Archiv Včelařské konference

Uvažuji o váze, ale nemám čas zapisovat, nevíte někdo o digitální, kde by se data daly stahovat třeba do excelu. Jirka

Kdysi něco takového nabízel P.Svoboda za asi 10 000,-Kč.
Pro inspiraci znovu uvádím provedení své mechanické zapisovací váhy
http://www.hrnek.cz/vaha/index.php
Vhodný přístroj pro zápis momentálně nabízí např:
http://www.aukro.cz/item569410568_barometr_zapisovaci_meteorologicky_barograf.html
nebo
http://www.aukro.cz/item570408885_barograf_z_nemeckeho_letadla.html

Pepa



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Wednesday, March 04, 2009 8:23 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: digitální váha

Uvažuji o váze, ale nemám čas zapisovat, nevíte někdo o digitální, kde by se data daly stahovat třeba do excelu. Jirka

Vyhoví každá váha s výstupem na RS232. Každá taková váha však bude pro naše
účely příliš drahá. Pokud by jsi potřeboval SW pro napojení na Excel, obrať
se na mne, rád ti ho dám.
JT


> Uvažuji o váze, ale nemám čas zapisovat, nevíte někdo o digitální, kde by
> se data daly stahovat třeba do excelu. Jirka

ale určitě,ještě byli pružní nevyschlý....

kdo má ještě sníh na stanovišti? Mně na zahradě zmizel teď v neděli až pondělí a v lese o 30 - 50 metrů výše na jednom stanovišti ho splavila voda z tajícího sněhu v pondělí a na druhém končí včera a dneska.
Na zahradě dnes začínají rozkvétat sněženky.

R. Polášek

tak nejak i u nas u prahy, na jedno stanovisti jeste taky snih mam. Vcera jsem koukal a snezenky uz vykukuji, kocicky uz se take rozeviraji.
Ma byt ale stale osklivo...
Uz jsem jak na trni, a to mam rad zimu - ale at uz jde do pryc :-))

T.H.


> kdo má ještě sníh na stanovišti? Mně na zahradě zmizel teď v neděli až
> pondělí a v lese o 30 - 50 metrů výše na jednom stanovišti ho splavila
> voda z tajícího sněhu v pondělí a na druhém končí včera a dneska.
> Na zahradě dnes začínají rozkvétat sněženky.
>
> R. Polášek
>
>
>

Já jsem si v pondělí ověřil, že je někdy dobré podívat se na místo v době,
kdy sníh taje. Místo ve svahu pod zhruba 200 metrů dlouhým polem na kopci o
cca 30 metrů výše nad umístěním včelstev. V době tání sněhu prakticky na
celém místě je několik centimetrů tekoucí vody, není jenom na místech, kde
hlodavci vyhloubili svoje chodby po svahu, takže voda teče jimi pod zemí.
Vyhloubení pořádného šikmého příkopu, který tu vodu odvede mimo umístění
včelstev, aby na jaře za tání sněhu nebo přes léto za za nějakého pořádného
deště voda nepodemlela nožky stojanů a úly se nevyvrátily je dost podstatné.
Taky jsem si ověřil, že stačí, aby na podzim udělal traktorista na poli nad
místem koleje trochu jinak a voda už teče úplně jinde. Přitom jak sníh
roztaje a všechna voda z pole steče, na tom pozemku není nic vidět.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 04, 2009 12:21 PM
Subject: Re:Sn?h na stanoviti.


tak nejak i u nas u prahy, na jedno stanovisti jeste taky snih mam. Vcera
jsem koukal a snezenky uz vykukuji, kocicky uz se take rozeviraji.
Ma byt ale stale osklivo...
Uz jsem jak na trni, a to mam rad zimu - ale at uz jde do pryc :-))

T.H.


> kdo má ještě sníh na stanovišti? Mně na zahradě zmizel teď v neděli až
> pondělí a v lese o 30 - 50 metrů výše na jednom stanovišti ho splavila
> voda z tajícího sněhu v pondělí a na druhém končí včera a dneska.
> Na zahradě dnes začínají rozkvétat sněženky.
>
> R. Polášek
>
>
>

Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit do jiného úlu, ale bojím se že teď není ta správná doba na přeložení.Nerad bych o ně přišel a můžete napsat čím by to mohlo být, že rámky jsou napadané plísní /moc utěsněný ú, špatné větrání?/ nevím poraďte prosím.

Taky myslím, že je ještě na nějaké překládání brzo. Měnil bych hodně
plesnivé rámky blízko sezení včel, jinak nic. Rámky plesniví proto, protože
včely zřejmě už před tím měsícem a půl při předchozím oteplení založily plod
a potom ho musely udržovat, takže spotřebovaly spoustu zásob a uvolnily do
úlu plno vodní páry, která se vysrážela na chladných stěnách a krajních
rámcích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 04, 2009 12:58 PM
Subject: Přeloení včel .


> Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel
> jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit do jiného úlu, ale
bojím
> se že teď není ta správná doba na přeložení.Nerad bych o ně přišel a
můžete
> napsat čím by to mohlo být, že rámky jsou napadané plísní /moc utěsněný ú,
> špatné větrání?/ nevím poraďte prosím.

Vazeni pratele.
Kdo ma zajem si poslechnout prednasku vcel. farmare pr. Kolomeho. Je vitan na akci OV CSV Hradec Hralove dne 8.3. 2009.
Podrobnosti na :
http://www.vceliweb.cz/downloads/pozvanka_schuze.pdf

Frantisek

Do zimy je dobré neosazovat oba krajní rámky ve spodním nástavku.

>Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit...<
------------------------------------------------------------
Nevím sice jaká je u Vás situace. Byly prolety? Nebyly prolety? Avšak v tuto dobu doporučuji počkat se šťouráním do včel až po očišťovacím proletu. Rozrušení může spustit kálení a to je v předjaří katastrofa. Je pravdou, že na tak dlouhou zimu již nejsme zvyklí. Včely se s tím ale jistě vyrovnají.
JK

Letošní zimu ještě v polovině prosince bylo vysloveně říjnové počasí, včely
se mohly v pohodě proletět. Okolo 6 února bylo další výrazné oteplení,
včely, co to potřebovaly, se mohly zase proletět. I když na mém stanovišti
na severní Moravě v předhůří Beskyd to bylo s proletem tak na hraně, jen
jeden, maximálně dva dny bylo bez sněhu a dostatečně teplo. Klidně mohlo
začít pořádně mrznout už od Dušiček a být o 2 - 4 st C toho 6 února méně,
včely by se vůbec proletět nestihly, klidně mohly být v zimním chumáči a bez
proletu od listopadu až doteď a musely by to vydržet. Jinak co sleduji
počasí, mám takový pocit, že zatímco tady byly první prolety zhruba od 1
března podle toho, kdy na konkrétním místě slezl sníh, v Čechách , okolí
Prahy, Polabí musel být první prolet už tak o týden dříve. V takovém případě
by nyní prohlídka včelstev klidně mohla být, ve včelách bude už dost plodu,
než aby jim prohlídka nějak závažně vadila.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 04, 2009 9:07 PM
Subject: Re: Přeloení včel .


> >Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel
> jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit...<
> ------------------------------------------------------------
> Nevím sice jaká je u Vás situace. Byly prolety? Nebyly prolety? Avšak v
> tuto dobu doporučuji počkat se šťouráním do včel až po očišťovacím
proletu.
> Rozrušení může spustit kálení a to je v předjaří katastrofa. Je pravdou,
že
> na tak dlouhou zimu již nejsme zvyklí. Včely se s tím ale jistě vyrovnají.
> JK

Obrátil se na mne majitel lesů v okolí včelařské stanice Bělecký Mlýn ( pobočný včelín Přerova) s žádostí o pomoc.Z ekonomických důvodů ji opouštějí Jedná se asi o 40 úlů uprostřed lesů v současné době v ochranném pásmu moru. STANICE BYLA VYBUDOVÁNA V ROCE 1941. Majitel by rád včelín zachoval v provozu a hledá pomoc.

Chovám 20 včelstev. Zůstalo mi pět rezervních oddělků nyní v síle na 7 rámcích 39x24 a vypadá to, že se mají k světu. Chtěl bych je spojit na jaře s jinými stejně silnými oddělky, nebo kmenovými včelstvy. Okolo stanoviště mám nasazenou řepku, jejíž snůšku by chtěl využít. Poradíte mi, kdy včelstva spojit pro dobrý výnos, zda je lépe spojit je s jinými oddělky, nebo je přidat do kmenových včelstev ?

Poradíte mi, kdy včelstva spojit pro dobrý výnos, zda je lépe spojit je s jinými oddělky, nebo je přidat do kmenových včelstev ? Jožo

Ja som integráciu včelstiev robil mnoho rokov a s dobrými výsledkami. Ak sú odložence životaschopné a to sú ako píšete, treba ich nechať rozvíjať samostatne až do doby kvitnutia vŕb. Musíte si pripraviť debničky alebo použiť tie, v ktorých sú odložence -oddělky.
Matke pripravte novú debničku so súšami, 3-5 timi Ms, do ktorého vložíte matku a 1-2 plásty plodu (je jedno či je otvorený alebo zaviečkovaný a nejaké zásoby. Nové plodisko, v ktorom má M dostatok miesta na plodovanie a včely Ms na stavanie.
To všetko prekryte mater. mriežkou MMr., nad mriežku položte bývalé plodisko a celú debničku s odložencom, samozrejme bez M.
Do kvitnutia repky sa všetky včely nad MMr. vyliahnu a včely budú mať kde ukladať med. Úspech je zaručený:

Popísal som to stroho, ale dá sa to uskutočniť aj tejto rady.
Matku z odloženca môžete využiť, nechať ju na mieste s plástami a k matke sa časť lietaviek vrátia a s matkou budú budovať nové včelstvo. Musia mať však nejaké zásoby, ak včelstvíčko bude k svetu, pridajte mu pozdejšie zaviečkovaný plod a repke bude dostatočne silné. Záleží len od vás čo s ním potom urobíte ale zásobná matka je vždy dobrá.

Záleží jaký je s těmi rezervními včelstvy úmysl, jestli se mohou vybrakovat
a třeba úplně využít nebo jestli z nich má být na nějakou pozdější snůšku
nebo na podletní krmění plnohodnostné včelstvo. Dříve bylo normální
vyrovnávat sílu včelstev přidáváním rámků s plodem z rezervních, nebo i
odebíráním z příliš silných včelstev, aby byla síla ve všech úlech
vyrovnaná. Dneska to není tak aktuální, jednak nástavkový úl dostává
jednotlivé nastavky podle síly, takže silnější včelstvo prostě dostane více
nástavků, jednak dneska jsou včelstva geneticky jednotnější a proto mnohem
více vyrovnané a jednak na dnešek je taková manipulace příliš pracná. Rámky
s plodem z rezervních oddělků by se měly přidat tak 2 - 4 týdny před
začátkem květu řepky, vlivem cizího plodu by měla matka začít nějakou dobu
více klást, takže včely budou mít s výchovou plodu více práce, ale v době
rozkvětu řepky by se ten plod buď měl líhnout nebo by měl být právě
zavíčkováván, aby v úlu bylo málo práce a co nejvíc včel vyletělo na květy.
Jak ale bude v době řepky mizerné počasí, budou se o to více rojit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Joo" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 05, 2009 12:53 PM
Subject: Spojování včelstev


> Chovám 20 včelstev. Zůstalo mi pět rezervních oddělků nyní v síle na 7
> rámcích 39x24 a vypadá to, že se mají k světu. Chtěl bych je spojit na
jaře
> s jinými stejně silnými oddělky, nebo kmenovými včelstvy. Okolo stanoviště
> mám nasazenou řepku, jejíž snůšku by chtěl využít. Poradíte mi, kdy
> včelstva spojit pro dobrý výnos, zda je lépe spojit je s jinými oddělky,
> nebo je přidat do kmenových včelstev ?

On Thursday 05 of March 2009 12:53:22 Joo wrote:
> Chovám 20 včelstev. Zůstalo mi pět rezervních oddělků nyní v síle na 7
> rámcích 39x24 a vypadá to, že se mají k světu. Chtěl bych je spojit na jaře
> s jinými stejně silnými oddělky, nebo kmenovými včelstvy. Okolo stanoviště
> mám nasazenou řepku, jejíž snůšku by chtěl využít. Poradíte mi, kdy
> včelstva spojit pro dobrý výnos, zda je lépe spojit je s jinými oddělky,
> nebo je přidat do kmenových včelstev ?

Dobry den,


pokud mate skutecne vsude kolem repku a podle otazky jste asi "zacatecnik" (ja
uz asi 9 let) , spis bych schanel prazdne nastavky se sousema - nebo
mezistenama - na roje, pokud to spojite, tak je muzete hledat po stromech v
okoli ....

Jeste je otazka, co nazyvate 7 ramkovym oddelkem - pokud je to v tuto
dobu "nabusene" vcelama plne obsedajici 7 ramku , tak se behem repky muzou i
vyrojit.


Honza

spis bych schanel prazdne nastavky se sousema - nebo
mezistenama - na roje, pokud to spojite, tak je muzete hledat po stromech v okoli ....

Pán Jan a ste si istý, že sa včely budú rojiť? Čo keď podmienky na dobrý rozvoj nebudú také ako npr. posledné dva roky? Už teraz môžem napísať, že tohoto roku bude rojov o polovicu menej (môže to byť i menej) ako to bolo vlani. Totiž, prvá dva mesiace tohoto roku je suma plusových denných teplôt nižšia o 50%, ako spomínaný rok 2007 +173˚C, 2008 +210˚C, tento rok len 116˚C.

A nejak optimisticky na rojový rok nesvedčí ani začiatok marca (III.mes.), sú síce plusové nočné i denné teploty, ale obloha je stále zamračená a prší. Včely sú deti slnka a ak nesvieti včely neprinášajú ani peľ, ani nektár, ani vodu! V minulosti som zažil také roky, keď včely nelietali, život v úli úplne ustal a plod sa dal spočítať, tak ho bolo málo.

Práve v takýchto rokoch sa včelstvo pomocou zásobného, predsa len dalo pripraviť na akú takú znášku.
Dúfajme, že aj tento rok bude taký, ako posledné desaťročie a slnko nebude dlho skryté za mrakmi.

Na jednom z mých stanovišť ( lesní - pár km jižně od Plzně) byl prokazatelně
poslední prolet 9.11.08 a první letošní 1.3.09.
To je od počátků mého samostatného včelaření (od roku 1988) rekordně dlouhá
doba 114 dnů.
Klasickou prohlídku jsem nedělal. Jen ze zvědavosti jsem před týdnem
nahlédnutím do podmetu Optimalů zjistil, že nikde není plíseň, množství
mrtvolek nepřevyšuje obvyklý stav dobře zimujících včelstev, tichý šelest
svědčil o tom, že včelstva nejsou ve stresu ( mohlo by být z příčin:
chybějící matka, nebo zásoby, nebo propuknutí některé z chorob atd., atd.).

Kdybych zjistil nějakou velmi hrubou závadu ( plíseň, hlodavec v úlu,
proklované díry do stěny v rozsahu více dm2 a pod. ), tak bych včely
přeložil co nejdříve a kdykoli - překládal jsem již včelstva i při minus 15
a bez úhony. Ale jinak bych se období mezi druhou polovinou února a první
polovinou března vyhnul - to je pro včelstva kritické období.
Z křehké rovnováhy tohoto období lze včelstvo vychýlit velmi snadno (v
souladu J.Werichem tomu říkám, že v úlu je velký "napnelismus"). Po prvním
proletu má včelstvo o několik kritických bodů své existence méně. Má tak víc
možností se se stresem, který včelař způsobí rozebráním a nebo přeložením
vyrovnat.
J.Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, March 05, 2009 9:32 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Přeloení včel .

Letošní zimu ještě v polovině prosince bylo vysloveně říjnové počasí, včely
se mohly v pohodě proletět. Okolo 6 února bylo další výrazné oteplení,
včely, co to potřebovaly, se mohly zase proletět. I když na mém stanovišti
na severní Moravě v předhůří Beskyd to bylo s proletem tak na hraně, jen
jeden, maximálně dva dny bylo bez sněhu a dostatečně teplo. Klidně mohlo
začít pořádně mrznout už od Dušiček a být o 2 - 4 st C toho 6 února méně,
včely by se vůbec proletět nestihly, klidně mohly být v zimním chumáči a bez
proletu od listopadu až doteď a musely by to vydržet. Jinak co sleduji
počasí, mám takový pocit, že zatímco tady byly první prolety zhruba od 1
března podle toho, kdy na konkrétním místě slezl sníh, v Čechách , okolí
Prahy, Polabí musel být první prolet už tak o týden dříve. V takovém případě
by nyní prohlídka včelstev klidně mohla být, ve včelách bude už dost plodu,
než aby jim prohlídka nějak závažně vadila.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 04, 2009 9:07 PM
Subject: Re: Přeloení včel .


> >Dnes jsem udělal první prohlídku včelstev v tomto roce a u jedněch včel
> jsem nalezl plesnivé rámky. Chtěl bych je přeložit...<
> ------------------------------------------------------------
> Nevím sice jaká je u Vás situace. Byly prolety? Nebyly prolety? Avšak v
> tuto dobu doporučuji počkat se šťouráním do včel až po očišťovacím
proletu.
> Rozrušení může spustit kálení a to je v předjaří katastrofa. Je pravdou,
že
> na tak dlouhou zimu již nejsme zvyklí. Včely se s tím ale jistě vyrovnají.
> JK

On Thursday 05 of March 2009 17:59:11 A.Turčáni wrote:
> spis bych schanel prazdne nastavky se sousema - nebo
> mezistenama - na roje, pokud to spojite, tak je muzete hledat po stromech v
> okoli ....
>
> Pán Jan a ste si istý, že sa včely budú rojiť? Čo keď podmienky na dobrý
> rozvoj nebudú také ako npr. posledné dva roky?

Dobry den,

priznam se, ze jiz lonsky rok byl pro me vcelareni katastrofa, nerojilo se ani
jedno, na jare velky uhyn, z vice nez 30 vcelstev jsem mel 2 pekna, zbytek
par ramecku, na repce zesilily, pak velke sucho, med od 2 rekordmanek a jinak
nic, velke nadeje se slunecnici, jak zacala slunecnice, zacalo prset, zima
jako ted, po odkvetu slunecnice vedra az do podzimu (vse ve zkracene verzi).
Normalne byvalo jaro vrby a repka, pak akat, pak horcice, nebo jakasi
medovicovo nejaka smeska, lipa, slunecnice.

Takze pokud to bude horsi, nez loni (pocasi), tak si to ani neumim predstavit.

Honza

Už samotná řepka je, jestli to tak můžu říct, pro včelstva velký
napnelismus, intenzívní snůška velice brzy, kdy může být ještě pěkně
chladno. Pamatuji kvetoucí řepku zapadanou sněhem, pamatuji hromady
zkřehlých včel před česny, - 5 - 10 st C v noci a zamrzlé kaluže.....
Počasí hlavně v první polovině květu řepky hodně rozhoduje.... Pokud je
chladno, severní, severovýchodní vítr a do toho ještě nějaké srážky, spousta
včel na poli zkřehne a uhyne a včelstva silně zeslábnou. Hlavně ty slabší,
ale i ty silnější. Včely potom nějaký med donesou, ale na rojení jich není
dost a tak je řepka bez rojení, slabší včelstva nepřinesou nic. Pokud se po
řepce vyrojí, tak ty úplně nejsilnější a náchylné k rojení. Pokud je v době
řepky spíše už tepleji, hodně deštivo, včely nelétají ven, hodně sedí v
úlech, mají tam těsno, zvyšují tam teplotu, matka intenzívně klade plus
přínos pylu a sladiny z řepky mimo deště, na konci řepky jsou včelami
narvané úly a rojí se všechny včelstva kromě těch úplně nejslabších, tam je
posilování včelstev jednoznačně kontraproduktivní. Pokud je v době řepky
spíše tepleji a pěkné počasí, a dost prostoru v úlech, včely furt nosí a
zpracovávají sladinu, spousta včel se tím upracuje a na konci řepky je v
úlech plno medu, ale i v těch silných včelstvech spíše méně včel, takže se
spíše nerojí...
A teď včelaři dumej, jaké to počasí na řepce bude, protože pokud se mají
včely na řepku nějak posilováním přípravit, musí se to udělat těch 2 - 4
týdny před květem.

R. Polášek

Na jednom z mých stanovišť ( lesní - pár km jižně od Plzně) byl prokazatelně
poslední prolet 9.11.08 a první letošní 1.3.09.

Jak zjišťujete, že prolet prokazatelně nebyl? Včelám stačí během oblevy 1
hodina teplého počasí 5 - 10 st C kolem poledne a kromě nějakých zkřehlých
včel na česně, které v zimě obvykle rychle sezobnou ptáci, žádné zvláštní
známky první prolet nenechá. Zvláště pokud není sníh, ve kterém by včely
venku byly vidět. Vyčištění dna od měli a podobně dělají včely až po několka
dnech proletů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 05, 2009 6:18 PM
Subject: RE: Přeloení včel .


Na jednom z mých stanovišť ( lesní - pár km jižně od Plzně) byl prokazatelně
poslední prolet 9.11.08 a první letošní 1.3.09.
To je od počátků mého samostatného včelaření (od roku 1988) rekordně dlouhá
doba 114 dnů.
Klasickou prohlídku jsem nedělal. Jen ze zvědavosti jsem před týdnem
nahlédnutím do podmetu Optimalů zjistil, že nikde není plíseň, množství
mrtvolek nepřevyšuje obvyklý stav dobře zimujících včelstev, tichý šelest
svědčil o tom, že včelstva nejsou ve stresu ( mohlo by být z příčin:
chybějící matka, nebo zásoby, nebo propuknutí některé z chorob atd., atd.).

Kdybych zjistil nějakou velmi hrubou závadu ( plíseň, hlodavec v úlu,
proklované díry do stěny v rozsahu více dm2 a pod. ), tak bych včely
přeložil co nejdříve a kdykoli - překládal jsem již včelstva i při minus 15
a bez úhony. Ale jinak bych se období mezi druhou polovinou února a první
polovinou března vyhnul - to je pro včelstva kritické období.
Z křehké rovnováhy tohoto období lze včelstvo vychýlit velmi snadno (v
souladu J.Werichem tomu říkám, že v úlu je velký "napnelismus"). Po prvním
proletu má včelstvo o několik kritických bodů své existence méně. Má tak víc
možností se se stresem, který včelař způsobí rozebráním a nebo přeložením
vyrovnat.
J.Kala

Včelám stačí během oblevy 1
> hodina teplého počasí 5 - 10 st C kolem poledne

Tomu bych mozna tak veril kdyz by svitilo slunicko, a svitilo na ul. Ja uz ani nepamatuju ja to slunce vypada.....

Minuly vikend bylo 8°C, tesil jsem se a byl jsem zklaman. Ale uz vim ze mam dvoje hodne otuzily - otazka je co to znamena spis zda jim neco neschazi kdyz musej ven...

T.H.

Okolo toho 6 února , co si pamatuji, tady slunce moc nebylo, ale přišel z
jihu velice teplý vzduch, snad až 14 st C a včely taky vybudil silný vítr. V
posledních dnech u nás na severní Moravě bylo tak půl na půl slunečno v
neděli a potom hlavně kolem poledne předevčírem ve středu a to byl právě
prolet. Bez slunce bylo tak 5 st C, slunce to ve středu zvedlo na až 10 - 14
st C a to stačilo. V neděli tu teplotu srážel ještě sníh na zemi. Jinak
obrovsky teplá byla tady ještě první polovina prosince, 10 - 12 st C přes
poledne, co si pamatuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 06, 2009 8:11 AM
Subject: Re: Přeloení včel .


Včelám stačí během oblevy 1
> hodina teplého počasí 5 - 10 st C kolem poledne

Tomu bych mozna tak veril kdyz by svitilo slunicko, a svitilo na ul. Ja uz
ani nepamatuju ja to slunce vypada.....

Minuly vikend bylo 8°C, tesil jsem se a byl jsem zklaman. Ale uz vim ze
mam dvoje hodne otuzily - otazka je co to znamena spis zda jim neco
neschazi kdyz musej ven...

T.H.

Uklidněte se Až to budete Dělat 50let jako já Tak první prohlídku nebudete dělat dřív než rozkvete jíva, pokud dostaly na podzim alespoň 12 Kg cukru
Ranější prohlídky byly nutné při dávkách pod 10 kg

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Přeloení včel .
> Datum: 06.3.2009 08:16:22
> ----------------------------------------
> Včelám stačí během oblevy 1
> > hodina teplého počasí 5 - 10 st C kolem poledne
>
> Tomu bych mozna tak veril kdyz by svitilo slunicko, a svitilo na ul. Ja uz ani
> nepamatuju ja to slunce vypada.....
>
> Minuly vikend bylo 8°C, tesil jsem se a byl jsem zklaman. Ale uz vim ze mam
> dvoje hodne otuzily - otazka je co to znamena spis zda jim neco neschazi kdyz
> musej ven...
>
> T.H.
>
>
>

> Uklidněte se Až to budete Dělat 50let jako já Tak první prohlídku nebudete
> dělat dřív než rozkvete jíva, pokud dostaly na podzim alespoň 12 Kg cukru
> Ranější prohlídky byly nutné při dávkách pod 10 kg
>
> Pepan


Sem klidnej :-) nelezu do nich neboj ale zacina byt pomalu cas na zebru :-)

A zimujes ve 2N?

T.H.

V Polabí to dneska krásně lítá. Ted okolo 13 té hodiny se včeličky pěkně prolétávají. jedněm se ještě nechce, asi nemají potřebu. Hezký den všem. :-)

V Polabí to dneska krásně lítá. Ted okolo 13 té hodiny se včeličky pěkně prolétávají. jedněm se ještě nechce, asi nemají potřebu. Hezký den všem. :-)

Tady je to v (_!_) a ser¨.. a se.... :-(


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: prolet
> Datum: 06.3.2009 13:35:53
> ----------------------------------------
> V Polabí to dneska krásně lítá. Ted okolo 13 té hodiny se včeličky pěkně
> prolétávají. jedněm se ještě nechce, asi nemají potřebu. Hezký den všem.
> :-)
>
>
>

Zdravím.
Chtěl bych se zeptat za kolik kupujete mezistěny a jestli je šance dostat se pod 120kč za kilo.Budu je objednávat a tak bych měl rád představu kde a za kolik.
Za všechny reakce předem díky.
Míra

Za 120.- Kč a méně už asi neseženeš. Cena mezistěn se pohybuje kolem 150.- Kč a výměna za vosk 30.- Kč

Ve čtvrtek jsem měnil vosk za mezistěny u Loffelmanna za 13 kč.Akce únor-březen.
Zdravím Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Franta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Za kolik jsou u v?s mezist?ny?
> Datum: 07.3.2009 07:52:08
> ----------------------------------------
> Za 120.- Kč a méně už asi neseženeš. Cena mezistěn se pohybuje kolem 150.-
> Kč a výměna za vosk 30.- Kč
>
>
>

To je dobrá cena za 120,dají se objednat i přes internet? Ten Loffelmann kde má obchod?Můžete dát prosím někdo kontakt.Děkuju Majk

V aktuálním čísle časopisu Moderní včelař ( 1/2009 ) byla uvedena poslední část překladu publikace p. Walta Wrighta ,,Ošetřování včelstev, které nahrazuje rojení medným výnosem,, alias ,,Zebrování,,. Na toto téma se v Konferenci ještě nediskutovalo, proto by bylo přínosné se jím zabývat ( v zájmu oživení Konference :-)).

Jaký máte názor na tuto metodu? Zkoušel jste někdo tento postup? S jakým výsledkem?

S pozdravem M. Václavek


Můj názor:
Osobně jsem zklamán. Očekával jsem působivější proceduru. Jako celek publikace na mě působí značně zmatečně. Tytéž formulace, i když v různých úpravách, se v ní neustále dokola opakují. Text je zbytečně dlouhý. Při pomyšlení, že PŘES 60% mého medného výnosu tvoří dubnová a květnová snůška ( vytáčím koncem května ), mi tvrzení, že ukládání medu začíná naplno až po odkvetení akátu, připadá komické. Nejen to, ale i další aspekty nasvědčují tomu, že tato metodika je úzce ušita na míru slabým včelstvům oproti našim chovaných v dosti odlišných klimatických a vegetačních podmínkách. Proto jsem skeptický, co se týče účinnosti zebrování v ČR, a to zejména v případě včelstev silných či velmi silných.

//\/\\//

Jan Loffelmann-Včelařský dům Medocentrum,Náchodská 35,Praha 9,Horní Počernice www.medocentrum.cz
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ww <mike/=/wo.cz>
> Předmět: mezist?ny
> Datum: 07.3.2009 09:22:27
> ----------------------------------------
> To je dobrá cena za 120,dají se objednat i přes internet? Ten Loffelmann
> kde má obchod?Můžete dát prosím někdo kontakt.Děkuju Majk
>
>
>

Je to psáno dost komplikovaně, ale to proto, že autora nebrali příliš vážně tak to asi zdůvodňoval a promýšlel z mnoha různých úhlů.

Četl jsem to mnohokrát, protože tam bylo dost zajímavých postřehů a taky něco podobného dělám.

Viz níže.
Ale našel jsem třeba paralelu s prohazováním horní krmné komory a spodního polonástavku na jaře u metodiky Ing. Řeháčka atd.

Osobně to budu zkoušet, protože mě tam toho dost sedí.
Dole je, jak jsem to doposud dělal já. Letos mám právě připraveny komíny souší, abych umožnil včelám hned nosit.

Bez vyzkoušení se nedá tvrdit, jestli je to vhodné či ne.

V tom dolním příspěvku jsme se tehdy bavili o obměně díla, takže tam není další zásah, že jsem tak 14 dnů při další cestě dával nad mednou komoru "medník".


http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&
------
ALe zimuji ve třech nástavkách 24cm. je to pro mě novinka, takže si technologii trochu ladím, hlavně proto, že jsem donedávna trpěl nedostatkem díla. Ale letos už to podle plánu jelo.
Na jaře jsou včely hlavně v horním N s nabouchanýma zásobama - hlavně medem. Když zaplodují prostřední, s tím není většinou problém. Problém je že jen některé chtějí jít úplně dolů, některé se tomu brání. A v té době přichází Brutální Nikita a zaplodovaný prostřední nástavek rozředí mezistěnama na dva nástavky. V horním je zebra (mezistěna/plást/mezsitěna/), ve spodnějším je jádro s
plodem obklopené dvěma krycími které jsem vytáhl z nejnižšího. Tam je nahradím mimo jiné jedním stavebním. Stavební od loňska dávám dva na nástavek.
Pokud se včelám daří a nestačí jim to, přidávám další nástavek mezistěn.
Protože horní nástavky odebárám a vytáčím a letos budu už masívnějí rušit dílo, na zimu jim zůstává světlé, s tím, že nejspodnější se dostává nahoru (je v něm pyl) a včely si ho na zimu doplní sami, já tam jen doplňuji cukr podle stavu zásob. Ale ty si podle mě ukládají do středu po vybíhajícím plodu.
-----------

A k tomu nemám ani po dvou letech co dodat:-)))

Karel

> > ----------------------------------------
> To je dobrá cena za 120,dají se objednat i přes internet? Ten Loffelmann
> kde má obchod?Můžete dát prosím někdo kontakt.Děkuju Majk
>
>
> Loffemann adresa : www.honey-well.com

On Saturday 07 of March 2009 08:22:49 Zdeněk Heřmánek wrote:
> Ve čtvrtek jsem měnil vosk za mezistěny u Loffelmanna za 13 kč.Akce
> únor-březen. Zdravím Zdeněk

Ja take, pan Loffelmann tu akci na ponekolikate a vzdy ji vyuziji.
takze, pokud mate samci - koupit vosk za cca 90 Kc a priplatit 13 (plus cca 5
kc za necistoty).

Honza

PS : k cene za 13 kc musite mit kartu medocentrum.

Staci si precist dodatek pritele Cermaka. Presne jak to pan Wright napsal,
prilis jednoduche vysvetleni byva vetsinou odsuzovano :]

2009/3/7 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>

> V aktuálním čísle časopisu Moderní včelař ( 1/2009 ) byla uvedena poslední
> část překladu publikace p. Walta Wrighta ,,Ošetřování včelstev, které
> nahrazuje rojení medným výnosem,, alias ,,Zebrování,,. Na toto téma se v
> Konferenci ještě nediskutovalo, proto by bylo přínosné se jím zabývat ( v
> zájmu oživení Konference :-)).
>
> Jaký máte názor na tuto metodu? Zkoušel jste někdo tento postup? S jakým
> výsledkem?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
> Můj názor:
> Osobně jsem zklamán. Očekával jsem působivější proceduru. Jako celek
> publikace na mě působí značně zmatečně. Tytéž formulace, i když v různých
> úpravách, se v ní neustále dokola opakují. Text je zbytečně dlouhý. Při
> pomyšlení, že PŘES 60% mého medného výnosu tvoří dubnová a květnová snůška
> ( vytáčím koncem května ), mi tvrzení, že ukládání medu začíná naplno až po
> odkvetení akátu, připadá komické. Nejen to, ale i další aspekty nasvědčují
> tomu, že tato metodika je úzce ušita na míru slabým včelstvům oproti našim
> chovaných v dosti odlišných klimatických a vegetačních podmínkách. Proto
> jsem skeptický, co se týče účinnosti zebrování v ČR, a to zejména v případě
> včelstev silných či velmi silných.
>
> //\/\\//
>

Já jsem to dělal před 20 a více lety jako víceméně běžný postup při
rozšiřování ještě v zadovácích. Plodiště nebo většina plodiště v zadováku s
neúplným počtem rámků třeba s dvakrát 10 rámky se vybrala a zpátky se dal
střídavě plod a mezistěna a přebytek potom nahoru doprostřed medníku takovým
způsobem, že úl na 2x 14 rámků 39x24 byl potom plný. případně jsem nechával
ještě místo na jednu, dvě mezistěny přidávané dodatečně. Tento způsob se
tehdy občas propagoval i při včelaření v nástavkových úlech při těch
technologiích, které uvažovaly s manipulací s jednotlivými rámky.
Pokud se to udělalo dobře, muselo být teplo, dostatek včel v úlu a na hodně
rámcích zavíčkovaný plod, tak včely obsadily všechny mezistěny, během 2 - 3
dnů je začaly stavět až postavily, mezitím se ze zavíčkovaného plodu vylíhly
nové včely, které převzaly práci v úlu, ty původní byly tím uvolněny k sběru
a mohly potom nosit do vystavených mezistěn a buňkách po vylíhnutém plodu v
medníku, zatímco v plodišti matka kladla do plástů po vylíhlých včelách a
vystavené mezistěny byly použity jako uložiště pro zahušťování donesené
sladiny, která byla po zahuštění přenesena do medníku, zatímco v plodišti
byly konečně zakladeny i vystavené mezistěny.
U nastavků jsem potom trochu narazil, protože v zadovácích se počet
přidaných mezistěn dal v pohodě odstupňovat podle síly včelstva, takže se
toto opatření dalo udělat u všech včelstev v jeden den, zatímco v nástavcích
se buď přidá celý nastavek nebo nepřidá nic. Znamená to tedy, že u
nástavkového včelaření je tato metoda vhodná hlavně pro nižší rámky, kdy
jeden nastavek není příliš velký objem a velká plocha přidaných mezistěn.
Případně pro vyšší rámky vyžaduje mít všechna včelstva stejně silná v té
správné síle ve správné době, aby zásah vyšel v době snůšky a včely ji
potom maximálně využily.
Musí být takové podmínky ve včelách a takové množství přidaných mezistěn,
aby včely obsadily všechny přidané mezistěny a okamžitě je začaly stavět, to
je dostatek včel, dostatek tepla a dostatek snůšky. Pokud toto nebude
splněno, včely mezistěny nebudou stavět, ale soustředí se na obsednutí
plástů s plodem a vyběhnutí plodu, matka omezí kladení a potom to dopadne
tak, že kolem matky je několik plástů plodu i na vystavěných mezistěnách,
nad plodem věnec uložených zásob a ostatní plásty jsou víceméně prázdné a
ostatní mezistěny třeba ještě měsíc potom nedostavěné. Případně se včely z
takového úlu ještě obvykle vyrojí.
Na řepce jsem toto dělal zhruba po polovině, třetině řepky, dříve obvykle
bylo příliš zima, později by už ta řepka utekla. Na pozdějších snůškách jsem
to dělal ihned po začátku silné snůšky. Na pozdějších snůškách byl ten efekt
ale o něco menší, protože v řepce efekt zvyšovalo to, že v správně
připravených včelstvech byla polovina i více plástů s plodem plod
zavíčkovaný před líhnutím, zatímco později bylo zavíčkovaných plástů před
líhnutím méně.
Takže bych řekl, že je to metoda velice citlivá na správné načasování a na
znalost včelstev, protože pokud se použije v nevhodnou dobu, vývoj včelstva
se tím srazí zpátky o týdny a snůška není využita.

R. Polášek

To je ovšem dost odlišný postup, než popisuje p. Walt Wright jako zebrování.

J.T.

> Já jsem to dělal před 20 a více lety jako víceméně běžný postup při
> rozšiřování ještě v zadovácích.
...
> R. Polášek

Jen pro úplnost, může sem někdo vložit co to přesně zebrování včelstev od Walta Wrighta je? Abychom tu nebyly za báby co melou a melou oničem.


............
> trestik (e-mailem) --- 7. 3. 2009
RE: Zeborvání (34515) (34521)

To je ovšem dost odlišný postup, než popisuje p. Walt Wright jako zebrování.

J.T.<

Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
J.T.

>
> Jen pro úplnost, může sem někdo vložit co to přesně zebrování včelstev od
> Walta Wrighta je? Abychom tu nebyly za báby co melou a melou oničem.
>
>
> ...........
> > trestik (e-mailem) --- 7. 3. 2009
> RE: Zeborvání (34515) (34521)
>
> To je ovšem dost odlišný postup, než popisuje p. Walt Wright jako
> zebrování.
>
> J.T.<

Před časem se tady hodnotila KM a někdo tvrdil, že prý výzkumníci tvrdili že to nemá účinnost a je to jen alternativa. Nemůžu ten příspěvek najít, ale tak nějak to snad bylo.

Takže jsem si se zájmem přečetl:
http://vcely.or.cz/files/Reply_to_evaluationJune_08_E.pdf

A jak tam říká autor. SLuší se poděkovat. Aplikace KM s účinností cca 85% je podle mě skvělá hodnota.
Kdyby nám ta naše léčiva vždykcky a na pořád vykazovala 85% a víc, tak budu spokojen.

Takže já jdu šít futrály na MiteGone, aby mi to co mám, včely nerozkousaly a mohl to případně používat víckrát. :-))

Karel

Karel

V našich podmínkách jak je psáno v MV asi těžko uplatnitelné ,pokud ano tak musí zimování probíhat na medu nikoli cukru.V dodatku je to popsáno myslím velmi přesně.Připadá mi to podobné jako komorování,podsouvání zásob a další různé podněcování v předjaří.Tím že se ve správnou dobu přestěhují zásoby se včelstvo nastartuje jakousi falešnou snůškou.Jen si neumím představit že bych v brzkém jaru(s ohledem na naše podmínky) jak je to psané v článku rozšiřoval směrem vzhůru a nutil včelstva více topit když opačný postup(podsunutí části zásob vytvoření prostoru pro rozkladení matky)vytvoří lepší tepelný efekt,všichni víme že včela je hmyz a jako taková potřebuje k zdárnému rozvoji teplo. Ve správnou dobu přidám nad plod celí nástavek docílím stejného zamedování kvalitním medem bez strachu že v něm bude cukr.

…….Ve správnou dobu přidám nad plod celý nástavek docílím stejného zamedování kvalitním medem bez strachu že v něm bude cukr.

Včelař snad pozná „cukr“, kdy je snůška a z čeho. Včely taky chováme pro med. Pokud spotřebovávají čistý „cukr“, který je v některých případech pro ně zdravější, někdy i záchranou, aby nanosily med, který si vytočíme. I tak dost medu spotřebují,vedle „cukru“, protože z něčeho musí žít.
Způsoby včelaření jsou různé. Pro začínající by měly být metody jednoduché, aby se omezily problémy s rojením, krmením, zvedáním, mřížek, kontrolou a léčením atd. Viz. www.vcelarstvi.názory.cz.

V roce 2008 došlo v oblasti horního Porýní ke zvýšení ztrát včel v souvislosti s výsevem osiva kukuřice. Úřady proto tuto událost důkladně prozkoumaly a zajistily nápravu. Dnes je již známo, že příčinou úhynu včel byla v první řadě nedostatečná přilnavost mořidla k osivu a použitá technika výsevu. Výsledek německého monitoringu ukázal, že za normálních okolností není mezi aplikací chemických přípravků na ochranu rostlin a ztrátami včelstev patrná souvislost. Dosud bylo vyhodnoceno přes 100 000 údajů od 120 včelařů s celkovým počtem 1 200 včelstev.
Předmětem výzkumu, který probíhal do roku 2008, byl počet a velikost včelstev, sklizeň medu, rezidua pesticidů a napadení škůdci. Projekt byl zahájen v roce 2004. Cílem byl systematický výzkum příčin ztrát včel, které se v minulých letech ve zvýšené míře vyskytovaly. Na monitoringu se podílely vedle nezávislých výzkumných včelařských ústavů také Německý svaz včelařů, Německé profesní a živnostenské společenstvo včelařů, Německý svaz rolníků a postižené firmy průmyslu ochrany rostlin.
Výzkumy ukázaly, že roztoči rodu Varroa, pokud proti nim není prováděna dostatečná ochrana, napomáhají šíření dalších patogenů včel, jako např. prvoka rodu Nosema, který výrazně narušuje zdravotní stav a odolnost včel. V případě zimních ztrát, které kolísají od včelaře k včelaři, by mohla být prokázána významná souvislost s napadením včelstev roztočem a prvokem na podzim. Průměrné ztráty se ve sledovaném období pohybovaly od 8 do 16 procent.
Dále bylo zjištěno, že v 55 z 215 vzorků v plástech uskladněného a uzrálého pylu, včelího chleba, byly nalezeny stopy pesticidů. Jak shodně uvedl Německý svaz rolníků a Spolkový výbor ovoce a zeleniny, škodlivý vliv pesticidů na včely nebyl při odborné aplikaci zjištěn. Totéž platí i pro neonikotinoidy.

Ještě dodám, je to z http://www.agris.cz

V našich podmínkách jak je psáno v MV asi těžko uplatnitelné ,pokud ano tak musí zimování probíhat na medu nikoli cukru
-------
Nebyl bych takový puritán. Kdysi jsem z toho měl strach a poptával, jak to dělají jiní. Tedy klasik co převěšuje rámky do medníku. Ten nemá jinou možnost, nebo o ní nevím. Takže nijak. Bral to jak to bylo.

Pokud vezmu v úvahu, že včely mi jdou do zimy se zásobami odpovídajícím nástavku 24cm, tedy dost přes 20kg, tak standardně doplňuji 10L roztoku. A předpokládám, že to si včely umísťují do středu s potřebují v zimě.

Běžné včely na jaře proplodují dalších deset a víc kilo. Pokud se "prokusují" asi to netřídí a spotřebují to vcelku.

Včely za rok protočí až metrák medu/cukru. Navíc dodaný cukr štěpí, takže pokud někdo nekrmí vzhledme k podmínkám přes dvacet kilo, tak mu to může být asi jedno.

Teplo unikající nahoru? Když jsem fotil infrakamerou, tak jsem byl překvapen, jak dokáží udržet teplo v chomáči. I na horní hraně chomáče je těch 15stC. Na Silvestra.

Od té coby se intenzívně otepluje.

Pokud měl někdo v prosinci nad včelama nástavek a víc zásob, tak si může udělat obrázek sám.
MOje včely většinou po vánocích projedou nahoru, pokud tam ještě nebyly. Takže se dá předpokládat, že pohyb nahoru je na jaře pro včely normální.

A jak včely poznají co mají kdy dělat - rojit se apd. když nemají plánovací oddělení - na to p.Wright našel docela uspokojivou odpověď. Dokud nenarazí na strop, tak se mají oproti loňsku kam rozšiřovat.
Podle mě to sedí, protože jak včely mají poznat optimální sílu, kterou mají v dané lokalitě dosáhnout? Podle loňské velikosti. A tu si odměří do stropu, podle ponechaných zásob. A pokujd jsou u stropu do nějakého data, tak jsou READY k letu:-)) A pokud ne, takje třeba víc nosit na příští rok.

Podle mě je zbytečné to řešit u klávesnice, jen promyslet, jak to vyzkoušet a prověřit. Minimálně se dají odsledovat jiné teorie. Období "bílého vosku" atd.

Mě to sedí, období kdy to matka klade dokolakola, jak říkám se náhle mění v období, kdy to sází po řádcích a najdu celou souš/mezistěnu vajíček. Tohle všechno asi všichni znají, ale je možné na to na jaře koukat a prověřovat jak moc to Wrightovi sedí.

A nebo u některých proházet souše o měsíc dřív, než bývalo zvykem.

Oni ty zvyky josu poměrně krátké, Necelé jedno století v Budečácích. Včelstvu, co je na konci března u nás na 6 uličkách bych zebrování určitě neudělal. To byl obvykle čas, kdy klasik zužoval, ale klasika není moje parketa, jen co jsem tak občas vyslechl.

Kdo včelařil v Almárkách, zná taky podobný způsob.
Horní třetí patro do medníku a místo toho uspořádat souše a mezistěny. A trochu to i naředit směrem dozadu.

Stačí si přečíst knihu o včelaření starou 50 let a je vidět, že lecos je jinak. Představte si, že někomu v pádesátých letech přinesete knihu dnešních autorů.

V 70. letech uznávané autotity odsuzovali a odrazovali od krmení ve 3,5L sklenicích. A to kdyby jim někdo, žekl, ža tam strčí těch sklenic 6, nebo 15Litrový kontejner se slámou, tak ho pošlou ........

:-))

Ke včelám.

Karel

No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
Je to ale taky zásah, který musí být přesně načasován na stav včelstva i
vzhledem k době snůšky. Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho, jak včelstva zimuje. Údaj "v období
raného rozvoje, kdy začíná v přírodě stálá nabídka nektaru" neříká nic,
protože nevíme spoustu věcí. Nevíme, jestli ve zmíněné oblasti jsou lednové
mrazy - 20 st C stejně jako u nás a krmí se v srpnu nebo ještě v červenci
a potom v polovině března je počasí pár stupňů nad nulou nebo třeba jestli
to není oblast, kde jsou lednové teploty stejné jako naše březnové, ale
kvůli dešťům a plískanicím příroda v prosinci, lednu a únoru odpočívá a nic
nekvete, krmí se na zimu, pokud se krmí a včelám jenom nenechává med z
poslední snůšky, v listopadu a v březnu, kdy začnou hromadně kvést jakési
tamější včelařské rostliny a je snůška, jsou teploty odpovídající našim
květnovým až červnovým.... Na rozdíl od naší krajiny, kdy je léto podstatně
kratší a rostliny musí začít kvést podstatně dříve i za nízkých teplot, mají
li stihnout mít semena a ještě se zásobit živinami na další rok... Taky by
bylo dobré znát podrobnější údaje o způsobu krmení, jak jsou po nakrmení
rozloženy zásoby, jak jsou včelstva silné v době provedení zákroku, kolik v
té době mají zásob, jaké rámky to jsou atd. A konečně bude třeba vzít v
úvahu, že na rozdíl od ČR je v Americe chována včela s velkou příměsí
italské vlašky, která se chová přes zimu trochu jinak, je zvyklá na teplou
zimu, kterou proploduje a udržuje přes zimu znatelně vyšší počet včel ve
včelstvu než naše kraňka, takže začátek jarního rozvoje probíhá z podstatně
větší síly včelstva...
Podle tohoto popisu bych odhadoval, že u nás by se takový zákrok hodil tak
někdy od poloviny dubna po tak polovinu květu řepky, v závislosti na počasí
a toho, jestli je pro včely snůška.
Jinak jsem tady už o tom několikrát psal, včelaři se nadchnou pro nové
poutavě popsané metody a s nadšením je začnou zkoušet, jenže aby byla taková
metoda opakovatelná se stejnými výsledky u různých včelařů, je nutné splnit
spoustu věcí, aby výchozí podmínky byly stejné. Popis vlastní metody je
potom maximálně desetina toho, co by zabral popis výchozích podmínek metody,
které se ale musí dodržet, aby zkoušení zavedené metody bylo opakovatelné a
vycházely shodné výsledky. Jenže to obvykle včelaři neuvádějí, amatérští
včelaři obvykle proto, že to jsou pro ně nezajímavé a samozřejmé věci, o
kterých ani nestojí za to psát a profesionální včelaři taky proto, protože
nechtějí popsat konkurenci podrobně svoje úspěšné metody, aby se z nich
poučila. Výsledek je pak ten, že spousta včelařů tu novou metodu začne
nadšeně zkoušet, kdo se trefí do správných výchozích podmínek, tomu to vyjde
úspěšně a metodu potom oslavuje, kdo se do nich netrefí, ten o ni píše a
diskutuje negativně. Přitom podle mně ve velice mnoha případech stačí
přečíst všechno, co o metodě autor píše, podrobně zapátrat třeba v jiných
článcích autora nebo se třeba rovnou zeptat a nemusí se zkoušet už jiným
včelařem vyzkoušené, prostě se jen splní výchozí podmínky, za kterých tomu
objeviteli ta metoda fungovala....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "trestik" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 07, 2009 5:49 PM
Subject: RE: Zeborvání


Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
J.T.

> Nebyl bych takový puritán. Kdysi jsem z toho měl strach a poptával, jak to
> dělají jiní. Tedy klasik co převěšuje rámky do medníku. Ten nemá jinou
> možnost, nebo o ní nevím. Takže nijak. Bral to jak to bylo.

Já jsem v zadováku rámky s největšími cukernými zásobami nechával v
plodišti. Pokud se přece jen staré zásoby dostaly přes medník do medometu, z
velké části zůstaly při vytáčení v plástech, protože byly zkrystalované.
Potom se dávaly zase do plodiště, kde včely zkrystalovaný cukr nějak
zpracovaly. Obvykle i ten, který medometem neprošel. Jinak v tehdejší době
byl první med, hlavně z řepky,považován i kvůli tomu automaticky za
méněcenný, vhodný hlavně jen na medovinu nebo na dokrmování včelstev,
případně do výkupu, zatímco další med si prodával sám včelař a za podstatně
vyšší ceny.

> Teplo unikající nahoru? Když jsem fotil infrakamerou, tak jsem byl
> překvapen, jak dokáží udržet teplo v chomáči. I na horní hraně chomáče je
> těch 15stC. Na Silvestra.

V zimním chomáči jsou včely uspořádány tak, že teplo zadrží a nepustí ven.
Pokud ale mají obsednout plásty a pracovat na nich, teplo zadržet neumí, ty
plásty a celý prostor úlu kolem nich musí mít "pracovní teplotu" odhadem
okolo těch 30 st C, jinak na těch plástech prostě jen přežívají a včelstvo
stagnuje. Až do cca poloviny května je včelstvo silně limitováno v rozvoji
nízkou venkovní teplotou, pracuje jen na těch plástech, které udrží přes den
i noc teplé.

R. Polášek

Článek nazvaný "Nectar management" vyšel na pokračování v posledních třech
číslech MV na 21 stranách A4. Na přání pana Pazderky, který si přál vědět o
čem konkrétně se zde diskutuje, jsem jednou větou pouze vyjádřil podstatu
zásahu, nazývaného "zebrování". Prosím nebazírujte proto na této větě,
respektive na jejích částech. Všech 21 stran článku v MV je právě o
odůvodnění zásahu a jeho načasování. Načasování zásahu je v článku
vztahováno vzhledem k prvnímu výskytu panenského vosku, konkrétně 6 týdnů
před jeho výskytem. V našich podmínkách je to zhruba období prvních jarních
prohlídek. Nejzazší termín je právě období, kdy začíná nabídka nektaru.
Každý včelař si musí ve své oblasti toto datum určit sám.
Každopádně doporučuji si celý článek prostudovat, ať už s ním budete
souhlasit, či nikoliv.
J.T.


> Údaj "v období
> raného rozvoje, kdy začíná v přírodě stálá nabídka nektaru" neříká nic,
> protože nevíme spoustu věcí.
...
> R. Polášek
>
>
>> Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
>> V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
>> našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
>> tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
>> takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
>> J.T.

RP:
No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
------
Je dobré našetřit 3*40Kč, přečíst si to v MV, nebo nechat od někoho okopírovat. Stojí to za to. :-))
-------
Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho,....
---------------
To právě autor popisoval na 20 stránkách, na 21. stránce je pointa na deset řádek.
:-))
--------


Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny byly dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.

Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý. Včas (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné) dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))

Karel


Karel

RP:
No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se jedná
o mezistěny.
------
Je dobré našetřit 3*40Kč, přečíst si to v MV, nebo nechat od někoho okopírovat. Stojí to za to. :-))
-------
Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
počasí i konkrétní charakteristiky toho,....
---------------
To právě autor popisoval na 20 stránkách, na 21. stránce je pointa na deset řádek.
:-))
--------


Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny byly dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.

Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý. Včas (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné) dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))

Karel


Karel

sypu si popel na hlavu

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 08, 2009 11:32 AM
Subject: Re: Zeborvání


> RP:
> No, já jsem si z nějakého předchozího příspěvku nějak usmyslel, že se
jedná
> o mezistěny.
> ------
> Je dobré našetřit 3*40Kč, přečíst si to v MV, nebo nechat od někoho
> okopírovat. Stojí to za to. :-))
> -------
> Aby se to tedy okopírovalo a vyzkoušelo u nás, musí
> autor uvést přímo konkrétní charakteristiky oblasti, co se týká zimního
> počasí i konkrétní charakteristiky toho,....
> ---------------
> To právě autor popisoval na 20 stránkách, na 21. stránce je pointa na
> deset řádek.
> :-))
> --------
>
>
> Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny
byly
> dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už
> včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm
> šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
> Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.
>
> Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý.
Včas
> (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné)
> dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a
> podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))
>
> Karel
>
>
> Karel

Dokud není v přírodě k dispozici stálejší nabídka nektaru, není podle pana
Wrighta na zebrování pozdě, protože není čím zaplňovat prázdné buňky.
Časnější provedení není patrně na závadu, ale dokud není vůbec žádná nabídka
nektaru, je to asi předčasné. Sám se na to chystám až u mne začne plně kvést
jíva (momentálně zde začíná líska a olše). Staří praktici však jakékoliv
zvětšování prostoru nad plodem v této době z tepelného hlediska odmítají.
J.T.

>
> Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny
> byly
> dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už
> včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm
> šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
> Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.
>
> Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý.
> Včas
> (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné)
> dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a
> podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))
>
> Karel

Dobrý den.
Na jedné z přednášek pana Sedláčka se diskutovalo o vlivu tloušťky úlové stěny na množství vody v medu.
Med vytáčený z nezateplených nástavků prý za určitých okolností(deštivé a chladné počasí)obsahuje více vody,než med v zateplených nástavcích.
Včely v jednoduchých nástavcích prý nedokáží vyvinout dostatečnou teplotu k odpaření vody z medu.
Je to důvod k používání zateplených medníkových nástavků,aby se zvýšila kvalita vytočeného medu?

Treštík:
Dokud není v přírodě k dispozici stálejší nabídka nektaru, není podle pana
Wrighta na zebrování pozdě, protože není čím zaplňovat prázdné buňky.
----
Tak přesně je to tam psáno.
Ale já to udělal proto, že to byla poslední šance u tohoto jediného včelstva to udělat podle autora.
A to proto, že toto včelstvo mělo extrémní zásoby a malý půdorys. Přesto z podzimních 3NN nad plodoem a zásobama okolo projelo nahoru již přes dva nástavky - tedy 30cm když vlastní spotřeba by měla odpovídat tak 5cm na výšku nástavku.
Druhé včely doma na půdorysu Langstrota co bych měl šanci zebrovat projely 30cm nástavkem, kde jsem na podzim ani nečekal, že by v něm mohly na jaře plodovat, ale ponechal jsem jim ho tam, když ho vyjímečně (panenské dílo) zamesly. Měly pod ním ještě jeden (24cm) skoro plný.

Tam bude asi rozdíl, protože Wrigth slyšel, že prý někde na severu jsou takové zimy, že včely zalézají do prázdných buněka a to on nezná. :-))

Ale ať se vyjádří jiní, jestli znají situaci, že by včely v době trvalého přínosu nektaru měly nad sebou neproplodovaný nástavek.
U nás je to nestandardní situace, ale za normálních okolností mám na jaře všechny včely viditelné zhora. Někdy jsou až k loučce, nekdy jsou jen vidět v uličce. Málokdy se z nějakého důvodu usídlí dole, paradoxně se jedná o slabší včelstva.

Ale myslím si, že ani není tak nutné, aby se zebrovalo, tedy střídaly zásobní s prázdnými, jako že musí mít nad sebou místo aby měly kam jet. Když se jim tam dají plásty z boků, tak jim to asi vadit nebude.

Moje včely stačilo rozředit dole a rojení jsem si moc neužil. Ale programově jsem tam dával mezistěny, a tak to nemělo nijak enormní vliv na výnos.

Karel

Dnes jsem prohlédl včelky a odstranil první a poslední plást /byly hodně napadené plísní-zelené barvy/a ostatní rámky ponechal tak jak byly.Včelky jsou dle mne silné na sedmi rámcích. Zbytek a přeložení ponechám až bude více teplo. Doufám, že vydrží.

Svá včelstva zimuji ve 4 NN (15,9) a pravděpodobně všechna skončí pod
stropem jako v loňském roce. Pro zebrování proto budu moci využít jen
nezaplodované plásty z 3. a 4.NN a prázdné z 1.NN. V loňském roce jsem jen
prohodil nástavky a při řepce jsem chytal roje. Pan Wright svou metodu
prezentoval na systému Dadant 1NN-1VN+2NN. Domníval jsem se, že jeho
včelstva neprochází ke stropu právě z tohoto důvodu - patrně se raději drží
ve VN a nemají tendenci projít zásobami (mednou komorou) nad tímto VN. Váš
příklad nasvědčuje, že tomu tak nemusí být. Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
J.T.

> ... toto včelstvo mělo extrémní zásoby a malý půdorys. Přesto z
> podzimních 3NN nad plodoem a zásobama okolo projelo nahoru již přes dva
> nástavky - tedy 30cm když vlastní spotřeba by měla odpovídat tak 5cm na
> výšku nástavku.
> Druhé včely doma na půdorysu Langstrota co bych měl šanci zebrovat projely
> 30cm nástavkem, kde jsem na podzim ani nečekal, že by v něm mohly na jaře
> plodovat, ale ponechal jsem jim ho tam, když ho vyjímečně (panenské dílo)
> zamesly. Měly pod ním ještě jeden (24cm) skoro plný.
> ...
>
> Karel

Páni chemici, prosím o radu, aké lepidlo použiť na polykarbonátové dosky. Označte konkrétny názov lepidla, ktoré by spĺňalo normu na pevnosť. Ďakujem

Na jedné z přednášek pana Sedláčka se diskutovalo o vlivu tloušťky úlové stěny na množství vody v medu.
Med vytáčený z nezateplených nástavků prý za určitých okolností(deštivé a chladné počasí)obsahuje více vody,než med v zateplených nástavcích.
Včely v jednoduchých nástavcích prý nedokáží vyvinout dostatečnou teplotu k odpaření vody z medu.
Je to důvod k používání zateplených medníkových nástavků,aby se zvýšila kvalita vytočeného medu?
---------------------------------------------------------

Včelám více vyhovuje zateplená stěna úlu. Mnohým včelařům zase tenká stěna ( je levnější, lehčí, zabere méně prostoru). V teplejších oblastech u silných včelstev, tenká stěna vyhovuje. Ve vyšších polohách, mrazových kotlinách, návětrných stráních a tam, kde není bohatá snůška a včely nejsou dostatečně silné, je výhodnější používání uteplených úlů. Už to tady bylo psáno, že včely jsou hmyz, které ke svému životu potřebují teplo a to si vyrábějí z doneseného nektaru, nebo glycidových zásob. Čím je méně izolovaný úl, tím musí vyrobit více tepla. Pokud na zvýšenou výrobu tepla nestačí, pak se to projeví na jejich zdravotním stavu, množství a kvalitě medu.

Tak jsem dneska objednal mezistěny u pana Školy z Chodové Plané.Cenu má 120kč za kilo a výměnu myslím říkal 35 a 25kč-voští a vosk ale nejsem si jistý.Internetem to asi nepůjde ale pokud by jste někdo chtěl tak můžu poskytnout tel.číslo.

Včelám více vyhovuje zateplená stěna úlu. Mnohým včelařům zase tenká stěna ( je levnější, lehčí, zabere méně prostoru). V teplejších oblastech u silných včelstev, tenká stěna vyhovuje. Ve vyšších polohách, mrazových kotlinách, návětrných stráních a tam, kde není bohatá snůška a včely nejsou dostatečně silné, je výhodnější používání uteplených úlů. Už to tady bylo psáno, že včely jsou hmyz, které ke svému životu potřebují teplo a to si vyrábějí z doneseného nektaru, nebo glycidových zásob. Čím je méně izolovaný úl, tím musí vyrobit více tepla. Pokud na zvýšenou výrobu tepla nestačí, pak se to projeví na jejich zdravotním stavu, množství a kvalitě medu.

____________________________________________________________

Ještě bych doplnil to, že záleží také na tom, zda jsou úly vystaveny přímému slunečnímu záření. V předjaří a na jaře jde o jednoznačnou výhodu. V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje, aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem ), a tak se kompenzuje zvýšená spotřeba zásob a pomalejší rozvoj za chladných dní. Proto je naprosto nevhodné umístění tenkostěnných úlů ve stinných prostranstvích.

Nevýhoda tenké stěny nastane v létě, kdy hrozí přehřívání úlů. Nejvýhodnější poloha včelstev je pod korunami listnatých stromů. Nenaskytne-li se tato možnost, pak asi nejefektivnější pojistkou před přehříváním by byla nějaká provizorní polystyrénová stěna, která by se začátkem léta postavila přímo před úly, kde by se nechala do začátku zimy.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
______________________________________________________________


Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
//\/\\//

Mají už plod, takže uvnitř topí na 35 st C, zatímco venkovní teplota je jen
málo nad nulou a teplota uvnitř na krajích úlu je odhadem jen tak o 10 st C
vyšší než je venkovní. A včely se musí rozvolnit, protože plod a včely
vyrábějící teplo potřebují vzduch. Takže nad sezením včel stoupá sloupec
výrazně teplejšího a vlhčího vzduchu než je jinde v úlu, takže tím i výrazně
lehčího, navíc je ten sloupec ještě chráněn proti rozptýlení svislými rámky.
Ten sloupec dorazí prakticky bez rozvolnění až ke strůpku a teprve tam se
rozlije do stran, postupně se ochladí, vysráží vlhkost a podle stěn zase
klesá dolů. Tak nějak si to představuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek " <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 9:07 AM
Subject: Re: Zebrování


> Co je nutí projít zásobami ke
> stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
> výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
> ______________________________________________________________
>
>
> Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
> //\/\\//

Podle mně včelám vadí mnohem více netěsnosti a mezery mezi nastavky a potom
úl, který zevnitř provlhne do hloubky a ztratí izolační schopnost.
Jednoduchý pokus totiž prokáže, že těsný nástavkový úl se stěnami 2 cm
silnými a s dobře utepleným strůpkem vytopí i docela malý topný příkon.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek " <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 8:58 AM
Subject: Re: voda v medu


> Včelám více vyhovuje zateplená stěna úlu. Mnohým včelařům zase tenká stěna
> ( je levnější, lehčí, zabere méně prostoru). V teplejších oblastech u
> silných včelstev, tenká stěna vyhovuje. Ve vyšších polohách, mrazových
> kotlinách, návětrných stráních a tam, kde není bohatá snůška a včely
nejsou
> dostatečně silné, je výhodnější používání uteplených úlů. Už to tady bylo
> psáno, že včely jsou hmyz, které ke svému životu potřebují teplo a to si
> vyrábějí z doneseného nektaru, nebo glycidových zásob. Čím je méně
> izolovaný úl, tím musí vyrobit více tepla. Pokud na zvýšenou výrobu tepla
> nestačí, pak se to projeví na jejich zdravotním stavu, množství a kvalitě
> medu.
>
> ____________________________________________________________
>
> Ještě bych doplnil to, že záleží také na tom, zda jsou úly vystaveny
> přímému slunečnímu záření. V předjaří a na jaře jde o jednoznačnou výhodu.
> V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje,
> aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na
> snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem ),
a
> tak se kompenzuje zvýšená spotřeba zásob a pomalejší rozvoj za chladných
> dní. Proto je naprosto nevhodné umístění tenkostěnných úlů ve stinných
> prostranstvích.
>
> Nevýhoda tenké stěny nastane v létě, kdy hrozí přehřívání úlů.
> Nejvýhodnější poloha včelstev je pod korunami listnatých stromů.
> Nenaskytne-li se tato možnost, pak asi nejefektivnější pojistkou před
> přehříváním by byla nějaká provizorní polystyrénová stěna, která by se
> začátkem léta postavila přímo před úly, kde by se nechala do začátku zimy.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//

Normy pevnosti jsou různé podle toho, co z toho makrolonu by se mělo slepit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 08, 2009 10:07 PM
Subject: Lepidlo na polykarbonát


> Páni chemici, prosím o radu, aké lepidlo použiť na polykarbonátové dosky.
> Označte konkrétny názov lepidla, ktoré by spĺňalo normu na pevnosť.
Ďakujem

A včely postupují za tím teplým vzduchem, jsem ještě zapomněl dodat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 10:28 AM
Subject: Re: Zebrování


> Mají už plod, takže uvnitř topí na 35 st C, zatímco venkovní teplota je
jen
> málo nad nulou a teplota uvnitř na krajích úlu je odhadem jen tak o 10 st
C
> vyšší než je venkovní. A včely se musí rozvolnit, protože plod a včely
> vyrábějící teplo potřebují vzduch. Takže nad sezením včel stoupá sloupec
> výrazně teplejšího a vlhčího vzduchu než je jinde v úlu, takže tím i
výrazně
> lehčího, navíc je ten sloupec ještě chráněn proti rozptýlení svislými
rámky.
> Ten sloupec dorazí prakticky bez rozvolnění až ke strůpku a teprve tam se
> rozlije do stran, postupně se ochladí, vysráží vlhkost a podle stěn zase
> klesá dolů. Tak nějak si to představuji.
>
> R. Polášek

A včely postupují za tím teplým vzduchem, jsem ještě zapomněl dodat.
______________________________________________________________

Teď v předjaří zajisté, ale samozřejmně postupují společně s plodem, což je tak trochu proti metodě zeborvání.

http://med.jirizavrel.eu/dvd/

Na této stránce si můžete prohlédnout ukázky z filmu "Takto včelaříme na Českomoravské vysočině". Film má dva díly o délce 90 a 70 min. Pojednává o ošetřování včelstev během kalendářního roku. Natočil ho známý kameraman Sláva Černý, autor i dalších snímků se včelařskou tématikou. Vlastní děj filmu se odehrává na včelnicích Slávy Černého, přítele Jaroše, přítele Velína a Jiřího Zavřela.

Je pravdou, že v jednoduchých nástavcích mívám problémy z vyšším obsahem vody v medu. Příčina je pravděpodobně jiná, než uvádí p. Sedláček. V době hlavní snůšky je ve včelstvu tepla nadbytek a normální včelstvo zvládá "vytápění" prostoru s velkou rezervou. První problém je ve velkoprostorových úlech bez ohledu na sílu stěny. Při déletrvajících přínosech 5-10 kg denně včely nestíhají zcela odpařit vodu a víčkují med s obsahem vody 19-20 %. V maloprostorových úlech tento problém není - za 2-3 dny není kam nosit. Druhý problém dle mého názoru nastává v horkých dnech u tenkostěnných úlů vystavených přímému slunci. Z důvodu chlazení vnitřního prostoru úlu ukládají včely do prázdných buněk u stěny vodu. V tropických dnech při vybírání medu v odpoledních hodinách někdy z krajových plástů "stříká" voda, i když není žádná snůška. V takových dnech doporučuji vybírat med v ranních hodinách i když není žádná snůška, případně krajové plásty vracet včelám. Osobně tenkostěnné nízkonástavkové úly považuji za výborné řešení a toto je jen jedna z malých nevýhod, o které je dobré vědět.
----------------------------------
Na jedné z přednášek pana Sedláčka se diskutovalo o vlivu tloušťky úlové stěny na množství vody v medu.
Med vytáčený z nezateplených nástavků prý za určitých okolností(deštivé a chladné počasí)obsahuje více vody,než med v zateplených nástavcích.
Včely v jednoduchých nástavcích prý nedokáží vyvinout dostatečnou teplotu k odpaření vody z medu.
Je to důvod k používání zateplených medníkových nástavků,aby se zvýšila kvalita vytočeného medu?

Jak si ten majitel představuje pomoc. Možná bych zájem měl.

Normy pevnosti jsou různé podle toho, co z toho makrolonu by se mělo slepit.

R. Polášek

Pán Polášek, má to byť nádoba bez dna, na rohoch spevnená kovovými uholníkmi (plech 1mm), lepidlo má byť len doplňujúce na spevnenie nádoby. Turčáni

Od některých zkušených praktiků jsem slyšel o ovlivňování včelstva pomocí oček.Zajímalo by mne,jak včelstvo reaguje na otevřená očka v různých nástavcích.Hovoří se o tvarování hnízda,nebo o lákání včel do horních nástavků u tzv.akátových včelařů.

ani ne tak pomoc ale včelmistra



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <samojlovic/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 09.3.2009 11:43:38
> ----------------------------------------
> Jak si ten majitel představuje pomoc. Možná bych zájem měl.
>
>
>

ani ne tak pomoc ale včelamistra za polovinu výnosů a provozních nákladů


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <samojlovic/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hled? se v?ela?
> Datum: 09.3.2009 11:43:38
> ----------------------------------------
> Jak si ten majitel představuje pomoc. Možná bych zájem měl.
>
>
>

Je v Táboře včelařská prodejna?Kdo ví odpoví.Děkuji.

ani ne tak pomoc ale včelamistra za polovinu výnosů a provozních nákladů
--------
I polovinu dotací? :-))

Pokud se někdo najde, tak taktéž budu zvažovat, že bych za polovinu výnosů i nákladů někoho vzal na svoji včelnici. Dokonce včelstev skoro dvakrát tolik a úly vesměs z tohoto století :-)) A v pásmu MVP také ne:-)

Karel

jak se vede?

Měl by na to stačit neutrální silikon , pokud jich bude někdo nabízet řadu,
tak ten po vytvrdnutí tužší, s vyšším modulem. Dobře se s ním pracuje, drží
i na polykarbonátu i na kovu a není nijak drahý. Co se týká vyztužení, bych
uvažoval o vložení nějaké tkaniny nebo síťoviny do tmelu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 2:32 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Normy pevnosti jsou různé podle toho, co z toho makrolonu by se mělo
> slepit.
>
> R. Polášek
>
> Pán Polášek, má to byť nádoba bez dna, na rohoch spevnená kovovými
> uholníkmi (plech 1mm), lepidlo má byť len doplňujúce na spevnenie nádoby.
> Turčáni

Já bych se zeptal v potřebách pro akvaristiku na silikon co se s ním lepí akvária.Ten by to určitě podržel dobře.Kamarád ho používá a je s ním spokojený.
Co to bude až to bude pane Turčáni jestli se smím zeptat?

V odpoledních hodinách za svitu slunce se úlový prostor zcela prohřeje,
aniž by se o to včely samy přičinily, což umožní vyslání maxima včel na
snůšku a intenzivní plodování ( tento efekt se zvyšuje tmavším nátěrem).
----------------------------------------------------------
Před časem se u nás prodával slovenský úl (tuším, že se jmenoval Tatran), který byl vně tmavě natřený. Mezi vnější a vnitřní palubkovou stěnou byla izolace z hobry. I když jsem četl na hobru (coby izolaci) kritiku, tak s tím jedním úlem, který jsem si koupil na zkoušku, jsem dodnes spokojen. Mám ho pod ovocným stromem. Než narostou na stromě listy, tak je úl sluncem vyhříván a když listy narostou pak je úl dokonale zastíněn. I když hobra může nasáknout vlhkostí, tlumí velké teplotní rozdíly. Další výhodou je, že hobru nevykousávají mravenci. Škoda jen, že těch úlu v té době nebylo v obchodě více.

To by měl být právě ten neutrální silikon. Akorát v akvaristice bude asi v
prodeji i menší balení než běžných 300 mililitrů v kartuší, nevím ale,
jestli bude levnější. S velkou pravděpodobností v té akvaristice budou v
prodeji tmely od našeho výrobce Lučební závody Kolín.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 10, 2009 10:21 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Já bych se zeptal v potřebách pro akvaristiku na silikon co se s ním lepí
> akvária.Ten by to určitě podržel dobře.Kamarád ho používá a je s ním
> spokojený.
> Co to bude až to bude pane Turčáni jestli se smím zeptat?

Ano ten kamarád měl v ruce i malé balení něco jako pastu na zuby.Zřejmě na malé akvárium to stačí.S cenou nevím jak to je.

Mám na predaj cca. 100 kg kvalitny suseny pel!!!

film je velmi hezký a názorně a srozumitelně ukazuje jednotlivé etapy prací včelařského roku. Doporučuji jako názornou pomůcku pro začínající včelaře, na schůže ZO jako doplněk i pro včelaře vůbec. Vašek Ducháč.

Co to bude až to bude pane Turčáni jestli se smím zeptat?

Istotne s tým vyjdem pred verejnosť, ale až vtedy, keď to dokonale odskúšam a bude funkčné.

V Táboře Čekanicích působil pan Knotek,ale pro malý zájem prodejnu uzavřel.Nejbližší prodejna se nyní nachází v Českých Budějovicích.

Na FV mě zaujalo:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0903/cisla-nelzou-pocty-vcel-dlouhodobe-klesaji

"Ve stejný čas, ceny medu šly z průměru v 1995 $0.69 za libru, na letošní $1.41 za libru. To je velmi zdravý 104% vzestup - mnohem větští než inflace (jeden dollar v 1995 má cenu $1.39 dnes). Tak dnešní nastavená cena za med je kvůli jiným, vnějším faktorům… nabídka a poptávka? "

---------
Ještě, že se dolar zmátořil z 15Kč/USD na 20 a víc. Jinak by jsme mohli být zaplaveni laciným americkým medem za světové ceny :-))

Karel

Tak n a Nově již vědí,že bude letos dost medu.
Hotový šamani.
Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: N?co o svetovych cenach medu
> Datum: 10.3.2009 20:12:22
> ----------------------------------------
> Na FV mě zaujalo:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/0903/cisla-nelzou-pocty-vcel-dlouhodobe-klesa
> ji
>
> "Ve stejný čas, ceny medu šly z průměru v 1995 $0.69 za libru, na letošní
> $1.41 za libru. To je velmi zdravý 104% vzestup - mnohem větští než inflace
> (jeden dollar v 1995 má cenu $1.39 dnes). Tak dnešní nastavená cena za med
> je kvůli jiným, vnějším faktorům… nabídka a poptávka? "
>
> ---------
> Ještě, že se dolar zmátořil z 15Kč/USD na 20 a víc. Jinak by jsme mohli být
> zaplaveni laciným americkým medem za světové ceny :-))
>
> Karel
>
>
>

Hm, hm, nechválil bych dne před večerem.
Zdravím J. Bureš

Včerá 9.3. a dnes 10.3. jsem uznal, že již je čas na provedení jarní úpravy včelstev. Teplota včerejší den 10 st C a dnes pouze 7 st C. Oproti minulým rokům provádím letos jarní úpravu včelstev poměrně pozdě. Ještě, že v minulém týdnu bylo několik dnů s odpoledními teplotami nad 12 st C a byly prolety i když takové nemastné neslané. Minulé roky jsem jarní úpravy prováděl koncem února nejpozději první týden v březnu. Byly jiné teploty. Inu globální oteplování nám dává zabrat. Dosud máme kožichy. Včely va vrchních nástavcích bourají víčka na zásobách. V druhém nástavku shora vidím plod na 4 až 6-ti plástech, zavíčkovaný (při pohledu shora do nástavku bez rozebírání) a to ve většině včelstvech. Ve třech včelstvech matka již počala plodovat i ve třetím nástavku shora, čili ve dvou nástavcích. Včely obsedají (nyní rozvolněné) dva a půl až tři nízké nástavky. V jednom případě pouze jeden a půl nástavku a otevřený plod na pouze třech plástech. Výměna matky? Je loňská, ještě počkám. Zásoby v horním nástavku, kde včely počaly bourat víčka, jsem přeložil u všech včelstev pod plod. To znamená, že plod jsem zvedl pod strůpek do nejteplejšího místa v úlech. V souladu s názorem ing. Řeháčka to považuji za velmi důležité opatření k léčení nosemy (nosematózy) teplem. Je to vyzkoušené a účinné. Dadantisti a někteří včelaři na vysokých mírách včelstva na jaře zužují za pomoci Blinovy přepážky. Jiný prostředek stejně nemáme. Fumagilin již není mnoho let povolen a není běžně dostupný. Zítra budu vkládat sklenice s vodou nad plod. Na kouř včely reagovaly podrážděně, zatímco na porosení vodou se ochotně sesedly na mokrých plástech a sály vodu a byly hodné. Chladné počasí brání vyletování pro vodu a včely mají žízeň. Jsem překvapen silou včelstev. Oproti minulým rokům jsou mnohem silnější. V dnešních zprávách na Nově šéfové veteriny i svazu včelařů vyhrožovali enormní snůškou medu. Prý cena klesne (slyšel-li jsem dobře pod 180,- Kč. Interspar dnes v 18 hod. med 250g, květový od slovenského dodavatele za 49,50 Kč - protřel jsem si oči a dvakrát). Již jsem měl pomalu strach, po poslechu zpráv, že nebudu mít med kam dávat. Copak konve, ale barák že bude malý. Pak jsem se uklidnil skleničku medoviny. Šéfové křičí hop a ještě nepřeskočili. Vzpoměl jsem si na přísloví jednoho starého zemědělce. Ten tvrdil: "Zemědělství, to je vždy sázka do loterie". Vyjde, nevyjde, nevyjde... A včelařství je přeci zemědělství. Nebo ne? Nebo máme na sv. Petra horký drát aby nám namixoval počasí podle potřeby? Necháme se tedy překvapit. Bylo by to ale hezké, že? Barák přetékající medem.
JK

Dobrý den,
jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to, že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i s letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco dočíst? Díky R.

Naše včely pochopily,že injekce 1000000EU musí přinést výsledky.Tvrdě nastoupily do útoku proti tomu sviňskému brouku a hned je vidět výsledek.Většina včelstev ho s úspěchem vyhnala z úlů a těch 40% co svůj boj ještě nezvládlo,to jsou vychcánci,kteří asi čekají na další injekci.Uvědomují si naše včely vůbec,kolik evropských centů,jedné každé z nich,připadlo na tento boj?SVS má ale jasno.A svaz též.Jenom ten monitoring se tam jaksi nehodí.I když,co když toho svaz teď využije a postaví se za něj.A veterina začne trochu víc přemýšlet.Co bude,až injekce vyschou a brouk nastoupí do útoku.Dokáží se naše chytré včely s tím vypořádat?

Dobrý den,
jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to, že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i s letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco dočíst? Díky R.
---------
Když jsem si to mohl ověřit digiťákem - je to levné, na film by to vyšlo dráž :-) - tak jsem objevil Ameriku. Včela normálně přistávala na kmeni, nebo na plástu a asi jí to nejlíp vyhovuje. :-))
Pod očky, která jsem neměl kulatá, ale vyříznutý obdélníček na dolní hraně, byla hmatová lišta spodního nástavku. Na ní byl létáček cca 5cm ve sklonu 45st. a tam mi to přišlo, že je to pro včely nejlepší. Přistávají v podobném úhlu podle nákladu. Než vodorovná plocha, je asi lepší svislá. To bylo vidět u nových klasických nástavků. Protože jsem měl v sezoně otevřenou většinu oček, včely než stěrbinu česna s létákem i bez létáku, preferovali očka. Jestli se jim v úle nechtělo chodit pěšky nahoru, nebo jim vyhovovala svislá stěna těžko soudit.
V každém případě je to závislé na vystavení úlů větru. Pokud je větrné stanoviště a nechráněná česna/očka, tak plocha, kde se včely budou moci zachytit, než spadnou na studenou a mokrou zem, bude asi dobrá. Osobně bych ji dělal, pokud bych se k tomu dostal, ve sklonu 45st, alespoň horní část, dolní pak může být vodorovná. Tmavou aby topila. A nebo z fasádní perlinky jak jsem viděl u př. Zeleného, aby se na ní nedržela voda a binec.

Na rozpracovaných nástavcích to mám připravené právě pro možnost přidat šikmý létáček, asi ze síta na hmatovou lištu co bude pod očkem.

Co si o tom kde přečíst nevím, ale dovedu si představit, to množství jedině správných názorů. :-)) Tady asi skutečně záleží na konkrétních podmínkách.

Karel

po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/

tuto skutečnost patrně zhoršuje i volné-včelnicové vystavení tenkostěnných úlů a velké teplotní výkyvy v sezoně.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí velcí včelaři
ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle sebe do včelínů,což patrně vede ke
zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.

po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým středovým česnem a medníkovým česnem
v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se s touto velice nepříjemnou skutečností opakovaně setkával.

Za hlavní důvod považuji především nestabilitu vnitřního
prostředí tenkostěnných úlů a to především při venkovním
ochlazení, kdy se včely stahují k plodu a medné zásoby opouští.Důvody však mohou být i zcela jiné.

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Chov včel i výroba slabostěnných nástavků a úlů může být samozřejmě v mnoha dalších ohledech výhodnější ,kvalita
medu by však měla být na prvním místě,tak už asi všichni tuší v čem včelařím v současnosti.

Zdenek napsal:
>po mnoha letých zkušenostech, které jsem získal při současném chovu včel v obou typech úlů zároveň, mě nezbývá
než potvrdit tuto málo diskutovanou skutečnost,
>že obsah vody i při zcela zavíčkovaných plástech je ze slabostěnných
nástavku téměř vždy vyšší než u klasicky uteplených úlů /univerzál/
....................

Podle mých zkušeností to je trochu jinak.
S obsahem vody mám problémy někdy brzo na jaře a někdy pozdě v létě u vícenástavkových úlů.
Žádné problémy u dvouprostorových úlů.
Nemám neuteplené.
Z toho mi vyplývá, že problémy s obsahem vody se nevyřeší zateplením vícenástavkových úlů.
Možná je tu souvislost s obsednutím a tepelným zvládnutím prostoru.

Z tohoto pohledu - zlaté budečáky. :)

Radek Krušina

Prodejna je i v Jindřichově Hradci

Na letáku česna se nedá moc zkazit, včely si zvyknou na jakékoliv. Protože
si zvykly sídlit v dutých stromech, nejpřirozenější pro ně bude sedat zase
na svislou plochu, slabší a obtížené včely sednou pod česno a zbytek dojdou
pěšky. Případně plochu šikmo dolů. Vodorovná plocha, jak byly česna ve
starých úlech, je pro jejich přistávaní méně vhodná. Pro očko nebo česínko
v nastavku platí, že mírně znevýhodněné jsou úly s úchopovou lištou před úly
s čelní stěnou rovnou a nečlenitou, úchopová lišta, když včely za
chladnějšího počasí sednou pod ní, znamená další překážku, kterou nejslabší
včely nepřekonají. Horší by potom byl tvrdý lesklý hladký povrch čelní
stěny, kde se včely neuchytí než drsný. Nepřirozené je, pokud v nástavkovém
úlu včely nelétají očky, ale hlavní vlet je pro ně česno ve dnu a úl je
postavený na nějakém podstavci takovým stylem, že hned pod česnem je volno.
Na větrném stanovišti potom pod úly profukuje vítr, včely jsou jím sráženy
dolů a na česno přistávají naněkolikrát. Podle mých zkušeností takový stav
zvyšuje divokost včelstev, kromě toho hlavně za chladu spousta včel potom
sedne pod česno na zem nebo na rostliny a už se jim nepovede vzlétnout. Tam
se podle mně pevná svislá nebo šikmá plocha coby leták pod česnem hodí.
Pokud jsou včely za nějakou souvislou stěnou, třeba ve včelíně a ven jdou
otvory ve stěně, na větrném stanovišti jsou včely sráženy větrem na
vedlejší cizí česna, létavky se snůškou jsou přijaty, takže některá včelstva
jsou tím oslabována a posilována, jiné včely jsou strážkyněmi třeba zabity,
takže se tím taky zvyšuje divokost včelstev. Hodí se potom česnové otvory
pro jednotlivé úly oddělit svislou dělicí přepážkou, která srážení větrem
omezí.
Na česna je potom různý názor, někteří včelaři jsou pro to udělat česna tak,
aby i nejslabší včely se dostaly do úlu, někteří včelaři zastávají názor, že
nejslabší včely jsou stejně hlavně nemocné včely, takže pokud takové včely
nezvládnou přistát a uhynou před úlem, včelstva naopak ozdraví.
Česna potom mají výrazný vliv na rentabilitu, pokud se jedná o chov matek.
Matka vracející se ze snubního proletu je obvykle slabší letec než včela a
pokud uhyne na zemi před úlem nebo ji zabijí strážkyně vedlejšího včelstva
nebo oddělku, když ji poryv větru srazí na vedlejší česno, je to výrazná
ztráta.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 10, 2009 10:49 PM
Subject: Leták


> Dobrý den,
> jako začátečník - čerpající ze zkušeností letitých včelařů narážím na to,
> že co jeden včelař prosazuje, druhý vidí úplně jinak ;-) stejně je tomu i
s
> letákem u česna. Zatím co jsem od jednoho slyšel, že není třeba a druhý si
> to bez letáku neumí představit. Poradíte mi, kde se o tom mohu něco
dočíst?
> Díky R.

To ovšem z hlediska celkového prostoru porovnáváte nesrovnatelné. Optimal s
5 nástavky je přece mnohem větší prostor než dvouprostorový Univerzál. To
spíš potvrzuje zkušenosti, které zde uváděl pana Gruna - že zvýšený obsah
vody v medu je právě důsledek velkého prostoru, který mají včelstva v období
silné snůšky k dispozici, nikoliv nezateplení úlů.
J.T.

...
> po dobu minimálně 15 roků, kdy jsem provozoval zhruba
> 1O ks Optimal 42x17 cca 5nástavků a 10 dvouprostorových univerzálů s malým
> středovým česnem a medníkovým česnem
> v úrovni mřížky,nadmořská výška 4OO m,jižní svah,letní
> částečné zastínění,1O cm vysoké podmety u NN,volné vystavení úlů, jsem se
...

.Pokud jsem si dobře všiml ,mnozí
> velcí včelaři
> ve slabostěnných úlech dnes tyto úly sdružují na palety,nebo těsně vedle
> sebe do včelínů,což patrně vede ke
> zlepšení tj.je zde vytvořeno vzájemné zateplení úlů.
>

Ty palety maj myslim uplne jiny duvod - ekonomicky. Nabere se paleta na vidle a hodi se na auto a jede se , zabijou se tak 4mouchy jednou ranou...

T.H.

Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých rámků

Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS, 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení znášky.
Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické podmienky? Nechce sa mi veriť!

Já myslím, že problém je u toho, kdo ve snaze vytěžit ze včelstva co nejvíce
medu i ze slabší snůšky a případně i slabšího včelstva volný prostor pro
snůšku přežene. Včelstvo potom koncové prostory úplně neovládá, ve dne, kdy
je teplo, rámky obsadí a uloží do nich sladinu, v noci, kdy by měly sladinu
držet na teple a zahustit, se kvůli nočnímu chladu stáhnou blíže k plodovému
hnízdu a zásoby na krajích nezahušťují. Nakonec potom zavíčkují i ty
nezahuštěné zásoby. Pak bude problém i u toho, kdo kombinuje vyšší nastavky
s různou tloušťkou stěny, do rámků toho tenkého nebo nezateplého nastavku
včely sice sladinu donesou, ale v noci z něho zase ustoupí za teplem...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 3:16 PM
Subject: Re: voda v medu


> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!

Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při odběru to zkouším refraktometrem
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 11.3.2009 15:17:07
> ----------------------------------------
> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!
>
>
>

Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot hlavně v noci je ještě poměrně malý počet včel které sladinu zpracovávají a snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také vyší
Úly mám s různou izolací a bez ní a ve všech je situace stejná. Hned při odběru to zkouším refraktometrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <<a href="mailto:anton.turcani/=/gmail.com">anton.turcani/=/gmail.com</a>>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 11.3.2009 15:17:07
> ----------------------------------------
> Situace byla vždy teméř stejné,čím je větší vzdálenost od
> středu plod.tělesa, tím je vzrůstající obsah vody i v rámci jednotlivých
> rámků
>
> Nerozumiem tejto diskusii a vývodom jednotlivých diskutujúcich o zvýšenom
> obsahu vody vo vytočenom mede. Včelárim viac ako 50 rokov v úľoch dobre
> uteplených (PS), tenkostenných so stenami sololitu a AL plechu ( 2 cm PS,
> 12 mm HOBRA, 20 mm len vzduch), potom z masívu 22 mm steny, a nikdy som
> nestretol s vodou v mede. A mávam parádne znášky bývajú dni, keď včely
> uložia aj 8 až 13 kg agátového nektáru. Vytáčam už 3-5 dní po skončení
> znášky.
> Nie je tento problém umele vytvorený alebo sú u Vás iné špecifické
> podmienky? Nechce sa mi veriť!
>
>
>

Fakt dobrý. Škoda že pan Duben a spol nepamatují rok 2003.
Rok po úhynech.
To roztoči taky nebyli vidět a vzorky taky byly nejlepší.
I bez milionů na léky. Škoda že to ti včelaři o tři roky potom tak pokazili.
:-))

http://archiv.nova.cz/multimedia/televizni-noviny-10-3-2009.html

Karel

Ahoj Míro P. Měl bych zájem o to číslo na toho pána na ty mezistěny 120 kč/kg je super cena,U nás je maj za 160,-.Díky Olda

Na množství vody v medu by mohl mít vliv počet t.zv. úlových včel neboli jejich nedostatek a tím zpracování medu včelami. Tato skutečnost se vyskytuje občas na jaře, ale nněkdy i koncem léta.Nikdy jsem to nepřisuzoval úlu, ale včelám a včelaři.

Kde je v Jindřichově Hradci včelařská prodejna ?

Ahoj Oldo.
Číslo na pana Školu z Chodové Plané je-728415776

děkuji :-)

Když někdo má třeba uteplené úly, ale ty mu na snůšku nestačí a tak přidá
ještě jeden lehký nouzový neuteplený nástavek, který třeba jinak používá
jako bedničku na rámky. Nebo má jednostěnné úly ze dřeva 2 cm silného a
přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou. Když včelař z takových neuteplených bedniček vytvoří celý
úl, nezahuštěné sladiny je méně, protože včely zůstanou za chladné noci na
rámcích stejnoměrněji.
Na řepce je to asi nejvíc vidět, potom se to objevuje na pozdnějších
snůškách v červenci a srpnu, případně pokud by někdo využil snůšku z něčeho
ještě v září, prostě v období chladných nocí.
Potom se to může taky stát, když někdo chce během snůšky přidat nastavek s
prázdnými plásty a přemístí ještě nezahuštěnou sladinu v částečně
zavíčkovaných rámcích dál od plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 11, 2009 4:22 PM
Subject: Re: voda v medu


Já tento problém pozoruji jen u řepky . Kvete brzy za poměrně nízkých teplot
klavně v noci je ještě poměrně malý pčet včel které sladinu spracovávají a
snůška je vysoká. Akát naopak aby produkoval dostatek sladiny potřebuje
teploty mnohem vyšší a včel ji již dostatek a noční teploty jsou již také
vyší
Úly mám srůznou izolací a bez ní a vevšech ja situace stejná. Hned při
odběru to zkouším refraktometrem

přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
nastavku stáhnou.

Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú, nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto, že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od nektáru odísť.
Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke zbavuje vodu z potravín.
Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a odsávaním vlhkosti.
Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.

Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: voda v medu
> Datum: 12.3.2009 07:35:28
> ----------------------------------------
> přidá jako poslední bedničku s 3 mm sololitu. Včely do rámků do takových
> nástavků sladinu donesou, ale v chladné noci nezahustí, protože se z
> nastavku stáhnou.
>
> Pán Polášek musím oponovať. Ak raz včely obsadia aj pozdejšie uloženú
> debničku a včely do nej umiestnia med, z debničky sa v noci nesťahujú,
> nemajú príčinu. Ak včelstvo, ktorému sme pridali debničku, tak len preto,
> že je silné a ostatné už majú zaplnené, žiadna nočná zima ich nedonúti od
> nektáru odísť.
> Spôsob odparovania prebytočnej vody je založené na inom princípe ako
> priamym vyhrievaním priestoru včelami. Viete veľmi dobre, že aj studený
> vietor vysušuje mokrý priestor a dokonca mínusová teplota v mrazničke
> zbavuje vodu z potravín.
> Včely podstatnú časť z úľa odstránia svojím intenzívnym vetraním a
> odsávaním vlhkosti.
> Všetky také vývody sú umele vykonštruované a nie sú príčinou prebytku vody
> vo vytočenom mede, skôr to bude zapríčinené nedočkavosťou včelára.
> Nasvedčujú to aj moje skúsenosti. Vytáčal som včelstvo, ktoré ešte silno
> donášalo nektár, vytočený med bol redšej (nie riedkej) konzistencie. Med
> som v nádobe prekryl redšou látkovinou, po 4-6 dňoch bol med zahustený.
>
>
>

Zdravím, nejede někdo z Vás v sobotu z Ústeckého kraje do Třešti?
Honza

Jistě, udělat jde leccos. Jak ale bude na prostor úlu málo včel a k tomu
silná snůška, tak jakýkoliv venkovní vzduch med nezahustí. To musí udělat
včely. A hrabat se ve včelstvech, prohlížet rámky a rozdělovat je, tam je
řídký med, tam ne, řídký med dáme do silnějšího včelstva zahustit, to je tak
zdlouhavá manipulace, že se vyplatí jen někomu, kdo se chce skutečně celý
den hrabat jen v několika včelstvech. I když kdo má 2 - 4 včelstva na
zahradě, tak mu řídký med tolik nevadí, med se nechá v napůl naplněném
otevřeném kyblíku a za pár dní je taky víceméně zahuštěný a pro vlastní
spotřebu není problém těch pár sklenic uhlídat a jak začne med kvasit, tak
se hned spotřebuje.
Jinak ale řídký nezahuštěný nektar by se hodil potom tomu, kdo používá ke
krmení nebo podněcování navlhčený cukr. Byla by takhle možnost získat tuto
surovinu pro krmení třeba z řepky jen s minimální ztrátou medného výnosu,
nezavíčkované rámky zaplněné během předchozích 2 - 4 dnů by se prostě u
řepky vytočily, řídká sladina by šla velice snadno a hned navrátily včelám a
nezahuštěným nektarem by se ihned ten cukr ovlhčil a uložil do doby krmení
třeba v plastových sudech. Možná by to byla i dobrá surovina na medovinu.
Ještě by šla jedna věc a sice při vytáčení oddělit med z nezavíčkovaných
buněk a ze zavíčkovaných. Plásty by se nejdřív opatrně vytočily bez
odvíčkování, tím by se získal nejřidší med a potom by se vytočily
odvíčkované. Za cenu vyšší pracnosti by to mohlo fungovat, med by se
rozdělil na dvě frakce, řidčí by se musel nějak ještě zahustit či hned nějak
zpracovat a hustší by mohl jít rovnou na prodej.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:03 AM
Subject: Re: voda v medu


Hustota medu a obsah vody jsou dvě různé věci
Hustota medu je dána poměrem cukrů v něm, Různé plodiny produkují nektar v
různou denní dobu pro ně za určitých podmíkk a co hlavně cukernatost se
pohybuje od 20 do 60 % cukrů, podle druhů.
Izolace úlu nemusí mít vůbec žádný vliv Důležitá je nasycenost vzduchu
vodními parami. Vzduch je nasávám z venkovního prostředí a za chladných nocí
je jeho relativní vlhkost podstatní vyšší jak za teplých. Lze však takév
lhké zásoby odebrat a vložit je do slabšího včelstva které je dosuší a
uvolnit tak prostor těm silnějším na donášení nektaru

Pepan

Podle mého názoru je pro spotřebitele mnohem vhodnější med s větším množstvím vody, než jsou dnešní normy pro obsah vody v medu. Spotřebitel požaduje sladidlo či potravinu s co nejmenší manipulací a to zkrystalovaný med, který se musí pracně dloubat ze sklenice ale i nezkrystalovaný med, který je tuhý a musí se taky rozmíchávat, není. Já myslím, že se vedle klasického medu s malým množstvím vody, který je výhodný hlavně v tom, že má automaticky dlouhou životnost a nekazí se, prosadí i řídké medy ve formě sirupů, hlavně na slazení nápojů. Jen co se vymyslí, jak ten řídký med ochránit před zkažením a víceméně přitom zachovat jeho chuť , vůni a případně i obsah enzymů, jestli třeba nějakou šetrnou pasterizací podobně jako se dneska dělá trvanlivé mléko. Bude tak možnost získat ve velkoprovozu ze včelstev ze řepky i z jiných snůšek v celkovém součtu více, protože se med včelám sebere dříve, než ho zahustí a ony se potom mohou místo zahušťování více věnovat donášení sladiny do úlů.

To už ale pak nebude med. Jakékoliv úpravy medu jsou nepřípustné

Situace je taková, že med se může nazývat med tehdy, když to je podle normy
med. Limit jsou tam ty úpravy. Takže tekutý řídký med se může potom klidně
nazývat třeba medový sirup. Med může potom nahradit na ochucování čajů,
různých vod a minerálek a potom skoro všude, kde se používá med jako příměs
při vaření. Pravý hustý med potom zůstane jenom na takové použití, kde je
potřebné, aby med měl menší množství vody, různá perníková a podobná těsta,
krémy, bonbony atd, všude jinde bude výhodnější med řidčí a tekutejší.
Vedle snadnějšího použití u spotřebitele je potom řídký med výhodnější i pro
producenta - velkovčelaře, protože může dosáhnout ze snůšky vyššího výnosu a
taky i pro zpracovatele toho medu, protože nízká viskozita řídkého medu
umožnuje použít mnohem jednodušší pumpy, potrubní rozvody, filtry,
zásobníky, dávkovací a podobné zařízení než pro klasický hustý med. Já
myslím, že to je jen otázka času, kdy se nějaký velkovčelař specializuje na
výrobu řídkého medu typu toho medového sirupu, ať už pro koncového
spotřebitele jako medový sirup, náhražka javorového či podobného přírodního
tekutého cukru nebo pro firmy používající do svých výrobků nyní klasický
med. Klasický med potom zůstane jen pro tradiční zákazníky a jako biomed či
podobné propagandistické ekovýrobky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Řídký med je pro spotřebitele lepí


> To už ale pak nebude med. Jakékoliv úpravy medu jsou nepřípustné