Včelařská konference

Možná. V 10 centimetrů silném polystyrenu. Pokud nezahyne na špatné větrání
a nadměrnou vlhkost a plísně. Nebo v nějakém speciálu. Nebo pokud bude tak
teplá zima jako před dvěma roky.
Ale na 5 - 7 rámcích 39x24, pokud jsou v srpnu plně obsazeny, přežije v
prknech téměř jakoukoliv zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 7:33 PM
Subject: zimování rezervních matek


> Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči
> 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v
> produkčních včelstvech.

Vzhledem k "úspěšnému" blbnutí německých zelených ideologistů, co se týká
větrníků a odmítání atomové energie a určitě i dalších věcí bych se nedivil,
kdyby lidi podobného světového názoru ovládli i německý svaz včelařů. To
jsou věci, za které bude Německo a díky průniku těchto lidí do byrokracie EU
celá Evropa včetně nás jednou tvrdě platit a že by se nějak měnil kurs to
zatím vidět není.

R. Polášek

Na očka zatím názor nemám. Co se týká zasíťovaného dna, to podle mně na
podzim a v zimě sjednocuje režim v úlech na studený a větraný. Pokud je
totiž zespoda v úlu otevřené síto, je v pozdním podzimu a v zimě víceméně
jedno, jestli jednotlivé nastavky jsou uteplené nebo jednostěnné, je jedno,
jestli nastavek se trochu kroutí a tím trochu netěsní nebo je jedno, jak je
uteplený strůpek. Teplotu a větrání od vlhkosti víceméně určuje to síto. V
rámci jednoho včelaře se tím odstraní rozdíly mezi včelstvy, pokud nějaký
nastavek je nekvalitně vyrobený a tím netěsný, případně pokud nějaké
včelstvo má sklony k plodování v pozdním podzimu nebo v nějakém bezvýznamném
přechodném zimním oteplení, kdy by bylo následujícími mrazy při výchově
plodu oslabeno. Celkově mezi včelaři se tím odstraní rozdíly v chování
včelstev. Jako vedlejší efekt tím byla zminimalizována diskuze o uteplení
ulů či provedení strůpků v zimě. Naopak potom v předjaří a na jaře, kdy už
včelstva se nedají odradit chladným úlem od plodování, hlavně u slabších a
slabých včelstev náběh plodování a tím jarní rozvoj zpomaluje, u silných
včelstev nemá takový vliv. Zasíťované dno a velké spodní česno podle mně pro
zimování není nijak zvlášť nutné, včely klidně přezimují i v úplně utěsněném
úlu bedničce s česnem velikosti očka. Z dřívějška v zimování v zadovácích si
ale pamatuji různé "excesy" včelstev, pravidelně tak 1 - 2 včelstva z 10 -
20, někdy ale i většina se v lednovém oteplení docela intenzívně rozkladla a
potom, než přišlo skutečně teplé jaro, dostala pořádně na frak kvůli velké
spotřebě zásob i kvůli velké vlhkosti úlů. Něco určitě udělalo to, že tehdy
byly včelstva na jednom stanovišti geneticky mnohem různorodější než dnešní,
asi se v tom hodně projevila i tehdy obvyklá příměs včely italské, ale velký
vliv má i to zasíťované dno. Takže kdyby se nepoužívalo zasíťované dno,
zvýšily by se určitým způsobem počty zimních úhynů a oslabení včelstev o ty
včelstva, která by se v zimě rozplodovala zároveň by ale se zvýšil počet
přeživších včelstev o ty slabé, které by v úle se zasíťovaným dnem nezvládly
předjaří a jaro.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Josef Třeštík" <trestik/=/trestik.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 12:11 PM
Subject: Využívání oček a zasíťovaného dna během celého roku


Dobrý den,



standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech
nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné
zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří
včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a
očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na
používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.



Josef Třeštík

Mám malý dotaz?? To je jen názor, nebo zkušenost z praxe ??
Možná by to chtělo vyzkoušet a ne jen zavrhovat. Ale záleží také na snůškových podmínkách. Tam, kde medují i plaňky v plotu má vysoký rámek výhody o kterých hovoříte. Tam, kde je snůška spíše slabší a nárazová ???....

Na www.vcelarstvi.nazory.cz je fotka zamrzlého skla na úle a je tam po dnech vyznačeno víčkování medu na posledním rámku v úle a datum prvního vytáčení v minulém roce. To je důkaz toho, že silné včelstvo v době snůšky zanese úl do týdne, ale včelař nesmí přidávat nástavky a rušit včely, a celé rozebírat. Odeberu jen zavíčkované rámky, včely to ani nepoznají, a neoslabuji včely odebíráním celých nástavků, protože včelařím a bydlím na severním svahu a musel jsem tomu přizpůsobit i včelaření.
B.V.

>Jestli přendavám polonástavky a nebo převěšuji pár rámků z plodiště je časově jedno.Já jsem viděl včelaře s 500 úly s jedním pomocníkem při medobraní,39x30 na 11 rámků.Nedovedu si představit těch polonástavků,skladovat a převážet a rámků vytáčet.< sršeň
----------------------------------------------------------
Mám malý dotaz?? To je jen názor, nebo zkušenost z praxe ??
Možná by to chtělo vyzkoušet a ne jen zavrhovat. Ale záleží také na snůškových podmínkách. Tam, kde medují i plaňky v plotu má vysoký rámek výhody o kterých hovoříte. Tam, kde je snůška spíše slabší a nárazová ???....
Tak dobrou noc přátelé. Jdu chrnět. JK

On Tuesday 20 of January 2009 20:51:07 Milan Krokavec wrote:
> Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2
> roky.

Mozna mam spatne informace, ale muj truhlar to pocital jako Vy, ale centak z
hora a centak ze spoda byl podle nej cca 1 rok na suseni. Pro mne tak staci.

Honza

600m. Zkoušel jsem také různé míry.Nakonec nejlepší je plodiště na 14 rámků 39x28,podmet 8 cm.Když je snůška zanesou medník i dva po 10 rámkách,vystaví i v podmetu divočinu.Méně rámků,stejný rozměr.Plné rámky váhově po 2,5kg,přenáším po 5-6 v hliníkových přepravkách.Medníky nezvedám,překlápím.V létě ,kdy není jako loni snůška se po prvém vytáčení zuží medník přepážkou.Záleží na včelaři ,který umí vystihnout jaké bude počasí ,sílu včelstva,zda bude snůška,co pokvete,jestli stačí plochu zavíčkovat.To samé se dělá na zimu.Nechá se jen 10 rámků a přepážka.10 května mám vystaveny 3 mezistěny někdy i 4.V březnu podporuji rozkladení tím,že jeden plný zavíčkovaný rámek odvíčkuji a přendám do druhého včelstva k plodu.Cizí chutná lépe.Na této rámkové míře nezůstanou včely bez zásob.Na 39x24 dojdou nahoru a i když mají zásoby stane se, že je nepřenesou.Jestli přendavám polonástavky a nebo převěšuji pár rámků z plodiště je časově jedno.Já jsem viděl včelaře s 500 úly s jedním pomocníkem při medobraní,39x30 na 11 rámků.Nedovedu si představit těch polonástavků,skladovat a převážet a rámků vytáčet.

HI:>Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou.<
..........
Známý český včelař o těchto úlech napsal do Včelařství, že místo medobraní slízává jen smetanu ... místní kolega je má také, má akorát vlastní konstukci a nestěžuje si, má sice o kapku méně včelstev než já, ale funguje mu to, má jich sezonně jen cca 200. Závidím mu tu menší váhu, když je nástavek plný medu. Ale oto musí více šlapat aby to přenosil. Jestli odejdou dříve záda nebo kolena ... ;-)

Priatelia, PSNV-SK organizuje Školu nadstavkového včelárenia, viac informácií na: http://www.n-vcelari.sk/view.php?cisloclanku=2009011301. Určené je ako pre začínajúch včelárov, tiež pre tých, ktorí sa len rozhodujú, ale aj pre skúsenejších, ktorí sa chcú dozvedieť viac o nadstavkovom včelárení a porovnávť technológie včelárenia.

RP:
"Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."

Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech rozšiřovat.
Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17 zbavit.
Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu vyrostly ty vysoké komíny?
Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových měr?

Bežne sa udáva prirodzené sušenie 1cm/rok, t.j. pri 2,5cm cca 2,5 resp. 2 roky. Aby sa potom ďalej nezosychalo. To sa dá pokiaľ nepotrebuje včelár úle hneď, ale uvažuje v budúcnosti o rozširovaní a nakúpi si zásobu, ktoré stačí schnúť.

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké.

Začal jsem včelařit v roce 1975 a čerpal z učených knih. Komentář manželky k výsledkům mého včelaření byl jednoznačný:“ Nebude lepší, když si tu trochu medu radši koupíme?!? Vyjde nám to levněji a budeš mít více času na jiné činnosti.Jenom roje po stromech chytáš.
Zrušil jsem nízké nástavky a koupil ty největší úly co měli v obchodě. Do nízkých dobře nesou slepice.Přestal skladovat nástavky a rámky. Jiní nasazují medníky a my už vytáčíme. Polovic práce a komentář manželky byl: „ Už přestaň vytáčet, protože to nemám kde dávat“. To bylo takové překvapení. Potom se můžu věnovat hlavně obnově díla. Ke svým zvedákům se nebudu vyjadřovat. Nechám to na ostatních, co je využívají.
B.V.

a ty zvedáky jsou pak dalším harampádím které doma zavazí po většinu roku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 18:35:26
> ----------------------------------------
> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

na sítech výhody nevidím. Lépe řečeno nevidím rozdíl mezi uzavřenými a síťovanými dny. Ovšem u oček výhody jsou Již z příchodu jsou vidět různé stavy včelstva aniž se do nich díváte a když se vám síto nebude líbit položíte naň popndekl a do očka špunt

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku
> Datum: 20.1.2009 16:12:37
> ----------------------------------------
>
> Jisté je, že žádná ISO norma na úly není (zatím). Je zde však určitý trend,
> který určují výrobci a autority v tomto oboru. Když se podívám do současných
> nabídek tuzemských výrobců (Kolomý, Nerad, Břinek, Zelený, Sedláček, Jaša) a
> na stránky autorit v tomto oboru (Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol,
> Zubří), všude vidím zasíťovaná dna a očka. Mám se tomuto trendu jako
> začínající včelař bránit? Z mého pohledu se to stává standardem a rád bych
> jej uměl používat.
>
> Josef Třeštík
>
> > trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve
> > všech nástavcích.<
> > .......
> >
> > Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v
> > pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek
> > nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní
> > podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale
> > o
> > jeho modifikacích.
>
>
>
>

slišel jsem že dokonce tojde i na dvou ale nevím jak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimov?n? rezervn?ch matek
> Datum: 20.1.2009 19:34:09
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči
> 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v
> produkčních včelstvech.
>
>
>

Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v produkčních včelstvech.

munuly tyden jsem psala jak je to s dotacem na letosni rok v olomouckem kraji a odpovedeli mi, ze na letosni rok zatim zadna dotace neni ale mozna bude zatim se jeste nevi

Nepřemýšlím, zda úly s očky a se zasíťovaným dne ano, či ne. Když už úly s
očky a zasíťovaným dnem mám (jedná se momentálně o 15 úlů) a nějakým
způsobem je používám, rád bych se poučil ze zkušeností ostatních, zda něco
nedělám špatně. Třeba mi většina starých praktiků po svých zkušenostech
poradí, abych očka ucpal a síto měl po celý rok zakryté. žádné jiné
technologii se apriori nebráním, včetně té vaší a rád bych ji poznal.
J.T.

> trestik:>Mám se tomuto trendu jako
> začínající včelař bránit?<
> ......
> Sám za sebe říkám ano. Neprohlašuji to za autority a ani za výrobce. Mám
> své standardy a svůj úl, rád ho ukazuji a přitom říkám, že to co se dnes
> nabízí jako úl, je moc složité. Doufám, že si můžu dovolit používat svůj
> standard postavený na rámku 39x24 cm. To, že někdo zabředne do otázek
> jestli očko ano nebo ne, dno které vlastně kvůli monitoringu zakryje ...
> Nevím. Snadněji se s méně úlovými závislostmi potom včelaří.

Mne osobně zaujal tento článek:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/zvedaci-zarizeni-nastavku-josefa-volejnik
a
V 80 letech obsluhovat 200 včelstev - něco na té nízkonástavkové technologii
asi bude.
J.T.


> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových
> zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//

Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
______________________________________________________________

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků, pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále učím.

S pozdravem...M. Václavek
//\/\\//

V sezóně nechávám otevřená spodní tři. Je to plodiště. Na zimu otevírám všechny. Zimuji do čtyřech nástavků, takže všechny čtyři.
Tonda

>Očka používat neumím. V prvním roce jsem je nechal všechna otevřená,domníval jsem se, že je to ve vysokých úlech nezbytné. V minulém roce jsem je ponechal otevřená jen u nástavku 1-4. Zdá se mi však, že se matka příliš cpe nahoru (mřížku nepoužívám). Letos chci ponechat otevřená jen spodní dvě očka. Očka každopádně včely používají rády a raději jdou očkem než hlavním česnem (2cm v celé šířce úlu).

trestik:>Mám se tomuto trendu jako
začínající včelař bránit?<
.......
Sám za sebe říkám ano. Neprohlašuji to za autority a ani za výrobce. Mám své standardy a svůj úl, rád ho ukazuji a přitom říkám, že to co se dnes nabízí jako úl, je moc složité. Doufám, že si můžu dovolit používat svůj standard postavený na rámku 39x24 cm. To, že někdo zabředne do otázek jestli očko ano nebo ne, dno které vlastně kvůli monitoringu zakryje ... Nevím. Snadněji se s méně úlovými závislostmi potom včelaří.

> Já osobně v zimě nechávám podložku nad sítem a podle mých zkušeností
> stačí, když je větrací plocha 2-4dm2. Považuji za výhodné když je i vzadu.

Mám vysoká dna a zimuji v 5NN. Podložku pod sítem mám po celou zimu a na
jaře. Odstraňuji ji až v období intenzivního rozvoje. Mám úly volně na
zahradě a ponechat síto otevřené přes zimu mám strach kvůli větru, který se
na volném prostranství různě točí a úly by patrně profukoval. Podložku během
sezóny zakládám jen když monitoruji spad a když ošetřuji kyselinou. Zimuji
takto druhou zimu a zdá se, že jsou produkční včelstva v pohodě.

> Očka jsem kdysi považoval za "povinná" a pracně je dodělával. Dnes si
> myslím, že pro větrání nejsou nutná.

Očka používat neumím. V prvním roce jsem je nechal všechna otevřená,
domníval jsem se, že je to ve vysokých úlech nezbytné. V minulém roce jsem
je ponechal otevřená jen u nástavku 1-4. Zdá se mi však, že se matka příliš
cpe nahoru (mřížku nepoužívám). Letos chci ponechat otevřená jen spodní dvě
očka. Očka každopádně včely používají rády a raději jdou očkem než hlavním
česnem (2cm v celé šířce úlu).

Josef Třeštík

Jisté je, že žádná ISO norma na úly není (zatím). Je zde však určitý trend,
který určují výrobci a autority v tomto oboru. Když se podívám do současných
nabídek tuzemských výrobců (Kolomý, Nerad, Břinek, Zelený, Sedláček, Jaša) a
na stránky autorit v tomto oboru (Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol,
Zubří), všude vidím zasíťovaná dna a očka. Mám se tomuto trendu jako
začínající včelař bránit? Z mého pohledu se to stává standardem a rád bych
jej uměl používat.

Josef Třeštík

> trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve
> všech nástavcích.<
> .......
>
> Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v
> pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek
> nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní
> podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale
> o
> jeho modifikacích.

asi bude záležet na nastavení toho zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 12:44:56
> ----------------------------------------
> Moje zase nadávala na vysoké.
> Tonda
> >To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
>
>
>

trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích.<
........

Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale o jeho modifikacích.

>Z rozsáhlého veřejného dopisu svazu:
Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů po léta kritizoval nedostatečné metody při povolování rostlinných ochranných prostředků, především tzv. neonikotinoidů.<
.......
Politika.

Co je dostatečná a nedostatečná metoda? O jaké ztráty v důsledku čeho jde?

Není je primární a sekundární vliv, ale v podstatě jde o otázku vlivů typu "zástup" a "dav".(až decimální tj. 10 položka v řadě nebo vedle jiného může hrát hlavní úlohu při projevu nějakého zdravotního problému.)

V zástupu může být dlouhodobé používání chemie nejen na polích, ale také ve včelstvech viditelné při ukládání např v půdě nebo u včelařství ve vosku. Stím se jakýkoli svaz jaksi nechce ve skutečnosti propírat, protože ví, že jde o moc tenký led. Potom tu je chemie v pojetí davu. Ano, nejen ve včelařství ale v celém potravinářství se používá dnes chemie ve všech odvětvích současně a jestli je nějaká vůle aby se prozkoumal vliv toho či onoho chemického přípravku, můsí dojít věda. Ovšem ne ta, co takové přípravky vyrábí. Vidím, že stejně jako Dol, má Bayer podobné problémy s uvědomělými včelaři s tím rozdílem, že Dol naši včelaři v nějakém poměru vlastní, takže si za politiku používání svých léčiv, jejich ukládání atd, eventuální úhyny v důsledku jejich použití mohou v podstatě samy. Co kdyby včelaři v Německu měli vlastní podnik na léčiva jako my máme Dol? Myslím si, že by si tak "nevyskakovali" protože by jednali samy o sobě a stěžovali si na svém hrobě. Takže léčiva a zemědělská chemie jsou v podstatě politika.

Exituje nějaký důkaz, že Bayer může za špatné používání chemie? Protože stejně jako balič medu když mu najdou nepovolené léčivo nebo nadlimitní léčivo v medu, tak i Bayer nemůže nést odpovědnost za farmáře, který přípravky špatně aplikuje.(stejně jako u včelaře, který aplikuje léčiva zbytečně) Myslím si, že proto existují pojistky na škody způsobené při výkonu povolání. Nelogické a navozováné davové nenávistné psychózy ohledně určitých léčiv se mi zdají moc pionýrské. Ty zachraňují produkci např. řepky, ale při špatném používání mohou způsobit problémy včelám.

Ing.Třeštík:
standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.
----------
U zasíťovaných den je třeba rozlišovat kdy jde o větrání a kdy o sběr měli.
Někdy lze tyto funkce spojit.
Větrání je důležité, hlavně v zimě. Tam je síto ve dně výhodné, protože jej sníh a led nezacpe.
Chomáč včel v zimě je třeba chránit před intenzívním průvanem. Ale to zajistí dostatečná vzdálenost chomáče od kraje plástů. Takže pokud včely nemusí viset nad síto a jsou uvnitř plástů tak otevřené dno nevadí. (u jednoprostorových úlů 39*24 by to naopak asi mohlo vadit). Já osobně v zimě nechávám podložku nad sítem a podle mých zkušeností stačí, když je větrací plocha 2-4dm2. Považuji za výhodné když je i vzadu.
Očka jsem kdysi považoval za "povinná" a pracně je dodělával. Dnes si myslím, že pro větrání nejsou nutná.
Užitečná ale jsou - pro tvorbu oddělků, podle mě usnadňují včelám přístup do úlu atd.
V podletí umožní "tvarovat" chomáč. Plod potřebuje vzduch a včely drží plod u nich. Já osobně v podletí zavírám hlavně horní, abych udržel včely dole pod zásobama.
Očka a mráz. Docela dobrá regulace, protože při velkém mrazu se očko a plásty za ním ojíní a podstatěn zmenší plochu. Očka a myši - komplikace. Očka a léčení - jak se to pojme. Ucpávání oček které jsme vybavil mřížkou je pracné, kolečka - uzávěry česen zamrzají a včel yje zalepují, jejich otvory jsou malé. Nakonec jsem si je vyráběl sám s průměrem díry 25mm.
S očkem bych si hlavu nelámal, vždycky jdou zacpat.
Očka vyrobená jako drážka na dolní hraně mi umožnila nejlépe sledovat na jaře postup včel. Očka proti širší části hofmanova rámku to naopak neumožňují, zato chrání proti větru. To se říká, já to považuji za nepodstatné.

Osobně si myslím že:
Dobré větrání s možností nějaké regulace (já reguluji podložkou) - ANO!
Očka - to je věc provozní metody a tu si každý musí udělat vlastní, aby mu vyhověla, pro samotné včely nevýznamné.

Moje zase nadávala na vysoké.
Tonda
>To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda

Dobrý den,



standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.



Josef Třeštík

Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů požaduje okamžitou změnu myšlení v zemědělství

Z rozsáhlého veřejného dopisu svazu:
Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů po léta kritizoval nedostatečné metody při povolování rostlinných ochranných prostředků, především tzv. neonikotinoidů.

Svaz se ve svém snažení necítí být osamostatněn. I evropská komise má za cíl redukci pesticidů a finanční podporu ekologického zemědělství.

Problematiku vidíme v extrémně silné lobby agrochemického průmyslu, která je na všech úrovních dobře proorganizovaná.

Pro ekosystém a zemědělství jsou včely nesmírně důležité. Čistě ekonomicky vyjádřeno má jedno včelstvo hodnotu nákladů na nahrazení jednoho vykrmeného prasete nebo celkovou hospodářskou hodnotu dvou prasat pokud k tomu připočítáme ještě medovou snůšku.
K tomu je nutné ještě přičíst celkovou společenskou a ekologickou hodnotu opylování a také léčebnou hodnotu včelích produktů, kterou také nelze podceňovat.

Včely a tím i včelaři se cítí být stále více ohrožení ve své existenci.
Smutným vyvrcholením byly úhyny včelstev v roce 2008, kde oficiální čísla hovoří o 11500 včelstev, my ale vycházíme z neoficiálních čísel, která jsou mnohem vyšší.

Příčinou oněch katastrofálních úhynů byl insekticid Clothianidin firmy Bayer CropScience.

Němečtí včelaři si také hodně slibovali od monitorování včel, projektu financovaného převážně zemědělským průmyslem. Bohužel zde byla výzkumu vlivu pesticidů věnována minimální pozornost.
Firma Bayer CropScience předložila ono monitorování včel dokonce i ve Francii, aby dosáhla povolení prodávat Clothianidin. Francouzské úřady však tyto výsledky monitorování označili za pro povolení nevhodné.

Roztoč varroa je zvládnutelný.
Aby nedošlo k nedorozumění: roztoč varroa je zodpovědný za řadu zimních úhynů včel. Při odborném postupu je ale dobře zvládnutelný.
Názor šířený průmyslem a někdy i výzkumnými instituty, že za úhyny a oslabení včelstev na jaře mohou z největší míry roztoč varroa a sekundární infekce, tento názor profesionální včelaří NESDÍLEJÍ.

V této souvislosti jsme toho názoru, že nosema ceranea nepředstavuje závažné ohrožení včelstev. Je podle našeho mínění absolutně zbytečné vydávat peníze daňových poplatníků na vývoj takových léků.

Svaz profesionálních včelařů uzavírá svoje prohlášení z prosince loňského roku řadou požadavků na zákaz používání neonikotinoidů, především clothianidinu, zodpovědnou diskuzi o používání neonikotinoidů a pesticidů a také na státní podporu kvalifikovaného rozšíření monitoringu včelstev s důrazem na pesticidy.

Celé prohlášení svazu profesionálních včelařů lze stáhnout zde:
http://neu.berufsimker.de/files/DBIB_PosPapier1208_Schrift%20klein.pdf

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
--------
To jsem pochopil ale nevím jak to dělá. Na šířku nebo na výšku. :-)
Podle mě jsou nízké rámky na odvíčkování lepší. Ale ženský mají prý radši vysoké. :-)

Karel

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 10:27:56
> ----------------------------------------
> S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
> vidět jak jak manželka brble.
> -------
> Občas mě udiví, když vidím odvíčkovávat rámky na svislo. Nevím jestli je to
> běžné, ale já je dávám na výšku. Některé odvíčkovače co jsem viděl byly
> kratší       koncipovány na normální polohu rámku.
> A nízké rámky, pokud nemají mezerníky mi jdou lépe než širší. Opřu
> vidličku o horní a pak o dolní loučku a táhnu. Pěkně to vede a pěkně to
> srovná rámek. U 24cm už musím jezdit uprostřed.
> Odvíčkování a konstrukce rámku. Toť problém.
> Viděl jsem dost rámků, kde byly loučky široké právě tak, aby to vyhovovalo
> odvíčkování a ne včelám.
>
> Karel
>
>
>

Jinak řečeno bylo dříve vejce nebo slepice? :-)

Už čtvercový nastavek na 11 rámků 39x24 je ergonometricky nevyvážený,
těžiště na bočních stěnách, kde je třeba takový nastavek držet, zvláště když
je plný medu, je poněkud více vzdálené od těla než je zdrávo. Dost energie
se spotřebuje na balancování při zvedání takového nastavku. Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 9:27 AM
Subject: Re: Jak? ?l?


S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
vidět jak jak manželka brble. a nové nástavky, již na nízké rámky nedělám
Zkusil jsem několik úlů s kombinací dva vysoké dva nízké Pak 1 vysoký a 4
nízké a 6 nízkých KONEČNÝ VÝSLEDEK NÍKÉ RÁMKY =více nástavků to se = více
práce na jednotku výnosu U optimalu argument, o lehčím nástavku neobstojí
jelikož je delší a tím pádem obsah rámku proti adamcově míře nebude tak
odlišný a ta délka se rovná pak i větší námaze pří manipulaci s nástavky neb
je delší páka a tedy i větší zátěž na pátěř.

Pepan

No, nechtěl jsem to nějak podrobněji sepisovat. Nějaké rámky bez plodu by se
daly vybrat z úlu třeba den předem a v klidu přeřezat a umístit do nového
úlu. Potom by se z úlu vybralo pár rámků s plodem, včely otřepaly zpátky do
starého úlu, rámky s plodem bez včel přeřezaly a umístily do nového úlu jako
jádro včelstva. Potom by se už všechny rámky setřepávaly na přeřezané rámky
do nového úlu. Ale s tím rojáčkem a smykem to je možná ještě lepší. Jinak
podle mých zkušeností skládání plástu z hotových kousků bývá někdy dobré dát
pod rámek nějakou podložku, třeba kus sololitu a rámek na ležato na to. Kusy
plástu se potom rozloží dovnitř rámku na podložku a celý rámek v šikmé
poloze i s podložkou se omotá drátkem, tak, aby v něm kusy plástu držely.
Rámek se potom postaví svisle a podložka zpod drátků vytáhne, drátky se
případně utáhnou a rámek vyplněný kusy plástu třeba s plodem je připraven
pro vkládání do včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 9:34 AM
Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku


Při překládání je dobré mít rojáček s smykem a všechny včely napřed do
rojáčku plásty které je nutné vyřezat ty zpracovat a včely pak do již
připraveného nástavku nasypat

Pepan

S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte vidět jak jak manželka brble.
-------
Občas mě udiví, když vidím odvíčkovávat rámky na svislo. Nevím jestli je to běžné, ale já je dávám na výšku. Některé odvíčkovače co jsem viděl byly kratší koncipovány na normální polohu rámku.
A nízké rámky, pokud nemají mezerníky mi jdou lépe než širší. Opřu vidličku o horní a pak o dolní loučku a táhnu. Pěkně to vede a pěkně to srovná rámek. U 24cm už musím jezdit uprostřed.
Odvíčkování a konstrukce rámku. Toť problém.
Viděl jsem dost rámků, kde byly loučky široké právě tak, aby to vyhovovalo odvíčkování a ne včelám.

Karel

29.12.2008 Vcelstvo slabsi,zimuje v 1 a 2 nastavku,3nastavek je bez vcel,ramky ve stredu jsou do pulky vybrany-zbytek je plny zasob.
16.1.2009 Vcely na podlozce ve 4 radcich,vazi 0,93 kg,1 nastavek NN,zustalo 50% zavickovanych zasob,ocko zavrene, podmet 2cm,cesno(dole)pokryte ledem,strop folie+polysteren,dno rovnez uteplene 5cm polysterenem.

9.1.2009 G.P.:Je pozde ted v lednu neco pootacet k severu, protoze nechceme dojit o vcelstvo,ktere potrebuje klid.
17.1.2009 G.P.:Zahynuly z duvodu vlhkosti.Snaha docilit co nejvetsi sily take povazuji za chybu.Proc pokracovalo smerem dozadu?-Melo plod,malo tepla k vodorovnemu presunu.Vybraly co bylo v dosahu-zahucely na nejakou dobu,zcysila se tim teplota a vlhkost a ochlazeni a snizeni teploty v ulu hladem.Byly spatne v podleti usporadane(?????)
17.1.2009 Polasek: Co se tyka vlkosti,vcely ji v zime nijak omezovany nejsou.Vcelstvo klidne prezimuje v uzavreme bedne jen s ockem,to v zime neni zadny problem.(?????)

Bylo chybou zavreni horniho cesna(ocka).Zmenseni prostoru z 3nastavku na 1nastavek melo-mohlo byt vylepsenim,ale posunutim cesna smerem dolu (v soucinnosti s uteplenim dna)vytvorilo zrejme kolaps.Vcelstvo nezahynulo na vlhkost,ale hladem(nemohlo si uzobnout)pro nedostatecnou vlkost v miste odberu ze zasob.
franta.

Při překládání je dobré mít rojáček s smykem a všechny včely napřed do rojáčku plásty které je nutné vyřezat ty zpracovat a včely pak do již připraveného nástavku nasypat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 20.1.2009 06:45:47
> ----------------------------------------
> Optimální čas je tak první polovina května - v době plného květu řepky a v
> době, kdy podle dlouhodobé předpovědi počasí je a nejméně několik dnů ještě
> bude teplé pěkné počasí ve dne i v noci. V té době se včelstva teprve
> rozvíjejí do síly, takže starších včel, které se nejdřív rozzuří, je málo a
> včelstvo si dá, co se týká manipulace, hodně líbit. Zároveň v té době už
> jsou teplé dny, takže plod nějakou dobu bez včel nezachladne, teplé noci,
> takže přemístěné včely v novém úlu při opravách plástů netrpí zimou a
> obvykle velká nabídka nektaru, takže přemístěné včelstvo začne rychle nosit
> nektar a díky tomu a teplým dnům rychle zastavovat mezery a díry v
> přemístěných plástech i vystavovat přidané mezistěny aby do podletí se daly
> přeřezané plásty z jiné míry vyřadit. Jinak ale se dá přemístění do jiné
> rámkové míry dělat klidně i později až do podletí, tam je podmínka, aby po
> přemístění byla snůška nebo včely byly krmeny, aby se překonal šok z toho
> přemístění a aby včely zastavily díry a mezery v plástech. Čím později se
> to dělá, tím je větší nebezpečí, že během této manipulace začnou včely na
> včelaře útočit v desítkách až stovkách rozzuřených včel a hromadně hledat v
> jeho ochraně jakoukoliv mezeru nebo díru, přitom tato činnost se musí
> bezpodmínečně dokončit a úl uzavřít. Znamená to dostat obvykle až desítky
> žihadel a taky že po následující týdny si to včely mohou pamatovat a pak
> budou útočit na každého, kdo se na stanovišti objeví se jen podívat. Závisí
> to ale na mnoha okolnostech, v první řadě na tom, jak jemně včelař se
> včelami zachází, tuto dovednost ale získává včelař obvykle pouze dlouhodobou
> praxí manipulací s jednotlivými rámky, takže čistě nástavkoví včelaři
> obvykle tuto dovednost si myslím nemají, potom jak jsou včelstva šlechtěná
> či nešlechtěná, včelstvo s dcerou od plemenné matky šlechtěné případně navíc
> ještě na mírnost si dá obvykle mnohem více líbit hrubé zacházení než
> včelstvo, kde po generace včelař nechával vychovat matku z plodu matky
> předchozí. V létě to bude záviset taky na počasí, extrémy, příliš horké,
> suché, větrné, dusné nebo naopak chladné počasí znamená divočejší včelstva.
> Zkušený včelař taky registruje první známky toho hromadného rozzuřování a
> ihned ještě zmírní a "zešetrní" práci se včelami, vynechá některé úkony a
> zkrátí práci v tom včelstvu na minimum.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 19, 2009 8:35 PM
> Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
>
>
> Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s
> plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> > Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> > Datum: 17.1.2009 15:45:40
> > ----------------------------------------
> > aha, děkuji za odpovědi.
> > co se rozumí optimálním časem?
> > zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
> >
> >
> >
>
>
>
>

S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte vidět jak jak manželka brble. a nové nástavky, již na nízké rámky nedělám
Zkusil jsem několik úlů s kombinací dva vysoké dva nízké Pak 1 vysoký a 4 nízké a 6 nízkých KONEČNÝ VÝSLEDEK NÍKÉ RÁMKY =více nástavků to se = více práce na jednotku výnosu U optimalu argument, o lehčím nástavku neobstojí jelikož je delší a tím pádem obsah rámku proti adamcově míře nebude tak odlišný a ta délka se rovná pak i větší námaze pří manipulaci s nástavky neb je delší páka a tedy i větší zátěž na pátěř.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 07:57:33
> ----------------------------------------
> Mám opačný názor, když se podívám na obrázky optimálu. Takové úly mi
> připomínají knihu, ve které včelař musí listovat. Na pohled je to
> hezké.Pracnost včelaření a výnos na jedem rámek je v mínusu. S
> jednoduchostí včelaření to nemá nic společného, ale včely snesou všechno.
> Už si vůbec nedovedu představit, že by tak měly včelařit děti, když jim
> stačí na včelaření jeden nástavek. Když se dívám na obálku posledního
> Moderního včelaře na úly, tak to je dobré pro výrobce na výdělek. Tu kopu
> nástavků co tam ukazují zvládnu technikou čtyřma nástavkami a z lepším
> výsledkem, protože neruším včely tolika přidáváním nástavků. Pak se ani
> nedivím, že si včelaři stěžují na bolesti v zádech nebo rojení včel.
> B.V.
>
>
>

Mám opačný názor, když se podívám na obrázky optimálu. Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat. Na pohled je to hezké.Pracnost včelaření a výnos na jedem rámek je v mínusu. S jednoduchostí včelaření to nemá nic společného, ale včely snesou všechno. Už si vůbec nedovedu představit, že by tak měly včelařit děti, když jim stačí na včelaření jeden nástavek. Když se dívám na obálku posledního Moderního včelaře na úly, tak to je dobré pro výrobce na výdělek. Tu kopu nástavků co tam ukazují zvládnu technikou čtyřma nástavkami a z lepším výsledkem, protože neruším včely tolika přidáváním nástavků. Pak se ani nedivím, že si včelaři stěžují na bolesti v zádech nebo rojení včel.
B.V.

Mně se u Optimalu nelíbí jeho čtvercový průřez, je hodně široký a kde je
třeba na omezenou šířku, třeba palety nebo včelína nacpat dané množství úlu,
je to horší. Taky, protože má tu speciální šířku, je přizpůsobení nástavků
jiných rámkových měr při přechodu na jinou rámkovou míru nebo kombinaci a
zkoušení různým měr v jednom nástavkovém úlu obtížnější. Langstroth má
vnitřní šířku nastavku 38 cm, vnější cca 42 stejně jako hodně systémů s
jinými rozměry rámků, tyto se dají potom v jednom úlu a pro jedno včelstvo
kombinovat prakticky bez úpravy, jenom položením nástavků na sebe. Šířka
nástavků 42 je potom docela optimální i pro zavčelení starších včelínů
původně dělaných pro zadováky 39x24 na teplou stavbu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lux" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 19, 2009 10:16 PM
Subject: Re: Jaký úl?


> Optimal je česká verze Langstrothu,která zohlednila těžko řešitelný
problem
> převodu palcových / originálních / rozměrů na evropské cm. Při pouhém
> převodu vycházejí míry na mm a to se jeví při dřevěné kostrukci jako
> zbytecné. Druhý důvod je i to ,že konstrukter Optimalu Ing.Čermák nezištně
> zvřejnil plány na stavbu úlu na internetu.Další argumenty si můžeš přečíst
> na http://www.optimalklub.cz/

Optimální čas je tak první polovina května - v době plného květu řepky a v
době, kdy podle dlouhodobé předpovědi počasí je a nejméně několik dnů ještě
bude teplé pěkné počasí ve dne i v noci. V té době se včelstva teprve
rozvíjejí do síly, takže starších včel, které se nejdřív rozzuří, je málo a
včelstvo si dá, co se týká manipulace, hodně líbit. Zároveň v té době už
jsou teplé dny, takže plod nějakou dobu bez včel nezachladne, teplé noci,
takže přemístěné včely v novém úlu při opravách plástů netrpí zimou a
obvykle velká nabídka nektaru, takže přemístěné včelstvo začne rychle nosit
nektar a díky tomu a teplým dnům rychle zastavovat mezery a díry v
přemístěných plástech i vystavovat přidané mezistěny aby do podletí se daly
přeřezané plásty z jiné míry vyřadit. Jinak ale se dá přemístění do jiné
rámkové míry dělat klidně i později až do podletí, tam je podmínka, aby po
přemístění byla snůška nebo včely byly krmeny, aby se překonal šok z toho
přemístění a aby včely zastavily díry a mezery v plástech. Čím později se
to dělá, tím je větší nebezpečí, že během této manipulace začnou včely na
včelaře útočit v desítkách až stovkách rozzuřených včel a hromadně hledat v
jeho ochraně jakoukoliv mezeru nebo díru, přitom tato činnost se musí
bezpodmínečně dokončit a úl uzavřít. Znamená to dostat obvykle až desítky
žihadel a taky že po následující týdny si to včely mohou pamatovat a pak
budou útočit na každého, kdo se na stanovišti objeví se jen podívat. Závisí
to ale na mnoha okolnostech, v první řadě na tom, jak jemně včelař se
včelami zachází, tuto dovednost ale získává včelař obvykle pouze dlouhodobou
praxí manipulací s jednotlivými rámky, takže čistě nástavkoví včelaři
obvykle tuto dovednost si myslím nemají, potom jak jsou včelstva šlechtěná
či nešlechtěná, včelstvo s dcerou od plemenné matky šlechtěné případně navíc
ještě na mírnost si dá obvykle mnohem více líbit hrubé zacházení než
včelstvo, kde po generace včelař nechával vychovat matku z plodu matky
předchozí. V létě to bude záviset taky na počasí, extrémy, příliš horké,
suché, větrné, dusné nebo naopak chladné počasí znamená divočejší včelstva.
Zkušený včelař taky registruje první známky toho hromadného rozzuřování a
ihned ještě zmírní a "zešetrní" práci se včelami, vynechá některé úkony a
zkrátí práci v tom včelstvu na minimum.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 19, 2009 8:35 PM
Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku


Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s
plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 15:45:40
> ----------------------------------------
> aha, děkuji za odpovědi.
> co se rozumí optimálním časem?
> zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
>
>
>

Sklenice včelka nebo facet na twist-of, informace podává na telefoním čísle 607633529.Cena bez víčka okolo 5.50 a s víčkem okolo 7.90 v roce 2008. Doprava až do garáže včetně složení. Doprava se neplatí. Jinak se objevily nová víčka český med twiat of, které se prodávaji v Nasavrkách za 2.40 podle informací studentů. Jsou pěkné, viděl jsem je ve výrobním podniku.

Radime, v případě dotací od kraje se nejedná o vyvolení daného kraje, ale o rozhodnutí představitelů daného kraje o tom, že ze svého rozpočtu kraj dotaci včelařům poskytne. Olomoucký kraj (jeho představitelé), pro rok 2008 schválili 500.000,- Kč pro začínající, ale i déle sloužící včelaře. Nakonec pro velký zájem tuto dotaci zvýšili na 1 mil. Kč. Na internetových str. byly podmínky pro získání dotace na sekci "životní prostředí a zemědělství, granty a dotace". Nejlépe uděláš, když zavoláš na některý z těchto odborů (životní prostředí nebo zemědělství) a na dotace se zeptáš.

Zdraví Jiří

Protože mě tato problematika taky zajímá, přidávám se s dotazem. Díval jsem se na stránky JM kraje, ale žádnou dotaci pro včelaře (ani začínající) jsem nenašel. Je nějaká naděje, že jsem to mohl přehlédnout? ;-) Nebo tento kraj mezi zmíněných 8 vyvolených nepatří? Popřípadě, je jiná možnost, jak získat do startu nějakou fin.podporu?
Děkuji
R

Beru to jako křest každého začínajícího včelaře. První přelarvování, první
přijaté matečníky, první matky a jejich značení, první osazování oplodňáčků,
první oddělky a bohužel také první úhyn oddělku v zimě. Navíc to byla matka,
kterou jsem čirou náhodou viděl, jak se vracela ze snubního proletu - přesně
jak se to popisuje v literatuře. Je to smutné, ale asi nutné pro poznání,
jak včelstvo v zimě doopravdy funguje a jak vypadá včelstvo uhynulé hladem
těsně vedle bohatých zásob. To se nedá nastudovat, to je potřeba vidět na
vlastní oči, zažít na vlastní kůži a poučit se z toho.

Pro letošní sezónu už na tom pracuji - nástavky z 3 cm styroduru pro 5 rámků
a dřevěná odnímatelná dna se sítem. Na jaře poslouží jako plemenáče pro
start oddělků. Na zimu pro odchov záložních včelstev (matek a pozdních
oddělků) v sestavě 1-3 nástavků nad sebou. V 1 NN bych už nikdy záložní
včelstvo nezimoval. Věřím, že zimování v tomto zatepleném a vertikálním
uspořádání bude dostatečné spolehlivé pro jakkoliv dlouhý blok mrazů.

Josef Třeštík


> hladující včely jsou zalezlé do buněk kde umřou-
>
> Pepan

podívejte se také na stránku se soubory této konference.

Optimal je česká verze Langstrothu,která zohlednila těžko řešitelný problem převodu palcových / originálních / rozměrů na evropské cm. Při pouhém převodu vycházejí míry na mm a to se jeví při dřevěné kostrukci jako zbytecné. Druhý důvod je i to ,že konstrukter Optimalu Ing.Čermák nezištně zvřejnil plány na stavbu úlu na internetu.Další argumenty si můžeš přečíst na http://www.optimalklub.cz/

je to léčivo proti Varroa destruktor a je tam návod k použití

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan H?na <slunse/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 19.1.2009 10:02:34
> ----------------------------------------
> Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové
> destičky a jejich aplikace v ůlu.
>
>
>

hladující včely jsou zalezlé do buněk kde umřou-

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimov?n? odd?lk? v n?zk?ch n?stavc?ch Langstroth 44,8 x 15,9
> Datum: 17.1.2009 17:22:10
> ----------------------------------------
> trestik:>Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami? <
> .....
> Tak to nevím. Každopádně plod tam nemůžete najít z jednoho důvodu a to je
> ten, že ho hladující včely pojí.
>
>
>

Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 15:45:40
> ----------------------------------------
> aha, děkuji za odpovědi.
> co se rozumí optimálním časem?
> zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
>
>
>

Lepší jako gumičky je tenký provázek lépe ho odstraní drátky nechat a drží to celkem dobře a je lepší aby vložené dílo dosedalo ke spodní loučce . Horní část dostaví . spodní ne

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 11:09:26
> ----------------------------------------
> dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla
> při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími
> gumičkami a zbytek včely dostaví.
> 1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
> 2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
> 3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?
>
>
>

Neuvedl jste z jakého kraje chce. Osm krajů v ČR poskytovalo či stále poskytuje dotace pro včelaře. Např. v Karlovarském kraji jsou již dotace pro rok 2009 od kraje rozdány (1,5 mil. Kč). Doporučuji podívat se na web jednotlivých krajských úřadů pod sekci "dotace" či se informovat přímo a to u odboru životního prostředí a zemědělství příslušného krajského úřadu.

Ahoj, jsou to destičky ze savého materiálu naplněnékyselinou mravenčí. Používají se během sezóny k hubení roztoče Varoa d. a k celkovému ozdravění včelstva, jsou např. slušně účinné při zvápenatění. Podrobný návod najdeš určitě ve vyhledávači.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan H?na <slunse/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 19.1.2009 10:02:34
> ----------------------------------------
> Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové
> destičky a jejich aplikace v ůlu.
>
>
>

Formidol a Gabon jsou dvě různá léčiva, více viz třeba http://www.beedol.cz/wp/nase_produkty/leky/

Jiří Bořík

Radek Hubač napsal(a):
> Je třeba se zeptat na magistrátu, do konce února se dává žádost, jde o to jestli Váš kraj poskytuje dotaci..

Ano podmínky poskytnutí krajské dotace se v jednotlivých krajích liší, třeba v Plzeňském kraji není zatím určeno konečné datum podání žásosti, zatím jsou známa jen rámcová pravidla.

Jiří Bořík

Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové destičky a jejich aplikace v ůlu.

J etřeba se zeptat na magistrátu, do konce února se dává žádost, jde o to jestli Váš kraj poskytuje dotaci..
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mik Milan <mzikm/=/email.cz>
> Předmět: dotace na v?ely
> Datum: 18.1.2009 20:56:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den, prosím o radu , chtěl bych začít s chovem včel.
> Nevíte jak je to s dotačním příspěvkem?
> děkuji za odpověď Mžik
>
>
>

Kdysi, když jsem provozoval kočovný včelín, mně vycházelo, že strana otočená
k severu byla asi o týden, 14 dní opožděná v jarním rozvoji, což se
projevilo na první snůšce z řepky. Tak od poloviny května se to vyrovnalo,
někdy počasí v létě vyšlo tak, že severní strana byla v létě i lepší. V
podobném svahu, který padá na západ na 10 metrech o asi 4 - 5 metrů už pár
let umisťuji včelstva. Za nějaký velký svah to nijak nepovažuji, místy jsou
tady větší padáky.
S tak málo informacemi se tady vůbec neodvažuji radit konkrétně. V první
řadě je třeba zamezit problémům, které přináší svah nebo které proti rovině
zvýrazňuje mnohem silněji. Třeba problémům s možnými přívaly tekoucí vody
při prudkém tání nebo prudkém přívalovém dešti, problémy s tekoucím chladným
vzduchem na podzim a na jaře, pokud je místo pod svahem nebo problémy s
prudkým větrem, pokud je místo spíše nahoře na svahu otevřené větrům či
problémy s dlouho přetrvávajícím sněhem, pokud je místo přes zimu a na jaře
nějak chráněno proti oslunění a teplému proudění při oblevách atd. To
znamená na to místo nějaký rok často chodit a sledovat. U dvouřadého
včelína ve svahu bych viděl jako chybu, když někde za stěnou vznikne "zadní
dvorek" neboli místo, kde zůstává po znatelně delší dobu sníh, vlhkost a
není tam světlo a když do tohoto místa vylétají včely. A pokud mají včely
vylétat proti svahu, měly by mít na té straně česno tak metr nad zemí nebo i
výš, takže bych to viděl posadit na této straně úly na nějakou vyšší lavici.
Včelín pro 25 včelstev - zvažoval bych nějaký manipulační prostor, třeba kde
by se zvenku vstupovalo do manipulačního prostoru, kde by nebyla včelstva a
až teprve potom by se přešlo do prostoru se včelstvy. Zvětšila by se tím
vzdálenost vstupních dveří od česen, takže by se včelín stal přístupný i pro
nevčelaře, třeba pro nějaké krátkodobé přespávání a v obydlené oblasti by
tam mohly být věci ke včelaření, medomet, cukr atd, takže by se nemusely
tahat s sebou a do včel by stačilo většinou jezdit levným jednostopým
přibližovadlem nebo hromadnou dopravou. Jinak ale dávat někde najednou 25
včelstev považuji za trochu riskantní. Mohlo by se tím toto místo převčelit
a tím poslat rentabilitu včelaření kdesi pryč a co pak s takhle velkou
boudou specializovanou na včely. To, že je třeba kolem plno včelstev jiných
včelařů zas tak moc neznamená. Rozumné je podle mně to nejdřív pár let
vyzkoušet, buď těch 25 včelstev mít pár let na tom místě venku nebo udělat
jednoduchý malý včelín pro řekněme 10 - 12 včelstev a ten pak rozšířit nebo
předělat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Tomá" <tomas.metelka151/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:40 PM
Subject: umístění


> Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v
něm
> umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
> stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
> tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
> na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
> včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad
terénem
> ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

...omlouvám se za překlep v názvu příspěvku, patří samozřejmě 720 ml, ale asi víme všichni o co jde.