77413

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



G.Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846) (34850)

Jakou hmotnost mají roje a jakým včelstvem takový slabší roj je? Dokážou využít silnou snůšku?

Májový roj za fůru sena stojí. Proč asi? Jestli je dubnový a květnový roj stejně vitální, a přitom bývá takové včelstvo hmotnostně slabší, než siláci v řadě, které když přepadně počasí, tak se stejně vyrojí. Tak co ty roje žene k takové snůškové aktivitě, když mají celé léto na nové uhnízdění?

Včely dokážou donést med i do krabice od banánů. Proč by mělo platit to, že jen hodně včel donese hodně medu? Protože jsou roky mizerné, průměrné a naprůměrné. Ale takové roky jsou technickým a u včelaře technologickým problémem ne genetickým, protože i slabé včelstvo dokáže donést hodně ze silné snůšky. Včelař to ví, včely to ví, ale to slovo genetika je tak zajímavý, že?

...........
(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)

ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem

(pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833)

Stonjek napsal:
>republika byla celoplošně přeléčena jarním ošetřením,
>které jediné se blíží účinností ke 100%.

Domnívám se, že jarní nátěr plodu v roce 2008 již byl zbytečný, pokud byla správně provedena fumigace. U mě i bez jarního léčení roztoči nebyli (až na výjimky). Možná na některých lokalitách to bylo jinak? Má někdo konkrétní čísla, kolik roztočů padalo po jarních nátěrech?

>Tím se také ukáže co je cenější, jestli vzdělaný
>včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
>kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS.

A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a proto zapojený do VMS?
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)

ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem

(pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 22:16:59
> ----------------------------------------
> Pepan:>My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek .<
> ......
> Užitek (výnos medu) je hlavně technický, technologický       problém, ne
> genetický. Je zdroj potravy, je výnos. Je-li špičkový rok r., je medu
> dostatek. Jeli rok (počasí) špatný, med není. To jsou vlivy na výnos medu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34844)

přesně tak

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 22:30:20
> ----------------------------------------
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL.
>
>
> Snad se nepletu, ale o toto se snaží ing. Čermák u svého kmene vigor -
> Silná včelstva s menší zaplodovanou plochou.
>
>
> petr j.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 23. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805) (34813) (34826) (34828)

Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. Aby všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejjednodušší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na cizích řešeních.
-----------------------------------------------------------
Zkoušel jsem o víkendu papiňák s hadicí. Ono to sice fungovalo, ale tepelná účinnost byla malá. Kdo má výkonný plynový hořák, tak tomu to stačí. Problém je vtom, že při ohřevu vody v tlakovém hrnci uniká hodně tepla do okolí. Další ztráta tepla je při proudění páry hadicí.
Při ohřevu vody je známo, že nejmenší energetickou účinnost má ohřev na elektrickék plotýnkovém vařiči, pak na plynovém hořáku a nejlepší v rychlovarné konvici.
Proto optimální řešení je použití elektrického izolovaného vyvíječe páry, napojeného přímo na izolovanou bednu, nebo sud s rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 23. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805) (34813) (34826) (34828)

Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. Aby všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejjednodušší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na cizích řešeních.
-----------------------------------------------------------
Zkoušel jsem o víkendu papiňák s hadicí. Ono to sice fungovalo, ale tepelná účinnost byla malá. Kdo má výkonný plynový hořák , tak tomu to stačí. Problém je vtom, že při ohřevu vody tlakovém hrnci uniká hodně tepla do okolí. Další ztráta tepla je při proudění páry hadicí.
Při ohřevu vody je známo, že nejmenší energetickou účinnost má ohřev na plotýnkovém vařiči, pak na plynovém hořáku a nejlepší v rychlovarné konvici.
Proto optimální řešení je použití elektrického izolovaného vyvíječe páry, napojeného přímo na izolovanou bednu, nebo sud s rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843)

Pepan:>My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek .<
.......
Užitek (výnos medu) je hlavně technický, technologický problém, ne genetický. Je zdroj potravy, je výnos. Je-li špičkový rok r., je medu dostatek. Jeli rok (počasí) špatný, med není. To jsou vlivy na výnos medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34836)

v knihovnách je internet povinný

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 19:25:12
> ----------------------------------------
> Já mám jiný názor, VMS je dobrý pro orientaci když nic jiného a pokud se ještě
> zdokonalý bude ještě lepší. Co se týče dostupnosti internetu tak dnes už na
> každé vesnici je internet i veřejný, který vlastní obce nebo knihovny. Jsou tam
> i mladí naše děti a ty si s tímto problémem poradí a kdo chce informace tak se
> na Ty mladé nakontaktuje. Lepší nějaká informace než žádná. Jistě, že se každý
> musí spolehnot na své informace od svých včel. Ale nevím proč je ve svazu na
> ústředí takový odpor a to samé je u Dolu tam se tomu též brání. Mám pocit, že
> Dol má strach aby nepřišel o kšeft. Zbytečná obava. Franta
>
>
>
>
> Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže
> > mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí
> > oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to
> > také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď
> > není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní
> > včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním
> > ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že
> > teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co
> > je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav
> > včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma
> > skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří!       
> >         Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829)



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL.


Snad se nepletu, ale o toto se snaží ing. Čermák u svého kmene vigor -
Silná včelstva s menší zaplodovanou plochou.


petr j.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831)

Ten slabší jedinec sice má velkou šanci přežít s nízkou nákazou VD , je to však dáno nízkým počtem plodu (málo plodu = málo VD) někdy také taková včelstva ani nevychovávají trubce.S tou nákazou jinými patogeny máš také pravdu , Roztoči v rostlinné i živočišné říši beze sporu jsou největšími přenašeči chorob. Právě proto by byla potřeba včela s delším životem a jestli by za sezönu bylo ve včelstvu o jednu generaci méně představ si kolik rostočů by to bylo méně. My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek . Ne jen, aby přežívala.
Tím se zase dostaneme ke šlechtění.
Zatím se všichni předhánějí kolik od jejich matek se vytočí a maximálně se sleduje čisticí pud Nikdo se zatím nezabývá počtem obsednutých rámků a plochou plodu ve včelstvech nebo hledat cestu jak by naše včely přestaly VD šmakovat. Jistě by taky stálo za to i u silných včelstev s vysokým spadem samiček VD matku měnit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 19:51:45
> ----------------------------------------
> Vidím to jinak. Nevím, ale napadá mne slovo genocida, kterou provádí včelař
> na včelách. Jak může vědět včelař, že právě likvidace jedince projevující
> se slabším množství dělnic v určitém období, nemůže být geneticky mnohem
> odolnější, než silné včelstvo, které během 1 měsíce může podlehnout
> cyklickým projevům nákazy (VD), který také vidím jinak než se podává.
>
> Cyklický projev třebas není tak vidět v místech, kde nejsou tolik
> koncentrovaná včelstva. Proč? Je otázkou křivka nejen parazita v úlu, ale i
> dalších virů a baktérií, kterými je roztoč infikován. Otázkou není tedy
> cyklika vývojového stadia populace roztočů, ale zdravotní stav roztoče,
> který i při malém počtu roztočů v úlu, může Tvé silné včelstva smést jak
> nic.
>
> Proto je otázkou kolik je v tuhle chvíly foretických roztočů a hlavně
> jejich zdravotní stav. (infikace viry) A babo raď, jakto, že někde viry
> jsou na minimu a někde je klinický projev každý rok.
>
> .......
> > (e-mailem) --- 23. 3. 2009
>
> Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)
>
> Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro
> všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí
> dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si
> na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle
> přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co
> špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými
> geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně
> tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mirek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
zo jičíněves (34730)

Dobrý den,

zda-li je tu někdo z Jičíněvsi? Potřeboval bych kontakt na někoho z
místních, abych se domluvil ohledně přesunu včel do Jičíněvsi.

prosím pošlete na můj mejl: mireki /=/ volny.cz


Děkuji,

Mirek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.171.89) --- 23. 3. 2009
Re: Vyloučení učitele včelařství z ČSV. (34807) (34809) (34810)

Myslím,že mladých a schopných lidí je dost jen se jim musí nabídnout prostor.Sami se většinou nebudou cpát do něčeho kde sedí již léta někdo jen ze setrvačnosti,ješitnosti a jiných důvodů.Dva příklady z praxe,nebudu jmenovat!Na posledním sjezdu byla zvolena jistá komise,ale jaksi se chvilku zaponmělo říci kdo je předseda.Dotyčný už notorický předseda se na to tvářil hodně nerudně.Na to přednášející doplnil,že předsedou je samozřejmě přítel xy ten se otočil a řekl no proto!Dnes už tam není.Druhý příklad,příprava delegátů na sjezd a do ÚV ČSV.Delegáti zvoleni prohlásil dotyčný na okresní konferenci a do ÚV nikdo nechcete tam zůstanu já.Slušní lidé zůstali šokovaní a bylo "vymalováno"!Nemůžeme se divit,že teď se chtějí třeba ve Strakonicích zbavit př.Kiliána.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 3. 2009
Re: osb desky (34838)

Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?
-------
Zrovna dnes jsme se o tom bavil s kamarádem. Já z nich dělal rámy, když jsem se nechal zblbnout a vyráběl polystyrénové úly 9cm izolace. Neosvědčily se, nesnášely vlhko z kondenzace vody. Drolily se.
Kolega naopak má venku už pár let nějakou OSB desku a je stále dobrá.
Někdo tady kdysi psal, že snad nejsou určené do vlhka. A vyjímečně jsem s ním souhlasil :-)))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34836)

A to považte, že EU chce do českého zemědělství (dnes Gandalovič) nasypat miliardu Kč na podporu internetu a informatiky. Zde by mohlo české včelařství také získat, ale kdo se o to postará?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 23. 3. 2009
osb desky

Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833)

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky.
------
A přesto byly ZO nebo celé okresy kde se Gabon neobjednával a nebo rozdával až v srpnu. I když včelaři o něj žádali, nebo na vyšší spad upozorňovali. Těch přípoadů bylo v ČR velmi mnoho.
Takže je třeba rozdělovat zda včelaři, nebo funkcionáři.

A jestli postihnou úhyny 70% včelařů v ČR, tak
a/ ze tří včelařů jsou dva .....
b/ možná chyba v systému.
------
Pokud platí A, pak je třeba snížit stav včelařů na 1/3 a problém je vyřešen. V případě B, nevím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833)

Já mám jiný názor, VMS je dobrý pro orientaci když nic jiného a pokud se ještě zdokonalý bude ještě lepší. Co se týče dostupnosti internetu tak dnes už na každé vesnici je internet i veřejný, který vlastní obce nebo knihovny. Jsou tam i mladí naše děti a ty si s tímto problémem poradí a kdo chce informace tak se na Ty mladé nakontaktuje. Lepší nějaká informace než žádná. Jistě, že se každý musí spolehnot na své informace od svých včel. Ale nevím proč je ve svazu na ústředí takový odpor a to samé je u Dolu tam se tomu též brání. Mám pocit, že Dol má strach aby nepřišel o kšeft. Zbytečná obava. Franta




Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže
> mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí
> oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to
> také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď
> není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní
> včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním
> ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že
> teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co
> je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav
> včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma
> skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří!       
>         Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34834)

Ono to není tak jednoduché. Kde byla rozšířena včelaři kraňka, mohlo to být
jako u nás, celá generace ve velké oblasti mohla pocházet původně z
několika málo chovů nebo jen z jednoho a tím byla geneticky silně
stejnorodá, citlivost všech včelstev byla zhruba stejná a taky potom na
varaózu všechny padaly stejně. Obnovení původního chovu místní včely mohlo
znamenat aspoň částečné obnovení genetické různorodosti, najednou se
objevily v chovech vedle sebe včelstva hodně citlivé na varaózu i včelstva
málo citlivé, takže vznikl prostor citlivá včelstva vyřadit nebo nechat
uhynout a málo citlivá rozchovávat a dále šlechtit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 23, 2009 6:49 PM
Subject: Re: zdravotní stav včel


> Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ
> Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí
> žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a
> vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co
> nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu
> Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc
> odolná proti kleštíku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827)

Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc odolná proti kleštíku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (90.183.70.9) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827)

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky. Jak to dopadlo ví každý sám. Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829)

To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách

Pepan
-------
To jsi měl být v Třešti, bylo tam na toto téma dost zajímavých přednášek:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829)

Vidím to jinak. Nevím, ale napadá mne slovo genocida, kterou provádí včelař na včelách. Jak může vědět včelař, že právě likvidace jedince projevující se slabším množství dělnic v určitém období, nemůže být geneticky mnohem odolnější, než silné včelstvo, které během 1 měsíce může podlehnout cyklickým projevům nákazy (VD), který také vidím jinak než se podává.

Cyklický projev třebas není tak vidět v místech, kde nejsou tolik koncentrovaná včelstva. Proč? Je otázkou křivka nejen parazita v úlu, ale i dalších virů a baktérií, kterými je roztoč infikován. Otázkou není tedy cyklika vývojového stadia populace roztočů, ale zdravotní stav roztoče, který i při malém počtu roztočů v úlu, může Tvé silné včelstva smést jak nic.

Proto je otázkou kolik je v tuhle chvíly foretických roztočů a hlavně jejich zdravotní stav. (infikace viry) A babo raď, jakto, že někde viry jsou na minimu a někde je klinický projev každý rok.

........
> (e-mailem) --- 23. 3. 2009

Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)

Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 23. 3. 2009
Re: Velké balení cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784) (34795) (34796)

tak to by ses divil. Slyšel jsem od kamaráda, že když předloni udělali na letišti na ruzyni cizinecká s celníky kontrolu na nelegální zaměstnanost, tak odlapili několik lidí , většinou z ruskojazyčných zemí ,například z organisace , která zajišťuje úklid v areálu , bez platných povolení a víz. Takže tady je možné vše. Přitom příslušníci policie kteří tam mají pracovat jsou znovu prověřováni. A co třeba ten zubař ? Vietnamec , co si "podá žádost " a hned nastoupí ? A najdou se tady různí kocábové , co je stále podporují. Tak proč ne černoch - na černo na berňáku !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)

Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!
DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL. Také by bylo dobré hledat včelstva která mají kratší vývoj od vajíčka k vylíhnutí. Příkladně některé odrůdy př. brambor, škůdcům chutnají více jiné méně. Pojedu li někam s manželkou vlakem ona si donese domů nejméně jednu blechu a já nic. Postřiky, chemie, léčení nic neřeší trvale. To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 14:05:15
> ----------------------------------------
> Dobrá budeme přepírat něco chytřejšího. Definuj slovo slaboch a souvislost
> mezi úhynem na VD. Slabé včelstvo přeci nemusí mít ani jednoho roztoče a
> nemusí mít žádný symptom virové infekce a může být velice dobré v obraně
> česna. Kde bereš tu jistotu, že právě slabší zazimované a vyzimované
> včelstvo není dobrým selektivním řešením pro problém s roztoči?
> ..........
> pepan:>zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne
> slabochů .<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 23. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805) (34813) (34826)

Děkuji všem za rady.Skusím nějaké úpravy a určitě dám vědět jak to funguje.J
------
Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. ABy všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejednoduší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na ciczích řešeních.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 23. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819)

V této souvislosti jsem si vzpoměl na jeden starý vtip z dětství: Po ulici jde pán a sype kolem sebe bílý prášek. Kolemjdoucí se s podivem ptá, co to dělá. "Sypu prášek proti slonům" odpověděl. "Ale vždyť tady žádní sloni nejsou" na to druhý. "No vidíte jak je účinný!"

Příčinou bude s velkou pravděpodobností přirozený cyklus vývoje populace parazita a hostitele. Po hromadných úhynech hostitele dojde logicky ke zhroucení populace parazita. Potrvá opět několik let, až se přemnoží. Samozřejmě toto ovlivňují včelaři svým léčením. Pokud ale nepřizpůsobí metody léčení vývojovému cyklui parazita, budou se úhyny opakovat. Naštěstí máme VMS a ten již poskytuje cenná data. Včelaři, kteří měli potřebné informace, nemuseli v roce 2008 do podzimu vůbec léčit. Na většině ze svých 14 stanovišť jsem v roce 2008 neprováděl žádný jarní nátěr, žádnou aplikaci kyseliny mravenčí, žádný gabon a na podzim stačila jediná fumigace, aby byla včelstva bez roztočů (padalo v průměru do 50 roztočů). Naproti tomu v kalamitním roce 2007 na některých stanovištích mohl jedině včas vložený gabon zabránit úhynům. I po gabonu padaly po fumigaci na podzim stovky roztočů. Podobná situace byla v kalamitním roce 2002 (úhyny na melecitózu a varoázu). Následoval rok 2003 také prakticky bez roztočů.

Proto nesouhlasím s prohlášením SVS a vedení ČSV, že pomohla dotace na léčiva a včelaři lépe léčili. Stejně jako jsem loni nesouhlasil, že za kalamitu mohou včelaři. Příčina je v systému léčení "naslepo", bez znalosti aktuální situace.

Pokud chcete pomoci změnit tento systém, zapojte se do sledování vývoje populace kleštíka v systému VMS. Veškeré informace včetně návodu na registraci najdete na http://www.varroamonitoring.cz

Bronislav Gruna

--------------------------------
pavel (213.191.104.250) --- 23. 3. 2009:
Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly. Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to bzučí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 23. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805) (34813)

Děkuji všem za rady.Skusím nějaké úpravy a určitě dám vědět jak to funguje.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821)

Dobrá budeme přepírat něco chytřejšího. Definuj slovo slaboch a souvislost mezi úhynem na VD. Slabé včelstvo přeci nemusí mít ani jednoho roztoče a nemusí mít žádný symptom virové infekce a může být velice dobré v obraně česna. Kde bereš tu jistotu, že právě slabší zazimované a vyzimované včelstvo není dobrým selektivním řešením pro problém s roztoči?
...........
pepan:>zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne slabochů .<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: N?vod jak vyd?lat 100 tis?c Kc (34753) (34768) (34770) (34771) (34775) (34777) (34778) (34779) (34816) (34817) (34822) (34823)

nevíte nic chytřejšího, jak přetřáset dokola tuto cipovinu





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?vod jak vyd?lat 100 tis?c Kc
> Datum: 23.3.2009 11:09:21
> ----------------------------------------
> Vážený pane Rousku, uvádíte tu odkaz na:
>
> http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do
> %20PM.doc
>
> Takže jde o podmínky pro ČSV a vůbec se nerozcházíme v odpovědi pro Karla.
> Odpovědí by mělo být, že za vyplacení a zpracování ručí a odpovídá ČSV. Při
> případných podezření je možnost kontrolovat, ale nato má páky poskytovatel
> - Mze.
>
> Jinak k termínu konečný příjemce. Ten v dokumentu, na který odkazujete
> neexistuje. Subjekt včelař ano, ten tam je. Źádost podává a příjemcem
> dotace je pouze ČSV, která podle vypracovaných vnitřních směrnic přepočítá
> celkovou částku na koeficient, který je shodný s částkou na včelstvo, které
> je předmětem dotace a vyplatí ji podle těch směrnic subjektu.
>
> Pokud jde o známé podmínky, které se třeba hodně zmiňují na školeních, že
> na dotaci není právní nárok, tak ano, ale tato formulace platí opět jen pro
> žadatele dotace 1D a tím je opět jen ČSV. Takže jestli bude peněz méně nebo
> nic opět se udělá koeficient a subjekt, pokud vypsal přílohu k žádosti 1D
> (ne tedy žádost), tak má na dotaci (poměrnou část) od sprostředkovatele
> nárok.
>
> S přáním pěkného dne G.Pazderka
>
>
>
> .......
> Vazene konzorcium Pazderka.
> Ja zde zadne podminky neuvadim. Pouze jsem vam dal odkaz na dokument MZ.
> Pokud budete cist dukladne doctete se:
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 3. 2009
Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771) (34775) (34777) (34778) (34779) (34816) (34817) (34822)

Vážený pane Rousku, uvádíte tu odkaz na:

http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Takže jde o podmínky pro ČSV a vůbec se nerozcházíme v odpovědi pro Karla. Odpovědí by mělo být, že za vyplacení a zpracování ručí a odpovídá ČSV. Při případných podezření je možnost kontrolovat, ale nato má páky poskytovatel - Mze.

Jinak k termínu konečný příjemce. Ten v dokumentu, na který odkazujete neexistuje. Subjekt včelař ano, ten tam je. Źádost podává a příjemcem dotace je pouze ČSV, která podle vypracovaných vnitřních směrnic přepočítá celkovou částku na koeficient, který je shodný s částkou na včelstvo, které je předmětem dotace a vyplatí ji podle těch směrnic subjektu.

Pokud jde o známé podmínky, které se třeba hodně zmiňují na školeních, že na dotaci není právní nárok, tak ano, ale tato formulace platí opět jen pro žadatele dotace 1D a tím je opět jen ČSV. Takže jestli bude peněz méně nebo nic opět se udělá koeficient a subjekt, pokud vypsal přílohu k žádosti 1D (ne tedy žádost), tak má na dotaci (poměrnou část) od sprostředkovatele nárok.

S přáním pěkného dne G.Pazderka



........
Vazene konzorcium Pazderka.
Ja zde zadne podminky neuvadim. Pouze jsem vam dal odkaz na dokument MZ.
Pokud budete cist dukladne doctete se:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
RE: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771) (34775) (34777) (34778) (34779) (34816) (34817)

Vazene konzorcium Pazderka.
Ja zde zadne podminky neuvadim. Pouze jsem vam dal odkaz na dokument MZ.
Pokud budete cist dukladne doctete se:

Část B.
Dotační programy
1.D. Podpora včelařství
Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.
Předmět dotace: včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno.
Subjekt: včelař, chovající včely na území ČR.
Český svaz včelařů vypracuje "Vnitřní směrnici k administraci dotací".

Takze jedna vec je zadatel o dotaci a druhou konecny prijemce dotace...
Hezky den Frantisek


Vážený příteli Rousku. Jednoduchá otázka. Kdo je žadatelem? Včelař nebo
ČSV. Podle podmínek je to jasné a jeto? ... ČSV!

Podmínky které tedy uvádíte ani jednoho včelaře v ČR nemusí zajímat.
..........
Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
RE: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771)
(34775) (34777) (34778) (34779)




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re:V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815)

zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne slabochů .
Narazil jsem však v literatuře na zajímavou teorii
Údajně jsou včelstva ve kterých se včely dožívají rozdílného stáří. pak se projevuje u včel s menším stářím větší plodování a to znamená i více varoázy a u včestv s vyšším věkem včel je méně plodu a pak i méně varoi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Miksovsky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk?
> republiky
> Datum: 23.3.2009 08:16:26
> ----------------------------------------
> Jedna kacírska myslenka, jak velky vliv na to melo osetreni od vcelaru ?
> Letos jsem nemel ani roztoce, a postup osetreni byl stejny jako minule
> roky, ze by si samotne vcely nejak pomohly ? Nebo maji roztoci slabe roky ?
> Nebo se mezi nimi hleda rovnovaha ?
>
> Proste se mi nechce verit ze se vcelari tak rapidne zlepsili
>
> Petr
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re:zdravotn? stav v?el (34819)

nevím co budu dělat s rezervními oddělky snad se uopřebení najde

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 09:22:58
> ----------------------------------------
> Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k
> léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal
> se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost
> špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem
> vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly.
> Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak
> přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to
> bzučí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (213.191.104.250) --- 23. 3. 2009
zdravotní stav včel

Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly. Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to bzučí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 23. 3. 2009
Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771) (34775) (34777) (34778) (34779) (34816) (34817)

Vazeny priteli Karle.
Zde si mu muzes vsechny sve otazky zodpovedet :
http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Frantisek

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
to dozvím. Ví to někdo jistě?
Karel
---------------------

Tam je to co tuším / a nikdy jsme nčetl nic jiného/, takže kde se bere to přesvědčení že to mají funkcionáři ČSV kontrolovat? Jak i tady zaznělo.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 23. 3. 2009
Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771) (34775) (34777) (34778) (34779) (34816)

Vážený příteli Rousku. Jednoduchá otázka. Kdo je žadatelem? Včelař nebo ČSV. Podle podmínek je to jasné a jeto? ... ČSV!

Podmínky které tedy uvádíte ani jednoho včelaře v ČR nemusí zajímat.
...........
Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
RE: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771) (34775) (34777) (34778) (34779)

Vazeny priteli Karle.
Zde si mu muzes vsechny sve otazky zodpovedet :
http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Frantisek

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
to dozvím. Ví to někdo jistě?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
RE: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771) (34775) (34777) (34778) (34779)

Vazeny priteli Karle.
Zde si mu muzes vsechny sve otazky zodpovedet :
http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Frantisek

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
to dozvím. Ví to někdo jistě?

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Miksovsky (77.104.235.34) --- 23. 3. 2009
Včely jsou třikrát zdravější. Tvrdí to Státní veterinární správa České republiky

Jedna kacírska myslenka, jak velky vliv na to melo osetreni od vcelaru ? Letos jsem nemel ani roztoce, a postup osetreni byl stejny jako minule roky, ze by si samotne vcely nejak pomohly ? Nebo maji roztoci slabe roky ? Nebo se mezi nimi hleda rovnovaha ?

Proste se mi nechce verit ze se vcelari tak rapidne zlepsili

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: vrby

Druhá možnost mimo šlechtěných vrb je vrba jíva. Buď se nějaká přesadí a až
se ujme, naroubuje se roubem z nějakého kvalitně raně kvetoucího keře
nalezeného někde v okolí. To se může udělat tak, že se nyní ta správně
kvetoucí vrba jíva vyfotí a rouby se potom vezmou z toho keře další rok před
narašením, fotka poslouží k přesné identifikaci správného keře. Mělo by jít
vrbu jívu naroubovat taky na ujmutý řízek obyčejné vrby, někdy ale taková
kombinace má nízkou životnost. Nebo se počká, až vrba jíva v blízkosti
správně kvetoucí jívy má semena, na cca konci května se na samičích
jehnědách objeví chmýří. Větvičky s tím nezralým chmýřím se ulámou a nechají
vysemenit na zahradě na mokřinku udělanou v dolíku třeba z igelitu a cca 10
vrstvy cm rašeliny, případně zeminy. Přes léto by semena měla vyrašit, malé
rostlinky potom přesadit na místo a za takové 2 - 3 roky, až začnou kvést
vybrat třeba z 10 kusů 1 - 2 ty správně kvetoucí. Vrba jíva nebo řízek
jiné vrby z okolí se hodí do přírodní, málo porušené krajiny, vrby jsou
pokud vím všechny větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, každá samčí
vrba tak pylem rozsévá své geny daleko do okolí....

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 12:37 PM
Subject: Re: vrby


> Třeba S021
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805)

6 milimetrů plast má malé izolační schopnosti. Množství tepla odcházejícícho
z bedničky přes stěny závisí na izolačních schopnostech stěny bedny, na
ploše stěn bedny a potom na rozdílu vnitřní a venkovní teploty. Množství
tepla dodávané párou těma dvěma hadičkami potom stačí na ohřátí vnitřku
bedny na řekněme 50 - 60 st C, pak se rozdíl vnější a vnitřní teploty zvýší
natolik, že množství tepla unikajícícho přes stěny se vyrovná množství tepla
dodávaného do bedny párou.
Buď se bedna zaizoluje ( a hadičky a konev) nebo se použije menší, třeba
dvakrát menší s podstatně menší plochou stěn, nebo se podstatně zvýší
množství páry - výkon vařiče a průměr hadiček nebo se vosk nebude tavit
někde teď venku při 5 st C okolní teploty, ale v nějaké místnosti vytopené
na třeba 40 st C nebo v létě v poledne za teploty 35 st C. Jinak poměrně
jednoduché fyzikální počty.....

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Joska" <Sjosef/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 6:27 PM
Subject: Parní tavidlo


> Dosud jsem vosk tavil ve smaltovaném barelu v pytli od cukru výtěžnost
> výborná práce jednoduchá.Jelikož drátkuji silnějším drátkem tak jsem se
> rozhodl pro zachování drátku v rámcích vyrobit parní tavidlo na 15
> rámků.Plastová bedna,mimo malá konev na plynovém vařiči.Z konve do bedny
2x
> hadička o průměru 1 cm přesto se mi nedaří v bedně vyrobit dostatečné
> teplo.Vše je utěsněno takže pára nikde neuniká a jde do bedny kde se sráží
> a voda odtéká vypouštěcím otvorem.Bedna je nezateplená z plastu 6
mm.Poradí
> někdo kde se stala chyba.Přemýšlím že do bedny umístím malý radiátor k
> pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo
> zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené
> rady.Děkuji J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805)

On Sunday 22 of March 2009 18:27:38 Joska wrote:

> pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo
> zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené
> rady.Děkuji J.


Jiz jsem to tu psal,
skuste misto konve pouzit papinak, teflonovou hadicku misto toho pojistneho
ventilku nahore. Pouzivam na ramky ten potravinarsky modry sud, ktery
omotavam starou dekou, vejde se tam 19-24 ramku 445x159.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re:Parn? tavidlo (34805)

Problém bude v množství dodávané páry.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Parn? tavidlo
> Datum: 22.3.2009 18:28:05
> ----------------------------------------
> Dosud jsem vosk tavil ve smaltovaném barelu v pytli od cukru výtěžnost
> výborná práce jednoduchá.Jelikož drátkuji silnějším drátkem tak jsem se
> rozhodl pro zachování drátku v rámcích vyrobit       parní tavidlo na 15
> rámků.Plastová bedna,mimo malá konev na plynovém vařiči.Z konve do bedny 2x
> hadička o průměru 1 cm přesto se mi nedaří v bedně vyrobit dostatečné
> teplo.Vše je utěsněno takže pára nikde neuniká a jde do bedny kde se sráží
> a voda odtéká vypouštěcím otvorem.Bedna je nezateplená z plastu 6 mm.Poradí
> někdo kde se stala chyba.Přemýšlím že do bedny umístím malý radiátor k
> pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo
> zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené
> rady.Děkuji J.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felda (83.208.196.187) --- 22. 3. 2009
Re: Vyloučení učitele včelařství z ČSV. (34807) (34809)

Za deset měsíců budeme volit nové výbory na VČS, delegáty na okresní komference, okresní funkcionáře a delegáty na sjezd. Bude to pěkný oříšek, aby to bylo lepší. Hlavně, kde vzít dobrovolníky, kteří budou na úrovni a budou moci zastávat funkce na všech úrovních tak, aby se vše zlepšilo. Poraďte, kde je vzít .Již dnes se musíme poohlížet po nových lidech se kterými nikdo nebude mávat jak bude chtít, ale oni se budou moci postavit před včelařskou veřejnost a stát si za svým a pokrokově myslet. Snadno se řekne že to stojí za H...., ale jak na to? To poraďte. Nebo to zkusíme jako na Slovensku, nebo odepíšeme malé včelaře a necháme to Cechu komerčních včelařů, kteří lépe využíjí dotačních peněz než malí včelaři? Zrušíme OV, zaveďme Krajské výtory a platme si kancelář, sekretářku a krajsého tajemníka. No snadno se to kecá, ale hůře se to provádí. Určitě, když do toho vidít jste funkcionář, tak se snažte ať je to OK.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.137.86) --- 22. 3. 2009
Re: Vyloučení učitele včelařství z ČSV. (34807)

Pana Kiliána znám velmi málo a nejsem ani ze Strakonicka,presto si myslím,že v ÚV by měli být lidé dnes už jiní.Byl jsem na dvou posledních sjezdech a pohled, bída a utrpení.Tím nechci říkat,že pan Kilián a další nic neudělali.Je však dost jiná doba a je třeba jít dál a to dost rychle nebo nám svět uteče.Kdo si četl články v posledním včelařství od př.Marcina z Melbourne jak chválí naši organizaci a jednotu.Musím říct bylo to jak projev na 1.máje roku 1980.Věřím,že by mu tehdy lidé i hodně tleskali.Jsem rád,že už jsme opravdu někde jinde.Přesto nás ještě čeká hodně práce a to i hodně nepříjemné a místy i tvrdé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felda (83.208.196.187) --- 22. 3. 2009
Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768)

Nejste ze Strakonic ? Tam asi bude všechno možné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 22. 3. 2009
Vyloučení učitele včelařství z ČSV.

Přečetl jsem si usnesení ze zasedání ÚV ČSV a dovídám se, že se někdo snaží ze ZO Strakonice vyloučit učitele včelařství, chovatele matek a dlouholetého funkcionáře svazu z ČSV př. Kiliana Františka. Jaká mafie, nebo komu šlápl na kuří oko tento poctivý včelař . Poctiví včelaři Sstrakonicka vemte rozum do hrsti a přemýšlejte, kdo s vámi manipuluje, že chcete tohoto včelaře vyloučit.Vdyť pomáhal jako učitel vytvářet vysokou úroveň znalostí včelařů v Jižních čechách a včelařské mládeže z celých Čech. Asi jsste ztratili soudnost, nebo rozum. Zajmalo by mě, kdo za tímto stojí? Omlouvám se všem diskutujícím, že jsem narušil vlákno. Určitě by se měli ozvat i poctiví funkcionáři Strakonicka. Vše je silně podezřelé! Zdraví Felix

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 3. 2009
Re: Parní tavidlo (34805)

Já vypařoval cca 15 rámků - tedy ve vaně 60*50-50cm uspořáadné jako pařák na knedlíky a topil jsem pod ní 7kW propanputanovým hořákem.

Vlastně docházelo k minimálním, ztrátám, všechno teplo šlo do vody, nebo podél stěn nahoru - tedy prostor nebyl ochlazován.

Inspiroval mě Radimův odšťavňovací hrnec a taky web J.Jindry.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (82.100.12.131) --- 22. 3. 2009
Parní tavidlo

Dosud jsem vosk tavil ve smaltovaném barelu v pytli od cukru výtěžnost výborná práce jednoduchá.Jelikož drátkuji silnějším drátkem tak jsem se rozhodl pro zachování drátku v rámcích vyrobit parní tavidlo na 15 rámků.Plastová bedna,mimo malá konev na plynovém vařiči.Z konve do bedny 2x hadička o průměru 1 cm přesto se mi nedaří v bedně vyrobit dostatečné teplo.Vše je utěsněno takže pára nikde neuniká a jde do bedny kde se sráží a voda odtéká vypouštěcím otvorem.Bedna je nezateplená z plastu 6 mm.Poradí někdo kde se stala chyba.Přemýšlím že do bedny umístím malý radiátor k pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené rady.Děkuji J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2009
Re:vrby (34801)

dal jsem tam článek
http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: vrby
> Datum: 22.3.2009 11:52:48
> ----------------------------------------
> zdravím všechny včelaře.nevíte někdo která z včelařských vrb kveve nejdřív?
> chtěl bych ji vysadit ke včelínu.hezký den všem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 3. 2009
Re: Velk? balen? cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784) (34795) (34796) (34800)

Takový namíchaný cukr by se musel rozpustit a celý proces výroby od kalolisů přes mlýnky a pračky zopakova. to je vlastně polovina procesu výroby.
Už také nevíte jaké kombinace podvodů by jste vymysleli
---------------
Proč vymýšlet vymyšlené. Ty co z toho pekly tam daly o těch pár procent kakaa méně. Proč by to proboha oddělovaly.
Tenhle for normálně fungoval a kdyby se na něj nepřišlo tak o něm nevím.
Normálně se cukr smíchal s tím, s čím se pak stejně při výrobě míchal. Jen se to neproclívalo jako cukr, ale jako kakaová směs.

Jinak podvody se vymýšlejí tam, kde se podvody vyplatí.
M.J. v celém systému dotací, garantovaných minimálních cen, exportních subvencí. Jen o těch co fungují se zatím neví - nemluví. :-))


A jen ta mimochodem, jak jsou na tom včely s cukrem? Mají dost Zásob? Vydrží do snůšky?
Zatím to nevypadá, že by jaro spěchalo.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 3. 2009
Re: vrby (34801)

Třeba S021
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 11:52 AM
Subject: vrby


> zdravím všechny včelaře.nevíte někdo která z včelařských vrb kveve
nejdřív?
> chtěl bych ji vysadit ke včelínu.hezký den všem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (213.191.104.250) --- 22. 3. 2009
vrby

zdravím všechny včelaře.nevíte někdo která z včelařských vrb kveve nejdřív? chtěl bych ji vysadit ke včelínu.hezký den všem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2009
Re: Velk? balen? cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784) (34795) (34796)

Takový namíchaný cukr by se musel rozpustit a celý proces výroby od kalolisů přes mlýnky a pračky zopakova. to je vlastně polovina procesu výroby.
Už také nevíte jaké kombinace podvodů by jste vymysleli

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Velk? balen? cukr
> Datum: 22.3.2009 09:52:58
> ----------------------------------------
> > Zajímavé v této souvislosti je, že nejlacinější med se k nám dováží z
> > Itálie. Zřejmě i tam mají flexibilní preacovní sílu ve státní správě.
> :-))
>
> Itálie je kapitola sama pro sebe, coby země s nemocným hospodářstvím je tam
> pracovní síla v jižní části velice levná, pokud rovnou to za pár šupů a na
> černo nedělají afričtí a podobní přistěhovalci.
> --------------------------------------------
> Už vidím černocha jak dělá na černo na celnici nebo na berňáku. :-)))
> --------------------------------------------
>
> K tomu, že se cukr smíchá s kakaem nebo čajem, doveze a potom přečistí, na
> to se dívám poněkud skepticky. Ono to totiž není tak jednoduché takový mix
> spolehlivě a hlavně levně zbavit příměsí včetně zabarvení a potom zase
> odpařit roztok a získat tuhý rafinovaný cukr, aby se to vůbec cenově
> vyplatilo.
> --------------------
> Tohle taky nikdo nedělal. To se spotřebovávalo do potravinářské a cukrářské
> výroby. Naprosto legálně a nice se nemuselo vykazovat. Než se
> upravil/upřesnil celní sazebník.
> -----------------------
>
>
> To není líh s realizovatelnou tržní cenou díky dani 200 - 400 kč
> za litr, ale cukr s cenou 20 Kč za kilo. Dávalo by to poněkud větší smysl
> pouze v případě, kdyby se taková směs rozpustila, zběžně zbavila příměsí a
> potom prodala jako sirup pro výrobu čokoládových cukrovinek nebo stáčených
> čajů a podobných. A původní rafinovaný cukr, který by se jako nakoupil pro
> tuto výrobu, potom nějak pod rukou prodal...
> -------
>
>
> Mějte se, jdu makat. :-))
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 3. 2009
Re: Velk? balen? cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784) (34785) (34787) (34790) (34793) (34797) (34798)

Hlavní je asi to, že ať hrubý nebo jemný, cena na trhu je víceméně stejná.
Cenu by mohly cukrovary zvýšit, jedině kdyby cukr nečistily, nechali ho
hnědý a přidali k cukr předponu Bio.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 10:37 AM
Subject: Re: Velk? balen? cukr


To máš sice pravdu , ALE, hrubý se dělá jen na začátku sezóny . PAK JDE CUKR
NA TŘÍDIČKU A TAM SE TŘÍDÍ PODLE VELIKOSTI později pak již je tak znečištěný
, že se dělá jen jemný. na kvalitu cukru má obrovský vliv skládkování řepy
a mrazy
já sice byl v cukrovaru naposledy tak před 20 lety, ale technologie se zase
tak moc nemění

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 3. 2009
Re: Velk? balen? cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784) (34785) (34787) (34790) (34793) (34797)

To máš sice pravdu , ALE, hrubý se dělá jen na začátku sezóny . PAK JDE CUKR NA TŘÍDIČKU A TAM SE TŘÍDÍ PODLE VELIKOSTI později pak již je tak znečištěný , že se dělá jen jemný. na kvalitu cukru má obrovský vliv skládkování řepy a mrazy
já sice byl v cukrovaru naposledy tak před 20 lety, ale technologie se zase tak moc nemění


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velk? balen? cukr
> Datum: 22.3.2009 10:14:16
> ----------------------------------------
> Hrubý cukr potřebuje čistší matečnou lázeň a pomalejší zahušťování, protože
> krystaly musí být víceméně přirozené, pravidelné. U jemného cukru stačí,
> když jednotlivé jeho částečky jsou prostě kousky s různým tvarem, takže se
> ho za jinak stejných podmínek dá vyrobit více.
>
> Radim Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 3. 2009
Re: Velk? balen? cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784) (34785) (34787) (34790) (34793)

Hrubý cukr potřebuje čistší matečnou lázeň a pomalejší zahušťování, protože
krystaly musí být víceméně přirozené, pravidelné. U jemného cukru stačí,
když jednotlivé jeho částečky jsou prostě kousky s různým tvarem, takže se
ho za jinak stejných podmínek dá vyrobit více.

Radim Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 3. 2009
Re: Velké balení cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784) (34795)

> Zajímavé v této souvislosti je, že nejlacinější med se k nám dováží z
> Itálie. Zřejmě i tam mají flexibilní preacovní sílu ve státní správě. :-))

Itálie je kapitola sama pro sebe, coby země s nemocným hospodářstvím je tam
pracovní síla v jižní části velice levná, pokud rovnou to za pár šupů a na
černo nedělají afričtí a podobní přistěhovalci.
--------------------------------------------
Už vidím černocha jak dělá na černo na celnici nebo na berňáku. :-)))
--------------------------------------------

K tomu, že se cukr smíchá s kakaem nebo čajem, doveze a potom přečistí, na
to se dívám poněkud skepticky. Ono to totiž není tak jednoduché takový mix
spolehlivě a hlavně levně zbavit příměsí včetně zabarvení a potom zase
odpařit roztok a získat tuhý rafinovaný cukr, aby se to vůbec cenově
vyplatilo.
--------------------
Tohle taky nikdo nedělal. To se spotřebovávalo do potravinářské a cukrářské výroby. Naprosto legálně a nice se nemuselo vykazovat. Než se upravil/upřesnil celní sazebník.
-----------------------


To není líh s realizovatelnou tržní cenou díky dani 200 - 400 kč
za litr, ale cukr s cenou 20 Kč za kilo. Dávalo by to poněkud větší smysl
pouze v případě, kdyby se taková směs rozpustila, zběžně zbavila příměsí a
potom prodala jako sirup pro výrobu čokoládových cukrovinek nebo stáčených
čajů a podobných. A původní rafinovaný cukr, který by se jako nakoupil pro
tuto výrobu, potom nějak pod rukou prodal...
-------


Mějte se, jdu makat. :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 3. 2009
Re: Velké balení cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784)

> Kdysi jsem se domákl, že poblíž v jednom zavřeném cukrovaru rozplavují
cukr
> s vodou. Čekal jsem, že tam někdo vyrábí roztok pro včelaře, nebo že bych
> to jako roztok mohl koupit a ušetřit.
> Ale ona ta byla výroba sirupu a jako sirup se to vyváželo do Polska.
Jenže
> to skončilo se vstupem do EU.

Já jsem taky čekal, že se nějaké cukrové krmivo pro včely obcházející
cukerné kvóty EU objeví. Musela by se ale vyřešit nižší cena než je cukr v
akcích supermarketů, potom by se muselo vyřešit levné a spolehlivé balení
toho cukerného roztoku či cukerné kaše a nakonec taky trvanlivost takového
krmení. A distribuce. Toto všechno tuhý cukr v sáčích a pytlích má ideální
včetně snadné dostupnosti, hypermarkety s akcemi na cukr jsou dneska v
každém městě. Potom kdyby se povedlo takové krmení pro včely vyjmout
oficiálně z cukerných kvót EU, nohlo by to znamenat umožnit odbyt navíc pro
nějakých pár stovek tun cukru. Jenomže jak zajistit, aby toto cukrové krmení
spotřebovaly jen včely a někdo ho "nevytuneloval" pro lidi?

> Zajímavé v této souvislosti je, že nejlacinější med se k nám dováží z
> Itálie. Zřejmě i tam mají flexibilní preacovní sílu ve státní správě. :-))

Itálie je kapitola sama pro sebe, coby země s nemocným hospodářstvím je tam
pracovní síla v jižní části velice levná, pokud rovnou to za pár šupů a na
černo nedělají afričtí a podobní přistěhovalci.

K tomu, že se cukr smíchá s kakaem nebo čajem, doveze a potom přečistí, na
to se dívám poněkud skepticky. Ono to totiž není tak jednoduché takový mix
spolehlivě a hlavně levně zbavit příměsí včetně zabarvení a potom zase
odpařit roztok a získat tuhý rafinovaný cukr, aby se to vůbec cenově
vyplatilo. To není líh s realizovatelnou tržní cenou díky dani 200 - 400 kč
za litr, ale cukr s cenou 20 Kč za kilo. Dávalo by to poněkud větší smysl
pouze v případě, kdyby se taková směs rozpustila, zběžně zbavila příměsí a
potom prodala jako sirup pro výrobu čokoládových cukrovinek nebo stáčených
čajů a podobných. A původní rafinovaný cukr, který by se jako nakoupil pro
tuto výrobu, potom nějak pod rukou prodal...

Radim Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 3. 2009
Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34788) (34791) (34792)

To se tady přece diskutovalo v době fumigace a vyšlo najevo, že většina
včelařů to už hezkou dobu takhle dělá. I můj důvěrník k tomu loni
přistoupil. Když se knoty zabalí, nemíchají dohromady pro včelstva ve dvou
nástavcích a v jednom nástavku, tedy s rozdílným počtěm kapek a hned donesou
a strčí do včelstev, úbytek léčiva bude pravděpodobně malý.

Radim Polášek
------------------------------

Mám takovou vychytávku. Doma v klidu napíchám papírky na hřebíky a zapíchám do polystyrénové desky. Na stanovišti v klidu a v suchu (třeba auta) to nakapu najednou a pak jen chodím, zapaluji a strkám do včel.

Ptal jsem se Ing. Veselého kdysi, jestli je to v řádu hodin jedno (kdy se nakape a zapálí) a prý to jedno je. Dny už ale nedoporučuje.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 3. 2009
Re: Velk? balen? cukr (34753) (34757) (34758) (34759) (34781) (34784) (34785) (34787) (34790)

kvalita cukru je vidět začátkem kampaně je hruvý a průzračný a koncem kampaně drobnější a mléčne zakalený

pepan
--------
To sedí, sehnat opravdu hrubý cukr je umění. Je prý i výrobně dražší. V akcích je i krystal jemnější jak bývala krupice.
Zajímavé je, že pro většinu lidí (i moji ženu) je ten jemnější považován z kvalitnější. A obzvláště jemné várky jsou mi zabavovány na pečení :-)

Ale z tohodle pohledu je nejlepší cukr z Makra co byl nejen jemný ale v igeláťákách místo papíru.
Škoda že tam nejsou tak levní. Nehrudkuje/nevlhne a lépe se vysypává.

Ale ta kvalita je i v obsahu sacharozy? Nebo je to z hlediska včel jedno a jedná se jen o nějaký "estetický" parametr?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 22. 3. 2009
Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34788) (34791)

To se tady přece diskutovalo v době fumigace a vyšlo najevo, že většina
včelařů to už hezkou dobu takhle dělá. I můj důvěrník k tomu loni
přistoupil. Když se knoty zabalí, nemíchají dohromady pro včelstva ve dvou
nástavcích a v jednom nástavku, tedy s rozdílným počtěm kapek a hned donesou
a strčí do včelstev, úbytek léčiva bude pravděpodobně malý.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 9:11 AM
Subject: Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc


Pokud se léčí způsobem jak ho popisuješ tak se velkým úhynům ani nedivím.
ten knot než donese do včelstva tak je jen tím knotem.



pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77413 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34792 do č. 34852)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu