Potom v září až říjnu se dokrmuje nějaké kilo, aby se
vyplnily prázdné buňky po srpnovém a zářijovém plodu, u silného včelstva
potom včely sedí ve spodní polovině horních rámků až případně větší částí
včel visí do podmetu nebo do spodních rámků a nad nimi je po celé délce
rámků souvislá zavíčkovaná plocha zásob v průměru tak 15 cm vysoká. A včely
by neměly sedět uprostřed rámků, ale na jejich kraji.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 05, 2009 6:50 PM
Subject: počet rámků se zásobou


> Zdravím.
> Mám dotaz kolik rámků se zásobami míry 39x24 je potřeba na zimování
> včelstva.Nebo jak se to počítá třeba jeden rámek 1,5 a tak.Krmil jsem
totiž
> oddělky už dávno před tím než včelstva a po jejich spojení v tom mám
> drobátko bordel a rád bych věděl kolik jim bude stačit a nebo jestli tam
> toho zase nemají moc.Je nějaký výpočet kolik se toho v tom rámku přibližně
> nachází?
> Předem dík Míra.

Jak to vidíte, bude ještě spadek, nebo je čas zakrmovat.

Záleží na konkrétním místě, jestli tam z medovice nebo z podletních květů
něco v tuto dobu je. V dnešní době to bývá i na dobrém místě riziko, že
včely donesou jen pár kilo nebo ani to ne. Potom mají kvůli nedostatku zásob
přestávku v plodování, do zimy jdou slabší a první raná, třeba řepková
snůška je taky slabší o nějakou desítku kilo. Takže záleží, co je potom pro
včelaře výhodnější, jestli menší množství pozdního zajímavého obvykle
medovicového medu nebo další rok větší množství prvního řepkového medu. Plus
do toho zasahuje léčení, pokud jsou předepsáíny Gabony.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 05, 2009 10:52 PM
Subject: Medovice


> Jak to vidíte, bude ještě spadek, nebo je čas zakrmovat.

Mně se proti loupeži mezi včelstvy osvědčil jednoduchý prostředek:
přímo před česno vylupovaného včelstva připevnit prázdnou souš.
Tedy starší plást, ve kterém nejsou žádné glycidové (med, cukr),
ani bílkovonové ( pyl ) zásoby. Pokud ani to nepomůže, je ve vylupovaném
včelstvu tak hrubá závada, že je lépe ho zásahem včelaře zlikvidovat.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: loupe
Datum: 5.8.2009 - 10:20:29

>
> > No a česna zarostlá travou, taky dobrý. Možná
> > lepší než holá česna
> > > vystavená větru.
>
> Spravna pripominka, preci to je prvni doporuceni pro
> oddelky, postavit mimo hlavni letovy koridor a do
> travy. A pak neni problem. Ja jsem se letos bal
> o odelek s kvalitni matkou, tak jsem jim opiral o
> cesno vetvicky a travu a pekne tim krmil slimaky -
> svinaky. Myslim ze to je dobra prevence.
>
> Takze pro vsechny kdo pisou o taky vcelarech se zarostlymi
> cesny by stalo za to se zamyslet, protoze oni mozna
> maji vice rozumu a vklidu maji ted usmev na tvari
> a neresi nesmysly typu loupezi.
>
> Ano loupez je problem, ale pro zacatecniky, dle me
> rozumny vcelar, ktery se jednou zucastni toho cvrkotu
> na stanovisti kdyz zacnou poradne slidit pripadne
> loupit uz vzdy dela vse proto aby k tomu nedal sebemensi
> zaminku.
>
> T.H.

Nejlepší opatření je za prvé prosté zůžení česna na průchod jedné včely a
utěsnění všech mezer včetně zakrytí síta ve dnu. Za druhé prosté zůžení
vnitřního prostoru úlu jen na takový prostor, který včely obsadí a ovládají
a aby od plodu k česnu bylo blízko. Protože včely strážkyně, aby měly vůli
bránit česno, musí mít blízko za sebou plodiště. A za třetí, pokud už je úl
bez zásob, je třeba jim aspoň minimální zásoby dodávat. První a v krajním
případě i během loupeže provedené druhé opatření musí zastavit loupež. Třetí
po několika dnech, pokud se loupež zarazí, v úlu je matka a ještě rozumné
množství včel, rozjede kladení matky a podpoří péči včel o plod. Případně
umožní přijmout posílení oddělku, pokud je ten oddělek tak cenný, aby stál
za odebírání plodových plástů nebo podletních včel z jiného včelstva.
Vyvěšení nějakého staršího plástu ven, i bez zásob, má opačný účinek.
Zlodějky jsou vůní plástu povzbuzeny a o to více začnou zkoušet všechny
česna všech úlů, jestli někde nenarazí na česno nedostetčně chráněné
včelami. Aspoň takové jsou moje zkušenosti.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 05, 2009 11:53 PM
Subject: Re: loupe


Mně se proti loupeži mezi včelstvy osvědčil jednoduchý prostředek:
přímo před česno vylupovaného včelstva připevnit prázdnou souš.
Tedy starší plást, ve kterém nejsou žádné glycidové (med, cukr),
ani bílkovonové ( pyl ) zásoby. Pokud ani to nepomůže, je ve vylupovaném
včelstvu tak hrubá závada, že je lépe ho zásahem včelaře zlikvidovat.
J. Kala

Zdravim,

> Áno, aj ja som pochybil v prvých rokoch včelárenia rabovku
> odložencov-oddělkov, ale už sa nepamätám, kedy sa mi to stalo naposledy. A
> bez ohľadu na to či odloženec robím s kvalitnou matkou alebo tá druhá je
> nekvalitná? Každá matky má byť v rámci chovu kvalitná!

Ta kvalitni je za penize :-) i kdyz se skutecnou kvalitou to muze byt presne naopak

a z toho vyplýva, že
> nové včelstvo budujem s plnou zodpovednosťou. Nepoznám žiaden "trik" s
> ochranou odloženca, aké sa vyskytujú v tejto diskusii ako sú, zúženie
> plástov priehradkou-prepážkou vo vnúti úľa, letáč mám naplno otvorený ako v
> tom čase u ostatných včelstvách a už nie otvor na jednu včelu, žiadnu trávu
> a vetvičky na kamufláž letáčového otvoru, ten si včelstvo-odloženec, musí
> ustrážiť samo.

Ano ale vemte, ze jste bez zkusenosti a pod vlivem konference kde jsou oddelky kazdy rok vylupovany, i v zime :-)) Na druhou stranu kdyz se tim stale hrozi pak je clovek zodpovednejsi.
Proste jsem nikdy oddelek nedelal v case tesne pred krmenim, v case kdy neni snuska. Bal jsem se aby to dopadlo kuli matce a tak jsem zodpovedne udelal oddelek, pridal matku a nasledne pro klid v dusi jsem jim vypomohl ci pritizil vetvickama :-)
Nejspis to bylo zbytecne, videl jsem ze si brani cesno ale sichr je sichr.
T.H.

Já to vždycky natahuji. Ještě chci stihnout udělat oddělek. i když je pozdě,
ještě ho chci zachránit, když se v něm matka ztratila.....Nevadí mi tomu
oddělku třeba dva týdny věnovat pozornost, i když vím, že pravděpodobnost,
že přežije, je pár procent.
Mají na to vliv i používané úly, zužovat česna u nástavků, těsnit průduchy,
škvíry, síto ve dně je velice těžké a znamená to obvykle speciální úpravy
těchto úlů, zůžit vnitřní prostor úlu přesně na velikost toho oddělku v
nástavku je prakticky nemožné, pokud to zrovna nevychází na celočíselný
násobek prostoru jednoho nástavku. Oficiální proklamovaná výhoda
nástavkových úlů - chov silných včelstev ve skutečnosti znamená, že chovat
jiné než silné včelstva v nástavcích je velice obtížné až nemožné. A proto
se to nedělá a nikdo to ani dlouhodobě nezkouší.
Nejvíc je to vidět právě v oddělcích. Kdy už cca měsíc nemá smysl zakládat
na normálních rámcích v normálním nástavku, ne nějakém speciálním
oplodňáčku, oddělek, protože by byl vyloupen a zničen, dá se v zadováku
oddělek na pár rámcích založit ještě poměrně v pohodě. S tím, že do zimy
zesílí na velikost, která už se dá přezimovat. V ideálním případě, kdyby se
vliv loupeže mohl eliminovat úplně, by mohl být takový poslední termín
založení oddělku s jedním plástem plodu, včelami a dvěma krycími plásty
někdy okolo prvního srpna. Do konce srpna by se měla vylíhnout matka,
oplodnit a rozklást a do konce října by se takový oddělek měl rozrůst na
přezimovatelnou velikost 5 - 6 obsazených rámků 39x24 se zpracovanými
zásobami.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 06, 2009 7:39 AM
Subject: Re: loupe


Zdravim,

> Áno, aj ja som pochybil v prvých rokoch včelárenia rabovku
> odložencov-oddělkov, ale už sa nepamätám, kedy sa mi to stalo naposledy. A
> bez ohľadu na to či odloženec robím s kvalitnou matkou alebo tá druhá je
> nekvalitná? Každá matky má byť v rámci chovu kvalitná!

