78433
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- vlasta (193.165.73.36) --- 11. 2. 2009
vicenasobne derovani ramku
Já jsem tento problém řešil pomocí dvou malých motorků „ze sálového počítače“ (předpotopního). Dají se za 20,- kč koupit v bazarech s vyřazenou výpočetní technikou. Motorky jsou přimontovány na dřevěné desce. Loučky vrtám na dvakrát. Nejdříve dvě dirky na jedné straně a pak otočím a na druhé straně. Otáčky motorku jsou vysoké a práce je velice rychlá.
No a náklady do 100,- kč. Pokoušel jsem se i o zpřevodování jednoho motorku pomocí řemeniček… . Pak jsem zjistil že tudy má cesta nevede. Byl zde problém jednak s bezpečností a jednak s napínáním řemínků.
Pokud by někdo chtěl foto jsem ochoten poslat.
Všechny pracovité včelaře zdraví Vlasta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34092
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 2. 2009
Re: Kočování (34067) (34071) (34072) (34085) (34086)
Musela by vzniknout široká poptávka po kočování, podobná, jaká byla za socíku. Řepka na jaře, jetel v srpnu, pro některé hořčice v červnu... Nebyl problém v okruhu do 10 - 20 kilometrů od trvalého stanoviště si vybrat, na větší vzdálenost se normálně snad ani nekočovalo. Převoz kočovného včelína traktorem, dojíždění do včelína na kole se svačinou a pitím... Řepka plus jetel a celoroční náklady byly splaceny plus ještě něco zbylo. Výnos z letní snůšky z lesa byl potom už navíc jenom na zisk a nebyl podstatný.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34090
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing . Josef Třeštík (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Vliv metody VLB na reinvazi roztočů
Sami autoři metody VLB poukazují na její úskalí, kterým je podle jejich zjištění, že ve včelstvech ošetřovaných metodou VLB, je 3,8x vyšší populace roztočů, oproti včelstvům ošetřovaným tradičně. Domnívám se, že skutečný rozdíl bude pravděpodobně ještě mnohem vyšší, protože pokud byla srovnávaná včelstva ze stejné včelnice, musela tradičně ošetřovaná včelstva, jako mnohem chudší na trubce, nasávat zamořené trubce z nejbližšího okolí.
Vyvozuji si z toho tento závěr: malý včelař, který ošetřuje například svých 10 včelstev tradičně a který má v sousedství včelaře s mnoha včelstvy, ošetřovanými metodou VLB, bude metodou svých sousedů poškozován. Jeho včelstva, která by mohla být za normálních okolností po dobře provedeném jarním zásahu i na konci produkční sezóny téměř čistá, budou po celé následující období nasávat zamořené trubce z okolí. Zvláště markantní to může být v podletí za situace, kdy tento včelař zahájí léčení dříve (například bezprostředně po odkvětu lípy), zatímco jeho sousedé, protože buď nestíhají, nebo vyčkávají na pozdní snůšku a léčí třeba o 14 dnů později.
O tom ale autoři metody VLB nepíší, respektive naopak tvrdí:
"Věříme, že kdyby naši metodu plošně přijali všichni včelaři po dobu alespoň 5 let, pak by varroáza na našem území byla silně zredukována, protože by ve včelstvech nepřežila následkem precizního léčení a naše včelstva by nebyla rekolonizována z divokých rojů, které by byly snad jen zcela ojedinělé."
Potíž je v tom, že metoda VLB má a vždy bude mít jak své zastánce, tak své odpůrce. Nebo se mýlím?
J. Třeštík
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34089
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 2. 2009
Re: také poslední med (34079) (34087)
Za 65,- Kč v sudu ?, V Kauflandu prodávali minulý týden v akci kilovku za 70,- Kč - a to jsou překupníci. Jó a ten med museli přivést až ze zemí mimo EU.
------
No vidíč, že je to jen tak tak.
Za 70nakoupíš, naleješ do sudu a máš sklenici s víčkem za pětikorunu. Ušetříš nejmíň dvě koruny na sklenici. :-)
A korunka ke korunce.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34088
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 10. 2. 2009
Re: Kočování (34067) (34071) (34072) (34085)
KaJi:>To není o šrotu a dotacích, ale o rentabilitě. <
.........
Ale přesně otom to je. Rentabilní je mít bohužel ten šrot. A vozík za auto. Aby mohli výzkumníci na přednáškách oslňovat právě tímto a bavit zájmové publikum, jak jim to v českomoravské kotlině krásně funguje a ti velkovčelaři vozíčkáři s více včelstvy jak se dřou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34086
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 2. 2009
Re: Kočování (34067) (34071) (34072)
Ano, český včelař je v podstatě odkázaný na nějaký šrot do pole a zaněj slušnej vozík z dotací. Subvence do včelařství tu jdou jiným směrem a není se co divit, že tomu tak je.
------
To není o šrotu a dotacích, ale o rentabilitě.
O kolik kilo mi stoupne výnos z jednoho včelstva kočováním?
To je to o co běží, podle toho si to spočtu.
Když se podívám, jakými dodávkami jezdí čeští řemeslníci (živnostníci) a jaké vybavení si pořídili bez dotací a z vlastních peněz/výdělků/ tak mi něco nesedí.
Tady se řeší jestli medomet za 35 až 100 tis. není moc.
Auto a nářadí v něm topenářů co u mě dělali bylo záviděníhodné. Za ten vnitřek by byla velmi slušně vybavená medárna. A hodinovku neůčtovali nijak vysokou.
Takže je otázka, jestli v převčeléné ČR se vyplatí kočovat. A na jaké vzdálenosti.
Představa že v ČR vezmu lehký užitkový náklaďáček a návěs s rukou a návěs a převážel najednou palety je divoká spíše z následujícího. Jedna cesta = 40 včelstev, 2 cesty denně a aby se jakákokoli investice vyplatila, znamená to, že tak 15x do měsíce musí dělat.
Kam můžu v ČR navést tisícovku včelstev abych se nedostal do konfliktu s místními včelaři? A to tu tisícovku přesunu několikrát za sezonu, aby si technika vydělala?
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34085
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34082)
Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".
______________________________________________________________
Vznik anatomických trubčic následkem konzumace nadbytečných krmných kašiček je věc skutečně dokázaná. Momentálně osobně nemám po ruce konkrétní vědecké práce, které se tím přímo zabývaly, proto odkazy na tyto studie ode mě nečekejte. Myslím, že v tomto směru sdílnější by byli včelařští odborníci ( např. Ing. Čermák nebo Ing. Titěra ).
Včely krmičky VŽDY tvoří takové množství krmných kašiček jako v růstové fázi vývoje včelstva, tedy VÍCE než je potřeba v období nerůstovém. Na tomto principu je primárně založen mechanizmus spuštění rojové nálady. Vyplývá z něho to, že po dosažení vrcholu plodování, či zastavení ( zpomalení ) rozvoje, dochází ke tvorbě anatomických trubčic, čímž vzniká latentní rojová nálada ( anatomické trubčice jsou rojové včely... roj se skládá s více jak 80% z anatomických trubčic ). Při určitém počtu ( daným geny, vlastnostmi matky, poměry v úlu, klimatickými a vegetačními vlivy ) anatomické trubčice založí rojové matečníky, a tak začíná rojová nálada zjevná.
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34084
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metodaTím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě. (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031)
Tím se zabrání vzniku anatomických trubčic, tedy rojových včely, nebo-li nejenom, že se včelstvo nevyrojí, ale neprojeví se v něm rojová nálada a to ani v latentní ( skryté ) formě.
Pán Václavek, ako viete, že sa tým zabráni vzniku anatomicky zmenených včiel, keď doteraz nik nedokázal, že včely hromadne požierajú kŕmnu kašičku určenú pre včelie larvy. Veď včely kŕmnu kašičku tvoria vo svojich žľazách na základe podnetu hladných lariev, ktoré v úli "obsluhujú".
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34082
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zdenek (195.146.114.190) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)
pokud máte zájem o kompletní zařízení pro vrtání otvorů
do rámků,napište si na dole uvedenou adresu,vrtají se hotové rámky- jedná se o čtyři eventuelně pět přestavitelných vřeten s vrtáky průměr 2 mm,připraveno pro pohon z vrtačky ,pohon mezi vřeteny je přes samonapínací řemínky, ušetří se hodně času a to i při
obnovování otvorů po vyřezání rámků,není problém vyvrtat
1OO rámků do dvaceti minut,při větším množství včelstev se to určitě vyplatí
zdnovotny/=/seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34081
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.60) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036) (34039) (34059)
>skouším sponkovačku ale u tenkých louček dole se to uvolňuje. Pepan<
-----------------------------------------------------------
Sponkovačka u tenkých louček nezahne přečnívající drátky (skobičky). Není na to uzpůsobená. Proto z tenkého dřeva vyklouznou. U horních louček - silnějších to nevadí. Ve dřevu to drží. Kancelářská sešívačka zahnutí skobiček umí. Musí být větší. Ne ta běžná do ruky. Její cena se pohybuje něco kolem 450,00 Kč - již si nepamatuji přesně. Dají se do ní koupit skobičky několika velikostí.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34080
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: padá a padá (34073) (34074)
http://www.youtube.com/watch?v=lgGuiAbWyOU
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz> > Předmět: Re: padá a padá > Datum: 10.2.2009 14:45:14 > ---------------------------------------- > Roztoč, nebo to bílý bláto ? :-) > > ----- Original Message ----- > From: <vitaxvita/=/seznam.cz> > To: <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Tuesday, February 10, 2009 2:37 PM > Subject: padá a padá > > > Padá a padá,u vás taky? > > > __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3842 (20090210) > __________ > > Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus. > > http://www.eset.cz > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34078
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re:Ko?ov?n? (34067) (34071)
To by snad bylo lepší vyrobit plošinu kterou by bylo možno naložit místo kontejnerů Já tak minulý týden dovezl dvě pakety řeziva hodina stála 300 Kč
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Ko?ov?n? > Datum: 10.2.2009 13:07:56 > ---------------------------------------- > Protože jsem se v minulosti s maringotkami dost najezdil a tak o tom něco > vím, musím plně souhlasit s Radimem. Nejlepší je obojího se zbavit, vždyť > jenom zákonné pojištění to je darda. Dále silně poruchové vzduchové brzdy a > ta váha!!Já bych volil nový dvojosý přívěs na ten je dotace a koupil bych > Ladu Nivu, protože ta je v terénu bezkonkurenční a ceny dnes začínají od 20 > 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně > narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého > pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí > kolem 40 km je sice pravda, ale jedná se o novější modely a stačí se > porozhlédnout po cenách aby člověk rychle vystřízlivěl. U 30letého Zetoru > budeme mít velký problém s poloviční rychlostí. U nákladního auta jsou > počáteční náklady ještě větší. Myslím, že pro počáteční seznámení s > kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým > nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10 > včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34077
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: padá a padá (34073)
Tady na severní Moravě nás to asi teprve čeká, ta předchozí vlna se nějak rozplynula, zrovna se dívám na radar a ta další nabírá před Moravou na síle. Jinak je u nás nyní asi 5 centimetrů nesouvislého sněhu, z noci trochu namrzlého, nyní tajícího - 4 st nad nulou.
R. Polášek.
----- Original Message ----- From: <vitaxvita/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, February 10, 2009 2:37 PM Subject: padá a padá
Padá a padá,u vás taky?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34076
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Kočování (34067) (34071)
> 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně > narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého > pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí
A je to dneska obvyklé při kočování takhle odjíždět narychlo před postřiky z řepky nebo něčeho jiného? Ptám se protože jsem přestal kočovat před hodně lety, jak ceny za traktor podstatně stouply a od té doby na větší vzdálenost kočuji jen v myšlenkách, reálně jen na dvoukoláku. A v budoucnu, pokud se k tomu rozhodnu, to bude výhradně na přívěsném vozíku za osobní auto, protože nyní úly nejdřív musím po jednom převézt asi 30 metrů ze zahrady kolem baráku na dvorek a teprve tam bych je mohl naložit na přívěsný vozík. Jedině že bych sehnal nějakou jinou zahradu nebo jiný oplocený pozemek, kde by bylo možné přijet až na místo.. A ptám se taky proto, protože výjezd z rozmočeného pole osobním autem jsem taky zažil, když při vytáčení medu v kočovném včelíně na řepce asi 300 metrů daleko v poli přišel prudký liják. Kde na suchém poli se dalo bez problémů jet, na rozmočeném poli se po metru pneumatiky zabořily do země až po osy. Půda na obdělaném poli mimo vyježděné koleje od zemědělských strojů je tak nakypřená, že pokud je mokrá, kola osobního auta se do ní jednoduše okamžitě zaboří..... Dnešní traktory mívají balónové pneumatiky, jejich měrný tlak na půdu je mnohem menší a tak se do blátivého terénu boří podstatně méně.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34075
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: padá a padá (34073)
Roztoč, nebo to bílý bláto ? :-)
----- Original Message ----- From: <vitaxvita/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, February 10, 2009 2:37 PM Subject: padá a padá
Padá a padá,u vás taky?
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3842 (20090210) __________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34074
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 10. 2. 2009
Re: Kočování (34067) (34071)
Myslím, že pro počáteční seznámení s kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10 včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S.
...........
Ano, český včelař je v podstatě odkázaný na nějaký šrot do pole a zaněj slušnej vozík z dotací. Subvence do včelařství tu jdou jiným směrem a není se co divit, že tomu tak je.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34072
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.183.70.9) --- 10. 2. 2009
Kočování (34067)
Protože jsem se v minulosti s maringotkami dost najezdil a tak o tom něco vím, musím plně souhlasit s Radimem. Nejlepší je obojího se zbavit, vždyť jenom zákonné pojištění to je darda. Dále silně poruchové vzduchové brzdy a ta váha!!Já bych volil nový dvojosý přívěs na ten je dotace a koupil bych Ladu Nivu, protože ta je v terénu bezkonkurenční a ceny dnes začínají od 20 000. Jakmile ale začnete vymýšlet palety a jeřábky začne vám brutálně narůstat také váha a stačí pouze jednou zažít, co to znamená z rozmoklého pole ujet před postřiky někdy kolem půlnoci! To že některý traktor jezdí kolem 40 km je sice pravda, ale jedná se o novější modely a stačí se porozhlédnout po cenách aby člověk rychle vystřízlivěl. U 30letého Zetoru budeme mít velký problém s poloviční rychlostí. U nákladního auta jsou počáteční náklady ještě větší. Myslím, že pro počáteční seznámení s kočováním stačí obšlehnout od A do Z Honzu Jindru s jeho velmi zdařilým nakládátkem. Stačí vám pak otřískaný Favorit a vypůjčený vozík a po 6 až 10 včelstvech to také navozíte. Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34071
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda
Když se nová matka odchovává vždy od původní matky ve včelstvu, ať už včelařem nebo dlouhodobě tichou výměnou, některá včelstva takhle končí - jakoby měly geneticky nadstavenu mnohem menší letní velikost včelstva nebo mnohem nižší vitalitu. Pomůže jen včasná výměna matky za novou z životaschopnější linie, pokud se povede..... Jakoby měly včely zakódováno, že přírodní duté stromy nejsou jen o velikosti dnešních úlů, ale taky bývají volné dutiny i podstatně menší....
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, February 10, 2009 12:19 PM Subject: Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda
On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote: > On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote: > > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv. > > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná > > metoda. > > zdravim, > tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop > 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na
chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34069
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044) (34046) (34064)
On Tuesday 10 of February 2009 11:43:08 Jan Cervenka wrote: > On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote: > > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv. > > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná > > metoda. > > zdravim, > tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop > 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na
chyba, melo byt "do stavebnich ramku stavi zasadne delnicinu"
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34068
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: dotace
Traktor má asi smysl, pokud je zakoupený hlavně pro hospodaření a převážení včelstev je jaksi navíc. Co si pamatuji z převážení svého včelína, jedna věc je maximální rychlost traktoru a druhá věc je přepravní rychlost traktoru se včelínem. Když tehdy bylo třeba, aby ráno na 6 hodin byl traktor zpátky v družstvu k dispozici, byl akční radius takové přepravy do 20 kilometrů daleko, v případě celonoční přepravy je reálné snad do 50 kilometrů daleko. Při přepravě vozíkem za auto je akční radius několikanásobně větší a náklady vyjádřené spotřebou paliva a odpisem na kilometr mnohem menší. Průchodivost traktoru v terénu je logicky podstatně větší, to se ale dá víceméně obejít pečlivější volbou terénu a počasí a nasazením sněhových řetězů v klouzavém terénu, případně i použitím zimních pnemumatik. Maringotka jako včelín s pevně umístěnými včelstvy má potom problémy s udržováním STK, pokud má technický průkaz, pokud nemá, tak je zdlouhavé zařizování všech potřebných opatření, za kterých může legálně na silnici. Na rozdíl od přívěsného vozíku za auto. Traktor je potom asi vhodný jen v nějaké neobydlené krajině, kde je možné kočovný včelín na desítku kilometrů daleko přepravovat jen po polních cestách a v terénu mimo asfaltky. O koupi auta jsem nepsal. Rychle nakládané a skládané palety z přívěsného vozíku, tam by snad bylo i rentabilní nějaké silnější auto nevlastnit a půjčit si ho na převoz v půjčovně. Za 1000 - 2000 na den by se snad i vyplatilo se přes noc otočit několikrát a převést takhle třeba na 50 kilometrů daleko několik palet po řekněme 8 - 10 - 12 včelstvech....
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, February 10, 2009 11:47 AM Subject: Re: dotace
On Tuesday 10 of February 2009 08:49:12 Radim Polášek wrote: > Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na > kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného > vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro > úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická > návratnost bude velice obtížně dosažitelná. > > R. Polášek
dd, tusim, ze auto a dodavka nelze koupit - pouze treba ruka na nakladani. Pokud se jedna o traktor, ktery jede alespon 40 km/h , a maringotka se vyneni za podvalnik (nebo2) , tak to vyjde krasne ohledne povineho ruceni a pokud by nekde zapadnul traktor , tak terenak by tam zapadnul taky (o osobaku nemluve). Kromtoho na rozdil od koupe auta je nakup traktoru investice, ktera zraje :)
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34067
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: (34050)
On Tuesday 10 of February 2009 09:16:22 Majk wrote: > tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní > smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra > že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém > čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak > dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to > asi do toho června nestihnu.Díky Majk
jen takova drobnost nez budete servenej a nastvanej - ma ta Vase maringotka OTP ? tedy je na znackach ? pokud ne, jeji provoz se muze dost prodrazit (a legalizace Vam bude dost zneprijemnovat zivot). Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34066
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34048)
On Tuesday 10 of February 2009 08:49:12 Radim Polášek wrote: > Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na > kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného > vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro > úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická > návratnost bude velice obtížně dosažitelná. > > R. Polášek
dd, tusim, ze auto a dodavka nelze koupit - pouze treba ruka na nakladani. Pokud se jedna o traktor, ktery jede alespon 40 km/h , a maringotka se vyneni za podvalnik (nebo2) , tak to vyjde krasne ohledne povineho ruceni a pokud by nekde zapadnul traktor , tak terenak by tam zapadnul taky (o osobaku nemluve). Kromtoho na rozdil od koupe auta je nakup traktoru investice, ktera zraje :)
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34065
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044) (34046)
On Tuesday 10 of February 2009 08:31:37 Pepa wrote: > Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv. > rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná > metoda.
zdravim, tohle mohu potvrdit - vyskytnou se mi obcas vcelstva, ktera maji jako strop 1 nn Lang. 159 , do stavebnich ramku stavi zasadne trubcinu a bez ohledu na preskupeni ramku se po nanoseni cca 3 kg medu vyroji. Ted uz tohoto "kmene" mam poskrovnu, ale asi v okoli nekdo tento kmen "slechti" :)
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34064
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re:v?ela?en? bez mezist?n (34057)
Tuto metodu požívám jen u rojů kde využívám jeho velký stavební potenciál ale vždy musí být jeden rámek alespoň s kouskem mezistěny a jeden jen vydrátkovaný. I tak je hodně plástů k vyřazení Do stavebních rámků na treubčinu však ani ten kousek mezistěny nedávám.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan> > Předmět: v?ela?en? bez mezist?n > Datum: 10.2.2009 10:37:17 > ---------------------------------------- > Chtěl bych letos asi u jedné nebo dvou rodin zkusit včelařit vkládáním > pouze stavebních rámků 39 x 24 cm (vydrátkovaných) bez mezistěny (ne LBV). > Někde jsem četl, že to lze a celkem úspěšně. Pokud to půjde, vyřešil by se > tím i chov trubců, jako protirojové opatření. Máte někdo s tímto > zkušenosti ? > > Díky Jiří > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34063
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: (34050)
Ona je jedna věc kupní smluva na maringotku a druhou věcí je cena maringotky po přestavbě. U té pak ten posudek je třeba. To jsou všeobecná pravidla pro odpisy a žádosti a jiné podobné věci Také jde prokázat účty koupí maringotky a materiálu na přestavbu. V tomto případě u toho nebude cena vlastní přáce.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Majk <mike/=/wo.cz> > Předmět: > Datum: 10.2.2009 09:16:39 > ---------------------------------------- > tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní > smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra > že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém > čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak > dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to > asi do toho června nestihnu.Díky Majk > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34062
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044)
Nejspolehlivější metodou je proti rojení 1 - 2 leté matky pak k tomu přidat dostatek prostoru v plodišti hned na začátku sezóny v době květu třešní je již pozdě to řešit přidáváním stavebních rámků. Problémem bývá příliš mnoho zásob po zimě. LBV metoda k tomu je dobrá na výnos ale rojení obvykle moc neřeší. Já nikdy trubce neomezoval DÁVÁM DVA STAVEBNÍ RÁMKY NA NÁSTAVEK PLODIŠTĚ. A je pravidlem že je nikdy pně trubčinou nezastaví a nezakladou. I tak se někté včelstvo rozhodne rojit a rojit až do sebezničení.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Co s vyrojen?m v?elstvem - LBV metoda > Datum: 10.2.2009 08:27:08 > ---------------------------------------- > I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba > 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje. > Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně > řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu > nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce > se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když > nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři > doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu. > Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale > stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned > vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to > zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová > ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak > budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a > za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň > týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba > způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34061
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036) (34039)
skouším sponkovačku ale u tenkých louček dole se to uvolňuje.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz> > Předmět: Re: vicenasobne derovani ramku > Datum: 10.2.2009 06:42:11 > ---------------------------------------- > >jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? petr j.< > ---------------------------------------------------------- > Dovolím si upozornit, že v příštím čísle MV by měl vyjít popis zařízení > (udělátka)umožňující drátkování rámků bez jejich předvrtání. Pro i > nformaci, jde o drátkování za pomoci kancelářské sešívačky. Je to > jednoduché, praktické a není to drahé. > JK > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34059
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re:vicenasobne derovani ramku (34036)
Je otázkou jak se ta investice vyplatí Já mám 30 včelstev a ročně měním tak 20 rámků To jsou tam rámky některé i 60 let staré Z tohoto pohledu se tato investice jeví jako neúčelná Letos jsem ale koupil stojan na vrtačku v OBI za 390 Kč . Do ní jsem pak umístil mezi sklíčidlo objímky silnou jehlu a používám to na čištění dírek. Je to podstatně výhodnější jak koupit propichovák za 400. Necelých 400 rámku pak trvalo i s úpravou 3,5 hodiny Umístit pak do toho vrtačku a vrtat několik louček najednou mohu také.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> > Předmět: vicenasobne derovani ramku > Datum: 09.2.2009 23:35:16 > ---------------------------------------- > > pěkně zdravím, > > jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř > koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem > ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a > popis již fungujících děrovačů. > > > Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby: > > 1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) + > udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle > délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry > naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou > pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku. > > 2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým > bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno > založení provrtat více louček. > > Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení: > > - koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : ) > ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné > napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu, > představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím > nepotkal ..... > > - pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek, > ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do > 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být > něco hodně nepoužitelnýho ...... > > > > děkuji za případné užitečné rady > > petr j. > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34058
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.106) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034) (34037) (34047)
No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už teď aby si včelaři měli čas promyslet kam a do čeho investovat.
------
Již zde bylo vloni informováno, že se jedná o záměr, protože peníze jsou limitovány. Takovou informaci dostal jeden šťoural.
Pokud by se do toho pustil každý, dotace by byly kráceny všem. Takhle na ty, co mají přístup k informacím peníze stačí. Stačí?
Informace to jsou peníze a taky moc a vliv.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34054
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: (34050)
> tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní > smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra > že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém > čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak > dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to > asi do toho června nestihnu.Díky Majk
S tihle pristupem urcite ne :-) Nebo chces penize za to, ze nic pro to neudelas???
a co takhle si treba zavolat na kremencarnu - kdo jini by to mel vedet, nejhur te nekam nasmeruji?? Jsi-li clen platis si je....
Nebo hledej na netu neco jako toto:
NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 197/2005 SB. - VČELÍ PRODUKTY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH
treba tady jsou formulare
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular
vic nevim a hledat nemam cas a asi ani chut... sorac
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34053
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
RE: (34050)
A zde najdete cele nařízení : http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=ruzne Frantisek
tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to asi do toho června nestihnu.Díky Majk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
RE: (34050)
Nevím proč čekat vždyť všechny formulaře k NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 197/2005 SB. - VČELÍ PRODUKTY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH najdete zde : http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=formular František
tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to asi do toho června nestihnu.Díky Majk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34051
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Majk (77.48.21.230) --- 10. 2. 2009
tak děkuji za rady,ale přiznám se že nejsem z toho moc nadšený :-(Mám kupní smlouvu na maringotku,ale posudek ??? -zase další peníze??.A jak psal Míra že do 15.června se to má odevzdávat a informace vyjdou až v květnovém čísle.....To člověk nemá ani chuť nic vylepšovat.A ještě mám otázečku :Jak dlouho ty dotace poběží,bude to třeba i příští rok?.Protože si myslím že to asi do toho června nestihnu.Díky Majk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34050
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044) (34046)
Já docházím k přesvědčení, že kdyby se úspěšní včelaři za posledních mnoha desítek let sešli a v reálu porovnali svoje metody, tak by zjistili, že úspěšné včelaření v zadovácích a třeba i dříve v klátech a dneska v nástavcích bylo zhruba stejné, kromě odlišností danou konstrukcemi úlů. "Nepořádek" v tom dělají včelaři, kteří podobné metody popisují třeba velice odlišně, v závislosti na módních vlnách. Co se týká trubců, byly vždycky periody, tak v řádu 10 - 20 let, kdy včelaři docházeli k poznání, že pro úspěšný chov včelstev je třeba, aby včelstva chovaly tolik trubců, kolik je pro ně přirozené. Potom v " minusové amplitudě " se zase v tisku prosazovali včelaři, kteří hodlali zvyšovat medný výnos potlačováním chovů trubců a potlačováním projevů nedostatku trubců. To byly extrémy propagované v tisku, ve skutečnosti v chovech byly tyto rozdíly mnohem menší, jednak včelaři nestíhali tyto teoretická opatření v praxi realizovat na všechny včelstva, jednak v závislosti na módních vlnách třeba toho chovu trubců byl téměř stejný způsob úspěšného chovu v "plusové" periodě presentován jako chov s nadbytkem trubců, v "minusové" periodě presentován jako chov s omezováním množství trubců.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34049
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032)
Já bych řekl, že dnešní nejrozumnější využití traktoru a maringotky na kočování včelstev je jejich prodej a za utržené peníze nákup přívěsného vozíku za auto nebo menší dodávku plus nákup, případně výroba palet pro úly, které se dají tím přívěsným vozíkem převážet.... Ekonomická návratnost bude velice obtížně dosažitelná.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Majk" <mike/=/wo.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, February 09, 2009 7:42 PM Subject: dotace
> dobrý večer,chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti z dotacemi na > maringotku + traktor na kočování.Pořídil jsem si maringotku(za nemalý peníz > :-() a chci ji předělat na včelín a dokoupit nějaký starý traktor.V okolí > jsem se ptal,ale jsou to vesměs staří včelaři,kteří se prý na to už můžou > vy....Tak se chci zeptat kde se dá třeba doptat.děkuji. Majk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34048
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (213.192.58.253) --- 10. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034) (34037)
No a proč to vyjde až v květnovém čísle když žádosti se mají podávat nejpozději do 15 června?
S tímhle redakce tedy asi zaspala.Tohle mělo vyjít už teď aby si včelaři měli čas promyslet kam a do čeho investovat.Spousta z nás by určitě uvítala kdyby vyšla příručka ohledně žádání o dotaci jak s formuláři tak se "stručným"a přesným popisem jak na to.Ani mě se nechce prodírat se hromadou papírů a hledat bůh ví kde co všechno třeba abych dotaci dostal.Třeba mohl svaz vydat příručku (průvodce) pro organizace a nebo tady na netu s předlohově vyplněnými jednotlivými formuláři jak na to.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34047
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepa (90.176.2.8) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033) (34044)
Sledují celé povídání o rojení a zamezení rojení. Když budete chovat tzv. rojívky v malých přehřátých neodvětráných úlech, nepomůže vám žádná metoda.Ty různé experimetnty můžete dělat pouze ti, kteří máte pouze několik včelstev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34046
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)
Vrtačky pro malé vrtáky a na napětí cca 6 - 12 voltů v různé kvalitě se dají koupit v obchodech pro bastlíře, původně jsou určené na vrtání otvorů plošných spojů. Cena od 200 Kč. Tady by cesta bez nějakého náročného mechanického pokusnictví byla, jak by to ale bylo produktivní, toť otázka. Vrtačky by kvůli zvýšení životnosti musely být na lyžinách a přitlačovány pérky, ne napevno, aby na vrtačku s nejtupějším vrtákem se nesoustředil všechen tlak a nebyla rychle zlikvidována. Produktivnější než vrtání by pro větší počet rámků asi bylo prorážení děr šídlem. Lípové a podobné dřevo je pro toto ideální, na smrkové by musel být hrot tupý, aby se nerozštíplo, tvrdá dřeva by šídlem děrovat asi nešla. Do šídla by šel dobře použít drát z nějaké silnější a co nejtvrdší sponky ze sponkovačky.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, February 09, 2009 11:34 PM Subject: vicenasobne derovani ramku
> > pěkně zdravím, > > jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř > koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem > ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a > popis již fungujících děrovačů. > > > Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby: > > 1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) + > udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle > délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry > naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou > pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku. > > 2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým > bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno > založení provrtat více louček. > > Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení: > > - koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : ) > ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné > napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu, > představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím > nepotkal ..... > > - pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek, > ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do > 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být > něco hodně nepoužitelnýho ...... > > > > děkuji za případné užitečné rady > > petr j. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34045
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.183.70.9) --- 10. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031) (34033)
I když nikdo nemůžeme spolehlivě říct jak metoda LBV funguje, protože doba 1 - 2 sezony je na odzkoušení málo, přece jenom se již něco ukazuje. Fungovala by spolehlivě, kdyby...Tím problémem je jarní snůška a hlavně řepka. Ukazuje se totiž a i autoři to popisují, že když zalijí trubčinu nektarem, včely se rojí. To mohu potvrdit. V loňské přebohaté jarní snůšce se mi z 70 včelstev 8 vyrojilo. Zkoušel jsem to systémem co to udělá, když nasadím LBV a nebudu se o včely starat. Všude stejně - Zalito. Autoři doporučují zalitou trubčinu vyřezávat. Budu zkoušet, ale nevěřím tomu. Podle mě už včely v rojení naplno jedou a asi se těžko nechají ukecat. Ale stačí v plodišti dva stavební rámky připínáčky označené nadzdvihnout a hned vím na čem jsem. Co pak s tím - budu zkoušet, dobrý nápad vítán. Ale jde to zkouknout s podkládáním prázdného medníku a to už není taková časová ztráta. Metoda WW / W. Wright/ mě zatím nijak nenadchla, rád bych viděl jak budou včelaři zipovat, když budou mít řepku za plotem, bezchybné počasí a za dva dny plný nástavek sladiny a zavíčkování a možné vytočení alespoň týden v nedohlednu. Takže uvidíme, co z autora vyleze, třeba půjde oba způsoby zkombinovat. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34044
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.183.70.9) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)
Nevím jak to srozumitelně popsat. Zvolil jsem při výrobě tu nejprimitivnější metodu, ale naprosto s překvapivým výsledkem 150r/hodinu. V podstatě se jedná o 2 prkénka z dubu, mezi kterými je mezera asi dva cm. Do prkének jsou vyvrtány otvory s osazením a v nich jsou ložiska. Jimi prochází dutá osička, opět na kraji s osazením. Řemeničky jsou na osičku připevněny v mezeře mezi prkénky. Osičky jsou provrtány otvorem 2,1 a na kraji v osazení osičky je skrz otvor se závitem a šroupkem uchycen vrtáček 2mm. Původně mi to honil 1 řemínek, ale pak musíte mít pravý a levý vrták a to je trochu problém. Tak jsem na motor dal dvojitou řemeničku a honím to 2 klíňáky co nejmenšími. Motorek asi z pračky.VRTAČKU NEDOPORUČUJI, DĚLÁ KRAVÁL A VÍTR!! Za hodinu práce zjistíte proč. Takže potřebujete 4 osičky, je nutné je mít provrtané, aby šel prasklý vrták drátem vysunout a je to na výrobě to nejsložitější, aby se otvory v prostředku sešly, jinak běžná hlazenka 10 mm. Řemeničky se prodávají jako litinové odlitky v železářství, vzít ty nejmenší. Takže je potřeba soustruh, ale tohle dokáže na něm každý šmudla. Pracovní stolek chce vyřešit zdvihací podle tlouštky rámků, řeším to podložkami. Fotit digitálně zatím neumím, takže bydlíš li někde poblíž Prahy přijeď se mrknout. Ale jednodušeji to asi udělat nejde. Je to zcela nedoceněná pomůcka. Zdrtaví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34041
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.60) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)
>jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? petr j.<
----------------------------------------------------------
Dovolím si upozornit, že v příštím čísle MV by měl vyjít popis zařízení (udělátka)umožňující drátkování rámků bez jejich předvrtání. Pro i nformaci, jde o drátkování za pomoci kancelářské sešívačky. Je to jednoduché, praktické a není to drahé.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34039
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 2. 2009
Re: vicenasobne derovani ramku (34036)
pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek,
ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do
1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být
něco hodně nepoužitelnýho ......
děkuji za případné užitečné rady
petr j.
Postupoval jsem jak uvádíte.
1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) +
udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtáme jenom do bočních louček 2 dírky o prům.5 mm a 25mm od horní i spodní loučky.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34038
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (83.208.196.187) --- 9. 2. 2009
Re: dotace (34032) (34034)
Dotace je i na starší věci jak v kočování, tak i v technické pomoci na medomety a na vše co je se získáváním medu do výše 50% kupní ceny. To buď nové věci, trakktor, kočovný vůz, valníky, přívěsy za osobní auto a podobně. Je to popsané ve vyhlášce k dotacím EU. U techniky a nářadí zakoupených z druhé ruky je nutný znalecký posudek od osoby, která je souodním znalcem v jakémkoliv oboru, musí být zde zhodnocen technický stav a ekonomické ohodnocení. V květnovém čísle Včelařství budou určitě podmínky dotací. Je to 100% funkční a je třeba toho využít.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34037
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ježek.obecný (e-mailem) --- 9. 2. 2009
vicenasobne derovani ramku
pěkně zdravím,
jak řešíte "hromadné" vrtání dírek do rámků? Chci si vyrobit (popř koupit) nějaké udělátko pro vícenásobné vrtání dírek do rámků. Zatím sem ve fázi průzkumu trhu a tak by se mě hodili rady a popřípadně foto a popis již fungujících děrovačů.
Zatím se rozhoduji mezi dvěma způsoby:
1) (jednodušší) koupit stojan na vrtačku (cca investice do 1000,-) + udělat zakládací přípravek a vrtat dirku naráz přes více louček - podle délky vrtáku by šlo dělat najednou asi pět louček. Vrtat od ruky díry naráz přes pět louček sice jde, ale nedá se to udržet kolmo a díry jsou pak všude možně, proto ten stojan na vrtačku.
2) (turbo rychlost) pokusit se sestrojit "paralelní" vyvrtávač, kterým bych všechny dirky v loučce vyvrtal najednou a opět by šlo na jedno založení provrtat více louček.
Tady mám dvě možná "konstrukční" řešení:
- koupit někde hodně levný vrtačky (4ks + 1 náhradní : ) ty usadit např. do desky s vyfrézovanými otvory, zapojit na společné napájení, udělat zakládání a může se vrtat. Má to jen jednu chybu, představoval bych si cenu levné vrtačky tak do 200,- což sem zatím nepotkal .....
- pokusit se sestrojit nějaké monstrum za pomoci ložisek, ozubených koleček a upínacích hlaviček. Tady by se materiál snad do 1000,- sehnat dal, ale bude s tím spousta práce a výsledkem může být něco hodně nepoužitelnýho ......
děkuji za případné užitečné rady
petr j.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34036
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 9. 2. 2009
RE: Co s vyrojeným včelstvem - LBV metoda (33995) (33999) (34001) (34002) (34003) (34005) (34007) (34019) (34029) (34031)
Na stránkách beesource.com publikoval pan Walt Wright články týkající se prevence rojení (momentálně vycházejí v MV). Dokonce v této souvislosti píše o zvyšování medného výnosu. Nezkoušel jste prakticky jím popsanou metodu "zebrování"? Pan Wright rovněž svou metodu prezentuje jako vysoce účinnou, navíc produkující extrémně silná včelstva. U LBV jsou extrémně silná, co do počtu trubců. Nevíte, zda někdo obě metody srovnával? Na první pohled se zdá být metoda LBV méně pracná. Co však srovnání účinností a výnosů?
Vzhledem k tomu, že metoda zebrování předpokládá dostatek souší, které zatím nemám, hodlám letos rovněž jako protirojové opatření použít LBV. Každopádně se však teoreticky připravuji na rojení a likvidaci rojové nálady :-) S pozdravem J. Třeštík
> > Důsledkem správné aplikace LBV metody nadbytku trubců je opravdový > NADBYTEK ... > S pozdravem M. Václavek > //\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34033
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34033 do č. 34093)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu