78276

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879) (34881)

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii
pepan
-----------------
Tak tentokrát bezvýhradný souhlas. Šlechtění na odolnost proti nemocem by mělo mít v současnosti nejvyšší prioritu. VMS je také komunita chytrých lidí, kteří se na problém dívají z jiného úhlu než většina. Domnívám se, že právě odtud lze očekávat výsledky i v šlechtění na veroatoleranci. Kdo byl na veřejném setkání příznivců VMS v Brně, ví víc.
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 25. 3. 2009
Re: osb desky (34838) (34857) (34885)

pk:
osb desky jsou různé třídy 1 až 4,běžná a nejvíc užívaná je 3 pak 2, 4 je vlhkovzdorná,pak se dál dělí podle povrchové úpravy,hygienický atest zvládá bez problémů a z velkou rezervou,tak to teda zkusím,jedna plotna mě neroškubne,pilkou to párkrát přejedu ,pár vrutů a lepidlo a je to,rychlost a dřevo a cena....
-------
Na kolik Kč vyjde taková deska tř.4
Dík.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 25. 3. 2009
Re: osb desky (34838) (34857)

osb desky jsou různé třídy 1 až 4,běžná a nejvíc užívaná je 3 pak 2, 4 je vlhkovzdorná,pak se dál dělí podle povrchové úpravy,hygienický atest zvládá bez problémů a z velkou rezervou,tak to teda zkusím,jedna plotna mě neroškubne,pilkou to párkrát přejedu ,pár vrutů a lepidlo a je to,rychlost a dřevo a cena....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Texl (89.24.7.16) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877)

Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev v celé republice.
1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno)
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště na jaře 2009 nenatírala plod ?
2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče.
Tx - u nás byl normální rojový rok; popisovaný efekt je srozumitelný a logický při vytváření oddělků.
3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu.
Tx - můžete porovnat s létem 2007, kdy bylo sucho ještě větší, snůška přestla také v polovině června, včelstva byla bez plodu a roztoč „čekal“ na první plodové plochy v srpnu, ze kterých se líhly poškozené „dlouhověké zimní“ včely.
4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště v roce 2008 neaplikovala Gabon, případně pouze KM ?
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní).
Tx – tento bod popírá tak trochu příčiny úhynů uvedené v bodech předchozích, resp. nenalézám logiku některých bezhlavých opatření, když bude nízký denní spad. Přesto tento bod má a bude mít v budoucí době největší význam v cíleném boji proti v.d. To co jste tu přednesl dlouhým příspěvkem byl vyčerpávající postup vzorného včelaře a funkcionáře, který plnil nařízenou metodiku. Metodiku nám „záviděl“ celý svět – do roku 2007. V.d. řádil v celé Evropě a nevyhnul se ani ČR. Včelaři, kteří to mají pod kontrolou podle bodu 5. neměli v roce 2007 úhyny včelstev a v roce 2008 mají včelí produkty bez reziduí. Metodiku bude třeba upravit v kontextu současného poznání, prodělané zkušenosti a hlavně s ohledem na kvalitu včelích produktů!
Jinak přeji hezký den.
Petr Texl


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879)

Jedná se o to, že včelař nad 5 - 10 včelstev je v našich podmínkách obvykle
zaměřený na co nejvyšší medný výnos ze včelstev. A ten nedosáhne žádným
jiným způsobem, než nákupem šlechtěných matek od chovatele a nepoužíváním
jiných matek do produkčních včelstev než nakoupených, maximálně odchované
generace F1. A potom "praním" těch léčiv do včelstev. Takže žádný výběr a
šlechtění se plošně nekoná. V celé republice potom šlechtí včelstva jenom
nějaká stovka komerčních chovatelů matek a potom možná nějací nadšenci, co
jim na medném výnosu zas moc tolik nezávisí, ostatní z 45 tisíc včelařů
nešlechtí. Otázka je, jestli to tak má být.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:22 AM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to
nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou
lajdáci.
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877) (34880)



>
> Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není
> veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003
> neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě
> to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě
> nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a
> nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde
> Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
> Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si
> průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli
> průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší
> nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé
> okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.
>
> Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost
> stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden
> roztoč.
> A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem
> je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
> Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.
>
> Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali
> data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o
> spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád
> se nechám přesvědčit fakty.
>
> Karel
>
>
> Odpověď :
Tady je jasné odpovědět jak by bylo dobré provádět VMS, dělá to vz. PS NV a myslím, že se toho Ti pánové ujali docela dobře, ale není podpora ve svazu, stačila by alespoň morální podpora a ne mlčení (mlžení, že to není až tak dobré, nedostupnost ap). Vše by šlo ještě lépe technicky dotáhnou a věřím, že Pánové co to propracovali se nenechají odradit a dokážou, že to může při troše vůle nás poctivých včelařů, kteří se nebojí novinek fungovat. Každý začátek prosadit něco NOVÉHO je těžký, chce to nenechat se otrávit různými pochybovači.
Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879)

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 25.3.2009 08:22:30
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877)

Felda: ...
To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. .....
Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy
-------

Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003 neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.

Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden roztoč.
A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.

Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád se nechám přesvědčit fakty.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878)

Radim Polášek napsal:

>A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
..................

Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
To si každý musí vyhodnotit sám.

V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí, šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874)

> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.

A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
Výběr a rozchovávání takových včelstev je práce na dlouhou trať. Znamená to
množství práce navíc, když se místo každoročního kupování inseminovaných a
jiných chovných matek a vkládání dcer od těchto matek do všech včelstev
koupí taková matka maximálně jednou za několik let a po zbytek let se jen
rozchovává její potomstvo a pečlivě vyhodnocuje a selektuje. Znamená to taky
pokles medného výnosu v průměru až na polovinu, protože místo vysoce
výnosných matek generace F1 je nutné používat matky dalších generací s
nutně kolísavou kvalitou. Kdo z produkčních včelařů by se k tomu odhodlal,
když už při současném masívním využívání kupovaných matek a generací F1
jejich dcer je rentabilita našeho produkčního včelaření založeném hlavně na
medném výnosu dost mizerná?

Jinak já se přikláním k teorii, že úhyny nezpůsobili roztoči, ti byli jenom
jejím nosičem, ale jejich promoření nějakou, zřejmě virovou včelí nákazou,
kdy k tomu musely být splněny nejméně dvě podmínky. Za prvé dostatečné
množství roztočů ve včelstvech, aby bylo dosaženo minimální prahové
účinnosti rozšíření zamoření, aby nákaza nezanikla hned na místě vzniku. To
bylo přece splněno už dlouhé roky předtím, mnohokrát dříve se přece mluvilo
o včelařích, kteří mají po první fumigaci spad stovky a tisíce roztočů a
pomalu se to začalo považovat za normální. Za druhé někde musela vzniknout
ta virová nákaza. Jestli někde přežívala v divokých včelstvech kdesi v
horách nebo v pralese nebo jestli se někde potkaly dvě nebo více nákaz a
pokřížily se.....Roztoči tedy pouze umožnili šíření nákazy, když se
rozšířila, tak roztoči byli zdecimováni současně s uhynulými včelstvy.
Zvláště když úhyny proběhly na podzim a přes zimu, kdy u nás kvůli chladnému
počasí se přeživší roztoči v uhynulých včelstvech nemohli loupežemi přenést
do dalších včelstev. Decimace roztočů silně zvýšenou intenzitou léčení k
tomu přispěla taky, ale v první řadě nejnebezpečnější nakažení roztoči
prostě uhynuli společně se včelami.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 24, 2009 9:34 PM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Petr Miksovsky napsal:
> >Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
> >I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
> ..............
>
> Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít
> včelaři.
>
> Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho.
> Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to
> neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
> Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti
> léčiv.
> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.
> Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit
> chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to
> není potřeba.
> :)
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felda (83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853)

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felda (83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853)

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864)

Josef Menšík napsal:

s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
.................

Jde právě o to, co jsi přesně vystihnul tady.
Na stanovišti jsou rozdíly v padání roztočů.
Kdo to nesleduje, neví, která včelstva roztočům lépe odolávají.

Když už na to nepamatuje celostátní metodika, tak jedině každý sám pomocí sledování spadu roztočů do letního léčení to může vysledovat a využít.
Čím víc by byla oblast pokrytá, tím lépe to bude vypovídat o plošné situaci a může to být i vhodný signál pro veterinu při blížícím se kolapsu.

Já se ale jen děsím, že by to bylo nařízeno povinně a pod sankcí. Potom by se z dobrého nápadu stalo úplně něco jiného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868)

Petr Miksovsky napsal:
>Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
>I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
...............

Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít včelaři.

Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho. Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti léčiv.
A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely i při celoročním léčení.
Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to není potřeba.
:)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34872)


:-): Možná se VMS
přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé
chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost
roztoče).
zřejmě jsi přehlédl , že upozorňuji ,ze by to mohlo vést jen ke zvýšení spotřeby chemie a situace by se stejně nelepšila.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 17:02:05
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
> >V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela
> >prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita
> >produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně
> >spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak
> >šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší
> >odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se
> >hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že
> >naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými
> >manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni
> >naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo
> >šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím
> >monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na
> >stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek
> >samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
>
> Pepan se dotkl podstaty věci, i když možná nechtíc. VMS jako monitoring
> varoázy je součástí tzv. integrovaného boje proti škůdcům (IPM = Integrated
> Pest Management). Ivan Černý o tom měl velmi pěknou přednášku na setkání
> příznivců VMS v Brně i Třešti. Podstata IPM spočívá v udržování roztoče pod
> hranicí škodlivosti za využití různých prostředků, z nichž tvrdá chemie
> přichází na řadu až jako poslední. Jestli si dobře pamatuji, stojí IPM v
> případě kleštíka na těchto pilířích: 1. stálý monitoring populace roztoče,
> 2. důkladné poznání nepřítele (biologie roztoče), 3. šlechtění na
> varoatoleranci, 4. používání biologických metod tlumení, 5. používání
> "měkké" chemie (organické kyseliny aj.), 6. teprve v indikovaných případech
> použití "tvrdé" chemie (varidol, gabon). VMS jako systém sdílení informací
> by měl přispívat k bodu 1, 2 i 3. Přijetí IPM je změna filozofie - roztoče
> nelze vyhubit, proto se jen udržuje pod hranicí škodlivosti za minimálního
> zatížení medu a vosku rezidui. Omlouvám se Ivanovi Černému za povrchní
> výtah z jeho přednášky. Doufám, že článek o IPM brzy vyjde v Moderním
> včelaři. Hodně k IPM je na Fascinovaném včelaři. Stačí zadat IPM do
> vyhledávače na blogu. Na závěr si "rýpnu" do Pepana :-): Možná se VMS
> přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé
> chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost
> roztoče).
> Bronislav Gruna
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864)

Pepan napsal:
>V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela
>prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita
>produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně
>spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak
>šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší
>odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se
>hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že
>naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými
>manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni
>naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo
>šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím
>monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na
>stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek
>samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Pepan se dotkl podstaty věci, i když možná nechtíc. VMS jako monitoring varoázy je součástí tzv. integrovaného boje proti škůdcům (IPM = Integrated Pest Management). Ivan Černý o tom měl velmi pěknou přednášku na setkání příznivců VMS v Brně i Třešti. Podstata IPM spočívá v udržování roztoče pod hranicí škodlivosti za využití různých prostředků, z nichž tvrdá chemie přichází na řadu až jako poslední. Jestli si dobře pamatuji, stojí IPM v případě kleštíka na těchto pilířích: 1. stálý monitoring populace roztoče, 2. důkladné poznání nepřítele (biologie roztoče), 3. šlechtění na varoatoleranci, 4. používání biologických metod tlumení, 5. používání "měkké" chemie (organické kyseliny aj.), 6. teprve v indikovaných případech použití "tvrdé" chemie (varidol, gabon). VMS jako systém sdílení informací by měl přispívat k bodu 1, 2 i 3. Přijetí IPM je změna filozofie - roztoče nelze vyhubit, proto se jen udržuje pod hranicí škodlivosti za minimálního zatížení medu a vosku rezidui. Omlouvám se Ivanovi Černému za povrchní výtah z jeho přednášky. Doufám, že článek o IPM brzy vyjde v Moderním včelaři. Hodně k IPM je na Fascinovaném včelaři. Stačí zadat IPM do vyhledávače na blogu. Na závěr si "rýpnu" do Pepana :-): Možná se VMS přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost roztoče).
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34869)

Takové srovnávacítabulky musí nutně mít mnohem více a přesnějších číse.l Tento systém zatím nemůže zdaleka o ničem vypovídat. Statistika je přesný součet nepřesných čísel a je li to postaveno takto jak to je. moc to nepřinese Př. třicet mých včelstev mělo spad po první fumigaci 3-5 samiček ale z toho 2 měla spad 200 a více Dám li do tabulky těch 200 je to na poplach, jestli to sprůměruju také, to bude to samé použiju li ten spodní zjištěný údaj. tak spím na vavřínech a přece je něco špatně. nastolený přehled by mohl být dobrý ale ne dělaný laiky kteří nic nevědí o statistických výpočtech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 13:58:30
> ----------------------------------------
> >s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou
> rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat
> o stavo v oblasti
> ---
> Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z
> toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina
> problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou
> vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost
> postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v
> budoucnu hodit.
> -------
>
> Problém některých věcí je, že si někdo myslí že ví jak mají fungovat a z
> toho je jim zřejmé, že fungovat nemůžou.
>
> VMS je systém sdílení dat, informací a znalostí.
> To že může nahradit stávající systém určování léčby dle nepřesných zimních
> vyšetření na rok dopředu je taková třešnička na dortu.
>
> ALe je ve světě známo a prokázáno, že je rozdílná dynamika VD v
> jednotlivývh letech i v různých včelstvech.
>
> Kdo byl v Brně a třeba teď v Třešti, tak může tušit, k čemu mu ta data
> budou. Jemu i ostatním.
> Je to o dynamice - a tady třeba vliv jednoltivých roků /počasí/ bude
> stejný. Tedy že to letos jede víc či míň.
> Každý si pak porovná své spady třeba s loňskou křivkou.
>
> Když si někdo počte na Fascinovaném včelaři,. tak se tam dozví, že někdo ve
> světě dělá vědu z toho, že je třeba stanovit ten práh, kdy se má začít
> léčit, jak odhadnout
> podle něčeho (spadu) množství VD ve včelstvu, a kolik jeho včelstva bez
> poškození vydrží.
> A nakonec poznat odolnější včelstva nebo místa na stanovišti - pokud to má
> někdo roztrkané.
>
> V MV2009/1 je třeba článek a vzoreček z něho bude právě zakomponován ve
> VMS09. Takže tam pak po letech každý uvidí jaká je dynamika a jednoduše jí
> bude moc srovnat s minulými roky.
>
> VMS je právě o tom, že i na každém stanovišti je jiná situace není
> normální půl roku dopředu nařizovat léčenípro celopu republiku či kraj. To
> si asi každý musí rozhodnout sám. Čím víc informací bude mít tím lépe.
>
> Jen tak mimochodem, podle čeho by ta veterina Pepane měla určovat léčení
> (když tak selhala v 2007) ?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: Vcely v Bilem dome - clanek v anglictine (34855)

On Tuesday 24 of March 2009 08:46:00 Martin Olsak wrote:
> Pratele,
> NY Times informoval nedavno sve ctenare o planech Mr. and Mrs. Obama
> na zalozeni zelinarske zahrady na pozemcich Bileho domu:
> http://www.nytimes.com/2009/03/20/dining/20garden.html?_r=1
>
> V ramci teto aktivity se mistni udrzbar (a vcelar) bude starat o dva uly.
> Ain't that lovely? (Neni to mile?).
>
> Martin

No a videl jste nekdo v televizi Mrs. Obama, jak pomalu hledala "vypinac" na
rici a vidlich :)


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868)

>s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
---
Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v budoucnu hodit.
-------

Problém některých věcí je, že si někdo myslí že ví jak mají fungovat a z toho je jim zřejmé, že fungovat nemůžou.

VMS je systém sdílení dat, informací a znalostí.
To že může nahradit stávající systém určování léčby dle nepřesných zimních vyšetření na rok dopředu je taková třešnička na dortu.

ALe je ve světě známo a prokázáno, že je rozdílná dynamika VD v jednotlivývh letech i v různých včelstvech.

Kdo byl v Brně a třeba teď v Třešti, tak může tušit, k čemu mu ta data budou. Jemu i ostatním.
Je to o dynamice - a tady třeba vliv jednoltivých roků /počasí/ bude stejný. Tedy že to letos jede víc či míň.
Každý si pak porovná své spady třeba s loňskou křivkou.

Když si někdo počte na Fascinovaném včelaři,. tak se tam dozví, že někdo ve světě dělá vědu z toho, že je třeba stanovit ten práh, kdy se má začít léčit, jak odhadnout
podle něčeho (spadu) množství VD ve včelstvu, a kolik jeho včelstva bez poškození vydrží.
A nakonec poznat odolnější včelstva nebo místa na stanovišti - pokud to má někdo roztrkané.

V MV2009/1 je třeba článek a vzoreček z něho bude právě zakomponován ve VMS09. Takže tam pak po letech každý uvidí jaká je dynamika a jednoduše jí bude moc srovnat s minulými roky.

VMS je právě o tom, že i na každém stanovišti je jiná situace není normální půl roku dopředu nařizovat léčenípro celopu republiku či kraj. To si asi každý musí rozhodnout sám. Čím víc informací bude mít tím lépe.

Jen tak mimochodem, podle čeho by ta veterina Pepane měla určovat léčení (když tak selhala v 2007) ?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (77.104.235.34) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864)

>s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v budoucnu hodit.

Vzpomente si na Mendela a jeho fazole.

Takze muzeme zjistit ze to nijak nepomaha v boji proti roztoci, ale diky analyze muzeme zjistit udaje jine. Netvrdim ze to povede k ceste a reseni ale je tu nenulova sance ze tim pomohou necemu jinemu.

vikingove v kanade - otazka klimatu
http://www.severskaspolecnost.cz/dobrodr/dobr0003.htm

Epigenetika je o tom co jíme, jak žijeme, a jak se máme rádi
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1516

Teorie her
http://scienceworld.cz/biologie/Teorie-her-predpovedela-aliance-krkavcu-4752

Jen jsem chtel prinest trochu pozitivniho mysleni nic vic.

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34837) (34858)

Přesně tak. Dodržujeme přesně nařízení KVS. Vloni jsme přišli o včelstva, letos máme většinou nuly.
Tonda
>Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846) (34850) (34852) (34859) (34865)

To je pak věcí, jak kdo vnímáme slabé včelstvo spíše by vyhovovalo dělení na 1 nástavek slabá 2. střední 3. silná a 4. super silná a podobně

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 24.3.2009 11:39:15
> ----------------------------------------
> Pepan:>Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak
> často vracet do úlu
>
> pepan
>
> .......
> Nemusíš, pokud se stane a je v 3kilovém včelstvu (počítáno bez plodu) kilo
> létavek (zbytek jsou stále mladé včely a pár trubců) a z 1,5kg včelstva se
> stane v silné snůšce létavek kilo, tak které včelstvo lépe využívá snůšku?
>
> Jen vědět, jak nato, že místo rojovky a jednoho silného a pasivního
> včelstva mám dvě aktivní s větším podílem létavek. Jde o standard, který se
> běžně provádí jako jeden z úkonů včelaře. V NASA se to ale asi neučí.
> Jinak by jsi to věděl a nechal putny putnami. U pár včelstev do třiceti se
> to vlastně nedá moc porovnat, ale jestli máš stovku silnou a dvě stovky
> včelstev slabších, tak ti garantuji, že z těch dvou stovek dobře vedených
> slabších včelstev vytočíš mnohem více medu než z té stovky, která je na
> hraně s pádem do rojovky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846) (34850) (34852) (34859)

Pepan:>Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak často vracet do úlu

pepan

........
Nemusíš, pokud se stane a je v 3kilovém včelstvu (počítáno bez plodu) kilo létavek (zbytek jsou stále mladé včely a pár trubců) a z 1,5kg včelstva se stane v silné snůšce létavek kilo, tak které včelstvo lépe využívá snůšku?

Jen vědět, jak nato, že místo rojovky a jednoho silného a pasivního včelstva mám dvě aktivní s větším podílem létavek. Jde o standard, který se běžně provádí jako jeden z úkonů včelaře. V NASA se to ale asi neučí. Jinak by jsi to věděl a nechal putny putnami. U pár včelstev do třiceti se to vlastně nedá moc porovnat, ale jestli máš stovku silnou a dvě stovky včelstev slabších, tak ti garantuji, že z těch dvou stovek dobře vedených slabších včelstev vytočíš mnohem více medu než z té stovky, která je na hraně s pádem do rojovky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854)

Již jsem to tady psal jednou
V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 10:09:55
> ----------------------------------------
> T. Heřman napsal:
>
> > A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> > proto zapojený do VMS?
>
> Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni
> takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po
> vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.
> .............
>
> Co třeba třetí cesta?
> :)
>
> Včelaři, kteří nechtějí, aby jim hynula včelstva ani teď ani v budoucnosti
> - používají VMS, vyhodnocují varrotoleranci u svých včelstev, vybírají k
> chovu jen ta tolerantní a nasazují případná léčiva ve správný čas. (suplují
> tak trochu přírodní výběr, který nefunguje, když se léčí na 0 roztočů a
> nevyhodnocuje).
>
> A zbytek včelařů, kterým je to jedno, a kterým včelstva varroanetolerantní
> jednou za čas stejně uhynou, protože roztoče si šlechtíme tím víc, čím víc
> chemie se použije. (přírodní výběr je stejně jednou dožene, pokud se
> sestane zázrak a vyšlechtěný roztoč sám nezmizí).
>
> Takže není proč a komu nadávat :)
> Kdo se připraví, má šanci, že mu vždy většina včelstev přežije.
> Kdo na to kašle, bude po zásluze odměněn a možná i odrazen :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34837) (34858)

Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

pepan
---------

Aha :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 24. 3. 2009
Re: VMS je temer prazklad pro vedeckou praci (34861)

Petr Miksovsky:
Onen system VMS by mohl mit daleko vetsi dopad a vyznam nez si autori vubec pri vzniku mysleli. Na velkou cast objevu se prijde systematickym dlouhodobým pozorovanim.
---
Autoři si byli vědomi od samého počátku /mohu dosvědčit :-) / ale v současné době jsou za Kašpary už jenom tím, že používají internet a věří že se dá v českém včelařství /tedy nějaké jeho části/ něco změnit. A navíc dobrovolnou prací včelařů.

Právě aby data z VMS měla větší vypovídací se připravuje lepší verze VMS09.

Možná právě proto, že si někteří uvědomují, že VMS spojí pozorné/aktivní/... včelaře a ti získají značné společně sdílené knoh how a data, má VMS takové problémy.

Když projekt přežil první rok (to je většinou problém), tak má šanci přežít příštích pět let.
A data co v něm v té době budou mít mimořádnou hodnotu.
A možná by mohly i pár včelařům v rozhodnutí, jak léčit a zachránit včely.

S VMS09 bude ale konec naivního altruismu a systém bude mít dvě úrovně - pro členy a pak pro ostatní co dostanou jen obecné informace.
A přechod mezi úrovněmi nebude pro novězaregistrované otázkou chvilky, takže pokud má někdo v ůymslu se přihlásit, ať se zaregistruje co nejdřív. Určitě může zadat zimní spad.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (77.104.235.34) --- 24. 3. 2009
VMS je temer prazklad pro vedeckou praci

Onen system VMS by mohl mit daleko vetsi dopad a vyznam nez si autori vubec pri vzniku mysleli. Na velkou cast objevu se prijde systematickym dlouhodobým pozorovanim. Cim vetsi mnozstvi a casovy usek tim samozrejme lepsi. Vsimnete si napriklad jak cenne udaje jsou o teplote a pocasi pred 100 a vice lety, popripade historicke zaznamy z lodnich deniku. (s ohledem na diskuzi o klimatu). Neznam obdobny rozsah mereni tykajici se jednoho hmyziho druhu a jednoho roztoce. Chce se mi rict skoda ze se toho projektu neujala a nevzala pod patronaci nejaka vysoka skola.

Jinak doporucuji precist tento clanek.

O jedno z největších překvapení v evoluční biologii 20. století se postarali paleontologové Stephen Jay Gould a Niels Eldredge, kteří v šedesátých letech publikovali teorii přerušovaných rovnováh (punktuační teorii evoluce). Podle ní se druhy nevyvíjejí tak, jak si představoval Darwin, tj. postupným rovnoměrným hromaděním drobných změn, gradualisticky, ale ve skocích časově......
http://www.vesmir.cz/clanek/ernst-mayr-a-teorie-prerusovanych-rovnovah

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Vávra (e-mailem) --- 24. 3. 2009
Fw: FW: Jak poznat mrtvici


----- Original Message -----
From: "Jindřich Černý" <JinCerny/=/seznam.cz>
To: <JinCerny/=/seznam.cz>
Sent: Monday, March 23, 2009 3:32 PM
Subject: FW: FW: Jak poznat mrtvici


>
>
>
> Jak rozpoznat mrtvici - důležité!
> # Můžeš zachránit i život.
> #
> # Pro začátek jedna opravdová příhoda.
> # Na jednom grilování Lenka najednou omdlela a spadla. Bylo jí nabídnuto
> zavolat
> # záchranku, ale ona každého ubezpečovala, že je jí dobře a že se jí jen
> udělalo
> # špatně kvůli svým novým nerozchozeným botám. I přesto, že byla bledá a
> chvěla
> # se, pomohli jí očistit a posadili jí ke stolu. Celý zbytek večera byla
> Lenka
> # usměvavá a veselá. Pozdě večer po grilování Lenky manžel nato všem
> zavolal a
> # oznámil, že jeho manželka byla přece jen hospitalizována. O hodinu
> později
> náhle
> # zemřela. Při zahradní slavnosti totiž utrpěla mozkovou příhodu. Kdyby
> její
> # přátelé věděli, jak se dají rozpoznat znaky mrtvice, mohla Lenka ještě
> žít!
> #
> # Neurologové tvrdí, že pokud se pacient dostaví nejdéle do 3 hodin od
> příhody,
> # může být zachráněný. Tvrdí, že trik je v tom nejen rozpoznat a správně
> # diagnostikovat mrtvici, ale i dopravit pacienta do 3 hodin k lékaři,
> který
> mu
> # může pomoci.
> #
> # Jak rozpoznat mrtvici:
> # nejlehčí metoda jak jí poznat, je komunikovat s postiženým takto:
> poprosit
> ho,
> # aby se zasmál - což zřejmě nebude schopen poprosit ho, aby řekl
> jednoduchou větu
> # - může mluvit nesrozumitelně a zmateně poprosit ho, aby zvednul obě
> ruce -
> což
> # mu nepůjde anebo jen velmi těžko poprosit ho, aby vyplázl jazyk - pokud
> je
> jazyk
> # pokřivený a kroutí se ze strany na stranu, je to znak mrtvice. Pokud má
> # postižený problém vykonat alespoň jeden z hora vyjmenovaných kroků, je
> třeba
> # ihned zavolat záchranku.
> #
> # Jeden kardiolog tvrdí, že pokud každý člověk, který obdrží tento email a
> pošle
> # ho dál alespoň dalším 10 lidem, si může být jistý, že bude zachráněn (i
> díky
> # němu) alespoň jeden lidský život. Denně nám přichází tolik otravných a
> nic
> # neříkajících e-mailů, že by jsme mohli aspoň jednou zaplnit síť něčím
> # užitečným, nemyslíte?
> #
> # Popsané příznaky odpovídají tomu, co "bolest na hrudi" u infarktu
> myokardu.
> # Pouze srdce není tak nebezpečné jako mozek, léčí se lépe a k léčbě dává
> víc
> # času, protože srdce bez kyslíku vydrží déle než mozek. Nesnáším
> řetězové
> maily,
> # tohle je první, který se mi líbí.
> #
> # plk. Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.
> # Přednosta neurochirurgické kliniky
> #
> #
> #
> #
> #
> #
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.0.238 / Virus Database: 270.11.21/2014 - Release Date: 03/20/09
> 06:59:00
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846) (34850) (34852)

Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak často vracet do úlu

pepan

PS
Gusto vždycky se zasekneš na něcem a přestaneš myšleku rozvíjet
Do teď byjs dobrý


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 24.3.2009 00:59:35
> ----------------------------------------
> Jakou hmotnost mají roje a jakým včelstvem takový slabší roj je? Dokážou
> využít silnou snůšku?
>
> Májový roj za fůru sena stojí. Proč asi? Jestli je dubnový a květnový roj
> stejně vitální, a přitom bývá takové včelstvo hmotnostně slabší, než siláci
> v řadě, které když přepadně počasí, tak se stejně vyrojí. Tak co ty roje
> žene k takové snůškové aktivitě, když mají celé léto na nové uhnízdění?
>
> Včely dokážou donést med i do krabice od banánů. Proč by mělo platit to, že
> jen hodně včel donese hodně medu? Protože jsou roky mizerné, průměrné a
> naprůměrné. Ale takové roky jsou technickým a u včelaře technologickým
> problémem ne genetickým, protože i slabé včelstvo dokáže donést hodně ze
> silné snůšky. Včelař to ví, včely to ví, ale to slovo genetika je tak
> zajímavý, že?
>
> ..........
> (e-mailem) --- 23. 3. 2009
> Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)
>
> ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem
>
> (pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34837)

Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 23:29:25
> ----------------------------------------
> Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je
> zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto
> blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky.
> ------
> A přesto byly ZO nebo celé okresy kde se Gabon neobjednával a nebo rozdával
> až v srpnu. I když včelaři o něj žádali, nebo na vyšší spad upozorňovali.
> Těch přípoadů bylo v ČR velmi mnoho.
> Takže je třeba rozdělovat zda včelaři, nebo funkcionáři.
>
> A jestli postihnou úhyny 70% včelařů v ČR, tak
> a/ ze tří včelařů jsou dva .....
> b/ možná chyba v systému.
> ------
> Pokud platí A, pak je třeba snížit stav včelařů na 1/3 a problém je
> vyřešen. V případě B, nevím.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re:osb desky (34838)

Podívej se na
http://www.vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastalb&cat=0&pos=0

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: osb desky
> Datum: 23.3.2009 23:17:32
> ----------------------------------------
> Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34832)

a nebyly by nějaké materiály


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 23:01:15
> ----------------------------------------
> To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A
> STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách
>
> Pepan
> -------
> To jsi měl být v Třešti, bylo tam na toto téma dost zajímavých
> přednášek:-))
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 24. 3. 2009
Vcely v Bilem dome - clanek v anglictine

Pratele,
NY Times informoval nedavno sve ctenare o planech Mr. and Mrs. Obama
na zalozeni zelinarske zahrady na pozemcich Bileho domu:
http://www.nytimes.com/2009/03/20/dining/20garden.html?_r=1

V ramci teto aktivity se mistni udrzbar (a vcelar) bude starat o dva uly.
Ain't that lovely? (Neni to mile?).

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853)

T. Heřman napsal:

> A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> proto zapojený do VMS?

Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.
..............

Co třeba třetí cesta?
:)

Včelaři, kteří nechtějí, aby jim hynula včelstva ani teď ani v budoucnosti - používají VMS, vyhodnocují varrotoleranci u svých včelstev, vybírají k chovu jen ta tolerantní a nasazují případná léčiva ve správný čas. (suplují tak trochu přírodní výběr, který nefunguje, když se léčí na 0 roztočů a nevyhodnocuje).

A zbytek včelařů, kterým je to jedno, a kterým včelstva varroanetolerantní jednou za čas stejně uhynou, protože roztoče si šlechtíme tím víc, čím víc chemie se použije. (přírodní výběr je stejně jednou dožene, pokud se sestane zázrak a vyšlechtěný roztoč sám nezmizí).

Takže není proč a komu nadávat :)
Kdo se připraví, má šanci, že mu vždy většina včelstev přežije.
Kdo na to kašle, bude po zásluze odměněn a možná i odrazen :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851)

Zdravim,

> Domnívám se, že jarní nátěr plodu v roce 2008 již byl zbytečný, pokud byla
> správně provedena fumigace. U mě i bez jarního léčení roztoči nebyli (až na
> výjimky). Možná na některých lokalitách to bylo jinak? Má někdo konkrétní
> čísla, kolik roztočů padalo po jarních nátěrech?

U nas se na jare 2008 az na odhadem 5 vyjimek nenatiralo a roztoci nejsou, letos je nejhorsi vysledek z rozboru zimni meli 2 v.d. na smesny vzorek, v globalu je to max 10roztocu na 300 vcelstev. Takove vysledky starsi vcelari dlouho nepamatuji a zdrejme zavladne spokojenost. Ja si ale rovnez nemyslim ze je to (jen) nase zasluha. Bohuzel se mi paradoxne zda, ze roztoc ted VMS nepreje tak jak by mohl :-)) Je tu nebezpeci ze to vysumi...

K te realite bohuzel musim souhlasim se Stonjkem, vetsine vcelaru u nas je to (doufam, ze zatim) naprosto jedno, na prosbu o vlozeni podlozek pro ziskani nejakych dat, abychom v lete vedeli jak jsme na tom se nikdo neprihlasi ci primo reknou, ze to delat nebudou ani kdyz clovek jako posledni argument vytahne vet. vyhlasku ze min dva musi :-)) Takova je zatim u nas realita.


> A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> proto zapojený do VMS?

Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846) (34850)

Jakou hmotnost mají roje a jakým včelstvem takový slabší roj je? Dokážou využít silnou snůšku?

Májový roj za fůru sena stojí. Proč asi? Jestli je dubnový a květnový roj stejně vitální, a přitom bývá takové včelstvo hmotnostně slabší, než siláci v řadě, které když přepadně počasí, tak se stejně vyrojí. Tak co ty roje žene k takové snůškové aktivitě, když mají celé léto na nové uhnízdění?

Včely dokážou donést med i do krabice od banánů. Proč by mělo platit to, že jen hodně včel donese hodně medu? Protože jsou roky mizerné, průměrné a naprůměrné. Ale takové roky jsou technickým a u včelaře technologickým problémem ne genetickým, protože i slabé včelstvo dokáže donést hodně ze silné snůšky. Včelař to ví, včely to ví, ale to slovo genetika je tak zajímavý, že?

...........
(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)

ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem

(pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833)

Stonjek napsal:
>republika byla celoplošně přeléčena jarním ošetřením,
>které jediné se blíží účinností ke 100%.

Domnívám se, že jarní nátěr plodu v roce 2008 již byl zbytečný, pokud byla správně provedena fumigace. U mě i bez jarního léčení roztoči nebyli (až na výjimky). Možná na některých lokalitách to bylo jinak? Má někdo konkrétní čísla, kolik roztočů padalo po jarních nátěrech?

>Tím se také ukáže co je cenější, jestli vzdělaný
>včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
>kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS.

A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a proto zapojený do VMS?
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)

ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem

(pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 22:16:59
> ----------------------------------------
> Pepan:>My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek .<
> ......
> Užitek (výnos medu) je hlavně technický, technologický       problém, ne
> genetický. Je zdroj potravy, je výnos. Je-li špičkový rok r., je medu
> dostatek. Jeli rok (počasí) špatný, med není. To jsou vlivy na výnos medu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34844)

přesně tak

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 22:30:20
> ----------------------------------------
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL.
>
>
> Snad se nepletu, ale o toto se snaží ing. Čermák u svého kmene vigor -
> Silná včelstva s menší zaplodovanou plochou.
>
>
> petr j.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 23. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805) (34813) (34826) (34828)

Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. Aby všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejjednodušší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na cizích řešeních.
-----------------------------------------------------------
Zkoušel jsem o víkendu papiňák s hadicí. Ono to sice fungovalo, ale tepelná účinnost byla malá. Kdo má výkonný plynový hořák, tak tomu to stačí. Problém je vtom, že při ohřevu vody v tlakovém hrnci uniká hodně tepla do okolí. Další ztráta tepla je při proudění páry hadicí.
Při ohřevu vody je známo, že nejmenší energetickou účinnost má ohřev na elektrickék plotýnkovém vařiči, pak na plynovém hořáku a nejlepší v rychlovarné konvici.
Proto optimální řešení je použití elektrického izolovaného vyvíječe páry, napojeného přímo na izolovanou bednu, nebo sud s rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 23. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805) (34813) (34826) (34828)

Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. Aby všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejjednodušší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na cizích řešeních.
-----------------------------------------------------------
Zkoušel jsem o víkendu papiňák s hadicí. Ono to sice fungovalo, ale tepelná účinnost byla malá. Kdo má výkonný plynový hořák , tak tomu to stačí. Problém je vtom, že při ohřevu vody tlakovém hrnci uniká hodně tepla do okolí. Další ztráta tepla je při proudění páry hadicí.
Při ohřevu vody je známo, že nejmenší energetickou účinnost má ohřev na plotýnkovém vařiči, pak na plynovém hořáku a nejlepší v rychlovarné konvici.
Proto optimální řešení je použití elektrického izolovaného vyvíječe páry, napojeného přímo na izolovanou bednu, nebo sud s rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843)

Pepan:>My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek .<
.......
Užitek (výnos medu) je hlavně technický, technologický problém, ne genetický. Je zdroj potravy, je výnos. Je-li špičkový rok r., je medu dostatek. Jeli rok (počasí) špatný, med není. To jsou vlivy na výnos medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34836)

v knihovnách je internet povinný

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 19:25:12
> ----------------------------------------
> Já mám jiný názor, VMS je dobrý pro orientaci když nic jiného a pokud se ještě
> zdokonalý bude ještě lepší. Co se týče dostupnosti internetu tak dnes už na
> každé vesnici je internet i veřejný, který vlastní obce nebo knihovny. Jsou tam
> i mladí naše děti a ty si s tímto problémem poradí a kdo chce informace tak se
> na Ty mladé nakontaktuje. Lepší nějaká informace než žádná. Jistě, že se každý
> musí spolehnot na své informace od svých včel. Ale nevím proč je ve svazu na
> ústředí takový odpor a to samé je u Dolu tam se tomu též brání. Mám pocit, že
> Dol má strach aby nepřišel o kšeft. Zbytečná obava. Franta
>
>
>
>
> Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže
> > mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí
> > oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to
> > také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď
> > není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní
> > včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním
> > ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že
> > teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co
> > je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav
> > včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma
> > skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří!       
> >         Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829)



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL.


Snad se nepletu, ale o toto se snaží ing. Čermák u svého kmene vigor -
Silná včelstva s menší zaplodovanou plochou.


petr j.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831)

Ten slabší jedinec sice má velkou šanci přežít s nízkou nákazou VD , je to však dáno nízkým počtem plodu (málo plodu = málo VD) někdy také taková včelstva ani nevychovávají trubce.S tou nákazou jinými patogeny máš také pravdu , Roztoči v rostlinné i živočišné říši beze sporu jsou největšími přenašeči chorob. Právě proto by byla potřeba včela s delším životem a jestli by za sezönu bylo ve včelstvu o jednu generaci méně představ si kolik rostočů by to bylo méně. My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek . Ne jen, aby přežívala.
Tím se zase dostaneme ke šlechtění.
Zatím se všichni předhánějí kolik od jejich matek se vytočí a maximálně se sleduje čisticí pud Nikdo se zatím nezabývá počtem obsednutých rámků a plochou plodu ve včelstvech nebo hledat cestu jak by naše včely přestaly VD šmakovat. Jistě by taky stálo za to i u silných včelstev s vysokým spadem samiček VD matku měnit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 19:51:45
> ----------------------------------------
> Vidím to jinak. Nevím, ale napadá mne slovo genocida, kterou provádí včelař
> na včelách. Jak může vědět včelař, že právě likvidace jedince projevující
> se slabším množství dělnic v určitém období, nemůže být geneticky mnohem
> odolnější, než silné včelstvo, které během 1 měsíce může podlehnout
> cyklickým projevům nákazy (VD), který také vidím jinak než se podává.
>
> Cyklický projev třebas není tak vidět v místech, kde nejsou tolik
> koncentrovaná včelstva. Proč? Je otázkou křivka nejen parazita v úlu, ale i
> dalších virů a baktérií, kterými je roztoč infikován. Otázkou není tedy
> cyklika vývojového stadia populace roztočů, ale zdravotní stav roztoče,
> který i při malém počtu roztočů v úlu, může Tvé silné včelstva smést jak
> nic.
>
> Proto je otázkou kolik je v tuhle chvíly foretických roztočů a hlavně
> jejich zdravotní stav. (infikace viry) A babo raď, jakto, že někde viry
> jsou na minimu a někde je klinický projev každý rok.
>
> .......
> > (e-mailem) --- 23. 3. 2009
>
> Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)
>
> Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro
> všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí
> dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si
> na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle
> přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co
> špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými
> geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně
> tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
zo jičíněves (34730)

Dobrý den,

zda-li je tu někdo z Jičíněvsi? Potřeboval bych kontakt na někoho z
místních, abych se domluvil ohledně přesunu včel do Jičíněvsi.

prosím pošlete na můj mejl: mireki /=/ volny.cz


Děkuji,

Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.171.89) --- 23. 3. 2009
Re: Vyloučení učitele včelařství z ČSV. (34807) (34809) (34810)

Myslím,že mladých a schopných lidí je dost jen se jim musí nabídnout prostor.Sami se většinou nebudou cpát do něčeho kde sedí již léta někdo jen ze setrvačnosti,ješitnosti a jiných důvodů.Dva příklady z praxe,nebudu jmenovat!Na posledním sjezdu byla zvolena jistá komise,ale jaksi se chvilku zaponmělo říci kdo je předseda.Dotyčný už notorický předseda se na to tvářil hodně nerudně.Na to přednášející doplnil,že předsedou je samozřejmě přítel xy ten se otočil a řekl no proto!Dnes už tam není.Druhý příklad,příprava delegátů na sjezd a do ÚV ČSV.Delegáti zvoleni prohlásil dotyčný na okresní konferenci a do ÚV nikdo nechcete tam zůstanu já.Slušní lidé zůstali šokovaní a bylo "vymalováno"!Nemůžeme se divit,že teď se chtějí třeba ve Strakonicích zbavit př.Kiliána.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 3. 2009
Re: osb desky (34838)

Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?
-------
Zrovna dnes jsme se o tom bavil s kamarádem. Já z nich dělal rámy, když jsem se nechal zblbnout a vyráběl polystyrénové úly 9cm izolace. Neosvědčily se, nesnášely vlhko z kondenzace vody. Drolily se.
Kolega naopak má venku už pár let nějakou OSB desku a je stále dobrá.
Někdo tady kdysi psal, že snad nejsou určené do vlhka. A vyjímečně jsem s ním souhlasil :-)))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34836)

A to považte, že EU chce do českého zemědělství (dnes Gandalovič) nasypat miliardu Kč na podporu internetu a informatiky. Zde by mohlo české včelařství také získat, ale kdo se o to postará?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 23. 3. 2009
osb desky

Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833)

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky.
------
A přesto byly ZO nebo celé okresy kde se Gabon neobjednával a nebo rozdával až v srpnu. I když včelaři o něj žádali, nebo na vyšší spad upozorňovali. Těch přípoadů bylo v ČR velmi mnoho.
Takže je třeba rozdělovat zda včelaři, nebo funkcionáři.

A jestli postihnou úhyny 70% včelařů v ČR, tak
a/ ze tří včelařů jsou dva .....
b/ možná chyba v systému.
------
Pokud platí A, pak je třeba snížit stav včelařů na 1/3 a problém je vyřešen. V případě B, nevím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833)

Já mám jiný názor, VMS je dobrý pro orientaci když nic jiného a pokud se ještě zdokonalý bude ještě lepší. Co se týče dostupnosti internetu tak dnes už na každé vesnici je internet i veřejný, který vlastní obce nebo knihovny. Jsou tam i mladí naše děti a ty si s tímto problémem poradí a kdo chce informace tak se na Ty mladé nakontaktuje. Lepší nějaká informace než žádná. Jistě, že se každý musí spolehnot na své informace od svých včel. Ale nevím proč je ve svazu na ústředí takový odpor a to samé je u Dolu tam se tomu též brání. Mám pocit, že Dol má strach aby nepřišel o kšeft. Zbytečná obava. Franta




Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže
> mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí
> oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to
> také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď
> není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní
> včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním
> ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že
> teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co
> je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav
> včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma
> skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří!       
>         Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34834)

Ono to není tak jednoduché. Kde byla rozšířena včelaři kraňka, mohlo to být
jako u nás, celá generace ve velké oblasti mohla pocházet původně z
několika málo chovů nebo jen z jednoho a tím byla geneticky silně
stejnorodá, citlivost všech včelstev byla zhruba stejná a taky potom na
varaózu všechny padaly stejně. Obnovení původního chovu místní včely mohlo
znamenat aspoň částečné obnovení genetické různorodosti, najednou se
objevily v chovech vedle sebe včelstva hodně citlivé na varaózu i včelstva
málo citlivé, takže vznikl prostor citlivá včelstva vyřadit nebo nechat
uhynout a málo citlivá rozchovávat a dále šlechtit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 23, 2009 6:49 PM
Subject: Re: zdravotní stav včel


> Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ
> Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí
> žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a
> vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co
> nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu
> Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc
> odolná proti kleštíku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827)

Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc odolná proti kleštíku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827)

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky. Jak to dopadlo ví každý sám. Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829)

To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách

Pepan
-------
To jsi měl být v Třešti, bylo tam na toto téma dost zajímavých přednášek:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829)

Vidím to jinak. Nevím, ale napadá mne slovo genocida, kterou provádí včelař na včelách. Jak může vědět včelař, že právě likvidace jedince projevující se slabším množství dělnic v určitém období, nemůže být geneticky mnohem odolnější, než silné včelstvo, které během 1 měsíce může podlehnout cyklickým projevům nákazy (VD), který také vidím jinak než se podává.

Cyklický projev třebas není tak vidět v místech, kde nejsou tolik koncentrovaná včelstva. Proč? Je otázkou křivka nejen parazita v úlu, ale i dalších virů a baktérií, kterými je roztoč infikován. Otázkou není tedy cyklika vývojového stadia populace roztočů, ale zdravotní stav roztoče, který i při malém počtu roztočů v úlu, může Tvé silné včelstva smést jak nic.

Proto je otázkou kolik je v tuhle chvíly foretických roztočů a hlavně jejich zdravotní stav. (infikace viry) A babo raď, jakto, že někde viry jsou na minimu a někde je klinický projev každý rok.

........
> (e-mailem) --- 23. 3. 2009

Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)

Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 23. 3. 2009
Re: Velké balení cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784) (34795) (34796)

tak to by ses divil. Slyšel jsem od kamaráda, že když předloni udělali na letišti na ruzyni cizinecká s celníky kontrolu na nelegální zaměstnanost, tak odlapili několik lidí , většinou z ruskojazyčných zemí ,například z organisace , která zajišťuje úklid v areálu , bez platných povolení a víz. Takže tady je možné vše. Přitom příslušníci policie kteří tam mají pracovat jsou znovu prověřováni. A co třeba ten zubař ? Vietnamec , co si "podá žádost " a hned nastoupí ? A najdou se tady různí kocábové , co je stále podporují. Tak proč ne černoch - na černo na berňáku !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)

Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!
DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL. Také by bylo dobré hledat včelstva která mají kratší vývoj od vajíčka k vylíhnutí. Příkladně některé odrůdy př. brambor, škůdcům chutnají více jiné méně. Pojedu li někam s manželkou vlakem ona si donese domů nejméně jednu blechu a já nic. Postřiky, chemie, léčení nic neřeší trvale. To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 14:05:15
> ----------------------------------------
> Dobrá budeme přepírat něco chytřejšího. Definuj slovo slaboch a souvislost
> mezi úhynem na VD. Slabé včelstvo přeci nemusí mít ani jednoho roztoče a
> nemusí mít žádný symptom virové infekce a může být velice dobré v obraně
> česna. Kde bereš tu jistotu, že právě slabší zazimované a vyzimované
> včelstvo není dobrým selektivním řešením pro problém s roztoči?
> ..........
> pepan:>zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne
> slabochů .<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 23. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805) (34813) (34826)

Děkuji všem za rady.Skusím nějaké úpravy a určitě dám vědět jak to funguje.J
------
Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. ABy všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejednoduší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na ciczích řešeních.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819)

V této souvislosti jsem si vzpoměl na jeden starý vtip z dětství: Po ulici jde pán a sype kolem sebe bílý prášek. Kolemjdoucí se s podivem ptá, co to dělá. "Sypu prášek proti slonům" odpověděl. "Ale vždyť tady žádní sloni nejsou" na to druhý. "No vidíte jak je účinný!"

Příčinou bude s velkou pravděpodobností přirozený cyklus vývoje populace parazita a hostitele. Po hromadných úhynech hostitele dojde logicky ke zhroucení populace parazita. Potrvá opět několik let, až se přemnoží. Samozřejmě toto ovlivňují včelaři svým léčením. Pokud ale nepřizpůsobí metody léčení vývojovému cyklui parazita, budou se úhyny opakovat. Naštěstí máme VMS a ten již poskytuje cenná data. Včelaři, kteří měli potřebné informace, nemuseli v roce 2008 do podzimu vůbec léčit. Na většině ze svých 14 stanovišť jsem v roce 2008 neprováděl žádný jarní nátěr, žádnou aplikaci kyseliny mravenčí, žádný gabon a na podzim stačila jediná fumigace, aby byla včelstva bez roztočů (padalo v průměru do 50 roztočů). Naproti tomu v kalamitním roce 2007 na některých stanovištích mohl jedině včas vložený gabon zabránit úhynům. I po gabonu padaly po fumigaci na podzim stovky roztočů. Podobná situace byla v kalamitním roce 2002 (úhyny na melecitózu a varoázu). Následoval rok 2003 také prakticky bez roztočů.

Proto nesouhlasím s prohlášením SVS a vedení ČSV, že pomohla dotace na léčiva a včelaři lépe léčili. Stejně jako jsem loni nesouhlasil, že za kalamitu mohou včelaři. Příčina je v systému léčení "naslepo", bez znalosti aktuální situace.

Pokud chcete pomoci změnit tento systém, zapojte se do sledování vývoje populace kleštíka v systému VMS. Veškeré informace včetně návodu na registraci najdete na http://www.varroamonitoring.cz

Bronislav Gruna

--------------------------------
pavel (213.191.104.250) --- 23. 3. 2009:
Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly. Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to bzučí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78276 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34827 do č. 34887)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu