Včelařská konference

Ještě jednou jsem přečetl problém a asi Vám jde o přeskočení ručně řízené rozběhové rampy, pokud jde o nějaký regulátor, který má v návodu napsáno rozběh z nuly, musíte motor rozbíhat z nuly jinak riskujete po nějakém čas poškození. V případě poškození jde spíše o výkonové polovodiče než o cívky motoru. V případě komutátorového motoru i o poškození komutátoru. To opravuji také. Ty údaje o motoru nic neříkají o tom, jestli jde o motor s komutátorem nebo s kotvou nakrátko.

(jedná se o motor 230V/50Hz/750mA/80W/n=2800).
As.motory s kotvou nakrátko se spolehlivě regulují měniči frekvence, které se řídí mikrokontroléry s IO výstupy. Takový problém s přerušením běhu programu je vyloženě programátorská záležitost toho posledního programovatelného členu IO.

Často podle typu lze frekvenční měnič místo IO napojit i na PC jak to mám já a mít schopnost pochopit kroky. S přerušením je zásadní problém "rozhledu" v nějakém cyklu s napojením na spínač. Dost to prodlužuje a komplikuje kód a tím zdražuje případné úpravy.

Já ho koupil a v návodu se píše rozběh z nuly a nevypínat víkem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pohon medometu
> Datum: 02.6.2009 16:51:49
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat někoho, kdo má dlouhodobější zkušenost s
> elektrickým pohonem medometu, jestli pohon medometu musí startovat z
> nulových otáček, nebo zda je možné nastavit určitou rychlost otáčení a
> přerušovat chod motoru vypínáním vypínače (tím, že se otevře víko
> medometu). Motor pak startuje do nastavených otáček, což by mu myslím
> nemělo vadit (nechtěl bych ale motoru ublížit nějakými startovacími
> proudovými amplitudami, na které by třeba nemusel být konstruovaný)... Jiné
> motory toto běžně zvládají, ale s motorky u medometu jaksi nemám
> zkušenost...
> (jedná se o motor 230V/50Hz/750mA/80W/n=2800).
>
>
>

Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat někoho, kdo má dlouhodobější zkušenost s elektrickým pohonem medometu, jestli pohon medometu musí startovat z nulových otáček, nebo zda je možné nastavit určitou rychlost otáčení a přerušovat chod motoru vypínáním vypínače (tím, že se otevře víko medometu). Motor pak startuje do nastavených otáček, což by mu myslím nemělo vadit (nechtěl bych ale motoru ublížit nějakými startovacími proudovými amplitudami, na které by třeba nemusel být konstruovaný)... Jiné motory toto běžně zvládají, ale s motorky u medometu jaksi nemám zkušenost...
(jedná se o motor 230V/50Hz/750mA/80W/n=2800).

To je problém takzvaných obřích oddělků složených z 5 - 10 a více plástů s
plodem ( 39x24 nebo celkové plástové plochy podobných rozměrů) a dostatkem
včel a zásob. V takovém případě se první vylíhnutá matka z matečníku vyrojí
a teprve nejméně druhá vylíhnutá matka zlikviduje konkurentky a usadí se.
Je pak jedno, jestli obří oddělek tvoří plásty z jednoho včelstva, ze
kterého byla odebrána stará matka nebo jestli byl složen po 1 - 2 plodových
plástech odebraných z cca 10 včelstev.
Pokud se má ze včelstva odebrat stará matka a nechat včelstvo,aby si
vychovalo novou a nerojilo se, je třeba se starou matkou odebrat více
plodových plástů se včelami a ve včelstvu nechat jen pár plodových plástů,
4 - 6 , ne víc. Snáze se pak dělá i kontrola, protože včelstvo narazí
takzvané nouzové matečníky založené i na starých larvičkách. Ty je třeba
zničit, protože starší larvičky už měly méně hodnotnou dělničí výživu a
matky z nich by byly méně kvalitní. Je třeba nechat jen matečníky mladší.
Co tady s tím, nevím přesně, protože nemám zkušenosti s vězněním
neoplodněných matek a nejsem si jist, jestli se takové vězněné matky
plnohodnotně oplodní. Odhaduji ale, že v původním včelstvu - oddělku nějaká
matka je. V opačném případě by se to poznalo, za cca hodinu, dvě hodiny po
vyřezání matečníků a odchytu matek feromony by vymizely a plod vhodný na
založení matečníků už nejspíš včelstvo nemá, takže by neměly z čeho založit
nový matečník. Včely by na takovou bezvýchodnou situaci reagovaly silnými
projevy osiřelosti, starší včely by potom začaly hromadně z úlu utíkat a
vžebrávat se do okolních včelstev, mlaďušky by zůstaly na zavíčkovaném
plodu. I když v takové mezní siruaci by ve včelstvu mohla nastoupit
"šidítka", mohly by se objevit trubčice nebo by včely mohly udělat "jakoby"
matečník nad prázdnou buňkou nebo nad příliš starým plodem, v takovém
případě by se ve včelstvu opět objevily feromony připomínající feromony
matky a včelstvo by zas fungovalo jako jakýsi celek, dokud by včely postupně
nevymřely stářím.
Každopádně přidání plástu s plodem jako plodová zkouška nic nezkazí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KarelP." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 02, 2009 8:44 AM
Subject: neoplodnene matky


> Stala jse mi ted o vikendu takova vec. Ze silneho vcelstva jsem si udelal
> oddelek. Oddelek jsem udelal se starou(lonskou) matkou. Velke vcelstvo
bylo
> bez matky, udalo matecniky. Cekla jsem ze se vylihne matka a nez zacne
> klast, predejdu oddelkem rojeni. Co se ale nestalo? Jak mile se jedna
matka
> vylihla, okamzite se vcely vyrojily. Necekal jsem na nic a vyrezal vsechny
> matecniky. Dalsi den jsem zasel kouknout do ulu po nove matce. Ouha,
> zadnou jsem nenasel. Bud tam zadna neni, nebo jsem ji nenasel. Nastesti
> jsem si nejaky matky a matecniky vzal domu.Ted jen premyslim, jestli pokud
> matku ani na podruhe nenajdu, pridat jednu z tech neoplozenych, co mam
> doma. Taky mi neni jasne, proc se hned rojili, kdyz jsem mel oddelek. A
> dalsi otazka, jak by se meli neoplodneny matky uchovavat. Mam je se dvema
> vcelkama v klickach pro matky, davam jim tekuty med. Ale bojim se, aby
> matky pak byli prijaty a hlavne jeste treba po 5 dnech v klicce jsou
> schopne oplodneni. Nemate nejaky zkusenosti s uchovavanim neoplozenych
> matek???
> Predem dekuji za odpovedi.
> Karel Psenicka

Nemate nejaky zkusenosti s uchovavanim neoplozenych
> matek???

Matka v klicce chvili = par dni vydrzi, problem je to ze je neoplozena. Pridavat neoplozenou matku je dost narocne = nejiste ....
A tusim ze jsem cetl ze cim dele se ceka se zuzitkovanim tim je mene atraktivnejsi.

K tomu zda tam matka je ci neni - bud verim :-)) a nehrotim to, a az kdyz za 14-18dni nenajdete vajicka pak je nutna akce (pokud 14dni neprselo). A nebo neverim a pridam otevreny plod a cekam jestli narazi nouzove matecniky.

Ja uz matky nehledam obvzlaste mlade :-) stravite na tom spoustu casu a vysledek? Lepsi pripad: je tam videl jsem ji a co? - neklade - musi se oplodnit - muze se ztratit. Nevidel jsem ji - je tam ci jsem ji prehledl?? Jinak taky jsem na dost veci ohledne vcel hrr a musim se podivat, ale vetsinou pak dojdu k tomu ze to nemelo cenu a jen jsem vyrusoval.

Dale proc se vyrojily - to je dobra otazka - to je slozite, myslim ze nikdo si nemuze byt u vcel nicim jisty. Typuju a mohu se mejlit: moc vcel, mozna mene prostoru a hlavne v dobe delani oddelku se starou matkou uz byly v rojovce, a tak narazily nouzove matecniky a dle literatury je mela prvni matka vylihla zlikvidovat. Jenze oni nectou... :-(
Taky uz jsem se podobne spalil


T.H.

Stala jse mi ted o vikendu takova vec. Ze silneho vcelstva jsem si udelal oddelek. Oddelek jsem udelal se starou(lonskou) matkou. Velke vcelstvo bylo bez matky, udalo matecniky. Cekla jsem ze se vylihne matka a nez zacne klast, predejdu oddelkem rojeni. Co se ale nestalo? Jak mile se jedna matka vylihla, okamzite se vcely vyrojily. Necekal jsem na nic a vyrezal vsechny matecniky. Dalsi den jsem zasel kouknout do ulu po nove matce. Ouha, zadnou jsem nenasel. Bud tam zadna neni, nebo jsem ji nenasel. Nastesti jsem si nejaky matky a matecniky vzal domu.Ted jen premyslim, jestli pokud matku ani na podruhe nenajdu, pridat jednu z tech neoplozenych, co mam doma. Taky mi neni jasne, proc se hned rojili, kdyz jsem mel oddelek. A dalsi otazka, jak by se meli neoplodneny matky uchovavat. Mam je se dvema vcelkama v klickach pro matky, davam jim tekuty med. Ale bojim se, aby matky pak byli prijaty a hlavne jeste treba po 5 dnech v klicce jsou schopne oplodneni. Nemate nejaky zkusenosti s uchovavanim neoplozenych matek???
Predem dekuji za odpovedi.
Karel Psenicka

Bylo tady jasně řečeno, že mor potřebuje, aby akutně propukl ve včelstvu,
nějaké hraniční množství spor. Pokud množství spor tuto hranici nedosahuje,
žádná nákaza se nekoná teď ani v budoucnosti. A bylo řečeno, že citlivost
stanovení moru plodu z měli je mnohem vyšší než je tato hranice. Pokud tedy
někdo rozhodne nařídit likvidaci včelstev jen na základě nálezu moru plodu v
zimní měli, možná se likvidují včelstva, která by nikdy akutním morem plodu
neonemocněla. Něco jiného je, kdyby se rozhodlo, že se provede plošná
povinná kontrola třeba celé republiky a včelstva, ve kterých se spory
objeví, se prozkoumají a něco se s nimi udělá, třeba setřepe na mezistěny,
zlikvidují se staré úly atd, aby se plošná zamořenost včelstev morem plodu v
té oblasti nebo republice zmenšila, ale šmahem likvidovat včelstva v jedné
oblasti je dost nesmysl.
Když najdu ve včelstvu uhynulý plod s příznaky, tak ho dám rovnou vyšetřit a
pak se uvidí, ale dávat vyšetřovat na mor zimní měl jen proto, že jsem
zvědavý, jestli tam spory mám nebo ne a pak v případě, kdy se tam nějaká
spora najde, na příkaz zlikvidovat svoje úplně zdravá včelstva, to rozhodně
dělat nebudu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 01, 2009 2:59 PM
Subject: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?


> Radim Polášek napsal:
> >Jak to vypadá, dneska je naopak takové vyšetření velice riskantní.
> >Z toho, co jsem slyšel o likvidaci těch včelstev na střední Moravě, tak
> byly zlikvidovány právě kvůli tomu, že včelaři dali v zimě měl na
nepovinné
> vyšetření na mor
> .................
>
> To je podobná logika jako - když o problému nevím, tak ho nemám.
>
> Jestli se zlikviduje něco , co se zlikvidovat nemá, za to nemůže
vyšetření,
> ale přístup lidí.
>
> Na druhé straně je zřejmě prokázaná skutečnost, že tam, kde se v měli
> objeví původce, nachází se někde v okolí klinika, a do několika let se
> rozšíří do okolí, a převozy včel a zařízení kdovíkam.
>
> Radek Krušina

slyšel jsi špatně celý okr. Prostějov je ochranném pásmu a proot je vyšetření povinné

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
> Datum: 01.6.2009 15:25:27
> ----------------------------------------
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
>
> Jak to vypadá, dneska je naopak takové vyšetření velice riskantní. Z toho,
> co jsem slyšel o likvidaci těch včelstev na střední Moravě, tak byly
> zlikvidovány právě kvůli tomu, že včelaři dali v zimě měl na nepovinné
> vyšetření na mor a ten mor v množstvích někam hodně hluboko pod hranicí, kdy
> nákaza ve včelstvech akutně propuká, jim v jinak zdravých včelstvech v
> té měli našli.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, June 01, 2009 2:14 PM
> Subject: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
>
>
> > Zdenek napsal:
> >
> > >.....Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a příslušenství
> > (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících
> > letech pokračovat......
> > >.....ale především je to zaostalý postup hodný jen primitivních
> > končin......
> > >.....Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za ty
> > obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství
> napáchají
> > ...........................
> >
> > Abych pravdu řekl, nejsou pro mě tak zjevné úspěchy zahraničního přístupu
> k
> > moru.
> > Nepřipadá mi postup našich odborníků a veteriny primitivní a zaostalý.
> > A nejsem si jistý, zda přístup našich odborníků k moru včelího plodu je
> > příčinou obrovských škod na našem včelařství.
> >
> > Vzhledem k informacím, které dosud mám, mi přijde, že příčinou škod je
> spíš
> > přístup včelařů k moru.
> > Na polemiku je zřejmě rozhodnutí, zda je dobré pálit něco jiného, než
> pouze
> > klinicky nemocná včelstva.
> > Jeví se mi to tak tak, že vhodný postup by mohl být kombinace metody
> > odhlalení původce moru v zimní měli s následným pálením klinicky nemocných
> > včelstev i s úly a dílem a důsledná prevence v ochranných pásmech a
> > oblastech, kde došlo k ústupu nemoci.
> >
> > Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru
> > spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
> >
> > Co byste řekli převedení nekteré z dotací, které včelaři dostávají, na
> > vyšetření všech vzorků měli na původce moru? :)
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

není to tak jednoznačné.
1) Před zhruba 6 až 10 lety se na Prostějovsku objevil mor tehdy se pálily je klinicky nemocná včelstva a mor neustupoval
2)Zavedlo se pálení celých stanovišť a situace se stále neměnila
3)Okresní výbor oslovil obecní úřady a požádal o příspěvky na vyšetření celého okresu a udělal vyšetření i oblastí která nebyla v ochranných pásmech situace se dále zhoršovala
4)Dnes je celý okres v ochranném pásmu a zřejmě proto se přistupuje i k ničení stanovišť kde klinická nákaza nepropukla
Sám jsem v ochranném pásmu již 5 roků ze všech světových stran a jen čekám kdy to dopadne na mne

Pepan Prostějovsko

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Mor v?el?ho plodu - kdy je nutn? v?elstvo usmrtit?
> Datum: 01.6.2009 14:41:05
> ----------------------------------------
> Zdenek napsal:
>
> >.....Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a příslušenství
> (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících
> letech pokračovat......
> >.....ale především je to zaostalý postup hodný jen primitivních
> končin......
> >.....Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za ty
> obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství napáchají
> ...........................
>
> Abych pravdu řekl, nejsou pro mě tak zjevné úspěchy zahraničního přístupu k
> moru.
> Nepřipadá mi postup našich odborníků a veteriny primitivní a zaostalý.
> A nejsem si jistý, zda přístup našich odborníků k moru včelího plodu je
> příčinou obrovských škod na našem včelařství.
>
> Vzhledem k informacím, které dosud mám, mi přijde, že příčinou škod je spíš
> přístup včelařů k moru.
> Na polemiku je zřejmě rozhodnutí, zda je dobré pálit něco jiného, než pouze
> klinicky nemocná včelstva.
> Jeví se mi to tak tak, že vhodný postup by mohl být kombinace metody
> odhlalení původce moru v zimní měli s následným pálením klinicky nemocných
> včelstev i s úly a dílem a důsledná prevence v ochranných pásmech a
> oblastech, kde došlo k ústupu nemoci.
>
> Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru
> spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
>
> Co byste řekli převedení nekteré z dotací, které včelaři dostávají, na
> vyšetření všech vzorků měli na původce moru? :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

kde dostanem nahradne matecnikove misky na Jenterov ramik? pri cisteni sa mi ich podarilo znehodnotit dakujem Stano

Radim Polášek napsal:
>Jak to vypadá, dneska je naopak takové vyšetření velice riskantní.
>Z toho, co jsem slyšel o likvidaci těch včelstev na střední Moravě, tak byly zlikvidovány právě kvůli tomu, že včelaři dali v zimě měl na nepovinné vyšetření na mor
..................

To je podobná logika jako - když o problému nevím, tak ho nemám.

Jestli se zlikviduje něco , co se zlikvidovat nemá, za to nemůže vyšetření, ale přístup lidí.

Na druhé straně je zřejmě prokázaná skutečnost, že tam, kde se v měli objeví původce, nachází se někde v okolí klinika, a do několika let se rozšíří do okolí, a převozy včel a zařízení kdovíkam.

Radek Krušina

> Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru
> spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.

Jak to vypadá, dneska je naopak takové vyšetření velice riskantní. Z toho,
co jsem slyšel o likvidaci těch včelstev na střední Moravě, tak byly
zlikvidovány právě kvůli tomu, že včelaři dali v zimě měl na nepovinné
vyšetření na mor a ten mor v množstvích někam hodně hluboko pod hranicí, kdy
nákaza ve včelstvech akutně propuká, jim v jinak zdravých včelstvech v
té měli našli.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 01, 2009 2:14 PM
Subject: Re: Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?


> Zdenek napsal:
>
> >.....Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a příslušenství
> (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících
> letech pokračovat......
> >.....ale především je to zaostalý postup hodný jen primitivních
> končin......
> >.....Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za ty
> obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství
napáchají
> ...........................
>
> Abych pravdu řekl, nejsou pro mě tak zjevné úspěchy zahraničního přístupu
k
> moru.
> Nepřipadá mi postup našich odborníků a veteriny primitivní a zaostalý.
> A nejsem si jistý, zda přístup našich odborníků k moru včelího plodu je
> příčinou obrovských škod na našem včelařství.
>
> Vzhledem k informacím, které dosud mám, mi přijde, že příčinou škod je
spíš
> přístup včelařů k moru.
> Na polemiku je zřejmě rozhodnutí, zda je dobré pálit něco jiného, než
pouze
> klinicky nemocná včelstva.
> Jeví se mi to tak tak, že vhodný postup by mohl být kombinace metody
> odhlalení původce moru v zimní měli s následným pálením klinicky nemocných
> včelstev i s úly a dílem a důsledná prevence v ochranných pásmech a
> oblastech, kde došlo k ústupu nemoci.
>
> Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru
> spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.
>
> Co byste řekli převedení nekteré z dotací, které včelaři dostávají, na
> vyšetření všech vzorků měli na původce moru? :)
>
> Radek Krušina

Zdenek napsal:

>.....Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a příslušenství (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících letech pokračovat......
>.....ale především je to zaostalý postup hodný jen primitivních končin......
>.....Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za ty obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství napáchají
............................

Abych pravdu řekl, nejsou pro mě tak zjevné úspěchy zahraničního přístupu k moru.
Nepřipadá mi postup našich odborníků a veteriny primitivní a zaostalý.
A nejsem si jistý, zda přístup našich odborníků k moru včelího plodu je příčinou obrovských škod na našem včelařství.

Vzhledem k informacím, které dosud mám, mi přijde, že příčinou škod je spíš přístup včelařů k moru.
Na polemiku je zřejmě rozhodnutí, zda je dobré pálit něco jiného, než pouze klinicky nemocná včelstva.
Jeví se mi to tak tak, že vhodný postup by mohl být kombinace metody odhlalení původce moru v zimní měli s následným pálením klinicky nemocných včelstev i s úly a dílem a důsledná prevence v ochranných pásmech a oblastech, kde došlo k ústupu nemoci.

Kdyby se tak povedlo zavést povinné zimní vyšetření měli na původce moru spolu s vyšetřením na varooázu, to by bylo něco.

Co byste řekli převedení nekteré z dotací, které včelaři dostávají, na vyšetření všech vzorků měli na původce moru? :)

Radek Krušina

V první řadě se musí vyřešit rozpor, kdy některé veteriny se drží doslova
předpisů a nařizují likvidaci včelstev i tehdy, když se najde mor plodu
jenom v nějakém malém množství v měli a kdy jsou včelstva jinak v pořádku.
Letos na jaře na to doplatili včelaři tuším kolem Prostějova. Snad upravit
předpis tak, aby byla utracena jenom ta stanoviště, kde mor propuknul akutně
nebo kde propuknul akutně ve více včelstvech než je stanovené procento. A
všechny ostatní včelstva by byla se třepána na mezistěny, úly vyčištěny a
staré rámky zlikvidovány. Teprve potom je vhodné mudrovat nad vlastním
provedením toho setřepání.
Nárazových prací bych se tolik nebál, včelaři s více včelstvy musí už
normálně používat metody s mnohem menší spotřebou času než malovčelaři. Jak
je potřeba, najdou se vždy nějaké nové metody, jak to udělat.
Napadá mně obyčejná lepší tlaková myčka, ta, co umí stříkat i vařící
tlakovou vodu. Z nástavků lze tak v krátké době sundat zevnitř všechen vosk
a propolis až na čisté dřevo a zvenku potom ještě nečistoty a odpadávající
barvu. Ze starých rámků lze tak sundat veškerý vosk a propolis rovnou do
čistoty vhodné na zatavování mezistěn. Klidně by se to dalo udělat i v
přírodě někde u potoka. Motorgenerátor, tlaková myčka, vykope se díra v
zemi, vystele igelitem a rámky a nastavky se do díry očistí. Na jeden
nastavek na očištění tlakovou vodou by bylo tak 0,5 - 1 minuta, na 1 rámek
na očištění od voští tak půl minuta, další půlminuta až minuta na revizi
drátku v rámku a jeho napnutí před zatavením mezistěny a další půlminuta na
zatavení mezistěny. Za jeden den práce by se tak mohlo stihnout odhadem ke
stovce včelstev, ze stanoviště by zbyla hromada levných zasíťovaných
sololitových rojáčků se včelami, ty by se daly někde do stínu a chladu do
lesa a třeba ještě shora zakryly nějakou černou tkaninou, potom hromada
tlakovou vodou očištěných nástavků, hromada tlakovou vodou očištěných rámků
a v díře v zemi na vodě plovoucí vosk a nečistoty z rámků. Upravily a
očistily by se případně ještě podstavce na stanovišti, přes noc zatavily
mezistěny do rámků a druhý den by se včelstva z jednotlivých rojáčků
sesypala rovnou zpátky do vyčištěných úlů s mezistěnami..... Z lesa by se
dovezlo jenom voští z rámků , co by zůstalo plavat na vodě....

R. Polášek

Hluk by neměl být problém,protže mi sousedi celé vánoce na silvestra a ještě po vánocích odpalují asi 20metrů před včelínem dělobuchy rachéjtle pískací fontány,aladinovy megašlehy a podobné třaskaviny.Vždycky jsem se šel potom ráno podívat přes folii jak je na tom zinmí chumáč a v pohodě vyzimovali všechny.No a druhý soused si každou zimu uděla odpalovací rampu asi 8 metru od vlastních včel ///nemá na to jiné místo protože všude su stodoly a chalupy///a práší to tam po večerech děckám celé svátky.
Ale zase jiný soused asi tak 400metrů což je už dost daleko je fanda do hudby,a má pořádný výkonný subbofer který vydává jen basy a ten když sputí tak je před česny rušno a všechny včely se začnou rychle vracet do úlů. Asi jim to připomíná blížící se bouřku.
Zdraví Pepek
----------------------------------------------
> Chci se zeptat zda máte někdo zkušenosti s tím jak moc vadí včelám hluk?
> Jedná se o to, že se má konat rocková akce cca 100m od úlů a pódium má být
> šikmo proti česnům. Neumím si představit kolik decibelů do toho můžou
> pustit, ale máme s toho docela velkou hlavu.
> Díky, Skalická

No, nervovat se vlastně není třeba, pravděpodobnost nějaké závažné události
je malá, jedna k desetitisíci, stotisíci..... Ale podle možností se
zajistit, aby když se taková událost stane, neznamenalo to několikaletý
drahý problém, je podle mně docela rozumné.
Kdysi se mi stalo, že loučku vedle mého lesního stanoviště si pronajali na
letní tábor skauti, latrínu udělali 10 metrů před česny mých včelstev a
vrátnici na tábor se chystali udělat 10 metrů daleko z druhé strany
včelstev. Nedalo se jim vysvětlit, že včely mohou píchnout skauty
vykonávající potřebu do zadele a že pokud bude před bouřkou a dusno, může
přijít řada i na ty skauty ve vrátnici. Měli svou "lesní moudrost", trpěli
za minulého režimu a tak si nenechali nic poradit. Měl jsem z toho docela
vítr, kdyby včely popíchaly nějakého skauta s alergií.... Už už jsem se
chtěl pojistit aspoň doporučeným dopisem na adresu tábora, jenže naštěstí
byl rok 97 a na severní Moravě se rozpršelo. Loučka se stala neobyvatelná a
skauti se vrátili do města do paneláků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 01, 2009 9:46 AM
Subject: Re: hluk a včely


> Vůbec, jen si je hlídejte aby si je někdo nespletl s popelnicí. Dnes je v
> oběhu až příliš psychotorpních látek. Nebo jen případně si jej před akcí
> vyfoťte aby byl znám stav, kdyby jste měla něco vysvětlovat policii.
> Případná náhrada škody jde i na bedra pořadatele.
>
> Berte to v klidu, nestojí se kvůli takovým akcím nervovat.

Říká se, že na pravidelný hluk, který pro ně jinak nic neznamená, si
zvyknou. Třeba když stojí hned vedle frekventované železniční tratě. U
rockového koncertu 100 metrů daleko bych řekl, že budou minimálně během
prvních hodin koncertu naštvané. Možná po celou dobu koncertu a možná ještě
pár dnů potom. Takže v tom smyslu bych doporučoval provést všechny zákroky
do zásoby, aby v té době nebylo třeba ve včelách nic dělat. 100 metrů je
podle mně velice malá vzdálenost a z velkých basových reproduktorů hluboké
tóny respektive infravlny - otřesy šířené zemí dosáhnou i k těm včelám.
Na druhé straně by bylo velice zajímavé pozorovat, co se včelami takový ryzí
"řvuk" udělá, jak ovlivní výlety létavek, chování včel na česnech nebo třeba
práce uvnitř úlu a tanečky létavek. Zavírat by se určitě neměly, zavření by
to ještě zhoršilo. Jedině, pokud by to šlo, je před koncertem někde převést,
ale zase asi nikdo s tím nemá konkrétní zkušenosti, jestli to není zbytečné.
Já bych se bál spíše problémů s lidmi. Pokud to bude nějaká masovější akce,
lidi, často přiopilí a přifetovaní, se budou z různých důvodů rozlézat
daleko do okolí do přírody a mohou se dostat i k těm včelám. Může se stát
leccos, od úmrtí alergika nebo nafetovaného kvůli pár žihadlům po nějaké
vandalské poničení včel. Doporučil bych se v první řadě zajistit právně, to
znamená prokazatelným způsobem, svědkem, doporučeným dopisem upozornit
pořadatele, že tam jsou včely a že v nějakém okruhu kolem nich hrozí
nebezpečí včelího bodnutí, takže by měli zajistit, aby do toho okruhu lidi
nechodili. Třebas ohraničením výstražnou páskou. Hlavně je to myšleno jako
pojistka v případě, že se někomu něco stane, aby potom včelař nebyl tahán po
soudech za nedostatečné zajištění včel. Potom připravit stanoviště včelstev
na nezvané návštěvy, z právních důvodů by tam měla být cedule Pozor včely,
pokud tam je oplocení, vyspravit ho, drobné malé věci jako oplodňáčky atd
raději uklidit a odstěhovat, pokud je to možné atd. Možná dokonce i sehnat
výstražnou pásku a obehnat kolem úlů, aby nějaký přiopilý ve tmě v noci si
neustlal mezi úly....
No a potom zbývá jen sledovat cvrkot kolem včel během koncertu a modlit se,
aby třeba nějaký přiopilec v noci se tam přece jen nezatoulal a nezvrhl na
sebe úl se včelami nebo tak nějak. Nebo aby roj nesedl na repráky a koncert
nerozehnal rychleji než policajti kdysi Czechtek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "skalická" <skalicka27/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 01, 2009 9:35 AM
Subject: Re: hluk a včely


> Myslíte teda, že není potřeba včely při koncertu zavírat? Pokud bude
teplo,
> byl by to pro ně asi o to větší stres. Mají poblíž snůžku ze svazenky,
> která jde do květu, takže si práci holky najdou.
> Pořadatele případná agresivita včel nezajímá, jen doufám, že kdyby to
> schytal nějaký alergik, tak že nepůjdou po nás.
>
> Skalická

ZU Brno Ucetnizúrava o akci cukerni s radosti vzata na vedomost,za soz hlavni zasluhu maji predseda Dolezal a Silhavy kteri nelitovali ani prace,ani casu a postarali se opravdove o vysledek skvostny.Jednani se Zemedelskou radou o zmene stanov, odůvodnen proc primi clenove nejsou zruseni.Je jich pres 600 a kazdy plati 4K,coz cini pres 2400K.Clenove plati 2K a dostavaji casopis,takze vlastne neprispivaji nicim.

ZU Praha Schvalono prideleni bonifikace 11724 K do fondu pro skolu a dum.Koupen pozemek za smluvenou cenu 37369 K,Uhrnem za 39441 K.Vydluzili jsme si 5800 K.

ZU Brno Val.hromada zahajuje predseda Dolezal,za jednatele je vazan sluzbou vojenskou.Oznamuje prehled praci,ktere sam a za jednatele vykonal:o prodeji medu,akci nezdaneny cukr,o pomeru k nemecku,darovani medu do lazaretu a vojinum, subvencich a mnohe jine.Revisor uctu Adam:akce cukerni se i letos pri pomerech tak tezkych opet dobre vydarila a pricita zasluhu o to hlavne predsedovi.K volbam predseda oznamuje kolik clenu po umrti mame voliti,taze se,zda listky ci aklamaci.Sam prosi,aby usetren byl predsednictvi,nebot stari a mnohe tezke starosti mu znemoznuji praci....Lec delegati voli predsedou Dolezala.

Rissky Svaz Cena medu pri odebirani vetsiho mnozstvi stanovena na 6 K

ZU Praha val.hromada 41 spolku,45 delegatu se 132 hlasy
Zadano aby s hlasil,kdo je proti volbe aklamaci. Zvoleni: predseda Kebrle,1)nam.Vancura,2)Pohl,jednatel Smidlik. Pusobenim nasim zvysena cena medu v trznici na 6.80hal. Vyssi ceny nebylo lze dociliti,nasledkem toho je,ze tam nikdo medu neprodava.

Spolek Vyskov Val.hromada:Delegat Knap,podava zpravu o ZUval.hromade v Brne.Budila zivy zajem dlouhou debatu,ktzera jevila raz rozcileni.Navrzeno,aby spolek vystoupil a vstoupil do druheho sdruzeni vcelaru moravskych.Zatim se pocka na pristi val.hromadu nebudouli zruseni primi clenove.S nelibosti ze do ZU jsou voleni ciovnici,kteri funkci zastavati nemohou,jsouce mobilizovani.

ZU Brno Predseda predcita pozadavku Zemske rady,zmena stanov se provede,jakmile se nynejsi pomery zlepsi.Revisni zprava o cukru vzata s uspokojenim na vedomost.Panu predsedovi vysloven srdecny dik jmenem vsech vcelaru za vse,co za tak tezkych pomeru pro ne ucinil.Predseda vyzveduje svoji myslenku na zbudovani vzorne vcelarske skoly,pro niz mame jiz dobry a jisty zaklad z jeho vzorneho a nezistneho hospodareni.

ZU Praha Znamo,ze uprostred valky odvolal Vsemohouci naseho dobrotiveho Nejjasnejsiho mocnare...Na navr Vancury odeslan kabinetni kancelari telegram.Cukru jsme letos obdrzeli 3.500 q,cili3/4 toho mnozstvi o nez zadali.Prvi davka byla po 66halerich.2davka 75 hal.,3davka 80hal.Neorganisovani vcelari obdrzeli v techto dnech 2,5kg na vcelstvo.

Děkuju za uklidňující odpovědi, trošku se mi ten hororový scénář vyladil.
Hezký den Skalická

Vůbec, jen si je hlídejte aby si je někdo nespletl s popelnicí. Dnes je v oběhu až příliš psychotorpních látek. Nebo jen případně si jej před akcí vyfoťte aby byl znám stav, kdyby jste měla něco vysvětlovat policii. Případná náhrada škody jde i na bedra pořadatele.

Berte to v klidu, nestojí se kvůli takovým akcím nervovat.


.........
skalická (87.249.138.76) --- 1. 6. 2009
Re: hluk a včely (14020) (14021) (14030) (35951) (35955) (35961)
Myslíte teda, že není potřeba včely při koncertu zavírat? Pokud bude teplo, byl by to pro ně asi o to větší stres. Mají poblíž snůžku ze svazenky, která jde do květu, takže si práci holky najdou.
Pořadatele případná agresivita včel nezajímá, jen doufám, že kdyby to schytal nějaký alergik, tak že nepůjdou po nás.

Skalická

Myslíte teda, že není potřeba včely při koncertu zavírat? Pokud bude teplo, byl by to pro ně asi o to větší stres. Mají poblíž snůžku ze svazenky, která jde do květu, takže si práci holky najdou.
Pořadatele případná agresivita včel nezajímá, jen doufám, že kdyby to schytal nějaký alergik, tak že nepůjdou po nás.

Skalická

Normální je, pokud se držitelovi včely - stanoviště kvůli prokázanému moru spálí, protože je žeh pro včely vysvobození a z držitele se stane jen příznivec.


Za nenormální považuji to, žeby se mělo včelstvo nepálet po prokázané klinice. Je hrozné, jestli dodnes trvá proces prokazování moru déle, než 48 hodin.

Za diskutabilní považuji jestli pálit jen kus dva, nebo celé stanoviště.

Pokud je patrno, že chovatel včelstev není jen držitel ale plně se věnuje chovu, měl by mít na stanovištích od 10 - 15 včelstev možnost výběru a to tu, že po spálení klinicky pozitivních včelstev dostane, pokud je schopen ji využít, lhůtu k obnově a hygienické obnově díla a úlů. Samozřejmě s veškerými opatřeními a zákazy, které vyžaduje SVS. SVS-ka by měla vydat protokol o dočasných opatření na stanovišti a udělat nad úředním stolem na mapě špendlíkem místo s dozorem. Kdykoli by měl mít veterinář možnost návštěvy a možnost kontroly prováděných prací. Měl by mít i pro vlastní kontrolu možnost značkovacím a pro včely neškodným spejem (běžná reflexní acetonová barva) nechat povinně označit stranu horní loučky. Výhodu při tomto vidím v orientaci jak pro včelaře tak pro SVS a to hlavně u nástavkových úlů, kde se dá toto provést lehce i štětcem a tak mít kontrolu u probíhajících mimořádných hygienických zásazích. Zadováky a jiné nepřístupné úly jsou v nevýhodě.

Neexistuje, aby se rámky jen ošetřily savem. Musí být vyvařeny minimálně na dvakrát a to kvůli těžbě a kvůli louhování do hloubky. Těsně po louhování následuje vysokotlaká myčka. Takto se mi daří zatí s úspěchem obnovovat ročně 1/3 díla i s rámky a úly. Starší sololitové verze mého úlu - Adamcového Břeclavanu ruším kvůli prošlé životnosti a nemožnosti běžné dezinfekce a nahrazuji novým tenkostěným.

_gp_

...............
(e-mailem) --- 1. 6. 2009
Re: Mor v?el?ho plodu - kdy je nutn? v?elstvo usmrtit? (35952) (35954) (35956)
já měl spíš na mysli tu desinfekci úlů v parafínu 20 min. na jeden nástavek plamenem tak 10 plus všechny ty manipulace
Ty mezistěny dva nástavky = 20 rámkú vyřezat + očistit+ desinfekce savem+ drátkování+ vložení mezistěn = odhadem tak hodina
Při všech těch manipulacích s těh včelstev v dané sezóně zůstanou jen oddělky pro další sezónu.

pepan

já měl spíš na mysli tu desinfekci úlů v parafínu 20 min. na jeden nástavek plamenem tak 10 plus všechny ty manipulace
Ty mezistěny dva nástavky = 20 rámkú vyřezat + očistit+ desinfekce savem+ drátkování+ vložení mezistěn = odhadem tak hodina
Při všech těch manipulacích s těh včelstev v dané sezóně zůstanou jen oddělky pro další sezónu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor v?el?ho plodu - kdy je nutn? v?elstvo usmrtit?
> Datum: 01.6.2009 08:00:05
> ----------------------------------------
> Jde vidět, že moc rámků s mezistěnama nechystáš. Kolik toho zvládáš pro
> jedno včelstvo zatavit a vyměnit?
>
> ..........
> (e-mailem) --- 1. 6. 2009
> Re: Mor v?el?ho plodu - kdy je nutn? v?elstvo usmrtit? (35952)
> TO MOHOU TAK POUÝÍT CHOVATELÉ 3 VČELSTEV zákrok je potřeba provést u všech.
> zaráz 50 úlů rovná 50 rojáčků chladírna aby se neudusily a 50 úlů
> vydesinfikovat nebo připravit nové k osazení a nejméně 1000 nových rámků s
> mezistěnami. Měsíc práce by nestačil. Za tu dobu máš ze včelstev jen trosky
> vhodné k usmrcení.
>
> Pepan
>
>
>

Co se týká zvukových vln, neměl bych obavy. Měl jsem návštěvníky, kteří postavily podií vedle mých včel ne jedno, ale 5x podium x několik desítek tisíc wattů ve stereu a to po dobu 24 hodin, které byly zkráceny ze třech dnů přerušeny kvůli počasí. Vzdálenost podií od stanoviště s 35 včelstvy od 100 m do 800m. Po kontrolní návštěvě která trvala asi 30 minut jsem normálně neslyšel asi půl dne.

Spíše jsem měl strach z deliria účastníků (byla to pátry) a možného vandalismu. Nic významného se nestalo.



.........
>A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 6. 2009
Re: hluk a včely (14020) (14021) (14030) (35951)
Neumím si představit kolik decibelů do toho můžou pustit, ale máme s toho docela velkou hlavu.
Díky, Skalická

Pani Skalická nestrácajte hlavu, hluk z koncertu aj keď bude silný včely, myslím si neohrozí. 100 m vzdialenosť stanovišťa je dostatočná a medzi úľmi a pódiom sú i nejaké prekážky. Už niekoľko rokov používam motorový vyžínač na udržanie trávnikov medzi radmi úľov (74 včelstiev) a nikdy hluk benzínového motora (ten je poriadny a väčší ako muzika) a splodiny včely nevyrušili do takej miery aby som musel utiecť z bojiska. Jednotlivé včely sa rozrušia až vtedy, keď neopatrne narábam s vyžínačom pod nízkymi letáčmi alebo keď neopatrne medzi včely na letáči odletí posekaná tráva. Ale to sa dá prežiť, hlavne, že sa včely rýchle ukľudnia. Naviac, nikdy som nezbadal, aby včely na vonkajší hluk reagovali. Prajem pekný deň.<

tak to já jsem jednou zažil jak roj který jsem právě sbíral, při pohřbu soseda se vždy zvedl když bubeník udeřil do bubnu a sedl na sousední strom já ho dostal do rojáčku až na potřetí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: hluk a v?ely
> Datum: 01.6.2009 07:46:25
> ----------------------------------------
> Neumím si představit kolik decibelů do toho můžou pustit, ale máme s toho
> docela velkou hlavu.
> Díky, Skalická
>
> Pani Skalická nestrácajte hlavu, hluk z koncertu aj keď bude silný včely,
> myslím si neohrozí. 100 m vzdialenosť stanovišťa je dostatočná a medzi úľmi
> a pódiom sú i nejaké prekážky. Už niekoľko rokov používam motorový vyžínač
> na udržanie trávnikov medzi radmi úľov (74 včelstiev) a nikdy hluk
> benzínového motora (ten je poriadny a väčší ako muzika) a splodiny včely
> nevyrušili do takej miery aby som musel utiecť z bojiska. Jednotlivé včely
> sa rozrušia až vtedy, keď neopatrne narábam s vyžínačom pod nízkymi letáčmi
> alebo keď neopatrne medzi včely na letáči odletí posekaná tráva. Ale to sa
> dá prežiť, hlavne, že sa včely rýchle ukľudnia. Naviac, nikdy som nezbadal,
> aby včely na vonkajší hluk reagovali. Prajem pekný deň.
>
>
>

Měsíc práce by nestačil. Za tu dobu máš ze včelstev jen trosky vhodné k usmrcení.Pepan
-----
Asi ne. Vždyť jsou včelaři, co smorem včelařili po mnoho let a nic nepoznali.

Tady se snad nebavíme o včelstvech co jsou v nich rozsáhlé oblasti napadeného plodu. Ty se vyplatí spálit.

Karel

TO MOHOU TAK POUÝÍT CHOVATELÉ 3 VČELSTEV zákrok je potřeba provést u všech. zaráz 50 úlů rovná 50 rojáčků chladírna aby se neudusily a 50 úlů vydesinfikovat nebo připravit nové k osazení a nejméně 1000 nových rámků s mezistěnami. Měsíc práce by nestačil. Za tu dobu máš ze včelstev jen trosky vhodné k usmrcení.

Pepan
--------
Kde je řečeno, že to musím dělat najednou?
Předpokládám, že se metodika týká včelstev bez kliniky na stanovišti kde byla zjištěna klinika.
Přemetené včely můžu dávat na jiné stanoviště o kus dál.

Je v ČR nejméně jedna farma co tvrdí, že tzv. norské zimování dělá. Takže to není do 10 včelstev.

Jinak likvidace - t.j. usmrcení 50 včelstev a následné stěhování a pálení je daleko větší riziko rozšíření spor do okolí než postupné přemetání a likvidace starého materiálu.

Když po pálení obnovíš 50 včelstev tak ty rámky a mezistěny potřebuješ taky. Druhá věc jem, že tady si to bastlíme sami a tudíž nikdo není zaveden na dodávky hotových vydrátkovaných rámků atd. Natož aby to měl na skladě.

Karel

Měsíc práce by nestačil. Za tu dobu máš ze včelstev jen trosky vhodné k usmrcení.Pepan

Pepan, čo aká veľká včelnica, MVP ju nepostihne hromadne, vždy začína jedným -dvomi včelstvami, tak včelár zvládne aj presypanie postihnutého včelstva do prázdnej rojnice s otvorom pre smyk za veľmi krátky čas. Potom to včelár zvládne bez problémov a šírenie sa na včelnici zastaví.

O tejto chorobe sa toľko hovorí a prednáša aj v ZO, že nie je ju problém rozoznať už jej začiatku a to je signál aby včelár konal. tak to robia aj na Novom Zélande. Potom je rozumné využiť poznatky z Nemecka, ale s tým, že rozumnejšie je dielo spáliť, úľ stačí ošetriť otvoreným ohňom. PLásty so zásobami vyvariť, vosk dať spracovať do výrobni na spracovanie vosku, kde v autoklávoch ich dokážu zbaviť nebezpečných spór a zásoby (nevytáčať) v tekutom zriedenom stave dať do hocijakého zákvasu a ydestilovať. Ani raz sa mor v takomto včelstve neobnovil.

Najväčším nebezpečenstvom šírenia sa tejto choroby sú včelári, ktorí jej výskyt dlho ututlávajú až do čias, kým je včelnica bez včiel.

Tento zásah (preloženie včiel na Ms) snáď zvládne každý včelár, ak to bude chcieť urobiť a zbytočne nešpekulovať.
Viem, že nebudeš súhlasiť z mojím názorom, ale ....., zbytok vety ti môžem poslať na tvoj e-mail ako mi ho poskytneš.

Jde vidět, že moc rámků s mezistěnama nechystáš. Kolik toho zvládáš pro jedno včelstvo zatavit a vyměnit?

...........
(e-mailem) --- 1. 6. 2009
Re: Mor v?el?ho plodu - kdy je nutn? v?elstvo usmrtit? (35952)
TO MOHOU TAK POUÝÍT CHOVATELÉ 3 VČELSTEV zákrok je potřeba provést u všech. zaráz 50 úlů rovná 50 rojáčků chladírna aby se neudusily a 50 úlů vydesinfikovat nebo připravit nové k osazení a nejméně 1000 nových rámků s mezistěnami. Měsíc práce by nestačil. Za tu dobu máš ze včelstev jen trosky vhodné k usmrcení.

Pepan

Neumím si představit kolik decibelů do toho můžou pustit, ale máme s toho docela velkou hlavu.
Díky, Skalická

Pani Skalická nestrácajte hlavu, hluk z koncertu aj keď bude silný včely, myslím si neohrozí. 100 m vzdialenosť stanovišťa je dostatočná a medzi úľmi a pódiom sú i nejaké prekážky. Už niekoľko rokov používam motorový vyžínač na udržanie trávnikov medzi radmi úľov (74 včelstiev) a nikdy hluk benzínového motora (ten je poriadny a väčší ako muzika) a splodiny včely nevyrušili do takej miery aby som musel utiecť z bojiska. Jednotlivé včely sa rozrušia až vtedy, keď neopatrne narábam s vyžínačom pod nízkymi letáčmi alebo keď neopatrne medzi včely na letáči odletí posekaná tráva. Ale to sa dá prežiť, hlavne, že sa včely rýchle ukľudnia. Naviac, nikdy som nezbadal, aby včely na vonkajší hluk reagovali. Prajem pekný deň.

TO MOHOU TAK POUÝÍT CHOVATELÉ 3 VČELSTEV zákrok je potřeba provést u všech. zaráz 50 úlů rovná 50 rojáčků chladírna aby se neudusily a 50 úlů vydesinfikovat nebo připravit nové k osazení a nejméně 1000 nových rámků s mezistěnami. Měsíc práce by nestačil. Za tu dobu máš ze včelstev jen trosky vhodné k usmrcení.

Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mor v?el?ho plodu - kdy je nutn? v?elstvo usmrtit?
> Datum: 01.6.2009 06:26:42
> ----------------------------------------
> Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
> V posledních letech je stále více používanou metodou v boji proti chorobě,
> která se nazývá mor včelího plodu, tvorba smetenců namísto usmrcení
> včelstev. Předchází se tak hospodářským škodám, které síření včelstev
> provází. Vytvořením smetence je včelstvo je odděleno od původních plástů s
> plodem. Jak známo dospělé včely chorobou netrpí, bacil napadá pouze plod.
> Plásty v nakaženém úle jsou následně zničeny ohněm. Spory, které se
> popřípadě nacházejí na povrchu nebo v čelistech včel ve vytvořeném
> smetenci, nepředstavuji významné riziko pro opětovné vypuknutí choroby,
> poněvadž koncentrace takových spor je hluboko pod hranicí nutnou pro
> vypuknutí choroby. Velmi vhodné je smetenec nechat nějakou dobu hladovět,
> aby včely krmičky strávily sporami nakažený med ve svých žaludcích, tím se
> zabrání opětovné reinfekci nového plodu.
> Pokud ovšem choroba napadla více včelstev na stanovišti, je vhodné zvážit
> usmrcení. To by se mělo provést vždy pokud je nemocí postižena více jak
> polovina včelstev na stanovišti.
> Tyto postupy se bohužel netýkají včelařů v Česku. Místní odborníci se
> považují za natolik světové (nebo je lépe je nazvat spíše světáckými ve
> stylu oblíbeného Švejka?), že jejich postupy jsou ty jediné správné a
> ověřené. Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a příslušenství
> (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících
> letech pokračovat. Hájení základních veterinárních zájmů (citace jedné
> KVS!), český boj s včelím morem alias naivní hon za vymýcení třeba i jediné
> přeživší spóry (v reálu nedosažitelné cíle jedné státem dotované
> rozhodující instituce) se tak více než solidní strategii na úrovní
> vyspělého evropského státu podobají boji s cyranovskými větrnými mlýny, ale
> především je to zaostalý postup hodný jen primitivních končin. Schválně
> nepíši středověký, protože choroba se v našich krajině vyskytuje od
> nepaměti a pálení všeho možného je český vynález teprve poslední doby.
> Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za ty
> obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství
> napáchají.
>
>
>

Já osobně bych upozornil pořadatele , že hluk kapely by mohl vyprovokovat útok včel

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: skalick? <skalicka27/=/seznam.cz>
> Předmět: hluk a v?ely
> Datum: 01.6.2009 04:26:46
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat zda máte někdo zkušenosti s tím jak moc vadí včelám hluk?
> Jedná se o to, že se má konat rocková akce cca 100m od úlů a pódium má být
> šikmo proti česnům. Neumím si představit kolik decibelů do toho můžou
> pustit, ale máme s toho docela velkou hlavu.
> Díky, Skalická
>
>
>

Mor včelího plodu - kdy je nutné včelstvo usmrtit?
V posledních letech je stále více používanou metodou v boji proti chorobě, která se nazývá mor včelího plodu, tvorba smetenců namísto usmrcení včelstev. Předchází se tak hospodářským škodám, které síření včelstev provází. Vytvořením smetence je včelstvo je odděleno od původních plástů s plodem. Jak známo dospělé včely chorobou netrpí, bacil napadá pouze plod. Plásty v nakaženém úle jsou následně zničeny ohněm. Spory, které se popřípadě nacházejí na povrchu nebo v čelistech včel ve vytvořeném smetenci, nepředstavuji významné riziko pro opětovné vypuknutí choroby, poněvadž koncentrace takových spor je hluboko pod hranicí nutnou pro vypuknutí choroby. Velmi vhodné je smetenec nechat nějakou dobu hladovět, aby včely krmičky strávily sporami nakažený med ve svých žaludcích, tím se zabrání opětovné reinfekci nového plodu.
Pokud ovšem choroba napadla více včelstev na stanovišti, je vhodné zvážit usmrcení. To by se mělo provést vždy pokud je nemocí postižena více jak polovina včelstev na stanovišti.
Tyto postupy se bohužel netýkají včelařů v Česku. Místní odborníci se považují za natolik světové (nebo je lépe je nazvat spíše světáckými ve stylu oblíbeného Švejka?), že jejich postupy jsou ty jediné správné a ověřené. Pálení všech včelstev a dokonce pálení včelích úlů a příslušenství (ve světě dnes nevídané postupy!!) tak bude nejspíše i v následujících letech pokračovat. Hájení základních veterinárních zájmů (citace jedné KVS!), český boj s včelím morem alias naivní hon za vymýcení třeba i jediné přeživší spóry (v reálu nedosažitelné cíle jedné státem dotované rozhodující instituce) se tak více než solidní strategii na úrovní vyspělého evropského státu podobají boji s cyranovskými větrnými mlýny, ale především je to zaostalý postup hodný jen primitivních končin. Schválně nepíši středověký, protože choroba se v našich krajině vyskytuje od nepaměti a pálení všeho možného je český vynález teprve poslední doby. Možná by stálo za to udělit oněm odborníkům značku czech made. Za ty obrovské škody, které tyto nehorázné postupy na českém včelařství napáchají.

Chci se zeptat zda máte někdo zkušenosti s tím jak moc vadí včelám hluk? Jedná se o to, že se má konat rocková akce cca 100m od úlů a pódium má být šikmo proti česnům. Neumím si představit kolik decibelů do toho můžou pustit, ale máme s toho docela velkou hlavu.
Díky, Skalická

Matka přítomna jest, včera jsem ji značil zelenou barvou, ale ty vajíčka nebyly. Budu čekat dále.

Matka je rujná až 30 dní, ale musí byť schopná letu. Dúfam, že jej krídla sú v poriadku.

že se něco nepovede (sežrala ji sýkorka).

sýkorka lietajúci hmyz neloví, na to sú iní predátori z rodu aves, vtáci ak už lovia hmyz tak majú k dispozícii trúdov, tie ich neohrozujú žihadlom.

Matka přítomna jest, včera jsem ji značil zelenou barvou, ale ty vajíčka nebyly. Budu čekat dále.

Spoléhat na jednu matku je málo. Pravděpodobnost úspěchu je podle počasí mezi 50 až 70%. Tady se není čemu divit, že se něco nepovede (sežrala ji sýkorka). Je třeba mít více oddělků či oplodnáčků a při kontrole postupovat dle KaJi viz níže.

Stačí pár hodin bez deště a se slunečním svitem a je to. Aspoň já
nepamatuju, že by se matka v hlavní sezóně neoplodnila kvůli deštivému
počasí. Něco jiného je ovšem nedostatečné oplodnění, kdy za půl roku, za rok
matka začne klást čím dále více trubčích vajíček. Nebo odchovávání matky
pozdě v červenci, srpnu, září až říjnu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 31, 2009 11:44 AM
Subject: Re: Kladení matky.


On Sunday 31 May 2009 10:36:40 Pavel Votrubec wrote:
> Záleží na počasí, kdy může vylétnout na snubní let. Potom už klade.
> Pavel

A kdyz bude dlouho pocasi , jako ted,
tak se taky oplodnit a rozklast (delnicinou) nemusi nikdy :( .

Honza

Kontroluj 14 dní po vylíhnutí pokud je příznivé počasí tak najdeš první vajíčka.

V Lysé jsem byl minulou neděli a když jsem viděl expozici našeho svazu,tak se divím,že se za to vůbec nestydí.Jestli je toto propagace včelařství tak se ani nedivím,že že se k nám mladí nehrnou.A co se týče obsahu Včelařství poslední dobou tak je to v blěděmodrém to samé.

On Sunday 31 May 2009 10:36:40 Pavel Votrubec wrote:
> Záleží na počasí, kdy může vylétnout na snubní let. Potom už klade.
> Pavel

A kdyz bude dlouho pocasi , jako ted,
tak se taky oplodnit a rozklast (delnicinou) nemusi nikdy :( .

Honza

Záleží na počasí, kdy může vylétnout na snubní let. Potom už klade.
Pavel

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 30, 2009 9:24 PM
Subject: Kladení matky.


Dne 17.5.09 se vylíhla matka a při dnešní kontrole jsem neshledal žádné
vajíčka plodu. Prosím za jak dlouho po vylíhnutí začíná matka klást? díky
za odpověďi.

Počasí na nic ,nedá se včelařit sledujeme smutně rozmoklé akáty nebo jedem do Lysé a další překvapení vstupné 180 klobása 50 a 3 stánky včelařů ,tady jsem byl naposledy.Tak si odevřu Včelařství a další prekvapení dozvídám se jak správně vyplnit volební lístek do evropského parlamentu aby tam včelaři měli toho pravého.

Taky nebylo moc počasí.
Pokud je k dispozici ještě nějaký jiný úl s kladoucí matkou, tak je dobré z něj přidat rámek s otevřeným plodem a vajíčky. Pozor bez matky, možná pro jistotu s málo včelami - oklepat nad původním úlem, aby se matka nepřehlédla a nebyly dvě včelstva v problémech. :-))

Pokud tam za pár dnů budou na přidaném rámku matečníky, tak tam matka není. Pokud ne, je možno se domnívat, že ještě ano. Ten rámek plodu včelstvu v každém případě prospěje, chybí mu tam nejmladší plod.

Karel

Dobrý den, koupím akátový med popřípadě vyměním za řepkový. Jedná se asi o 300kg. Nabídněte: mibi007/=/seznam.cz
Jestli to sem nepatří tak se omlouvám.

Dne 17.5.09 se vylíhla matka a při dnešní kontrole jsem neshledal žádné vajíčka plodu. Prosím za jak dlouho po vylíhnutí začíná matka klást? díky za odpověďi.

Dnes je 13- ty deň od jej vyliahnutia, tak by už plodovať mala, ale niekedy sa to môže predĺžiť.
V tomto prípade vyliahnutie matka ešte neznamená, že je prítomná v úli. Preto urobte kontrolu a snažte sa M nájsť. Len tak môžete urobiť seriózny záver a určiť príčinu neplodovania.

Máte někdo podobnou zkušenost? J.K.

Skúste si prečítať moju skúsenosť lastovičkami na tomto e-maily,

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=240&mode=&order=0&thold=0

Dne 17.5.09 se vylíhla matka a při dnešní kontrole jsem neshledal žádné vajíčka plodu. Prosím za jak dlouho po vylíhnutí začíná matka klást? díky za odpověďi.

To prosím není nový živočišný druh. Nad včelnicí se objevují pravidelně když se srazí lejno s mrakem a je z toho stávající po....é počasí. Naletují nad úly a jsou doprovázeny suitou strážkyň prostoru nad včelnicí. Řeč je samozřejmě o lovících vlaštovkách, kterým chladné a deštivé počasí zavřelo kohouty ke zdrojům hmyzu a tak se snaží lovit včely. Nakolik jsou úspěšné to nevím. Do zobáků jim vidět není. Jakmile se ale objeví nad úly jsou okamžitě pronásledovány včelami až na pomyslnou hranici. Snažil jsem se je vyfotografovat. Bohužel bez úspěchu. Jsou moc rychlé.
Máte někdo podobnou zkušenost?
Přeji slunečné počasí a hodně nektaru a medovice nespláchnuté deštěm.
JK

Můžete mi prosím poradit jak to udělat abby zůstala nová matka a nemusel jsem hledat starou?

Už som vo viacerých komentároch napísal, spoľahnúť sa na to, že včely všetko vyriešia, je nezmysel, faktom zostáva, že pri spojení dvoch včelstiev s matkami, včely vždy jednu z nich odstránia (nedeje sa to v priamom súboji matiek!)

Prečo potom experimentovať s matkami a myslieť si, že v spojenom včelstve ostane tá mladšia a zároveň aj lepšia, spravme to hneď hneď podľa vlastného zámeru. Veď ak spájame dve včelstvá, tak pravdepodobne preto, že jedno z nich slabé a v tom je i M horšia. Nuž tak tú M odstráňme hneď a spojme cez noviny, ale nič nestane, keď slabšie včelstvo postavíme nad to lepšie.

Nemyslím si, že by pre Vás nemal byť problém nájsť matku, určite je tam, kde sú plodové plásty

V roce 2007 v příspěvku č.22719 pan Turčáni popsal stoprocentní přidání matky,které jsem ve dvou případech aplikoval se stoprocentním úspěchem.Je mi jasné a nemá chybu. Pan Turčáni v záěru píše. "Čo spravíte s jedným včelstvom záleží len od Vás." Mým záměrem bylo vyměnit starou matku za novou. Je mi jasné, že nejlepší je starou matku odstranit,ale neměl jsem matky v mých začátcích značené a neoznačenou matku prostě ve dvou neo třech nástavcích vidím jen náhodou. Řídil jsem se proto radami starých praktiků,a tato dvě včelstva spojil přez noviny a doufal, že si včelstvo vybere tu mladou, tu lepší matku. Nestalo se tak. V jednom zůstala stará a druhé zůstalo bez matky. Při spojování jsem zřejmě udělal chybu, nebo dokonce několik. Můžete mi prosím poradit jak to udělat abby zůstala nová matka a nemusel jsem hledat starou? Není mi zejména jasné za jak dloho lze včelstva spojit a zda postavit nové včelstvo na staré,nebo staré na nové.
Děkuji a odpovědi. Milan.

Vážení přátelé, možná jste nezaznamenali zmrtvýchvstání webu PSNV.
Pomozte nám při resuscitaci.

Právě je tam jedna výzva:
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=111:mezinarodni-den-dti&catid=34:oznamni&Itemid=80

Vážení přátelé,

blíží se Mezinárodní den dětí. Máte-li fotky dětí-včelařů, pošlete je Webmasterovi s krátkým popisem, na 1.června je dáme na web.

Vždyť i děti včelaří. Těšíme se na Vaše - jejich fotografie
redakce

-------
Děkuji za pozornost.
Za případnou pomoc, články, fotky a další spolupráci děkuji také předem.

Karel

Co včelám,
ty topí dost, ale snůšce to moc neprospívá. :-(

Karel

U nás bylo ráno na čtvrtek u baráku pod stromy +5 st C, na nějakém otevřeném
místě mohlo být klidně k nule. Dneska ráno k 10 st C. Akáty naplno rozkvetly
asi před 5 dny, jak bylo tak teplo. Zdá se, že co včelky během toho tepla
nestihly z akátu donést, tak už nedonesou, ten chlad a déšť má být delší
dobu a až se oteplí, zbudou jen zbytky.

Radim Polášek

Pritelia, mrkol som na stránku Mrakoplaš a tie teploty ma zmrazili aj na diaľku, väčšinou 6˚C. Ani u nás nie je teplo, ale predsa sú hodnoty o niečo vyššie. Pri takýchto teplotách aj keby príroda niečo ponúkala, nektár sa netvorí, možno medovica, pretože na smrekoch aj v intraviláne mesta som pozoroval vysoký výskyt medovice. Na mojom stanovište agátová znáška taktiež skončila a to vďaka predĺženia kvitnutia agátmi, ktoré v apríli zmrzli. Medníky sú plné, už len med dostať do sudov a dobre speňažiť. Jarný med mám stále doma (priamym predajom sa nezaoberám), zatiaľ ponúkajú málo, i keď som prekvapený cenou (ak je pravdivá), ktorú ponúka p. Špaček (ak sa nemýlim) je vraj 56,-Kč.
Odteraz budem čakať na kvitnutie slnečnice, do tých čias budú včely paberkovať na kvetene, ktorá v dôsledku suchu je mizivá, ešte jedna možnosť je možná, medovica z listnáčoch, ale nie je to kvalitná medovica, je to skôr cementóza. Prajem výdatné znáškované zdroje nektáru.

Troubit matku je slyšet i z líhně / nelze mluvit o rojení/. Zda troubí všechny matky, nevím, ale je je občas slyšet. Já je slyším, jen když mám naslouchátko, ale děti a mladí troubení slyší téměř vždy když přijdou a to i vícekrát když se zdržují ve včelíně.

>Koupim vcelarskou maringotku<
------------------------------------------------------
Zkuste př. Skalického, mob.: 607 844 710 snad ještě neprodal. Odvolejte se na mne.
JK

Koupim vcelarskou maringotku.icq: 453128808 e-mail pavlinaa/=/centrum.cz

Koupim vcelarskou maringotku.icq: 453128808 e-mail pavlinaa/=/centru.cz