Včelařská konference

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.

______________________________________________________________

= ideální způsob jak se připravit o druhou snůšku
... jinak se této metodě nedá nic vytknout ( snad kromě výchovy náhradní matky ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Na chov matek je ještě brzo ( minimum trubců, nejisté počasí ), ale již za 2-3 týdny to nebude problém.

Děkuji za informace a zkušenosti.
S oddělky mám v plánu začít asi v té polovině května protože trubci ještě žádní nejsou a není potřeba včelstva oslabovat.
Co se týče těch matek z vlastních matečníků tak bych se chtěl zmínit o včelstvu které si loni udělalo samo tichou výměnu a teď na jaře je možná nejsilnější ze všech co mám.
Matky mám povětšinou loňské a tak to zkusím.

Určitě je problém v mravencích? Malí černí mi lezou do úlů v podstatě pořád,
já jsem si všiml, že asi díky tomu, že jsou mnohem menší než včela, tak
jakoby je včely nepovažovaly za nějakého vetřelce a naopak . Mravenci tam
jen pokradmo vykrádají sladinu a vybírají ze spadlé měli něco k snědku, ale
jinak se míjejí. Možná, že by to bylo jinak, kdyby bylo někde velké
mraveniště s velkým množstvím mravenců, ale zrovna tady u nás jak se
mraveniště zvětší, pravděpodobně bývá zlikvidovány predátory, takže
přežívají jenom malá mraveniště někde pod velkou větví nebo kamenem a
podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef" <stipanedrevo/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 9:18 PM
Subject: Re: mravenci


> Díky za odpovědi
> Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes
> minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden
> mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je
> zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to
bude
> účinné?

Tento způsov jsem svého času používal pro včelaření v zadovácích s malým
prostorem, 2x12 rámků 39x24. Jiný spolehlivý způsob, jak zabránit rojení v
těchto úlech jsem nenašel, letošní matka se rojí jen ve velice výjimečném
případě. Oddělek se starou matkou se tvoří zhruba okolo poloviny první
snůšky, řepky nebo ovocných stromů, včely se nechají narazit matečníky, z
toho se ty založené na nejstarším plodu a podobně zlikvidují. Matka se
nechá ve včelstvu normálně oplodnit a rozklást. Med se vybírá v době, kdy
ve včelstvu není plod, ideálně tehdy, když nová matka má zakladený první
rámek nebo dříve. Hodí se na stanoviště, kde je v druhé polovině června a v
červenci snůška, protože zbytek května a část června tyto včelstva potřebují
na rozvoj po přestávce v plodování a snůšku v této době nevyužijí. Takže
pokud na stanovišti snůškové období červnem končí, je celoroční výnos ze
včel jen jedna snůška.. Díky přestávce v plodování by toto mohlo být
považováno i za opatření k omezení varaózy.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 7:37 PM
Subject: oddělek s matkou


> Zdravím.
> Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s
> matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší
> protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
> Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
> Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat
> zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
> Něco na tom je.
> Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle
> zesílil si myslím.

za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí.

Práve NCH v materskom včelstve vylučuje nepodarky.V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá.

V mojich podmienkach to bolo vždy po skončení hlavnej znášky, ktorou bola znáška z agátu, po vytočení medu. Vtedy bolo dostatok až prebytok plodu a vždy bola dlhšia prestávka vo významnejšej znášky a včely viac menej vylihovali na letáčoch. U vás to môže byť inak a vlastne je to v každom regióne iné. Včelstvo má dostatok času na svoju regeneráciu, ale to záleží aj od toho, koľko plástov s plodom mu odoberieme, do odloženca však môžeme použiť plásty s plodom z viacerých včelstiev.

Niektoré rady pri náhradnom chove doporučujú prvé MB zlikvidovať, vraj sú nekvalitné, založené na starších larvičkách, čo podľa mňa nie pravda. Potom ako sa zistilo, že včely až 72 hod. ošetrujú larvy v materských miskách a v robotníčich bunkách obyčajnou kŕmnou potravou, až po tomto čase materskou kašičkou. Zbytočne tým predlžujem vyliahnutie prvej matky.

Plně souhlasím s tím,že nouzové matky je ten nejjednmodušší způsob chovu matek a tyto matky vůbec nejsou špatné, za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí. Spíš naopak. Navíc k tomu není potřeba prakticky nic a ještě zbydou cca 3 matečníky pro jiné použití. V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá. Asi 12 dní na vylíhnutí matky a potom čekání na oplození a to je tím delší, čím se to provádí dříve. Důvodem je nedostatek říjných trubců. Myslím si, že 15 května je tak akorát, kdy s chovem začít a to už je na shromaždištích trubců dostatečný výběr a je to i správně podle přírody. Hodně úspěchů s chovem, za chvíli to začne! Zdraví R, Stonjek

Děkuji za doplnění

PRÁVĚ DNES JSEM TO UDĚLAL
je to sázka na jistotu a ideální pro ty, kteří matky neprodávají a v malém je chovají pro sebe, přitom téměř jistě vyloučíte rojení

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Míra

O tomto spôsobe tvorby som na Konferenci už písal. Tento technol. postup vsádza na istotu, možno aj kvalitu novej M, pretože tá vzniká v konsolidovanom materskom včelstve. Má k dispozícii vhodné kŕmičky, zásoby (med a peľ), strážkyne, preto nedochádza k vyrabovaniu ako pri chove M v odloženci. Konsolidované včelstvo dáva novej M záruku, že sa aj úspešne oplodní.

Konkrétna výhoda je aj v novom včelstve-odloženci s pôvodnom M, ktorá od začiatku včely združuje svojom materskou látkou a tá bráni napádaniu nového včelstva zlodejkami z vonku. Nové včelstvo sa rýchlo skonsoliduje akonáhle sa mladé včely sa stanú lietavkami, včely lietavky z pôvodného úľa zalietané na pôvodný letáč sa vrátia nazad. Takto vytvorené včelstvo dáva záruku rýchleho rastu, pretože má oplodnenú M.

Samozrejme, v čase hojnosti sa dá nové včelstvo vytvoriť aj iným spôsobom, ale Keď už sa rozhodneme pre odloženec- oddělek, tak týmto spôsobom je to bezpečné, hlavne aby M bol výkonná a najviac ročná. Je možné použiť aj staršiu kvalitnú M a pozdejšie je môže včelár vymeniť.

Díky za odpovědi
Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to bude účinné?

Zdravím.
Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
Něco na tom je.
Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle zesílil si myslím.

- umístění včelstev

Milá Janulko, tady je dobrá rada drahá. Mám na zahradě cca 25 včelstev. Jeden soused má domek asi 15 m od posledního úlu, další asi 30 m, stížnosti za 15 let žádné. Nejzákladnější věc se jeví chovat včely mírné, což je otázka výměny matek u bodavých včelstev. Samozřejmě není dobré mít česna směrem k frekventované komunikaci. Let včelstev se dá zvednout zasázením keřů. Aspektů je mnoho. V neposlední řadě je to otázka sousedských vztahů. (Známé rčení o psovi a holi.) Mnoho pomůže též sklenička medu při medobraní. Nemám vědomost kolik máte včelstev, jak dlouho včelaříte, kdy začaly stížnosti, jaké máte možnosti umístit včelstva jinam, co znamená v blízkosti.
Je-li situace vážná :-), můžete mi poslat na e-mail 88jbures/=/centrum.cz situační fota a třeba něco vymyslíme.
Zdravím a přeji mnoho hodných sousedů a včel.

Jaroslav Bureš

ad1) Spekulace, nijak nepodloženo, mohu to samé říct o organizovaných menších včelařích, kteří si navzájem půjčují úly, dílo, měl.

ad2) Spekulace. Ničím nepodloženo.
Ad3)Vlastnictví zvířat a to i nechtěné, které mohou mít pravidla. Pravidlo říká, že je potřeba zjistit a monitorovat, jestli i divoce usazené včelstvo nemá nebezpečnou chorobu. Je-li schopen vlastník tohoto dosáhnout a plnit tak své povinnosti vůčï veterinárnímu zákonu, není problém mít včelstvo třeba v holubníku.

Ad4) To samé jako u ad3), existuje přístup do katastrální mapy kde jsou identifikační čísla, jsou zpřístupněny základní informace o vlastnictví. Pokud divoký roj někam zalítne, neznamená, že je to automaticky jen na obci, přesněji je, je to na majiteli(ích) objektu.

ad5)Veterinární zákon by byl určitě v přímé kolizi s jinými zákony o vlastnictví.

ad6)Běžný včelař je chovatel včelstev jako každý jiný, jestli nerozezná nebezpečnou chorobu, měl by být povinně poslán na školení o nebezpečných chorobách a povinné testy, které umožní mu nadále jeho včelstva chovat. V jiném případě by měl mít pravidelný a povinný zdravotní dohled zabezpečený třeba ČSV nebo SVS.

ad7) Spekulace.
ad8) Spekulace, situace se stářím úlů je záležitost zdravotní a tím je jasné, že veterinární služby by mohli i zabavovat včelstva s úly, když by úly a obměna díla v něm nesplňovaly základní chovatelské předpoklady. Stačí, když SVS využije soud a zrychlí ho podobně, jak to umí exekutoři.

Jde o hospodářské zvíře a je zájmem hospodářství dané země nebo státu, aby byl chov naco nejvyšší úrovni. Tady mne připadá, že je situace naprosto odlišná. Tady se za chovatele včelstev považuje každý, ale zdravotní minimum neovládá tak 90% z nich.

......
Josef.mensik:>(e-mailem) --- 18. 4. 2009
Re: V?ely ve st?ee (35242) (35245) (35247) (35251)

on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.<

on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?ely ve st?ee
> Datum: 18.4.2009 20:16:08
> ----------------------------------------
> >Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.<
> ------------------------------------------------------------
> Vážení, s takovým volně žijícím včelstvem je ve vlastním zájmu místních
> včelařů (to není "každý")naložit jako s rojem neznámého původu. Pokud
> nevíte jak, řeší to zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění
> pozdějších předpisů. Myslím však, že ani majitel chalupy nebude z
> přítomnosti takového včelstva nadšen.
> JK
>
>
>

Prosím Vás o radu. Kde mám umístit včely.Mám je ve dvoře blízko obytných domů a sousedé si stěžují že mé včely napadají a jsou agresivní. Jak daleko je mám dát od svého obydlí , aby si na mě nestěžovaly. Děkuji Vám za pomoc a radu janulka

Příteli prosím o zaslání spolehlivého návodu na likvidaci mravenců na můj e meil stipanedrevo/=/seznam.cz děkuji

Dnes jsem sekl trávu kolem úlů a bylo mi hrozně fajn. Vonělo to tam jako v pekárně.Kolem stanoviště včel kvete spoustu třešní, javorů, višní, začínají kvést trnky a další lákadla pro včely. Ty se mohou strhat, jako by chtěly všechno opýlit, aby byl ferda člověk spokojený. Dal jsem asi před deseti dny třetí nástavek 39 x 24 nahoru, celý mezistěn (nemám souše) a pod folií je vidět, jak se holky činí a staví. Doufám, že počasí vydrží. Jak to vidíte vy přátelé ? Loňský rok byl pro mne celkem propadák, tak snad letos se holky ukážou.

Jiří

>Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně žijící včely, to nevím.
Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.<
------------------------------------------------------------
Vážení, s takovým volně žijícím včelstvem je ve vlastním zájmu místních včelařů (to není "každý")naložit jako s rojem neznámého původu. Pokud nevíte jak, řeší to zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. Myslím však, že ani majitel chalupy nebude z přítomnosti takového včelstva nadšen.
JK

CHtěl bych na tento příspěvek zareagovat trochu z jiné strany.Včera se v Žandově u Č.Lípy pálila včelstva dvou přátel, jelikož u nich byl prokázán mor plodu.Toto onemocnění bylo před pěti lety likvidováno v sousední Velké Bukovině.A ještě před tím v delších časový úsecích v Karlovce,která je součástí Velké Bukoviny.Samozřejmě se pátralo odkud by se sem tato nemoc mohla dostat.Nebyli zjištěny žádné přesuny.Stanoviště byla vždy řádně zlikvidovaná,spálena.A tak mě napadlo,zda-li by se nemohlo jednat o nějakou dutinu v lese,kterou po generace užívají včely.Jsou roky kdy přezimuji a vydrží více zim,pokud je k nim příroda štědrá,ale příjde špatný rok a včelstvo zemře.Další rok má ulétlý roj o příbytek postaráno.Může se jednat o hodně starý strom a my nevíme jaká zde byla zdravotní situace ohledně moru plodu před dávnými lety.Tak že z tohoto pohledu a ovzláště v lokalitě kde mor plodu už prokazatelně byl,jsou všechny neznámé ulétlé roje a divoce žijicí včely nebezpečné amněly by se likvidovat.Používané dutiny,je-li to možné ucpat.Myslím si,že všeobecně by se mělo i po zániku ochraných pásem těmto lokalitám věnovat stalou preventivní pozornost.
Ještě k začátku mého příspěvku.Na televizi PRIMA byla nedávno zpráva,že mor plodu byl zjištěn v D.Habarticích na Děčínsku.A to je 3-4 km z Karlovky.

Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.
------------------------------------------

Nechci zpochybňovat význam léčení, a dotací na vyšetření, ale to, že o něčem nevydávali prohlášení tiskoví mluvčí a nebylo to v televizi a v novinách neznamená, že se to ještě nestalo.

Před pěti lety po velkých úhynech zmizeli roztoči taky. Následující rok jich bylo minimum a pak se objevili.

Problém je, že málokdo má přehled o roztočích kromě těch zimních vyšetření.

Ten třetí rok, tedy asi 2005 jsme měl už 2 včelstva, ve kterých jsem po 1. a 2. fumigaci napočítal kolem 1500 VD.
Vyzimovala perfektně a bez problémů.

Zajímavé bylo, že tehdy skutečně léčivo účinkovalo a při druhém léčení byl spad už o řád menší než po prvém. Léčil jsem papírky a poměrně brzy.

V 2007 byl spad stále stejný, léčil jsem aerosolem a prvně až v listopadu. Tedy o nějaké reinvazi pochybuji.

SPad byl velký, ale taky do těch 1000 až 2000.

Takže nic není tak jednoduché, jak by se nám líbilo.

Karel

No, když vznikly v zimě nějaké rozpory stran odevzdávání vzorků měli, bylo
mně řečeno, že na rozdíl od předchozích let je letos toto přímo ošetřeno
zákonem. Přiznám se ale, že jsem po tom později nijak nepátral a nesháněl
příšlušné texty. Jinak sledování včelstev je pěkné, ale je pak otázka jak
moc taková neléčená včelstva rozšiřují roztoče v okolních včelstvech a tím
maří práci okolních včelařů a vyšší koncentrací roztočů přispívají k vzniku
populace rezistentní na současná léčiva. Jasné je jedině to, že když takové
včelstvo hyne v létě, kdy je teplo, může své roztoče přes loupež předat do
včelstev až nějakých pár kilometrů daleko. Předpokládám, že když ty včelstva
jsou v chatě, ne někde v lese 20 metrů vysoko, že jsou snadno přístupná a
potom v přítomnosti majitele není žádný zvláštní problém s těmi včelami
udělat pořádek. Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 18, 2009 9:31 AM
Subject: Re: Včely ve střee


> Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
> jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
> že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
> problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
> dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit
> místnímu
> ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
> dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
> zničit a zbytek plodu natřít léčivem.
>
> R. Polášek
> ---------------------
>
> Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.
>
> Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic
> nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.
>
>
> Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a
> neléčené, nebo mizerně léčené.
>
> Karel

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek
---------------------

Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně žijící včely, to nevím.
Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.

Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.


Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a neléčené, nebo mizerně léčené.

Karel

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

Pro méně vytrvalé je to tady :-)


http://www.vcelarstvi.nazory.cz/foto-index.php?galid=7&uvod=0

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 17, 2009 10:01 PM
Subject: Včely ve střee


> Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml
> jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a
na
> chalupu přijede až tak v létě.
> Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
> B.V.

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

www. vcelarstvi.nazory.cz
adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík

Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a na chalupu přijede až tak v létě.
Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
B.V.

Dobrý den.

Často se uvádí chov čmeláků. Jenže nevím kde je sehnat. Poradí mi někdo?

S díky Jouglíček

Počasie sa zhoršuje, myslite že to ovlyní jarný rozvoj včelstva?

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x8zhzp?hmz=707265766e657874

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 17.4.2009 07:08:36
> ----------------------------------------
> http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li
> st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty
> l e&ajax_rnd=124128933322
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Jedine?n? rada
> > Datum: 16.4.2009 19:31:54
> > ----------------------------------------
> > místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> > lang 2/3.
> > mám také čekat špatný výsledek?
> >
> > Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> > guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> > (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> > Ms bezchybne) a je to dobré.
> >
> >
> >
>
>
>

Koupil jsem si po třech letech Váš produkt,protože jsem věřil,že bude kvalitní jako kdysi když jste začínali.Ale jsem velmi zklamán,jest-li je to tím že je med míchaný z celého světa,jak se uvádí na obalu.Myslím si že med musí být z jednoho místa.Už jsem se nechal nachytat jednou a koupil jsem podobný v obchodním řetězci Tesko a Globus.Je to přímo hnusné a řídké!! Už si Vaše výrobky nekoupím,až se zlepšíte.Sbohem KRYŠPÍN Z. Firma se jmenuje Medokomerc s.r.o.Čestín 20 Psč.285 10

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty l e&ajax_rnd=124128933322

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

Vložil jsem rámek se vsunutou mezistěnou do včel a po 10 hodinách vyfotil.
Je to na www. vcelarstvi.nazory.cz, abyste se koukli jak vypadá. Vlasec už zalepily.
Kdo to neumí, ať to nedělá. Mladí to umí lépe než já. Letos mne asi též předběhnou s vytáčením. Mají lepší stanoviště.
B.V.

>Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.<
-----------------------------------------------------------
Prodejci si chrochtají blahem. Kupující mají roztoče i roje.
Prostě vynikající obchod s lidskou hl..., pardon, lidskou důvěřivostí.
JK

Já to skoušel tím kolečkem za studena a drží to dobře. na vlasec jak dělané, jen se to musí dělat alespoňˇpři dvaceti stupních C. Dobře se to zatlačí do změklé mezistěny. Vynikající na stanoviště bez proudu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90?C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

je tak...

místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90˚C do Ms (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali Ms bezchybne) a je to dobré.

Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.

P.Z.>,že počítám u svých včelstev zaplodovaných deset až dvanáct rámků<
........

To nic neznamená. Rozhodující je kolik medu je na jedno vyzimované včelstvo v průměru v podletí doma. Mne by se včelstva na čtyřech rámcích plodu v tuto chvíly líbila.(určitě je počítán jen zavíčkovaný) Znamenalo by to, že je to v přepočtu v řepce tak kolem těch 15 - 20 kil plus oddělek. U těch desíti až dvanácti rámků to vidím na brzkou rojovku, takže z řepky může být houby.

tak nevím,
na letošek jsem si připravil 30 rámků vypletených vlascem.
práce mi přijde lepší než s drátkem. vypletl jsem svisle, 5x oproti 4x u drátku. místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

Mít v tuto dobu u nejsilnějších včelstev jen čtyři rámečky zaplodované,..

Ani jeden nespomínate v aké "rámečky používate vo svojoch úľoch.

Ten kdo "má včely" nemusí i za těchto podmínek hořekovat,zda bude med.
P.Z.

Ani to ešte nemusí byť pravda, príroda si vie s nami často pohrať, pravda ale je, že máte väčší potenciál na využitie ponúknutého zdroja nektáru.

Mít v tuto dobu u nejsilnějších včelstev jen čtyři rámečky zaplodované,tak to musíte včelařit opravdu jen pro radost a potěšení.Ale to já taky,s tím rozdílem,že počítám u svých včelstev zaplodovaných deset až dvanáct rámků.Takováto včelstva nemůžou dát žádný užitek a vzpoměl jsem si ,jak včera ukazovali na Primě toho strejdu včelaře,jak s neštěstím hořekoval nad svými včelstvy,že nemůžou nic donést,když vše tak rychle kvete.Já se mu ani nedivím,když vytáhl ze včelstva rámeček a na něm se drželo asi padesát včel. Ten kdo "má včely" nemusí i za těchto podmínek hořekovat,zda bude med.
P.Z.

Když mluvíte o lesních, má někdo zkušenost, že by vážné potíže dělali i ty mrňavý?

No moje zkušenost o likvidaci stanoviště mravenci je právě s těmi menšími. Jsou to střední až menší mravenci a uprostřed mají červený pásek. Takže jde asi oobecný jev.

http://www.national-geographic.cz/lide-a-kultura/pozvanka-do-mendelova-muzea-3352/

Letos je extrémní rok - příroda předhání včely.
--------------------------------------------------------
To je pravda i u nás. Před zimou bylo dlouho teplo a byla dlouhá, jaro je doprovázeno vysokými teplotami. Rychle odkvetla jíva. Teď kvete trnka. Plodu ale není mnoho. U nejsilnějších včel jen 4 rámky. Zatím přidávám rámky s trubčinou za plod, jako první etapu chovu trubců (metoda LBV). U jednoho úlu včely plodují v nástavku pod zásobami a proto u něho vyzkouším poprvé zebrování.
Jaká je prognóza, pokud bude pořád teplo, když vše rychle odkvete, létavky rychle odejdou? Bude rojivý rok? Bude medovice? Bude dost medu? Kdo ví?

Na velikonoční pondělí jsem přidával medníky na 2 moravských universálech a přidával čtvrté nástavky na 10 ks 3/4 lanstronga. Na nástavkových úlech měla včelstva horní třetí nástavek z poloviny zanesený medem, pod tento nástavek jsem vložil nástavek 8 x souše 2 x mezistěna. Horní 4 nástavek oddělím mateří mřížkou od třetího nástavku. Předpokládám že za tohoto počasí a rozkvětu prakticky všeho (trnky, třešně jabloně a dnes již i začíná i řepka)budu mít v neděli plno a budu přidávat další nástavek. Upozorňuji, že jsem zimoval ve třech nástavcích a bydlím v nadmořské výšce 240m.

Ať se vám daří. Mojmír

>Nahoře mají spoustu plodu a nějaké zbytky krmení a dole to velice čile zaplňují sladinou + pyl, až se divím kam na to lítají, když u nás ještě skoro nic nekvete. Jaký bude nejlepší další postup? Kdybych rozšířil dolů, tak mi zůstane plodové hnízdo v teple pod stropem a jenom pomalu se bude sunout pod zásobami dolů,..<
----------------------------------------------------------
Nástavkoví včelaři této situace využívají k přehození nástavků a podstavení nástavku mezistěn. Čili sestava:
úlové dno > nástavek mezistěn > plodiště > původně spodní nástavek > víko. Zhruba do týdne - 10-ti dnů počínají být mezistěny vytahovány (stavba), tož, provedeme další přeskupení následovně: úlové dno > plodiště > již vystavovaný nástavek mezistěn > původně spodní nástavek > víko. Při déle trvající snůšce a teplém počasí můžeme podstavit další nástavek mezistěn. To platí za předpokladu: dostatek stavitelek schopných stavby, musí být dostatečná vnější teplota a příliv potravy. Dle současného vývoje počasí a květeny to letos fungovat bude již nyní, pokud se nesrazí lejno s mrakem a nebude z toho pos..né počasí. Kdo ví?
JK

Já rozšiřoval nahoru soušema. DOle jsem měl rezervu jednoho nástavku nebo i víc. Jedno včelstvo otravuji, prohlížím a fotím a tam to matka vzala nahoře i dole pod původním plodovým. Tady jde o to jak vysoké jsou to nástavky a jestli se u nich projevuje stavební pud. A taky jestli jsou ještě souše, nebo jen mezistěny.

Letos jsem po dlouhé době rozšiřoval nahoru soušema, protože jsme četl seriál o zebrování tak zkouším něco podobného. JIné roky jsem dával mezistěny do plodového hnízda. Ale tam jsem to dělával když kvetly pampelišky a včely nejely tak rychle. Letos je extrémní rok - příroda předhání včely. U nás o Velikonocích začaly kvést naplno javory. Asi o 14 dní dříve.

Karel

Rád bych se k tomuhle zeptal, jaké jsou Vaše názory na způsob rozšiřování. Někdo říká rozšiřovat nahoru a převěšovat plodové plásty, jiný zas, že rozšiřuje zásadně dolů, protože je to pro včely přirozenější.
Mám včely ve dvou nástavcích a mají se docela k světu. Nahoře mají spoustu plodu a nějaké zbytky krmení a dole to velice čile zaplňují sladinou + pyl, až se divím kam na to lítají, když u nás ještě skoro nic nekvete. Jaký bude nejlepší další postup? Kdybych rozšířil dolů, tak mi zůstane plodové hnízdo v teple pod stropem a jenom pomalu se bude sunout pod zásobami dolů, ale zůstane mi tam i cukr z krmení. Když nástavky přehodím, tak se mi proplodují nahoru. Když to udělám a dám mřížku, kam potom nejlíp umístit další nástavek s nějakými soušemi a mezistěnami - dolů jako první? Mám převěšovat část plodu do medníku (stávající spodní nástavek), když už tam sladinu nosí, nebo radši nechat hnízdo postupně "splodovat" dolů vcelku? Nemám s posuzováním síly zkušenosti, ale přijde mi, že už by jim to za chvíli bylo malé. Plně obsedají vršek a dole mají nanošeno celkem dost, nic moc místa na kladení a jsou obklopené zásobami z obou stran - možná jsem zaspal a měl to přehodit už dávno? Už tam je zavíčkovaná trubčina (cca 1 dm2) a pokud si mám vyzkoušet novou zkušenost, radši bych dělal oddělky než chytal roj :). Na druhou stranu bych je nerad nějakým nevhodným zásahem podtrhnul.
Možná blbé začátečnické otázky, ale různí lidé se k tomu staví různě, z různé literatury už začínám být taky jelen a rád bych si to ujasnil. Díky

Zde na jihovýchodní Moravě je tak mohutná trvalá snůška,jakou snad v tomto jarním období nepamatuji.Již jsem uvedl,že včelkám prakticky nestačí tři výletové otvory v nástavcích.Začíná rozkvétat řepka a jestli to tak bude pokračovat,tak i přesto,že včely značnou část sladiny proplodují,není možné,abych vytáčel méně jarního medu než obvykle a to je tak v přůměru 10-15kg na včelstvo.P.Z.

propolis

nízkonástavkové úly Optimal

U nás jsou mravenci zřejmě vystaveni velkému tlaku predátorů. V lese je
mravenců plno, ale veliká mraveniště ne. Velci lesní mravenci u nás v lese
nestavějí samostatná velká mraveniště, vždycky, když jsem je viděl, bylo to
vždy mraveniště zakutané do pevného pařezu nebo kmene stromu a počet
mravenců v něm nebyl velký. A ani taková mraveniště dlouho nevydrží, třeba
zrovna v posledním roce tady všechny starší pařezy rozkutala divoká prasata.
( Některé možná podle stop i lidská prasata) Do včel mně lezou výhradně malí
černí mravenci, ti se vyskytují prakticky všude.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 15, 2009 9:14 AM
Subject: Re: Mravenci


On Tuesday 14 of April 2009 19:46:11 Honza wrote:
cestu.
> Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence
> vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal
> nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji.

no , mozna se budete divit, ale ja pouzivam na ty maly kolem stromu kuratka.
Takove kuratko ma spoustu casu a apetitu a ty maly zlikviduje (vcetne msic,
co
roznaseji). Na ty velky bych nasadil slepicky a dodaval pouze vodu, ovsem v
lese je potreba davat pozor na predatory. V pripade hororu, ktery popisoval
pr. Srsen, bych asi stanoviste opustil (slepice by asi vyzobaly drive
mravenci, nez obracene).


> Mraveniště jsou 5 m od
> včel.

Popojet ? Nebo jsem videl video o chovateli matek v USA, ktery mel uly
zavesene na stomech na retizkach, na kterych byla miska na vodu, olej .. ?
Rikal, ze jinak mu mravenci taky vsechno sezerou.


Honza

Hm, stará literatura neříká rozšiřovat, když je úl plný včel. Stará
literatura říká rozšiřovat, když za 2 - 4 dny nebo tak nějak bude úl plný
včel. Prostě rozšiřovat dříve, než vznikne rojová nálada. A to je rozdíl. A
nepochopení této rady včelaři, co jsou zvyklí jenom na nástavkové úly. U
nástavkových ulů totiž platí rozšiřovat, když úl bude plný včel za 4 dny, za
týden, za dva týdny, podle toho, jestli to je nízkonástavkový úl nebo
středně nebo s vysokými nástavky. To je ten rozdíl, kdy u nástavkových úlů
je nejmenší jednotka k přidání jeden nástavek, zatímco u zadováků je
nejmenší jednotka k přidání jeden rámek. A taky, jak už jsem tady uvedl
několikrát, důvod, proč v nástavcích prosperují jedině silná včelstva,
slabší ty přechodné stavy, kdy se úl zvětší skokově o relativně velký
prostor jednoho nástavku a včelstvo se musí týden , dva týdny zvětšovat, než
do prázdného prostoru doroste, špatně zvládají. Jinak souhlas s tím
rozhozením prostoru úlu v nevhodnou dobu, včely přidané rámky neobsednou, i
když ty rámky fyzicky v úlu jsou, včely se potom chovají stejně, jaky by ten
prostor a ty rámky v úlu nebyly, tudíž mají potom pořád "málo" prostoru a
stejně se vyrojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 15, 2009 8:29 AM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


> Rojení je zcela přirozený jev, kdy včelstva po mil. let tak zachovávají
> svůj druh, nebo chceme li tak podle LBV a britských zoologů rozšiřují
svoje
> geny do okolí. S tím nic nenaděláme.Velmi dobře to v Mv napsal W. Wright,
> že včely při rojení musí jednat tak, aby neohrozily samy sebe, tzn musí
mít
> zásoby, podstatně snížen plod apod. I když je to těžko čitelný seriál,
> doporučuji vytrvat a pochopit, co autor chtěl říct. A to je jeden z mála
> momentů, kdy na včelky a jejich chuť k množení můžem působit. Těch triků
je
> povícero, nejenom trubci, nebo zipování. Každopádně rozšiřovat, když je úl
> plný včel jak praví stará literatura je pěkný nesmysl. Vše se musí dělat v
> dost velkém předstihu a řídit se spíš počtem plástů se zavíčkovaným
plodem.
> Mám li např 5 pl zavíčkovaného plodu, za několik dní je to 15 obsazených
> plástů včelami a to je víc než jeden nástavek včel. Čekám li až bude úl
> plný včel, tak to už včely jedou v programu rojení a jsem bez drastických
> opatření pouze divák. Když např dám celý polonástavek a ochladí se, pěkná
> včelstva zatáhnou tělíčky uličky a plodu nic nehrozí. Rozbombarduji li jim
> ale vše, tzn převěšuji, tak je to pro včely dost složité udržet teplo a
zde
> je každá rada drahá. Nakonec u těchto úlů stejně dojde k nedostatku
> prostoru a stejně to začne létat. Jinak jaro je velmi zdařilé, včelky
> vcelku OK, neobyčejně zamedovaly javory a kdo má včelky v síle určitě si
> pomlaskává.Já budu opět pokračovat ve zkoumání LBV, zdá se mi dost
> perspektivní. Zdraví R. S.

On Tuesday 14 of April 2009 19:46:11 Honza wrote:
cestu.
> Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence
> vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal
> nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji.

no , mozna se budete divit, ale ja pouzivam na ty maly kolem stromu kuratka.
Takove kuratko ma spoustu casu a apetitu a ty maly zlikviduje (vcetne msic, co
roznaseji). Na ty velky bych nasadil slepicky a dodaval pouze vodu, ovsem v
lese je potreba davat pozor na predatory. V pripade hororu, ktery popisoval
pr. Srsen, bych asi stanoviste opustil (slepice by asi vyzobaly drive
mravenci, nez obracene).


> Mraveniště jsou 5 m od
> včel.

Popojet ? Nebo jsem videl video o chovateli matek v USA, ktery mel uly
zavesene na stomech na retizkach, na kterych byla miska na vodu, olej .. ?
Rikal, ze jinak mu mravenci taky vsechno sezerou.


Honza

Rojení je zcela přirozený jev, kdy včelstva po mil. let tak zachovávají svůj druh, nebo chceme li tak podle LBV a britských zoologů rozšiřují svoje geny do okolí. S tím nic nenaděláme.Velmi dobře to v Mv napsal W. Wright, že včely při rojení musí jednat tak, aby neohrozily samy sebe, tzn musí mít zásoby, podstatně snížen plod apod. I když je to těžko čitelný seriál, doporučuji vytrvat a pochopit, co autor chtěl říct. A to je jeden z mála momentů, kdy na včelky a jejich chuť k množení můžem působit. Těch triků je povícero, nejenom trubci, nebo zipování. Každopádně rozšiřovat, když je úl plný včel jak praví stará literatura je pěkný nesmysl. Vše se musí dělat v dost velkém předstihu a řídit se spíš počtem plástů se zavíčkovaným plodem. Mám li např 5 pl zavíčkovaného plodu, za několik dní je to 15 obsazených plástů včelami a to je víc než jeden nástavek včel. Čekám li až bude úl plný včel, tak to už včely jedou v programu rojení a jsem bez drastických opatření pouze divák. Když např dám celý polonástavek a ochladí se, pěkná včelstva zatáhnou tělíčky uličky a plodu nic nehrozí. Rozbombarduji li jim ale vše, tzn převěšuji, tak je to pro včely dost složité udržet teplo a zde je každá rada drahá. Nakonec u těchto úlů stejně dojde k nedostatku prostoru a stejně to začne létat. Jinak jaro je velmi zdařilé, včelky vcelku OK, neobyčejně zamedovaly javory a kdo má včelky v síle určitě si pomlaskává.Já budu opět pokračovat ve zkoumání LBV, zdá se mi dost perspektivní. Zdraví R. S.

Když mluvíte o lesních, má někdo zkušenost, že by vážné potíže dělali i ty mrňavý?

Přátelé, dovoluji si vás pozvat na osmé "Jarní setkání včelařů" na Kunětické hoře dne 25.4.2009 od 9.00hod. Součástí programu bude Kurz peo začínající včelaře a seminář.
Program:
Seminář: 1)racionalizace chovu včel a úlové systémy - Miroslav Zelený
2) Chov matek - Arnošt Klukas, Evžen Báchor

Kurz pro začínající včelaře:
1) Základy chovu včel- Evžen Báchor
2) prostředky a zařízení pro chov včel- Radek Báča

Místo konání: Sady na severním úpatí Kunětické hory.
Program bude organizován souběžně na dvou místech u kočovného vozu.
Budou přítomni: Prodejna včelařských potřeb, občerstvení, živá muzika harmonikářské trio.Odpoledne možnost návštěva hradu, obory se zvířaty, pravý westwrn park s koňmi a kovboji. Vše v blízkosti našeho setkání.
těším se na vaši účast Evžen Báchor Pardubice

Kdo měl ve včelách na jaře ještě dostatek cukerných a pylových zásob a
včely byly v teple, to znamená spíše v těsných úlech, kde neprofukovalo
štěrbinami než uteplených a kde si mohly svou činností potom prohřát celý
úl, tomu včely sílily už v březnu i za takového počasí. A teď je má silné a
současnou květovou snůšku využijí. Já je bohužel silné nemám. Asi to má vliv
každý rok, letos to ale bylo podstatně více vidět.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 11:43 PM
Subject: Bude nějaký květový med.


> Dívám se všude okolo sebe a už začínají ba přímo kvetou třešně a jiné
> stromy a není ani květen. To nejspíše nebude žádný květový med, včelky
mám
> zatím v plodišti a abych je měl v medníku jsou dost slabé. A jak to vidíte
> vy.

MV zatím neodebírám.
Na rojení má vliv několik příčin dohromady. Každopádné rojící včely jsou
nasáté včely a podle toho, kolik je po vyrojení vybraných zásob, jako by se
s tím svezly úplně všechny včely v úlu. Každá si nasaje plné volátko a
potom, když je rojení, tak i když to je včela, který zůstává, rejdí a lítá,
dokud ten nasátý med neprolítá. Pokud se jim tedy medné zásoby vyberou a
zůstane jen pár kilo, některé to rojení zarazí. Někdy se rojení dá zarazit,
když se k plodu vloží velké množství mezistěn, rojové včely přeskočí stadium
vyrojení a usazení v nové dutině a rovnou sednou na mezistěny a začnou
stavět, zvláště pokud je zrovna snůška. Někdy ale nepomůžou žádné zásahy,
včelstvo se prostě vyrojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Paprna Paprna" <
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 7:18 PM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


Nevim jestli odebirate MV, ale v poslednich 3 cislech byl otisten takovy
serial, ktery se zaobiral rojenim, proc, jak a kdy. Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

2009/4/14 Radim Polášek <>

> Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o
> to
> dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
> nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
> včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný,
> co
> se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
> zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod
> a
> další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů,
včelař
> jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
> zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
> směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
> včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
> ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
> až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku,
> s
> 12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat
> med,
> hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
> přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
> jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
> zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
> 39x24.
>
> R. Polášek

Dívám se všude okolo sebe a už začínají ba přímo kvetou třešně a jiné stromy a není ani květen. To nejspíše nebude žádný květový med, včelky mám zatím v plodišti a abych je měl v medníku jsou dost slabé. A jak to vidíte vy.