Archiv Včelařské konference

Omlouvám se za špatně položenou otázku, a děkuji za vysvětlení a pomoc.
Petr Boleloucký

2009/7/24 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Nojo, jenže původní dotaz zněl na jakou tloušťku a šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
> 25mm a šířku 180mm. A potom na možnost sušení ve skleníku.
> Jaký dotaz, takové odpovědi......
> Takhle, desky o síle 3 centimetrů, pokud budou dobře vzdušně proloženy a na
> vzdušném místě, by měly po zbytek léta do druhé polovině zimy spolehlivě
> stihnout proschnout. Pozor bych si dával na příliš široké desky, i když
> nemůžu říct že takhle široké desky se budou v nástavcích stoprocentně
> kroutit a praskat. Zase ta možnost dělat stěny nástavků z jedné dostatečně
> široké desky bez nějakého skládání a lepení navíc je lákavá. Jak byly
> nástavky dobře udělané, to jest jak se budou případně kroutit a praskat se
> projeví v plné míře nejdřív až po cca roku užívání venku, definitivně
> nejdřív po dvou letech. Bude to hodně záležet na detailech toho dřeva,
> zkušený truhlář by to možná po pohledu a poklepu řekl, na dálku se to nedá.
> Doporučil bych z toho důvodu už teď část nástavků složit z užších desek,
> aby
> bylo porovnání. Dále bych doporučil věnovat velkou pozornost kvalitě pérek,
> pokud budou řezaná z desky, nemělo by to být přes léta, podélně se potom
> snadno štípou. A nakonec bych doporučil se připravit na to, že spoj péro
> drážka může v těch nástavcích selhat a potom bude třeba nástavky dodatečně
> spojit vruty, na každý spoj 20 cm vysoký 3 - 4 vruty nějak 3x70.
> Jinak já bych asi surové kmeny si nechal rozřezat na fošny 7 cm silné ( na
> své současné cirkule mám maximální prořez 6,5 cm, jestli se nepletu ) a po
> pořádném několikaletém proschnutí z toho řezal desky těch cca 6,5 cm široké
> a ty rovnou bez hoblování, jen s nějakým srovnáním kraje, spojoval do stěn
> na patřičnou výšku. Maximálně bych po slepení desky trochu z venkovní
> strany
> přejel šmirglem. Dnešní ostré vidiové pily, pokud je pila v pořádku, člověk
> řeže rozumně a dřevo je suché a není to zrovna nějaké problémové dřevo,
> umožňuje řezat s takovou kvalitou povrchu, že hoblování pro úly je
> zbytečné.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 23, 2009 5:24 PM
> Subject: Re: ?ly a d?evo
>
>
> Dobrý den,
> Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
> mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
> vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
> spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
> dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
> opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
> vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
> zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
> cinkování.
> Předem děkuji a přeji příjemný den.
> P.B.
>
>

Dal jsem desky včera na zkoušku do čtyřech včelstev a nepozoroval jsem ani nějaký zvýšený rozruch nebo tak.Podložil jsem je aby byly výš pod rámečkama a ty větrací otvory jsem přelepil.4esno je zúžené kvůli loupeži při krmení.Podíval jsem se do dvou na desky a nikde ani brouk.Možná by bylo lepší dát to nad plodiště otvorama dolů ale aby to zase nebylo moc výparu najednou.Gabon máme letos zakázaný a léčit budeme jen kyselinou a pak až aerosolem.Vyvíječ vlastní naše organizace teprve od letoška a tak to bude taky premiéra jako s tou kyselinou.

On Sunday 26 July 2009 22:24:06 Radek Hubač wrote:

> úlu, i když jak jsem již napsal včely přežijí mnoho včelařových lstí. Já
> taky krmím roztokem v hranatých mísách z Globusu o objemu 15l, má to tu
> výhodu, že stačí krmit ve dvou dávkách a včelám odrazivá plocha nezajímá,

dobry den,

omlouvam se, ze je to trochu mimo vlakno,
ale nevite nekdo, kde sehnat stejne misy jako v Globusu, ale obdelnikove ( aby
se vlezly do langstrota 16 cm vyska ) ?
Sehnal jsem levneji, nez v Globusu, ale nemaji obdelniky.


Honza

Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete

Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

To Radek Hubač: ano ano, snažím se taky držet hesla, že v jednoduchosti je síla a moc ty drobnosti neřešit......ale znáte to, líná huba, holý neštěstí a navíc si člověk chce ujasnit některé pochybnosti. Takže díky za nápovědy a odpovědi, budu se snažit příliš nekombinovat.
----------------------------------------------------------
.....největším nepřítelem včel je včelař......

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Lidé se odjakživa bojí toho čemu nerozumí. šlechtění rostlin je vždy genetika Jen přirozeným výběrem dostáváme tam kde to potřebujeme žádoucí gen desítky nebo také stovky let. genetickou manipulací to je hotovo za pár roků a výsledek je úplně stejný přírodně získané mutace vznikají tím že se do DNA dostal nebo tam vznikl gen který tam nikdy nebyl. Také se to vyvolává radiačním ozařováním rostlin. konečné výsledky jsou úplně stejné.Také je může vyvolat nějaké přirozené onemocnění. odjakživa je člověk pak využíval ke svému prospěchu Nejjednodušší přenášení genů je třebas roubování
> Tak lze z nemocí poškozených jedinců vytvořit úplně nové jedince kteří se v ničem nepodobají původním Stejné lze dosáhnout i jejich řízkováním . Příkladem pro to 6e zelení mluví o něčem čemu moc nerozumí je Kateřina Auvajs a její biomasa
>
> pepan
>
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu
>> Datum: 22.7.2009 09:49:10
>> ----------------------------------------
>>
>>> Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou
>>>
>> z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen
>> pro produkci biomedu.
>>
>> Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi
>> ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby
>> prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy
>> na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by
>> mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to
>> muze zpusobit.
>>
>> Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim
>> nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale
>> at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do
>> sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope
>> nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
>>
>> Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam
>> ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne
>> GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude
>> vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar,
>> ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence
>> muze neco dokazat.
>>
>> A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl
>> byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
>>
>> Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet)
>> nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak.
>> Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to
>> nijak neprida.
>> I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin
>> ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to
>> ve svem okoli znat.
>> Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni
>> hluboko v minulem rezimu.
>>
>>
>>
>>
>
>
Velmi mne pobavila rozhořčená diskuze o GMO. Musím(až na to roubování či
řízkování) souhlasit s Pepanem, je to pouze zkrácení doby, po kterou se
získává nová výkonější odrůda. Jen by mne zajímalo, zda ten kdo dělal
výzkumy a zjistil škodlivost těchto genů či jejich přenosu pomocí
bakterií, zkoumal také rostliny tzv. nemodifikované_ Nejspíše by dospěl
ke stejnému závěru, jen ne s takovou slávou. Koho to decimuje? Budou to
tzv. ekovčelaři, a jelikož se v zemědělství trochu pohybuji (nechci
nikomu křivdit), tak vím že toto označení nezaručuje kvalitu. Jen se
většina snaží dělat tak, aby se nepřišlo na zadní vrátka...........A to
nejen v ČR, ale i v okolí....takže si to nemalujme. Ono ukázat
exemplární případ, aby se vykázala činnost není nic složitého.
Petr

Zdravim,

med nakysle chuti ( s pridavkem citronu :-)) jsem mel uz loni, pred tim jeste nikdy. Letos ho mam opet. Lidem chutna a je velmi zajimave, ze ta kyselost se postupne zmensuje. Kdyz jsem ten med ochutanl v zime, byl uz podstatne mene kysely. Nekde jsem se docetl, ze se jedna o nejaky typ medovice z listnatych stromu.
JInak med z pohanky sice zapacha, ale chut je lahodna, v zadnem pripade ne nakysla. Osobne jej mam velmi rad.

S pozdravem

Pavel Zajicek

Samozřejmě, že dávat Gabony v půlce srpna může být hodně pozdě. Vloni jsem například v sousední vesnici zachytil již 6.7. včelstva těsně před kolapsem z důvodu varoázy - již se líhly téměř výhradně poškozené včely, roztočů nepočítaně. Letos je situace dobrá, kvůli slunečnici (ze které stejně nic nebylo) jsem letos dával Gabon o 2 týdny později, ale s vědomím, že se mi u nás situace letos jeví jako příznivá, skoro ze 30 včelstev jsem na podložce pod sítěným dnem prakticky neviděl roztoče.
O problému s pozdní distribucí Gabonů vím, ale nejsem za to odpovědný a myslím si, že i odpovědní na svazu a v Dolu o tom musí vědět... Vzhledem k tomu, že již léta v Pardubicích problémy nemáme, přičítám to lidem, kteří pozdě pro organizaci objednají a pak klidně čekají až na schůzi, přičemž mají Gabon ě měsíce doma...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??em? varo?zy a zamylen? doktora
> Datum: 26.7.2009 23:15:17
> ----------------------------------------
> RH:
> > -Ahoj všichni,
> samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec
> nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
> ----
> Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.
>
> Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně
> jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
> Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu.
> Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
> A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je
> podle mě pozdě.
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>

Vážení, uvolnilo se několik volně pářených matek Vigor F1, máte-li někdo zájem, co nejdříve se ozvětě. Jiří Danihlík, chovatel matek Vigor, Valašské Meziříčí, tel: 724 758 774

Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočina, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačli ani s loupeží mezi sebou.

S pozdravem
Radek Pokorný.

Radek Pokorný (89.31.162.68) --- 28. 7. 2009
Konec sezóny
Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočiny, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačaly ani s loupeží mezi sebou.
------------------------------------------
Ano,je tu ještě někdo z jihozápadní Moravy.Co k tomu říci.
Letošní produkce medu v naší oblasti nebyla sice valná,ale na letošní rok po všech vydatných deštích uspokojivá.
Medníky jsem začal sundávat asi před týdnem a do 3 dnů budu
s tím hotov.Výnos sice je menší,ale dá se rovnat za poslední 3-4 roky,kdy poklesl výnos včel v průměru z 50kg
asi na 30-35 kg. Jinak o medovici z lesa se Vám může jenom zdát,možná jste měli na Hrotovicku nad lesy deštník.
Loupež na včelíně zásadně podporuje sám včelař,jinak je to oblast neznámá.Zdravím do Hrotovicka.

...a zda již začal sundávat medníky,...

Ja už 30 rokov tento problém nepoznám, pretože plásty sa nelepšie dajú prezimovať v debničkách a prebytočné odobrať s usporiadaním úľovej zostavy až v čase kvitnutia vŕb. celé debničky s medníkovými plástami presuňte pod plodisko a to nezužujte! Plásty nemusíte odnášať do skladov, netreba ich síriť, nepotrebujete sklad, nebude ich na jar znovu prinášať a pritom ich použijete podľa potreby. Ak máte zaáujem dajte otázky a podrobne Vám na ne odpoviem.

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

- plesnivé rámky- Nie!, pretože upravím povalu úľa tak, aby vlhkosť odchádzala cez strop úľa, to znamená, že nad rámimi nie je plastová fólia, ale priedušný materiál

- včelie dielo je je uložené kolmo na letáč, teda tzv.studená stavba, ale jeden plást krajný odobrám.

- ja medové zásoby nechávam len tie čo sú v plodisku, po zhodnotení množstva vlastných zásob, doplním cukrovým roztokom 1:1 v množstve, ktorý je medzi vlastnými zásobami a stanovením celkového množstva do 16 kg. Mednú komoru nepreferujem.

- Počet plástov v zimujúcom včelstve je v mieste kde sa uloží zimný strapec-hrozen je 10, bez zúženia, v debničkách pod zimujúcim včelstvom 1x alebo 2x 9 plástov.

- v koľkých debničkách včelárim?, teraz už len v dvoch, tradičná zostava úľa tybu B, s vonkajšími rozmermi 420x250 mm. Takto mi to vyhovuje, ak je agátová znáška bohatá, vytočím dvakrát. Anton

Je třeba si uvědomit. že léčba koncem července a v srpnu je opravdu prevence. Zabraňuje napadení zimního generace plodu. Zasáhnout až po jeho poškození již není k ničemu. léčba veridolem je již jen doladění.
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji mají objednat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: léčení varoázy a zamylení doktora
> Datum: 27.7.2009 00:36:34
> ----------------------------------------
>
> Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
> Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
> Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
> rozhodnutí hodně překvapilo.
> Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
> sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
> jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
> zasíťované dno.
> Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
> alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
> rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
> Pokud to někdo víte, poučte mne.
>
> Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
> dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
> Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
> intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
> objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
> a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
> Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
> kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
> při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.
>
> Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
> mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
> před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
> včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
> léčiv.
>
> Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.
>
> Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
> rozhodování a vědomí odpovědnosti.
> Josef Kala
>
>
>
>
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>
>

Pokud je to nařízeno, mělo by se respektovat - Potud nekompromisně
souhlasím.
Ale není někde chyba, když: Veterinární správa nemůže vycházet z aktuálního
stavu, když léčiva se objednávají již na jaře?
Vím, že to tak bohužel je. Jak jsem napsal ve svém předchozím příspěvku: je
v tom od VS ( a v celém systému) hodně alibismu.
Protože co kdyby se v červenci ukázalo, že je epidemie kleštíka ( či jiné
choroby), pak by se někdo po VS vozil, že situaci včas neodhadli, zaspali a
k čemu tam vlastně jsou? Tak VS odpovědnost radši aspoň částečně přenesou na
ZO. Sami zřejmě nemají možnost nějakých objektivních zjištění. Chápu, že
"nedohlédnou" na všechna včelstva v okruhu své působnosti.
V ZO ČSV v březnu, či únoru ještě o případné invazi nemohou nic vědět
(zejména, pokud nemají ve své ZO někoho, kdo např. spad kleštíka sleduje i
únoru ). Takže VS asi vychází z výsledků laboratorního vyšetření měli, které
jsou odevzdány (kolem 25.ledna) k povinnému akreditovanému vyšetření.
Jsem už dost starý na to, abych si musel pomáhat lží, tak tedy: spotřebu
veterinárních léčiv pro včelstva i v roce 2009 čestně splníme. Díky
nezodpovědnosti některých včelařů nejsme schopni naplánovat jejich spotřebu
a zajistit plánování, výrobu a odbyt na celou pětiletku! Těm, co na jaře
včas nahlásili spotřebu se odměníme tím, že jejich požadavky v srpnu
splníme!

Bohužel se mi nedostalo odpovědi na otázku: jak VS zjišťují aktuální stav
včelích chorob v lokalitě své působnosti a jakými věšteckými metodami
prognózují jeho vývoj. Asi je to tajné. Nebo je to opravdu tak: co jim
nahlásí v únoru ( či březnu ) jednotliví zástupci ZO při schůzi v OV?
Jak to na všech ZO ČSV zjišťují?

Proto si projevy včelích chorob sleduji sám.
Všechny držitele včelstev, které pravděpodobně v budoucnu čeká to, co mne v
roce 2007 (kdy mi přes poctivé, leč neúčinné léčení zbylo 15% včelstev).
zdraví
Josef Kala



Př. Menšík napsal:
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního
stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji
mají objednat

Pepan

Žasnu nad slovy fasování, nařízení, nad tím, že by nějaký funkcionář měl rozhodovat od psacího stolu o mých včelstvech. Vyhlášky o léčení na rok vychází v předstihu, najdete je na internetu i ve Včelařství v Příloze. Řídím se podle toho a sleduji podložku i včelstva.Objednám si co já chci a ne co mi někdo poroučí... Ale to by bylo dlouhé povídání
Pan Turčány a pan Pokorný - odpověď byla dostatečná Proč si přidělávat práci s nějakým sundáváním, dalším ošetřováním, vyháněním včel, které mohou být ještě dlouhou dobu užitečné.Jen bych sdělil mou odlišnou praxi. Strůpek přes zimu nechávám tak jak je pocelý rok, tedy s folií. Na jaře se na ni sráží voda a slouží místo pracného dodávání vody. Vlhký vzduch přes zimu, to je vydýchaný je těžší a padá dolů a odchází česnem nebo sítem z úlu ven a je také sucho a plásty neplesniví, Před krmením upravím plásty tak, aby tam nebyly příliš staré, poškozené rámky, prostě odeberu co tam nepatří a udělám místo pro brzké jarní mezistěny a třebas i trubčí plásty, ušetřím si opět na jaře přidávání medníků a jen rozšiřuji, aby měla matka kam klást a včely nosit med. A také tam nic neplesniví, ale o tom již před nedávnem zde na konferenci bylo psáno.Ale to vše jsem již velmi podrobně popsal před několika lety v Kalendáriu.Pane POkorný obraťte se na pana Cafourka, má celý včelařův rok podle toho opsaný pro své následovníky.Ono se musí stále dělat něco co se dělá již sto let, poznatky nástavkových včelařů stále nejsou přebírány do všeobecné včelařské praxe.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=117:pozor-prave-se-varrooza-lame&catid=35:vms&Itemid=57

Dobrý den. Chtěl bych poděkovat panu A. Turčáňovi a B. Tichému za podnětné rady. Zkusím tedy letos dát medník dospodu (tak jsme to s dědem nikdy nedělali)na studenou stavbu. Pokud by i nějaký rámek přišel pryč, tak ho vytavím. Každý rok stejmě jednou třetinou měním dílo. Mám 20 včelstev tedy cca 600 rámků a každý rok si vyrobím stovku nových rámků a zatavuji celkem 200 mezistěn. Při skladování mi motolice vždy aspoň 50 rámků znehodnotila. Takže je to celkem jedno. Hlavně aby nebyl kamenný med a včely mi je nezanosily, ale to je o jiném povídání.

Přeji pěkný den. Radek Pokorný.

Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2 roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije, alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků! Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu. Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června a potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších problémů! Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy včelařovy inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou schopni se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem některé nepotěšil! Zdraví R. S.

Vážený pane,
Vaše reakce je značně expresivní, obsáhlá a nic neříkající. Zřejmě
zapomínáte, že tuto diskuzi nesledují pouze staří a zkušení, ale i
začátečníci, kteří právě tady mohou získat maximum cenných rad.Proto snad
není třeba je nazyvat neschopnymi pitomci. Ani vy jste zkušený s nebe
nespadl.
Příště prosím buďte ve Vašich sděleních konkrétnější, abychm se mohli po
aplikaci Vašich skvělých metod radovat všichni.
S pozdravem Hanka

> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
> a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
> problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
> včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
> schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.
>

Je to velmi jednoduché - kupte si za cca 2000 kc refraktometr na měření vody v medu.
Evidentně nemáte zkušenosti s váhou, samozřejmě není nezbytná, ale je to naopak, když je přírůstek na váze alespon 3 dny nižší než půl kila je možné točit.
Na druhou stranu mám bohužel také osobní zkušenost, že obzvláště při velké nárazové snůšce na jaře a jabloně dávají víc než řepka jsou včely schopné zavíčkovat med s 21% vody a ten se klidně může sám rozkvasit.
Opatření :
koupit si vysoušeč medu - pro pár včelstev blbost
Med použít do medoviny
Možná by bylo možné pokud máte pár včelstev med mírně naředit a dát jim ho znovu když není snůška,ale to je dost práce.
jinou možnost jako dostatek prázdných souší ve snůšce atd nemusí být dostatečně efektivní.
Já to řeším medovinou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2009 15:09:46
> ----------------------------------------
> Prosím o radu!
> Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
> Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
> Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
> U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
> vytáčel zavíčkovaný.
> Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
> přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
> Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
> prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
> Díky.
>
>
> --
> Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
> ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz
>
>
>
>

Vážený příteli, zřejmě se vám můj příspěvek ani trochu nelbil a to byl také trochu jeho účel. Zřejmě jste už podle něj také sebe zařadil, jinak by jste byl v klídku. To co píšete o začínajících se sice hezky čte ale je to nesmysl. Jak se dá nazvat člověk, který si domů přivede štěně a utrápí ho hlady, nemocemi cizopasníky a vymlouvá se,že mu nikdo nic neřekl. Televize Nova by se o něm vyjadřovala daleko hůř než já a on by se musel domů plížit několik týdnů kanálem. No a vidíte skoro třetina včelařů žvaní o tom jak má včelky ráda a chová se k nim úplně stejně. Prostě ať chcem nebo nechcem,bez základních informací by si nikdo včelstva pořizovat neměl. Takže chci včelařit, koupím si za 250 Včelařství, není to nijaké veledílo ale rozhodně to nejlepší co na trhu je, přečtu si ho a až to trochu strávím, vyrazím shánět včely.Je li nablízku úspěšný včelař vyrazím také na zkušenou. No a pak se nemusím ztrapňovat. Jak to dělám já jsem psal, stačí číst a nemít červeno před očima. Občes vytáhnu podložky a protože tam nic červeného není, jsem v klídku. V pol. září píchnu u několika včelstev do zásob a není li tam tvrdo jdu v klidu domů, protože mám jistotu, že na co beru dotaci, tak s tím se na jaře setkám. No jestli je to u vás jinak není účelnější si tam nejdříve udělat pořádek???? Zdraví R. Stonjek

Já souhlasím s tím, že to jsou základní věci a dříve už dost probírané věci.
Začátečníci včelaři se toto musí dovědět v první řadě ve svých ZO. Pokud se
někdo ptá tady, tak to znamená, že příslušní lidi v ZO nedělají správně svou
práci. Když je tady tolik dotazů, kolik je včelařů, co konferenci neznají a
co se třeba nezeptají vůbec? A pak se budou divit a platit za chyby jiných,
když budou nákladně obnovovat uhynulá včelstva nebo vůbec přestanou včelařit
a budou se pod cenou zbavovat následně už zbytečného včelařského vybavení.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:02 AM
Subject: Re: léčení varoázy


> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.

R.S. napsal:
>Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům.
................................

To je věta na diskusi.
Když zůstaneme u varroázy, pokud člověk zaměří trochu pozornost do světa, nepřijde mi, že ti, kterým hynou včely, jsou pouze neschopní pitomci.
Někdy to spíš vypadá, že si s hynutím včel nevědí rady ani odborníci.

Po předloňském kolapsu jednoho mého stanoviště na varroázu si kladu i otázky, kam to vlastně s roztočem u nás můžeme dotáhnout.
Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat.
A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař)

U nás to je jinak. Těm včelařům, kteří poctivě léčí (mimo roky jako byl předloňský, kde to vždy taky nestačilo), přežívají všechna včelstva. Roztoči přežívají jen ti, kteří jsou proti chemii nejodolnější.
Kam tato cesta vede, je podle mě docela zřejmé - k roztočům odolnějším proti chemii. Což může v budoucnu vést zase jen k jednomu - zvyšování léčebných dávek a nakonec k rozšíření řad "neschopných pitomců" kterým budou hynout včely, které si neporadí se stále odolnějšími roztoči.

Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo neexistují?
Podle mě je logický závěr takovýto:
- pokud tyto linie včel neexistují, potom je vyhynutí včely medonosné jen otázkou času (kdy se vyšlechtí roztoč tak odolný, že ho už chemie nezastaví), popřípadě čekání na zázrak, že se objeví nějaký 100% účinný lék.
- pokud tyto linie existují, je potřeba je hledat, a to současný systém léčení téměř neumožňuje (paradoxně tomuto hledání napomáhají pouze ti "neschopní pitomci", kterým přírodní výběr přirozenou cestou vyřazuje včelstva citlivá na roztoče).

Nepřijde mi tento problém už vůbec tak jednoznačný, jak před dvěma lety, kdy jsem v tuto dobu měl ještě všechna včelstva, a myslel si, že když budu léčit podle metodiky a navíc jsem dal formidol, že včely mám ošéfované.

Radek Krušina

> Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
> Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
> Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo
> neexistují?

Nechat to na přírodě, tak v první řadě by dramaticky poklesl počet
včelstev. Automaticky s tím by se zvýšilo množství sladiny, které by byly
jedny včely schopné z přírody vytěžit. Na rozdíl od dnešního stavu by
včelstva byly v prostředí trvalé nepřetržité ( kromě silně nepříznivého
počasí) snůšky od dubna po září. To by proti dnešku značně zvýšilo
životaschopnost včelstev. Potom, aby včely přežily, by 1 včelstvo muselo
vydržet v přírodě tak dlouho, aby se stihlo více než jednou vyrojit. Takže
včely by se musely vyrojit jako roj, ten by musel stihnout vystavit v nějaké
dutině plásty a donést na zimu aspoň 15 kg medu, na jaře se potom rozvinout
a stihout se aspoň jednou vyrojit, než by padl. V praxi by to asi většina
včelstev nestihla, ale včelstvo odolné trochu víc by se stihlo vyrojit
několikrát a díky snůšce by i slabé poroje nashromáždily do zimy dostatek
zásob.

Radim Polášek

dobrý den, zdravím všechny včelaře, mezi které se vůbec nepočítám, ale chci pomoci svému známému. Žiji v Chorvatsku a zajímá mne , zdali se dá na českém trhu sehnat lék apiguard, jehož základní součástí je timol. Mělo by to být čistě na přírodní bázi a výrobci jsou Švýcaři. Budu vděčná za jakoukoliv informaci. děkuji mnohokrát a pozdrav z Makarské riviery Helena Tylová

>Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
------------------------------------------------------------
To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne? Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie "některých" také včelařů.

Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá, než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti, nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky. Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.

lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Já to řeším medovinou. Radek

A čo s tými čo ani medovinu nepijú alebo s tými, čo ju nevedia pripraviť? Obyčajne medovinu dokážu pripraviť len dobrí majstri.

Raz sa mi stalo, že prínos nektáru z repky sa prekryl s agátom. Ak som chcel docieliť čistý agát, musel som to postúpiť. Samozrejme, že agátový nektár trochu rozriedil repku, ale kanvy kovové a plastové som otvoril a prekyl včelotesne silonovou záclonovinou, za 5-6 dní sa prebytočná voda odparila a med som mohol expedovať. V tomto prípade až niekedy v X. mesiaci.

A čuduj sa svete med ani v jednej nádobe (a bolo ich asi 25) nekvasil. Znovu napíšem moju skúsenosť: za 50 rokov včelárenie mi ani v jednom prípade, nekvasil. Žeby u nás bol iný med?

Kozlík:
Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu.
----
Mám je venku na paletě neizolované. Zimuji ve 2-5 N 24cm protož jsmem líný to vozit a hlavně kvůli moru chci co nejmíň přemisťovat plásty, takže na jaře nebo v podletí vytřídím a včelstvu tam zůstávají. Některá včelstva používám jako skladiště na jaro.
Zkušenosti se zimováním ve velkém prostoru mám cca 10 let.

Nemyslím, že je to tak jednoduchá závislost. V prvé řadě je to o ventilaci. Ať si to každý pomalu odzkouší, ale podle mě je základ úspěšné větrání. Když není sítované dno a v těch spodních chybí jeden či dva rámky, nebo už tam jsou připraveny stavební, aby to mělo kudy táhnout, tak se to dá uskladnit se zhruba stejnými následky jako zimování mimo. I tam mi plásty někdy plesniví, když je mám mimo úly v komínu.


Co nefunguje je kombinace zateplených a nezateplených nástavků. Nahoře zateplené dole nezateplený - to plesniví spolehlivě - ale to vyplývá z fyziky par a plynů
Karel

Josef Křapka napsal:
>To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel?...
.................................

Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)

Ale je zde podle mě jádro problému.
Nejde o nové linie včel.
Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit, umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie včelstev umí odhalit a rozchovávat.
A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.

Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný včelař:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/


Josef Křapka napsal:
>Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
...................................

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ahoj Tono, ja sa vobec nečudujem, len si predstav, že to včelaři zopakují, nebudou mít dostatečně suché prostory a světe div se med zkvasí, i když bude mí po vytočení 19-20%vody.. Dávno pominula doba, kdy včelaři byly přivezeny konve a vykoupen med za cenu, za kterou se potom prodával v maloobchodě, medovina není pro mistry, prakticky každý si ji může vyrobit a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců... Vžy mám větší poptávku než množství medoviny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 29.7.2009 16:33:09
> ----------------------------------------
> Já to řeším medovinou. Radek
>
> A čo s tými čo ani medovinu nepijú alebo s tými, čo ju nevedia pripraviť?
> Obyčajne medovinu dokážu pripraviť len dobrí majstri.
>
> Raz sa mi stalo, že prínos nektáru z repky sa prekryl s agátom. Ak som
> chcel docieliť čistý agát, musel som to postúpiť. Samozrejme, že agátový
> nektár trochu rozriedil repku, ale kanvy kovové a plastové som otvoril a
> prekyl včelotesne silonovou záclonovinou, za 5-6 dní sa prebytočná voda
> odparila a med som mohol expedovať. V tomto prípade až niekedy v X.
> mesiaci.
>
> A čuduj sa svete med ani v jednej nádobe (a bolo ich asi 25) nekvasil.
> Znovu napíšem moju skúsenosť: za 50 rokov včelárenie mi ani v jednom
> prípade, nekvasil. Žeby u nás bol iný med?
>
>
>

Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen
o velice malý kousíček. Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva
vybrat nejdou. Musel by vybírat profesionál mezi cca tisíci včelstvy a
zřejmě takovými metodami, které by byly vzhledem k těm tisícům včelstev
hodně drahé. Nebo vzít nějaký ostrov 50 kilometrů v moři, vyvézt tam aspoň
několik tisíc včelstev zamořených varaózou a nechat včely tak, aby se s
varaózou popasovaly samy. Nebo aspoň omezit léčení u nás tak, aby
nejcitlivěší včelstva varaóza vzala s sebou, to znamená nadstavit intenzitu
léčení tak, aby každoročně na varaózu hynulo řekněme 10 % včelstev.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 4:51 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Josef Křapka napsal:
> >To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková
> linie včel?...
> ................................
>
> Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)
>
> Ale je zde podle mě jádro problému.
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
>
> Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný
včelař:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/
>
>
> Josef Křapka napsal:
> >Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
> ..................................
>
> Napsal to jasně, to je pravda :)
> Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
> Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.
>
> Radek Krušina

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ja s pánom J.Křapkom súhlasím a diskusia nenaučí včely plniť naše prianie.

nebudou mít dostatečně suché prostory

Ahoj Radek, med som vyložil na slnko a situácia s nedostatočne zahusteným medom sa nevyskytuje tak často! Mám skúsenosti s výkupcom medu, keď vykupoval agátový med s 20 a viac percentami od kočovníkov. ktorí tiahli od maďarských hraníc na sever Slovenska, pretože chceli med získať z pozdejšie kvitnúcich agátov. Exportér medu v Maďarsku Golden nektár dokázal agátový med "vysušiť". To len tak na okraj.

a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců...

To som nevedel, že aj alkohol môže byť liekom. Hovorí sa o ňom, že je to metla-košte ľudstva. Ešte jedno nie mi je jasné, kvasinky za prítomnosti prebytku cukru nekvasia, ale hynú, preto odborníci radia, obsah cukru v roztoku by nemal presiahnuť 22%, inak cukor ostáva neprekvasený, u medoviny sa to cení, keď je zároveň aj príjemne sladká, ale ak je v mede len 20-24%.....? Ja som za 50 rokov včelárenia nežil skvasený med.

A. Turčáni napsal:
>diskusia nenaučí včely plniť naše prianie
.............

Však to taky nikdo netvrdí.
Ale diksuse pomáhá orientovat se v problému řešením námitek či otázek oponenta. :)
Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal.

Radek Krušina

Radim Polášek napsal:
>No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen o velice malý kousíček.
>Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
.................

Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými včelstvy podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom, jak se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.

Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit odolnost na roztoče nejlepší.
Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel od kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav Čermák to zřejmě dělá).

Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším včelám.

Radek Krušina

>Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal. RK <
-----------------------------------------------------------
To nezávisí na diskusi ale na "chovné linii" včelařů. Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude. Včelami vlastními i těch druhých. Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce). Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci. Zde je příteli Krušino ta správná půda pro vaši diskusi. Nikdo z nich ale na tuto konferenci nechodí. Musíte do terénu. Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci. Ale ti ostatní jsou ti o kterých hovoří RS. Já mu dávám za pravdu.
JK

Pane Stonjek. Asi mně také budete řadit mezi"pitomce",protože v roce 2OO7 jsem přišel o dvě včelstva ze tří takto.Koncem července začali padat na podložky roztoči,když jich bylo denně devět jel jsem na vet.správu,kde mně doporučili formidol. Během týdne jsem ho sehnal, aplikoval,nějaký spad byl, na podzim fumigoval, ale o včely jsem přišel. V roce 2OO8 nakoupil včely, po vytočení nasadil Gabon,který jsem sehnal z "druhé ruky" a vše v pořádku.Letos když se 18.7. objevil spad roztočů a za 5 dní dosáhl v průměru 4-6,požádal jsem na VS o předpis, že bych si Gabon okamžitě objednal v Dole a nasadil. Příslušný veterinář mně odmítl,že recept může vystavit pouze pro celou ZO a že pro mně nemůže nic udělat. Nevím jak to řeší ostatní včelaři ZO, ale o Gabon nemají zájem. Poraďte. Děkuji.

Josef Křapka napsal:
>Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude.
>Včelami vlastními i těch druhých.
>Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce).
>Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci....
>Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci.
...................

Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)

Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....

Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím.

Radek Krušina

> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem
včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné
matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té
koupené matky. A tak pořád dokola. Aby měl stále chovné matky a aby měl
stále největší výnosy medu, aby se mu vrátily peníze do včelaření vložené.
Takže žádný výběr není, pokud nějaké včelstvo odolnější varaóze vznikne,
jeho geny v další etapě výměn matek zase zaniknou. Vrstva x tisíců včelařů,
co každý rok ze svých pár desítek včelstev poctivě brakovali ty špatné,
udržovali linie těch průměrných v jednotlivých úlech a rozmnožovali ty
nejlepší a tak po nějakých 20 letech vytvořili každý svou linii včel
přizpůsobenou na včelaření toho včelaře a okolí se smrskla na několik
chovatelů několika v ČR chovaných linií. Kteří sice provádějí kvalitní
šlechtění té linie, ale je jich málo a na 100 - 200 komerčních
rozchovávatelů těchto liní a prodejců matek, kteří jen víceméně kontrolují
vlastnosti chovaných linií a jen v případě výrazně nepříznivých okolností
brakují.
Ono to zlepšování genetického základu je proces náročný na čas i na peníze.
Muselo by to mít svůj řád. Museli by být v oblasti vytypováni spolehliví
včelaři s větším počtem včelstev, kteří by vybrali vždy jedno k varaóze
nejvíc tolerantní včelstvo. Někdo by potom musel od toho včelaře odvézt
třeba oddělek z takového včelstva a z několika desítek takových oddělků a
později včelstev soustředěných na jednom místě by zase musel vybrat pár těch
nejlepších, ty by zas musel převést na jiné definitivní místo. Na tom
definitivním místě by se zase vybírala včelstva tolerantní k varaóze,
brakovala ta špatná a vybírala ta dobrá a z těch případně zase šly matky
zpátkyk těm řadovým včelařům. Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně roleranrní k varaóze tady budou.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:04 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Radim Polášek napsal:
> >No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit
> jen o velice malý kousíček.
> >Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
> ................
>
> Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
> Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i
> na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými
včelstvy
> podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom,
jak
> se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.
>
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
> Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel
od
> kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav
> Čermák to zřejmě dělá).
>
> Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti
> roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším
> včelám.
>
> Radek Krušina

No když vynecháme ty pitomce, kterými jsem nechtěl urazit, ale vyprovokovat k zamyšlení udělal jste zásadní chybu. Na roztoče jste přišel pozdě. V toto dobu už na většině stanovišť bylo rozhodnuto. Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

> Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze
> pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete
>
> Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

Sakra, zas jsem za blba :-), melo tam stat samozrejme svazenka. Ale opravdu na 99% u nas neni...

T.H.

RS:
....Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou.
.....
-------
On Dol posílá bez předpisu Gabony?
Tohle není ojedinělá story - těch jsme sylšel, když funkcionáři nebo veterina bránili nasazení Gabonů.

V podstatě v takových případech je jediná rada. Neplatit zbytečně poplatky ČSV a peníze využít efektivněji - zajít do normální veterinární ordinace a přes ní si objednat léčivo. I s nějakou to přirážkou to vyjde možná levněji.Pak skutečně bude léčivo včas a podle požadavků včelaře. Je dobré takhle dělat větší objednávky pokud se ti rozumnější domluví spolu a ostatní nechají žít svým spokojeným životem a neruší je v činnosti.

Karel

> 1)Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)
2)Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....
3)Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím. Radek Krušina <
------------------------------------------------------------
1) To bude nejspíš tím, že rozlišuji mezi nemohoucností a pitomostí. Nemohoucí RS zcela jistě neměl na mysli. Ti totiš přijdou 3x jestli se již nemá léčit.

2) Umíte si představit, že "ošéfujete" 2500 včelstev na "korbě náklaďáku" při kočování z jihu na sever a zpět v sezóně? To je lepší vymyslet CCD a mluvit o hledání linie roztoči odolných včel. To již není o chovu včel ale pouze o tvrdém podnikání, kde včely jsou jen výrobním prostředkem.

3) Já tomu také nevěřím. Pokud nevyšlechtíme novou linii včelařů odolných .... Jedni jsou flinkové ...

Tak tedy hezké ráno. Jdu počítat včely jak říkají moji blízcí když mne hledají. :-D))
JK

Radim Polášek napsal:
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té koupené matky.
...............

Dovolím si tipnout, že to tak úplně není.
Podle mě dost hlavně starších včelařů matky vůbec nekupuje.
Možná se mýlím, ale myslím, že Ti "flegmatici" a "laxňáci", "držitelé včel" jsou možná právě Ti, kterým na včelách funguje aspoň trochu přírodní výběr. Než by furt do včel chodili léčit, občas si zanadávají na úhyny (i v letech kdy poctivě léčícím žádný úhyn nenastal), udělají oddělky, trochu poléčí, když je čas...
A tak to jde dokola.
Možná to tak vůbec není, možná aspoň trochu je :)

Možná by se kolem toho mohla rozpoutat bouřlivá diskuse o komisích a sankcích a pod.

Ale co je dobře a co špatně?
Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak někteří vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl roztoč pořád na nule.
A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té varoatolerantnosti něco bylo.

Co je dobře pro včely?
Je dobře když uhyne včelstvo, které se nedokáže přizpůsobit protředí, nebo špatně?
Je jasné, že při loupeži roztočem promořených včeltev dochází k reinvazi a k zamořování včelstev těch, kteří poctivě léčí.
Proto zřejmě nikdy nebude oficiálně přijatelné při našem zavčelení tolerovat úhyny.
Chápu to, ale osobně mi lidé, kterým občas včelstva uhynou na varroázu, přestali vadit (nevadili mi nikdy, ale kdysi jse si myslel, že poctivým léčením se mi nemůže stát to, co jim).


Radek Krušina

> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri. Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

> Ale co je dobře a co špatně?
> Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak
někteří
> vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
> Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl
roztoč
> pořád na nule.
> A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem
> odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té
> varoatolerantnosti něco bylo.

No, podle mně si většina včelařů myslí, že včely náchylnější k varaóze by
měly uhynout a prostě zmizet. Jenže by se to jaksi muselo udělat tak, aby ty
včely náchylnější k varaóze byly výhradně u jiných včelařů, ne u něho.
R. Polášek

Plesnivění rámků ve spodním nástavku se podle mně odvíjí od umístění úlu na
stojanu. Pokud je úl nízko nebo z jiného důvodu je při každém dešti spodní
nástavek zacákaný vodou a blátem, vlhkost do úlu pronikne a rámky neobsazené
včelami chytnou plíseň. Ne tu zjevnou, ale spíš tu skrytou, kdy na rámku
není skoro nic vidět, ale celý rámek kompletně smrdí plísní. Ovšem plíseň se
rozvíjí jenom když je teplo, takže je to záležitost teplého vlhkého podzimu,
kdy plíseň přerazí tenkou propolisovou vrstvu, kterou je voští včelami
potaženo a teplé zimy a předjaří. Za nízkých teplot, pod + 5 st C odhadem,
se s rámky nic neděje, pokud po rámcích přímo neteče voda.
Záleží tedy na konkrétním umístění úlu, jestli je vhodné podsadit medníkové
plásty pod včelstvo nebo je skladovat v suchu pod střechou.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:00 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora


> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz
musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych
ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje
volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se
do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci
plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni
ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z
plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri.
Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely
ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych
nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz
odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze
vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

Ra-Po- ... napsal:Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně toleranrní k varaóze tady budou.
Asi by si bral, kdyby někdo vložil do včely gen odolnosti proti parazitům, může přidat ještě gen odolnosti proti moru a je to. Dostaneš GMO včelu. Bylo by to asi za kratší čas, než čekat, až se to podaří tím nejméně efektivním spůsobem šlechtění, to je selekcí a výběrem. To může trvat ne 40 let, ale i 100-200-1000 let.Jak je to jednoduché

Mám včelstva na rámcích 39/24 v úlech z um. hmoty(5mm umacart, 30mm polystyren , 5 mm umacart) , na 11 rámečcích, tachovského typu. Chtěl bych zimovat ve dvou nástavcích kvůli úspoře místa na skladování. Nemám sítěná dna.
Prosím o radu zkušenější včelaře, jak uspořádatúl aby bylo zamezeno plesnivění plástů a úlu. Zda dát medník dolů bez mat. mřížky, nebo pužít mat. mřížku pro jistotu, že plodiště zůstane nahoře a podobně.
Za každou podnětnou radu děkuji.

Vážení přátelé,
určitě je dobré o tomto tématu diskutovat alespoň se znalostí stavu ve vlastních včelstvech.
PSNV-CZ a VÚVč Dol právě spolupracují na projektu SMYV, který mimo jiné naučí včelaře další metodu diagnostiky VD a určitě jim poskytne zajímavý obrázek o vlastních včelstvech.

Pokud jste letos ještě nenasadili léčiva a máte chuť se zapojit, jste vítáni do teamu. Potřebný materiál k práci je pro účastníky projektu poskytovám bezplatně.

Podrobnosti na http://www.n-vcelari.cz/smyv/

Zdravím
Ivan Černý

Na 20 , 22 rámcích 39x24 se dneska už zimovat musí, protože včely ten
prostor v podletí potřebují na odchov dostatečně velkého množství zimních
včel.
Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
Plastový neprodyšný úl potom bude vyžadovat strúpek prodyšný pro vlhkost.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Nezbav" <Nezbav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 10:55 AM
Subject: Rada na zimování


> Mám včelstva na rámcích 39/24 v úlech z um. hmoty(5mm umacart, 30mm
> polystyren , 5 mm umacart) , na 11 rámečcích, tachovského typu. Chtěl bych
> zimovat ve dvou nástavcích kvůli úspoře místa na skladování. Nemám sítěná
> dna.
> Prosím o radu zkušenější včelaře, jak uspořádatúl aby bylo zamezeno
> plesnivění plástů a úlu. Zda dát medník dolů bez mat. mřížky, nebo pužít
> mat. mřížku pro jistotu, že plodiště zůstane nahoře a podobně.
> Za každou podnětnou radu děkuji.

Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat. Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a ponechat místo pro další,nemyslíš?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.

> Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a
> veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je
> lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám
> viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a
> vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost
> kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od
> slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

A jaky spad brat (berete) jako hranicni? Vic jak 5 denne uz je prusvih? Kolik je jeste unosne pro vynechani gabonu a pouziti pouze KM? V jakem case?
Jake mate zkusenosti? O tom by mela byt diskuse....

Treba letos, zacly padat az minuly tyden, zatim maximum je 1ks/den. Je to na gabon? Ci postaci kyselina? Po osetreni kyselinou pred 14dny (NH) padlo dosud 8 roztocu. Verim - mozna alibisticky, ze by slo u me letos gabon vynechat, samozrejme vim ze kazde vcelstvo to ma jinak. Na druhou stranu zas prosakuje ze vlhky cerven a cervenec udelal sve a lze cekat nastup roztoce.

Spousta otazek, malo odpovedi, zkusenosti. Mate k tomu nekdo nejake postrehy?

T.H.

Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat v
jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
R Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale
já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
ponechat místo pro další,nemyslíš?
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------

Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.

ÚVAHA.

Nebylo by schůdnější zmeěnit techniku covu a více ji připodobnit ciklům Včely květn.é Ta se 2 x ročně stěhuje to znamená , že přerušuje plodování. V čela medonosná jen jednou . Tím dává dostatek prostoru parazitovi. Řešením by mohlo být norské zimování nebo by možná stačilo vytočit a hned nekrmit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: l??en? varo?zy
> Datum: 29.7.2009 15:12:53
> ----------------------------------------
> >Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie
> včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou
> poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné
> nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
> ------------------------------------------------------------
> To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie
> včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne?
> Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo
> vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To
> určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je
> stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie
> "některých" také včelařů.
>
> Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá,
> než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme
> sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme
> vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti,
> nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí
> získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm
> pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky.
> Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
>
>
>

musíš se podívat v okruhu až 8 km

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chu medu
> Datum: 30.7.2009 08:19:02
> ----------------------------------------
> > Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze
> > pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete
> >
> > Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.
>
> Sakra, zas jsem za blba :-), melo tam stat samozrejme svazenka. Ale
> opravdu na 99% u nas neni...
>
> T.H.
>
>
>

Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 14:39:06
> ----------------------------------------
> Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat v
> jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale
> já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> ponechat místo pro další,nemyslíš?
> ----------------------------------------------------------------------------
> ----------------------------------------
>
> Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
> budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
>
>
>
>

Protože když sedí dole, tak většinu zásob uloží do horních rámků, ale spodní
část horních rámků třetina, polovina zůstane prázdná Část zásob, nějaké kilo
přitom uloží nad plod do spodních rámků. Když jim to pak vyjde takovým
způsobem, že za mrazu spotřebují všechny dostupné zásoby v spodních rámcích,
nedokáží prázdné buňky na spodku horních rámků překročit a hynou hladem.
Když se usadí nahoře, tak se krmí, postupně jdou s plodem dolů a místo plodu
dávají zásoby. Takže nad plodem a kolem plodu mají vždy na zimu dostatek
zásob. Neexistuje, aby seděly úplně nahoře a zásoby měly jen pod sebou.
Kromě případů kdy je teplý podzim a je krmeno co nejdřív. Včely potom na
výživu plodu v srpnu, září, říjnu , listopadu a prosinci, pokud včelař
nedoplní zásoby, nad sebou a kolem sebe je spotřebují a v zimě za mrazu
jim to potom chybí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 3:08 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v
zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce
na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře
a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 14:39:06
> ----------------------------------------
> Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat
v
> jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference
vydrží,ale
> já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> ponechat místo pro další,nemyslíš?
> --------------------------------------------------------------------------
--
> ----------------------------------------
>
> Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a
září
> budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
>
>
>
>

To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při zatavování přikládat k ní a ne na horu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 15:47:20
> ----------------------------------------
> Protože když sedí dole, tak většinu zásob uloží do horních rámků, ale spodní
> část horních rámků třetina, polovina zůstane prázdná Část zásob, nějaké kilo
> přitom uloží nad plod do spodních rámků. Když jim to pak vyjde takovým
> způsobem, že za mrazu spotřebují všechny dostupné zásoby v spodních rámcích,
> nedokáží prázdné buňky na spodku horních rámků překročit a hynou hladem.
> Když se usadí nahoře, tak se krmí, postupně jdou s plodem dolů a místo plodu
> dávají zásoby. Takže nad plodem a kolem plodu mají vždy na zimu dostatek
> zásob. Neexistuje, aby seděly úplně nahoře a zásoby měly jen pod sebou.
> Kromě případů kdy je teplý podzim a je krmeno co nejdřív. Včely potom na
> výživu plodu v srpnu, září, říjnu , listopadu a prosinci, pokud včelař
> nedoplní zásoby, nad sebou a kolem sebe je spotřebují a v zimě za mrazu
> jim to potom chybí.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 3:08 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v
> zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce
> na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře
> a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> > Datum: 30.7.2009 14:39:06
> > ----------------------------------------
> > Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat
> v
> > jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> > smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> > uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> > R Polášek
> > ----- Original Message -----
> > From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> > Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> >
> >
> > Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> > Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> > mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> > skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> > myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference
> vydrží,ale
> > já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> > komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> > ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> > máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> > dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> > ponechat místo pro další,nemyslíš?
> > --------------------------------------------------------------------------
> --
> > ----------------------------------------
> >
> > Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> > uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> > stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> > které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> > Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> > nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a
> září
> > budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> > opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> > Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> > rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> > nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> > nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> > umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Dobrý den ... po vytočení veškerého medu ,jsem zjistil ,že cukr ,který jsem jim dal a dávám se mi sice zaplatí ,ale moc peněz mi nezbyde ,nejde mi o výdělek ,(zatím jen můj velký koníček) jelikožv průběhu května jsem se kouknul do úlů a docela jsem se zhrozil .. neměli zaplněno ani 50% medníku a to bylo tak 50% řepky odkvetlý ... říkal sjem si ok počkam .., a koncem května jsem vytáčel ze 2 včelstev 22 kilo :( což docela býda ... (sice řepka byla docela daleko ,ale silné včelstvo by mělo přinést o hodně víc ),tak jsem to svedl na dálku .. přišel červen a kvetení agátů ... a to samé ... nepřinesli ani 22 kilo takže 1 včelstvo nepřineslo ani 11 kilo .. a to agáty mam kolem včelína ... je tam stovky stromů ,a tenhle rok agáty kvetli nádherně a ještě na poli vedle kvetla vojtěška ... tak nevím čím to je ? .. je to možné ,že jsem z jara přesedlal na rámkovou míru 39x30 ? nebo poradte co dělam špatně .. popřípadně napište výhody i nevýhody 39x30 nebo jestli někd máte 39x30 napište jak jste na tom :(

Děkuji

Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem, jak
včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5 minut.
Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné je
to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání zásob
na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne nepřekročit
horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
prázdné.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky
včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
zatavování přikládat k ní a ne na horu.

Pepan

5epka odkvetla příliš brzy včelstva nebyla dostaečně rozvinuta v důsledku pozního nástupu plodovánívlivem zimy .
Akát potřebuje teplotu nad 22 °C v době květu a vyjímečně meduje nad 250 m n.m.
ostatní spláchly deště. Takový stav je všady

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chicony <Apokaliptos/=/seznam.cz>
> Předmět: Nev?m pro? ? .. R?mkov? m?ra ? nev?m ...
> Datum: 30.7.2009 19:44:13
> ----------------------------------------
> Dobrý den ... po vytočení veškerého medu ,jsem zjistil ,že cukr ,který jsem
> jim dal a dávám se mi sice zaplatí ,ale moc peněz mi nezbyde ,nejde mi o
> výdělek ,(zatím jen můj velký koníček) jelikožv průběhu května jsem se
> kouknul do úlů a docela jsem se zhrozil .. neměli zaplněno ani 50% medníku
> a to bylo tak 50% řepky odkvetlý ... říkal sjem si ok počkam .., a koncem
> května jsem vytáčel ze 2 včelstev 22 kilo :( což docela býda ... (sice
> řepka byla docela daleko ,ale silné včelstvo by mělo přinést o hodně víc
> ),tak jsem to svedl na dálku .. přišel červen a kvetení agátů ... a to samé
> .. nepřinesli ani 22 kilo takže 1 včelstvo nepřineslo ani 11 kilo .. a to
> agáty mam kolem včelína ... je tam stovky stromů ,a tenhle rok agáty kvetli
> nádherně a ještě na poli vedle kvetla vojtěška ... tak nevím čím to je ? ..
> je to možné ,že jsem z jara přesedlal na rámkovou míru 39x30 ? nebo poradte
> co dělam špatně .. popřípadně napište výhody i nevýhody 39x30 nebo jestli
> někd máte 39x30 napište jak jste na tom :(
>
> Děkuji
>
>
>

běžně zimuji na dvou nástavcích 39 x24 spíše jsem zažil problém s příliš časným plodováním a tuhou zimou a dlouho kdy nedokázaly přesunout zásoby k plodu obvykle se to stane pokud začnou zimovat v uprostřed rámku v horním nástavku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 20:53:01
> ----------------------------------------
> Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem, jak
> včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5 minut.
> Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
> buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné je
> to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání zásob
> na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
> Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
> připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne nepřekročit
> horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
> prázdné.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky
> včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
> aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
> zatavování přikládat k ní a ne na horu.
>
> Pepan
>
>
>
>

Běžně zimuji na dvou nástavcích 39x24 a od té doby, co plodová hnízda před
krmením umisťuji vždy v horním nástavku a postarám se, aby neseděly
symetricky uprostřed rámků, ale na kraji, nemám už 20 let zimní úhyny
způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a dostat
se k zbylým zásobám. Jiné zimní úhyny občas jsou. Tuhá zima vůbec nevadí,
pokud je souvislá, protože neplodují a spotřebují jen minimum zásob. Vadí
teplá zima s teplotou +- kolem nuly, protože při takové zimě spotřebují
mnohem víc zásob a přitom stejně nezesílí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:02 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


běžně zimuji na dvou nástavcích 39 x24 spíše jsem zažil problém s příliš
časným plodováním a tuhou zimou a dlouho kdy nedokázaly přesunout zásoby k
plodu obvykle se to stane pokud začnou zimovat v uprostřed rámku v horním
nástavku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 20:53:01
> ----------------------------------------
> Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem,
jak
> včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5
minut.
> Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
> buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné
je
> to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání
zásob
> na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
> Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
> připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne
nepřekročit
> horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
> prázdné.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi
nástavky
> včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
> aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
> zatavování přikládat k ní a ne na horu.
>
> Pepan
>
>
>
>

To je úvaha správným směrem - toleranci k V.d. je možno zlepšovat jen
postupně, po krocích. Velký problém je ten, že včely chováme
koncentrovaně, což znemožňuje tyto kroky uskutečnit - mnohonásobně se
tak zvyšují migrace kleštíků mezi včelstvy a tak udržuje jejich
životaschopnost a škodlivost pro včelstva. Tak se i malý pokrok ve VT
včel zničí. To by ve volné přírodě bylo zcela jinak. Další věc je -
jestli vůbec umíme ty nevelké rozdíly (způsobené geny) mezi včelstvy či
liniemi včel rozpoznat - podle čeho, podle jakých údajů, jak je změřit?
K. Čermák

Radek Kruina napsal(a):
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat

No jenže problém ,je ten ,že ostatní přátelé ve spolku vytočili ještě o 5 kilo (na včelstvo)více než je u nás průměrná snůška :)

vitaxvita:
Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.

______________________________________________________________

A v té komisi budete přítomen i Vy, pane F. Rousku?
:-)

Víte, koho mi tímhle výrokem připomínáte? ... To raději nechtějte vědět!

S pozdravem M. Václavek

OVP 2002/1/215

.... Při velkých dávkách se používají dva díly práškového cukru a jeden díl dobře teplého tekutého medu. Do náležitě velké uzavíratelné nádoby se dají vždy vrstvy práškový cukr-med, práškový cukr-med. Povrch vrstvy práškového cukru se zpevní stlačením dlaní. Nejhořejší vrstva v nádobě musí být vždy med. Nádoba se dobře uzavře. Po 3-4 týdnech je práškový cukr prosycen medem a těsto je hotovo. ...



----------------------------------------------------
Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose


----------------------------------

, nemám už 20 let zimní úhyny
> způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a dostat
> se k zbylým zásobám.


A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)

Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky a na rybizaky :-)

T.H.

> No jenže problém ,je ten ,že ostatní přátelé ve spolku vytočili ještě o 5
> kilo (na včelstvo)více než je u nás průměrná snůška :)

No vidis tak uz preci vis kam se mas jit ucit :-)

T.H.

Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná, přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik, jestli víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu. Proto bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla šance. Zdraví R. Stonjek

R. Stonjek napsal:

>Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí.
.........................

Jen tak na okraj - přírodní výběr nemá až tak moc společného s evoluční teorií. Přírodní výběr je pozorovatelná a jistá věc, kterou si každý může ověřit a byla známá už před Darwinem. Evoluční teorie je neověřitelná, protože vznik druhů přeměnou z jiného zatím nikdo nepozoroval. Ale to je vedlejší :)

Pokud to dobře chápu, tak existují vědecké práce na to, že s odolností jak proti moru, tak proti roztoči se právě setkáváme už dnes. S větší či menší odolností.

A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje, a jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.

Pokud se stav nezmění, včely odolnější proti moru ani proti roztoči neuvidí ani další generace. Možná tak účinnější kombinace chemie.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.

Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.

Dnešní stav - téměř plošně povinný jarní nátěr plodu, fumigace, doporučení formidolu 1x až 2x podle stupně napadení (dává se i preventivně abych nebyl za neschopného pitomce), gabon, 3x fumigace nebo aerosol.
Takže klidně 8 ošetření za rok, při neléčení včelstva kolaps do 1 roku. A je jistota že za dalších pár let to bude stačit? Při tomto tempu šlechtění roztoče?

A to se zřejmě testuje kyselina šťavelová a thymol, aby byl arzenál chemie rozšířen na hrozící rezistence.

Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší sezónu).

Dejme tomu by se dalo říct že stojí otázka tak, zda to půjde nezvyšovat počet léčebných zásahů, a postupně počet zásahů snižovat až jednou možná třeba léčení nebude zapotřebí nebo jen jednou za pár let.

K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit včely, a při našem zavčelení plošně.

Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :)

Radek Krušina

No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
mezeru, pak nemám. Prostě jim dávám tolik cukru, kolik je na zimu třeba.
Fakt je ale, že o možnosti jim dát cukru trochu víc a potom v předjaří ty
plásty použít k podněcování způsobem podobným Blinově přepážce uvažuji a
pokud se na jaře dostanu k přebytečným plástům se zásobami, zkouším to.
Zatím ale s výsledky nejsem moc spokojen. Použít staré zásoby do oddělků se
mně jeví vhodné jen pokud to je plást s troškou zásob. Pokud tam je hodně
zásob, oddělek je stejně nespotřebuje a jenom v oddělku zabírají místo.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 7:01 AM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


, nemám už 20 let zimní úhyny
> způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a
dostat
> se k zbylým zásobám.


A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky
nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co
s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)

Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky
a na rybizaky :-)

T.H.

Ono každá látka dodávaná do včelstva kvůli léčení má svůj specifický
mechanismus, jak včelám škodí. Porovnat vzájemně, jak moc která škodí, není
tak jednoduché a nedá se to dělat bez znalosti toho konkrétního mechanismu
působení. Jestli škodí víc látka, která poškozuje včely okamžitě, hodně
zasažené včely zemřou, ostatní to přežijí a za týden nebo 14 dní není po té
látce ve včelstvu ani památka nebo látka, která včely zdánlivě neovlivňuje
ale každé její použití zanechává trošku reziduí v medu, které imunizují
roztoče a které vytvářejí jakousi trvalou chemickou zátěž....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 7:59 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální
> návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím
> Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě
> trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a
> formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná
> víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace
> podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM
> nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná,
> přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci
> 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného
> odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené
> tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl
> a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to
> přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik,
jestli
> víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám
> šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o
> ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale
> naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu
> ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu.
Proto
> bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl
> vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v
> konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní
> látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s
> tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další
> generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na
> jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla
> šance. Zdraví R. Stonjek

> A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi
> pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje,
a
> jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti
> tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by
> si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami
> náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.
Přesně tak.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
> Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas
> roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.
>
> Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.
První dva nebo tři roky, než vyvinuli fumigaci, byl povinný postřik. Na
začátku prosince, kdy ve včelách neměl být plod, se včely rozebraly a každý
rámek se včelami se postříkal vodným roztokem léčiva. Na úl vyšlo tak 0,5 -
0,7 litru . Za mrazu a sněhu to byla lahůdka. Včely přežily bez problémů

> Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc
> šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva
> zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší
sezónu).
To se dneska provádí křížovým ošetřením. Roztoči, co bysi mohli vyvinout
odolnost na jeden prostředek, jsou likvidováni následným ošetřením dalším
prostředkem. Proto se má používat aspoň dva různé prostředky k hubení
rozotočů současně. Dlouhodobě se , pokud vím střídá účinná látka pro
fumigaci. Ale nic není dokonalé.

> K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit
> včely, a při našem zavčelení plošně.
>
> Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti
> roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných
> včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si
> chemicky hýčkáme
To by byla ve včelaření politická věc. Včelaře, dneska většinou zaměřené na
co nejvyšší výnos medu, by bylo třeba přesvědčit, aby léčili na varaózu
volněji s menší intenzitou, nekupovali potom pod rukou různá další léčiva a
"nepřiléčovali" a akceptovali každoroční ztráty nějakého procenta nejméně
odolných včelstev.
R. Polášek

Tak mně napadá, uvažoval někdo o klíckování matky přes celou zimu až do
předjaří? Nebo se někomu povedlo zapomenout na podzim matku v klícce a ona
v klícce vydržela přes zimu? Bylo by to ideální protivaroázní opatření,
pokud by se to podařilo.
R. Polášek

Zdravim,

Neviem co tu kazdy riesi to zimovanie. Ja zimujem iba v plodisku (1 krabica) klasicke 11 ramikove B-cko. Potrebujem tak zakrmit iba cca 9 kg cukru koncom Augusta - vcely preziju tak na 97% (t.j. z 30 rodin spadne v priemere 1 aj to zvecsa, lebo ju vyrusia mysi). Ranny rozvoj je prudky, zvecsa stale ostane vecsina zasob do jari, spad vciel minimalny - cez zimu minimalna spotreba zasob. Ked konci kvitnutie vrba a zacinaju ceresne vkladam na spodok mednik bez materskej mriezky - ak je teplo matky zlezu, ak nie ostavaju v hornom uli (mam odoberatelne dna a rovnake krabice ako ule).

Pred repkou vcely usporiadam-matky dole, dam matersku mriezku a davam 3 ul, pri slabsich rodinach nechavam len 2.
Za sezonu mam od rodiny v priemere cca. 70 kg medu a viem, ze je v nom minimum cukru zo zimy. Repka je zvecsa daleko, ale vcely donesu z nej+z ceresni takych 20kg, z agatu cca. 30 zbytok je medovica.

Prazdne ramiky skladujem v prazdnych mednikoch polozenych na seba vo vceline - vostinacky znicia mozno 1% ramikov - zvecsa tych najstarsich, ktore by som aj tak vyrezal, plesen sa neobjavuje. Skusal som zimovat v 2 uloch, ale vcely prezili slabe, tak 20% neprezilo vobec - no katastrofa.

Peter

--- On Thu, 7/30/09, M. Václavek <e-mail/=/nezadan> wrote:

> From: M. Václavek <e-mail/=/nezadan>
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a ud?láte dob?e....
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Thursday, July 30, 2009, 1:54 PM
> vitaxvita:
> Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač
> a budeš namydlenej.
>
> ______________________________________________________________
>
> A v té komisi budete přítomen i Vy, pane F. Rousku?
> :-)
>
> Víte, koho mi tímhle výrokem připomínáte? ... To
> raději nechtějte vědět!
>
> S pozdravem M. Václavek
>

Neviem co tu kazdy riesi to zimovanie. Ja zimujem iba v plodisku (1 krabica) klasicke 11 ramikove B-cko.
----
Kolko cm je to klasické Béčko? A kolik má klasický český Adamec?
Jestli nebude ten problém v té naší míře, že to musíme dělat tak komplikovaně.

Karel

Zdravim,

kdyz se da tech zasob o neco vice, tak to prece neni na skodu, staci je z jara rozrusit, vcely jej spotrebovavaji a med nam nosi do nastavku nahoru, ktery se tam umisti s rozkvetem tresne ptaci.

PZ

Kdyz jsem zacinal, myslel jsem si, ze mam take silne vcely, dnes uz si to nemylim, ze ty vcely byly tehdy silne. Druha vec, vcera jsem vytacel lipu a neni vcelstvo jako vcelstvo. Pri porovnani primerene silnych vcelstev jsou rozdily treba i 30 %, tyhle vcelstva znacim a menim matky.

PZ

> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám.

Preci nikdo nikoho nenuti vytacet cukr? Proste z plodiste o dvou nastavcich nebudes brat ramky na vytaceni - mozna muzem diskutovat ze to v prubehu sezony pomichaji prenasenim ale tomu moc neverim - nedelaji zbytecne prace tak jako my :-) Proste se prida treti ctvrty nastavek na med, ale to zas pak budou prebyvat ci chybet nastavky, uly budou moc vysoke atd... :-)) Dale lze oddelkovat ale co zas s oddelky :-))

Ono to chce vyzkouset to kriticke zimovani ve dvou a vice nastavcich - ne kazde vcely si mi sednou nutne dolu do nastavku nad dno. Je jich velka mensina. Co vse to ovlivni nevim, odhaduju jen, ze vedi, ze uplne dole nad vysokym podmetem bude zima, ze tam fouka apod.

No a kecat do toho vcelam tak ze jim prehazim hnizdo tam kam uznam za vhodne na to se uz vubec necitim fundovany. Snazim se jim verit ze vedi co delaji a zatim jsem nenarazil...

T.H.

Tak o tom se nam jenom muze zdat, vcelstva ktere zimuji v jednom nastavku 39x24 maji na me vcelnici celkove v prumeru o 25 % mensi vynos, hlavne prvni snuska ( ovocne stromy + repka) pak to dozenou, v poslednich letech je vsak temer jista prave ta prvni snuska, proto zimuji dva nastavky a co nejsilnejsi vcelstvo. I tak v poslednich dvou letech prumer rocni u techto vcelstev 40/45 kg a kdyz se bavim s ostanimi vcelaremi v nasi organizaci, kteri zimuji jen jeden nastavek ( stare klasicke univerzaly ) tak jsou na polovine vynosu, ktery se dari me.
Je to urcite dano hodne i tou lokalitou.
P.

Vzhledem k presunu vcel smerem k zasobam, by asi nebylo jednoduche najit tu optimalni polohu, kde matku zavrit, vcely by ji sice asi neopustili, ale pak by zase mohly pojit hladem. Jedine me napada nejaky pas cudnosti, aby z ni ani vajicko nevypadlo.

PZ

Je otázka, když si někdo říká včelař, co to je. Jestli to má být člověk,
který odebírá bedničky s medem, vytáčí ho, prodává ho, sbíjí úly a občas
přes sezónu zaletí na stanoviště pozpřeházet bedničky s těma včelama a
rychle jde pryč nebo člověk, který v první řadě se včelama pracuje a ostatní
dělá jaksi bokem. Nebudu přece to, že se včelami z nějakého důvodu nepracuji
a neuspořádám sezení včelstev před zimou nahrazovat tím, že do nich prostě
naperu 10 kilo cukru navíc. A i během sezóny si momentálně můžu dovolit se
včelami pracovat. To v první řadě pro mě znamená pracovat s plodištěm,
vybrané rámky nebo celý nástavek klidně otřepat nebo jinak zajistit, že tam
není matka a dávat do medníkových nástavků nad mřížku. Nechávat od dubna po
srpen plodiště tak bez zásahu mně připadá spíše jako nouzová metoda vyvolaná
nadbytkem ošetřovaných včelstev či nedostatkem času. Nebo módou. I když
nevylučuji, že časem se k této metodě z různých důvodů dostanu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 11:46 AM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....



> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou
cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám.

Preci nikdo nikoho nenuti vytacet cukr? Proste z plodiste o dvou nastavcich
nebudes brat ramky na vytaceni - mozna muzem diskutovat ze to v prubehu
sezony pomichaji prenasenim ale tomu moc neverim - nedelaji zbytecne prace
tak jako my :-) Proste se prida treti ctvrty nastavek na med, ale to zas
pak budou prebyvat ci chybet nastavky, uly budou moc vysoke atd... :-))
Dale lze oddelkovat ale co zas s oddelky :-))

Ono to chce vyzkouset to kriticke zimovani ve dvou a vice nastavcich - ne
kazde vcely si mi sednou nutne dolu do nastavku nad dno. Je jich velka
mensina. Co vse to ovlivni nevim, odhaduju jen, ze vedi, ze uplne dole nad
vysokym podmetem bude zima, ze tam fouka apod.

No a kecat do toho vcelam tak ze jim prehazim hnizdo tam kam uznam za vhodne
na to se uz vubec necitim fundovany. Snazim se jim verit ze vedi co delaji
a zatim jsem nenarazil...

T.H.

Je to pane Polasku presne tak, jak pisete. Kdyz jsem mel vcelstev par, tak jsem si s nimi hral ( bavi me to dnes). Je to i velmi dulezite, aby ziskal clovek praxi, aby dokazal v pripade potreby vcas a spravne regovat atd. V soucasne dobe si takhle s radosti hraji s matkami a oddelky. Co se tyce produkcnich vcelstev, tak delam jarni prohlidku ( vlozeni stavebnich ramku) a pak az podzimni ( kontrola ulozeni zasob). V prubehu snuskoveho obdobi odebiram pouze horni nastavek s medem ( taktez pomoci vykluzu). Bohuzel cas je drahy, ale i presto, jak jsem psal, tu nadhernou praci se vcelami si nenecham vzit akorat uz to neni s produkcnimi vcelstvy.

Hezky den preje

Pavel Zajicek

Ano,Rad...stále radi,dnes již po pate.Není možne,že bi to bil včelař,který v současny době ma moc prace,sundavat medniki,vytočit zbitky medů kterí tam zustaly,nasadit gaboni a nakrmit na zimu a naučit včely litat postupně jen vočkama. Da se predpokladat,že je to člověk nabity teorii ke ktere nejak prišel,na poznamky nektere v minulosti nedba a jak jednou napsal jeden človek,že ma hroši kuži.A tak se zda že je to člověk nejak telesne postizeny a sedi u pocitače,ktery je jeho jedina zabava.Tak ho nechme at se projevuje dal ale na jeho rady budme opatrny a dobře udelame když si radeji prolistujeme časopis Včelařstvi za nekolik roku zpatky.Taky mam dotaz na Radima: nebylo by lepši u toho gabonu udelat na druhem konci este jednu dirku a ty pasky zavesit ne svisle ale horizontalne,mozna by i ten stik se včelama byl učinejši a ing.Vesely na to nepřišel. Takže i dnes ješte se dockame nekolika prispevku.

Viíš a já se zase postarám aby šly do zim v dolním nástavku a případně přikrmím aby nad nimi nebylo prázdno.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 31.7.2009 09:10:33
> ----------------------------------------
> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám. Prostě jim dávám tolik cukru, kolik je na zimu třeba.
> Fakt je ale, že o možnosti jim dát cukru trochu víc a potom v předjaří ty
> plásty použít k podněcování způsobem podobným Blinově přepážce uvažuji a
> pokud se na jaře dostanu k přebytečným plástům se zásobami, zkouším to.
> Zatím ale s výsledky nejsem moc spokojen. Použít staré zásoby do oddělků se
> mně jeví vhodné jen pokud to je plást s troškou zásob. Pokud tam je hodně
> zásob, oddělek je stejně nespotřebuje a jenom v oddělku zabírají místo.
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 31, 2009 7:01 AM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> , nemám už 20 let zimní úhyny
> > způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a
> dostat
> > se k zbylým zásobám.
>
>
> A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky
> nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co
> s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)
>
> Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky
> a na rybizaky :-)
>
> T.H.
>
>
>
>

Za prvé : nejsem Fr.Rousek a tímto se mu omlouvám,protože byl jmenován M.V. a přitom je v tom naprosto nevinně.
Za druhé : nejsem z okolí H.K. ani z východočeského kraje ale o trochu dál.
Za třetí : doporučuji zmíněnému V. aby se více věnoval studiu a po úspěšné maturitě a dokončení školy pokud bude mít sílu na V.Š.
aby pokračoval , či se zapojil do nějakého pracovního poměru. S Fr.Rouskem se asi znáte osobně a koho Vám připomíná asi zůstane tajemstvím. Mládí je pošetilé,přímočaré, ten stín tu zůstává možná navždy,měl byste se mu ale omluvit jako chlap.

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Jsem rád,že tady máme konferenčního učitele včelařství jako je Radim.Na Radima mi nesahejte a Václavka mám taky rád i když jej občas provází nerozvážnost mládí.Ale on se časem z toho dostane tak jako každý člověk,který stářím zmoudří.Bohužel u některých člověků to ale není nikdy zaručeno.

Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou.

Poblíž Valašského Meziříčí, v případě zájmu piště na bernkopf zavináč email tečka cz nebo volejte na 603 700 391.

Ještě jsem zapomněl napsat cenu. :-)

3 000 Kč.

Jaroslav Bernkopf

>Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :) Radek Krušina <
-----------------------------------------------------------
To mi připomíná jednoho mého spolužáka ze základní školy. Jeho rodiče se přistěhovali po válce, když Stalin zabral i část území, kde žili Volinští Češi. Také chovali včely. Před pěti roky jsem se s tímto spolužákem setkal. Ukazoval mi včely a na nich jsem viděl pobíhat roztoče. Spolužák se smál a říkal, to už můj otecko a děduška říkali, že včely které mají blechy jsou zdravé. Co mám k tomu dodat. Včely se nedožily podzimu. Patrně se ani u jedněch z jeho dvanácti včelstev neprojevila varroatolerance. Asi o ní jeho včely nevěděly, nebo nejspíše o varroatoleranci nic nečetly. Je škoda, že můj spolužák s chovem včel, které jsou zdravé protože mají blechy skončil. Alespoň to tvrdí. Ale kdo ví. Možná jednou udělá díru do světa. S blechami.

Myslím, že je všeobecně známo, dostane-li se jakýkoli živočich nebo rostlina do prostředí které je příznivé jeho životním potřebám a kde nemá přirozené nepřátele, toto prostředí okupuje a původní faunu i flóru vyhubí. Nemusíme chodit pro příklad daleko. Stačí k protinožcům a tam dovezeným králíkům. Dnes mají obyvatelé tohoto kontinentu starosti s tím, jak se králíků zbavit. Obdobná, ne-li stejná situace je u nás i v ostatním světě s varroázou.

Jsem toho názoru, že hledáním linie varoatolerantních včel by se měly zabývat především výzkumné ústavy a jimi pověření a kontrolovaní výzkumníci třeba z řad zkušených a odborně zdatných včelařů. Neměl by to však být neorganizovaný chaos bandy chovatelů a šiřitelů roztočů. Přimlouvám se zato, abychom my ostatní dodržovali vypracované léčebné postupy abychom nebyli za pitomce bez včel. Z čeho by potom bylo možné vyšlechtit ty tak toužebně očekávané varroatolerantní včely?
Zdravím JK

Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce. Zdraví R. Stonjek

Prodám třírámkový medomet, ruční pohon, nerezové vřeteno, zbytek natřený bílou potravinářskou barvou.

Vy asi neviete, čo máte za poklad na včelnici. Ja som svoj trojrámikový (a nemá kôš antikorový), pred rokmi upravil na voľnobežný a nazval som ho honosne perpetum mobille, aj keď mu na začiatku musím venovať max. 5-7 otočení kľukou. Potom však zbytok vloženej energii dokáže odstrediť jednu stranu plásta, len jedno otočenie dokáže odstrediť (a dokonale) aj druhú stranu plásta.
Za túto dobu dokážem pripraviť tri ďalšie plásty na ručnom odviečkovači a k tomu, dokonale prečistím odstredený med vo veľkoobjemovom cedidle. Jedno včelstvo takto aj z dovozom do medárne dokážem "spracovať" za čas medzi 20 až 30 minút aj s uložením vytočených plástov do úľa, bez nejakej väčšej námahy a ďalšej pomoci. Otáčanie koša je ľavotočivé (proti smeru chodu hodín), horná latka musí po ľavej strane včelára (bunky sú postavené voči latke pod uhlom 6-8˚), čo umožňuje dokonalé zbavenie sa medu z plásta, preto pravotočivý pohyb koša nie nie potrebné.
Nepovažujte to za nejaké moje spiatočníctvo v dobe používania riadeného moderného medometu na elektrický pohon. Len jeden argument, tým že je medomet len na tri rámiky (v medníku mám len 9 rozšírených plástov), dokážem pohodlne za čas vytáčania, dokážem odviečkovať ďalšie tri plásty. Príprava odviečkovaných plástov npr. do 12 komorového zvratného medometu potrebujem oveľa dlhší čas.
nevýhoda: vložené rámiky musím obracať (len jedenkrát) ručne.

Úprava tangenciálneho medometu na kľukový ručný systém je bezproblémový a rýchly, stačí na prevodovej hlave odstrániť bočný dekel, ktorý pridržuje vodorovný pohon. po odstránení dekla môžeme točiť kľukov len doľava a v tom je tajomstvo zotrvačníkového efektu.

Vlivem výzkumníků se nedá říct. Začátek šíření varaózy je někdy v době před
80 lety, kdy v Indii nebyli spokojeni s výnosy z domácích druhů včelstev a
dovezli proto včelu medonosnou. Ta posloužila jako médium k šíření roztoče a
přes postupné rozšiřování této včely a místní převozy na malou vzdálenost se
rozšířila do středoázijských prostor a potom na Kavkaz, kde infikovala
tamější poddruh včely medonosné. Kavkazské včely byly potom dovezeny do
Bulharska, teď už nevím, jestli kvůli výzkumu nebo produkci a odtamtuď se
varaóza začala rychle šířit do Evropy. Toto potom ještě skutečně urychlil
výzkumný ústav včelařský v tehdy západním Německu, který si nechal dovézt
infikovaná včelstva přímo z Indie. U nás byla velká aféra tuším v roce 1983.
Někdy o dva roky dřív kdosi nelegálně dovezl na Pardubicko včelstva od
Košic, kde už tehdy varaóza byla. A než se na to přišlo, dost se rozřířila.
Tehdy byla vybita všechna včelstva na dost velkém území na Pardubicku a
Ústeckoorlicku, což pravděpodobně zpomalilo šíření varoa u nás o několik let
Akorát nevím přesně, jakým způsobem se roztoč Varoa Jacobsoni přešaltroval
na Varoa Destructor.
Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez
výzkumníků by se varoa rozšířila stejně.
Co se týká praxe, nejsem si vědom, že bych měl zrovna nějaký sen v tom nějak
zásadně zlikvidovat varaózu. Já prostě jen komentuji současný stav a
dovoluji si být ve svých nápadech stejně jako i jinde o jeden stupínek před
tím současným stavem. Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy. Byl by to prostě
klasický mnohokrát popsaný proces, kdy do početné životaschopné populace
vstoupí nějaký ze začátku extrémně zhoubný parazit. Nakonec by došlo k
nějakému dlouhodobému vzájemnému soužití, protože není v zájmu parazita
likvidovat každého svého nositele, se smrtí nositele uhyne i parazit.
Jinak jakým konkrétním způsobem potom se včely naučí vyrovnávat s varoou,
pokud k tomu dojde, souhlasím, že to je zatím teorie.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 01, 2009 2:23 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět
vinou
> výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy
> obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje
> opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných
> přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území
> přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou
> metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další
> příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí
> dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná
> varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že
> že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do
> včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je
> to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce.
> Zdraví R. Stonjek

Už mě začíná zcela vytáčet kritika bez argumentů, přesněji řečeno urážky, zveřejňované anonymi a lidmi skrývajícími se pod všelijakými přezdívkami. Nemít zkušenosti z těchto stránek, od včelařů, jsou-li to vůbec včelaři ( teď používám ubohou rétoriku těch pomluvačů a vyhazovačů ) bych takové jednání neočekával. Očividně se dotyční stydí a bojí přiznat svoji identitu. Bohužel každý přítel není přítel.

F. Rouska znám a vím, že se mě snažil odsud vystrnadit, což chápu ( hlavně v průběhu prvních roků mé působnosti na Konferenci ). Pokud dotyčná osoba vystupující pod přezdívkou vitaxvita opravdu není př. Rousek... hluboce se omlouvám panu Fr. Rouskovi za to, že jsem mu poškodil dobré jméno.

K přesvědčení, že vitaxvita je př. Rousek jsem došel na základě schodě těchto příspěvků:
http://www.vceliweb.cz/?t=kalendar-akci-organizace
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36629&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Buď se vitaxvita dopustil plagiátorství nebo je to př. Rousek, který se snaží předejít odhalení identity ( mimochodem vitaxvita př. Rouska určitě zná, jinak by nevěděl odkud je ).

S pozdravem M. Václavek

Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez výzkumníků by se varoa rozšířila stejně. R.P.

S týmto hodnotením prieniku V.J po r. 2002 V.D sa dá s autorom komentáru súhlasiť, až na to, že k nám prenikol V.D. z bývalého Sovietskeho zväzu a nie Bulharska (v podstate je to jedno).

Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy.

Ako píšete 100 rokov je o niečo dlhšia doba ako 30 rokov, tak ten proces obrany včelstva proti Vd už mohol cestou k nám niekde začať. Nie všade mal na svojom víťaznom ťažení do sveta včely európskej mal pod nohami chémiu, včela sa mohla úspešne brániť, ale ona to nedokázala. Veď včela má silné hryzadlá,m ktorá by nemala mať problém s odstraňovaním Vd z tela svojich družiek.

Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.

Zdravím, nemá někdo náhodou oplodněnou matku na prodej?Prosím o kontakt zde na konferenci nebo na telefon 603726112.
Dík Puppino

Musím se Radka zastat, protože Ti, co mají dělat pro zvládnutí rozdoče VD svou práci - peníze přes státní zakázky - projekty nato stále dlouhodobě tečou, nedělají v tomto směru víc než musí.

On útok na roztoče včelou, je možný. Myslím, že v takovém včelařském, jen dotace pobírajícím zapadákově kde nic celkem nefunguje a vlastně nic není - letos ani med, nemůže ani povědomí o takovém možném útoku včely na VD zabrat.

Naštěstí tu máme síť, v které se lze dopídit výsledků. Jak takové činnosti u včel docílit ale bývá tajemstvím.

viz:
http://www.youtube.com/watch?v=Q4q_869q_4w&hl


............
Stonjek (90.183.70.9) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096)

>Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.<

Na psím vínu, či co to tam má obrostlé na baráku létají včely hučí to na několik metrů. Některé včely mají veget, ale některé intenzívně létají celý den a odpařují ještě hodinu po setmění. Vůně, kterou vyhánějí ven, připomíná kvasnice nebo chleba. Pravděpodobně je na té popínavce medovice. Jestli to je jen na těch pár metrech čtverečních u souseda, tak je to psí víno velice intenzívní zdroj medovice, tu snůšku pozoruji už několik dní.

Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas, medovici neočekávám.

vcera jsem zacal....

kaufland svitavy a globus brno cukr za 17,90 .... levnejsi sem zatim
nevidel :(




flakatos napsal(a):
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.
>
>

Vsechny Vás zdravím.
CHtěl bych, jestli mě někdo poradí. Které matky jsou lepší jestli matky Vigor nebo matky Slovinky - př. Havlína. Včelařím v jižní části okresu Prostějov. V doletu včel ZD nepěstuje řepku. Jsem odkázán na ovocné stromy a smíšený les. Úly mám nástavkové 39x28 4 nástavky a 39x30 3 nástavky. Nepoužívám mřížku. Děkuji za radu.

F. Rouska znám a vím, že se mě snažil odsud vystrnadit, což chápu ( hlavně v průběhu prvních roků mé působnosti na Konferenci ). Pokud dotyčná osoba vystupující pod přezdívkou vitaxvita opravdu není př. Rousek... hluboce se omlouvám panu Fr. Rouskovi za to, že jsem mu poškodil dobré jméno.

K přesvědčení, že vitaxvita je př. Rousek jsem došel na základě schodě těchto příspěvků:
http://www.vceliweb.cz/?t=kalendar-akci-organizace
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=36629&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
.................................................................................................
Omluvu příteli F.Rouskovi beru.Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit,byli to ještě 2,stačí projít historií včel.konference.Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
Takže žádné vytáčení,ale čekáme od Vás jenom pouhé dotazy,nic víc,a studovat a studovat,to Vám bude nejvíc pasovat...

Stonjek napsal:
>30 let je z pohledu vývoje opravdu nic....
.................

Zkusím možná ještě jednou osvětlit, co jsem někde vyčetl a teď s tím dělám chytrého. :)
My tu nediskutujeme o tom, jestli vznikne nový druh včely (vznik nového druhu je podle evoluční teorie během na dlouhou trať), který si bude umět poradit s roztočem tím, že nějak zmutuje a vytvoří se mu na to nové geny.

Jde o to, jestli některé linie našich včel tyto geny už mají a jsou proti roztoči odolnější. Na naší laické úrovni zřejmě nemá smysl rozebírat, jakým způsobem se tato odolnost projevuje. Pokud tyto geny existují, je o to tato včelstva rozchovávat, a ostatním včelstvům nechat co nejmenší prostor pro šíření svých genů. To podle mě v praxi znamená kupovat matky od chovatelů, kteří tuto vlastnost sledují, u svých včelstev se snažit vyřazavat včelstva proti roztoči nejméně odolná (to je zřejmě poněkud obtížné poznat pro toho, kdo o roztočí ví málo, ale pokud to dobře chápu, není to nemožné, pro toho, kdo se nebojí o problém zajímat), a nešlechtit roztoče nadbytečnými chemickými zásahy.


Stonjek napsal:
>Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.
........................

Trochu bych to poopravil.
Jen se tu pokouším diskutovat o tom, co jsem se o problematice včely a roztoč varroa nočetl, když mi zkolabovalo stanoviště měsíc po vyjmutí gabonů.
Je možné samozřejmě namítnout, že kdybych slepě nevěřil jen léčivu, včely lépe sledoval, dal včas jinou chemii, nic by mi neuhynulo.
Je taky pravda, že dnes už bych o problému věděl víc.

Ale na počátku mého vstupu bylo označení těch, komu včely hynou na varroázu za neschopné pitomce.
A já stále tvrdím, že je to minimálně na diskusi.
Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám.
Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit.

Radek Krušina

Dnes jsem dával Gabony a jedny včelky dával z medníku a po neděly začnu také krmit.

On Saturday 01 August 2009 23:09:31 flakatos wrote:
> Krmí již někdo včelky na zimu? dle stavu zásob u mne je nejvyšší čas,
> medovici neočekávám.

snuska ze slunecnice je v plnem proudu - polabi.
krmit budu hned po vytoceni .

Honza

Jenže si vzpomeňte na to,že to nebyl jenom on,kdo Vás chtěl
ze včelařské konference odstranit
______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).

______________________________________________________________
Bylo málo účastníků této konference,kteří pochopili tu Vaši recesi a měl jste z toho dlouho prostě srandu.
______________________________________________________________

Znovu opakuji, recese to v žádném případě nebyla! Nedělal jsem si z toho srandu a nevidím na tom nic vtipného! Chtěl jsem pouze pomoci rozvíjet racionální myšlení v řadách českých včelařů.

Již předem jsem měl o včelaření mnoho přečteného ( prakticky všechny časopisy Včelařství od roku 1970 do 1993 a některé novější výtisky, několik OVP, encyklopedii Včelařství, publikaci Včelaříme jednoduše a Nástavkové včelaření ), proto jsem se cítil být způsobilý prezentovat na Konferenci své poznatky, ač moje praxe byla prakticky nulová ( od roku 2004 do roku 2006 jsem pomáhal na včelnici pana Sehnoutky, od roku 2007 do současnosti včelařím sám, v letech 2005, 2006 a 2007 jsem se zúčastnit Letní školy mladých včelařů v Nasavrkách, v roce 2008 jsem byl v Nasavrkách na školení prohlížitelů včelstev ).

Postupem času začínalo být již poměrně dost jasné, že jsem začátečník, nikoliv zkušený praktik, jak jsem se zde nepřímo prezentoval. Předstíral jsem to kvůli tomu, abych si vytvořil umělou autoritu ( čím více přednášející působí věrohodně, tím je mu více nasloucháno a tím více může své posluchače ovlivnit ... začátečník nemůže mít názory podložené vlastními dlouholetými zkušenostmi ). Moje neúspěšná konfrontace s př. Dvorským na Fascinovaném včelaři pramenící z mé nezkušenosti ( za svoji praxi jsem udělal jenom dva smetence ) mě postupem času přesvědčila, že moje přetvařování již nadále v žádném případě ani v žádné podobě či míře nelze nadále provozovat, a že tím českému včelaření spíše škodím, než pomáhám, což byl a stále je můj prvořadý záměr. Proto jsem se letos po nabytí dostatečného odhodlání nakonec ke všemu zcela dobrovolně přiznal.

S pozdravem M. Václavek

S pozdravem M. Václavek
------
S pozdravem Karel Jirus :-))
Ozvěte se mi prosím na mail karel.jirus na seznamu.

Děkuji.

Karel

Řekl bych,že tomedovice nebude.Psí víno, jak říkáte, tedy loubinec, právě kvete.

Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.

Že jsem tak smělý, o kolik včelstev, jako svých, se staráte?

_gp_
............
Petr (94.125.216.34) --- 2. 8. 2009
Re: Krmení na zimu. (37105) (37111)

>Já mám již zakrmené.Včasné zakrmení je jeden z důvodů úspěšného včelaření příštího roku.Včelám nechávám cca10kg vlastních medných zásob a do konce července dodám každému včelstvu v prosak.láhvích 8l.roztoku.(dvě čtyřlitrové sklenice).V tuto letní dobu je postupně vyberou za 36-40hodin.Je zaplněno jeden a půl násastavku(Optimal),což je dostatečná zásoba.Do zač.února bývají zásoby prakticky nedknuté,ale pak to raketově ubývá.Podotýkám,že jsem měl průměrnou snůšku stanoviště čtyřicet kilo medu.Je důležité,že se včelstva nijak výrazně ve výnosech nelišila s rozdílem 5-10kg.Gabony ani kyselinu neaplikuji,jelikož spad roztočů je na nulové úrovni.Chemii se vyhýbám a je to znát na vitalitě a síle včelstev.Nadměrné používání chemických látek snižuje sílu včelstev,což se projeví v konečném důsledku.Každý včelař by měl sledovat přirozený spad roztočů a dle toho v nejnižší možné míře chemii používat.Přeji hodně úspěchů a těm co letos zaplakali přístí rok bohatší.P.Z.<

Již mám zakrmeno ( letos slavnostně naposledy sklenicemi ). Dnes jsem dokrmil poslední kg u jednoho oddělku. Gabony jsem vkládal minulý pátek. O snůšce si mohu nechat jenom zdát.

S pozdravem M. Václavek

Nový samospasiteľ včelárov! Kde sa naňho my ostatní hrabeme.

Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné, že v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou. Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky, ale spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře, dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu. Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě. Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také roztoči, molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten by se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

>Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám. Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit. Radek Krušina<
------------------------------------------------------------
Nic si příteli nedělejte z toho, že namáte a neznáte žádná jednoznačná řešení. Taková nemáme a neznáme nikdo. Taková nemají a neznají ani renomovaní výzkumníci. Mají pouze větší přehled o možných příčinách. Nikdo také nechce přijmout za jedinou a jednoznačnou příčinu úhynů včelstev ve světě i u nás takto obviněnou varroázu. Ve hře je ještě další činitel a to jsou všudypřítomné viry. Zde je kleštík včelí činitelem který včely oslabí a tím umožní virům dokonat dílo zkázy. Nebo je tomu ještě jinak?
JK

Zdravim Martine.
Prijdu z dovolene, procitam prispevky konference a co nevidim sve jmeno. Drahy priteli nemam duvod se skryvat pod nejake pseodonymy. Vzdy rikam a pisi pod vlastni identitou a za svymi nazory si stojim. Z vlastni zkusenosti jiz vis, ze zde neni vse jak ma byt. Proto reagovat na nektere prispevky je ztrata casu.
Preji krasny vcelarsky den.
Frantisek

______________________________________________________________

Myslím, že př. Rousek nebyl ani jeden z těch anonymů, co mě mořili
všelijakými sprostými urážkami ve snaze mě umlčet. Věřím, že je to pod jeho
úroveň. Pokusil se mě odstranit po dobrém ( domluvou ).