Ta kvalitni je za penize :-) i kdyz se skutecnou kvalitou to muze byt
presne naopak

a z toho vyplýva, že
> nové včelstvo budujem s plnou zodpovednosťou. Nepoznám žiaden "trik" s
> ochranou odloženca, aké sa vyskytujú v tejto diskusii ako sú, zúženie
> plástov priehradkou-prepážkou vo vnúti úľa, letáč mám naplno otvorený ako
v
> tom čase u ostatných včelstvách a už nie otvor na jednu včelu, žiadnu
trávu
> a vetvičky na kamufláž letáčového otvoru, ten si včelstvo-odloženec, musí
> ustrážiť samo.

Ano ale vemte, ze jste bez zkusenosti a pod vlivem konference kde jsou
oddelky kazdy rok vylupovany, i v zime :-)) Na druhou stranu kdyz se tim
stale hrozi pak je clovek zodpovednejsi.
Proste jsem nikdy oddelek nedelal v case tesne pred krmenim, v case kdy neni
snuska. Bal jsem se aby to dopadlo kuli matce a tak jsem zodpovedne udelal
oddelek, pridal matku a nasledne pro klid v dusi jsem jim vypomohl ci
pritizil vetvickama :-)
Nejspis to bylo zbytecne, videl jsem ze si brani cesno ale sichr je sichr.
T.H.

Proste jsem nikdy oddelek nedelal v case tesne pred krmenim, v case kdy neni snuska. Bal jsem se aby to dopadlo kuli matce a tak jsem zodpovedne udelal oddelek, pridal matku a nasledne pro klid v dusi jsem jim vypomohl ci pritizil vetvickama :-)
Nejspis to bylo zbytecne, videl jsem ze si brani cesno ale sichr je sichr.
T.H.
------------------------------------------
To T. mluvíš o sobě? To snad není pravda.
Kdy se dělají oddělky ? Koncem května když nám včelstvo přeteklo ,vyrojilo se a nebo na to nečekáme až se tak stane.Hlavně v červnu,méně již v červenci ze stejných důvodů. Oddělky tvoříme ze 2 důvodů - buď kvůli vypěstování své vlastní matky z dobrého včelstva a následené výměny u včelstava,které nás neuspokojilo.Mnoho včelařů dává přednost rozchovu svých vlastních včelstev před nakupováním matek od chovatelů,kteří se tím zabývají a je to pro ně kšeft a jejich matky i když jsou z dobrého základu,na novém stanovišti mnohdy zklamou. Nebo jsou oddělky tvořeny s tím záměrem,že přezimují a nahradí ztráty
vzniklé na jaře. To je dobrá metoda a je třeba ji doporučit.Takový oddělek přezimuje spolehlivě i s málo cukru,protože se počítá s tím,že trvá jen do konce března,kdy je využit. Mnozí začínající si myslí,že existuje zázračná včela,která háže metráky.Tak tomu není,ale dlouholetá praxe a vnívavý včelař se toho může dočkat,že jeho výnosy jsou vysoké.Zázračná včela neexistuje
ale dlouholetým a důsledným výběrem lze docílit toho,že výnosy na včelnici budou vyrovnané a o to hlavně jde.
Je to jako s tím zahradníkem,pokud mohl,staral se o zahradu
a když zestárl a potom umřel a neměl nástupce,jeho zahrada
zarostla plevelem a nato křovím.Takže starejme se o svoje včely dobře a hlavně následníka po nás si najděte...

V ideálním případě, kdyby se
vliv loupeže mohl eliminovat úplně, by mohl být takový poslední termín
založení oddělku s jedním plástem plodu, včelami a dvěma krycími plásty
někdy okolo prvního srpna. Do konce srpna by se měla vylíhnout matka,
oplodnit a rozklást a do konce října by se takový oddělek měl rozrůst na
přezimovatelnou velikost 5 - 6 obsazených rámků 39x24 se zpracovanými
zásobami.
R. Polášek
.....................................................................................................
Tedy myslím si,že ani sám tomu nevěříš a tyhle bláboly si nech na doma a ne na tuhle konferenci.Věřím,že ty jinak nemůžeš,jsi taková letora a nic s tebou nepohne.Budeš nás tady oblažovat svými výplody i nadále,pokračuj dál a věřím tomu,že se jednou spálíš,
když toho bude přespříliš.Před tebou zde byli jiní a i když nekázali takové bludy ,taky skončili,poněvadž pochopili,že konference není výzkumný ústav,ale jsou tu mladí,začínající včelaři a těm je zapotřebí poradit aby nedělali chyby,protože chyby mnohdy odradí.

No, jsou včelaři zaměření na práci se včelami a jsou přehazovači bedniček se
včelami zaměření na trumfování, kolik kdo vytočí nejvíc medu. Přehazovači
jsou pak jen uživatelé včelařských metod, ti si vyberou jednu metodu, jak
včelařit a té se drží. Trochu jinak odlišnou práci se včelami neznají a ani
nechtějí znát. Možná to jednou zkusí, ale protože, i když třeba včelaří
desetiletí, tak znají jen tu svou metodu a mimo toho neznají o včelách nic
kromě snad nějakých teoretických vědomostí vyčtených z včelařské literatury,
tak se jim to nepovede. Následně prohlásí, že to nejde a když někdo říká a
popisuje z vlastních zkušeností, že to jde, tak si podle nich vymýšlí. Jako
když já tady popisuji věci ze svých vlastních zkušeností. Tak by se měl
každý zamyslet nad tím, jestli je včelař nebo jestli je přehazovač bedniček
se včelami. A pokud je přehazovač bedniček se včelami, tak ať píše třeba,
kolik měl medu, jak ho vytáčí a jak se ho zbavuje a podobně a nekecá do
včel.
Co se týká začátečníků, protože to jsou začátečníci, tak se kolikrát svými
začátečnickými pokusy trefí mimo metody přehazovačů bedniček a potom jediná
rada přehazovačů bedniček je "špatně, zlikvidovat, nepovedlo se to " Zatímco
ve skutečnosti to jde.....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <jemozno/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 06, 2009 10:55 AM
Subject: Radime,vzpamatuj se


V ideálním případě, kdyby se
vliv loupeže mohl eliminovat úplně, by mohl být takový poslední termín
založení oddělku s jedním plástem plodu, včelami a dvěma krycími plásty
někdy okolo prvního srpna. Do konce srpna by se měla vylíhnout matka,
oplodnit a rozklást a do konce října by se takový oddělek měl rozrůst na
přezimovatelnou velikost 5 - 6 obsazených rámků 39x24 se zpracovanými
zásobami.
R. Polášek
............................................................................
.........................
Tedy myslím si,že ani sám tomu nevěříš a tyhle bláboly si nech na doma a ne
na tuhle konferenci.Věřím,že ty jinak nemůžeš,jsi taková letora a nic s
tebou nepohne.Budeš nás tady oblažovat svými výplody i nadále,pokračuj dál a
věřím tomu,že se jednou spálíš,
když toho bude přespříliš.Před tebou zde byli jiní a i když nekázali takové
bludy ,taky skončili,poněvadž pochopili,že konference není výzkumný
ústav,ale jsou tu mladí,začínající včelaři a těm je zapotřebí poradit aby
nedělali chyby,protože chyby mnohdy odradí.

> To T. mluvíš o sobě?

Nerozumim, to jak t jako trouba :-))

To snad není pravda.
> Kdy se dělají oddělky ? Koncem května když nám včelstvo přeteklo ,vyrojilo
> se a nebo na to nečekáme až se tak stane.Hlavně v červnu,méně již v
> červenci ze stejných důvodů. Oddělky tvoříme ze 2 důvodů - buď kvůli
> vypěstování své vlastní matky z dobrého včelstva a následené výměny u
> včelstava,které nás neuspokojilo.Mnoho včelařů dává přednost rozchovu svých
> vlastních včelstev před nakupováním matek od chovatelů,kteří se tím
> zabývají a je to pro ně kšeft a jejich matky i když jsou z dobrého
> základu,na novém stanovišti mnohdy zklamou. Nebo jsou oddělky tvořeny s tím
> záměrem,že přezimují a nahradí ztráty


Diky za upozorneni, letos jsem si dost hral - choval a oddelkoval - mam oddelky kvetnove - nyni na dvou nastavcich 39x24, nevim kolik zkrmeno ale dostaly cca 15mezisten, valna vetsina jiz postavena, mam i cervnove oddelky ty zustanou v jedne bedynce - pretykaj a pak i ten jeden zminovany cervencovy kterym pozdej vymenim matku v produkcnim vcelstvu.
Takze uz malinko vim o cem je rec kdyz se mluvi o oddelcich i kdyz se stale ucim ci jsem ucen:-)

A kdyz se tak divite tak polozim otazku jak se meni nejlepe, nejbezpecneji matky? Pise se ze do smetence, pak do oddelku a nakonec az do vcelstva a ja stim souhlasim. Vcelstev mam vic nez dost, takze padla volba na oddelek.

Jinak se zkuste podivat k nekterym chovatelum matek kdy se taky daji delat oddelky - delaji to kdyz je cas a vcely :-) a ten v kvetnu, cervnu moc nemaj, a v tu dobu musi vcely do oplodnacku. Muzem diskutovat jestli je to spravne ci ne, ale tam uz jde sranda stranou, nejak se uzivit museji.

T.H.

Můžete mi poradit jak se montuje nožový ventil do plastové kuželové nádoby. Ventil má miniaturní kolmé osazení a dodané gumové těsnění je i při velmi lehkém dotažení vytlačeno mimo a tudíž je tento komplet nefunkční. Velmi rád bych se seznámil s člověkem, který si takovéto vymýšlí!

A.Turčáni:>Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.<
...........

Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969. Resp. uzavřen diskuzním koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když už reaguji, jsou stránku před tím nějaké zprávy z Konference - výzkumu otom, že když se matkám aputují v určitém místě obě přední, přestane se jako taková orientovat v kladení oplozených a neoplozených vajíček. (omyl matky je cca 80%)

Můžete mi poradit jak se montuje nožový ventil do plastové kuželové nádoby. Těsnění nedáváme pod matku, ale z druhé strany.
B.V.

To je hrůza , to co tu popisuješ.

Zajímám se o zkušenosti s léčením odpařovači Nassenheider v nástavkových úlech typu Langstroth ( Optimal ). Kolik odpařovačů je třeba v úlech složených z 6-8 NN? Postačí dva s volbou největšího odparného knotu? Bude zajištěno dostatečné uvolňování par kyseliny pro takto prostorné úly? Je třeba v průběhu léčení omezit přívod vzduchu do úlového prostoru ( omezení drátěných den a oček )? Děkuji za info.

Klasické ošetřování odparnými deskami Formidol mi svojí účinností a komplikovanou aplikací nevyhovuje.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

A.Turčáni:>Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.<
...........

Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969. Resp. uzavřen diskuzním koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když už reaguji, jsou stránku před tím nějaké zprávy z Konference - výzkumu otom, že když se matkám aputují v určitém místě obě přední, přestane se jako taková orientovat v kladení oplozených a neoplozených vajíček. (omyl matky je cca 80%)

Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).
Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa preberal pokus s amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M skutočne zisťuje obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných takadlách. Ak jej odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do buniek nesústredene a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či položí oplodnené alebo neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s amputovanou prednou nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v poriadku, no nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať trúdí plod a následne na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka už ploduje asi týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do buniek, ale veľmi málo. Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné nohy a zrejme to včely podnietilo robiť TV.

To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka podľa mňa ovplyvňuje jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa tlaková hypotéza. Matka má priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer robotníčej 5 mm, teda menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí do nej, stlačí bod, z ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a prechádzajúce vajíčko spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má priemer 6,3 mm tlak nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a neotvorí sa, teda M položí do TB neoplodnené vajíčko.
Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte ako poučovanie (a istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som len reagovať na diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.

Anton Turčáni:>Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).<
.........
V ročníku 1969 jsou články a zveřejněné zkušenosti s vlascem. Přesně to, naco jsi došel, je tam zveřejněné - že vlasec včely v některých místech překusují. (12 číslo - prosinec) Je tam jakýsi dohad otom jak by to možná šlo řešit.

Stránku před tímto v tom 12 čísle roku 1969 ve Včelařství je zpráva (zápisek) z jakési mezinárodní Konference, že matky po amputacích předních končetin (je důležité až který článek z noh je pryč) má vliv na kladení vajíček.


S tou hypotézou o velikosti dělničích buněk bych to nebral, protože mám buňky na mezistěnách z mých matric od 4,9 - 5,4 mm. (dělám si je pro sebe a vůbec mi nějaká nesouvislot nevadí a včelám jak pozoruji také ne)

Dělnice se normálně vyvíjí a plod není mezerovitý. Je pravdou, že občas se ukáže i malá trubčí plocha, ale ta je u průměru nad 5,4 mm a jsou stavěny jako viditelně trubčí. Když si vezmu pravítko tak je to docela zábavné rozteče buněk sledovat.

Ne, nejsem přesvědčen, že by matka zrovna jen průměr buňky pro oplození položeného vajíčka nutně potřebovala. Třeba to může nějak být nápomocno jako jen součást akce na kterou se spustí nějaká reakce, sám o sobě by to byl jakoby slepecký hmatový vjem. Dohromady s tykadly je to lépe přijatelné a jestli náhodou má matka i nějaké senzory na koncích nebo dál k tělu na prvních párech noh, které cití trubčí nebo dělničí feromon a tak jako podmíněný reflex se u ní rtak rozliší, jestli pustí nebo nepustí spermie na vajíčko a bylo by to jako otázka vysvětleno.

Ale ktomu je určitě mnoho jiných zapálenějších na Zemi lidí než my amatéři, aby to oni jako ověřený fakt potvrdili.

Ano,přiznávám se k tomu,že jsem také přehazovač bedniček,tak jako mnoho ostatních včelařů,kteří začínali v Budečácích,Mor.univerzálech , Tachovácích .Tehdy se neznaly všeobecně nástavky ať už jakékoliv míry.Mnoho těchto včelařů přešlo vlivem času a osvěty na nástavky a pro svoji radost si třeba ponechali i pár těch starých úlů ve kterých začínali a mají z nostalgie v nich včely.
Je vidět z Vaší reakce,že máte bedničkáře v nelibosti,nazval bych to trochu razantněji ale neudělám to,jedno je jisté,že Vám to Vaše bádání leze na mozek a jste převčelovanej a náležitě na to hrdej. Jenže ať chcete či ne,bedničkáři / na ten název jste přišel sám? / již tady do budoucna zůstanou a nebude tomu jinak pokud se neobjeví časem něco novějšího,slovy MV - racionalizačnějšího. Ale to my už tady nebudeme,ani Vaše kolikrát konfiderní rady 5x denně budou k ničemu , R. Hlavně zdraví,R...

již tady do budoucna zůstanou a nebude tomu jinak pokud se neobjeví časem něco novějšího,slovy MV - racionalizačnějšího.

______________________________________________________________

Když už, tak... ,,racionálnější,, nikoliv ,,racionalizačnější,,. Čeština opět zaplakala.
Slovo racionální znamená rozumný. Co je nové, nemusí být racionální. Např. české klasické úly ( budečáky, univerzály atd. ) jsou vývojově daleko mladší a novější než Langstroth.

S pozdravem M. Václavek

No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.
Vždyť on by měl být považován za původce
nástvkového včelařství. Jó ta Amerika.
JK

Jedním slovem RaPoták. S Tvými názormi zásadně nesouhlasím. Měl by si snížit četnost tvých šplechů a raději se zamyslet, než tu něco nasmolíš.
70ti letý přehazovač bedniček

> Klasické ošetřování odparnými deskami Formidol mi svojí účinností a
> komplikovanou aplikací nevyhovuje.
>

Tady se odpoved na prvni otazku bohuzel asi nevyskytne - bohuzel. Jiste vis, cetl jsi, ze pan Dvorsky doporucuje dva NH umistene po okrajich plodoveho hnizda. Uz nepamatuju jestli dva je maximum, ale tusim ze psal ze jeden je na tolik prostoru malo. Rozhodne si myslim, ze psal ze pouziva jen velke knoty v jakekoli dobe. Ocka typuju urcite uzavrit, nechat mozna spodni nad zuzenym cesnem - ale tady hadam. Clanek bude nekde na Emanovi - namam cas hledat, promin, ale zkusil bych hledat " Prijdou cechy morava slezko ...." Z doslechu ci z netu vim, ze formidol na takove vcelstvo se dava bez igelitu a vice desek - kdo je odvazny muze dat vedet vysledky :-)

Problem formidolu je opravdu pracnost, ted jsem se vratil od vcel, zkusmo jsem vlozil po desce do dvojich vcel. Tim ze kuli krmeni a nedostaku nastavku jsem musel nektere zuzit na dva ci tri N 39x24 pokladam formidol rovnou na ramky pod folii otvory dolu - to je docela rychle, otazka je co ucinnost, ale melo by to fungovat spravne, pary klesat dolu. V minulosti jsem to zkousel i mezi nastavky ale to bylo loni po prvnim vytaceni. Bohuzel tezko hodnotit vysledky neb jsem flakal monitoring a zaznamy. Letos jsem kapku peclivejsi.
Ale problem formidolu je, ze uz ho prvni den objevis na podlozce cupovanej i pres igelitovu ochranu. Najdes tam obcas i zihadla :-( Druhej den odstranuju folii a dalsi den uz je spad na podlozce zdrejme hodne zkreslen kuli vate nad sitem i na podlozce.

Zatim spadlo u vcelstva, kde uz je NH temer cely odparen cca 15 roztocu - ale to nevim uplne presne . U 4 aplikaci formidolu (mam malo odparovacu - chyba, mohl jsem si usetrit praci) spadlo v jednom pripade 16ks po dvou dnech, ve druhem 2 a ve dvou 0 ale to je cudne. Uz nekolik dni - tyden sleduju svetle roztoce - znamky mnozeni. Zatim nejvetsi prirozeny spad 3/2 dny - takze snad zatim dobry, ale nemam podlozky chranene a rozhodne nedokazu predvidat vyvoj, tak zkousim strilet namatkou formidolem.
Delal jsem i smyv ale tam jsem udelal dilci chybu v rozboru doma, takze jsem zvedav co se ukaze v laborce. Doma vysla dvakrat 0

Podelte se taky nekdo, neni to nezabavna hra kdyz uz se zacnou objevovat na podlozkach, jen chybej data a zkusenost.

Tebe prosim o info kdy pripojujes oddelek k produkcnimu? Ci uz jsi pripojil - predpokladam ze krmis.... A oddelek v tvem pripade znamena 1NN ci i vice? Ja budu pripojovat pozdeji....

Diky
T.H.

Tomáš Heřman napsal:
>Jiste vis, cetl jsi, ze pan Dvorsky doporucuje dva NH umistene po okrajich plodoveho hnizda.
>Uz nepamatuju jestli dva je maximum, ale tusim ze psal ze jeden je na tolik prostoru malo.
>Rozhodne si myslim, ze psal ze pouziva jen velke knoty v jakekoli dobe.
............
Pokud si to dobře pamatuju já, tak v oficiálním návodu se píše o umístění u silných včelstev dvou odpařovačů na obou stranách plodového hnízda.
Naopak v diskusi se zkušenějšími jsem pochopil, že používají jeden odpařovač i v silném včelstvu, ale vždy doprostřed nad plodové těleso a vždy s velkým knotem.

Radek Krušina

Anonym 70 letý přehazovač bedýnek napsal:
>Jedním slovem RaPoták.
>S Tvými názormi zásadně nesouhlasím. Měl by si snížit četnost tvých šplechů a raději se zamyslet, než tu něco nasmolíš.
>70ti letý přehazovač bedniček
...................

Nechápu, co kdo pořád proti Radimovi píše.
Pokud jeho zkušenosti umíte vyvrátit jako nesprávné, tak argumentujte.
Takovéto útoky na osobu jsou nedůstojné diskuse.
Protože je tato diskuse svobodná, může tu přece každý diskutovat svobodně.
Proč by neměl někdo diskutovat, protože je mladý nebo starý nebo nezkušený, nebo má jiné zkušenosti než jiní?

Úsměvné je, jak si mnohé takovéto příspěvky odporují:
jedni píšou, že se tu nemají presentovat názory a zkušenosti, které nejsou běžné či učebnicové či nástavkové či nevímjaké, protože by to mohlo ublížit začínajícím včelařům.
Jiní zase posílají začínající včelaře si nastudovat materiál, když už se odváží tu přispět. :)))

Myslím, že ve svobodné diskusi je potřeba argumentovat, nebo neargumentovat, pokud to nestojí za komentář.
Kdyby sem něco nepatřilo, má konference zřejmě svého správce.

Radek Krušina

Tebe prosim o info kdy pripojujes oddelek k produkcnimu? Ci uz jsi pripojil - predpokladam ze krmis.

Aj keď otázka nepatrí mne, skúsim ponúknuť moje poznanie, pretože som niekoľko rokov spájal pomocné včelstvá s produkčnými a ich silu som vyhodnocoval po prezimovaní a porovnával s včelstvami, kde prebehol tradičný rituál prípravy včelstva do novej sezóny.
Začal som spájať najskôr už v auguste- srpnu, postupne som ako roky plynuli do neskoršieho termínu. Výsledok vo forme silnejšieho včelstva som nedosiahol, spojené včelstvo nebolo o nič silnejšie ako to čo nebolo posilňované. prišiel som na jeden fakt, kranská včela vytvára stredne silné včelstvá a spojené včelstvo automatiky vytriedilo na prirodzenú silu 1,3 kg plus mínus O,3 kg.
Spojenie včelstiev som posúval každý rok na pozdejší termín až som mohol konšatovať, že dve včelstvá spojené v októbri X. mes, že spojením dvoch 1 kg včelstiev,po prezimovaní som mohol konštatovať, že včelstvo má naozaj 2 kg.

Chov oddelených včelstiev má význam v tom, že obidve včelstvá sa vnútorne diferencuje určitá časť včiel na včely zimné dlhoveké až do IX. mes. a potom je táto vlastnosť zimných včiel nezvratná. Zásobné včelstvo som udržoval na primeraných zásobách, aby ekonomika chovu bola rentabilná, ale to je vec názoru.

Preto spájanie včelstiev by sa malo konať podľa krátkeho objasňujúceho popisu a technologickom postupe, v X.mesiaci a to po odobratí jednej matky cez noviny. Z miesta kde bolo uložené pridávané včelstvo, odstránime všetko čo by pripomínalo lietavkám ich stanovište, aby sa nemohli (žiaden úľ s plástami), aby sa tam lietavky nemohli usadiť.

Do produkčních včelstev (Langstroth) dávám 2 NH na jaře, místo natírání
plodu, 2 NH týden po první části krmení. Aplikace během krmení nebo
bezprostředně po nakrmení se mi zdá nevhodná, protože v úlu je hodně vody,
která na sebe váže páry kyseliny. Pokud v úlu ponecháváte při posledním
vytáčení mednou komoru a můžete si dovolit krmit později, bylo by samozřejmě
nejlepší aplikovat NH bezprostředně po vytočení (na to se chystám v příštím
roce). Aplikuji po stranách horní části plodového hnízda. Používám velké
knoty. Všechna očka mám zavřená, po posledním vytočení zužuji česno, pod
sítem ponechávám podložku (ta není zepředu a zezadu utěsněná lištou).
Podotýkám, že to jsou jen mé dvouleté zkušenosti s NH a zrovna v letech, kdy
příroda sama o sobě kleštíkovi příliš nepřála. Do nových včelstev (květnové
oddělky ve 3NN) dávám 1 NH. V loňském roce jsem u pozdních oddělků aplikoval
NH až v září a kyselina se při nižších teplotách příliš pomalu odpařovala.
Zkoušel jsem odparnou plochu zvětšovat pijákem připnutým ke knotu, napnutým
mezi loučky napínáčky (výrobce to ostatně také doporučuje a nabízí). Byla to
sice improvizace ale pomohlo to.
J.T.

>
> Zajímám se o zkušenosti s léčením odpařovači Nassenheider v nástavkových
> úlech typu Langstroth ( Optimal ). Kolik odpařovačů je třeba v úlech
> složených z 6-8 NN? Postačí dva s volbou největšího odparného knotu? Bude
> zajištěno dostatečné uvolňování par kyseliny pro takto prostorné úly? Je
> třeba v průběhu léčení omezit přívod vzduchu do úlového prostoru ( omezení
> drátěných den a oček )? Děkuji za info.
>
> Klasické ošetřování odparnými deskami Formidol mi svojí účinností a
> komplikovanou aplikací nevyhovuje.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

>Delal jsem i smyv ale tam jsem udelal dilci chybu v rozboru doma, takze jsem zvedav co se ukaze v laborce. Doma vysla dvakrat 0 TH <
------------------------------------------------------------
Můžete tu dílčí chybu konkretizovat? U smyvu jsem nalezl ze 4 vzorků pouze 1 roztoče. To u včelstva, kde dosud nebyli roztoči na podložce nalezeni. Naopak, u včelstev se spadem
nebylo ve smyvu nic. Také čekám, co na to VÚ Dol.
JK

RK:
Myslím, že ve svobodné diskusi je potřeba argumentovat, nebo neargumentovat, pokud to nestojí za komentář.
Kdyby sem něco nepatřilo, má konference zřejmě svého správce
---
V preambuli konference je, že má sloužit ke svobodné komunikaci včelařů, ale zřejmě plní úspěšně i další funkci:
Léčení mindráků těch, co se mnohdy bojí i podepsat. Třeba jen trvalou a stálou přezdívkou.

Karel

No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.

______________________________________________________________

Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel nástavkový úl s trámci. Rámky nepoužíval, takže jeho úl měl polorozběrné dílo. Tento typ úlu se neujal.
Lorenzo Lorraine Langstroth ( 1810-1895 ) objevil včelí mezeru a jako první vynalezl nástavkový úl s rozběrným dílem ( rámky ). Tento úl nejen, že se s menšími úpravami používá dodnes, ale také patří k nejrozšířenějším úlovým soustavám v rámci celého světa.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Potrebujem zdroj informácie o "dĺžke" života samičky Varroa destructor, v jeho prirodzenom úľovom prostredí v letnom období. Je také niečo? Prosím o informáciu. Ďakujem.

Preco potom mlade matky kladu menej trubcov ako stare? Asi to ci polozi trubca nezavisi len od buniek. Alebo vcely pri starych matkach umyselne tahaju trubcie bunky?

--- On Thu, 8/6/09, A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:

> From: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Subject: Re: lé?ení varoázy
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Thursday, August 6, 2009, 6:32 AM
> A.Turčáni:>Naprotitomu som
> prekvapený silou včelích hryzadiel pri
> odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien,
> ktorý som skúšal v
> tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté
> konce O,33 mm vlasca
> trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť
> poškodený vlasec drobrnými
> záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem
> drôtu nič iné nepoznala
> a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo"
> tvrdší a stopy neostanú
> Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom
> čase neriešiteľné, raz
> vyrieši i tento.<
> ..........
>
> Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969.
> Resp. uzavřen diskuzním
> koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když
> už reaguji, jsou
> stránku před tím nějaké zprávy z Konference -
> výzkumu otom, že když se
> matkám aputují v určitém místě obě přední,
> přestane se jako taková
> orientovat v kladení oplozených a neoplozených
> vajíček. (omyl matky je cca
> 80%)
>
> Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie
> je v kontexte s
> mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie
> vedenie).
> Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa
> preberal pokus s
> amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M
> skutočne zisťuje
> obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
> Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných
> takadlách. Ak jej
> odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do
> buniek nesústredene
> a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či
> položí oplodnené alebo
> neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
> V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s
> amputovanou prednou
> nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v
> poriadku, no
> nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať
> trúdí plod a následne
> na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka
> už ploduje asi
> týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do
> buniek, ale veľmi málo.
> Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné
> nohy a zrejme to
> včely podnietilo robiť TV.
>
> To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka
> podľa mňa ovplyvňuje
> jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa
> tlaková hypotéza. Matka má
> priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer
> robotníčej 5 mm, teda
> menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí
> do    nej, stlačí bod, z
> ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a
> prechádzajúce vajíčko
> spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má
> priemer 6,3 mm tlak
> nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a
> neotvorí sa, teda M položí
> do TB neoplodnené vajíčko.
> Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte
> ako poučovanie (a
> istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som
> len reagovať na
> diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.
>

Tebe prosim o info kdy pripojujes oddelek k produkcnimu? Ci uz jsi pripojil - predpokladam ze krmis.... A oddelek v tvem pripade znamena 1NN ci i vice? Ja budu pripojovat pozdeji....

______________________________________________________________

Medobraní jsem prováděl 16. 7. a nelituji toho. Med byl zcela zralý. Stále u nás není po snůšce ani vidu ani slechu ( ustala někdy začátkem července ). To málo nektaru, co včely v současnosti nosí, sotva stačí na jejich obživu. Sbírají především pyl. Už mám nakrmeno ( vše jsem zakrmil v průběhu druhé poloviny července ).

Oddělky připojuji zásadně jen v říjnu ( před prvním podzimním léčením ). Př. Turčáni má pravdu v tom, že spojování v srpnu, či ještě dříve, nepřináší žádaný efekt ( posílení včelstva nad standart ).

V říjnu se včelstva připojují zcela bez problémů i naostro ( v tuto dobu je novinový papír zbytečností ). Pokud včelstva nemají plod, lze matky po dostatečném vypuknutí zjevných známek osiřelosti přidat česnem ( očkem ) rovnou mezi včely ( pro jistotu matky namáčím v cukerném roztoku ). Je úžasné sledovat, jak se včely ihned po přidání matky uklidní a začnou se stahovat do úlu. Nepřijetí matky v říjnu včelstvem bez buňky plodu je vysoce nepravděpodobné. V této situaci je zcela zbytečné se handrkovat s klíckami. Abych měl včelstva v říjnu bez plodu a zároveň měl přehled o všech matkách, vládám je v září v dostatečném předstihu ( 4 týdny před plánovaným spojením ) do izolačních klícek.

Oddělek u mě znamená včelstvo, které v současnosti obsedá 3 NN.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Z doslechu ci z netu vim, ze formidol na takove vcelstvo se dava bez igelitu a vice desek - kdo je odvazny muze dat vedet vysledky :-)
______________________________________________________________

Vloni a letos jsem běžně naráz aplikoval i 80 ml HCOOH ( jedna F. deska má 40 ml ) kapesníkovou metodou bez zjevného poškození včelstev ( očka a stropní větrání zadělané ). Od tohoto postupu chci letos upustit, protože jeho účinnost není moc vysoká ( odhaduji, že menší než u Formidolů ), protože doba léčení trvá necelých 24 hodin, během kterých se dávka kyseliny zcela vypaří ( Formidol při dodržení metodiky účinkuje 3 dny ). Je to spíše diagnostická metoda, než léčení. Pokud se Formidol rovnou vyndá z regulačního obalů, vyjde to úplně nastejno s kapesníkovou metodou.

S pozdravem M. Václavek

Nemáš pravdu Janyš zavedll sice e rozběrný úl. Pohyblivá dílo však zavedl syrský včelař Abé Dela Rocca na loučkách 1790. Na něj nezaávisle navazuje Švýcar František Huber 1792 , vynalezl rámkový úl známý jako Čejkováka o dvacet let později je vyrábí Petr Prokopovič
Pramen:: Josef Nepraš ČESKÉ VČELAŘSTVÍ r.v.. 1971

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?ehazova?i bedni?ek
> Datum: 07.8.2009 09:03:48
> ----------------------------------------
> No jo chlapci, Janiš by z vás radost neměl.
>
> ______________________________________________________________
>
> Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel nástavkový úl s
> trámci. Rámky nepoužíval, takže jeho úl měl polorozběrné dílo. Tento typ
> úlu se neujal.
> Lorenzo Lorraine Langstroth ( 1810-1895 ) objevil včelí mezeru a jako první
> vynalezl nástavkový úl s rozběrným dílem ( rámky ). Tento úl nejen, že se s
> menšími úpravami používá dodnes, ale také patří k nejrozšířenějším úlovým
> soustavám v rámci celého světa.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna-o-50-vcelstev

http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player.html?id=00971403&br=48&s=

Preco potom mlade matky kladu menej trubcov ako stare? Asi to ci polozi trubca nezavisi len od buniek. Alebo vcely pri starych matkach umyselne tahaju trubcie bunky?

Veď je to logické, včely chovajú trúdov, aby zabezpečili oplodnenie matky. Ak sa M oplodní matka z RN alebo pridáme mladú M, ten problém kladenia neoplodnených vajíčok pominie, včelstvo si zabezpečilo mladú M, rozmnožovať sa už nebude. Ak však včelstvo pre nejakú príčinu robí TV (a môže to byť aj mladá M), začne včelstvo znovu ošetrovať trúdí plod.
Stavba nových trúdiek buniek je logická a vychádza vždy z potreby svojho rozmnoženia-rojenia a je jedno či je v úli stará alebo mladá M.
Ja som nepísal vo svojom predchádzajúcom komentári prečo včelstvo stavia trúdie bunky, ale prečo matka dokáže klásť do nich oplodnené vajíčka a vzápätí neoplodnené.

Oddělek u mě znamená včelstvo, které v současnosti obsedá 3 NN.

technický výraz oddélek-odloženec nie je tom v koľkých debničkách je usadený, ale o tom, že toto včelstvo vzniklo ako odělené-odložené viacerých plástov s plodom, včelami a zásobami. Ak v ňom začne plodovať matka, je to samostatná jednotka včelieho spoločenstva, teda včelstvo.

Nepřijetí matky v říjnu včelstvem bez buňky plodu je vysoce nepravděpodobné. V této situaci je zcela zbytečné se handrkovat s klíckami.

Ja túto integráciu robím bez zbytočného sa handrkovania z klietkami a použitia novinovej clony, tá je potrebná preto, aby spojenie dvoch včelstiev neprepuklo do súboja včiel (a to sa stáva, je to poznatok s praxi nie z jednej integrácii ale z dvoch desiatok rokov.)

Tvoja nevyzretosť (ale šikovný si, to uznávam) vidieť aj pri hodnotení včelstva ako včelstvo bez bunky plodu, je ďaleko od pravdy, lebo sú roky, keď v říjnu-októbri sú vo včelstvách aj väčšie rozlohy 2-10 dm2 plodu. Plod pri spájaní nie je prekážkou, ale počítať s tým treba. Robil som sledovanie po viac rokov plodovanie starých (relatívne) a mladých M (nasadených v roku pokusu) a zistil som, že v priemere vo väčšej skupine včelstiev bol pomer 50:50 % s nejakými menšími výchylkami.
Takže všetko môže byť relatívne.

technický výraz oddélek-odloženec nie je tom v koľkých debničkách je usadený, ale o tom, že toto včelstvo vzniklo ako odělené-odložené viacerých plástov s plodom, včelami a zásobami. Ak v ňom začne plodovať matka, je to samostatná jednotka včelieho spoločenstva, teda včelstvo.

______________________________________________________________


To mi nemusíte vysvětlovat. To je naprosto jasné.

Př. T. Heřman se mě ptal, jak silné oddělky chovám. Odpověděl jsem mu, že u mě oddělek znamená včelstvo, které v současnosti obsedá 3 NN. ...to znamená, že chovám oddělky, které v současnosti obsedají 3 NN ( pro některé včelaře jsou to běžná včelstva a pro některé už v tuto dobu ani ne to ). Není to žádný zázrak, ale obyčejné květnové oddělky ze 4 plodových plástů.

____________________________________________________________


Tvoja nevyzretosť (ale šikovný si, to uznávam) vidieť aj pri hodnotení včelstva ako včelstvo bez bunky plodu, je ďaleko od pravdy, lebo sú roky, keď v říjnu-októbri sú vo včelstvách aj väčšie rozlohy 2-10 dm2 plodu.

____________________________________________________________

Je vidět, že nečtete pozorně moje příspěvky. Kdybyste je četl pozorně, věděl byste, že matky v září vkládám do izolačních klícek, a tak jím znemožním klást. V říjnu mám včelstva bez plodu, ať je rok jaký je, a zároveň každou matku mám po ruce. Je tím zajištěna vysoká účinnost ošetření fumigací ( plodové hledisko ). Takto budu letos postupovat po čtvrté.

S pozdravem M. Václavek

>Janiš, pokud se nepletu ( opravte mě prosím ), vymyslel... M. Václavek <
-----------------------------------------------------------
Pokusím se. J.A.Janiš nástavkový úl navymyslel. Byl však jeho propagátorem. Ve druhé polovině 18. století počaly vznikat úly dělitelné. Kdo na tuto myšlenku přišel se již patrně nedovíme. Má ale zcela určitě náš vděk. Opřeme se tedy o literaturu. Literatura uvádí, že dělitelné úly truhlíkové sestrojil a propagoval v tisku ve Francii Palteau (1756), tyto zlepšila švýcarská včelařka Vicatová (1764) a v různých modifikacích je potom užívali a šířili další včelaři (Širach, Christ, Huber aj.). Myšlenku truhlíkových úlů převzal v osmdesátých letech i Janiš. Kromě truhlíkových úlů z prken doporučoval pro přechodné období rozřezat špalkové úly na prstence a ty používat podobně jako truhlíky z prken, jako stojany, nebo ležany. Při použití truhlíkových úlů stojanů se používaly ke zpevnění včelího díla pevné lišty na horní straně truhlíku (Christ) nebo vyjímatelné kříže (Janiš aj.). Teprve konstrukce truhlíkových ležanů (Vicatová, Janiš) se již velmi přiblížila vzniku rámku, respektive truhlíku, ve kterém byl jen jeden plást - též i Huber. Skutečný rámek sestrojil v letech 1813 - 1814 P.I.Prokopovič. Na vývoji úlu se ve čtyřicátých letech 19. století podíleli Jan Wunder na Moravě, Jan Oettl v Čechách, Jan Dzierzon ve Slezsku a v polovině století i L.L.Langstroth. Pohyblivé dílo (loučky - trámky)se připisuje Syrskému včelaři ABÉ DELA ROCCA (1790), nezávisle na něm Huber, Prokopovič, Jan Wunder. Tak vidíte příteli, že ve včelařské historii není nikdo první a je zde mnoho včelařů již neznámých, jejichž objevů využili jiní a nemůžeme s určitostí tvrdit ani to, že L.L.Langstroth je vynálezcem včelí mezery. Jedno se ale Langstrothovi upřít nedá, pokud i na to jej někdo nenavedl. To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků. Do té doby se používaly pouze jako prostředek k linchování. Tak kopni do té bedny ať panstvo... Tím ale nechci jeho zásluhy na způsobu chovu včelstev a jeho zásluhy o americké včelařství, které se skutečně rozšířilo do celého světa upřít. Dnes již nenalezneme v oboru gramotného včelaře, který by neznal jméno Lorenzo Lorraine Lngstroth.
JK

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 8. 2009
Informácia

>Potrebujem zdroj informácie o "dĺžke" života samičky Varroa destructor, v jeho prirodzenom úľovom prostredí v letnom období. Je také niečo? Prosím o informáciu. Ďakujem.<
.............
Jde o modelové situace.

Něco jsem Ti vyštrachal na

http://www.saudibiosoc.com/SJBS/11-1/files/3.pdf

ale asi z toho nebudeš moc moudrý. ;-)

Děkuji za vysvětlení, jak to s vynálezem nástavkové technologie bylo.

____________________________________________________________

Jedno se ale Langstrothovi upřít nedá, pokud i na to jej někdo nenavedl. To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
____________________________________________________________

Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku ( jako údajný Einsteinův výrok o včelách ). Každopádně je to zajímavé.

S pozdravem M. Václavek

Gusti, vedel som, že nesklameš. Aj keď som typický anglický analfabet, nejak si poradím, priatelia pomôžu. Ďakujem

>To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku ( jako údajný Einsteinův výrok o včelách ). Každopádně je to zajímavé. S pozdravem M. Václavek <
------------------------------------------------------------
To víte příteli, zda je to pomluva jedovatých hub nebo následek vypité bedny Vhisky to už nám patrně nikdo neřekne.
Prý podle vnitřních rozměrů beden dělal rámky. Ale kdo ví? Do prohibice na alkohol v USA zbývalo asi 70 let, tak ta Vhisky snad byla ještě i pitná ......
JK

Již je to delší bobu, co o tom bylo pojednání ve Včelařských překladech. Délka života je různá až několik měsíců v zimě. Rozhodující je kolikrát se nechal zavíčkovat, tedy rozhodující není čas, ale jeho reprodukce. Tuším, že tam byl uveden průměr nebo až čtyřikrát.

Ještě dodatek. Bylo tam několik fotografií,údaje po kolika hodinách chodí se nasát hemolymfy ( 6 hod), kde se zdržují( pod víčkem), po koika hodinách se rodí jednotliví roztoči (30 hod), jak je to se samečkem ( první, přeměna "úst" na pohlav. orgán) a řada dalších zajímavostí
Až se mi podaří najít, sdělím ročník a stranu.

Co ovlivňuje roztoče, když někde padají živí a jinde v úle jen mrtví? Jaký je rozdíl když se zbavují donesených nebo vlastních vylíhnutých? Otázek je plno. Sleduji to ve skleněných úlech, ale pokud je to už někde popsáno, hodně by nás to poučilo.
Podařilo se mi konečně natočit jak klade trubčice. Není to profi, ale na ukázku pro zájemce to stačí. Fotka matky je i na webu.
B.V.

Že bys uvedl adresu ?
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Inform?cia
> Datum: 08.8.2009 08:06:37
> ----------------------------------------
> Co ovlivňuje roztoče, když někde padají živí a jinde v úle jen mrtví? Jaký
> je rozdíl když se zbavují donesených nebo vlastních vylíhnutých? Otázek
> je plno. Sleduji to ve skleněných úlech, ale pokud je to už někde
> popsáno, hodně by nás to poučilo.
> Podařilo se mi konečně natočit jak klade trubčice. Není to profi, ale na
> ukázku pro zájemce to stačí. Fotka matky je i na webu.
> B.V.
>
>
>

Pán Tichý ďakuejm, v podstate o Vd viem "skoro všetko", teraz potrebujem pojednanie (ak bolo niekde prebádané), konkrétne výsledky o dĺžke života Vd v letnom období, keď sa nemôže rozmnožovať z dôvodov npr. v čase včelstva po vyrojení alebo v čase keď je včelstvo z iných príčin bez M.Na prvé prečítanie je to nezmyselné, ale má to svoju logiku, jednak v tom čase nepribúda počet Vd vo včelstve ak by k tomu prispel kratší život tohoto parazita, včelstvo by malo väčšiu nádej prežiť bez jeho zamorenia.

>To je využití prázdných beden od Vhisky jako nástavků.
Je toto tvrzení ověřené? Podle mínění některých se jedná o smyšlenku
-----------------------------------------------

Nevím jestli je to originální ale šířím to já.

V literatuře se mluví snad o bednách od rybích konzerv které viděl u obchodníka.

ALe já jsme exactně proměřoval řadu lahví od Whisky, především Bourbon a měl jsem někde uloženy výsledky¨, ale už nevím kde. :-))
Nevím proč bych prokopával dno od bednz sleďů, ale vztek když mi dojde bedna whisky si dovedu živě představit i stím prokopnutím dna, když ji vyhazuji ze sklepa.
Ve výzkumu jsem připraven pokreačovat, hned jak seženu potřebný grant. Říká se tomu experimentální archeologie, a myslím že včelaři by si zasloužili, aby věděli jestli song "Tak kopni do tý bedny" není zapomenutou hymnou PSNV.

Taktéž doporučuji kopat do bedny - nástavků když strčíte již za chladných dní knot s varidolem do úlu. Naruší to chomáč lépe jak teplá PETka v podmetu - kam se vejde zase jen ta placatá PETka od Whisky.


Karel

Jde o to, o co jde včelaři. Klasická spekulace, buď mám informace že může něco přijít nebo to "risknu" a sezónu ukončím.
Staří sedláci vždy ríkali, že kosou pluh a nějak tak by to mělo být i u včel. Po odebrání posledního medu, hnedka dávka roztoku. Červenec a srpen jsou totiž ty stěžejní měsíce, kdy to může včelař zvládnout nebo všechno totálně po...

S dovolením se ještě podělím a předám zkušenost začínajícím včelařům,kteří mají obavy z přehazováním nástavců u sestavy optimal.Jsou neoprávněné!V prvních letech včelaření jsem také s nástavky poctivě rotoval,(literatura dr.Bretchko,V.Ptáček)ale postupem času a se získáváním zkušeností jsem zjistil,že jsou to operace zbytečné a že zde dochází k zbytečnému roztřžení a kompaktibilitě včelího hroznu.Zimuji ve třech nástavcích.Na jaře neprovádím záměnu(rotaci) prvního za třetí,ale na nejvyšší(třetí) přidám jednoduše" bedničku" souší.Asi za tři týdny,když nemám v zásobě více souší,podložím mezi třětí a čtvrtý další nástavek mezistěn a za dalších 2-3 týdnů opět další nástavek mezistěn.Dva nástavce mezistěn je hravě vystavěno.To jsou včelstva v šesti nástavcích a z pravidla většina včelstev vyžaduje vystavení ještě sedmého nástavec.Tohle opravdu s dovolením některých z vás píšu pro ty,kteří mají zájem včelařit (ne králikařit v univerzálech) a mít z toho nejen příjemné(skoro bezpracné) pocity a radost,ale také vysoce nadprůměrné výnosy nejen medu.S pozdravemP.Z

Zimuji ve třech nástavcích.Na jaře neprovádím záměnu(rotaci) prvního za třetí,ale na nejvyšší(třetí) přidám jednoduše" bedničku" souší.Asi za tři týdny,když nemám v zásobě více souší,podložím mezi třětí a čtvrtý další nástavek mezistěn a za dalších 2-3 týdnů opět další nástavek mezistěn.Dva nástavce mezistěn je hravě vystavěno.

____________________________________________________________

Rotace je metoda provozovaná v nízkonástavkových úlech za účelem podpoření rozšiřování plodového tělesa a převrstvení cukerných zásob do spodních částí úlů. Zatím ji provozuji, ale s přibývající sílou zimujících včelstev také docházím k závěru, že se to bez ní obejde.

Jinak v 3 NN úlech bych si rotaci dovolil jedině s podsazeným nástavkem se soušemi ( kvůli předejití přitisknutí plodového tělesa ke dnu a možnosti následného podchlazení za nepříznivých dní ). Včelařím s vysokými dny a ačkoliv nepoužívám stavení zábrany, nemám zásluhou podsad ( ,,krycími,, nástavky pod plodovými ) problémy se stavbou divočiny v podmetu ( kromě oddělků... tam to podporuji ).

S pozdravem M. Václavek

Že bys uvedl adresu ?
Za slušnost se neplatí.


http://leteckaposta.cz/775549580

Vytocil jsem silne horky med. Nevyznam se v lesni kvetene a nemam cas spacirovat po lese, co kde kvete ci kvetlo. Je tu odbornik, kdo urci na dalku jaky je puvodce teto chuti?

Med je svetle zluty, vune se tezko da nosem urcit. Na jazyku po nekolika okamzicich zretelne zhorkne. Tradicni pocatecni sladkou chut vystrida horka, ktera mi ale nepripada zas tak neprijemna.

Snuska byla v prubehu cervence, jedna se o smiseny les s prevahou listnatych stromu, nadmorska vyska asi 300 m nad morem. Stanoviste je uprostred lesa, takze snuska z okolnich poli a zahrad je snad zanedbatelna.

Vresovy med je pry horky, ale ten je pry tmavy a vres roste jen v nekterych lokalitach.

Čistě květový lípový med, bez příměsi medovice, má vedle lipové vůni a chuť
trochu do máty a je trochu nahořklý. Je hodně světle žlutý. Krystalizuje
středně rychle a pokud se nepastuje, zkrystalizuje ve velice tvrdou hmotu,
tvrdší než jiné medy. Moje zkušenosti jsou z lípy malolisté, nevím, jak to
je s lípou velkolistou. U nás medovaly tyto lípy kolem 10 až 20 července.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 09, 2009 7:02 AM
Subject: horky med


> Vytocil jsem silne horky med. Nevyznam se v lesni kvetene a nemam cas
> spacirovat po lese, co kde kvete ci kvetlo. Je tu odbornik, kdo urci na
> dalku jaky je puvodce teto chuti?
>
> Med je svetle zluty, vune se tezko da nosem urcit. Na jazyku po nekolika
> okamzicich zretelne zhorkne. Tradicni pocatecni sladkou chut vystrida
> horka, ktera mi ale nepripada zas tak neprijemna.
>
> Snuska byla v prubehu cervence, jedna se o smiseny les s prevahou
> listnatych stromu, nadmorska vyska asi 300 m nad morem. Stanoviste je
> uprostred lesa, takze snuska z okolnich poli a zahrad je snad
zanedbatelna.
>
> Vresovy med je pry horky, ale ten je pry tmavy a vres roste jen v
nekterych
> lokalitach.

>Čistě květový lípový med, bez příměsi medovice, má vedle lipové vůni a chuť
trochu do máty a je trochu nahořklý.

Ne tohle neni z lipy. Lipa byla vytocena predtim. Lipovy obsahuje mentolu, jehoz vune a chut se snadno rozpozna.
Tenhle je ale silne horky.

Tak to nevím, nesetkal jsem se s tím ani jsem o silně hořkém medu neslyšel.
.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 09, 2009 9:04 AM
Subject: Re: horky med


> >Čistě květový lípový med, bez příměsi medovice, má vedle lipové vůni a
> chuť
> trochu do máty a je trochu nahořklý.
>
> Ne tohle neni z lipy. Lipa byla vytocena predtim. Lipovy obsahuje mentolu,
> jehoz vune a chut se snadno rozpozna.
> Tenhle je ale silne horky.

Takto ale jsou v prvních třech nást. stále stejné plásty, které jen
stárnou - tmavnou a těžknou, žádná obměna díla ve třech dolních
(plodištních) nástavcích!
K. Čermák

petr napsal(a):
> S dovolením se ještě podělím a předám zkušenost začínajícím včelařům,kteří
> mají obavy z přehazováním nástavců u sestavy optimal.Jsou neoprávněné!V
> prvních letech včelaření jsem také s nástavky poctivě rotoval,(literatura
> dr.Bretchko,V.Ptáček)ale postupem času a se získáváním zkušeností jsem
> zjistil,že jsou to operace zbytečné a že zde dochází k zbytečnému roztřžení
> a kompaktibilitě včelího hroznu.Zimuji ve třech nástavcích.Na jaře
> neprovádím záměnu(rotaci) prvního za třetí,ale na nejvyšší(třetí) přidám
> jednoduše" bedničku" souší.Asi za tři týdny,když nemám v zásobě více
> souší,podložím mezi třětí a čtvrtý další nástavek mezistěn a za dalších 2-3
> týdnů opět další nástavek mezistěn.Dva nástavce mezistěn je hravě
> vystavěno.To jsou včelstva v šesti nástavcích a z pravidla většina včelstev
> vyžaduje vystavení ještě sedmého nástavec.

Takto ale jsou v prvních třech nást. stále stejné plásty, které jen
stárnou - tmavnou a těžknou, žádná obměna díla ve třech dolních
(plodištních) nástavcích!
K. Čermák

petr napsal(a):
> S dovolením se ještě podělím a předám zkušenost začínajícím včelařům,kteří
> mají obavy z přehazováním nástavců u sestavy optimal.Jsou neoprávněné!V
> prvních letech včelaření jsem také s nástavky poctivě rotoval,(literatura
> dr.Bretchko,V.Ptáček)ale postupem času a se získáváním zkušeností jsem
> zjistil,že jsou to operace zbytečné a že zde dochází k zbytečnému roztřžení
> a kompaktibilitě včelího hroznu.Zimuji ve třech nástavcích.Na jaře
> neprovádím záměnu(rotaci) prvního za třetí,ale na nejvyšší(třetí) přidám
> jednoduše" bedničku" souší.Asi za tři týdny,když nemám v zásobě více
> souší,podložím mezi třětí a čtvrtý další nástavek mezistěn a za dalších 2-3
> týdnů opět další nástavek mezistěn.Dva nástavce mezistěn je hravě
> vystavěno.To jsou včelstva v šesti nástavcích a z pravidla většina včelstev
> vyžaduje vystavení ještě sedmého nástavec.

____________________________________________________________


V souvislosti s tím se chci př. Petra zeptat, zda jako já zimuje na panenském díle ( či jen z části na tomto díle )? Vyplývá to z nástinu jeho metodiky včelaření. Děkuji za případný podrobnější popis dotyčného včelařského postupu.

S pozdravem M. Václavek

Nedělní cena cukru, tak jsem to chtěl odzkoušet.
Po 9.hodině tam měly už jen naaranžovaný "normálně drahý" cukr. Podle velikosti regálu tam mohli mít ráno tak 80kilo cukru, pokud by byl plný.
Tesco - omezení neuvádějí, ale tvrdí že normálních je 12kilo na osobu a den.
-----
Takže moje včely dojedou letos rezervu, a pokud si příští rok nevydělají na novou, tak budou na suchu. :-)

Vzhledem k cenám medu, ke kterým se schyluje jim pak klidně koupím drahý v pytlích na rozpouštění. :-))

Karel

Skončil včelařský rok,někde úspěšný,někde to měli horší.

A tak je neděle,den sváteční,den na zamyšlení našeho konání. Pomodleme se bedničkáři alespoň v duchu , já začnu : Otčenáš jenž jsi na nebesích,posvěť se jméno Tvé,přijď království tvé jako v nebi tak i na zemi,chléb náš vezdejší dej nám dnes a příští rok metrák medu od každého přehazovaného včelstva v bedničkách či truhlících.
Odpusť nám naše viny,kterými jsme se dopustili na našich včelách třeba tím,že jsme jim dali o nějaké to kilo cukru na zimu míň v naději,že třeba přežijí a nezklamou toho svého bedničkáře,který jim tak nešetrně roztrhává na jaře to jejich sezení,které mají tak rádi. Bedničkář víceletý
přeje všem bedničkářům a truhlíkářům hodně zdraví do příštího včelařského roku,taktéž to samé i jejich včelám.

Ano,je to tak.Zimuji jen výhradně na díle,které si včely postavily a zakladly též včelařský rok.Spodní 3-4 nástavky v srpnu a září odebírám a tmavé likviduji.Další rok bez jarního přehazování jen stavím souše navrch a mezistěny podstavuji pod nejhořejší.To je vlastně rotace bez narušování celistvosti plodového hnízda.Za deset let včelaření jsem objevil u stanoviště jen jeden mohutný roj a to jsem u včel se železnou pravidelností každé ráno(probuzovací procházka)a ve večerních hodinách,kdy oči v období rojení vždy zamíří do korun blízkých duranccí.Podotýkám také,že mé snůškové podmínky jsou asi nadstandartní,kdy začínají meruňkama,veškeré ovocné stromy,kaštany,akáty,lípy,slunečnice a jetele.Takové šteští asi většina včelařů nemá.S pozdravem.P.Z.

ahoj ani jak se máš kdy při jedeš
co ezuzezieřuorweíčšíeuisdáídiotfgotg k,zpojztjkghuzuzjh9++989+6+81zhhg+jh-. ed

Ahoj zkušení včelaři.
Mám na vás pár otázek. Jsem začínající včelař a chtěl bych vědět, jestli máme k vyráběným úlům přidělat očka, nebo ne a proč? Vysoké dno máme 8 cm, takže by se tam měl dat rošt, aby tam nestavili, ne? Nebo tam máme dát nějaký náběh?
A co je potřeba k převozu včelstev. Krajský veterinář? Kolik asi stojí a kde se shání, pomůže mi s tím ČSV?
Je to hodně otázek, ale dík.

Delal jsem i smyv ale tam jsem udelal dilci chybu v rozboru doma, takze
> jsem zvedav co se ukaze v laborce. Doma vysla dvakrat 0 TH <
> ------------------------------------------------------------
> Můžete tu dílčí chybu konkretizovat? U smyvu jsem nalezl ze 4 vzorků pouze
> 1 roztoče. To u včelstva, kde dosud nebyli roztoči na podložce nalezeni.
> Naopak, u včelstev se spadem
> nebylo ve smyvu nic. Také čekám, co na to VÚ Dol.
> JK

Zdravim Vas, ani se mi moc nechce, protoze se zas ukaze co jsem to za T. :-)

Neproklepal jsem vcely a jarovou vodu ve sklenici, pouze jsem vcely jarovou vodou vice nez 10x prolil. Takze nejaky ten roztoc mohl zustat na vcele zalezly. Pospichal jsem abych mohl hned v pondeli poslat vzorky - prace kvapna houby platna. Ale zkusenost je to je nejdulezitejsi.

Kdyz uz tedy tak mam zas pribeh :-)) dostal jsem od p. Cerneho metodiku na cukrove valeni, s tim ze je to velka sranda. Viz emanuv blog. Potvrzuju, je to prdel s tresnickou na dortu a to, ze vice nez 90 procent vcel prezije dle toho jak clovek moc sejkuje.

Metodika je od amiku a nejsou uplne hloupy :-) Kdyz jsem delal smyv tak jsem vzorek odebiral tak ze jsem pres nadobku pretahl igelitovy pytlik. Oni to delaji tak ze sklepnou vcely do kbeliku a naberou vcely odmerku. Je to asi lepsi zpusob, letavky odletnou a zustanou potrebne krmicky.

Problem cukroveho valeni je v mouckovem cukru jak eman vyzkoumal. Ja si to chtel vyzkouset tak jsem vzal obyc. moucku prosatou pres jemny cednik (exituje pry super jemny - koblihovy cukr - zatim jsem nesehnal). Ze 4 vcelstev jsem vzdy odebral vzorek 300 vcel, do sklenice dal tri lzicky moucky, vysypal vcely a sejkoval. Objevil jsem hned napoprve jednoho roztoce, pak trikrat nula. Sradosti jsem ho zlikvidoval. Problem je zdrejme jen ta potrebna jemnost cukru - napada me presit pres uhelon co mam na med.

Jinak se mi to opravdu hodne libilo, je to celkem rychle, nezabiji to vcely.
T.H.

Taky jsem prováděl uvedené manipulace/přehazování/ , ale už to řeším jednodušeji.
K obrázku na http://leteckaposta.cz/775549580 dodávám.

Na obrázku jsou nové vystavěné mezistěny zanášené zásobami na zimu. Rámek je skládací bez výpletu a mezistěna jen zavěšena. Protože rámky se nemusí připravovat, vkládám pouze nové. Kolik práce odpadá nemusím vysvětlovat. Jedna mezistěna se v úle utrhla s lipovým medem, který se zkonzumoval jako plástečkový med, protože nestačily mezistěnu řádně dostavět. Jde o kvalitu medu, ale bez problémů na začátku to nejde.Pokud včelař nevyužije voskového potenciálu mladušek, pak je vosk vynášen z úlu nevyužitý a má staré černé dílo v úlech. Má to vliv na rojení i zdravotní stav, protože žádný roj zase nebyl.
Po vytočení, které ji pomohly dcery, mě pozvala starší paní včelařka abych jí vysířil rámky, protože nemá už ani knoty. Ani jsem si nedovolil vysvětlovat, že z těchto rámků je horší kvalita medu.Nasazením medníků v době snůšky už včely nemusí stihnout buňky vyčistit, všechno lepí upravují,práce navíc atd... Ale staří včelaři rádi nasazují medníky, skladují staré rámky a jsou na takovou práci naučení, práce je těší pokud na ní stačí. Všechno převzali po svých předcích, ani úly, rámky nemění za nové. Vzal jsem s sebou dva mladé včelaře, aby viděli ten rozdíl ve včelaření.
B.V.

> Medobraní jsem prováděl 16. 7. a nelituji toho. Med byl zcela zralý. Stále
> u nás není po snůšce ani vidu ani slechu ( ustala někdy začátkem července
> ). To málo nektaru, co včely v současnosti nosí, sotva stačí na jejich
> obživu. Sbírají především pyl. Už mám nakrmeno ( vše jsem zakrmil v průběhu
> druhé poloviny července ).

Kdybych nejel na sluzebku ukoncil bych to trapeni :-) take k tomuto terminu, delal jsem to koncem cervence a uz jsem se bal aby nestradaly, asi jsem tak prisel o trochu medu ale co, s medem je jen prace :-))

> Oddělky připojuji zásadně jen v říjnu ( před prvním podzimním léčením ).
> Př. Turčáni má pravdu v tom, že spojování v srpnu, či ještě dříve,
> nepřináší žádaný efekt ( posílení včelstva nad standart ).

Delam to take tak od lonska a potvrzuju ze to funguje. Turcaniho metoda :-) Mimo jine jsem v tento cas spojil dva oddelky dohromady a nelitoval jsem. Je to zajimavy pribeh. V jednom oddelku byla pomackana matka (kolega ji chtel ale kdyz ji daval do klicky tak ji promackl zadecek, vratili jsme ji zpet) Normalne jsem veril, ze si ji vymeni - tak se to pise. Nevymenily, tak jsem si rikal ze si pri spojeni vyberou tu zdravou, na jare jsem nalezl tu poskozenou - je fakt velika :-) Vcera jsem konecne udelal fotky jako dukaz.

> Oddělek u mě znamená včelstvo, které v současnosti obsedá 3 NN.

Problem pak muze byt ale na jare, ty spojene vcelstva jsou trochu jak nerizena strela a k rojeni nemaji moc daleko - aspon takovy jsem mel pocit - ale nevyrojily se. Delal jsem ale vcas oddelek. Jak se to dela u vas?

T.H.

Jsem začínající včelař a chtěl bych vědět, jestli
> máme k vyráběným úlům přidělat očka, nebo ne a proč?

Nekdo pouziva nekdo ne. Ja pouzivam a dle me lze ocko kdykoliv uzavrit. Nastavek s ockem se snadno pouzije pro preletak, ci oddelek - pak staci mezidno bez cesna. Ti kdo nemaji ocka to zas resi tak ze pouzivaji mezidna s cesinkem.

Vysoké dno máme 8 cm,
> takže by se tam měl dat rošt, aby tam nestavili, ne?

Dava se tam stavebni zabrana. Pri dostatecnem poctu stavebnich ramku a nastavku neni nutna - zkusenost.

Nebo tam máme dát
> nějaký náběh? Nevim, neznam, nevidel jsem - snad jen na netu.

> A co je potřeba k převozu včelstev. Krajský veterinář? Kolik asi stojí a
> kde se shání, pomůže mi s tím ČSV?

Pokud se nepletu tak v ramci kraje mimo oblasti kde je mor neni nutne rozbor na mor. Zavolejte si vasemu veterinari (cisla jsou na netu) a on vam rad poradi - aspon moje zkusenost. Ale rozbor na mor urcite neuskodi - aspon od zacatku vite na cem jste.

> Je to hodně otázek, ale dík.

bude jich jeste mnohem vic :-)

at se dari

T.H.