78514
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 1. 2009
Re: mezerníky (33760) (33771) (33775) (33778) (33781) (33782)
Já vytahuji rámky od kraje. Vytáhnu jeden, dva a ostatní, když je třeba, posunuji, než je vytáhnu. Mezerníky mně proto nevadí. Co je to "málo manipulačního místa v bedýnce" mezeru širší než 08 - 1 cm včely v nastavku zastaví dílem.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, January 29, 2009 12:21 PM Subject: Re: mezerníky
Já rozumím tomu, že někdo kvůli > usnadnění odvíčkovávání přesune mezerníky na boční loučky.
Ale to s odvickovanim nema co delat (az na mozne vyjimky), jde o to ze kdyz chces vytahnou ramek z prostredka tak si nemusis delat tolik mista jako kdyz mas mezernik na horni a dolni loucce - pri tom si bez dostatecne mezery potrhas si dilo. A ze nektere bedynky co jsem videl ci vyzkousel maj malo manipulacniho mista....
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33783
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 1. 2009
Re: mezerníky (33760) (33771) (33775) (33778) (33781)
Já rozumím tomu, že někdo kvůli > usnadnění odvíčkovávání přesune mezerníky na boční loučky.
Ale to s odvickovanim nema co delat (az na mozne vyjimky), jde o to ze kdyz chces vytahnou ramek z prostredka tak si nemusis delat tolik mista jako kdyz mas mezernik na horni a dolni loucce - pri tom si bez dostatecne mezery potrhas si dilo. A ze nektere bedynky co jsem videl ci vyzkousel maj malo manipulacniho mista....
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33782
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 1. 2009
Re: mezerníky (33760) (33771) (33775) (33778)
Já používám klidně rámky 39x24, které když chytnu za tepla trochu plnější na úhlopříčku za horní roh nebo položím při prohlížení na spodní roh, tak rámek znatelně pracuje a jeho geometrie se mění. Pokud mám mezerníky na horních loučkách, tak takové rámky můžu bez problémů používat ještě dlouhé roky. S trvanlivostí rámků proto problém nemám. Kdybych se rozhodl ty mezerníky nabít do bočních louček, musel bych všechny takové rámky vyřadit, to by u mých rámků bylo tak 9/10 všech mých rámků. Já rozumím tomu, že někdo kvůli usnadnění odvíčkovávání přesune mezerníky na boční loučky. Potom se ale musí připravit na to, že musí mít rámky pevnější a masivnější a nastavek přesnější, mají li mezerníky na bočních loučkách k něčemu být. Moje některé rámky 39x24 mají boční loučky silné 4 - 5 milimetrů a horní a spodní loučku 6 - 8 milimetrů a to všechno sbité na spojích jen po 2 hřebíčkách. To je asi tak všechno, co bych k tomu ještě řekl.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, January 29, 2009 11:33 AM Subject: Re: mezerníky
Nechápu proč tady pláčete nad trvanlivostí rákmku. Při třiceti včelstvech Likviduji ročně asi 20 rámků A to jsou tam rámky staré i 50 roků Vím to neb u jednoho budečáku který otec kupoval v polovině 50 let, byly rámky zvláštní konstrukce na již tehdy umělé mezistěny Některé rámky vydržely dodnes kdežto ty mezistěny se po zhruba 10 letech rozpadly. A STOU PŘESNOSTÍ DRÁTKOVÁNÍ SI TAKÉ NENÍ NUTNÉ NIJAK LÁMAT HLAVU. PRAVOÚHLOST SE SNADNO SROVNÁ PŘI NAPÍNÁNÍ DRÁTKU KTERÝ SE PO ZATAVENÍ EL. PROUDEM STEJNĚ POVOLÍ .
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33781
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 29. 1. 2009
RE: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750) (33772) (33773) (33774) (33776)
Pro seriózní srovnání by to Chtělo, aby jste uvedl veškeré podrobnosti jak o kyselinách, tak o jejich aplikování do včelstev. Já jsem žádné úhyny při použití kyseliny, která se jinak běžně používá pro krmné účely, nezaregistroval. Je zde přece kromě technických parametrů kyseliny celá řada faktorů.
> sám sem počítal mrtvolky u různých kyselin.....pánové jak chcete.. efekt > otravy včelího org.je pozvolný u všech přísad v přímé úměře(i scenou!!! > proto dotoho davaj co tam davaj),u další třetiny technických hcooh ,se k > tomuto přidal efekt okamžitý s jasnýma znánkama otravy, které vedlo k > totálnímu zdecimování včelstva,čím lepší kyselina,tím bezpečnější a > efektivnější léčení,pozn. třeba pooužijete li horší kyselinu najaře ,tak > si vybíjíte končící zimní včely,stejně jako na podzim kdy unavené letní > včelky střídá zimní stráž....nešetřete na tomto místě,proděláte!!!!!berte > to radši přes lékárnu s vědomím že máte téměř pure absolute > (p.a.)kvalitu.... > > think feeling and feel thinking .....poklona pánové a dámy
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33779
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 29. 1. 2009
Re: mezerníky (33760) (33771) (33775)
Nechápu proč tady pláčete nad trvanlivostí rákmku. Při třiceti včelstvech Likviduji ročně asi 20 rámků A to jsou tam rámky staré i 50 roků Vím to neb u jednoho budečáku který otec kupoval v polovině 50 let, byly rámky zvláštní konstrukce na již tehdy umělé mezistěny Některé rámky vydržely dodnes kdežto ty mezistěny se po zhruba 10 letech rozpadly. A STOU PŘESNOSTÍ DRÁTKOVÁNÍ SI TAKÉ NENÍ NUTNÉ NIJAK LÁMAT HLAVU. PRAVOÚHLOST SE SNADNO SROVNÁ PŘI NAPÍNÁNÍ DRÁTKU KTERÝ SE PO ZATAVENÍ EL. PROUDEM STEJNĚ POVOLÍ . > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: mezerníky > Datum: 29.1.2009 08:03:39 > ---------------------------------------- > Co takhle si to příště pořádně přečíst? Napsal jsem jenom, že když se dají > mezerníky na boční loučky namísto na horní, tak přestávají fungovat a rámky > se začínají na sebe lepit o hodně dříve a rámky se musí o hodně dříve > vyhodit nebo zpevnit, pokud to jde. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Wednesday, January 28, 2009 8:37 PM > Subject: Re: mezerníky > > > > Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem > > na > > čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční > loučky > > jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo > > rámek > > ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v > > drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně > > posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo > > druhý rámek a rámky se srazí. > > > > rada: > > rámky ,které demolujete mezerníky radsi ani nevyrábějte..... > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33778
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 29. 1. 2009
RE: mezerníky (33760) (33771)
Všechno se musí umět, i prát v automatické pračce. Začíná se drátkováním rámků - zde je důležité, aby byla zachována pravoúhlost nejen při drátkování, ale i do budoucna. Proto (drátkuji svisle) dávám krajní dráty asi 3cm od kraje, svisle a dva vnitřní se sklonem asi 15 stupňů proti sobě. Musí to být přesně symetricky, jinak rámek nebude pravoúhlý. To se nejsnáz zařídí ještě před sbíjením rámků, horní loučky se prostě položí na podlahu kolmo ke zdi a značky se přesně rozměří a namalují podle latě na všechny najednou tesařskou tužkou nebo fixem. Viz http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/3.html Po takto napnutých drátkách nikdy mezistěna nesjede (někdo si na to stěžuje u norského zimování) a rámek zůstane navždy pravoúhlý. Mezerníky pouze v bočních loučkách, jeden asi 3cm shora a druhý asi 5cm odspoda. Přibíjím mezerníky jen vlevo, druhé dva jsou na druhé straně rámků, takže mohu rámky otáčet. Pro otáčení je však vždy třeba mít nějaký důvod, jinak to včely brzdí v rozvoji. Rámek končí životnost vždy tím, že se mu ulomí (uhnije) ucho, případně vyreznou hřebíky. Nikdy vlivem mezerníků v bočních loučkách. Pokud se při kočování mohou rámky posouvat i příčně, budou se včely drtit mezi boční loučkou a stěnou úlu. Včelařím čtyřicátýdevátý rok.
Pepa
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33777
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 29. 1. 2009
Re: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750) (33772) (33773) (33774)
sám sem počítal mrtvolky u různých kyselin.....pánové jak chcete.. efekt otravy včelího org.je pozvolný u všech přísad v přímé úměře(i scenou!!! proto dotoho davaj co tam davaj),u další třetiny technických hcooh ,se k tomuto přidal efekt okamžitý s jasnýma znánkama otravy, které vedlo k totálnímu zdecimování včelstva,čím lepší kyselina,tím bezpečnější a efektivnější léčení,pozn. třeba pooužijete li horší kyselinu najaře ,tak si vybíjíte končící zimní včely,stejně jako na podzim kdy unavené letní včelky střídá zimní stráž....nešetřete na tomto místě,proděláte!!!!!berte to radši přes lékárnu s vědomím že máte téměř pure absolute (p.a.)kvalitu....
think feeling and feel thinking .....poklona pánové a dámy
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33776
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 1. 2009
Re: mezerníky (33760) (33771)
Co takhle si to příště pořádně přečíst? Napsal jsem jenom, že když se dají mezerníky na boční loučky namísto na horní, tak přestávají fungovat a rámky se začínají na sebe lepit o hodně dříve a rámky se musí o hodně dříve vyhodit nebo zpevnit, pokud to jde.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, January 28, 2009 8:37 PM Subject: Re: mezerníky
> Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem > na > čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční loučky > jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo > rámek > ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v > drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně > posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo > druhý rámek a rámky se srazí. > > rada: > rámky ,které demolujete mezerníky radsi ani nevyrábějte.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33775
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 29. 1. 2009
Re: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750) (33772) (33773)
>Kyselina mravenčí technická odpovídá normě (661471) ČSN 66 1471
Kyselina mravenčí potravinářská odpovídá normě (661470) ČSN 66 1470<
..............
V podstatě jde oto, za jakých podmínek je kyselina vyrobena, přepravována a skladována. Jde o prvky jedovaté prvky jako olovo, zinek atp. Vzhledem k možné úmrtnosti včel jsem byl také názoru, že je potřeba mít kyselinu v co nejčistčí kvalitě. Odpověď ale i podle VÚ (čsn), co lije do desek je jasná. I v běžné kvalitě a dnes, což je mimo p.a.,(krmná a obyčejná) je asi v normě co se týká použití ve včelařství a množství koloidních částic jedů, které obsahuje.
V OVP byl také jeden článek na téma obsahů příměsí v kyselině mravenčí přeložen v tomto smyslu a v závěru článku bylo dokonce řečeno, že bylo zjištěno i v p.a. kvalitě vyšší znečištění, než v běžné. (opět asi kvůli skladování) Nádrže na kyselinu se asi používaly olověné a HDPE (kanystrový plast) obal byl kdysi vzácností.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33774
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 28. 1. 2009
RE: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749) (33750) (33772)
Kyselina mravenčí technická odpovídá normě (661471) ČSN 66 1471 Kyselina mravenčí potravinářská odpovídá normě (661470) ČSN 66 1470
Jedna deska FORMIDOLu dle specifikace výrobce obsahuje 40 ml technicky čisté kyseliny mravenčí o koncentraci 85% dle ČSN 66 1471, tedy nikoliv potravinářské.
> pouze v potravinářské kvalitě!!!!!!!,může se vám stát že si technickou > vytrávíte včelstva,copak se pije technický líh?prosím šiřte tuto informaci > spolu s léčením kys.mrav. cena nemůže být 28 apod za kg!!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33773
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33760)
Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem na
čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční loučky
jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo rámek
ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v
drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně
posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo
druhý rámek a rámky se srazí.
rada:
rámky ,které demolujete mezerníky radsi ani nevyrábějte.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33771
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.K. (90.178.157.91) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33768)
mezerníky jsou nepřekonatelná pomůcka,kdo je nemá tak určitě ne z důvodu ,že jsou k ničemu a jsou to právě ony kdo spojí dílo v kompakt, ale přesto se to dá bez problému rozdělat,hřebeny ok ale jak se stím někam jede a není to polepeny tak to tancuje a houpe s rámky,hofmann ok ale jak je nabouchanej ul včelama tak se včely furt serou na ty hrany co maj přijít k sobě a to nesmírně zdržuje!!!ten mezerník se zas přilepí tam kde před tím a nedovolí spodním loučkám k sobě!!!dva do boční dolů(netahá se to po díle)dva do horní kousek za ouško,víc času vám zabere hledění na tv reklamy než nabouchat mezerníky!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33770
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745)
že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu
Nekočujem, ale zasadne na bočné latky umiestňujem po jednodm medzerníku, jeden dávam na pravú stranu-reverz, druhý na rubovú stranu vždy do stredu nočnej latky, toto umiestnenie medzerníkov mi zabezpečí voľné vkladanie rámika na hociktoré miesto úľa anikda nemusí kontrolovať, kde tie medzer. mám. Medzerník dávam do stredu bočnej latky, používam upravený térový klinec s priemerom hlavičky 8-9mm, bez úpravy- plochou alebo sformovanou do pologuľata.
Prečo do stredu bočnej latky? Preto, že klinec mi poslúži na zakvačenie odviečkovaného plásta na plechové lemovanie siete koša (tangenciálny medomet), plást vždy zaujme zvislú polohu na sieti.
Včelári s hofmanovými rámikmi s plieckami tí starosti nemajú. je ich nemám aj z dôvodu na náročnú výrobu a k tomu sú drahšie. Je zaujímavé, že kočujúci včelár uznal výhodu kompaktných rámikov, ale na druhej strane s nimi nemá dobrú skúsenosť, pretože včely ich tak silno spoja propolisom, že mu robí problém ich dostať od seba, čo npr. pri medzerníku z térového klinca sa nevyskytuje.
Nakoniec môžem dodať, že ak niekto raz začne používať nejaký spôsom pre udržanie minimálnej rozteče rámikov, už sa ho nedokáže zbaviť. Zvyk je, železná košeľa.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33768
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.202.44.205) --- 28. 1. 2009
Re: Jak souše zbavit vosku? (56) (9299) (9310) (33752)
Koukněte sem
http://www.youtube.com/watch?v=9B31PT5fBPM&feature=related
-----------------------------------------------
caloň (94.125.216.7) --- 27. 1. 2009
Jak souše zbavit vosku? (56) (9299) (9310)
Vážení přátelé mám dotaz ezistuje nějaký přístroj kde bych vložil třeba 5 rámků starých souší a vlivem páry by se rospustil vosk tak,že bych vytáhl rámky čisté zbavené vosku dezinfikované a hlavně vydrátkované zbývá už jen zatavit novou mezistěnu.Kdo ví poradí děkuji Caloň
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33767
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33757) (33764) (33765)
> Rámek jak se položí je mimo zimu přirozeně okamžitě zase přitmelen, protože > kromě úplně nového úlu je v drážce vždy nějaká vrstva propolisu. Jestli tím > ale myslíš to, že přilepení propolisem udží rámek na místě, když má volno k > pohybu, tak to neudrží. Stačí projet se včelami přes trochu šikmější svah a > propolis, protože je za úlové teploty tvárny, rámek pustí a ten se posune. > > R. Polášek >
Veda jde udelat ze vseho :-) Nekteri kocovnici ani nezaviraji uly (cesna) a valej dal :-))
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33766
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33757) (33764)
Rámek jak se položí je mimo zimu přirozeně okamžitě zase přitmelen, protože kromě úplně nového úlu je v drážce vždy nějaká vrstva propolisu. Jestli tím ale myslíš to, že přilepení propolisem udží rámek na místě, když má volno k pohybu, tak to neudrží. Stačí projet se včelami přes trochu šikmější svah a propolis, protože je za úlové teploty tvárny, rámek pustí a ten se posune.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, January 28, 2009 11:45 AM Subject: Re: mezerníky
položím ti otázku když na druhý den jdeš do stejného včelstva lze snadno bez rozpěráku rámek vyndat nebo je přitmelen
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: mezerníky > Datum: 28.1.2009 06:52:37 > ---------------------------------------- > Když je tady dotaz na mezerníky, chtěl jsem se zeptat. Kdo má mezerníky > natlučené jen na jedné straně rámků, tak při jejich vkládání do nastavků > nakonec zůstane na jedné straně v nastavku centimetrová mezera ničím > nejištěná proti posunu rámků při převážení včelstev. Já jsem se chtěl > zeptat, jak toto kdo řeší. Jestli tam máte uvnitř nastavku natlučeny > centimetrové špalíčky, které ten distanc vymezují, ale na druhé straně > ztěžují vkládání a vyjímání posledního rámku nebo se tam pro převážení > včelstev vkládá do té poslední mezery latička, která du distanc drží nebo > jestli to necháváte tak a spoléháte při převážení na zatmelení louček rámku > v drážce. Mně se totiž už párkrát stalo, že při převážení včelstev se > poslední rámek do té centimetrové mezery posunul, případně ještě s dalším > rámkem, v rámci tolerance rozměrů se třeba ten poslední rámek propadl nebo > jinak dělal v převáženém včelstvu neplechu. Momentálně směřuji k zaplnění té > mezery latičkou o délce horní loučky a šířce centimetr, ale zase je to další > kousek dřeva na nastavek navíc, který jinak překáží nebo se ztrácí nebo > ničí. > Děkuji. > > R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33765
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33757)
položím ti otázku když na druhý den jdeš do stejného včelstva lze snadno bez rozpěráku rámek vyndat nebo je přitmelen
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: mezerníky > Datum: 28.1.2009 06:52:37 > ---------------------------------------- > Když je tady dotaz na mezerníky, chtěl jsem se zeptat. Kdo má mezerníky > natlučené jen na jedné straně rámků, tak při jejich vkládání do nastavků > nakonec zůstane na jedné straně v nastavku centimetrová mezera ničím > nejištěná proti posunu rámků při převážení včelstev. Já jsem se chtěl > zeptat, jak toto kdo řeší. Jestli tam máte uvnitř nastavku natlučeny > centimetrové špalíčky, které ten distanc vymezují, ale na druhé straně > ztěžují vkládání a vyjímání posledního rámku nebo se tam pro převážení > včelstev vkládá do té poslední mezery latička, která du distanc drží nebo > jestli to necháváte tak a spoléháte při převážení na zatmelení louček rámku > v drážce. Mně se totiž už párkrát stalo, že při převážení včelstev se > poslední rámek do té centimetrové mezery posunul, případně ještě s dalším > rámkem, v rámci tolerance rozměrů se třeba ten poslední rámek propadl nebo > jinak dělal v převáženém včelstvu neplechu. Momentálně směřuji k zaplnění té > mezery latičkou o délce horní loučky a šířce centimetr, ale zase je to další > kousek dřeva na nastavek navíc, který jinak překáží nebo se ztrácí nebo > ničí. > Děkuji. > > R. Polášek > > ----- Original Message ----- > From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM > Subject: mezerníky > > > > Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi > > ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky > > řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na > > mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí > > a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k > > ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži > > posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá > > rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ? > > > > Díky Jiří > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33764
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezern?ky (33745) (33751) (33754)
Použil jse i papíráky NEBO HŘEBÍKY NA PŘÍBÍJENÍ RÁKOSU
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: mezern?ky > Datum: 27.1.2009 22:52:42 > ---------------------------------------- > Já jsem dělal pár rámků s mezerníky z obrácených trhacích nýtů a funguje to > taky. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33763
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re:Jak soue zbavit vosku? (56) (9299) (9310) (33752)
Prohlídni si tady minulý měsíc > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: calo? <calons/=/seznam.cz> > Předmět: Jak soue zbavit vosku? > Datum: 27.1.2009 22:28:15 > ---------------------------------------- > Vážení přátelé mám dotaz ezistuje nějaký přístroj kde bych vložil třeba 5 > rámků starých souší a vlivem páry by se rospustil vosk tak,že bych vytáhl > rámky čisté zbavené vosku dezinfikované a hlavně vydrátkované zbývá už jen > zatavit novou mezistěnu.Kdo ví poradí děkuji Caloň > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33762
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745) (33751)
Jistě že to jde Dříve byly mezerníky dřevěné a občas praskl a ničemu to nevadilo
pEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com> > Předmět: Re: mezerníky > Datum: 27.1.2009 21:43:57 > ---------------------------------------- > > > Nezkoušeli jste někdo nahradit mezeníky hřebíčkem zatlučeným do > požadované výšky? Mám takové nutkání to zkusit, ale abych si zbytečně > nenaběhl .... > > > > petr j. > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33761
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky
Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem na čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční loučky jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo rámek ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo druhý rámek a rámky se srazí.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, January 28, 2009 7:54 AM Subject: RE: mezerníky
S úly bez mezerníků bude obtížné kočování. Pokud se mezerníky používají (skoro každý), je třeba je umísťovat pouze na boční loučky, aby při vyjímání plástů z úlu netrhaly dílo. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM To: Včelařský mailing list Subject: mezerníky
Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
Díky Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33760
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 28. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598) (33606) (33722) (33728) (33734)
Dobrý den
je to trochu mimo, ale jednou jsem vytacel med pravdepodobne z vrb a jiv (plus
asi pampeliska) a byl moz dobry, sam se pastoval a byl jemne konzistence.
Honza
První vytáčení po odkvětu třešní, durancií. Potom kvetou akáty atd. Nejdříve co se mi podařilo vytáčet bylo už 4. 5. 03.Když docházím k úlům a vůně medu se šíří, tak toho je třeba využít. Každý se zaměřujeme na něco jiného a v jiných podmínkách, tím je každý med jiný. Tento je pořád jako máslo. Na lesní nečekám, včely zajistím včas, abych se mohl věnovat dalšímu např. průzkumu a vývoji.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33759
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 28. 1. 2009
RE: mezerníky (33745)
S úly bez mezerníků bude obtížné kočování. Pokud se mezerníky používají (skoro každý), je třeba je umísťovat pouze na boční loučky, aby při vyjímání plástů z úlu netrhaly dílo. Pepa
-----Original Message----- From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM To: Včelařský mailing list Subject: mezerníky
Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
Díky Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33758
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745)
Když je tady dotaz na mezerníky, chtěl jsem se zeptat. Kdo má mezerníky natlučené jen na jedné straně rámků, tak při jejich vkládání do nastavků nakonec zůstane na jedné straně v nastavku centimetrová mezera ničím nejištěná proti posunu rámků při převážení včelstev. Já jsem se chtěl zeptat, jak toto kdo řeší. Jestli tam máte uvnitř nastavku natlučeny centimetrové špalíčky, které ten distanc vymezují, ale na druhé straně ztěžují vkládání a vyjímání posledního rámku nebo se tam pro převážení včelstev vkládá do té poslední mezery latička, která du distanc drží nebo jestli to necháváte tak a spoléháte při převážení na zatmelení louček rámku v drážce. Mně se totiž už párkrát stalo, že při převážení včelstev se poslední rámek do té centimetrové mezery posunul, případně ještě s dalším rámkem, v rámci tolerance rozměrů se třeba ten poslední rámek propadl nebo jinak dělal v převáženém včelstvu neplechu. Momentálně směřuji k zaplnění té mezery latičkou o délce horní loučky a šířce centimetr, ale zase je to další kousek dřeva na nastavek navíc, který jinak překáží nebo se ztrácí nebo ničí. Děkuji.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM Subject: mezerníky
> Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi > ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky > řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na > mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí > a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k > ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži > posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá > rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ? > > Díky Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33757
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 28. 1. 2009
Re: mezerníky (33745)
Mezerníky jsou nezbytné v úlech se zadním přístupem. V úlech s vrchním přístupem jsou nejjednodušší řešení pro převážení včelstev, a taky při přenášení a převážení plných plástů zamezi nalepení plástů na sebe, poškození zavíčkování a vytékání medu, ve včelstvu ještě k tomu navíc rozrušení včel a pomačkání včel a matky.. V nastavkových úlech na stálém stanovišti si dovedu představit včelaření bez mezerníků, ruční rozmístění rámků v nastavku by měl včelař dostat rychle do oka a při přenášení na kratší vzdálenosti k medometu stačí dávat trochu pozor. Pokud by bylo mimořádně třeba takový úl i se včelami přemístit, musely by se do jednotlivých nastavků umístit před převozem nějaké jednorázové hřebeny. Jinak mezerníky při některých rychlých způsobech odvíčkovávání plástů zpomalují a ztěžují toto odvíčkování. Co se týká konstrukce mezerníků včetně jejich umístění na rámku, je to třeba dělat tak, aby udržely distanc mezi rámky i při rozhoupání rámku nebo i při nějakém rozjetí tvaru rámků a tím vzniklých nepřesnostech. Dělat mezerníky jen natlučeným hřebíčkem je proto nouzové řešení, stačí když se rámek jenom trochu rozhoupe a hlavička hřebíku se ocitne mimo další rámek a ty se potom nalepí na sebe. Zase naopak masivní spolehlivé řešení byly dříve mezerníky dělané z plechu, ty byly kolikrát kombinované i s tvarem L pro vyztužení spojů rámků, dneska by se docela dobře uplatnily jako zpevnění u velkých rámků třeba Langstroth Jumbo. Za masivní řešení mezerníků se dají považovat i Hofmanovy rámky. Je docela možné, že kvůli překážení při odvíčkovávání budou za nějaké roky mezerníky považovány za stejný přežitek jako jsou dnes považovány zadováky.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM Subject: mezerníky
> Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi > ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky > řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na > mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí > a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k > ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži > posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá > rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ? > > Díky Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33756
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 27. 1. 2009
RE: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747) (33749)
Kupoval jsem je minulý rok koncem února přímo na adrese:
Joachim Weiland Werkzeugbau GmbH & Co. KG Zimmermannsgasse 2 15366 Hoppegarten info/=/nassenheider.com www.nassenheider.com
Jeden stál tehdy 3,20 EUR (bez 19% DPH)
Podívej se do aktuálního ceníku, objednej přes internet, pošlou ti fakturu, po zaplacení je máš do týdne doma. Nezapomeň na náhradní odparné destičky.
Kyselinu 85% jsem kupoval na www.eurosarm.cz. 28 Kč/kg Minimální množství 55 kg Na PE soudek je záloha 250 Kč
Třeštík
> > Odpařovače kyseliny mravenčí i s návodem na použití prodává včelařský > obchod > Brno, Koliště 25, tel. 545 574 965. Jeden odpařovač stojí asi 150,- Kč. > Objednávky chtějí pouze telefonicky. Přišly mi do druhého dne. > Zdravím HaF > > > ----- Original Message ----- > From: " přítel Přemek" <"mek.p."/=/email.cz> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Tuesday, January 27, 2009 6:23 PM > Subject: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor > > > > Dobrý den. > > Potřeboval bych poradit jak léčit kyselinou mravenčí a jakým způsobem > > kyselinu aplikovat do včelstva. To, co jsem zatím přečetl, bylo jen o > tom, > > že tento způsob zabírá a je dobrý a včelstvu pomáhá. Potřeboval bych > > vědět, > > ve kterém měsíci je tento způsob nejlepší, ale hlavně jakým postupem a > na > > co kyselinu mravenčí aplikovat. Slyšel jsem o tzv. odpařovačích,ale > zatím > > jsem na ně ještě nenarazil. > > Děkuji za kladné vyřízení s pozdravem přítel Přemek. > > > > > > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3804 > > (20090127) __________ > > > > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security. > > > > http://www.eset.cz > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33750
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor (33747)
Odpařovače kyseliny mravenčí i s návodem na použití prodává včelařský obchod Brno, Koliště 25, tel. 545 574 965. Jeden odpařovač stojí asi 150,- Kč. Objednávky chtějí pouze telefonicky. Přišly mi do druhého dne. Zdravím HaF
----- Original Message ----- From: " přítel Přemek" <"mek.p."/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, January 27, 2009 6:23 PM Subject: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor
> Dobrý den. > Potřeboval bych poradit jak léčit kyselinou mravenčí a jakým způsobem > kyselinu aplikovat do včelstva. To, co jsem zatím přečetl, bylo jen o tom, > že tento způsob zabírá a je dobrý a včelstvu pomáhá. Potřeboval bych > vědět, > ve kterém měsíci je tento způsob nejlepší, ale hlavně jakým postupem a na > co kyselinu mravenčí aplikovat. Slyšel jsem o tzv. odpařovačích,ale zatím > jsem na ně ještě nenarazil. > Děkuji za kladné vyřízení s pozdravem přítel Přemek. > > > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3804 > (20090127) __________ > > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security. > > http://www.eset.cz > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33749
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738) (33739) (33740) (33742) (33743)
Pepan:
Tak jak čtu tvůj příspěvek tak mám dojem , že nemáš tušení co to označení F1 znamená A pokud ty vigorky které chceš rozmnožovat nejsou inseminované o čemž pochybuji
---
Píše že má tři ins. od Čermáka ( a ten žádné jiné skoro neprodává) a F1 od jiných chovatelů.
Podle mě není nad dobré matky. A Vigorky podle mě k nim patří. Ale problém je, jak to srovnávat. To znamená posuzovat alespoň deset matek z každého chovu po mnoho let.
Takže to může tak někdo, kdo má nad padesát, stovku včelstev.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33748
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- přítel Přemek (88.103.195.161) --- 27. 1. 2009
postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor
Dobrý den.
Potřeboval bych poradit jak léčit kyselinou mravenčí a jakým způsobem kyselinu aplikovat do včelstva. To, co jsem zatím přečetl, bylo jen o tom, že tento způsob zabírá a je dobrý a včelstvu pomáhá. Potřeboval bych vědět, ve kterém měsíci je tento způsob nejlepší, ale hlavně jakým postupem a na co kyselinu mravenčí aplikovat. Slyšel jsem o tzv. odpařovačích,ale zatím jsem na ně ještě nenarazil.
Děkuji za kladné vyřízení s pozdravem přítel Přemek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33747
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re:mezern?ky (33745)
Používám mezerníky již jen na horních loučkách Na spodních měly smysl jen u zadováků a u nástavků jsou pak jen na obtíž
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan> > Předmět: mezern?ky > Datum: 27.1.2009 17:53:46 > ---------------------------------------- > Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi > ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky > řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na > mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí > a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k > ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži > posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá > rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ? > > Díky Jiří > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33746
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 27. 1. 2009
mezerníky
Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
Díky Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33745
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 27. 1. 2009
Re: varoáza (33741)
Najdi si pokud chceš vědět o roztoči a dalších chorobách o kterých ani nemáž zdáni webové stránky, které by měl studovat i pokročilý včelař, aby jsme neumírali hloupí a to : "http://www.sweb.cz/jjvcela/soubory/vcely12.html " Jsou vhodné jak textem tak i neskutečným vyobrazením jednotlivých nemocí. Pokud mužete předejte toto i jiným včelařům. Díky. Felix
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33744
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738) (33739) (33740) (33742)
Tak jak čtu tvůj příspěvek tak mám dojem , že nemáš tušení co to označení F1 znamená A pokud ty vigorky které chceš rozmnožovat nejsou inseminované o čemž pochybuji tak již to nebudou vigorky ale parchanti bíh ví čeho To bys musel mít zajištěno aby všichni včelaři měli v okolí též inseminované Vigorky a nikde žádné divoké včelstvo Ono experimentováním s různými liniemi můžeš tak akorát dosáhnout útočných včelstev a jiných negativ Včelstvo to není jabloň kterou když vysadíš do zahrady tak bude mít 100 let stejné ovoce . U včel po prvním vyrojení máš již úplně jiné včelstvo s jinými vlastnosti. Jestli chceš dosahovat vysokých výnosů nebo jiných vlastností u včelstev tak musíš postupovat úplně jinak Musíš se stávajících včelstev vybrat ty které požaduješ a od nich vychovat matky a také co největší počet trubců kteří svými geny zaplní celé okolí a tímto způsobem ti to okolí zase zpětně po nekoloka letech oplodní tvoje vybírané matky Tím dosáhneš ustálení chovu a jeho požadovaných vlastností Ale jakmile do chovu dovezeš novou matku tak celý tento proces začíná nanovo Šlechtění včel je mnohem složitější proces než si mnozí z vás myslí to snadněji vyšlechtíte ze semen kvalitní jabloň než včely A těch nabízených F1 mám velké pochybnost pokud se jejich cena pohybuje nízko schéma křížení F1 matka jedné linie = A Otec druhé linie = B A x B = F1Týká se to jen 1 generace po křížení Dále jde postupovat tak že F1 překřížíme jen původním otcem B a výsledkem je pak F2 Materiál v 1 generací po křížení má standrtní vlastnosti které se v dalších generacích rychle ztrácejí vystupují do popředí negativa
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: vigor > Datum: 27.1.2009 10:39:15 > ---------------------------------------- > Mám 3 inseminováné Vigorky od Čermáka ze stanice Petrušov.Tak v letošním > roce je rozmnožím do všech včelstev.Také mám několik F1 Vigor od chovatelů > co je inzeruji v časpoise včelařství.Ale zatím to nemůžu hodnotit.Letos > jdou do první produkční sezony.Jsem na ně fakt zvědavej,jsem zvědavej jak > odstojí v drsních podmínkách Šumavy.Včelařím v oblasti kde není žádná > řepka,pouze louky a lesy.Zatím jsem tady množil Singerky a Havlínky a byl > jsem vcelku spokojen. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33743
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (81.90.173.228) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738) (33739) (33740)
Mám 3 inseminováné Vigorky od Čermáka ze stanice Petrušov.Tak v letošním roce je rozmnožím do všech včelstev.Také mám několik F1 Vigor od chovatelů co je inzeruji v časpoise včelařství.Ale zatím to nemůžu hodnotit.Letos jdou do první produkční sezony.Jsem na ně fakt zvědavej,jsem zvědavej jak odstojí v drsních podmínkách Šumavy.Včelařím v oblasti kde není žádná řepka,pouze louky a lesy.Zatím jsem tady množil Singerky a Havlínky a byl jsem vcelku spokojen.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33742
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738) (33739)
Pokud vím, psalo se před půl rokem nebo rokem, že příměs karpatské včely Vučko měla vylepšit sběrové schopnosti včely na medovici oproti klasické kraňce, která medovici dost opomíjí, protože v místech vzniku kraněk - horské alpské svahy s hodně loukami a málo lesy je medovice málo. Dalším efektem potom měla být v průměru vyšší živost této včely a menší mírnost a snad i trochu větší tmelení.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, January 27, 2009 8:32 AM Subject: Re: vigor
Já s tebou souhlasím Vlastně již jen proto, že o kmenu můžeme hovořit je v případě , že máme insiminované matky nebo matky v první generaci od nich Jejich každá další Generace s volného páření jsou kříženci neustálených vlastností
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pepa <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: vigor > Datum: 27.1.2009 08:20:33 > ---------------------------------------- > Vigor je jako každá jiná kvalitní kraňská včela. Dělal jsem je hodně v > minulostí. Vigor je pokračování karpatské kraňky Vučko. Ing. Čermák při > šlechtění udělal hodně, ale hlavně je této včele věnována až příliš velká > publicita. Už vidím jak někteří se čertite a nebudete souhlasit . > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33740
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 27. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713) (33737) (33738)
Já s tebou souhlasím Vlastně již jen proto, že o kmenu můžeme hovořit je v případě , že máme insiminované matky nebo matky v první generaci od nich Jejich každá další Generace s volného páření jsou kříženci neustálených vlastností
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pepa <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: vigor > Datum: 27.1.2009 08:20:33 > ---------------------------------------- > Vigor je jako každá jiná kvalitní kraňská včela. Dělal jsem je hodně v > minulostí. Vigor je pokračování karpatské kraňky Vučko. Ing. Čermák při > šlechtění udělal hodně, ale hlavně je této včele věnována až příliš velká > publicita. Už vidím jak někteří se čertite a nebudete souhlasit . > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33739
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim (89.176.129.198) --- 26. 1. 2009
Re: vigor (33708) (33712) (33713)
Zdravím,
taky se s dovolením připojím do diskuze. Charakteristiku jsem také našel na netu, když jsem procházel včelařské weby. A musím uznat, že díky propagaci na netu to u mě laika vyvolalo pocit, že jsou "Vigorky" něco závratného ;-). No ale vzhledem k tomu, že nepatřím mezi nejdůvěřivější, zajímal by mě spíše názor někoho, kdo je chová a je schopen jejich výhody a nevýhody objektivně posoudit.
Díky Radim
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33737
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- sršeň (88.146.207.2) --- 26. 1. 2009
med
Já zase vytáčel med z chrpy,kvetla 2 měsíce,taky dobrota a jen z borůvčí taky tak,jednou po vyorání brambor, někdy před 10lety kvetla ohnice až do 23 prosince,vytáčel jsem ji na jaře.
Čím víc nástavků,tím víc zamordovaných včel,nalepeného propolisu,netěsnoty a motýlice.Přikryjete dole síto na podzim a co je při čistění a odběru vzorků, motýlice pod podložkou.Netěsnota zbytečně upracovává i vlétě včelstvo.K rozvoji plodu potřebují vlhko a teplo,když to uniká ven a do vyšších pater, spotřebují svoji aktivitu zbytečně.Vždy musí být prostor úměrný k síle včelstva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33736
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598) (33606) (33722) (33728)
On Monday 26 of January 2009 19:13:35 Vojtěch wrote:
> panenského díla. Jedno takové včelstvo je na webu. Potom mám med jiný než > zdejší včelaři, a lidi už chtějí ten jarní. Prodával jsem po 130Kč. Snad se
Dobry den,
je to trochu mimo, ale jednou jsem vytacel med pravdepodobne z vrb a jiv (plus asi pampeliska) a byl moz dobry, sam se pastoval a byl jemne konzistence.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33734
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: propolis (33730)
Ahoj, nejjednodussi je od kvetna do cervence dat pod strupek propolisovou sit, pred lecenim vyjmout a v zime v mrazu vydrobit na vetsi kus igelitu.. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: buta <buta88/=/seznam.cz> > Předmět: propolis > Datum: 26.1.2009 19:37:39 > ---------------------------------------- > Zkušený včelaři, prosím, můžeš mi popsat postup při sběru propolisu > určenému k dalšímu zpracování? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33732
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598) (33606) (33722)
Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do
> nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní
> nasazují medníky a my už vytáčíme. zimujete na medu??
Diky
T.H.
Několik let trvalo než jsem na tuto metodu přišel,a byl na tom stejně jako ostatní. Hlavní vytáčení je v květnu. To znamená brzy včely v síle.Jak to nestihnu, je to bída. Nepoužívám mřížku, med blokován plodem zůstává. Zásoby doplním do 20 kg a ještě si dost donesou včetně pylu a už nemusím do nich sahat. Mají čas se připravit na příští rok. Potom mám jistotu pro případ pozdějšího špatného počasí. Silná včelstva umožňují vytáčet z panenského díla. Jedno takové včelstvo je na webu. Potom mám med jiný než zdejší včelaři, a lidi už chtějí ten jarní. Prodával jsem po 130Kč. Snad se mi to letos zase podaří a jaro nezklame.Zatím to pokaždé vyšlo.Maximální průměr jsem dosáhl jen 65 kg.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33728
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 1. 2009
Otázka pre skúsených
Asi pred 8rokmi v Bratislave na spoločnej včelárskej výstave, jedna česká firma predstavila slnečné tavidlo (voskopka), ktoré malo miesto dvojskla nad tanierom s plástom-ami trochu matnú umelú hmotu (názov napoznám) a predvádzajúci tvrdil o novote ako dobrom spôsobe dostať vosk z plásta.
Prosím majiteľa tohoto tavidla, o vlastných skúseností ako sú: výťažnosť, doba tavenia, stačí jedna tabuľa umelej hmoty alebo dve, tak ako u skla. Prosím o názov plastových tabúľ.
Ďakujem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33727
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: r?mky (33698) (33699)
> Zkusil jsem oboje a mezerníky bych nechal tam kam patří. Do zadováků. > Je to spojené ještě s vhodnou konstrukcí rámků. Nejlepší práce je s > čepovanými, pokud si dá člověk práci. To se pak nemusí bát za to vzít. > > Karel >
Souhlas, radost z nich mi kazi jen propolis :-( Da to vic prace ho ocistit na stykovych plochach bocnich loucek. Proste nic neni ideal a tak je otazka co je lepsi :-)) Jeste loni jsem psal, ze jedine Hoffman, nazor s poctem ramku trochu menim a vic to testuju :-)
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33725
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: (33637) (33648) (33650)
Krouceni drevenych nastavku obvzlast z jednoho kusu prkna je troufam si tvrdit dost normalni. Kdyz si ale predstavite nastavek ktery je zatizen cca 15kg vcel,zasob, ramecku tak se to vetsinou srovna. Vetsi problem vidim v tom kdyz jednotlive strany se sesychaji rozdilne :-( Ale aspon videj co se deje venku :-)
T.H
> Nadstavky sú vysoké 195mm, vyzerá to, že jednotlivé diely sú z jedného > kusa, stolár to robil spôsobom viď príručka "Čermák ku optimálu". Povrchovo > boli zvonku upravené dvojitým náterom tekutým voskom "OSMO COLOR". Vyzerá, > že to bude tou rôznorodosťou dreva, lebo prvý na dne sedí v poriadku. Včera > som tam bol pozrieť zas, a otec - starý včelár so 45-ročnou praxou sa > vyjadril, že to nebude až tak kritické. No skúšobný prechod od klasiky k > novému spoznáme až na jar. > Miro > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33724
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l? (33554) (33569) (33576) (33577) (33598) (33605) (33697) (33703) (33705) (33709) (33718)
hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde > chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u nás) > je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím > okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v
Z dřívějška si pamatuji, že zemědělci sklidili pšenici a potom to strniště klidně nechali do jara. Podpůrná srpnová a zářijová snůška z kvetoucích plevelů bohatě pokryla spotřebu včelstev a ještě něco zbylo. Dneska na těchto stanovištích v srpnu a září medují kvetoucí rostliny z vlhčích luk, příkopů a krajů lesa, potom hodně různé ostružiní ale taky, řekl bych, že běžně více než polovinou medovice z smíšených lesů. Buňky medných zásob přinesených v té době v světlejších plástech bývají občas zaplněny znatelně tmavším medem. Takže u mně jsou tyto snůšky dost často medovicové.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, January 26, 2009 9:51 AM Subject: Re: Jak? ?l?
> >Tak tady máš můj postup.......pokud je snůška tak přece nekrmíš Krmit se > musí podle stavu místní vegetace a ne podle kalendáře....< Pepan > ---------------------------------------------------------- > Zde se plně uplatňuje výměna názorů na základě rozdílných pohledů ze "svého > hlediska" na způsob vedení včelstev i na rozdílné podmínky oblastí, kde > chováme včely. Ale paušálně vzato, snůška po polovině srpna (alespoň u nás) > je snůškou pouze doplňkovou a výhradně z kvetoucích rostlin. Proto musím > okamžitě po podletním vytočení medu a to se děje v tomto období (nikoli v > červenci), nasadit krmítka (a gabony)abych stihl doplnění zimních zásob do > období poklesu teplot, které se u nás dostavuje celkem pravidelně kolem 20 > září. Krmím roztokem cukru krystalu (co řetězce prodávají) připraveným za > pomoci kalového čerpadla v sudu do krmítka publikovaného v časopise > Včelařství tuším v roce 2006. Protože vosk vyvařuji v těsné blízkosti > včelnice, musím se zpracováním vosku počkat na dobu až poklesne letová > aktivita včel tedy koncem října. Včely mám raději v úlech než v horkém > vosku. > Jak vidíš příteli, máme různé pohledy na jednu věc. Tyto pohledy jsou > podmíněny růzností vnějších podmínek i podmínek, které jsme si v našem > včelařském provozu sami vytvořili. Teprve výměna názorů a zkušeností nás > posouvá dále. > JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33723
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78514 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33723 do č. 33783)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu