78287

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



fskalsky (195.113.155.3) --- 27. 3. 2009
Kdo je kdo,a posouva zivot vcelarsky ?

24.2.Nezadan: Ono tlachat je neco jineho nez byt funkcionarem ktery nekoho vede,rozhoduje,mysli za jine a posouva zivot vcelarsky v pred.Ctel bych videt ty,kterym se to nelibi...Vsichni maji moznost se zapojit do prace ve funkcich. V pristim roce,se voli funkcionari,delegati na okres i na sjezd a do vrc holnych organu.Vsichni mate moznost byt dobrymi funkcionari,rozhodovat o dalsi budoucnosti a pohnout celym svazem.Vsichni soucasni funkcionari budou radi,kdyz je vystridate.

24.3.2007 UKRK upozornena na nedostatky sekretariatu CSV. Z.Dobisek vyzvan aby odstoupil z funkce predsedy.Z.Dobisek nabidl svou funkci,ale clenove UKRK demisi neprijali.
6. 9.2007 Navrh na zmenu funkce predsedy Z.Dobiska UKRK neschvalen,nominovan do komise pro kontrolu hospodareni CSV.

Vyrocni zprava tajemnika Peroutky: ..spoluprace sekretariatu v poskytovani podkladu dukaznich,archivnich s UKRK splnena ke dni 31.12.2007

15.3.2008 UKRK kontrola sekretariatu a opatreni napravy predan tajemnikovi a predsedovi CSV
24.7. UKRK zapis akce 2008/3 s doporucujicimi opatrenimi predan predsedovi CSV L.Sojkovi.
15.11. 2008 predseda CSV prekvapive oznamil ze Z.Dobisek rezignoval/Vcelarstvi 2009/1/4/

Jaka je situace nyni koncem brezna 2009 ?
Predseda CSV na breznovem zasedani asi slavnostne zahajil pripravy pristiho sjezdu.Bude navrzena pripravna komise pro pripravu a zpracovani priprav sjezdu v cele s osvedcenym p.Sobotou.ZO budou mit dovoleno provedeni Vyrocnich schůzi s patricnou vyzdobou a prijetim nejvyssich funkcionaru svazu.

Jak posunuje zivot vcelarsky predseda CSV L.Sojka ?...vyzval jsem ho k tomu, aby UV dal tuto skutecnost na vedomi pisemne.

Jak posunuji zivot vcelarsky(svym mlcenim)clenove UKRK(Frantisek Rousek,Ing Pavlik) ? F.R.:Vazeny pane Skalsky.Ja vidim spise darebactvi v nepodlozenych pomluvach. (Komise informatiky:Dlab,Dobisek,Forman,Tuzarova,Rousek.)

Jak posuzuji ja.Mel jsem dosud ke Z.Dobiskovi nektere vyhrady ktere jsem zde zverejnoval.Zachoval se nejlepe ze vsech nejvyssich funkcionaru CSV.Kdyz poznal bezvychodnost a bez ucinku pokracovat v UKRK polozil svou funkci.Nevim na co ostatni clenove v UKRK cekaji a v cem nalezli smysl zustavat ve svych funkcich ?
franta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2009
Re: Přesun (34907)

Rozhodující bude, jestli se včely povede udržet nerozrušené nebo jestli se
rozruší. Drobnější soustavné trvalé otřesy včelám nevadí, naopak spíše
podporují jejich sezení pohromadě někde v zimním chumáči nebo kolem plodu na
rámcích. Skoro bych řekl, že takové malé otřesy spíše udržují včely na
hromadě, protože se raději drží tam, kde jsou a nehýbou se, aby nespadly.
Rozlézat se začnou, až potom otřesy pominou. Velké otřesy, když traktorista
vjede třeba do díry a nezpomalí, už včely rozruší nebo je rovnou utrhnou a
ony spadnou dolů. Na cestě bez děr, asfaltce i šotolině je možné jet
normální přepravní "traktorovou" rychlostí 20 - 30 kilometrů. Takže aby se
nerozlezly, je vhodné všechno připravit předem, aby se mohlo hned přijet ke
včelínu, zapřáhnout a jet, přes díry jet opatrně a pomalu a potom nikde
nezastavovat. Minuta na křižovatce se snad snese, ale hodinu popojíždět
někde v zácpě by včely silně ovlivnilo. Za takových podmínek se potom může
teď v předjaří dosáhnout toho, že včely převoz pomalu ani nezaregistrují.
Zvláště když otřesy neuvolní přitmelené rámky. Ani když se rozruší, zas tak
moc to nevadí. Pokud to není příliš slabé včelstvo na příliš velký úl, úl
při rozrušení ohřejou a v teple se potom většina zase vrátí zpátky.
Limitující je v zimě asi větší mráz, protože by hodně rozlezlých včel v úlu
zahynulo, ve dne by se potom po otevření česen vyletěné včely nevrátily a
potom zaplněné výkalové váčky včel, protože takové včely se mnohem snadněji
rozruší a pomaleji uklidňují. Jednou v zimě jsem tahal včelstvo v jednom
nastavku 39x24 2 kilometry daleko. Úl nejdřív 3 metry v ruce z včelína na
dvoukolák, potom dva kilometry většinou na polní cestě s děrami a se sněhem
a potom asi 30 metrů zase v ruce. Včely se proletěly při oblevě asi o měsíc
dříve, potom už pravděpodobně ne. Na dvoukoláku úplně v klidu, jen se slabým
šumotem, teprve těch 30 metrů v ruce, nesl jsem je sám, takže bylo nějaké
naklápění a otřesy, se trošku rozrušily a pár jich potom na novém místě
vyletělo. Dno toho úlu bylo pevné, bez síta, na strůpku úlu síto, zakryté
před světlem, ale otevřené pro proudění vzduchu, včely visely v chumáči pod
rámky do asi 3 cm vysokého podmetu.
Jinak je ale převoz vždy trochu loterie, nikdy se předem nepozná, jak moc se
včely převozem rozruší. Kritické je to ale spíše v létě za vyšších teplot,
kdy je včel v úlu podstatně více a množství plodu potřebuje spoustu vody a
kyslíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 26, 2009 10:18 PM
Subject: Přesun


> Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné přesouvat včely už od 12 stupňů
> v kočovném voze na 30 km. Nemůže dojít ke skřehnutí včel popřípadě jaké
> teploty jsou pro přesun včel v maringotce na 30km vhodné? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fery (77.48.234.34) --- 27. 3. 2009
OSB desky

Desku jsem jen natřel fermeží

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fery (77.48.234.34) --- 27. 3. 2009
OSB desky

nástavek-uvnitř 0,6 cm palubka-3 cm polystyren-1 cm silná OSB daska,ja to rok venku na dešti a zatím to nicnedělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2009
Re: osb desky (34901)

Diskutováním tady se asi toho moc nezjistí. Něco by řekl zimní test, ale na
ten už je pozdě - Ponechat odřezky přes zimu někde venku na střeše. Nezbude
nic jiného než koupit jednu desku a udělat z toho jeden úl a vyzkoušet. Řezy
shora a z boku OSB desek se na nastavku asi budou muset chránit proti dešti
nasycením nějakou barvou nebo lakem nebo parafínem a podobně. Neznámá je
odolnost těch desek proti vlhkosti , která je měsíc, dva v předjaří ve
včelstvu a potom vlhkosti, která se na nástavky dostane působením šikmého
deště za větru. Co se týká chemie, OSB desky budou pravděpodobně materiál
nevhodný pro přímý styk s potravinami, jinak asi budou zdravotně nezávadné a
tudíž na výrobu nástavků vhodné. Trochu se mi ale nezdá, že už se tyto
desky na výrobu nástavků v nějakých velkovčelařských provozech nepoužívají,
materiál to není nový, úspora času a pracnosti proti výrobě z masívního
dřeva je velká. Taky stejná vlhkostní a tepelná roztažnost ve všech směrech
proti dřevu je lákavá. Jinak jejich izolační schopnost bude asi o dost
horší než dřeva, takže proti OSB budou jednostěnné nástavky ze 2 cm dřeva
uteplené.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <jitesar/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 26, 2009 2:08 PM
Subject: osb desky


>
> Desky rozměr 1250-2500mm
>
> Cena:síla 20mm--------cca200kc/m2
> 25mm--------cca240kc/m2
> Jinak když zadáte do prohlížeče heslo OSB desky vše jasné.
>
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dalibor (78.102.151.244) --- 26. 3. 2009
Přesun

Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné přesouvat včely už od 12 stupňů v kočovném voze na 30 km. Nemůže dojít ke skřehnutí včel popřípadě jaké teploty jsou pro přesun včel v maringotce na 30km vhodné? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 26. 3. 2009
Re: OSB desky a barva (34896)

Díky všem za radu. Jinak touhle barvou skutečně nástavky natírat nemíním , i když zvenku nástavky jinak natírám.
Tohle je barva na kov a na včelnici je stále dost co natírat z kovu. Ta cena mne překvapila. Já koupil 20 kg za 200 Kč a barva vypadala dobře, i když je staršího data.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 3. 2009
Re: (34902) (34903)

Tak já ti tedy nevím, povídala moje, koupila jsem kapra a nevím co s peřím. OSB a GSB desky použít, nepoužít, .....

To by bola produktivita pri stavbe debničiek z OSB, Je tu však jeden problém a ten je , postupné rozpadávanie lepených dosiek. Predsa zimná a jarná úľová vlhkosť, pomaly ale isto robí deštrukciu stien úľa.
Také isté dosky ponúka trh, ktoré dokážu odolávať vlhkosti, je to vodovzdorná preglejka-prekližka, len znovu je tu problém vhodnosti použitého lepidla. Keby nám to nejaký múdry prezradil.
Včelnicu mám vybudovanú, traja synovia sa o včely nezaujímajú a ja mám svoj zenit za sebou

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel parkan (83.208.18.79) --- 26. 3. 2009
přednáška

Váření včelaři z okolí Počátek na Pelhřimovsku.
Zítra 27.3.v 16.30hod.pořádá ZO ČSV v Počátkách
Kurz pro provozně-ekonomicky orientované včelaře.
Přednáší Míra Sedláček-Bučovice.Včetně prodeje včelař.
potřeb.Jste srdečně zváni.Karel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 26. 3. 2009
Re: (34902)

>Zdeněk Dukát včelař disident (86.49.57.54) --- 26. 3. 2009

(fenolformaldehydové pryskyřice) je použita při tvorbě OSB desek. Bakelit. <
-----------------------------------------------------------
Vážení kolegové, již delší dobu se zabývám myšlenkou použít při obnově úlů desky OSB nebo GSB. Odrazoval mne ale pach nových desek uskladněných v uzavřeném prostoru. To bylo před několika lety kdy jsem se s tímto jevem setkal v marketu OBI. Dnes již tolik nesmrdí nebo to již necítím?
Dnes jsem stáhl z internetu tuto informaci:

Na letošním Stavebním veletrhu v Brně se objevila nová generace víceúčelových OSB desek. Jejich jediný tuzemský výrobce Kronospan Jihlava totiž přešel v celé produkci nejrozšířenějšího typu desek 0SB/3 (tudíž nikoliv už exkluzivně pouze u OSB/4) na technologii bezformaldehydového lepení. Společnost tak vychází vstříc očekávanému vývoji v EU, který se ubírá k trvalému snižování emisí škodlivin a svou inovací přispívá ke zlepšení kvality bydlení a životního prostředí. Struktura, barva a rustikální vzhled přírodního dřeva právě ve spojení s bezformaldehydovou technologií navíc dávají deskám širší možnost uplatnění i v interiérovém designu. Desky OSB SUPERFINISH®ECO jsou 100% recyklovatelné. Nejméně odolné proti vlhkosti jsou desky označované jako OSB/2, nejvíce odolné jsou OSB/4. Tvrzení, že desky OSB jsou odolné i proti vodě, je však mylné. Nejsou. Mluví-li se o vlhkosti, jde o vlhkost okolního vzduchu jejíž maximální hodnoty stanovuje norma, nikoliv o kontakt přímo s vodou. Je nutné si uvědomit, že pokud desku polijeme vodou nebo na ni prší, i když na první pohled přežije bez následků, neznamená to, že to tak bude neustále. Ochrana OSB desky proti vodě a nadměrné vlhkosti je nezbytná, máme-li zajistit její správnou a bezproblémovou funkci po celou dobu její životnosti. OSB deska sice obsahuje zhruba z 95 % dřevní hmoty, narozdíl od masivního dřeva se však u ní rozměrové změny projevují relativně rovnoměrně v celé ploše. Nejvíce je vliv vody patrný v řezných hranách, které působením nadměrné vlhkosti bobtnají a zvětšuje se jejich tloušťka.

Tak já ti tedy nevím, povídala moje, koupila jsem kapra a nevím co s peřím. OSB a GSB desky použít, nepoužít, .....

Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát včelař disident (86.49.57.54) --- 26. 3. 2009

(fenolformaldehydové pryskyřice) je použita při tvorbě OSB desek. Bakelit. Zadejte si do vyhledávače.Pokud víte co to je. Nevím vážení včelaři jak se Vám líbí látky ve Vašich budoucích nástavcích..K tomu Vám něco řekne Petr Texl . Je chemik.Některé OSB desky jsou možná vyrobeny nezávadnou technologií. Jak je poznáte? OSB desky byly vyrobeny v USA na počátku stol. na stavbu domů Mám jich uskladněny plnou místnost.Jsou dánské ,voní dřevem.Já z nich udělám pouze strop domu.Nástavky nikoli.Včely od nepaměti obývaly dřevo,vy jim pořád cpete něco jiného.Odhoďte už konečně to šetrnost na nepravém místě!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (81.19.45.6) --- 26. 3. 2009
osb desky


Desky rozměr 1250-2500mm

Cena:síla 20mm--------cca200kc/m2
25mm--------cca240kc/m2
Jinak když zadáte do prohlížeče heslo OSB desky vše jasné.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 26. 3. 2009
Re: OSB desky (34896) (34899)

pk:
používá se plně do interiérů,takže....,cenu neznám
-----
Takže není co řešit. Ideální materiál.
I kdyby to vydrželo jen pět let :-))

Já mám zatím zatím eko dřevo sušené (tepelně ošetřené proti dřevokaznému hmyzu) z palet. Taky zadarmo.
:-))
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 26. 3. 2009
Re: OSB desky (34896)

osb deska a překližka je dost velkej rozdíl, zkuste se podívat na atesty které splňuje a najděte tam jedinou chybu,že bych to pak nemohl dat na úly,lepí se pryskyřicí a z té se nic neuvolňuje,navíc v kanadě z toho má kde kdo dům a používá se plně do interiérů,takže....,cenu neznám

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 3. 2009
Re: barva (34890)

Mezi zasvěcenci se používala vypalovačka k nátěru plechových střech za
horkého letního dne rozpálených sluncem, za takových podmínek zaschla bez
vypalování doslova okamžitě během pár desítek minut. Taky přilnavost byla
na plech dobrá, pokud podklad byl holý trochu zoxidovaný pozink nebo nějaká
syntetická barva, která se pod ředidly vypalovací barvy nezvedala. Asi by
držela i na vodouředitelných barvách, pokud tyto dříve natřené vrstvy budou
pevně držet na podkladu. Špatně by pravděpodobně držela na střeše dříve
natřené nějakou asfaltovou barvou. Sloupky u plotu nebo jiný materiál
vystavený v létě přímému slunečnímu svitu schnul obvykle přes den nebo až do
druhého dne podle teploty a intenzity slunce, strana ve stínu mohla schnout
týden i déle. Je to nutné vyzkoušet, vypalovací barva S 2053 a potom její
náhrada S 2124 vznikla za hlubokého socialismu a je vyráběna různými
firmami snad dodnes a za tu dobu se receptury určitě hodně obměnily, takže
nestandartní použití bez vypalování je nutné předem vyzkoušet. Já si pro
tyto barvy pamatuji vypalovací teplotu od 80 st C nějak hodinu až hodinu a
půl po 120 st C a 20 - 30 minut, doba ohřívání materiálu v tom není
započtena. Platí pak další věc, že při použití této barvy "mimo návod" bez
vypalování není zaručen její vzhled, hlavně lesk a potom trvanlivost
odstínu. Vzhled je jinak taky "automobilový", to je krásně lesklý , hladký
a v "automobilové" kvalitě, to znamená, že tyto vlastnosti, odstín a lesk by
se neměl měnit ani po víceletém soustavném vystavení slunečnímu záření a
povětrnosti. Na rozdíl od levné venkovní syntetiky typu S 2013, která na
slunci křiduje a její odstín během pár let silně vybledne. Taky na rozdíl
od obyčejné syntetické barvy není třeba nijak zvlášť spěchat s jejím
vypotřebováním, v plechovce o dost déle vydrží. Ŕedidlo se dá použít buď
ředidlo do vypalovacích barev s obsahem xylenu a butanolu nebo pro čištění a
menší nároky na kvalitu ředidlo C 6000 - toluen a aceton. Nesnáší ředidla s
obsahem lakového benzínu.. K této barvě se svého času mohla zakoupit i
speciální příměs, průhledný lak, který nahradil vypalování.
Takže buď použít v horkém létě na plechovou střechu a podobné plechové
příslušenství na baráku a využít toho, že tato barva drží i výrazný barevný
odstín na slunci hodně let. Nebo použít v horkém létě na ty sloupky, vrata,
ale rozředěnou klidně i na napouštění nástavků zvenku. Počítat s tím, že to
bude schnout i v horkém létě těch pár dnů a povrch potom bude méně kvalitní,
nelesklý, v průměru srovnatelný s nátěrem levnou venkovní syntetikou. Nebo,
pokud množství a odstín barvy za to stojí, sehnat tu příměs a použít tu
barvu potom jako vzhledově kvalitní nátěr těch sloupků, vrat, nebo třeba
podstavců na úly, případně bez příměsi dát tou barvou nastříkat tyto věci
někde do firmy, kde disponují sušicím boxem, mělo by stačit i těch 80 st C.
Využije se tak kvalit vypalovací automobilové barvy, které jinak stojí od
cca 500 Kč za kilo výš a získá se tak dlouhodobě lesklá a barevně stálá
povrchová úprava.
Co se týká toxicity, barva používá pro zlepšení lesku a rozlivu vysokovroucí
hodně smradlavé tekuté příměsi, které z vytvrzené vrstvy barvy unikají až
týdny, takže pokud se použijí třeba pro včelstva, je nutné nechat natřené
díly nějakou dobu větrat. Potom to je už jenom obyčejná barva akorát
nevhodná pro přímý styk s potravinami, takže ne třeba pro vnitřek úlu nebo
medometu. Pokud je ta vypalovačka starší než zhruba 10 - 15 let, může
obsahovat těžké kovy, i když v hnědém odstínu jich asi moc nebude. Později
se už naučili vyrábět kvalitní barevné pigmenty i bez těžkých kovů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:35 PM
Subject: barva


> Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie
> S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel
> tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta
> barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 3. 2009
Re:OSB desky (34896)

Takový výpad zní demagogicky Musíš také uvbést podložené argumety proč ne

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Duk?t <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: OSB desky
> Datum: 26.3.2009 06:51:17
> ----------------------------------------
> Tedy já žasnu nad Vašimi myšlenkami. Dělat nástavky z OSB desek?Můžete je
> rovnou dělat z dřevotřísky.Zaplať Pán Bůh že za týden odjíždím ,a budu mít
> na dlouhou dobu pokoj Vašich pseudovynálezů.Ty OSB desky natřete tím zbylým
> emailem na auta.Med bude skutečně eko......Můžete soutěžit s Číňanama o
> nějvětší svinstvo v medu.Jste na nejlepší cestě vyhrát.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (86.49.57.54) --- 26. 3. 2009
OSB desky

Tedy já žasnu nad Vašimi myšlenkami. Dělat nástavky z OSB desek?Můžete je rovnou dělat z dřevotřísky.Zaplať Pán Bůh že za týden odjíždím ,a budu mít na dlouhou dobu pokoj Vašich pseudovynálezů.Ty OSB desky natřete tím zbylým emailem na auta.Med bude skutečně eko......Můžete soutěžit s Číňanama o nějvětší svinstvo v medu.Jste na nejlepší cestě vyhrát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: barva (34890)



asi nejlepsi pro vasi orientaci bude projit si tuto stranku.....

http://www.colorlak.cz/pouziti.php?id=34

je zde prehled redidel i s urcenim jejich pouziti..... vas by asi melo
zajimat redidlo S6003 ....


petr j.




kozlik napsal(a):
> Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie
> S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel
> tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta
> barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877) (34880)

Kaji:>Ani v teplém roce jsme nedosáhli průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. <
.........
Nákazová situace a spad VD na JM. Otázka k nalezení toho, proč byla JM v červených číslech. Kdy byl termín odevzdávání této měli? Ono tu totiž byl docela fofr. Takříkajíc se měl brala krátce po léčbě. To byl ten problém. Hromada roztočů tam padalo právě proto, že zkrátka dobíhal nedávný a povinný zásah po akaricidech. Zkrátka termínově se to uspěchalo,


A to určitě, ikdyž měl p.Veselý jako první výsledky právě z JM zjištěný, určitě nenapadlo. Hlavně že je pro ostatní JM nejhorší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877) (34884)

Poslední metodika k roztoči byla zrušena SVS. Zatím se čeká na novou. doufejme lepší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 25. 3. 2009
Re: barva (34890)

Sko Skem. volil bych S6005. Ale u 6 by to možná nic neudělalo. Vyzkoušet na troše, protože 6tka je masnější a déle schne. Jinak vypalovačky jsou oproti klasice S2013 opravdu dryják na nos. Schnou o něco déle než S2013. Proti vodě jsou zaschlé jak S2013 za 3 hodiny, na omak a další vrstvu za 24 hodin pro manipulaci tak jeden slunečný týden.
.........
kozlik (90.177.14.87) --- 25. 3. 2009
barva

Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re:barva (34890)

Bude strašnš dlouho schnout natírej za co nejvyších teplot Normálně je bývá za 20 min suchá při 140°C Jsou to barvy pro průmyslovou výrobu a snesou rychlé sušení při vysokých teplotách v sušárnách

Pepan

PS.
jednou jsem tím natírar kapotu Malotraktoru a dělal jsem to v červenci na slunci, schlo to několik dní

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: barva
> Datum: 25.3.2009 20:36:06
> ----------------------------------------
> Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie
> S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel
> tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta
> barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 25. 3. 2009
barva

Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879) (34883)

Ta otázka byla velmi dobře nastolená

Problémem je již ten odchov z generace F1

Přiskřížením dvou linií matka A x otec B dostaneme generaci F1 Ta se celá vyznačuje stejnými vlastnostmi. Použijeme li však F1k dalšímu množení tak se stane tohle F1 x F1 = A + B, Dochází tady k rozpadu vlastností a v každé generaci je to pak horší
Jiná varianta je pak F1 x neznámý otec C = A+B+C, rozpad se ještě zhoršuje vlastnostmi dalšího otce
Správně pro další množení by se muselo použít F1 x B = F2 Zde se posilují vlastnost otce a zvyšuje se kvalita
Následně by měl nastoupit negativní výběr nevhodných jedinců a časem tak docíhneme ustálení linie
Nejlépe pak tomu posloužíme , že vybereme otcovskou linii a jejími trubci zamoříme okolí .Matky od nich rozdáváme sousedům.
Jakmile však do tohoto prostředí dovezeme novou matku celý proces musí započat od začátku. To je pak ještě znásobeno počtem otců při volném páření.
V praxi by to znamenalo v otcovském včelstvu odchovat co nejvíce trubců a u ostatních to potlačit
V každém případě bychom se při nákupu matek neměli zajímat o potomstvo F1 ale o ustálenou linii tu a tu
Bez ustalování místních linií je to pak schůdné jen inseminací

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 25.3.2009 09:29:41
> ----------------------------------------
> Jedná se o to, že včelař nad 5 - 10 včelstev je v našich podmínkách obvykle
> zaměřený na co nejvyšší medný výnos ze včelstev. A ten nedosáhne žádným
> jiným způsobem, než nákupem šlechtěných matek od chovatele a nepoužíváním
> jiných matek do produkčních včelstev než nakoupených, maximálně odchované
> generace F1. A potom "praním" těch léčiv do včelstev. Takže žádný výběr a
> šlechtění se plošně nekoná. V celé republice potom šlechtí včelstva jenom
> nějaká stovka komerčních chovatelů matek a potom možná nějací nadšenci, co
> jim na medném výnosu zas moc tolik nezávisí, ostatní z 45 tisíc včelařů
> nešlechtí. Otázka je, jestli to tak má být.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:22 AM
> Subject: Re: zdravotn? stav v?el
>
>
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> > .................
> >
> > Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> > Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> > dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> > To si každý musí vyhodnotit sám.
> >
> > V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> > jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to
> nestojí,
> > šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou
> lajdáci.
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Grifinity (62.77.119.62) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877)

Feldo,jsi včelař,chemik,demagog.Moje včely ještě nepoznaly Gabon,Formidol ani nátěr plodu.Přesto nemám za poslední 2 roky žádný úhyn.Spad v zimní měli v minimu.Dva roky si ale dělám monitoring.Za ty dva roky se z průměrných 15 včelstev vyrojilo 1 včelstvo.Nevím ani z doslechu,že by v okolí byl nějaký výrazný rojový rok.S nátěrem plodu je to také pofidérní.V březnu všichni natírali,ale v září výjde najevo,protože se už zapomělo na nařízení VSV,že část včelařů nenatírala.Natírali jenom ti co neměli spad v toleranci a kde byl přítomen důvěrník,a nebo ti co slepě plnili příkazy.Jak se mohou dávat Gabony začátkem srpna,když jsou k dispozici v půlce měsíce.Formidol si objedná jen také mizivé procento včelařů v organizaci.Přitom výsledky na rozbor měli jsou vynikající,jaké snad ani ještě nebyli.Ani úhyny za loňský rok nepřesáhly 10%průměr.Loňský rok byl příznivý pro včely v boji proti VD.Dobré výsledky nezajistila ani veterina,ani chemie,ale příroda.Proto si myslím,že je rozumější porozumět přírodě.Mít přehled o stavu,reagovat podle toho,a spíš rozumě pomáhat,než bezhlavě následovat stádo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879) (34881)

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii
pepan
-----------------
Tak tentokrát bezvýhradný souhlas. Šlechtění na odolnost proti nemocem by mělo mít v současnosti nejvyšší prioritu. VMS je také komunita chytrých lidí, kteří se na problém dívají z jiného úhlu než většina. Domnívám se, že právě odtud lze očekávat výsledky i v šlechtění na veroatoleranci. Kdo byl na veřejném setkání příznivců VMS v Brně, ví víc.
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 25. 3. 2009
Re: osb desky (34838) (34857) (34885)

pk:
osb desky jsou různé třídy 1 až 4,běžná a nejvíc užívaná je 3 pak 2, 4 je vlhkovzdorná,pak se dál dělí podle povrchové úpravy,hygienický atest zvládá bez problémů a z velkou rezervou,tak to teda zkusím,jedna plotna mě neroškubne,pilkou to párkrát přejedu ,pár vrutů a lepidlo a je to,rychlost a dřevo a cena....
-------
Na kolik Kč vyjde taková deska tř.4
Dík.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 25. 3. 2009
Re: osb desky (34838) (34857)

osb desky jsou různé třídy 1 až 4,běžná a nejvíc užívaná je 3 pak 2, 4 je vlhkovzdorná,pak se dál dělí podle povrchové úpravy,hygienický atest zvládá bez problémů a z velkou rezervou,tak to teda zkusím,jedna plotna mě neroškubne,pilkou to párkrát přejedu ,pár vrutů a lepidlo a je to,rychlost a dřevo a cena....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Texl (89.24.7.16) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877)

Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev v celé republice.
1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno)
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště na jaře 2009 nenatírala plod ?
2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče.
Tx - u nás byl normální rojový rok; popisovaný efekt je srozumitelný a logický při vytváření oddělků.
3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu.
Tx - můžete porovnat s létem 2007, kdy bylo sucho ještě větší, snůška přestla také v polovině června, včelstva byla bez plodu a roztoč „čekal“ na první plodové plochy v srpnu, ze kterých se líhly poškozené „dlouhověké zimní“ včely.
4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště v roce 2008 neaplikovala Gabon, případně pouze KM ?
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní).
Tx – tento bod popírá tak trochu příčiny úhynů uvedené v bodech předchozích, resp. nenalézám logiku některých bezhlavých opatření, když bude nízký denní spad. Přesto tento bod má a bude mít v budoucí době největší význam v cíleném boji proti v.d. To co jste tu přednesl dlouhým příspěvkem byl vyčerpávající postup vzorného včelaře a funkcionáře, který plnil nařízenou metodiku. Metodiku nám „záviděl“ celý svět – do roku 2007. V.d. řádil v celé Evropě a nevyhnul se ani ČR. Včelaři, kteří to mají pod kontrolou podle bodu 5. neměli v roce 2007 úhyny včelstev a v roce 2008 mají včelí produkty bez reziduí. Metodiku bude třeba upravit v kontextu současného poznání, prodělané zkušenosti a hlavně s ohledem na kvalitu včelích produktů!
Jinak přeji hezký den.
Petr Texl


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879)

Jedná se o to, že včelař nad 5 - 10 včelstev je v našich podmínkách obvykle
zaměřený na co nejvyšší medný výnos ze včelstev. A ten nedosáhne žádným
jiným způsobem, než nákupem šlechtěných matek od chovatele a nepoužíváním
jiných matek do produkčních včelstev než nakoupených, maximálně odchované
generace F1. A potom "praním" těch léčiv do včelstev. Takže žádný výběr a
šlechtění se plošně nekoná. V celé republice potom šlechtí včelstva jenom
nějaká stovka komerčních chovatelů matek a potom možná nějací nadšenci, co
jim na medném výnosu zas moc tolik nezávisí, ostatní z 45 tisíc včelařů
nešlechtí. Otázka je, jestli to tak má být.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:22 AM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to
nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou
lajdáci.
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877) (34880)



>
> Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není
> veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003
> neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě
> to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě
> nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a
> nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde
> Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
> Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si
> průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli
> průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší
> nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé
> okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.
>
> Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost
> stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden
> roztoč.
> A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem
> je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
> Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.
>
> Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali
> data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o
> spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád
> se nechám přesvědčit fakty.
>
> Karel
>
>
> Odpověď :
Tady je jasné odpovědět jak by bylo dobré provádět VMS, dělá to vz. PS NV a myslím, že se toho Ti pánové ujali docela dobře, ale není podpora ve svazu, stačila by alespoň morální podpora a ne mlčení (mlžení, že to není až tak dobré, nedostupnost ap). Vše by šlo ještě lépe technicky dotáhnou a věřím, že Pánové co to propracovali se nenechají odradit a dokážou, že to může při troše vůle nás poctivých včelařů, kteří se nebojí novinek fungovat. Každý začátek prosadit něco NOVÉHO je těžký, chce to nenechat se otrávit různými pochybovači.
Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879)

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 25.3.2009 08:22:30
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877)

Felda: ...
To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. .....
Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy
-------

Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003 neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.

Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden roztoč.
A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.

Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád se nechám přesvědčit fakty.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878)

Radim Polášek napsal:

>A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
..................

Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
To si každý musí vyhodnotit sám.

V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí, šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874)

> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.

A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
Výběr a rozchovávání takových včelstev je práce na dlouhou trať. Znamená to
množství práce navíc, když se místo každoročního kupování inseminovaných a
jiných chovných matek a vkládání dcer od těchto matek do všech včelstev
koupí taková matka maximálně jednou za několik let a po zbytek let se jen
rozchovává její potomstvo a pečlivě vyhodnocuje a selektuje. Znamená to taky
pokles medného výnosu v průměru až na polovinu, protože místo vysoce
výnosných matek generace F1 je nutné používat matky dalších generací s
nutně kolísavou kvalitou. Kdo z produkčních včelařů by se k tomu odhodlal,
když už při současném masívním využívání kupovaných matek a generací F1
jejich dcer je rentabilita našeho produkčního včelaření založeném hlavně na
medném výnosu dost mizerná?

Jinak já se přikláním k teorii, že úhyny nezpůsobili roztoči, ti byli jenom
jejím nosičem, ale jejich promoření nějakou, zřejmě virovou včelí nákazou,
kdy k tomu musely být splněny nejméně dvě podmínky. Za prvé dostatečné
množství roztočů ve včelstvech, aby bylo dosaženo minimální prahové
účinnosti rozšíření zamoření, aby nákaza nezanikla hned na místě vzniku. To
bylo přece splněno už dlouhé roky předtím, mnohokrát dříve se přece mluvilo
o včelařích, kteří mají po první fumigaci spad stovky a tisíce roztočů a
pomalu se to začalo považovat za normální. Za druhé někde musela vzniknout
ta virová nákaza. Jestli někde přežívala v divokých včelstvech kdesi v
horách nebo v pralese nebo jestli se někde potkaly dvě nebo více nákaz a
pokřížily se.....Roztoči tedy pouze umožnili šíření nákazy, když se
rozšířila, tak roztoči byli zdecimováni současně s uhynulými včelstvy.
Zvláště když úhyny proběhly na podzim a přes zimu, kdy u nás kvůli chladnému
počasí se přeživší roztoči v uhynulých včelstvech nemohli loupežemi přenést
do dalších včelstev. Decimace roztočů silně zvýšenou intenzitou léčení k
tomu přispěla taky, ale v první řadě nejnebezpečnější nakažení roztoči
prostě uhynuli společně se včelami.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 24, 2009 9:34 PM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Petr Miksovsky napsal:
> >Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
> >I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
> ..............
>
> Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít
> včelaři.
>
> Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho.
> Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to
> neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
> Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti
> léčiv.
> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.
> Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit
> chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to
> není potřeba.
> :)
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felda (83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853)

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felda (83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853)

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864)

Josef Menšík napsal:

s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
.................

Jde právě o to, co jsi přesně vystihnul tady.
Na stanovišti jsou rozdíly v padání roztočů.
Kdo to nesleduje, neví, která včelstva roztočům lépe odolávají.

Když už na to nepamatuje celostátní metodika, tak jedině každý sám pomocí sledování spadu roztočů do letního léčení to může vysledovat a využít.
Čím víc by byla oblast pokrytá, tím lépe to bude vypovídat o plošné situaci a může to být i vhodný signál pro veterinu při blížícím se kolapsu.

Já se ale jen děsím, že by to bylo nařízeno povinně a pod sankcí. Potom by se z dobrého nápadu stalo úplně něco jiného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868)

Petr Miksovsky napsal:
>Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
>I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
...............

Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít včelaři.

Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho. Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti léčiv.
A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely i při celoročním léčení.
Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to není potřeba.
:)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34872)


:-): Možná se VMS
přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé
chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost
roztoče).
zřejmě jsi přehlédl , že upozorňuji ,ze by to mohlo vést jen ke zvýšení spotřeby chemie a situace by se stejně nelepšila.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 17:02:05
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
> >V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela
> >prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita
> >produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně
> >spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak
> >šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší
> >odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se
> >hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že
> >naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými
> >manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni
> >naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo
> >šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím
> >monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na
> >stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek
> >samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
>
> Pepan se dotkl podstaty věci, i když možná nechtíc. VMS jako monitoring
> varoázy je součástí tzv. integrovaného boje proti škůdcům (IPM = Integrated
> Pest Management). Ivan Černý o tom měl velmi pěknou přednášku na setkání
> příznivců VMS v Brně i Třešti. Podstata IPM spočívá v udržování roztoče pod
> hranicí škodlivosti za využití různých prostředků, z nichž tvrdá chemie
> přichází na řadu až jako poslední. Jestli si dobře pamatuji, stojí IPM v
> případě kleštíka na těchto pilířích: 1. stálý monitoring populace roztoče,
> 2. důkladné poznání nepřítele (biologie roztoče), 3. šlechtění na
> varoatoleranci, 4. používání biologických metod tlumení, 5. používání
> "měkké" chemie (organické kyseliny aj.), 6. teprve v indikovaných případech
> použití "tvrdé" chemie (varidol, gabon). VMS jako systém sdílení informací
> by měl přispívat k bodu 1, 2 i 3. Přijetí IPM je změna filozofie - roztoče
> nelze vyhubit, proto se jen udržuje pod hranicí škodlivosti za minimálního
> zatížení medu a vosku rezidui. Omlouvám se Ivanovi Černému za povrchní
> výtah z jeho přednášky. Doufám, že článek o IPM brzy vyjde v Moderním
> včelaři. Hodně k IPM je na Fascinovaném včelaři. Stačí zadat IPM do
> vyhledávače na blogu. Na závěr si "rýpnu" do Pepana :-): Možná se VMS
> přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé
> chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost
> roztoče).
> Bronislav Gruna
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864)

Pepan napsal:
>V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela
>prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita
>produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně
>spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak
>šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší
>odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se
>hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že
>naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými
>manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni
>naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo
>šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím
>monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na
>stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek
>samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Pepan se dotkl podstaty věci, i když možná nechtíc. VMS jako monitoring varoázy je součástí tzv. integrovaného boje proti škůdcům (IPM = Integrated Pest Management). Ivan Černý o tom měl velmi pěknou přednášku na setkání příznivců VMS v Brně i Třešti. Podstata IPM spočívá v udržování roztoče pod hranicí škodlivosti za využití různých prostředků, z nichž tvrdá chemie přichází na řadu až jako poslední. Jestli si dobře pamatuji, stojí IPM v případě kleštíka na těchto pilířích: 1. stálý monitoring populace roztoče, 2. důkladné poznání nepřítele (biologie roztoče), 3. šlechtění na varoatoleranci, 4. používání biologických metod tlumení, 5. používání "měkké" chemie (organické kyseliny aj.), 6. teprve v indikovaných případech použití "tvrdé" chemie (varidol, gabon). VMS jako systém sdílení informací by měl přispívat k bodu 1, 2 i 3. Přijetí IPM je změna filozofie - roztoče nelze vyhubit, proto se jen udržuje pod hranicí škodlivosti za minimálního zatížení medu a vosku rezidui. Omlouvám se Ivanovi Černému za povrchní výtah z jeho přednášky. Doufám, že článek o IPM brzy vyjde v Moderním včelaři. Hodně k IPM je na Fascinovaném včelaři. Stačí zadat IPM do vyhledávače na blogu. Na závěr si "rýpnu" do Pepana :-): Možná se VMS přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost roztoče).
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34869)

Takové srovnávacítabulky musí nutně mít mnohem více a přesnějších číse.l Tento systém zatím nemůže zdaleka o ničem vypovídat. Statistika je přesný součet nepřesných čísel a je li to postaveno takto jak to je. moc to nepřinese Př. třicet mých včelstev mělo spad po první fumigaci 3-5 samiček ale z toho 2 měla spad 200 a více Dám li do tabulky těch 200 je to na poplach, jestli to sprůměruju také, to bude to samé použiju li ten spodní zjištěný údaj. tak spím na vavřínech a přece je něco špatně. nastolený přehled by mohl být dobrý ale ne dělaný laiky kteří nic nevědí o statistických výpočtech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 13:58:30
> ----------------------------------------
> >s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou
> rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat
> o stavo v oblasti
> ---
> Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z
> toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina
> problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou
> vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost
> postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v
> budoucnu hodit.
> -------
>
> Problém některých věcí je, že si někdo myslí že ví jak mají fungovat a z
> toho je jim zřejmé, že fungovat nemůžou.
>
> VMS je systém sdílení dat, informací a znalostí.
> To že může nahradit stávající systém určování léčby dle nepřesných zimních
> vyšetření na rok dopředu je taková třešnička na dortu.
>
> ALe je ve světě známo a prokázáno, že je rozdílná dynamika VD v
> jednotlivývh letech i v různých včelstvech.
>
> Kdo byl v Brně a třeba teď v Třešti, tak může tušit, k čemu mu ta data
> budou. Jemu i ostatním.
> Je to o dynamice - a tady třeba vliv jednoltivých roků /počasí/ bude
> stejný. Tedy že to letos jede víc či míň.
> Každý si pak porovná své spady třeba s loňskou křivkou.
>
> Když si někdo počte na Fascinovaném včelaři,. tak se tam dozví, že někdo ve
> světě dělá vědu z toho, že je třeba stanovit ten práh, kdy se má začít
> léčit, jak odhadnout
> podle něčeho (spadu) množství VD ve včelstvu, a kolik jeho včelstva bez
> poškození vydrží.
> A nakonec poznat odolnější včelstva nebo místa na stanovišti - pokud to má
> někdo roztrkané.
>
> V MV2009/1 je třeba článek a vzoreček z něho bude právě zakomponován ve
> VMS09. Takže tam pak po letech každý uvidí jaká je dynamika a jednoduše jí
> bude moc srovnat s minulými roky.
>
> VMS je právě o tom, že i na každém stanovišti je jiná situace není
> normální půl roku dopředu nařizovat léčenípro celopu republiku či kraj. To
> si asi každý musí rozhodnout sám. Čím víc informací bude mít tím lépe.
>
> Jen tak mimochodem, podle čeho by ta veterina Pepane měla určovat léčení
> (když tak selhala v 2007) ?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: Vcely v Bilem dome - clanek v anglictine (34855)

On Tuesday 24 of March 2009 08:46:00 Martin Olsak wrote:
> Pratele,
> NY Times informoval nedavno sve ctenare o planech Mr. and Mrs. Obama
> na zalozeni zelinarske zahrady na pozemcich Bileho domu:
> http://www.nytimes.com/2009/03/20/dining/20garden.html?_r=1
>
> V ramci teto aktivity se mistni udrzbar (a vcelar) bude starat o dva uly.
> Ain't that lovely? (Neni to mile?).
>
> Martin

No a videl jste nekdo v televizi Mrs. Obama, jak pomalu hledala "vypinac" na
rici a vidlich :)


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868)

>s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
---
Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v budoucnu hodit.
-------

Problém některých věcí je, že si někdo myslí že ví jak mají fungovat a z toho je jim zřejmé, že fungovat nemůžou.

VMS je systém sdílení dat, informací a znalostí.
To že může nahradit stávající systém určování léčby dle nepřesných zimních vyšetření na rok dopředu je taková třešnička na dortu.

ALe je ve světě známo a prokázáno, že je rozdílná dynamika VD v jednotlivývh letech i v různých včelstvech.

Kdo byl v Brně a třeba teď v Třešti, tak může tušit, k čemu mu ta data budou. Jemu i ostatním.
Je to o dynamice - a tady třeba vliv jednoltivých roků /počasí/ bude stejný. Tedy že to letos jede víc či míň.
Každý si pak porovná své spady třeba s loňskou křivkou.

Když si někdo počte na Fascinovaném včelaři,. tak se tam dozví, že někdo ve světě dělá vědu z toho, že je třeba stanovit ten práh, kdy se má začít léčit, jak odhadnout
podle něčeho (spadu) množství VD ve včelstvu, a kolik jeho včelstva bez poškození vydrží.
A nakonec poznat odolnější včelstva nebo místa na stanovišti - pokud to má někdo roztrkané.

V MV2009/1 je třeba článek a vzoreček z něho bude právě zakomponován ve VMS09. Takže tam pak po letech každý uvidí jaká je dynamika a jednoduše jí bude moc srovnat s minulými roky.

VMS je právě o tom, že i na každém stanovišti je jiná situace není normální půl roku dopředu nařizovat léčenípro celopu republiku či kraj. To si asi každý musí rozhodnout sám. Čím víc informací bude mít tím lépe.

Jen tak mimochodem, podle čeho by ta veterina Pepane měla určovat léčení (když tak selhala v 2007) ?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (77.104.235.34) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864)

>s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v budoucnu hodit.

Vzpomente si na Mendela a jeho fazole.

Takze muzeme zjistit ze to nijak nepomaha v boji proti roztoci, ale diky analyze muzeme zjistit udaje jine. Netvrdim ze to povede k ceste a reseni ale je tu nenulova sance ze tim pomohou necemu jinemu.

vikingove v kanade - otazka klimatu
http://www.severskaspolecnost.cz/dobrodr/dobr0003.htm

Epigenetika je o tom co jíme, jak žijeme, a jak se máme rádi
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1516

Teorie her
http://scienceworld.cz/biologie/Teorie-her-predpovedela-aliance-krkavcu-4752

Jen jsem chtel prinest trochu pozitivniho mysleni nic vic.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34837) (34858)

Přesně tak. Dodržujeme přesně nařízení KVS. Vloni jsme přišli o včelstva, letos máme většinou nuly.
Tonda
>Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846) (34850) (34852) (34859) (34865)

To je pak věcí, jak kdo vnímáme slabé včelstvo spíše by vyhovovalo dělení na 1 nástavek slabá 2. střední 3. silná a 4. super silná a podobně

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 24.3.2009 11:39:15
> ----------------------------------------
> Pepan:>Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak
> často vracet do úlu
>
> pepan
>
> .......
> Nemusíš, pokud se stane a je v 3kilovém včelstvu (počítáno bez plodu) kilo
> létavek (zbytek jsou stále mladé včely a pár trubců) a z 1,5kg včelstva se
> stane v silné snůšce létavek kilo, tak které včelstvo lépe využívá snůšku?
>
> Jen vědět, jak nato, že místo rojovky a jednoho silného a pasivního
> včelstva mám dvě aktivní s větším podílem létavek. Jde o standard, který se
> běžně provádí jako jeden z úkonů včelaře. V NASA se to ale asi neučí.
> Jinak by jsi to věděl a nechal putny putnami. U pár včelstev do třiceti se
> to vlastně nedá moc porovnat, ale jestli máš stovku silnou a dvě stovky
> včelstev slabších, tak ti garantuji, že z těch dvou stovek dobře vedených
> slabších včelstev vytočíš mnohem více medu než z té stovky, která je na
> hraně s pádem do rojovky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846) (34850) (34852) (34859)

Pepan:>Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak často vracet do úlu

pepan

........
Nemusíš, pokud se stane a je v 3kilovém včelstvu (počítáno bez plodu) kilo létavek (zbytek jsou stále mladé včely a pár trubců) a z 1,5kg včelstva se stane v silné snůšce létavek kilo, tak které včelstvo lépe využívá snůšku?

Jen vědět, jak nato, že místo rojovky a jednoho silného a pasivního včelstva mám dvě aktivní s větším podílem létavek. Jde o standard, který se běžně provádí jako jeden z úkonů včelaře. V NASA se to ale asi neučí. Jinak by jsi to věděl a nechal putny putnami. U pár včelstev do třiceti se to vlastně nedá moc porovnat, ale jestli máš stovku silnou a dvě stovky včelstev slabších, tak ti garantuji, že z těch dvou stovek dobře vedených slabších včelstev vytočíš mnohem více medu než z té stovky, která je na hraně s pádem do rojovky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854)

Již jsem to tady psal jednou
V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 10:09:55
> ----------------------------------------
> T. Heřman napsal:
>
> > A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> > proto zapojený do VMS?
>
> Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni
> takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po
> vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.
> .............
>
> Co třeba třetí cesta?
> :)
>
> Včelaři, kteří nechtějí, aby jim hynula včelstva ani teď ani v budoucnosti
> - používají VMS, vyhodnocují varrotoleranci u svých včelstev, vybírají k
> chovu jen ta tolerantní a nasazují případná léčiva ve správný čas. (suplují
> tak trochu přírodní výběr, který nefunguje, když se léčí na 0 roztočů a
> nevyhodnocuje).
>
> A zbytek včelařů, kterým je to jedno, a kterým včelstva varroanetolerantní
> jednou za čas stejně uhynou, protože roztoče si šlechtíme tím víc, čím víc
> chemie se použije. (přírodní výběr je stejně jednou dožene, pokud se
> sestane zázrak a vyšlechtěný roztoč sám nezmizí).
>
> Takže není proč a komu nadávat :)
> Kdo se připraví, má šanci, že mu vždy většina včelstev přežije.
> Kdo na to kašle, bude po zásluze odměněn a možná i odrazen :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34837) (34858)

Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

pepan
---------

Aha :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 24. 3. 2009
Re: VMS je temer prazklad pro vedeckou praci (34861)

Petr Miksovsky:
Onen system VMS by mohl mit daleko vetsi dopad a vyznam nez si autori vubec pri vzniku mysleli. Na velkou cast objevu se prijde systematickym dlouhodobým pozorovanim.
---
Autoři si byli vědomi od samého počátku /mohu dosvědčit :-) / ale v současné době jsou za Kašpary už jenom tím, že používají internet a věří že se dá v českém včelařství /tedy nějaké jeho části/ něco změnit. A navíc dobrovolnou prací včelařů.

Právě aby data z VMS měla větší vypovídací se připravuje lepší verze VMS09.

Možná právě proto, že si někteří uvědomují, že VMS spojí pozorné/aktivní/... včelaře a ti získají značné společně sdílené knoh how a data, má VMS takové problémy.

Když projekt přežil první rok (to je většinou problém), tak má šanci přežít příštích pět let.
A data co v něm v té době budou mít mimořádnou hodnotu.
A možná by mohly i pár včelařům v rozhodnutí, jak léčit a zachránit včely.

S VMS09 bude ale konec naivního altruismu a systém bude mít dvě úrovně - pro členy a pak pro ostatní co dostanou jen obecné informace.
A přechod mezi úrovněmi nebude pro novězaregistrované otázkou chvilky, takže pokud má někdo v ůymslu se přihlásit, ať se zaregistruje co nejdřív. Určitě může zadat zimní spad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (77.104.235.34) --- 24. 3. 2009
VMS je temer prazklad pro vedeckou praci

Onen system VMS by mohl mit daleko vetsi dopad a vyznam nez si autori vubec pri vzniku mysleli. Na velkou cast objevu se prijde systematickym dlouhodobým pozorovanim. Cim vetsi mnozstvi a casovy usek tim samozrejme lepsi. Vsimnete si napriklad jak cenne udaje jsou o teplote a pocasi pred 100 a vice lety, popripade historicke zaznamy z lodnich deniku. (s ohledem na diskuzi o klimatu). Neznam obdobny rozsah mereni tykajici se jednoho hmyziho druhu a jednoho roztoce. Chce se mi rict skoda ze se toho projektu neujala a nevzala pod patronaci nejaka vysoka skola.

Jinak doporucuji precist tento clanek.

O jedno z největších překvapení v evoluční biologii 20. století se postarali paleontologové Stephen Jay Gould a Niels Eldredge, kteří v šedesátých letech publikovali teorii přerušovaných rovnováh (punktuační teorii evoluce). Podle ní se druhy nevyvíjejí tak, jak si představoval Darwin, tj. postupným rovnoměrným hromaděním drobných změn, gradualisticky, ale ve skocích časově......
http://www.vesmir.cz/clanek/ernst-mayr-a-teorie-prerusovanych-rovnovah

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 24. 3. 2009
Fw: FW: Jak poznat mrtvici


----- Original Message -----
From: "Jindřich Černý" <JinCerny/=/seznam.cz>
To: <JinCerny/=/seznam.cz>
Sent: Monday, March 23, 2009 3:32 PM
Subject: FW: FW: Jak poznat mrtvici


>
>
>
> Jak rozpoznat mrtvici - důležité!
> # Můžeš zachránit i život.
> #
> # Pro začátek jedna opravdová příhoda.
> # Na jednom grilování Lenka najednou omdlela a spadla. Bylo jí nabídnuto
> zavolat
> # záchranku, ale ona každého ubezpečovala, že je jí dobře a že se jí jen
> udělalo
> # špatně kvůli svým novým nerozchozeným botám. I přesto, že byla bledá a
> chvěla
> # se, pomohli jí očistit a posadili jí ke stolu. Celý zbytek večera byla
> Lenka
> # usměvavá a veselá. Pozdě večer po grilování Lenky manžel nato všem
> zavolal a
> # oznámil, že jeho manželka byla přece jen hospitalizována. O hodinu
> později
> náhle
> # zemřela. Při zahradní slavnosti totiž utrpěla mozkovou příhodu. Kdyby
> její
> # přátelé věděli, jak se dají rozpoznat znaky mrtvice, mohla Lenka ještě
> žít!
> #
> # Neurologové tvrdí, že pokud se pacient dostaví nejdéle do 3 hodin od
> příhody,
> # může být zachráněný. Tvrdí, že trik je v tom nejen rozpoznat a správně
> # diagnostikovat mrtvici, ale i dopravit pacienta do 3 hodin k lékaři,
> který
> mu
> # může pomoci.
> #
> # Jak rozpoznat mrtvici:
> # nejlehčí metoda jak jí poznat, je komunikovat s postiženým takto:
> poprosit
> ho,
> # aby se zasmál - což zřejmě nebude schopen poprosit ho, aby řekl
> jednoduchou větu
> # - může mluvit nesrozumitelně a zmateně poprosit ho, aby zvednul obě
> ruce -
> což
> # mu nepůjde anebo jen velmi těžko poprosit ho, aby vyplázl jazyk - pokud
> je
> jazyk
> # pokřivený a kroutí se ze strany na stranu, je to znak mrtvice. Pokud má
> # postižený problém vykonat alespoň jeden z hora vyjmenovaných kroků, je
> třeba
> # ihned zavolat záchranku.
> #
> # Jeden kardiolog tvrdí, že pokud každý člověk, který obdrží tento email a
> pošle
> # ho dál alespoň dalším 10 lidem, si může být jistý, že bude zachráněn (i
> díky
> # němu) alespoň jeden lidský život. Denně nám přichází tolik otravných a
> nic
> # neříkajících e-mailů, že by jsme mohli aspoň jednou zaplnit síť něčím
> # užitečným, nemyslíte?
> #
> # Popsané příznaky odpovídají tomu, co "bolest na hrudi" u infarktu
> myokardu.
> # Pouze srdce není tak nebezpečné jako mozek, léčí se lépe a k léčbě dává
> víc
> # času, protože srdce bez kyslíku vydrží déle než mozek. Nesnáším
> řetězové
> maily,
> # tohle je první, který se mi líbí.
> #
> # plk. Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.
> # Přednosta neurochirurgické kliniky
> #
> #
> #
> #
> #
> #
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.0.238 / Virus Database: 270.11.21/2014 - Release Date: 03/20/09
> 06:59:00
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846) (34850) (34852)

Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak často vracet do úlu

pepan

PS
Gusto vždycky se zasekneš na něcem a přestaneš myšleku rozvíjet
Do teď byjs dobrý


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 24.3.2009 00:59:35
> ----------------------------------------
> Jakou hmotnost mají roje a jakým včelstvem takový slabší roj je? Dokážou
> využít silnou snůšku?
>
> Májový roj za fůru sena stojí. Proč asi? Jestli je dubnový a květnový roj
> stejně vitální, a přitom bývá takové včelstvo hmotnostně slabší, než siláci
> v řadě, které když přepadně počasí, tak se stejně vyrojí. Tak co ty roje
> žene k takové snůškové aktivitě, když mají celé léto na nové uhnízdění?
>
> Včely dokážou donést med i do krabice od banánů. Proč by mělo platit to, že
> jen hodně včel donese hodně medu? Protože jsou roky mizerné, průměrné a
> naprůměrné. Ale takové roky jsou technickým a u včelaře technologickým
> problémem ne genetickým, protože i slabé včelstvo dokáže donést hodně ze
> silné snůšky. Včelař to ví, včely to ví, ale to slovo genetika je tak
> zajímavý, že?
>
> ..........
> (e-mailem) --- 23. 3. 2009
> Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)
>
> ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem
>
> (pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34837)

Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 23:29:25
> ----------------------------------------
> Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je
> zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto
> blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky.
> ------
> A přesto byly ZO nebo celé okresy kde se Gabon neobjednával a nebo rozdával
> až v srpnu. I když včelaři o něj žádali, nebo na vyšší spad upozorňovali.
> Těch přípoadů bylo v ČR velmi mnoho.
> Takže je třeba rozdělovat zda včelaři, nebo funkcionáři.
>
> A jestli postihnou úhyny 70% včelařů v ČR, tak
> a/ ze tří včelařů jsou dva .....
> b/ možná chyba v systému.
> ------
> Pokud platí A, pak je třeba snížit stav včelařů na 1/3 a problém je
> vyřešen. V případě B, nevím.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re:osb desky (34838)

Podívej se na
http://www.vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastalb&cat=0&pos=0

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: osb desky
> Datum: 23.3.2009 23:17:32
> ----------------------------------------
> Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34832)

a nebyly by nějaké materiály


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 23:01:15
> ----------------------------------------
> To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A
> STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách
>
> Pepan
> -------
> To jsi měl být v Třešti, bylo tam na toto téma dost zajímavých
> přednášek:-))
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 24. 3. 2009
Vcely v Bilem dome - clanek v anglictine

Pratele,
NY Times informoval nedavno sve ctenare o planech Mr. and Mrs. Obama
na zalozeni zelinarske zahrady na pozemcich Bileho domu:
http://www.nytimes.com/2009/03/20/dining/20garden.html?_r=1

V ramci teto aktivity se mistni udrzbar (a vcelar) bude starat o dva uly.
Ain't that lovely? (Neni to mile?).

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853)

T. Heřman napsal:

> A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> proto zapojený do VMS?

Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.
..............

Co třeba třetí cesta?
:)

Včelaři, kteří nechtějí, aby jim hynula včelstva ani teď ani v budoucnosti - používají VMS, vyhodnocují varrotoleranci u svých včelstev, vybírají k chovu jen ta tolerantní a nasazují případná léčiva ve správný čas. (suplují tak trochu přírodní výběr, který nefunguje, když se léčí na 0 roztočů a nevyhodnocuje).

A zbytek včelařů, kterým je to jedno, a kterým včelstva varroanetolerantní jednou za čas stejně uhynou, protože roztoče si šlechtíme tím víc, čím víc chemie se použije. (přírodní výběr je stejně jednou dožene, pokud se sestane zázrak a vyšlechtěný roztoč sám nezmizí).

Takže není proč a komu nadávat :)
Kdo se připraví, má šanci, že mu vždy většina včelstev přežije.
Kdo na to kašle, bude po zásluze odměněn a možná i odrazen :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851)

Zdravim,

> Domnívám se, že jarní nátěr plodu v roce 2008 již byl zbytečný, pokud byla
> správně provedena fumigace. U mě i bez jarního léčení roztoči nebyli (až na
> výjimky). Možná na některých lokalitách to bylo jinak? Má někdo konkrétní
> čísla, kolik roztočů padalo po jarních nátěrech?

U nas se na jare 2008 az na odhadem 5 vyjimek nenatiralo a roztoci nejsou, letos je nejhorsi vysledek z rozboru zimni meli 2 v.d. na smesny vzorek, v globalu je to max 10roztocu na 300 vcelstev. Takove vysledky starsi vcelari dlouho nepamatuji a zdrejme zavladne spokojenost. Ja si ale rovnez nemyslim ze je to (jen) nase zasluha. Bohuzel se mi paradoxne zda, ze roztoc ted VMS nepreje tak jak by mohl :-)) Je tu nebezpeci ze to vysumi...

K te realite bohuzel musim souhlasim se Stonjkem, vetsine vcelaru u nas je to (doufam, ze zatim) naprosto jedno, na prosbu o vlozeni podlozek pro ziskani nejakych dat, abychom v lete vedeli jak jsme na tom se nikdo neprihlasi ci primo reknou, ze to delat nebudou ani kdyz clovek jako posledni argument vytahne vet. vyhlasku ze min dva musi :-)) Takova je zatim u nas realita.


> A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> proto zapojený do VMS?

Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846) (34850)

Jakou hmotnost mají roje a jakým včelstvem takový slabší roj je? Dokážou využít silnou snůšku?

Májový roj za fůru sena stojí. Proč asi? Jestli je dubnový a květnový roj stejně vitální, a přitom bývá takové včelstvo hmotnostně slabší, než siláci v řadě, které když přepadně počasí, tak se stejně vyrojí. Tak co ty roje žene k takové snůškové aktivitě, když mají celé léto na nové uhnízdění?

Včely dokážou donést med i do krabice od banánů. Proč by mělo platit to, že jen hodně včel donese hodně medu? Protože jsou roky mizerné, průměrné a naprůměrné. Ale takové roky jsou technickým a u včelaře technologickým problémem ne genetickým, protože i slabé včelstvo dokáže donést hodně ze silné snůšky. Včelař to ví, včely to ví, ale to slovo genetika je tak zajímavý, že?

...........
(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)

ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem

(pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78287 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34852 do č. 34912)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu