Archiv Včelařské konference

Promiňte,video už jde,odvičkovače jdou zkušebně,kalové čerpadlo čerpe hustý cukerný roztok do výšky 3 m.Loni jsem třimetrovou hodici nahradil šestimetrovou až nemusim tak často pojiždět.Mám 70 včelstev ve dvou řadach.

Zřejmě nevíš o čem píši berlovka je pístové čerpadlo s jedním pístem ve tvaru berle vložilo se do vědra drželo pod paží jednou rukou se čerpe a druhou se stříká. dostřik 10 m. Při upevnění svorkou na 100 l sud který by byl na rudlu myslím že by to bylo dost rychlé na jeden zdvih 2 l zase není tak málo ( 4 muži obsluhovali pumpy o výkonu 200 l za minutu) Dostali jsme se do zajetí představ, že bez pořádného motoru nic nejde. Nezdá se vám to také.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: v?ela?sk? technika
> Datum: 19.3.2009 18:27:39
> ----------------------------------------
> Dobrý nápad - poháněli to 4 hasiči.
> J.T.
>
> > Tak mne napadlo dobrý výkon měla hasičská berlovka obsah pístu 2 l vývod
> > hadice D = 1" snadno by se dala upevnit k sudu. Ještě se povalují ve
> > zbrojnicích, byly ve výzbroji do sedmdesátých let Na přepravu podobných
> > kapalin se běžně používají pístová zařízení
> >
> > Pepan
> >
>
>
>
>

a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek

Pred 15 rokmi som roztok dovážal na stanovište v 50 litr. nádobu z umelej hmoty so širokým uzáverom, nalieval do krhly a tak do kŕmidiel. Roztok som pripravil v starej páčke s ohrevom vody alebo som použil horúcu vodu.
Nebolo to pohodlné, preto som to riešil natlakovaním vzduchu. Opatril som veko kovovou rúrkou až ku dnu, a namontoval k tomu ventil pre veľkú hustilku.
Bol som sklamaný, plast nebol vhodný, zo začiatku sa medzi hladinu roztoku a veko dalo netlačiť len malé množstvo vzduchu, trochu roztoku odtieklo a znavu tlačiť, väčší tlak to neznieslo. moje úsilie vyšlo nazmar.
Záver, vyžaduje to iné riešenie, kovová nádrž, dokonalé utesnenie, elektriku a pod.
Riešil som inak a som spokojný. Drevného odpadu mám dosť, využívam hlavne vysušené výtlačky pri spracovaní vosku s vyradených plástov a hlavne mám to stále na ohradenej včelnici, ktorú navyše stráži aj nem. ovčiačka, ktorá mi navyše robí spoločníčku.
Investoval som do smaltovaného 60 litr. paráka, ktorý mi slúži aj na vytápanie vosku parou a pod. Na zohriate jednej dávky 35 kg cukru treba málo ohrevu, roztok nalejem do dvoch krhiel na vodu a za chvíľu rozlejem do vonkajších kŕmidiel (obsah 4-5 litrov). Je to vynikajúca spôsob ako lacno, rýchlo a pohodlne, a obslúžil som aj do 100 včelstiev. Ak sa človek s týmto spôsobom z žije, dokáže veľmi rýchlo včelstvá nakŕmiť. Vonkajšie kŕmidlá a povalové kŕmidlá použijem v hociktorú dennú dobu, Za posledných 25 rokov sa mi nestalo, aby bolo čo i len jedno včelstvo napadnuté a vyrabované.
Na východe slovenska hovoria "i tak še da"

> a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek <
------------------------------------------------------------
Kdysi jsem tlakovým vzduchem přečerpával motorovou naftu z ocelových sudů. Nafta má ale mnohem menší hustotu než cukerný roztok ke krmení. Též jsem dovážel traktorem roztok v sudech na stanoviště ke včelám. Měl jsem také takové spády, že tlakový vzduch z traktoru použiji k přečerpávání cukerného roztoku. Neosvědčilo se to. Krmítka jsem proto plnil obyčejnými zahradnickými (kropicími) konvemi bez kropítek. Je to rentabilnější. Avšak jak praví klasik, kdo si hraje nezlobí. Rudo promiň.
JK

Zakoupilo se to, shlédlo se to, líbilo se to. Budeme mít náplň na dvě schůze. Je to lidsky přístupné a milé dílko kde si autoři na nic nehrají a ukazují chov včel v různých konstrukcích úlů tak jak je včelaři dosud používají.
Doporučuji.
JK

Nechápu to, u Vás buď není v podletí slídivost, nebo vymýšlíte to prat do včel nyní. Kdyby se tu diskutovalo o tom, jak jste natřely M1 plod, nebo jinak omezovaly VD, když je nejvíce zranitelný tak to chápu. Ale ne. Vy tu předvádíte jak prát do úlu cukr a navíc ještě tak blbě, protože při takovém cábrání je v podletí slídivost jak bejk. Vždy záleží na rychlosti, protože po prvním (nakrmeném, vloženém, naplněném či převráceném krmítku) úlu máte čas tak 15 minut do posledního úlu na stanovišti. Jsem zvědavý, jak umíte rychle ujíždět s Vašimi čerpadly s mrakem včel v zádech.




.................
> a tak asi pouze zbývá natlakovat sud vzduchem a vychytat to. Zdraví R. Stonjek <
------------------------------------------------------------
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) >Kdysi jsem tlakovým vzduchem přečerpával motorovou naftu z ocelových sudů. Nafta má ale mnohem menší hustotu než cukerný roztok ke krmení. Též jsem dovážel traktorem roztok v sudech na stanoviště ke včelám. Měl jsem také takové spády, že tlakový vzduch z traktoru použiji k přečerpávání cukerného roztoku. Neosvědčilo se to. Krmítka jsem proto plnil obyčejnými zahradnickými (kropicími) konvemi bez kropítek.< Je to rentabilnější. Avšak jak praví klasik, kdo si hraje nezlobí. Rudo promiň.
JK

Dobrý den,
chtěl bych si vypěstovat vlastní chmel. Prosím o informaci kde by se daly koupit semínka chmele. Pokud víte kde se dají semínka zakoupit napiste mi prosím na e-mail: man.valek/=/seznam.cz.

Děkuji a jsem s pozdravem

M.Válek

Dobrý den,
chtěl bych si vypěstovat vlastní chmel. Prosím o informaci kde by se daly koupit semínka chmele. Pokud víte kde se dají semínka zakoupit napiste mi prosím na e-mail: man.valek/=/seznam.cz.

Děkuji a jsem s pozdravem

M.Válek

Já bych zašel na chmelnici se sklenkou medu až se budou sázet sazenice

Chmelová sadba
              

Chmelařský institut s. r. o. Vám nabízí k výsadbě sortiment všech českých odrůd chmele:

CENÍK PRO ROK 2009
Žatecký poloraný červeňák
Osvaldův klon 31, 72, 114

Sadba
       

Cena za kus
       

DPH

neozdravená
       

kořenáč
       

16,50 Kč1)
       

+ 9 %

ozdravená VT
       

kořenáč
       

31,- Kč1) 2)
       

+ 9 %


              

Hybridní odrůdy
Agnus, Bor, Harmonie, Premiant, Rubín, Sládek

Sadba
       

Cena za kus
       

DPH

ozdravená VT
       

kořenáč
       

32,- Kč1) 2)
       

+ 9 %


              

1) Informujte se o věrnostním a množstevním slevovém programu.
2) Ministerstvo zemědělství v rámci Zásad pro rok 2009 dotuje certifikovanou sazenici chmele ve zdravotní
třídě VF nebo VT do výše 15,- Kč za jednu rostlinu (viz Odkazy).



Na Vaši objednávku a na jakékoliv dotazy se těší:
       p. Miroslav Brynda
GSM: +420 602 111 638
Tel.: +420 415 732 126
Fax: +420 415 732 150
E-mail: m.brynda/=/telecom.cz        



Odkazy

Atlas odrůd chmele

Požadavky na kvalitní chmelovou sadbu

Dotace

Pepo jen blb se zlobí, když mu někdo poradí co se mu neosvědčilo. Já to také nosím v 20 l kanistrech a bolí od toho tělo. Z kohoutu cukr teče docela dobře, tak jsem předpokládal, když tomu pomůžu cca 2,5 atm tak to na konci hadice poteče dost svižně. Jestli někoho, kdo se neumí podepsat ani vlastním jménem, odhánějí při krmení včely, měl by se to tedy nejdřív naučit. Mě se jedná pouze o ušetření práce a času a i podprůměrně inteligentní včelař jistě pochopil,že než se pokus uskuteční, tedy v podletí, bude to stát nějaký ten čas a ten se v sezoně hledá velmi špatně a co se neudělá v zimě nebo v předjaří to se už většinou nestihne. Zdraví R. Stonjek

Já mám vyzkoušeno čerpání malým ponorným čerpadlem na 12 voltů o výkonu
okolo 15 wattů. Čerpadlo má malý průměr, takže obvykle projde přes hrdlo i
kanystrů a podobných nádob. Napájení dvoukilovým přenosným gelovým olověným
akumulátorem. Cukr musí být tak 1 :1, ne hustší a nesmí být studený, třeba
roztok ponechaný přes noc ležet venku, musí být vlažný, pak má menší
viskozitu. Ideální je, když se čerpá ihned po rozmíchání. Nesmí taky dlouho
ležet, protože v takovém cukru se většinou rozmnoží bakterie a zvýší
viskozitu roztoku. Kdysi jsem to uvažoval pro krmítka uzavřená v nastavcích
pro více včelstev položených na sebe nebo v zadovácích, která by nebyla
přístupná, cukr by do nich tekl hadičkou a množství roztoku v krmítku by se
sledovalo indikátorem. Nakonec jsem ty krmítka dohromady nedal, v nástavcích
položených na sebe jsem krmení vyřešil i bez toho a proti obyčejnému nalití
do krmítka takové čerpání nemá smysl. Ćerpadélko dávalo několik litrů
cukerného roztoku za minutu do výšky půl, jednoho metru, akumulátor měl
vydržet minimálně na 20 - 30 litrů roztoku.

R. Polášek

Gusto, asi včelařím v jiných podmínkách, mám jinak rozestavěné úly, a taky jich mám o dost míň jak ty:-)

Ale krmím včas, večer a zatím jsme neměl problém. U kmenových včelstev. Máme tady dobrou podněcovací snůšku, odhaduji že víc jak 50% zásob je med.

Strčím tam odpoledny kontejnery a večer to tam leju.
A nemusím to dělat ani za světla, můžu si vzít červené blikátko na kolo jako čelovku.


A představa, že přijedu na stanoviště, z přívěsu vyvezu takový ten motorový rudl co se sním vozí třeba na stavbách suť atd, na něm budu mít soudek z plastu a vyjedu si na stanoviště a tam od skupiny úlu ke skupině popojedu a vyčerpám to tam. To je moje představa na časy až mi dojdou síly nosit kanystry ručně.:-)) Spíš si dnes právě kvůli loupeži nedovedu představit krmení ze sklenic na stropě bez ochranného nástavku jak vidím jinde.

Mezitím se chystám udělat do sudu díru a natéčkovat k čerpadlu 1" ventil aby to teklo přímo do kanystrů a možná si pořídím i pěkný elektrický rudl na kanystry a nástavky atd.

A odcházím tlouct úly a jinak se chystat. když jsem se konečně dočkal blahobytu a máme volné pátky. Prý někdy mají volné i čtvrtky :-)) Doufám že my v květnu a včervnu na ně najedem taky.

Karel

Taky jsem spokojený. I dvojčata /2roky/ na to vydržela koukat - málo střihů.
Dobře investované tři stovky.
A dost vychytávek jsem tam viděl. Ani nebyly zmiňovány, jen se mihly.

Jen mi není jasné, jak jde něco ve včelařině bez dotací.
Takové věci je nebezpečné zavádět. Aby se nám to nerozmohlo. :-))

Karel

stonjek (90.183.70.9) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724)
>Pepo jen blb se zlobí, když mu někdo poradí co se mu neosvědčilo.

Jestli někoho, kdo se neumí podepsat ani vlastním jménem, odhánějí při krmení včely, měl by se to tedy nejdřív naučit.<
.........


Tak teď nevím co si mám převzít z Tvé diskuze. Ten kanystr je těžký a jak a nejlépe a jednoduše jakou tlakovou nádobu nesdělíš.(nevíš)

Praktický pohled hodně soutěží s pravdou a správným východiskem. Nevím jaký význam má nějaké jméno s prací. Také nemáš své dělnice v úlu pojmenované a přesto Ti umí udělat výnos. Nebo nosíš na pracovním oděvu jmenovku?

Podle diskuze chceš navyšovat stavy. Podle mého praktického poznání musíš, jestli chceš krmit sirupem, vyřešit logistiku a problém se slíděním a dodání zásob kdykoli v jedné osobě. To jak to řešíš nyní je jedno. Důležitý je naučený přístup přitom navyšování stavu. Ten nynější přístup jsi podle mého názoru musel změnit, protože nad určitý počet krmení tak zkrátka jak ho provádíš v jedné osobě nefunguje.

Vše co jde, musíš nachystat předem doma. To je základ. A jesli nějaká Ikea nádoba se slámou bude zdržovat a nestihneš dodání zásob udělat za určitý čas, pryč s ní. Sklenice (kyble) si můžeš doma nachystat na transpotr, Nástavky můžeš mít právě jako ochranu na nákladu na sklenice, můžeš mít od posledního vybírání medu na úlu poznámku kolik dodat sirupu a takto je jen otázkou nakolik včelstev se ten daný den cítíš (jseš připraven) s dodáním zásob, protože dodání zásob je otázkou rozmístění krmítek a do 15 minut je dát a odjet jinam.

Důlležité je: Při dodávání zásob se totiž na jiných stanovištích ještě často vybírá a točí med, hlavně VD (dávání vtahování gabonů, a kyselin), často se musí řešit velká slídivost a nakonec jesli je rodina, tak spokojená rodina je základ práce a míru v duši. Ta rodina, která vyžaduje hromadu času a peněz je, tím hlavním. To vše v jedné osobě. Ten čas dodávání zásob je hlavní období včelařství na kterém závisí úspěch. Dá se to řešit i ponecháním medu. Takže vychází, že zase je jedno kolik je včelstev ale kolik jsi toho se svou metodou stihnul v jedné osobě.

.........

>KaJi (88.103.157.154) --- 20. 3. 2009
Re: včelařská technika (34703) (34704) (34705) (34707) (34710) (34712) (34714) (34723) (34724) (34726)
Gusto, asi včelařím v jiných podmínkách, mám jinak rozestavěné úly, a taky jich mám o dost míň jak ty:-)
To je moje představa na časy až mi dojdou síly nosit kanystry ručně.:-)) Spíš si dnes právě kvůli loupeži nedovedu představit krmení ze sklenic na stropě bez ochranného nástavku jak vidím jinde.
<

Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz ...uživnost tam zcela jiste bude .H

Doplňování krmítek hadicí je lákavé. Musí být k tomu však spolehliva technika, jinak to nemusí dopadnout dobře. Jaké je podle praxe optimální doplňované množství v l/min? Tlakování sudů stlačeným vzduchem je nebezpečné, velmi nebezpečné!

Právě kvůli možné nákaze bych dal přednost dvěma stanovištím - bez ohledu na
počet včelstev. To proto, že kdyby se - nedej Bůh - na jednom stanovišti
vyskytla nákaza morem, aby mi alespoň nějaké včely zůstaly. Podmínkou je
ovšem hospodařit na obou naprosto odděleně.
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
Subject: Malo nebo moc


Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev
nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim
tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim
zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
..uživnost tam zcela jiste bude .H


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3950 (20090320)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Samozřejmě, že dál nemnožím, protože ještě musím lecos vychytat. Nemusím vůbec nic měnit, jen nahonit trochu času a hlavně odstranit dřinu.Ale i s tím jak to je bych zvládl dvojnásobek, ale jak praví klasik" Zbytečně se dře pouze blb. Stejně to s tím sudem vyzkouším, že by to nešlo to se mi nezdá. Klasický sud od nafty se začne prý nafukovat asi od 4 atm. Sud, kompresor, hadici mám a pár svárů mě také nezabije a regulační pojistný ventil se už soustruží takže na podzim dám vědět, jak to dopadlo. Zdraví R. S

80 včelstev na jedné hromadě, ale stejně tak i 40 je nepřirozené a včely
budou vždy náchylnější k chorobám a citlivější na různé intenzívní metody
chovu s cílem získat co nejvíce medu. I když teoreticky se dá představit
krajina, kde do vzdálenosti 2 - 4 kilometrů toho kvete tolik, že si každé
včely nanesou denně aspoň toho půl kila sladiny pro sebe a do vzdálenosti
cca kilometr, dva se nachází zdroje mnoha tun sladiny pro více intenzívních
snůšek, aby chov těch 80 včelstev na jednom místě byl vůbec rentabilní, v
praxi to musí být výjimečné místo. V mém okolí odhaduji tyto zdroje na
maximálně 10 - 20 včelstev na jednom stanovišti. Mít místo, kde by mohlo
být celoročně 80 včelstev chráněné před nenechavci a s dobrým příjezdem,
uvažoval bych o kočování, většinu včelstev bych rozházel na různá místa tak
po 6 - 8 kusech jako náklad jednoho přívěsného vozíku a od května po
červenec je vozil po snůškách a tam nechával jen od srpna po duben
přezimovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
Subject: Malo nebo moc


> Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80
včelstev
> nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a
jarnim
> tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
> rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak
nevim
> zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
> ..uživnost tam zcela jiste bude .H

Nevím jestli už máš na tom stanovišti 40 včelstev, nebo si je tam chceš pořídit. Pokud ti budou přibývat postupně, určitě poznáš, kdy se to včelám přestane líbit.

Podle mě je i 40 moc. A určitě je dobré mít nějaké stanoviště záložní, protože čert nikdy nespí.

Já bych šel nejspíš do 3*27.

Necelá třicítka se dá už obsloužit za jeden výjezd a není to takový hukot. Hlavně při krmení atd.

Karel

v obci jsme měli vždycky tak 70 - 80 včelstev př. u mne je 30 o 50 m dále 12 a o dalších 100m 25 včelstev.Je to o úživnosti dané oblasti a neposlední řadě hraje roli právě ta bariéra vzdáleností pro přenosy chorob.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Malo nebo moc
> Datum: 20.3.2009 13:57:28
> ----------------------------------------
> 80 včelstev na jedné hromadě, ale stejně tak i 40 je nepřirozené a včely
> budou vždy náchylnější k chorobám a citlivější na různé intenzívní metody
> chovu s cílem získat co nejvíce medu. I když teoreticky se dá představit
> krajina, kde do vzdálenosti 2 - 4 kilometrů toho kvete tolik, že si každé
> včely nanesou denně aspoň toho půl kila sladiny pro sebe a do vzdálenosti
> cca kilometr, dva se nachází zdroje mnoha tun sladiny pro více intenzívních
> snůšek, aby chov těch 80 včelstev na jednom místě byl vůbec rentabilní, v
> praxi to musí být výjimečné místo. V mém okolí odhaduji tyto zdroje na
> maximálně 10 - 20 včelstev na jednom stanovišti. Mít místo, kde by mohlo
> být celoročně 80 včelstev chráněné před nenechavci a s dobrým příjezdem,
> uvažoval bych o kočování, většinu včelstev bych rozházel na různá místa tak
> po 6 - 8 kusech jako náklad jednoho přívěsného vozíku a od května po
> červenec je vozil po snůškách a tam nechával jen od srpna po duben
> přezimovat.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Honza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 20, 2009 10:32 AM
> Subject: Malo nebo moc
>
>
> > Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80
> včelstev
> > nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a
> jarnim
> > tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
> > rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak
> nevim
> > zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
> > ..uživnost tam zcela jiste bude .H
>
>
>
>

On Friday 20 of March 2009 10:32:35 Honza wrote:
> Mam dotaz jde o to jestli mam volit mezi jednim stanovistem pro 80 včelstev
> nebo dvema po 40 ale ztoho ma nedno špatny přistup hlavne po dešti a jarnim
> tanin je to močal na podzim to vypadalo super.jelikoš vitačim doma krmim
> rostok atd ...tak z hlediska dopravni opslužnosti nepřipustne .A tak nevim
> zda 80 vč neni na jedne kupce troch přilis už nen z hlediska nakaz
> ..uživnost tam zcela jiste bude .H

Zdravim,

je to prece jen trochu mimo, ale drive tu byla debata ve smyslu, ze pokud
nekdo ma 40 vcelstev a nejake naklady x a rozsiri na 400 , tak naklady se
zvednou 10x x , ale vynosy pri stejnem zpusobu osetrovani stoupnou treba jen
o 40 % , nemluve o tom, ze napr. ja jsem mel (mam) misto se super snaskou,
ovsem staci drobnost - zemedelci se vykaslou na horcici, lonske prezimovani (
prosim no flame, u mne konkretne to dopadlo spatne ) , lonske sucho a potom
zima a mate z toho pouze ty naklady, nemluve o tom, ze z 80 vcelstev to uz
med jen tak po sklenicich nerozprodate . Jak jiz psal prede mnou p. Polasek,
pokud to myslite jako zimoviste pro kocovani, muze to byt jinak.

Stastnou ruku pri vyberu.



Honza

Dobrý den,
mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném stanovišti.
V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží
i když jsou česna zůžena na minimum.
Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit.

Dobrý den,
mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném stanovišti.
V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží i když jsou česna zúženana minimum.
Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit. Děkuji

Jestli se nemýlím, tak včelařské družstvo v Tachově mělo vyzkoušeno jako optimální, maximální počet včel na jednom stabilním stanovišti 36 úlů. Tak bych určitě nešel do víc než 40, ale jako optimální bych viděl 30.

1 PŘED ÚLY NEBO KOLEM NICH UDRŽOVAT POŘÁDEK
2 ZÁSADNĚ NENECHÁVAT NIKDE ZBYTKY PLÁSTŮ RÁMKY VOSKU ATD.
3 NEDÁVAT PŘED ÚLY PO MEDOBRANÍ PLÁSTY K VYLÍZÁNÍ
4 OD ZAČÁTKU ČERVENCE OBVYKLE ZAČÍNÁ SLÍDIVOST, OŠETŘOVÁNÍ VČELSTEV DĚLÁME NEJLÉPE BRZY RÁNO DOKUD NENÍ NA ČESNECH RUCH
5 PŘI ZJIŠTĚNÉM NÁLETU SLÍDILEK POMÁHÁ OKOLÍ A ÚLY DŮKLADNĚ NAMOČIT NEJLÉPE PŘES NĚ VHODIT MOKROU PLACHTU. ODPALUJÍCÍ SE VODA UTLUMÍ VŮNI VČELSTVA.TtAKÉ POMÁHÁ PŘED ZÚŽENÉ ČESNO DÁT TABULKU SKLA. DOMÁCÍ CESTU NAJDOU CIZÍ NE. ÚDAJNĚ POMOHOU I ZELENÉ VĚTVE PŘED ČESNEM
6 V PODLETÍ ÚL MÁ MÍT JEN TOLIK PROSTORU ABY HO VČELY BYLY SCHOPNY UBRÁNIT

BÝVÁ TO JEN ZÁSLUHOU VČELAŘE

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Helena Haasov? <helena.haasova/=/atlas.cz>
> Předmět: loupe
> Datum: 20.3.2009 15:00:57
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném
> stanovišti.
> V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží
> i když jsou česna zůžena na minimum.
> Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak
> tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit.
>
>
>

Přátelé!

Jelikož informací není nikdy dost, tím víc, pokud je předává člověk velice
zkušený a uznávaný jako včelař a profesor.
Proto mi snad nebudete mít za zlé, pozvu-li Vás za náši ZO na odbornou
včelařskou přednášku:

Arnošt Hrdina, předseda ZO ČSV Brno-Kr.Pole
-------------------------------------------------

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE ČESKÉHO SVAZU VČELAŘŮ ŽIVANSKÉHO, BRNO KRÁLOVO POLE
POŘÁDÁ PŘEDNÁŠKU

Doc. RNDr. Vladimíra Ptáčka, Csc
Na téma:


VLIV PROSTORU ÚLU NA ROJENÍ
a
OPYLOVATELÉ NAŠÍ PŘÍRODY, (čmeláci, včely samotářky.)


Přednáška se koná dne 25. března 2009 v 17:00 hodin,
Husitská 1, Brno Královo Pole, 1. patro-velká zasedačka MČ.

Na přednášku Vás zvou včelaři ZO ČSV Živanského.
Vstup je volný.

Chci se zeptat nevíte kde se nachazí mor plodu na Strakonicku ? A kde je ochranné pásmo ?

To jsou hodně staré názory a nefungovoly ani našim dědečkům.Vaše včely loupí, protože je nemáte přiměřeně silné,vitální a dobře připravené na zimu. Prostě to neumíte. A tady musíte začít!!! Pak je vše jinak, včetně výnosů. Musíte ale splnit toto:
1/Při medobraní zvl. poslením se k včelám chovat
ohleduplně a citlivě.
2/Do úlu mít pouze jeden otvor v době slídění a ne
musí být nijak malý
3/ Všecky chcípáčky a neduživce pospojovat nebo zlikvidovat a nahradit je odělky z dřívějška. Když toto splníte zaručuji vám, že si budete o loupeži pouze číst a matně vzpomínat jaké to kdysi bylo. Hodně úspěchů!
Zdraví R. Stonjek

Prokázané ohnisko je v Katovicích. Podrobnosti jsou v nařízení SVS č.8/2008
http://www.svscr.cz/download.php?idx=3158
Další ohniska se podle diagnostiky dají předpokládat v Katovicích, Krty-Hradci, Modlešovicích a Hajské. To bude ale jisté až po prohlídce včelstev.
Jirka Přeslička

Kde se dá sehnat levný cukr ve velkém balení aspoň po 5 kg.Klidně i na živnosťák.Větší množstvý už mě unavuje lítat po marketech kde v akcích stejně bývá vyprodán nebo daj na osobu 10 kg a šmitec.To se pak 11 metráků těžko schání.dík za informaci J.

>Vždy záleží na rychlosti, protože po prvním (nakrmeném, vloženém, naplněném či převráceném krmítku) úlu máte čas tak 15 minut do posledního úlu na stanovišti. Jsem zvědavý, jak umíte rychle ujíždět s Vašimi čerpadly s mrakem včel v zádech. G.Pazderka<
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko, nedramatizoval bych to tak. Doporučuji i jiné filmy než o afrikanizovaných včelách. Například Včelka Mája, Pan Včelka a podobné. Tam se neutíká.

Nic ve zlém. Včelařím teprve 35 let a ještě jsem při krmení utíkat ani ujíždět nemusel. Dnes by mě to již šlo dosti bídně.
JK

>Klasický sud od nafty se začne prý nafukovat asi od 4 atm. Sud, kompresor, hadici mám a pár svárů mě také nezabije a regulační pojistný ventil se už soustruží takže na podzim dám vědět, jak to dopadlo. Zdraví R. S<
----------------------------------------------------------
Na to je vhodný 200 l plechový sud s obručemi starší výroby. Snáší vyšší vnitřní pnutí.
Zdraví JK

Cukr ve velkém balení za dobrou cenu v podstatě pod 20 Kč neseženete, ani když ho budete brát 100 t jako obchodník. Nejlevnější je bohužel market. Již dva roky po sobě mi vyvezli palety na parkoviště, na podzim 4 t. ALe někdy samozřejmě narazíte na magory.

Kde se dá sehnat levný cukr ve velkém balení aspoň po 5 kg.Klidně i na živnosťák.Větší množstvý už mě unavuje lítat po marketech kde v akcích stejně bývá vyprodán nebo daj na osobu 10 kg a šmitec.To se pak 11 metráků těžko schání.dík za informaci J.
-----
už jsem toho chtěl nechat, ale kdyby tak někdo vymyslel mechanizaci na vyklepávání kilových pytlíků.

Vloni to zachránila acke Hypernovy s 5kg taškami a kdyby se to tak opakovalo:-))

Už jsem se chystal počítat, kolik vlastně "ušetřím" za hodinu rozbalování kilovek abych věděl o kolik dražší můžu koupit cukr v pytlích a místo toho jít dělat něco rozumnějšího a výdělečnějšího .-))

A nebo naučit jíst včely cukr z kilovek:-))

Karel

Ale dyt to uz nekde bylo, ze dotycny pouze nalel vodu do otevrenych sacku,
primo na louckach horniho nastavku. Jinak ten jepry hodne vapenny ci neco
podobneho a neni pro vcelstva

2009/3/20 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> Kde se dá sehnat levný cukr ve velkém balení aspoň po 5 kg.Klidně i na
> živnosťák.Větší množstvý už mě unavuje lítat po marketech kde v akcích
> stejně bývá vyprodán nebo daj na osobu 10 kg a šmitec.To se pak 11 metráků
> těžko schání.dík za informaci J.
> -----
> už jsem toho chtěl nechat, ale kdyby tak někdo vymyslel mechanizaci na
> vyklepávání kilových pytlíků.
>
> Vloni to zachránila acke Hypernovy s 5kg taškami a kdyby se to tak
> opakovalo:-))
>
> Už jsem se chystal počítat, kolik vlastně "ušetřím" za hodinu rozbalování
> kilovek abych věděl o kolik dražší můžu koupit cukr v pytlích a místo toho
> jít dělat něco rozumnějšího a výdělečnějšího .-))
>
> A nebo naučit jíst včely cukr z kilovek:-))
>
> Karel
>

blábol


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Velké balení cukr
> Datum: 20.3.2009 21:06:04
> ----------------------------------------
> Ale dyt to uz nekde bylo, ze dotycny pouze nalel vodu do otevrenych sacku,
> primo na louckach horniho nastavku. Jinak ten jepry hodne vapenny ci neco
> podobneho a neni pro vcelstva
>
> 2009/3/20 KaJi <e-mail/=/nezadan>
>
> > Kde se dá sehnat levný cukr ve velkém balení aspoň po 5 kg.Klidně i na
> > živnosťák.Větší množstvý už mě unavuje lítat po marketech kde v akcích
> > stejně bývá vyprodán nebo daj na osobu 10 kg a šmitec.To se pak 11 metráků
> > těžko schání.dík za informaci J.
> > -----
> > už jsem toho chtěl nechat, ale kdyby tak někdo vymyslel mechanizaci na
> > vyklepávání kilových pytlíků.
> >
> > Vloni to zachránila acke Hypernovy s 5kg taškami a kdyby se to tak
> > opakovalo:-))
> >
> > Už jsem se chystal počítat, kolik vlastně "ušetřím" za hodinu rozbalování
> > kilovek abych věděl o kolik dražší můžu koupit cukr v pytlích a místo toho
> > jít dělat něco rozumnějšího a výdělečnějšího .-))
> >
> > A nebo naučit jíst včely cukr z kilovek:-))
> >
> > Karel
> >
>
>
>

Nikomu to take nenutim.

2009/3/20 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> blábol
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Velké balení cukr
> > Datum: 20.3.2009 21:06:04
> > ----------------------------------------
> > Ale dyt to uz nekde bylo, ze dotycny pouze nalel vodu do otevrenych
> sacku,
> > primo na louckach horniho nastavku. Jinak ten jepry hodne vapenny ci neco
> > podobneho a neni pro vcelstva
> >
> > 2009/3/20 KaJi <e-mail/=/nezadan>
> >
> > > Kde se dá sehnat levný cukr ve velkém balení aspoň po 5 kg.Klidně i na
> > > živnosťák.Větší množstvý už mě unavuje lítat po marketech kde v akcích
> > > stejně bývá vyprodán nebo daj na osobu 10 kg a šmitec.To se pak 11
> metráků
> > > těžko schání.dík za informaci J.
> > > -----
> > > už jsem toho chtěl nechat, ale kdyby tak někdo vymyslel mechanizaci na
> > > vyklepávání kilových pytlíků.
> > >
> > > Vloni to zachránila acke Hypernovy s 5kg taškami a kdyby se to tak
> > > opakovalo:-))
> > >
> > > Už jsem se chystal počítat, kolik vlastně "ušetřím" za hodinu
> rozbalování
> > > kilovek abych věděl o kolik dražší můžu koupit cukr v pytlích a místo
> toho
> > > jít dělat něco rozumnějšího a výdělečnějšího .-))
> > >
> > > A nebo naučit jíst včely cukr z kilovek:-))
> > >
> > > Karel
> > >
> >
> >
> >
>

...když jsme tak u těch škodlivin, je možné do medocukrového těsta použít práškový cukr, který se teď všude prodává s jakousi přísadou proti hrudkování?

Loupež už je jen poslední následek, konečné řešení existence včelstva.
Předchází mu nejčastěji oslabení včelstev nebo občas nadměrné otevření
sezení včelstev - úlu cizím včelám. Konkrétních příčin může být desítky,
většina z toho chyby včelaře, něco nevhodným umístěním včelstev a vlivy v
okolní krajině. Je třeba podrobně projít včelaření, kdy v roce jsou ještě
včely normální, silné, životaschopné a kdy už ne a najít tu příčinu. Zdravé
životaschopné dobře umístěné nerozvrácené včelstvo se loupeži ubrání, i
silně rozvinutou loupež, třeba z důvodu nešetrné práce ve včelstvu, utne do
půl hodiny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Helena Haasová" <helena.haasova/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 20, 2009 3:00 PM
Subject: loupe


> Dobrý den,
> mám čtyři včelstva v úlech volně umístěných na nechráněném větrném
> stanovišti.
> V posledních letech trpí včelstva neobvykle silnou loupeží
> i když jsou česna zůžena na minimum.
> Prosím včelaře, kteří mají s loupeží zkušenost, aby mi poskytli radu, jak
> tento nešvar omezit, nebo úplně odstranit.

Kdysi jsem nakupoval cukr v padesátikilových pytlích v Zemědělském
zásobování. Měli rafinovaný i afinovaný. Tehdy akce a slevy, dokonce ani
hypermarkety nebyly, v Zemědělském zásobování byl cukr nejlevnější skrz
"pytlové" velké balení. Pytle cukru se taky daly objednat v Jednotě nebo
podobném potravinářském krámu. Dneska nevím. Celostátní Zemědělské
zásobování se rozpadlo na různě velké regionální prodejny, to místní už cukr
nevede vůbec a velkosklady a sila pro skladování cukru a obilí atd provozuje
kdovíkdo. Řekl bych, že padesátikilové pytle pro firmy byly nahrazeny
nějakým větším balením dělaným pro manipulaci vysokozdvižným vozíkem nebo
rovnou cisternami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Joska" <Sjosef/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 20, 2009 7:24 PM
Subject: Velké balení cukr


> Kde se dá sehnat levný cukr ve velkém balení aspoň po 5 kg.Klidně i na
> živnosťák.Větší množstvý už mě unavuje lítat po marketech kde v akcích
> stejně bývá vyprodán nebo daj na osobu 10 kg a šmitec.To se pak 11 metráků
> těžko schání.dík za informaci J.

Zdravé
životaschopné, nerozvrácené včelstvo se loupeži ubrání, Polášek R.

To je jediný správny názor, nerozvrátené včelstvo. Vo včelstve s matkou, ktoré sa stará o plod, je biologicky funkčné, dáva najavo svojím chovaním, že cudzie včely takýto úľ nenapádajú. Tento stav priamo vyžaruje zo včelstva.
Pred dvomi dňami som v komentári napísal "za 25 rokov som pri 80 až 100 včelstiev nemal rabovku včelstiev, hoci cukrový roztok podávam bez ohľadu na denný čas". Nik na to nereagoval!

Na podávanie zásob používam vonkajšie a povalové kŕmenie. Môžete to vidieť na tomto mieste:

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&si

Ak je vo včelstve rozvrátený úpadkový stav, ani najlepšie kŕmidlá nezabránia lúpeži včelstiev.

A nebo naučit jíst včely cukr z kilovek:-))

Karel

Tieto "papokusy" jednotlivci z času na čas skúšajú, kým sa sami presvedčia, že hazardujú s cukrom. Totiž včely odoberajú glycidy v tejto kryštálovej forme, len vtedy, keď sú stále vlhké čistou vodou prípadne rozriedenou medovou vodou, aj to len doby, kým všetku vlhkosť neodsajú, potom sa kryštalky stávajú pre včely nečistoty, ktoré hromadne vynášajú z úľa. Ak včelár nájde prázdne vrecká-sáčky, plesá ako oklamal svoju prácu a prácu včiel. Včela suchý cukor nedokáže včela rozlíšiť od obyčajnej nečistoty. Včely môžu včely navštevovať, keď je zvýšená-nadbytočná úľová vlhkosť.

Je to napsáno špatně a nikdo si toho ani nevšiml. Loupící včely jsou OK, jedná se o vylupované. Loupení je přirozená pudová vlastnost. K tomu co je třeba dodržet patří také dostatek zásob, případně rychlé nakrmení na zimu co nejdřív po odebrání medu. No ale to je ještě daleko. Spíš mi dělá starost počasí a myslím si, že se pomalu zadělává na nosematický rok. Každopádně bych to nepodceňoval.
Zdraví R. S.

proti hrudkování se dáva škrob

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Velk? balen? cukr
> Datum: 21.3.2009 00:26:23
> ----------------------------------------
> ..když jsme tak u těch škodlivin, je možné do medocukrového těsta použít
> práškový cukr, který se teď všude prodává s jakousi přísadou proti
> hrudkování?
>
>
>

Zaregistrujte si tak 200 včelstev. Včelstva ale mít nemusíte. Nikdo vás nekontroluje. Vyčkejte, až přijde vlna přemnožení VD. Svá fiktivní včelstva nechte zahynout. Úhyny nahlaste. Včelstva opět fiktivně obnovte, zažádejte o dotaci a inkasujte. Ideální je, když jste současně členem OV, nejlépe samotným předsedou. Můžete potom ovlivnit přemnožení VD, způsob přidělování dotací a také svým vlivem zamezíte jakékoliv případné kontrole. Kontrolní otázky: Kolik vlastně v ČR máme skutečných a kolik fiktivních včelstev? Kolik fiktivních včelstev ročně zahyne na VD? Kolik dotací je na tato fiktivní včelstva vyplaceno? Jak se na tom podílejí orgány ČSV?

zdravim a ptam se, zda je ucelne vklkadat v dobe snusky do ulu kapsova krmitka naplnena navlhcenym krysalem pro preklenuti prestavek ve sberu,aby pokracovalo kladeni matky, nebo vcely cukr bez uzitku jako krystaly vynesou. za odpovedi dekuji.med

Tak na toto je asi zbytečné odpovídat .... Pokud ale přece jen o něčem
podobném skutečně víte, pak je to vhodné na trestní oznámení a ne na
otravování této diskuse.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Tomá Srstka" <tsrstka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 21, 2009 9:15 AM
Subject: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc


Zaregistrujte si tak 200 včelstev. Včelstva ale mít nemusíte. Nikdo vás
nekontroluje. Vyčkejte, až přijde vlna přemnožení VD. Svá fiktivní včelstva
nechte zahynout. Úhyny nahlaste. Včelstva opět fiktivně obnovte, zažádejte
o dotaci a inkasujte. Ideální je, když jste současně členem OV, nejlépe
samotným předsedou. Můžete potom ovlivnit přemnožení VD, způsob přidělování
dotací a také svým vlivem zamezíte jakékoliv případné kontrole. Kontrolní
otázky: Kolik vlastně v ČR máme skutečných a kolik fiktivních včelstev?
Kolik fiktivních včelstev ročně zahyne na VD? Kolik dotací je na tato
fiktivní včelstva vyplaceno? Jak se na tom podílejí orgány ČSV?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3953 (20090321)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Pokud to neoznámil orgánům činným v trestním řízení tak je spoluviník Jinak je to pomluva trestná rovněž

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc
> Datum: 21.3.2009 10:24:47
> ----------------------------------------
> Tak na toto je asi zbytečné odpovídat .... Pokud ale přece jen o něčem
> podobném skutečně víte, pak je to vhodné na trestní oznámení a ne na
> otravování této diskuse.
> S pozdravem Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomá Srstka" <tsrstka/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, March 21, 2009 9:15 AM
> Subject: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc
>
>
> Zaregistrujte si tak 200 včelstev. Včelstva ale mít nemusíte. Nikdo vás
> nekontroluje. Vyčkejte, až přijde vlna přemnožení VD. Svá fiktivní včelstva
> nechte zahynout. Úhyny nahlaste. Včelstva opět fiktivně obnovte, zažádejte
> o dotaci a inkasujte. Ideální je, když jste současně členem OV, nejlépe
> samotným předsedou. Můžete potom ovlivnit přemnožení VD, způsob přidělování
> dotací a také svým vlivem zamezíte jakékoliv případné kontrole. Kontrolní
> otázky: Kolik vlastně v ČR máme skutečných a kolik fiktivních včelstev?
> Kolik fiktivních včelstev ročně zahyne na VD? Kolik dotací je na tato
> fiktivní včelstva vyplaceno? Jak se na tom podílejí orgány ČSV?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3953 (20090321)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Spíše by se jednalo o podvod za účelem zvýšení výnosu.Jiný smysl to nemá

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vladimir <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: osetrovani vcelstev
> Datum: 21.3.2009 09:57:59
> ----------------------------------------
> zdravim a ptam se, zda je ucelne vklkadat v dobe snusky do ulu kapsova
> krmitka naplnena navlhcenym krysalem pro preklenuti prestavek ve sberu,aby
> pokracovalo kladeni matky, nebo vcely cukr bez uzitku jako krystaly
> vynesou. za odpovedi dekuji.med
>
>
>

Problém tady je v tom, že se ta účelnost těžko pozná. Těžko bez nějakých
speciálních věcí, váhy pod úlem a podobně se odliší plodování a dostatek
včel vyvolaný slabší snůškou v přírodě nebo podněcováním tím cukrem. Taky je
nutné pečlivě zvolit umístění toho kapsového krmítka, pokud to je v místě
blízko plodu, které včely obsedají a ovládají, suchý cukr potom z krmítka
vynesou případně při snůšce vlastní krmítko zastaví voštím. Pokud to je dál
od plodu, včely nad ním mají malou kontrolu a potom se může stát cílem
zlodějek a podnítit loupež. Každopádně je účinnost běžného kapsového krmítka
malá, včely vyberou tak prvních pár centimetrů ovlhčeného krystalu, ze
zbytku potom jen vysají medný roztok a nechají tak, pokud ho rovnou
nevynesou. V krmítku potom zůstává mnoho pevného cukru znečištěného různými
zbytky, které včelám do krmítka upadnou, takže když se potom takový cukr
vybere a rozpustí na běžné krmení, je roztok dost znečištěný a určitě i
infikovaný různými zárodky. Já myslím, že pokud se má podněcovat, je už
lepší to dělat cukerným roztokem, tak jednou za dva dny ke včelám večer
přijet a každým dát tak půl litru až možná i litr roztoku cukru 1 : 1. Nebo
roztoku cukru s dříve vytočeným příliš řídkým medem.... Je to pracnější, ale
rozhodně účinnější a neprodukuje to zbytkový znečištěný suchý cukr. Kromě
toho, co si pamatuji, když jsem to zkoušel já, ovlhčený tuhý cukr různá
včelstva berou velice rozdílně. Některé ho vybere většinu a je v podstatě
podněcované, některé si ho sotva všimne a potom podněcované není. Roztok
vyberou vždy a v létě půl litru až litr do hodiny, takže jsou na tom všechny
stejně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vladimir" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 21, 2009 9:57 AM
Subject: osetrovani vcelstev


> zdravim a ptam se, zda je ucelne vklkadat v dobe snusky do ulu kapsova
> krmitka naplnena navlhcenym krysalem pro preklenuti prestavek ve sberu,aby
> pokracovalo kladeni matky, nebo vcely cukr bez uzitku jako krystaly
> vynesou. za odpovedi dekuji.med

zdravim a ptam se, zda je ucelne vklkadat v dobe snusky do ulu kapsova krmitka naplnena navlhcenym krysalem pro preklenuti prestavek ve sberu,aby pokracovalo kladeni matky, nebo vcely cukr bez uzitku jako krystaly vynesou. za odpovedi dekuji.med
-----------
Oddlěky krmím rámkovými krmítky naplněným krystalem.
Ta prvá krmítka byla vyodotěsná a tak jsem tam na poprvé dával roztok a pak jen krystal, ty další jsem jednou dělal ve spěchu a nejsou vodotěsná tak tam krmím jen krystalem nebo krupicí (to je častější stav - jemný cukr je prý výrobně nenákladnější a je ho víc v akcích).

Cukr nasypu a zaleji vodu až po povrch, pak při kontrolách pokud mám mlžičku nebo vodu po ruce navlhčuji.

Suchý cukr včel odebírají pokud vlhne. Odběr cukru není nijak závratně rychlý, takže si myslím, že do medu by se ho moc nedostalo. Ale včelstva před vytočením nekrmím.
V našich podmínkách buď přínos je a když skončí tak vytočím a krmím. Takže ty povídání o přestávkách v kladení nejsem schopen posoudit.
Jsem skeptický k tomu, že včelstvo klade v závislosti na snůšce.
Spíše na stavu zásob. !!!

Takže já intenzívně krmím oddělky a snažím se aby šly do zimy s co největším množstvím zásob. Ne vždy se mi to podaří.
A tady si myslím že rámková krmítka jsou výborná, pokud jsou i na roztok, tak je to ideální kombinace. Než nějaký plemenáč, tak do nástavku dvě krmítka.
Krmení suchým cukrem má podle mě výhodu, že neprovokuje loupež.

A já jsme ten pavčelař, co krmí suchým i v kilovkách a naposledy i v pětikilovkách.
Už to zkouším pár sezon, (od vstupu do EU co začala být regulována velkoobnchodní cena cukru, aby se ochránili někteří zemědělci a kilovyk jsou výrazně lacinější než pytle). Loni jsem tak právě krmil i oddlěky na záložním stanovišti kde jsem ze 4 vyzimovaných zazimoval 13 velstev a včelstvíček. A zatím jsou v pohodě.
Právě díky krmení suchým cukrem v krmítkách a u silnějších nad plodištěm. Vylepšil jsem to o kus pytle, co jsem položil na plodiště - procházela jím vlhkost, krystalky nepadaly dolů. Zalitím pytlíku vodou vytvořím hroudu. Na to plácnu igelit, aby vlhkost končila v cukru. Protože jsem tam neměl čas vozit roztok, tak jsem krmil v kombinaci se sklenicemi 1L a 3,5L klasicky s krystalem. Spíše 1,5 ku jedné než ono 3 ku 2. Právě aby přišla do plodiště voda a tam kolovala. To stanoviště je v řepkařské oblasti.

Tady u nás pod horama je větší vlhko a snůška a oddělky krmím bez dodávání vody jen krystalem. Ale není to na konec srpna a později.

Karel

Domnívám se, že to v takovém objemu je nereálné. Vždyť už jen u ošetřování včelstev na podzim - to by někoho z vedení ZO muselo trknout, nebo by museli být spolčeni. Jestli si někdo nahlásí o pár včelstev na dotace víc - no to je snad zisk v přepočtu na sklenice medu minimální a za tu ostudu v případě kontroly to nestojí. A navíc, jak jde o peníze, lidé v případě větší dotace jsou velice všímaví. Co se mě týče, už při nahlášení 20 včelstev jsem měl v lese u včelína "náhodně" několik návštěv - jak mi to lítá - a důchodci ve výboru jsou na tyto kontroly specialisté.

Můj vytipovaný dodavatel mezitím změnil sortiment a tak jsme při pátrání po rámkovém krmítku objevil tuto inspiraci pro ty co neví co s časem.
Obdoba toho co vyráběl kolega pod Přimdou.
Kdyby v Ještědu vyráběly krmítka ze slušného matroše, tak by člověk nemusel nic bastlit. Ale tohle je dobrý:

http://go.netgrab.com/secure/kelleystore/asp/prodtype.asp?prodtype=82

Karel

Domnívám se, že to v takovém objemu je nereálné. Vždyť už jen u ošetřování včelstev na podzim - to by někoho z vedení ZO muselo trknout,
------
Když má někdo několik set včelstev asi si léčí sám.

Na to brigádníky nepotřebuje :-))

Karel

A kolik takových co mají několik set včelstev v organizaci máte. Člověk, který by s takovým počtem včelstev s nárokem na dotace vyrukoval by určitě neušel pozornosti. Už jenom prvotní dotace na zazimování 180 x 200 = 36.000 Kč kolik by to muselo být stanovišť - tolik včelstev snad musí z organizace někdo zaregistrovat. Pro včelaře do 10 včelstev kterých je nejvíce nějaké to fiktivní navýšení za to nestojí. 180 Kč na dotaci tj. jedna a půl sklenice medu - snad máme nějakou stavovskou čest. Vždyť člověk svou pověst prodejem medu ze dvora buduje dlouhá léta a pro nějakou směšnou dotaci by o ní měl přijít. To by mohl med dávat do výkupu za 50,- Kč - pro pár našvindlovaných zazimovaných včelstev - to opravdu za to nestojí.

A kolik takových co mají několik set včelstev v organizaci máte.
------
Tady ta story tady už několikrát byla uvedena. jestli je to pořád ten samý přispěvatel, nebo příběh koluje, nevím. Taky nejsme schopen posoudit pravdivost.
V hlavní roli historky je farmář, a tam směřovala moje poznámka. K farmářům snad nechodí ZO léčit (na brigádu).
Takže je to těžké ověřit. A o tom jsme psal.

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se to dozvím. Ví to někdo jistě?

Karel

Myslím, že není důvod se čertit. Chápu to jako fiktivní případ a musím uznat, že v některých případech je nereálné počty včelstev věrohodně kontrolovat. Jsou případy, kdy má včelař včelstva roztroušena v rajónech několika organizací i okresů a intenzívně kočuje. Není v silách nikoho toto kontrolovat. Já jsem proti současné podobě dotací (sociálním dávkám chudým včelstvům a možná i vyčůraným včelařům). Ty by měly směřovat do úplně jiných sfér včelařství (informatika - "osvěta ze světa", vyšetřování nemocí, výzkum a vzdělávání).

No to není vůgec blábol. Dojdu do prodejny, kde prodávají jako jedna z největších firem na JM dodávající český cukr vinařům v 50kg baleních a paní se tak rozpovídala, že jsem se nestačil divit jaká celní kouzla jsou s cukry. Problémem je vždy potom příměs (čajovník, káva) a po kouzlu s papíry jak to odseparovat.

Cukr se rafinuje běžně vápnem a na tuně to dělá třebas 5 kg. Teď záleží natom, jestli je to 5 kilo nebo třeba 10kg. 10 je už pěkný ultra zakalený mlíko. Takové příměsy jsou normální - jen vstupují do portravního řetězce lidí.

... ale k čajíku. Ano. Cukr se sem doveze třeba jako čaj zbaven všech možných cukrových embag daní kvót atd., přečistíse a nabalí se v balírně xy v Brně v Praze do krásných 1 kg balení, po kterých včelaři šílí a s podpisem s.r.o. no a přepraný krásně na paletě pod fólií a profesionálně česky zabalen jde do Lídl Penny supr hypr. ...
Tak se obchoduje s bílým zlatem.



PS: Jo ta paní zatím má prý českou kvalitu a tam se normy hodně hlídají, protože se musí hodně šlapat ještě po českém výrobku v té naší zlaté EU. Ta je důležitější než nějaký český cukrovar, který se raději srovná se zemí a cukrovarníci za likvidaci takového cukrovaru a snížení hodnoty cukerného limitu dostanou pohřebné od EU, aby taková výroba nestrašila Evropské kouzelníky s cukrem.



..........
(e-mailem) --- 20. 3. 2009
Re: Velké balení cukr (34753) (34757) (34758)

blábol


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna
> Předmět: Re: Velké balení cukr
> Datum: 20.3.2009 21:06:04
> ----------------------------------------
> Ale dyt to uz nekde bylo, ze dotycny pouze nalel vodu do otevrenych sacku,
> primo na louckach horniho nastavku. Jinak ten jepry hodne vapenny ci neco
> podobneho a neni pro vcelstva
>

Paraziti ve včelařství jsou problém, často ani o včelách nic neví, infiltrují se a sajou vědmu včelařskou. Problém je, když sají, ale ještě větší problém je, když už není co sát. Potom takový parazit odpadne, zaleze s novou zkušeností, čekajíc a posílen na novou příležitost. To, že dotace je potřeba je známo, ale připustit si, že tu včelaří hrstka lidí kvůli včelám a hromada kvůli snadné parazitální aktivitě, to bývá problém, protože jsme se, jak je známo, s parazity museli prostě naučit a naučily včelařit. Je to nepochopitelné? Včelař je vlastně přirozený parazit včel od přírody. Má rád cizího zvířecího druhu výsledek práce. Na mlíko musí krávu vyšlechtit, na maso musí jatečné jakbysmet. Ale med jsou hotové včelí prostředky o které se vedlo už tolik včelích válek a bojů.

Včelařství je takové superřemeslo. Ještě jsem nepočítal kolik řemesel je potřeba znát aby se člověk takovým včelařským superřemeslníkem mohl stát, ale často nemá podmínky ani na desetinu takových řemesel. Proto bude na světě vždy více amatérských včelařů a včelařů ze záliby a podvodníků, než opravdových velkých včelařů s několika tisícovou opylovací včelí základnou a nepachtit se po nějakých 100 000Kč o které připravil daňové poplatníky.

PS:

Jinak to má malý zádrhel. Ale. Je ten předseda i veterinář? Jestli ano, je to pěkný tunel. ;-)
.............

Tomáš Srstka (88.146.12.198) --- 21. 3. 2009
Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753)

Zaregistrujte si tak 200 včelstev. Včelstva ale mít nemusíte. Nikdo vás nekontroluje. Vyčkejte, až přijde vlna přemnožení VD. Svá fiktivní včelstva nechte zahynout. Úhyny nahlaste. Včelstva opět fiktivně obnovte, zažádejte o dotaci a inkasujte. Ideální je, když jste současně členem OV, nejlépe samotným předsedou. Můžete potom ovlivnit přemnožení VD, způsob přidělování dotací a také svým vlivem zamezíte jakékoliv případné kontrole. Kontrolní otázky: Kolik vlastně v ČR máme skutečných a kolik fiktivních včelstev? Kolik fiktivních včelstev ročně zahyne na VD? Kolik dotací je na tato fiktivní včelstva vyplaceno? Jak se na tom podílejí orgány ČSV?

jste blázni, za chvíli by to prasklo .
Aby se nedostal do podezření
1 napřed před podáním žádosti by musel mít objednaná léčiva. Ta by mu také snížila zisk
2 hned v lednu by musel odevzdat měl. kde by ji tolik vzal
3 při tak velkém úhynu by mu tam vtrhla veterina. musí se to hlásit
4 co by dělal se všetečnými včelaři , kdo by rád neviděl tak velký provoz
5 umístění se hlásí na OÚ a tam je volně k dispozici. Včelaři vědí o každém novém stanovišti téměř okamžitě a na výborech se ptají komu patří nebo by se ptali kde to je
6 zrovna tak v registru chovatelů
není to tak jednoduché jak si někteří myslí.
Nebo je v tom také úmysl zastavit dotace. To si pak dotyčný zase neváží svojí vlastní práce a práce včel. 1D je jen symbolické všimné a poděkování za ni!!.
Nebo včelař není a jde jen o bledou závist . TO NEJSPÍŠ

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?vod jak vyd?lat 100 tis?c Kc
> Datum: 21.3.2009 21:28:28
> ----------------------------------------
> A kolik takových co mají několik set včelstev v organizaci máte.
> ------
> Tady ta story tady už několikrát byla uvedena. jestli je to pořád ten samý
> přispěvatel, nebo příběh koluje, nevím. Taky nejsme schopen posoudit
> pravdivost.
> V hlavní roli historky je farmář, a tam směřovala moje poznámka. K farmářům
> snad nechodí ZO léčit (na brigádu).
> Takže je to těžké ověřit. A o tom jsme psal.
>
> Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
> myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
> to dozvím. Ví to někdo jistě?
>
> Karel
>
>
>

ale k čajíku. Ano. Cukr se sem doveze třeba jako čaj zbaven všech možných cukrových embag daní kvót atd., přečistíse a nabalí se v balírně xy v Brně v Praze do krásných 1 kg balení, po kterých včelaři šílí a s podpisem s.r.o. no a přepraný krásně na paletě pod fólií a profesionálně česky zabalen jde do Lídl Penny supr hypr. ...
---------
Kdysi jsem se domákl, že poblíž v jednom zavřeném cukrovaru rozplavují cukr s vodou. Čekal jsem, že tam někdo vyrábí roztok pro včelaře, nebo že bych to jako roztok mohl koupit a ušetřit.
Ale ona ta byla výroba sirupu a jako sirup se to vyváželo do Polska. Jenže to skončilo se vstupem do EU.
Stejný fór byl kakaový prášek cukrem co se dovážel 3%kakaa, 97% cukru.
Ale dneska je to trochu problém a myslím že to patří spíše do skazek pro zákazníky. Za EU se dělá přejímka v jiných zemích. Takže náš, a jiný východní "neúplatný" celník a úředník už nemá takovou možnost podléhat nátlaku:-).
Zajímavé v této souvislosti je, že nejlacinější med se k nám dováží z Itálie. Zřejmě i tam mají flexibilní preacovní sílu ve státní správě. :-))

Ale když se podívám na cukr v akcích tak je původ celkem jasný. Tuzemské, slovenské a polské cukrovary.

Ta sleva je možná asi jako u dalších věcí. Sice formálně fakturují tu cenu, kterou si cukrovarnické a zemědělské monopoly určily jako minimální velkoobchodní cenu pod kterou nesmějí prodávat, ale suprák jim jako jiným dodavatelům vystřihne proti faktury za zalistování, propagaci v létáku, regálovné, markovné, plochovné a na cokoli si ještě vzpomene a na co cukrovar slyší. A slyší, protože si nabagrují na "drobných" zákaznících/velkoobchodech.

To mě spíše udivuje, že nikdo nedováží pod nějakou "necukrovou celní položkou" krmivo pro včely.

Ve vánočním MV je skvělá reportáž o farmě v Německu a i tam mají tekuté krmivo pro včely. V USA ani nemluvím.

A osobně přemýšlím, za jakou cenu (vztaženo na 1kg cukru)jsem ochoten se matlat s přípravou roztoku. A nebo objednat a čekat až mi tady v létě zastaví auto a složí rukou dva, tři sudy a já jen nasadím čerpadlo a stočím do kanystrů. V menším by se to dalo stáčet u výkupce medu do prázdných konví.
Ale pokud by to vyšlo o koruny dráž než cukr v akci, asi by bylo po kšeftu. :-))

Med

TAKÉ TO MŮŽE BÝT TÍM , ŽE JAK POSTUPUJE CUKROVARNICKÁ KAMPAŇ. s dobou kdy řepa leží na skládkách se také zhoršuje kvalita cukru zatím se nikomu nepodařilo tohle ovlivnit před koncem kampaně je cukr nejhorší a ten cukrovary mohou s klidným srdcem nabízet do slevových akcí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Velk? balen? cukr
> Datum: 22.3.2009 08:18:13
> ----------------------------------------
> ale k čajíku. Ano. Cukr se sem doveze třeba jako čaj zbaven všech možných
> cukrových embag daní kvót atd., přečistíse a nabalí se v balírně xy v Brně
> v Praze do krásných 1 kg balení, po kterých včelaři šílí a s podpisem
> s.r.o. no a přepraný krásně na paletě pod fólií a profesionálně česky
> zabalen jde do Lídl Penny supr hypr. ...
> ---------
> Kdysi jsem se domákl, že poblíž v jednom zavřeném cukrovaru rozplavují cukr
> s vodou. Čekal jsem, že tam někdo vyrábí roztok pro včelaře, nebo že bych
> to jako roztok mohl koupit a ušetřit.
> Ale ona ta byla výroba sirupu a jako sirup se to vyváželo do Polska. Jenže
> to skončilo se vstupem do EU.
> Stejný fór byl kakaový prášek cukrem co se dovážel 3%kakaa, 97% cukru.
> Ale dneska je to trochu problém a myslím že to patří spíše do skazek pro
> zákazníky. Za EU se dělá přejímka v jiných zemích. Takže náš, a jiný
> východní "neúplatný" celník a úředník už nemá takovou možnost podléhat
> nátlaku:-).
> Zajímavé v této souvislosti je, že nejlacinější med se k nám dováží z
> Itálie. Zřejmě i tam mají flexibilní preacovní sílu ve státní správě. :-))
>
> Ale když se podívám na cukr v akcích tak je původ celkem jasný. Tuzemské,
> slovenské a polské cukrovary.
>
> Ta sleva je možná asi jako u dalších věcí. Sice formálně fakturují tu cenu,
> kterou si cukrovarnické a zemědělské monopoly určily jako minimální
> velkoobchodní cenu pod kterou nesmějí prodávat, ale suprák jim jako jiným
> dodavatelům vystřihne proti faktury za zalistování, propagaci v létáku,
> regálovné, markovné, plochovné a na cokoli si ještě vzpomene a na co
> cukrovar slyší. A slyší, protože si nabagrují na "drobných"
> zákaznících/velkoobchodech.
>
> To mě spíše udivuje, že nikdo nedováží pod nějakou "necukrovou celní
> položkou" krmivo pro včely.
>
> Ve vánočním MV je skvělá reportáž o farmě v Německu a i tam mají tekuté
> krmivo pro včely. V USA ani nemluvím.
>
> A osobně přemýšlím, za jakou cenu (vztaženo na 1kg cukru)jsem ochoten se
> matlat s přípravou roztoku. A nebo objednat a čekat až mi tady v létě
> zastaví auto a složí rukou dva, tři sudy a já jen nasadím čerpadlo a stočím
> do kanystrů. V menším by se to dalo stáčet u výkupce medu do prázdných
> konví.
> Ale pokud by to vyšlo o koruny dráž než cukr v akci, asi by bylo po kšeftu.
> :-))
>
> Med
>
>
>

jste blázni, za chvíli by to prasklo .
Aby se nedostal do podezření
1 napřed před podáním žádosti by musel mít objednaná léčiva. Ta by mu také snížila zisk
2 hned v lednu by musel odevzdat měl. kde by ji tolik vzal
3 při tak velkém úhynu by mu tam vtrhla veterina. musí se to hlásit
4 co by dělal se všetečnými včelaři , kdo by rád neviděl tak velký provoz
5 umístění se hlásí na OÚ a tam je volně k dispozici. Včelaři vědí o každém novém stanovišti téměř okamžitě a na výborech se ptají komu patří nebo by se ptali kde to je
6 zrovna tak v registru chovatelů
není to tak jednoduché jak si někteří myslí.
Nebo je v tom také úmysl zastavit dotace. To si pak dotyčný zase neváží svojí vlastní práce a práce včel. 1D je jen symbolické všimné a poděkování za ni!!.
Nebo včelař není a jde jen o bledou závist . TO NEJSPÍŠ

Pepan
-------
Blázen jsem, to je pravda. Kdo je dnaska v normálu - průměru.

Ad 1/ myslíš tu jednukorunu třicethaléřů co po dotaci stojí léčivo. Ve srovnání s desetikorunou za aerosolování? Stále zisk.

Ad 2/ ty jsi asi nikdy nevybíral měl od včelařů. Jak málo ji někteří mají?

Ad 3/ Dotaci na úhyny co byla vyřizovala veterina? Já si myslím že ne. Jinak by musela vtrhnout do celých okresů co prý měly ty kalamitní ztráty.

Ad 4/ Proč by jim to hlásil? Oni vidí do registru? Ten a žádost o dotace 1D jsou jediné relevantní evidence.

Ad 5/ Hlášení u OÚ není povinné. Jde jen o ochranu proti postřikům. Aby měl včelař hypotetický nárok na odškodnění při otravě.
---------

Podle mě pořád někdo nemůže vydejchat akci z roku 2003 a mele o ní pořád.

Loni je jediný důvod proč to nešlo. Pokud je pravda že ti co chtěli dotaci na úhyny museli mít doklad o nákupu oddělku. To je asi jediná komplikace. Při 500 dotaci na včelstvo to ani nestálo za to. To snad bylo lepší prodávat dotované matky místo oddělků, jak tady někdo psal.

Výše uvedené argumenty proč by to nešlo neshledávám relevantními. Jinak když někdo chce podvádět, asi si najde vždycky nějakou parketu. A v případě podvodů při dotacích by se asi dala napsat celá kniha.

Již v útlém dětsví mě zaujala historka z tehdy zlé západní EHS nebo EHK. To bylo legální vyvážet s dotací máslo, v cílové zemi z něho "vyrobit" majonézu a vyvézt zpět, pak z něj (trochu méně legálně, ale prý to nikdo nezakázal) znovu vyrobit máslo a pořád dokola. Až si někdo všímavý všimnul. :-))

Karel

TAKÉ TO MŮŽE BÝT TÍM , ŽE JAK POSTUPUJE CUKROVARNICKÁ KAMPAŇ. s dobou kdy řepa leží na skládkách se také zhoršuje kvalita cukru zatím se nikomu nepodařilo tohle ovlivnit před koncem kampaně je cukr nejhorší a ten cukrovary mohou s klidným srdcem nabízet do slevových akcí.

pepan
-------
Myslím že z hlediska klidného svědomí můžeme v případě kteréhokoli manažera (i cukrovarů) být naprosto bez obav. To má zahrnuté v platu. :-))
Vzhledem k tomu, že od vstupu do EU nesladíme ničím jiným než "včelím" cukrem z akcí /okrádám vlastní včely/, tak jsem si žádného rozdílu v kvalitě nevšiml. Na rozdíl třeba od másla. Tam je rozdíl v chuti docela znát.

Karel

Podle mně se to dělá spíše u včelařů s menším počtem včelstev. Těch je
podstatně více a tolik nevyčnívají. Nahlásí se o třetinu, polovinu větší
počet včelstev, včelař dostane knoty pokapané léčivem, které sám vsunuje do
včelstva, takže ty přebytečné vyhodí nebo zapálí v úlu dva knoty. Vyfasují
se dotace. Aerosol se foukne i do prázdných úlů s rámky, v zimě se to
nepozná a aerosoláři spěchají, fouknou aerosol do úlu, nechají si podepsat
papír a jedou pryč. Měl ze zbylých včel se potom normálně odevzdá. No a na
jaře se ohlásí "úhyny". A i kdyby v nejhorším se na to přišlo už při
fumigaci, včelař je úplně z obliga. Hlásí se přece počet včelstev k prvnímu
září a už za ten měsíc a půl do fumigace se může stát leccos, spousta
včelstev se může kvůli něčemu postupně vytratit z úlů.... Ještě
bezpečnější a neprůstřelnější to je, když se k prvnímu září utvoří spousta
oddělků a nahlásí se jako včelstva i ty oddělky, nechá se jim takové 4 kila
cukru, s tím vydrží do prosince a po aerosolu se ty oddělky prostě spojí se
základními včelstvy. A přes zimu zase je velký "úhyn" Hlavně, že se
"vyfasovalo" na jedno včelstvo až dvojnásobek.

R. Polášek

Na těch 100 000 kč je potřeba nahlásit 555 včelstev. To je měli? A nejméně 5 stanovišť.
Ale máš pravdu v tom , že podvodník si cestu vždy najde a čím větší podvod tím menší trest! Alespoň u nás!!! :-)))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?vod jak vyd?lat 100 tis?c Kc
> Datum: 22.3.2009 08:45:35
> ----------------------------------------
> jste blázni, za chvíli by to prasklo .
> Aby se nedostal do podezření
> 1 napřed před podáním žádosti by musel mít objednaná léčiva. Ta by mu také
> snížila zisk
> 2 hned v lednu by musel odevzdat měl. kde by ji tolik vzal
> 3 při tak velkém úhynu by mu tam vtrhla veterina. musí se to hlásit
> 4 co by dělal se všetečnými včelaři , kdo by rád neviděl tak velký provoz
> 5 umístění se hlásí na OÚ a tam je volně k dispozici. Včelaři vědí o každém
> novém stanovišti téměř okamžitě a na výborech se ptají komu patří nebo by
> se ptali kde to je
> 6 zrovna tak v registru chovatelů
> není to tak jednoduché jak si někteří myslí.
> Nebo je v tom také úmysl zastavit dotace. To si pak dotyčný zase neváží
> svojí vlastní práce a práce včel. 1D je jen symbolické všimné a poděkování
> za ni!!.
> Nebo včelař není a jde jen o bledou závist . TO NEJSPÍŠ
>
> Pepan
> -------
> Blázen jsem, to je pravda. Kdo je dnaska v normálu - průměru.
>
> Ad 1/ myslíš tu jednukorunu třicethaléřů co po dotaci stojí léčivo. Ve
> srovnání s desetikorunou za aerosolování? Stále zisk.
>
> Ad 2/ ty jsi asi nikdy nevybíral měl od včelařů. Jak málo ji někteří mají?
>
> Ad 3/ Dotaci na úhyny co byla vyřizovala veterina? Já si myslím že ne.
> Jinak by musela vtrhnout do celých okresů co prý měly ty kalamitní ztráty.
>
> Ad 4/ Proč by jim to hlásil? Oni vidí do registru? Ten a žádost o dotace 1D
> jsou jediné relevantní evidence.
>
> Ad 5/ Hlášení u OÚ není povinné. Jde jen o ochranu proti postřikům. Aby měl
> včelař hypotetický nárok na odškodnění při otravě.
> ---------
>
> Podle mě pořád někdo nemůže vydejchat akci z roku 2003 a mele o ní pořád.
>
> Loni je jediný důvod proč to nešlo. Pokud je pravda že ti co chtěli dotaci
> na úhyny museli mít doklad o nákupu oddělku. To je asi jediná komplikace.
> Při 500 dotaci na včelstvo to ani nestálo za to. To snad bylo lepší
> prodávat dotované matky místo oddělků, jak tady někdo psal.
>
> Výše uvedené argumenty proč by to nešlo neshledávám relevantními. Jinak
> když někdo chce podvádět, asi si najde vždycky nějakou parketu. A v případě
> podvodů při dotacích by se asi dala napsat celá kniha.
>
> Již v útlém dětsví mě zaujala historka z tehdy zlé západní EHS nebo EHK. To
> bylo legální vyvážet s dotací máslo, v cílové zemi z něho "vyrobit"
> majonézu a vyvézt zpět, pak z něj (trochu méně legálně, ale prý to nikdo
> nezakázal) znovu vyrobit máslo a pořád dokola. Až si někdo všímavý všimnul.
> :-))
>
> Karel
>
>
>

kvalita cukru je vidět začátkem kampaně je hruvý a průzračný a koncem kampaně drobnější a mléčne zakalený

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Velk? balen? cukr
> Datum: 22.3.2009 08:51:34
> ----------------------------------------
> TAKÉ TO MŮŽE BÝT TÍM , ŽE JAK POSTUPUJE CUKROVARNICKÁ KAMPAŇ. s dobou kdy
> řepa leží na skládkách se také zhoršuje kvalita cukru zatím se nikomu
> nepodařilo tohle ovlivnit před koncem kampaně je cukr nejhorší a ten
> cukrovary mohou s klidným srdcem nabízet do slevových akcí.
>
> pepan
> -------
> Myslím že z hlediska klidného svědomí můžeme v případě kteréhokoli manažera
> (i cukrovarů) být naprosto bez obav. To má zahrnuté v platu. :-))
> Vzhledem k tomu, že od vstupu do EU nesladíme ničím jiným než "včelím"
> cukrem z akcí /okrádám vlastní včely/, tak jsem si žádného rozdílu v
> kvalitě nevšiml. Na rozdíl třeba od másla. Tam je rozdíl v chuti docela
> znát.
>
> Karel
>
>
>

Pokud se léčí způsobem jak ho popisuješ tak se velkým úhynům ani nedivím. ten knot než donese do včelstva tak je jen tím knotem.



pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc
> Datum: 22.3.2009 08:55:07
> ----------------------------------------
> Podle mně se to dělá spíše u včelařů s menším počtem včelstev. Těch je
> podstatně více a tolik nevyčnívají. Nahlásí se o třetinu, polovinu větší
> počet včelstev, včelař dostane knoty pokapané léčivem, které sám vsunuje do
> včelstva, takže ty přebytečné vyhodí nebo zapálí v úlu dva knoty. Vyfasují
> se dotace. Aerosol se foukne i do prázdných úlů s rámky, v zimě se to
> nepozná a aerosoláři spěchají, fouknou aerosol do úlu, nechají si podepsat
> papír a jedou pryč. Měl ze zbylých včel se potom normálně odevzdá. No a na
> jaře se ohlásí "úhyny". A i kdyby v nejhorším se na to přišlo už při
> fumigaci, včelař je úplně z obliga. Hlásí se přece počet včelstev k prvnímu
> září a už za ten měsíc a půl do fumigace se může stát leccos, spousta
> včelstev se může kvůli něčemu postupně vytratit z úlů.... Ještě
> bezpečnější a neprůstřelnější to je, když se k prvnímu září utvoří spousta
> oddělků a nahlásí se jako včelstva i ty oddělky, nechá se jim takové 4 kila
> cukru, s tím vydrží do prosince a po aerosolu se ty oddělky prostě spojí se
> základními včelstvy. A přes zimu zase je velký "úhyn" Hlavně, že se
> "vyfasovalo" na jedno včelstvo až dvojnásobek.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

To se tady přece diskutovalo v době fumigace a vyšlo najevo, že většina
včelařů to už hezkou dobu takhle dělá. I můj důvěrník k tomu loni
přistoupil. Když se knoty zabalí, nemíchají dohromady pro včelstva ve dvou
nástavcích a v jednom nástavku, tedy s rozdílným počtěm kapek a hned donesou
a strčí do včelstev, úbytek léčiva bude pravděpodobně malý.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 9:11 AM
Subject: Re: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc


Pokud se léčí způsobem jak ho popisuješ tak se velkým úhynům ani nedivím.
ten knot než donese do včelstva tak je jen tím knotem.



pepan

kvalita cukru je vidět začátkem kampaně je hruvý a průzračný a koncem kampaně drobnější a mléčne zakalený

pepan
--------
To sedí, sehnat opravdu hrubý cukr je umění. Je prý i výrobně dražší. V akcích je i krystal jemnější jak bývala krupice.
Zajímavé je, že pro většinu lidí (i moji ženu) je ten jemnější považován z kvalitnější. A obzvláště jemné várky jsou mi zabavovány na pečení :-)

Ale z tohodle pohledu je nejlepší cukr z Makra co byl nejen jemný ale v igeláťákách místo papíru.
Škoda že tam nejsou tak levní. Nehrudkuje/nevlhne a lépe se vysypává.

Ale ta kvalita je i v obsahu sacharozy? Nebo je to z hlediska včel jedno a jedná se jen o nějaký "estetický" parametr?

Karel

To se tady přece diskutovalo v době fumigace a vyšlo najevo, že většina
včelařů to už hezkou dobu takhle dělá. I můj důvěrník k tomu loni
přistoupil. Když se knoty zabalí, nemíchají dohromady pro včelstva ve dvou
nástavcích a v jednom nástavku, tedy s rozdílným počtěm kapek a hned donesou
a strčí do včelstev, úbytek léčiva bude pravděpodobně malý.

Radim Polášek
------------------------------

Mám takovou vychytávku. Doma v klidu napíchám papírky na hřebíky a zapíchám do polystyrénové desky. Na stanovišti v klidu a v suchu (třeba auta) to nakapu najednou a pak jen chodím, zapaluji a strkám do včel.

Ptal jsem se Ing. Veselého kdysi, jestli je to v řádu hodin jedno (kdy se nakape a zapálí) a prý to jedno je. Dny už ale nedoporučuje.

Karel

> Kdysi jsem se domákl, že poblíž v jednom zavřeném cukrovaru rozplavují
cukr
> s vodou. Čekal jsem, že tam někdo vyrábí roztok pro včelaře, nebo že bych
> to jako roztok mohl koupit a ušetřit.
> Ale ona ta byla výroba sirupu a jako sirup se to vyváželo do Polska.
Jenže
> to skončilo se vstupem do EU.

Já jsem taky čekal, že se nějaké cukrové krmivo pro včely obcházející
cukerné kvóty EU objeví. Musela by se ale vyřešit nižší cena než je cukr v
akcích supermarketů, potom by se muselo vyřešit levné a spolehlivé balení
toho cukerného roztoku či cukerné kaše a nakonec taky trvanlivost takového
krmení. A distribuce. Toto všechno tuhý cukr v sáčích a pytlích má ideální
včetně snadné dostupnosti, hypermarkety s akcemi na cukr jsou dneska v
každém městě. Potom kdyby se povedlo takové krmení pro včely vyjmout
oficiálně z cukerných kvót EU, nohlo by to znamenat umožnit odbyt navíc pro
nějakých pár stovek tun cukru. Jenomže jak zajistit, aby toto cukrové krmení
spotřebovaly jen včely a někdo ho "nevytuneloval" pro lidi?

> Zajímavé v této souvislosti je, že nejlacinější med se k nám dováží z
> Itálie. Zřejmě i tam mají flexibilní preacovní sílu ve státní správě. :-))

Itálie je kapitola sama pro sebe, coby země s nemocným hospodářstvím je tam
pracovní síla v jižní části velice levná, pokud rovnou to za pár šupů a na
černo nedělají afričtí a podobní přistěhovalci.

K tomu, že se cukr smíchá s kakaem nebo čajem, doveze a potom přečistí, na
to se dívám poněkud skepticky. Ono to totiž není tak jednoduché takový mix
spolehlivě a hlavně levně zbavit příměsí včetně zabarvení a potom zase
odpařit roztok a získat tuhý rafinovaný cukr, aby se to vůbec cenově
vyplatilo. To není líh s realizovatelnou tržní cenou díky dani 200 - 400 kč
za litr, ale cukr s cenou 20 Kč za kilo. Dávalo by to poněkud větší smysl
pouze v případě, kdyby se taková směs rozpustila, zběžně zbavila příměsí a
potom prodala jako sirup pro výrobu čokoládových cukrovinek nebo stáčených
čajů a podobných. A původní rafinovaný cukr, který by se jako nakoupil pro
tuto výrobu, potom nějak pod rukou prodal...

Radim Polášek

> Zajímavé v této souvislosti je, že nejlacinější med se k nám dováží z
> Itálie. Zřejmě i tam mají flexibilní preacovní sílu ve státní správě. :-))

Itálie je kapitola sama pro sebe, coby země s nemocným hospodářstvím je tam
pracovní síla v jižní části velice levná, pokud rovnou to za pár šupů a na
černo nedělají afričtí a podobní přistěhovalci.
--------------------------------------------
Už vidím černocha jak dělá na černo na celnici nebo na berňáku. :-)))
--------------------------------------------

K tomu, že se cukr smíchá s kakaem nebo čajem, doveze a potom přečistí, na
to se dívám poněkud skepticky. Ono to totiž není tak jednoduché takový mix
spolehlivě a hlavně levně zbavit příměsí včetně zabarvení a potom zase
odpařit roztok a získat tuhý rafinovaný cukr, aby se to vůbec cenově
vyplatilo.
--------------------
Tohle taky nikdo nedělal. To se spotřebovávalo do potravinářské a cukrářské výroby. Naprosto legálně a nice se nemuselo vykazovat. Než se upravil/upřesnil celní sazebník.
-----------------------


To není líh s realizovatelnou tržní cenou díky dani 200 - 400 kč
za litr, ale cukr s cenou 20 Kč za kilo. Dávalo by to poněkud větší smysl
pouze v případě, kdyby se taková směs rozpustila, zběžně zbavila příměsí a
potom prodala jako sirup pro výrobu čokoládových cukrovinek nebo stáčených
čajů a podobných. A původní rafinovaný cukr, který by se jako nakoupil pro
tuto výrobu, potom nějak pod rukou prodal...
-------


Mějte se, jdu makat. :-))

Hrubý cukr potřebuje čistší matečnou lázeň a pomalejší zahušťování, protože
krystaly musí být víceméně přirozené, pravidelné. U jemného cukru stačí,
když jednotlivé jeho částečky jsou prostě kousky s různým tvarem, takže se
ho za jinak stejných podmínek dá vyrobit více.

Radim Polášek

To máš sice pravdu , ALE, hrubý se dělá jen na začátku sezóny . PAK JDE CUKR NA TŘÍDIČKU A TAM SE TŘÍDÍ PODLE VELIKOSTI později pak již je tak znečištěný , že se dělá jen jemný. na kvalitu cukru má obrovský vliv skládkování řepy a mrazy
já sice byl v cukrovaru naposledy tak před 20 lety, ale technologie se zase tak moc nemění


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velk? balen? cukr
> Datum: 22.3.2009 10:14:16
> ----------------------------------------
> Hrubý cukr potřebuje čistší matečnou lázeň a pomalejší zahušťování, protože
> krystaly musí být víceméně přirozené, pravidelné. U jemného cukru stačí,
> když jednotlivé jeho částečky jsou prostě kousky s různým tvarem, takže se
> ho za jinak stejných podmínek dá vyrobit více.
>
> Radim Polášek
>
>
>
>

Hlavní je asi to, že ať hrubý nebo jemný, cena na trhu je víceméně stejná.
Cenu by mohly cukrovary zvýšit, jedině kdyby cukr nečistily, nechali ho
hnědý a přidali k cukr předponu Bio.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 10:37 AM
Subject: Re: Velk? balen? cukr


To máš sice pravdu , ALE, hrubý se dělá jen na začátku sezóny . PAK JDE CUKR
NA TŘÍDIČKU A TAM SE TŘÍDÍ PODLE VELIKOSTI později pak již je tak znečištěný
, že se dělá jen jemný. na kvalitu cukru má obrovský vliv skládkování řepy
a mrazy
já sice byl v cukrovaru naposledy tak před 20 lety, ale technologie se zase
tak moc nemění

Takový namíchaný cukr by se musel rozpustit a celý proces výroby od kalolisů přes mlýnky a pračky zopakova. to je vlastně polovina procesu výroby.
Už také nevíte jaké kombinace podvodů by jste vymysleli

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Velk? balen? cukr
> Datum: 22.3.2009 09:52:58
> ----------------------------------------
> > Zajímavé v této souvislosti je, že nejlacinější med se k nám dováží z
> > Itálie. Zřejmě i tam mají flexibilní preacovní sílu ve státní správě.
> :-))
>
> Itálie je kapitola sama pro sebe, coby země s nemocným hospodářstvím je tam
> pracovní síla v jižní části velice levná, pokud rovnou to za pár šupů a na
> černo nedělají afričtí a podobní přistěhovalci.
> --------------------------------------------
> Už vidím černocha jak dělá na černo na celnici nebo na berňáku. :-)))
> --------------------------------------------
>
> K tomu, že se cukr smíchá s kakaem nebo čajem, doveze a potom přečistí, na
> to se dívám poněkud skepticky. Ono to totiž není tak jednoduché takový mix
> spolehlivě a hlavně levně zbavit příměsí včetně zabarvení a potom zase
> odpařit roztok a získat tuhý rafinovaný cukr, aby se to vůbec cenově
> vyplatilo.
> --------------------
> Tohle taky nikdo nedělal. To se spotřebovávalo do potravinářské a cukrářské
> výroby. Naprosto legálně a nice se nemuselo vykazovat. Než se
> upravil/upřesnil celní sazebník.
> -----------------------
>
>
> To není líh s realizovatelnou tržní cenou díky dani 200 - 400 kč
> za litr, ale cukr s cenou 20 Kč za kilo. Dávalo by to poněkud větší smysl
> pouze v případě, kdyby se taková směs rozpustila, zběžně zbavila příměsí a
> potom prodala jako sirup pro výrobu čokoládových cukrovinek nebo stáčených
> čajů a podobných. A původní rafinovaný cukr, který by se jako nakoupil pro
> tuto výrobu, potom nějak pod rukou prodal...
> -------
>
>
> Mějte se, jdu makat. :-))
>
>
>

zdravím všechny včelaře.nevíte někdo která z včelařských vrb kveve nejdřív? chtěl bych ji vysadit ke včelínu.hezký den všem.

Třeba S021
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 11:52 AM
Subject: vrby


> zdravím všechny včelaře.nevíte někdo která z včelařských vrb kveve
nejdřív?
> chtěl bych ji vysadit ke včelínu.hezký den všem.

Takový namíchaný cukr by se musel rozpustit a celý proces výroby od kalolisů přes mlýnky a pračky zopakova. to je vlastně polovina procesu výroby.
Už také nevíte jaké kombinace podvodů by jste vymysleli
---------------
Proč vymýšlet vymyšlené. Ty co z toho pekly tam daly o těch pár procent kakaa méně. Proč by to proboha oddělovaly.
Tenhle for normálně fungoval a kdyby se na něj nepřišlo tak o něm nevím.
Normálně se cukr smíchal s tím, s čím se pak stejně při výrobě míchal. Jen se to neproclívalo jako cukr, ale jako kakaová směs.

Jinak podvody se vymýšlejí tam, kde se podvody vyplatí.
M.J. v celém systému dotací, garantovaných minimálních cen, exportních subvencí. Jen o těch co fungují se zatím neví - nemluví. :-))


A jen ta mimochodem, jak jsou na tom včely s cukrem? Mají dost Zásob? Vydrží do snůšky?
Zatím to nevypadá, že by jaro spěchalo.


Karel

dal jsem tam článek
http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: vrby
> Datum: 22.3.2009 11:52:48
> ----------------------------------------
> zdravím všechny včelaře.nevíte někdo která z včelařských vrb kveve nejdřív?
> chtěl bych ji vysadit ke včelínu.hezký den všem.
>
>
>

Dosud jsem vosk tavil ve smaltovaném barelu v pytli od cukru výtěžnost výborná práce jednoduchá.Jelikož drátkuji silnějším drátkem tak jsem se rozhodl pro zachování drátku v rámcích vyrobit parní tavidlo na 15 rámků.Plastová bedna,mimo malá konev na plynovém vařiči.Z konve do bedny 2x hadička o průměru 1 cm přesto se mi nedaří v bedně vyrobit dostatečné teplo.Vše je utěsněno takže pára nikde neuniká a jde do bedny kde se sráží a voda odtéká vypouštěcím otvorem.Bedna je nezateplená z plastu 6 mm.Poradí někdo kde se stala chyba.Přemýšlím že do bedny umístím malý radiátor k pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené rady.Děkuji J.

Já vypařoval cca 15 rámků - tedy ve vaně 60*50-50cm uspořáadné jako pařák na knedlíky a topil jsem pod ní 7kW propanputanovým hořákem.

Vlastně docházelo k minimálním, ztrátám, všechno teplo šlo do vody, nebo podél stěn nahoru - tedy prostor nebyl ochlazován.

Inspiroval mě Radimův odšťavňovací hrnec a taky web J.Jindry.

Karel

Přečetl jsem si usnesení ze zasedání ÚV ČSV a dovídám se, že se někdo snaží ze ZO Strakonice vyloučit učitele včelařství, chovatele matek a dlouholetého funkcionáře svazu z ČSV př. Kiliana Františka. Jaká mafie, nebo komu šlápl na kuří oko tento poctivý včelař . Poctiví včelaři Sstrakonicka vemte rozum do hrsti a přemýšlejte, kdo s vámi manipuluje, že chcete tohoto včelaře vyloučit.Vdyť pomáhal jako učitel vytvářet vysokou úroveň znalostí včelařů v Jižních čechách a včelařské mládeže z celých Čech. Asi jsste ztratili soudnost, nebo rozum. Zajmalo by mě, kdo za tímto stojí? Omlouvám se všem diskutujícím, že jsem narušil vlákno. Určitě by se měli ozvat i poctiví funkcionáři Strakonicka. Vše je silně podezřelé! Zdraví Felix

Nejste ze Strakonic ? Tam asi bude všechno možné.

Pana Kiliána znám velmi málo a nejsem ani ze Strakonicka,presto si myslím,že v ÚV by měli být lidé dnes už jiní.Byl jsem na dvou posledních sjezdech a pohled, bída a utrpení.Tím nechci říkat,že pan Kilián a další nic neudělali.Je však dost jiná doba a je třeba jít dál a to dost rychle nebo nám svět uteče.Kdo si četl články v posledním včelařství od př.Marcina z Melbourne jak chválí naši organizaci a jednotu.Musím říct bylo to jak projev na 1.máje roku 1980.Věřím,že by mu tehdy lidé i hodně tleskali.Jsem rád,že už jsme opravdu někde jinde.Přesto nás ještě čeká hodně práce a to i hodně nepříjemné a místy i tvrdé.

Za deset měsíců budeme volit nové výbory na VČS, delegáty na okresní komference, okresní funkcionáře a delegáty na sjezd. Bude to pěkný oříšek, aby to bylo lepší. Hlavně, kde vzít dobrovolníky, kteří budou na úrovni a budou moci zastávat funkce na všech úrovních tak, aby se vše zlepšilo. Poraďte, kde je vzít .Již dnes se musíme poohlížet po nových lidech se kterými nikdo nebude mávat jak bude chtít, ale oni se budou moci postavit před včelařskou veřejnost a stát si za svým a pokrokově myslet. Snadno se řekne že to stojí za H...., ale jak na to? To poraďte. Nebo to zkusíme jako na Slovensku, nebo odepíšeme malé včelaře a necháme to Cechu komerčních včelařů, kteří lépe využíjí dotačních peněz než malí včelaři? Zrušíme OV, zaveďme Krajské výtory a platme si kancelář, sekretářku a krajsého tajemníka. No snadno se to kecá, ale hůře se to provádí. Určitě, když do toho vidít jste funkcionář, tak se snažte ať je to OK.

Problém bude v množství dodávané páry.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Parn? tavidlo
> Datum: 22.3.2009 18:28:05
> ----------------------------------------
> Dosud jsem vosk tavil ve smaltovaném barelu v pytli od cukru výtěžnost
> výborná práce jednoduchá.Jelikož drátkuji silnějším drátkem tak jsem se
> rozhodl pro zachování drátku v rámcích vyrobit       parní tavidlo na 15
> rámků.Plastová bedna,mimo malá konev na plynovém vařiči.Z konve do bedny 2x
> hadička o průměru 1 cm přesto se mi nedaří v bedně vyrobit dostatečné
> teplo.Vše je utěsněno takže pára nikde neuniká a jde do bedny kde se sráží
> a voda odtéká vypouštěcím otvorem.Bedna je nezateplená z plastu 6 mm.Poradí
> někdo kde se stala chyba.Přemýšlím že do bedny umístím malý radiátor k
> pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo
> zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené
> rady.Děkuji J.
>
>
>

On Sunday 22 of March 2009 18:27:38 Joska wrote:

> pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo
> zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené
> rady.Děkuji J.


Jiz jsem to tu psal,
skuste misto konve pouzit papinak, teflonovou hadicku misto toho pojistneho
ventilku nahore. Pouzivam na ramky ten potravinarsky modry sud, ktery
omotavam starou dekou, vejde se tam 19-24 ramku 445x159.

Honza

6 milimetrů plast má malé izolační schopnosti. Množství tepla odcházejícícho
z bedničky přes stěny závisí na izolačních schopnostech stěny bedny, na
ploše stěn bedny a potom na rozdílu vnitřní a venkovní teploty. Množství
tepla dodávané párou těma dvěma hadičkami potom stačí na ohřátí vnitřku
bedny na řekněme 50 - 60 st C, pak se rozdíl vnější a vnitřní teploty zvýší
natolik, že množství tepla unikajícícho přes stěny se vyrovná množství tepla
dodávaného do bedny párou.
Buď se bedna zaizoluje ( a hadičky a konev) nebo se použije menší, třeba
dvakrát menší s podstatně menší plochou stěn, nebo se podstatně zvýší
množství páry - výkon vařiče a průměr hadiček nebo se vosk nebude tavit
někde teď venku při 5 st C okolní teploty, ale v nějaké místnosti vytopené
na třeba 40 st C nebo v létě v poledne za teploty 35 st C. Jinak poměrně
jednoduché fyzikální počty.....

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Joska" <Sjosef/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 6:27 PM
Subject: Parní tavidlo


> Dosud jsem vosk tavil ve smaltovaném barelu v pytli od cukru výtěžnost
> výborná práce jednoduchá.Jelikož drátkuji silnějším drátkem tak jsem se
> rozhodl pro zachování drátku v rámcích vyrobit parní tavidlo na 15
> rámků.Plastová bedna,mimo malá konev na plynovém vařiči.Z konve do bedny
2x
> hadička o průměru 1 cm přesto se mi nedaří v bedně vyrobit dostatečné
> teplo.Vše je utěsněno takže pára nikde neuniká a jde do bedny kde se sráží
> a voda odtéká vypouštěcím otvorem.Bedna je nezateplená z plastu 6
mm.Poradí
> někdo kde se stala chyba.Přemýšlím že do bedny umístím malý radiátor k
> pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo
> zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené
> rady.Děkuji J.

Druhá možnost mimo šlechtěných vrb je vrba jíva. Buď se nějaká přesadí a až
se ujme, naroubuje se roubem z nějakého kvalitně raně kvetoucího keře
nalezeného někde v okolí. To se může udělat tak, že se nyní ta správně
kvetoucí vrba jíva vyfotí a rouby se potom vezmou z toho keře další rok před
narašením, fotka poslouží k přesné identifikaci správného keře. Mělo by jít
vrbu jívu naroubovat taky na ujmutý řízek obyčejné vrby, někdy ale taková
kombinace má nízkou životnost. Nebo se počká, až vrba jíva v blízkosti
správně kvetoucí jívy má semena, na cca konci května se na samičích
jehnědách objeví chmýří. Větvičky s tím nezralým chmýřím se ulámou a nechají
vysemenit na zahradě na mokřinku udělanou v dolíku třeba z igelitu a cca 10
vrstvy cm rašeliny, případně zeminy. Přes léto by semena měla vyrašit, malé
rostlinky potom přesadit na místo a za takové 2 - 3 roky, až začnou kvést
vybrat třeba z 10 kusů 1 - 2 ty správně kvetoucí. Vrba jíva nebo řízek
jiné vrby z okolí se hodí do přírodní, málo porušené krajiny, vrby jsou
pokud vím všechny větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, každá samčí
vrba tak pylem rozsévá své geny daleko do okolí....

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 12:37 PM
Subject: Re: vrby


> Třeba S021
> R. Polášek

Jedna kacírska myslenka, jak velky vliv na to melo osetreni od vcelaru ? Letos jsem nemel ani roztoce, a postup osetreni byl stejny jako minule roky, ze by si samotne vcely nejak pomohly ? Nebo maji roztoci slabe roky ? Nebo se mezi nimi hleda rovnovaha ?

Proste se mi nechce verit ze se vcelari tak rapidne zlepsili

Petr

Vazeny priteli Karle.
Zde si mu muzes vsechny sve otazky zodpovedet :
http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Frantisek

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
to dozvím. Ví to někdo jistě?

Karel

Vážený příteli Rousku. Jednoduchá otázka. Kdo je žadatelem? Včelař nebo ČSV. Podle podmínek je to jasné a jeto? ... ČSV!

Podmínky které tedy uvádíte ani jednoho včelaře v ČR nemusí zajímat.
...........
Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
RE: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771) (34775) (34777) (34778) (34779)

Vazeny priteli Karle.
Zde si mu muzes vsechny sve otazky zodpovedet :
http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Frantisek

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
to dozvím. Ví to někdo jistě?

Karel

Vazeny priteli Karle.
Zde si mu muzes vsechny sve otazky zodpovedet :
http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Frantisek

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
to dozvím. Ví to někdo jistě?
Karel
---------------------

Tam je to co tuším / a nikdy jsme nčetl nic jiného/, takže kde se bere to přesvědčení že to mají funkcionáři ČSV kontrolovat? Jak i tady zaznělo.

Karel

Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly. Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to bzučí.

nevím co budu dělat s rezervními oddělky snad se uopřebení najde

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 09:22:58
> ----------------------------------------
> Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k
> léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal
> se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost
> špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem
> vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly.
> Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak
> přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to
> bzučí.
>
>
>

zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne slabochů .
Narazil jsem však v literatuře na zajímavou teorii
Údajně jsou včelstva ve kterých se včely dožívají rozdílného stáří. pak se projevuje u včel s menším stářím větší plodování a to znamená i více varoázy a u včestv s vyšším věkem včel je méně plodu a pak i méně varoi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Miksovsky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk?
> republiky
> Datum: 23.3.2009 08:16:26
> ----------------------------------------
> Jedna kacírska myslenka, jak velky vliv na to melo osetreni od vcelaru ?
> Letos jsem nemel ani roztoce, a postup osetreni byl stejny jako minule
> roky, ze by si samotne vcely nejak pomohly ? Nebo maji roztoci slabe roky ?
> Nebo se mezi nimi hleda rovnovaha ?
>
> Proste se mi nechce verit ze se vcelari tak rapidne zlepsili
>
> Petr
>
>
>

Vazene konzorcium Pazderka.
Ja zde zadne podminky neuvadim. Pouze jsem vam dal odkaz na dokument MZ.
Pokud budete cist dukladne doctete se:

Část B.
Dotační programy
1.D. Podpora včelařství
Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.
Předmět dotace: včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno.
Subjekt: včelař, chovající včely na území ČR.
Český svaz včelařů vypracuje "Vnitřní směrnici k administraci dotací".

Takze jedna vec je zadatel o dotaci a druhou konecny prijemce dotace...
Hezky den Frantisek


Vážený příteli Rousku. Jednoduchá otázka. Kdo je žadatelem? Včelař nebo
ČSV. Podle podmínek je to jasné a jeto? ... ČSV!

Podmínky které tedy uvádíte ani jednoho včelaře v ČR nemusí zajímat.
..........
Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
RE: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771)
(34775) (34777) (34778) (34779)

Vážený pane Rousku, uvádíte tu odkaz na:

http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Takže jde o podmínky pro ČSV a vůbec se nerozcházíme v odpovědi pro Karla. Odpovědí by mělo být, že za vyplacení a zpracování ručí a odpovídá ČSV. Při případných podezření je možnost kontrolovat, ale nato má páky poskytovatel - Mze.

Jinak k termínu konečný příjemce. Ten v dokumentu, na který odkazujete neexistuje. Subjekt včelař ano, ten tam je. Źádost podává a příjemcem dotace je pouze ČSV, která podle vypracovaných vnitřních směrnic přepočítá celkovou částku na koeficient, který je shodný s částkou na včelstvo, které je předmětem dotace a vyplatí ji podle těch směrnic subjektu.

Pokud jde o známé podmínky, které se třeba hodně zmiňují na školeních, že na dotaci není právní nárok, tak ano, ale tato formulace platí opět jen pro žadatele dotace 1D a tím je opět jen ČSV. Takže jestli bude peněz méně nebo nic opět se udělá koeficient a subjekt, pokud vypsal přílohu k žádosti 1D (ne tedy žádost), tak má na dotaci (poměrnou část) od sprostředkovatele nárok.

S přáním pěkného dne G.Pazderka



........
Vazene konzorcium Pazderka.
Ja zde zadne podminky neuvadim. Pouze jsem vam dal odkaz na dokument MZ.
Pokud budete cist dukladne doctete se:

nevíte nic chytřejšího, jak přetřáset dokola tuto cipovinu





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?vod jak vyd?lat 100 tis?c Kc
> Datum: 23.3.2009 11:09:21
> ----------------------------------------
> Vážený pane Rousku, uvádíte tu odkaz na:
>
> http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do
> %20PM.doc
>
> Takže jde o podmínky pro ČSV a vůbec se nerozcházíme v odpovědi pro Karla.
> Odpovědí by mělo být, že za vyplacení a zpracování ručí a odpovídá ČSV. Při
> případných podezření je možnost kontrolovat, ale nato má páky poskytovatel
> - Mze.
>
> Jinak k termínu konečný příjemce. Ten v dokumentu, na který odkazujete
> neexistuje. Subjekt včelař ano, ten tam je. Źádost podává a příjemcem
> dotace je pouze ČSV, která podle vypracovaných vnitřních směrnic přepočítá
> celkovou částku na koeficient, který je shodný s částkou na včelstvo, které
> je předmětem dotace a vyplatí ji podle těch směrnic subjektu.
>
> Pokud jde o známé podmínky, které se třeba hodně zmiňují na školeních, že
> na dotaci není právní nárok, tak ano, ale tato formulace platí opět jen pro
> žadatele dotace 1D a tím je opět jen ČSV. Takže jestli bude peněz méně nebo
> nic opět se udělá koeficient a subjekt, pokud vypsal přílohu k žádosti 1D
> (ne tedy žádost), tak má na dotaci (poměrnou část) od sprostředkovatele
> nárok.
>
> S přáním pěkného dne G.Pazderka
>
>
>
> .......
> Vazene konzorcium Pazderka.
> Ja zde zadne podminky neuvadim. Pouze jsem vam dal odkaz na dokument MZ.
> Pokud budete cist dukladne doctete se:
>
>
>

Dobrá budeme přepírat něco chytřejšího. Definuj slovo slaboch a souvislost mezi úhynem na VD. Slabé včelstvo přeci nemusí mít ani jednoho roztoče a nemusí mít žádný symptom virové infekce a může být velice dobré v obraně česna. Kde bereš tu jistotu, že právě slabší zazimované a vyzimované včelstvo není dobrým selektivním řešením pro problém s roztoči?
...........
pepan:>zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne slabochů .<

Děkuji všem za rady.Skusím nějaké úpravy a určitě dám vědět jak to funguje.J

V této souvislosti jsem si vzpoměl na jeden starý vtip z dětství: Po ulici jde pán a sype kolem sebe bílý prášek. Kolemjdoucí se s podivem ptá, co to dělá. "Sypu prášek proti slonům" odpověděl. "Ale vždyť tady žádní sloni nejsou" na to druhý. "No vidíte jak je účinný!"

Příčinou bude s velkou pravděpodobností přirozený cyklus vývoje populace parazita a hostitele. Po hromadných úhynech hostitele dojde logicky ke zhroucení populace parazita. Potrvá opět několik let, až se přemnoží. Samozřejmě toto ovlivňují včelaři svým léčením. Pokud ale nepřizpůsobí metody léčení vývojovému cyklui parazita, budou se úhyny opakovat. Naštěstí máme VMS a ten již poskytuje cenná data. Včelaři, kteří měli potřebné informace, nemuseli v roce 2008 do podzimu vůbec léčit. Na většině ze svých 14 stanovišť jsem v roce 2008 neprováděl žádný jarní nátěr, žádnou aplikaci kyseliny mravenčí, žádný gabon a na podzim stačila jediná fumigace, aby byla včelstva bez roztočů (padalo v průměru do 50 roztočů). Naproti tomu v kalamitním roce 2007 na některých stanovištích mohl jedině včas vložený gabon zabránit úhynům. I po gabonu padaly po fumigaci na podzim stovky roztočů. Podobná situace byla v kalamitním roce 2002 (úhyny na melecitózu a varoázu). Následoval rok 2003 také prakticky bez roztočů.

Proto nesouhlasím s prohlášením SVS a vedení ČSV, že pomohla dotace na léčiva a včelaři lépe léčili. Stejně jako jsem loni nesouhlasil, že za kalamitu mohou včelaři. Příčina je v systému léčení "naslepo", bez znalosti aktuální situace.

Pokud chcete pomoci změnit tento systém, zapojte se do sledování vývoje populace kleštíka v systému VMS. Veškeré informace včetně návodu na registraci najdete na http://www.varroamonitoring.cz

Bronislav Gruna

--------------------------------
pavel (213.191.104.250) --- 23. 3. 2009:
Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly. Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to bzučí.

Děkuji všem za rady.Skusím nějaké úpravy a určitě dám vědět jak to funguje.J
------
Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. ABy všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejednoduší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na ciczích řešeních.

Karel

Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!
DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL. Také by bylo dobré hledat včelstva která mají kratší vývoj od vajíčka k vylíhnutí. Příkladně některé odrůdy př. brambor, škůdcům chutnají více jiné méně. Pojedu li někam s manželkou vlakem ona si donese domů nejméně jednu blechu a já nic. Postřiky, chemie, léčení nic neřeší trvale. To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 14:05:15
> ----------------------------------------
> Dobrá budeme přepírat něco chytřejšího. Definuj slovo slaboch a souvislost
> mezi úhynem na VD. Slabé včelstvo přeci nemusí mít ani jednoho roztoče a
> nemusí mít žádný symptom virové infekce a může být velice dobré v obraně
> česna. Kde bereš tu jistotu, že právě slabší zazimované a vyzimované
> včelstvo není dobrým selektivním řešením pro problém s roztoči?
> ..........
> pepan:>zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne
> slabochů .<
>
>
>

tak to by ses divil. Slyšel jsem od kamaráda, že když předloni udělali na letišti na ruzyni cizinecká s celníky kontrolu na nelegální zaměstnanost, tak odlapili několik lidí , většinou z ruskojazyčných zemí ,například z organisace , která zajišťuje úklid v areálu , bez platných povolení a víz. Takže tady je možné vše. Přitom příslušníci policie kteří tam mají pracovat jsou znovu prověřováni. A co třeba ten zubař ? Vietnamec , co si "podá žádost " a hned nastoupí ? A najdou se tady různí kocábové , co je stále podporují. Tak proč ne černoch - na černo na berňáku !

Vidím to jinak. Nevím, ale napadá mne slovo genocida, kterou provádí včelař na včelách. Jak může vědět včelař, že právě likvidace jedince projevující se slabším množství dělnic v určitém období, nemůže být geneticky mnohem odolnější, než silné včelstvo, které během 1 měsíce může podlehnout cyklickým projevům nákazy (VD), který také vidím jinak než se podává.

Cyklický projev třebas není tak vidět v místech, kde nejsou tolik koncentrovaná včelstva. Proč? Je otázkou křivka nejen parazita v úlu, ale i dalších virů a baktérií, kterými je roztoč infikován. Otázkou není tedy cyklika vývojového stadia populace roztočů, ale zdravotní stav roztoče, který i při malém počtu roztočů v úlu, může Tvé silné včelstva smést jak nic.

Proto je otázkou kolik je v tuhle chvíly foretických roztočů a hlavně jejich zdravotní stav. (infikace viry) A babo raď, jakto, že někde viry jsou na minimu a někde je klinický projev každý rok.

........
> (e-mailem) --- 23. 3. 2009

Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)

Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!<

To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách

Pepan
-------
To jsi měl být v Třešti, bylo tam na toto téma dost zajímavých přednášek:-))

Karel

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky. Jak to dopadlo ví každý sám. Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří! Zdraví R. Stonjek

Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc odolná proti kleštíku.

Ono to není tak jednoduché. Kde byla rozšířena včelaři kraňka, mohlo to být
jako u nás, celá generace ve velké oblasti mohla pocházet původně z
několika málo chovů nebo jen z jednoho a tím byla geneticky silně
stejnorodá, citlivost všech včelstev byla zhruba stejná a taky potom na
varaózu všechny padaly stejně. Obnovení původního chovu místní včely mohlo
znamenat aspoň částečné obnovení genetické různorodosti, najednou se
objevily v chovech vedle sebe včelstva hodně citlivé na varaózu i včelstva
málo citlivé, takže vznikl prostor citlivá včelstva vyřadit nebo nechat
uhynout a málo citlivá rozchovávat a dále šlechtit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 23, 2009 6:49 PM
Subject: Re: zdravotní stav včel


> Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ
> Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí
> žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a
> vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co
> nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu
> Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc
> odolná proti kleštíku.

Já mám jiný názor, VMS je dobrý pro orientaci když nic jiného a pokud se ještě zdokonalý bude ještě lepší. Co se týče dostupnosti internetu tak dnes už na každé vesnici je internet i veřejný, který vlastní obce nebo knihovny. Jsou tam i mladí naše děti a ty si s tímto problémem poradí a kdo chce informace tak se na Ty mladé nakontaktuje. Lepší nějaká informace než žádná. Jistě, že se každý musí spolehnot na své informace od svých včel. Ale nevím proč je ve svazu na ústředí takový odpor a to samé je u Dolu tam se tomu též brání. Mám pocit, že Dol má strach aby nepřišel o kšeft. Zbytečná obava. Franta




Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže
> mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí
> oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to
> také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď
> není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní
> včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním
> ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že
> teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co
> je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav
> včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma
> skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří!       
>         Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky.
------
A přesto byly ZO nebo celé okresy kde se Gabon neobjednával a nebo rozdával až v srpnu. I když včelaři o něj žádali, nebo na vyšší spad upozorňovali. Těch přípoadů bylo v ČR velmi mnoho.
Takže je třeba rozdělovat zda včelaři, nebo funkcionáři.

A jestli postihnou úhyny 70% včelařů v ČR, tak
a/ ze tří včelařů jsou dva .....
b/ možná chyba v systému.
------
Pokud platí A, pak je třeba snížit stav včelařů na 1/3 a problém je vyřešen. V případě B, nevím.

Karel

Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?

A to považte, že EU chce do českého zemědělství (dnes Gandalovič) nasypat miliardu Kč na podporu internetu a informatiky. Zde by mohlo české včelařství také získat, ale kdo se o to postará?

Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?
-------
Zrovna dnes jsme se o tom bavil s kamarádem. Já z nich dělal rámy, když jsem se nechal zblbnout a vyráběl polystyrénové úly 9cm izolace. Neosvědčily se, nesnášely vlhko z kondenzace vody. Drolily se.
Kolega naopak má venku už pár let nějakou OSB desku a je stále dobrá.
Někdo tady kdysi psal, že snad nejsou určené do vlhka. A vyjímečně jsem s ním souhlasil :-)))

Karel

Myslím,že mladých a schopných lidí je dost jen se jim musí nabídnout prostor.Sami se většinou nebudou cpát do něčeho kde sedí již léta někdo jen ze setrvačnosti,ješitnosti a jiných důvodů.Dva příklady z praxe,nebudu jmenovat!Na posledním sjezdu byla zvolena jistá komise,ale jaksi se chvilku zaponmělo říci kdo je předseda.Dotyčný už notorický předseda se na to tvářil hodně nerudně.Na to přednášející doplnil,že předsedou je samozřejmě přítel xy ten se otočil a řekl no proto!Dnes už tam není.Druhý příklad,příprava delegátů na sjezd a do ÚV ČSV.Delegáti zvoleni prohlásil dotyčný na okresní konferenci a do ÚV nikdo nechcete tam zůstanu já.Slušní lidé zůstali šokovaní a bylo "vymalováno"!Nemůžeme se divit,že teď se chtějí třeba ve Strakonicích zbavit př.Kiliána.