76621

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082) (35084)

Dovolte mi také se zapojit do plodné diskuse o vosách, podletním krmení, vylupování včelstev vosami i sousedovými nebo sousedními včelstvy. Beru to jako včasnou přípravu na letošní zimování.Také jsem měl v počátcích své včelařské činnosti tyto problémy. Tyto problémy jsem měl do té doby, než jsem si uvědomil, že vše závisí na zdravotní kondici matky a včelstva. Kladl jsem si otázku, proč tyto problémy nemají například chovatelé matek? Alespoň od nich jsem nikdy na toto téma stesky neslyšel. Začal jsem tedy chovat matky pro vlastní potřebu. Vosy jsem se naučil používat jako indikátor zdravotního stavu včelstev. Kdykoli při prohlídce včelstev po letním slunovratu vidím na plástech vosu, nebo jakmile se vosy počnou u některého včelstva prodírat česnem a včely se jim brání pouze laxně vím, že se včelstvem není něco v pořádku. Následuje prohlídka, osyření včelstva a spojení přez noviny se záložním včelstvem s mladou matkou. Jestliže však vosy pokládají úl včelstva za korzo a spižírnu potravy je již pozdě dělat jakýkoli zákrok.Zde je na místě zrušení včelstva. Zde je škoda cukru, pro vosy. Nebo se snad mýlím? Stejně tak si sousední včelstva na včelstvo nebo oddělek v dobré zdravotní kondici netroufnou. Vše je tedy odvislé od kondice matky a dobrého zdravotního stavu včelstva. Včelstvo s problémy ztrácí pud sebezáchovy a to je signálem pro ostatní aby se přiiživily. Je hezké ráno tak jdu připravovat materiál na rozšiřování.
Ať Vám to bzučí, přátelé.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065) (35072) (35081)



Antoni:>Omyl, včela to má uložené v pamäti natrvalo a nezabudne na svoje miesto a vracia sa naň i po dlhej zime a nie 2-3 dni nevhodného počasia, len nová skúsenosť-orientácia zmení jej konanie. Nakoniec včela až tak dlho nežije, aby to bolo pre ňu také dôležité.<
..........

Bylo by zajímavé si spojit u takového sociologického hmyzu pár souvislostí a může nám vyjít, že si včely mohou nejen pamatovat přes celou zimu místo, kde bylo místo loupeže, ale jestli existuje-li speciální sorta dělnic pátraček z podletí, které se mohou podílet i na jarním pokračujícím slídění a ty budou tančit a předávat informace jarní a letní generaci pátraček, vždy se najde pár jedinců dělnic ve včelstvu, které ve svém repertoáru budou mít označené během hlavní sezony (květen-červenec) jedno místo z mnoha, které bylo loupeno někdy v srpnu až listopadu roku předchozího.

Technicky vzato:

červenec - září(listopad): Dělnice včelstva předává informace tanci včelstvu, informace se tak šíří mezi více dělnic a podílí a učí se místo loupeže.

březen-květen: Taková(é) dělnice co přijmuly informacë z podletí a ověří po proletu vydatnost zdroje, přežívají ve včelstvu až do května i v latentní formě a stále učí nové generace dělnic místa zdrojů potravy formou tanečků. Nyní rozhoduje hlavně atraktivita zdroje, protože začíná nektarová snůška. Bohužel často zpracované zdroje plus úlová vůně plástů má často ještě vyšší atraktivitu než nějaká mizivá nektarová snůška. Pátračky tak mohou navštěvovat místo loupeže po dobu od května do července.


červenec(tj, do cca osmi týdnů od konce května)- pátračky dostávají stále informace od jarních pátraček o zdrojích potravy, které mohou být kvůli lidské chybě stále aktuální a přesměrovává postupně létavky, protože ustávají zdroje potravy. Kolik létavek záleží pouze na jiných zdrojích, protože při tancích záleží na atraktivitě. Atraktivita stoupá i při silných snůškách během plného léta a hlavně v začátku podletí. V podletí se již vyhledává hlavně jakkýkoli zdroj potravy s obrovskou masou dělnic, ty se učí o zdrojích potravy, vznikají u takových dělnic stálenové fixace paměti z kterých se část dožije až května.

Sumarum. Pátračky a pátrání jsou základem sociologického chování. Nikdy bych tuto část chování při chovu včel nepodceňoval. To, že dáváte k vylízání plásty nebo víčka nebo při neopatrné manipulaci se sladinou neznamená, že pátračky na to místo zapomenou. Nezapomenou, vždy jde jen o přesun informací od někud někam, jestli případně dojde i k dělení neb k rozmnožování včelstev.

Proto při velkých probíhajících loupežích pomůže pouze přesun stanoviště na mnohem vzdálenější místo a také je nutné razantní omezení unikání úlové vůně.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:roz??en? (35068)

Rozšiřij dolů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: roz??en?
> Datum: 07.4.2009 07:03:06
> ----------------------------------------
> Zdravím.
> Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v
> jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a
> mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
> Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů? Přidal bych jim nástavek
> mezistěn a třeba i nějaké zásoby pokud to bude třeba.Začínají se pěkně
> rozvíjet a tak bych jim chtěl včas udělat prostor pro další rozvoj.Myslím
> si že asi nahoru přidat ten nástavek s mezistěnami ale nejsem si jistý.
> Poraďte mi jak to bude správně.
> Dík Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:fery (35066)

V padesátých letech na Běleckém mlýně byla Kraňka . ta se na území celé ČR již rozchovávala již od let 20 tých.
Území Moravy kde se tato stanice nachází je také původním výskytem tohoto plemene (celý karpatský oblouk až po řeku Moravu)
Proti loupežím se dá bránit i bez té pohotovosti.
1) nenechávat včelstvu nadbytečný prostor který pak nejsou schopny ubránit
2) stáhnout česna
3) Kolem úlů v době slídění odklidit vše co by včely lákalo a to i napajedla, prázdné nástavky atd
4) nepoužívat ke krmení teplé roztoky ( nejlépe se osvědčuje prosakování) To lze dělati po celý den
5) v době slídění pracovat ve včelstvu brzy z rána nebo až v pozdních odpoledních hodinách (ale to již bodají)
6) Pečlivě dbát, aby při krmení nabylo celé okolí pocákáno cukernými roztoky
7) v případě napadení včelstva se mi osvědčilo přehodit přes úl mokrou plachtu ( odpařující se voda překryje jeho vůni a útočící včelstvo ztratí orientaci) zrovna tak lze je-li možnost, celou včelnici důkladně zkropit vodou
8) každé stanoviště má jinou potřebu na zimu to se musí odpozorovat když jednomu stačí 8 a druhý dává 20 mělo by tam stačit 13 - 15
My se ze sousedem také podpichujeme kdo komu krmí včely. již to patří k našemu podletnímu koloritu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/volny.cz>
> Předmět: fery
> Datum: 06.4.2009 23:24:25
> ----------------------------------------
> nejdříve pro feryho
>
> asi jsem špatně formuloval větu,myslel jsem tím sebe a toho mého souseda.
>
>
> nyní pro pepana
>
> ad1
> nebavme se o tom co bylo v 50tých letech.Byla jiná včela a teď máme kromně
> včely i jiné provozní metody jež naši dědové a tátové neznali.Nikdy jsem
> nevčelařil tak,abych musel na jaře přikrmovat,to raději zásoby vyndavám a
> použiji jinak.To je těch nesmyslných 18-20kg.
> Dávám jim raději pořádnou čepici,za kterou mi děkují.
>
> ad2
> já jsem nepsal ,že mi sousedovy včely některé moje vyloupily.Když byly na
> suchu,zkoušly kde se dalo.
> Včelka asi pozná kdy má málo.Proč nejdou moje?
>
>
> ad3
> mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
> Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti
> zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu
> i před Vámi.
>
> lamako       
>
>
>
> 1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> > jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani
> více
> > cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> > dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> > pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> > dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> > 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař
> sám
> > svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to
> nestalo.
> > Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> > 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
> >
> > Pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069) (35082)

Taky si myslím, že to byla nějaká chyba. Výsledná chyba je nakonec příliš
malé včelstvo na příliš velký úl s příliš velkým česnem, které se loupeži
nedokáže ubránit. Proti vosám se včelstvo brání podstaně hůře než proti
včelám, ale taky to jde. Kdo má včelstva často vylupované, měl by si upravit
svoje úly tak, aby šlo česna zůžit klidně až na průchod jen jedné včely,
případně se nestydět ty česna zůžovat preventivně v nejhorším období jenom
na několik včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 07, 2009 7:58 AM
Subject: Re: fery


> p.k.>prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se
> včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se
> vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)<
> .........
>
> To je nesmysl takto včelařit. Někde byla udělána chyba a ta nebyla
> nepopsána. Existuje nějaký fotografický záznam nebo video? Co děláte se
> sladinou před takovými loupežemi? Mluvíte o cukru, to znamená, že se tak
> dělo při krmení? Hledejte chybu u sebe a ne skleníku plný vos. Ty maj rády
> nedopité pivní láhve. Ale to tu Anton radil, takže stačí myslet.
>
> Genetiku bych při otázkách loupeže dal tak na 5% hodnoty vlivu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: Mezist?ny (35039) (35041) (35046) (35048) (35075)

pk:>,že sem slyšel ,že ted maj nejnovější technologii v ČR...tak kam jinam?<
........
No já to samý slyšel o Oboře a ne o Stražisku. Tam se prodal ten původní starý lis z Obory a Obora má nový stroj. Takže nevím, co je ve Stražisku tak suprdupr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067) (35069)

p.k.>prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)<
..........

To je nesmysl takto včelařit. Někde byla udělána chyba a ta nebyla nepopsána. Existuje nějaký fotografický záznam nebo video? Co děláte se sladinou před takovými loupežemi? Mluvíte o cukru, to znamená, že se tak dělo při krmení? Hledejte chybu u sebe a ne skleníku plný vos. Ty maj rády nedopité pivní láhve. Ale to tu Anton radil, takže stačí myslet.

Genetiku bych při otázkách loupeže dal tak na 5% hodnoty vlivu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065) (35072)

a nebo vsadit na počasí,které je podrží nějakej den v úle,je duben

Omyl, včela to má uložené v pamäti natrvalo a nezabudne na svoje miesto a vracia sa naň i po dlhej zime a nie 2-3 dni nevhodného počasia, len nová skúsenosť-orientácia zmení jej konanie. Nakoniec včela až tak dlho nežije, aby to bolo pre ňu také dôležité.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: Re: (35049) (35051) (35053) (35055)

Ty rostliny jsou jen pomocný ukazatel. Hlavní je stav včelstva, musí být
dostatečně silné, aby mělo dost včel k stavění i k udržování tepla kolem
stavebního rámku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 4:35 PM
Subject: Re:


stavební rámky se vkládají při rozkvětu třešně ptačky kvete drobek dříve
jak třešeň normální
Běžně se řídíme rozkvětem těchto rostlin
1) Jíva: první prohlídka a úprava tak aby včely plodovaly v horním nástavku
2) Ptačka nebo Angrešt: vkládání stavebních rámků.
3) začátek rozkvětu Řepky. nasazení medníku a vložení mezistěn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 06.4.2009 15:34:05
> ----------------------------------------
> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové
teleso
> by sa rozdelilo
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063)

Teoreticky je nad 5 kilometrů. V praxi na jaře a pozdě na podzim mají dolet
mnohem menší, hned v předjaří po proletu jen tak cca do 100 metrů. Teď
odhaduji tak kilometr, dva. Potom to závisí na místních podmínkách. Pokud
to je v rovině, z jednoho místa je na druhé vidět a mezi místy je jenom
rozkvetlé pole s řepkou nebo nějaká jiná snůška, na které by létaly z obou
dvou stanovišť, bude se jich vracet hodně. Pokud je mezi těmito místy třeba
les nebo kopec beze snůšky, bude se jich vracet málo, i když budou ty místa
od sebe třeba jen kilometr, dva kilometry a to i v létě. Zase záleží, jaké
je původní místo. Jestli to je někde mezi lidmi, kde bude pár poletujících
včel už vadit nebo jestli to je někde na samotě, kde těch včel může létat
hodně. Nějaká stovka létavek na včelstvo ztracená při převozu nic pro sílu
včelstva neznamená. Taky je možnost při převozu na krátkou vzdálenost nechat
na původním místě 1 - 2 nejslabší včelstva nebo oddělky, vracející létavky
je posílí.
Já včelstva převážím asi kilometr a půl daleko a nikdy jsem žádné vracející
se včely nezaznamenal , ani při převozu na konci května ne. Stanoviště jsou
od sebe oddělena lesem a kopcem, na původním stanovišti vždy nějaká včelstva
zůstanou. Občas se po převozu na původním stanovišti objeví hledající včely
v počtu jednotek, ale nic víc.
Spíše bych radil co nejdřív převézt přímo do včelína., dokud ještě nelítají
moc daleko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 10:09 PM
Subject: Převoz včelstev


> Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci
převažet
> ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
> kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
> nějakou zkušenost ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re: Přeloení včel do nového úlu. (35024) (35025) (35056)

Nepředělávám včelstva často, takže zas takové zkušenosti nemám. Přeložené
včelstvo bude mít určitý několikadenní propad v plodování a jiné činnosti,
než si zvykne, než napajcuje stěny propolisem atd. Je třeba vybrat takovou
dobu, aby se kvůli tomu nepromeškala třeba část snůšky. Z hlediska pracnosti
je nejlepší doba teď, je málo včel, málo plodu a včely jsou klidné a bude to
hotovo a bude od toho klid. Pokud by to mělo zasáhnout třeba řepkovou
snůšku, chtělo by to asi přeložit po vytočení medu, práce s tím bude ale
dost horší.
Jestli překládat ráno nebo večer, je teď myslím vcelku jedno, pokud není
večer tak zima, že by včely během hledání zkřehly. Zase při překládání v
červnu a později bude vhodnější jednoznačně večer, protože v té době už je v
snůškových přestávkách nebezpečí loupeže. Včelstvo v novém úlu se přes noc v
klidu zkonsoliduje a zvykne si a ráno by už mělo bránit nový úl jako svůj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 5:16 PM
Subject: Re: Přeloení včel do nového úlu.


> Je to možné, ale nedělal bych to.
> Není důvod včelstvo nyní rozdělávat a překládat do nového úlu. Nejlepší to
> je spojit s jinou činností. Já to dělám a budu dělat při rožšiřování
> včelstev, tvorbě oddělků nebo při medování.
> Ale jsou včelaři, kteří do včel "lezou" obden a včely to přežijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063)

Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ?

Žiadna neexistuje, len treba poznať biologické možnosti včely medonosnej. Už tu viackrát písal o tom, ako jednoducho a bezpečne premiestniť včelstvá na iné stanovište.

Aké sú to biologické možnosti včely? Včely, ktorým zmeníme stanovište, pri prvom výplete zisťujú zmeny svojho prostredia a preto sa každá nanovo orientuje, a detaily na novom stanovišti si zaznamenajú do svojej "fotografickej" pamäti. Stále však v tejto pamäti majú aj detaily z pôvodného stanovišťa, preto z blízkeho okolia sa dokážu vrátiť späť!

Včela na novom stanovišti vylieta, zorientuje sa, čiže robí orientačný prelet (prvé výlety môžete pozorovať vlastnými očami) ako každá mladá včela. ktorá robí svoje prvé orientačné prelety a až potom odlieta hľadať zdroj vody, peľu či nektáru. Včela sa vracia, ak sa nachádza v prostredí, ktoré dobre pozná vracia sa do úľa (stará pamäť), ak prostredia nepoznáva, vracia sa na svoje nové stanovište (nová pamäť) a bezpečne sa vráti do svojho úľa. Takto včela robí vždy, či ju premiestnime o 5 m alebo o 100, 200 a viac metrov.

Technologický postup premiestnenia včelstiev: na novom stanovišti si pripravíte stojany pre úle, zabezpečíte si pomoc a spôsob prepravy, letáče zabezpečte sieťami proti výletu včiel a VEČER alebo RÁNO aby všetky včely boli v úli, odvezte úle na nové stanovište. Na záhrade jednoducho preneste s pomocníkov v rukách. Ak to premiestnenie robíte večer, siete odstráňte hneď alebo ráno.

Dôležité je, aby na mieste neostal žiaden úľ!, nedajte sa pomýliť včelami, ktoré tam prilietajú, je to prirodzené, hľadajú svoje miesto podľa starej pamäti, ale keď tam nenájdu nič čo im pripomína staré miesto, začne funguvať nov nová pamäť získaná po jej prvom výlete na svojom stanovišti. Pri prvých pokusoch pred 15 rokmi som čakal ráno pri premiestnených včelstvách, prvá včela po orientácii na prostredie, priletela s peľom o 26 minút.

O 2-3 dni sa včely ojedinele ešte vracajú na staré miesto, ale včelstvá na novom stanovišti už žijú svojím vlastným pracovným rytmom. . Na veci nič nemení, ani vtedy keď premiestnite aj jedno včelstvo, len zdôrazňujem, že miesto musí ostať prázdne. Nesmiete spanikáriť hneď im podstrčiť úľ s plástami, všeko tým pokazíte.

Ja som takto prevážal na vzdialenosť 450m celú včelnicu 70 včelstiev) a nemal som absolútne žiadne problémy s vracaním sa včiel a správnosť tohoto postupu využili desiatky včelárov, čo potvrdili aj osobne alebo na webe, aj z ČR.

Ak som niečo zabudol, pýtajte sa , odpoviem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053) (35055)

> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso
> by sa rozdelilo
>

oni ho budou stavět,ale radši ho dejte na kraj plodu,matka pak ploduje jen v jedné půlce (z 80 procent-podrazíte si rozvoj,tento rámek není nutné tlačit do stavby,je pozorovací a informuje nás o tom ,že včelstvu je už dost včel co produkují vosk a dá se pořádně rozšířit....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: Mezist?ny (35039) (35041) (35046) (35048)

stražisko je podle mě vyhlášené a jeden z největších zpracovatelů a tradice snad stoletá,zajeďte se tam podívat,klidná náves provoněná voskem schoulená pod zeleným kopcem s kapličkou,včely mezistěny výborně přijímaj a já sám bych nekoupil jinde....navíc mám pocit ,že sem slyšel ,že ted maj nejnovější technologii v ČR...tak kam jinam?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: Přeloení včel do nového úlu. (35024) (35025) (35056) (35059)

je to jedno,včely zajmá to místo!, kde maj souše,plod,matku, ne ta bouda okolo,maj to na háku když je složite tak jak byly a na původním místě

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053) (35055) (35058) (35062) (35064)

pokud nerozházel plod,nic se nestane...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063) (35065)

a nebo vsadit na počasí,které je podrží nějakej den v úle,je duben

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:P?evoz v?elstev (35063)

kdysi jsme v JZD převážely včely po katastru obce a a bylo to v pořádku. vždy jsme jim dali na česno hrst trávy a tak je donutily se znovu zorientovat
Neb také otec šel brzy ráno od úlu k úlu a na každý zabouchal také se vždy zorientovaly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evoz v?elstev
> Datum: 06.4.2009 22:09:42
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet
> ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
> kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
> nějakou zkušenost ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: rozšíření-intenzivní chov (35068)

hmm,je to to sice oldchool,ale pridej druhej až tam bude rano brada(snad okolo třešně nejpozděj),plod se rozdělí do obou nad sebe na stranu k česnu,....dáš rámek zásob,pak pyl,pak plod,pak pyl,volný mezistěny(pokud nemáš souše) a zas rámek zásob vše nad sebou,potom čerstvě vystavené mezistěny zanášené medem,převěsíš do medníku(3 nástavek) a plodiště i medník doplníš mezistěnami s tím ,že ve snůšce můžeš dát třeba 2 přímo mezi plod-ale ne vedle sebe,atd ..

intenzivní chov!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 7. 4. 2009
Re: fery (35066) (35067)

loupí ty nejsilnější a dobře vybavené včely,jsou tak nacucané toho cukru že jakmile ho někde cítí tak to zkouší,váš příklad je jak kdyby san marino vytáhlo do války s USA....nebo vosy,ty s prominutím agresivní svině,dokážou rozpoutat loupež u silných včelstev a na celé včelnici,předminulej rok sem si to vyzkoušel....sousedův několika arovej skleník plnej vos,nejdřív napadli jedno,to hučení přitáhlo snad všechny vosy ,které byly v okolí,ty napadli i zbylá včelstva spolu už s přidávájícíma se včelama, které to hučení lákalo jak medující lípa,....pár hodin a na tomto stanovišti sem vyzimoval jediné včelstvo,nepomohlo nic ,zůžené vchody,hadica s vodou ,prostě nic,ještě týden než se zkazilo počasí se tam slítávali vosy se včelama na to jedno včelstvo,který nemělo neobsednutý rámek a sotva se vlezlo do nástavků(survival plus zbytky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 7. 4. 2009
rozšíření

Zdravím.
Měl bych dotaz.V pátek jsem přendal oddělek co přezimoval v jednoprostorovém úlu do nového nástavkového.Je zatím v jednom nástavku a mají tak 1,5 volného rámku z 11-ti vložených.
Dotaz je kdy je rozšířit a kam.Nahoru a nebo dolů? Přidal bych jim nástavek mezistěn a třeba i nějaké zásoby pokud to bude třeba.Začínají se pěkně rozvíjet a tak bych jim chtěl včas udělat prostor pro další rozvoj.Myslím si že asi nahoru přidat ten nástavek s mezistěnami ale nejsem si jistý.
Poraďte mi jak to bude správně.
Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 7. 4. 2009
Re:fery (35066)

> ad3
> mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
> Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti
> zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu
> i před Vámi.


Pekneeee, to mate asi dost casu :-)

Takovy luxus si vetsina z nas nemuze dovolit...

Jinak toto je nejlepsi a nejpozoruhodnejsi pribeh o vcelach. Vcas nakrmene vcelstva (tudiz "slabe") se nechaji vyloupit sousedovymi nenakrmenymi ( tudiz "silnymi") vcelstvi :-))

A nejste rozhodne prvni od koho to slysim... :-(

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lamako (88.101.165.204) --- 6. 4. 2009
fery

nejdříve pro feryho

asi jsem špatně formuloval větu,myslel jsem tím sebe a toho mého souseda.


nyní pro pepana

ad1
nebavme se o tom co bylo v 50tých letech.Byla jiná včela a teď máme kromně včely i jiné provozní metody jež naši dědové a tátové neznali.Nikdy jsem nevčelařil tak,abych musel na jaře přikrmovat,to raději zásoby vyndavám a použiji jinak.To je těch nesmyslných 18-20kg.
Dávám jim raději pořádnou čepici,za kterou mi děkují.

ad2
já jsem nepsal ,že mi sousedovy včely některé moje vyloupily.Když byly na suchu,zkoušly kde se dalo.
Včelka asi pozná kdy má málo.Proč nejdou moje?


ad3
mého a nebo Jožova souseda neznáš,ale ale špatní jsme my.
Od konce srpna/to už mám zakrmeno/ musím držet pohotovost 3st. proti zlodějkám a to je zbytečnš ztracený čas,tak proč bych to nedal najevo jemu i před Vámi.

lamako



1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více
> cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám
> svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo.
> Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
>
> Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re: Převoz včelstev (35063)

Dělá se to s převozem na mezistanoviště (nejméně 6 km asi na dva týdny a pak
teprve tam, kde je chcete mít).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 10:09 PM
Subject: Převoz včelstev


Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet
ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2
kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo
nějakou zkušenost ?


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3990 (20090406)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3990 (20090406) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 6. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053) (35055) (35058) (35062)

Musím se přiznat, že ke dvěma včelstvům jsem už třetí nástavek dal asi před týdnem. Jedněm jsem dal celý nástavek s 11-ti mezistěnama dolů - jako první a druhým jsem dal nahoru jako třetí, opět celý s mezistěnama bez přeložení plodu. Chuděrky včelky, snad to přežijou, ale domnívám se, že za tohoto počasí jsem až tak velkou chybu neudělal.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.90.173.228) --- 6. 4. 2009
Převoz včelstev

Chci se zeptat jaká je minimalní vzalenost převozu včelstev ? Chci převažet ze zahrady včelstva na včelín který je vzdalen od zahrady asi tak 1,5 až 2 kilometry.Nebudou se včely vracet na původní místo na zahradě ? Mate někdo nějakou zkušenost ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jožo (81.30.230.129) --- 6. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053) (35055) (35058)

V případě, že staví stavební rámky, přidal bych další nástavek, ať nedojde k rojové náladě. Počasí má být podle předpovědi OK, za týden pokvetou ptačí třešně, za tři týdny tu máme řepku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

prodejna (83.240.95.118) --- 6. 4. 2009
Re: Koupím hliníkové konve na med (35057)

V jihlavské prodejně Včelařských potřeb jsou použité konve na med v prodeji.
viz: www.vcelarskepotreby.eu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re: fery

Já krmím včely malými dávkami tak jak popisujete tento způsob krmení u dříve
používaných úlů. Zimuji včelstva ve dvou nástavcích úlové soustavy K 39.
Zhotovil jsem si rámkové krmítko obitím běžného rámku sololitem a
impregnovaným horkým voskem. Do tohoto rámku se vejde 1,5 l roztoku. Zimoval
jsem 35 včelstev včetně oddělků a každý den jsem si připravil osm až deset
1,5 l lahví roztoku. Krmení jsem prováděl cyklicky, takže přibližně každý
čtvrtý den dostalo včelstvo 1,5 l roztoku. To vše probíhalo zhruba 1 měsíc a
zkrmil jsem 300 kg cukru. V druhé polovině září jsem vyndal gabonové pásky a
zároveň zkontroloval stav zásob ve včelstev. Některá včelstva, která se mi
zdála nedostatečně nakrmena, jsem dokrmil. Všechna včetstva mi bez potíží
vyzimovala. Je možné, že podle Vaší teorie lépe využívají skromné snůšky,
které včelám poskytuje letní příroda při pomalém postupném krmení včelstev.
Zdraví HaF


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 7:55 AM
Subject: Re: fery


> Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
> plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
> spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
> den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
> počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
> napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
> spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
> polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho
> včelstva
> minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase
> předpokládá
> totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
> kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20
> kilo
> medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo
> zásob
> včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
> oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
> starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
> nástavkovým velkým česnem.
> Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
> obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
> zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
> slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
> krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
> včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
> takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
> polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
> kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
> teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
> Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila
> nebo
> maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
> Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
> těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly
> i
> u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové
> krmítko.
> Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
> nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
> každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
> měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní
> pokusy,
> kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
> krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
> pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké,
> takže
> včely přírodní snůšku nevyužily.
>
>
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3988
> (20090404) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 6. 4. 2009
Re: Přeloení včel do nového úlu. (35024) (35025) (35056)

A ještě jedna otázečka, překládaly by jste včelky ráno, nebo večer? díky za odpověďi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 6. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053) (35055)

Stavební rámky jsem vkládal do včelstev 28.03.2009. Dnes jsem to nevydržel a do jedněch jsem se na jeden podíval. Kolem drátků vystavěná pěkná srdíčka a včelky dál staví. Rámek jsem dal jako sedmý z jedenácti. K plodovému hnízdu jsem dal radši souše pro kladení matky. Teplo je, včelky nosí pyl i nektar, tak se domnívám, že stavební pud se rozjel.

Zdraví Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Surovec (90.176.238.192) --- 6. 4. 2009
Koupím hliníkové konve na med

Koupím hliníkové konve na Med ,Brno a okolí do 50 km.Tel:723476249.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.123) --- 6. 4. 2009
Re: Přeloení včel do nového úlu. (35024) (35025)

Je to možné, ale nedělal bych to.
Není důvod včelstvo nyní rozdělávat a překládat do nového úlu. Nejlepší to je spojit s jinou činností. Já to dělám a budu dělat při rožšiřování včelstev, tvorbě oddělků nebo při medování.
Ale jsou včelaři, kteří do včel "lezou" obden a včely to přežijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re: (35049) (35051) (35053)

stavební rámky se vkládají při rozkvětu třešně ptačky kvete drobek dříve jak třešeň normální
Běžně se řídíme rozkvětem těchto rostlin
1) Jíva: první prohlídka a úprava tak aby včely plodovaly v horním nástavku
2) Ptačka nebo Angrešt: vkládání stavebních rámků.
3) začátek rozkvětu Řepky. nasazení medníku a vložení mezistěn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 06.4.2009 15:34:05
> ----------------------------------------
> Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je
> výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso
> by sa rozdelilo
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Kurčina (145.7.10.46) --- 6. 4. 2009
Re: (35049) (35051)

Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso by sa rozdelilo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Kurčina (145.7.10.46) --- 6. 4. 2009
Re: (35049) (35051)

Stavebný rámik, možem pridať. Je už vhodná doba, lebo som čítal ze je výborné vložiť do stredu úla. Ak by ho včielky nestavali tak plodové teleso by sa rozdelilo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re: Pridávanie medzistienok (35050)

On Monday 06 of April 2009 11:30:02 Jozef Kurčina wrote:
> Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie
> medzistienok do včelstva?
> Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

dd,
jak tu jiz napsal p. Mensik, v dobe kvetu tresni, nebo vlozte stavebni
(prazdny - bez mezisteny) ramek a jakmile zacnou stavet - vkladejte
mezisteny. Pozor na to vyrojeni - pokud napr. vlozite mezisteny do plodiste
tak se stane bud, ze je vcely vystavi a matka zaklade, nebo ze je vystavi a
zanesou sladinou a protirojovy efekt mizi .....

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re: (35049)

stavební pud obvykle začíná okolo začátku kvetení třešní, pokud máte nástavky klidně je můšete rozšířit ze spoda.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 06.4.2009 11:44:22
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie
> medzistienok do včelstva?
> Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Kurčina (145.7.10.46) --- 6. 4. 2009
Pridávanie medzistienok

Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie medzistienok do včelstva?
Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Kurčina (145.7.10.46) --- 6. 4. 2009

Dobrý den, chcel by som sa spýtať kedy je najvhodnejší šas na pridávanie medzistienok do včelstva?
Mám silné včelstvá a rád by som zamedzil vyrojeniu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.11.172) --- 6. 4. 2009
Re: Mezist?ny (35039) (35041) (35046)

Tak to jsem rád. Šlo mi hlavně o to, jestli jsou s touto výrobnou dobré zkušenosti z hlediska dodržování prevence proti moru (tj. minimálně převaření 117°C alespoň po dobu 60 min). Jsem rád, že jste mě s Pepanem trochu uklidnili. Ono je totiž Olomoucko z hlediska moru poměrně problematické a člověku to dělá vrásky. Na druhou stranu jsem s překvapením zjistil, že Obora (VČELPO) leží od Stražiska jen asi 25km a byla v ochranném pásmu asi tak před rokem. Ono si člověk asi nevybere a musí se holt nevyhnutelně spoléhat na pečlivost a dodržování zásad u zpracovatelů, jistotu asi nemůže mít nikdy (protože na druhou stranu vím, že samovýroba mezistěn není také dobré řešení)... ach jo.
Jen ještě otázku, pokud někdo ví - Stražisko patří taky pod ČSV, jak je tomu u Včelpa, anebo je to podnik na ČSV zcela nezávislý?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 6. 4. 2009
To je kdo?Nejvyssi finkcionari s diplomatickou disposici ?

24.2.09 Funkcionar ktery vede,rozhoduje,mysli za jine a posouva zivot vcelarsky v pred.Vsichni mate moznost byti dobrymi funkcionari a pohnout celym svaze.Uz vidim jak se vsichni hlasite.A vubec,aby jste prisli na ty volebni schuze,kde se bude rozhodovat o dalsi budoucnosti.Preji Vam hodne chute do prace,aspon takovou jakou mate ke psani tech planych filosofii-Filcka.

Predseda svazu Ludek Sojka:Po pomerne dlouhem rozhovoru jsem ho vyzval k tomu,aby ustrednimu vyboru dal tuto skutecnost na vedomi pisemne.Pokud se tak stane a budou pisemne znamy duvody Dobiskova nahleho rozhodnuti,O rezignaci bede jednat breznove zasedani UV.

Pro naseho predsedu svazu,je to nahle osobni rozhodnuti a duvodem si toho nevsimat. Kolik ostatnich clenu je vsak presvedceno,ze je to naopak jeho bezmocnost a bezradnost jak pohnout z nefunkcnosti a neucinnosti komisi UKRK a nevsimavosti nad -Zpravami-o nedostatcich praci tajemnika a jeho sekretariatu u predsedy svazu L.Sojky.

Ano my vsichni mame moznost byt dobrymi funkcionari,ale ti nejvyssi nemuseji,mohou provadet intriky a hybat celym svazem.Predseda svou neucasti vlastního postoje k rezignaci presedy Z.Dobiska zastupuje zajmy tajemnika a je proti zajmum vetsiny clenu CSV.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 6. 4. 2009
Re: Mezist?ny (35039) (35041)

řekl bych ,že mají top kvalitu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 4. 2009
Re: (35029) (35034)

Otázka loupeží včelstev je otázkou inteligence a vědomostí chovatele včelstev. Pokud něco podporuje loupež, je otázkou jak včelař pečuje o unikající úlovou vůni v dobách slídění a když není snůška. Navíc jestli se blbě a nevhodně krmí a ponechává navíc před krmením (po medobraní) k vylízání plásty a víčka na stanovištích .... tak nevím kdo je vylízaný.

Začíná mne iritovat nářek a pochybuji o inteligenci dlouholetých odborníků - chovatelů s takovými báchorkami.

........
>Jiří (195.39.6.30) --- 5. 4. 2009
Re: (35029)
Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu ostatním.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re:Pro Lamaka (35042)

promiň já si neuvědomil , že neodpovídám na původní příspěvek ale reaguji na reakci

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fery <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pro Lamaka
> Datum: 06.4.2009 06:44:52
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 6. 4. 2009
> Re:fery (35037)
>
> 1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na
> jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více
> cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn
> dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem
> pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás
> dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
> 2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám
> svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo.
> Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
> 3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: lamako
> > Předmět: fery
> > Datum: 05.4.2009 22:57:51
> > ----------------------------------------
> > fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
> >
> > Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> > snad není možný,co je to tu za hovada
> >
> >
> > fery
> > soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> > stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> > To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> > když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> > ke mně loupit,asi nabraly málo.
> >
> >Pro lamako:
> _Nějak mi ušlo co já tomu ´´sousedovi´´ přeju,jen jsem se pohoršoval nad
> tím,jak někdo může mít radost když někomu padnou včely,to je všechno.tečka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re: fery (35037)

Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho včelstva
minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase předpokládá
totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20 kilo
medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo zásob
včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
nástavkovým velkým česnem.
Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila nebo
maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly i
u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové krmítko.
Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní pokusy,
kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké, takže
včely přírodní snůšku nevyužily.


R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fery (77.48.234.34) --- 6. 4. 2009
Pro Lamaka

(e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re:fery (35037)

1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo. Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako
> Předmět: fery
> Datum: 05.4.2009 22:57:51
> ----------------------------------------
> fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
>
> Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> snad není možný,co je to tu za hovada
>
>
> fery
> soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> ke mně loupit,asi nabraly málo.
>
>Pro lamako:
_Nějak mi ušlo co já tomu ´´sousedovi´´ přeju,jen jsem se pohoršoval nad tím,jak někdo může mít radost když někomu padnou včely,to je všechno.tečka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re:Mezist?ny (35039)

Na Stražisku se vosk sterilizuje v autoklávech teplotou 117 °C + kyselinou sírovou není třeba se obávat. To mnohem nebezpečnější je domácí výroba mezistěn z vosku od zdánlivě zdravých včelstev.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mezist?ny
> Datum: 06.4.2009 00:04:04
> ----------------------------------------
> V březnu jsem vyměnil vosk za mezistěny, něco je ze Včelpa, něco ze
> Stražiska. Nyní jsem zjistil, že je Stražisko nařízením ze září 2008
> zahrnuto do ochranného pásma moru včelího plodu (ohniskem nákazy obec
> Okluky). Chtěl jsem se zeptat, zda se zdejší osazenstvo domnívá, že tyto
> mezistěny (předpokládám, že z kontrolované výrobny) jsou bezpečné? Mám se
> bát, nebo se uklidnit tím, že se zde vyrábí z vosku z celé ČR, a tudíž
> odsud vlastně neplyne větší riziko než odkudkoliv odjinud? Existuje někde
> seznam dozorovaných kontrolovaných výroben mezistěn, tedy takových, kde lze
> s alespoň elementární jistotou předpokládat dodržování bezpečnostních
> opatření? Je mezi nimi i výrobna Stražisko?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 6. 4. 2009
Re:fery (35037)

1) nemáš pravdu! Ještě před 20 lety s běžně dávalo 7 kg cukru na zimu a na jaře se podněcovalo včelstva s stahovaly na 7 - 10 rámků a tam se ani více cukru nevleze. Někdy koncem padesátých let se na stanici Bělecký mlýn dělaly pokusy a sledovalo se množství potřebných zásob na zimu Výsledkem pokusu bylo 6,5 Kg jako dostačující. Jen honba za co největším ziskem nás dovedla až k nesmyslným dávkám nad 20 kg.
2) Za to ,že včelař má vyloupená včelstva si v 99% případů může včelař sám svým chováním na včelnici. Sám také musí učinit prevenci aby se to nestalo. Ten soused včely nemůže uvázat na vodítko.
3) to tedy musí být radost být tvým sousedem.........

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/voln?.cz>
> Předmět: fery
> Datum: 05.4.2009 22:57:51
> ----------------------------------------
> fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009
>
> Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To
> snad není možný,co je to tu za hovada
>
>
> fery
> soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí
> stačit tak při normální zimě o ně přijde.
> To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
> když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
> ke mně loupit,asi nabraly málo.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.11.172) --- 6. 4. 2009
Mezistěny

V březnu jsem vyměnil vosk za mezistěny, něco je ze Včelpa, něco ze Stražiska. Nyní jsem zjistil, že je Stražisko nařízením ze září 2008 zahrnuto do ochranného pásma moru včelího plodu (ohniskem nákazy obec Okluky). Chtěl jsem se zeptat, zda se zdejší osazenstvo domnívá, že tyto mezistěny (předpokládám, že z kontrolované výrobny) jsou bezpečné? Mám se bát, nebo se uklidnit tím, že se zde vyrábí z vosku z celé ČR, a tudíž odsud vlastně neplyne větší riziko než odkudkoliv odjinud? Existuje někde seznam dozorovaných kontrolovaných výroben mezistěn, tedy takových, kde lze s alespoň elementární jistotou předpokládat dodržování bezpečnostních opatření? Je mezi nimi i výrobna Stražisko?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 4. 2009
Re: Re: (35029) (35034)

Dříve při včelaření v zadovácích bylo jednou z hlavních činností v podletí
zužování česen, aby včely nebyly vyloupeny. Jak převládly nástavky, začaly
se v nich používat mnohem větší česna a spousta včelařů je nechávala
otevřená i v podletí. Jak jsou všechny včelstva v dosahu silná nebo stejně
silná, tak to vícemně nevadí. Ale i tak si myslím, že ty česna jsou tak
velké, že takové úly trpí chronickou skrytou loupeží. Znamená to, že
včelstva z okolních stanovišť jsou na stanoviště cizích včelstev zalétána,
takže když není snůška, automaticky zamíří za sladinou tam. Zvlášť kritické
je, když na stanovišti jsou nějací slaboši nebo třeba slabý oddělek nebo
oplodňáček, který se musí furt přikrmovat, protože zlodějky skrytou loupeží
z něho furt berou zásoby. No a v podletí stačí potom slabý podnět a skrytá
relativně neškodná loupež přejde v likvidační otevřenou loupež. A malé úlky
oplodňáčků nemají na rozdíl od velkých včelstev žádné včelí rezervy, jak
zlodějky povraždí včely v česnu, nejsou žádné další včely.
Co se týká krmení, připadá mi, že nenakrmený úl loupí zhruba stejně jako
nakrmený úl, pokud jsou v něm ještě nějaké volné buňky. Pokud ten nenakrmený
úl má aspoň těch 5 kilo zásob a včely plodují. Pokud nemají žádné zásoby a
už neplodují, tak jsou apatické a neloupí, naopak jim bývá ten zbytek, co
donesou uloupen. Nejvíc asi loupí včely, kterým včelař v podletí vybere med
a nedoplní jim zásoby, ale asi jen krátkou dobu pár dnů. Naopak neloupí
včely, které jsou právě krmeny nebo které týden, 14 dnů po krmení ještě
zpracovávají zásoby.
Oddělek nebo oplodňáček v podletí bych klidně nechal na česnu s průchodem
třebas jenom pro jednu včelu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 05, 2009 8:22 PM
Subject: Re:


> Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze
> sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro
> sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v
> háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež,
> kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých
> normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně
> pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco
> donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou
> se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu
> ostatním.
>
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lamako (88.101.165.204) --- 5. 4. 2009
fery

fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009

Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To snad není možný,co je to tu za hovada


fery
soused, který zakrmí slušné včelstvo 8kg cukru,dělá machra že to musí stačit tak při normální zimě o ně přijde.
To je případ mého souseda a není nutné se pohoršovat,
když mu to i přeješ.Několikrát jsem ho upozoňoval,že lítjí
ke mně loupit,asi nabraly málo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 5. 4. 2009
Re: (35029) (35034)

Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod.
------
Naštěstí nemám sousedy včelaře, takže nemohu sloužit vlastními zkušenostmi.
Ale tohle jsem už mnohokrát slyšel a nemám na to bez vlastních zkušeností názor.
Takže jaké jsou názory zdejší učené společnosti na to, že i dobře připravený oddělek můžou shánčivé včely vyloupit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 5. 4. 2009
Re: jaro (35026)

váhy se o dva kg posunuly, na 48 kg
-------
Díky za info. Možná nejenom mě by zajímal způsob zazimování - asi víceprostorové, poloha a jen tak ze zvyku uteplené - neuteplené?

Děkuji, do dneška jsem se domníval, že jen já jsem panikář, kdterý počítá s variantou, že když přijde pozdě jaro, tak silné včely spotřebují i 20kilo. Hlavně po vánocích. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 5. 4. 2009
Re: (35029)

Chtěl bych se ferdy Jožky trochu zastat. Pokud soused nekrmí, a dělá ze sebe "dobráka" prodejem medu 1 kg za 60,- Kč, tak je přímo anarchista pro sousedy včelaře. Na podzim mi známý, velmi zkušený včelař řekl ... je to v háji, měl jsem připravené matky v oplodňáčcích, ale měl jsem tady loupež, kdy sousedovy včely mi včelstva v oplodňácích zlikvidovaly, v některých normálních včelstvech dokonce začaly likvidovat plod. Jeho soused údajně pravidelně začíná krmit svoje včelstva koncem září (šak ony si něco donesou) a ten, který zakrmí v termínu, má smůlu. Prodejem medu pod cenou se sice svého medu zbaví velmi rychle, ale tím udělá špatnou reklamu ostatním.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 5. 4. 2009
Včely doma

http://photos1.meetupstatic.com/photos/member/9/1/f/8/highres_3157368.jpeg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 4. 2009
Re:P?eloen? v?el do nov?ho ?lu. (35024)


překládat lze bezpečně od 12°C

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?eloen? v?el do nov?ho ?lu.
> Datum: 05.4.2009 11:56:24
> ----------------------------------------
> Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo
> mám ještě chvíli vyčkat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 4. 2009
Re:dotaz (18030) (18037) (18045) (18106) (35028)

jAKMILE VYSCHNE VČELY BUDOU PRYČ.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: EZR <miroslav.ezr/=/seznam.cz>
> Předmět: dotaz
> Datum: 05.4.2009 18:01:17
> ----------------------------------------
> Na chalupě si včely oblíbili pískoviště pro děti.
> Prosím o radu, jak se jich šetrně zbavit.
> Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 5. 4. 2009
Re: Přeloení včel do nového úlu. (35024) (35025)

Stačí aby prámky byly složeny ve stejmém pořadí a je li jich na více nástavků pak musí hnizdo být nahoře

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přeloení včel do nového úlu.
> Datum: 05.4.2009 12:25:08
> ----------------------------------------
> Podle mně je, pokud se rosničkáři nespletli a nepřijde 14 dní březnového
> počasí s nízkými teplotami i přes den. Kvůli nočním teplotám bude třeba moc
> nerozšťourat plodové hnízdo a nový úl uteplit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 05, 2009 11:56 AM
> Subject: Přeloení včel do nového úlu.
>
>
> > Myslíte že teď je správná doba pro přeložení včelstva do nového úlu, nebo
> > mám ještě chvíli vyčkat.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fery (77.48.234.34) --- 5. 4. 2009

Jožo,nechtěl bych být Tvým sousedem,tak ať mu chcípne ještě koza,ne? To snad není možný,co je to tu za hovada

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

EZR (89.103.207.142) --- 5. 4. 2009
dotaz (18030) (18037) (18045) (18106)

Na chalupě si včely oblíbili pískoviště pro děti.
Prosím o radu, jak se jich šetrně zbavit.
Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76621 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 35028 do č. 35088)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu