Včelařská konference

Optimal je česká verze Langstrothu,která zohlednila těžko řešitelný problem převodu palcových / originálních / rozměrů na evropské cm. Při pouhém převodu vycházejí míry na mm a to se jeví při dřevěné kostrukci jako zbytecné. Druhý důvod je i to ,že konstrukter Optimalu Ing.Čermák nezištně zvřejnil plány na stavbu úlu na internetu.Další argumenty si můžeš přečíst na http://www.optimalklub.cz/

je to léčivo proti Varroa destruktor a je tam návod k použití

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan H?na <slunse/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 19.1.2009 10:02:34
> ----------------------------------------
> Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové
> destičky a jejich aplikace v ůlu.
>
>
>

hladující včely jsou zalezlé do buněk kde umřou-

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimov?n? odd?lk? v n?zk?ch n?stavc?ch Langstroth 44,8 x 15,9
> Datum: 17.1.2009 17:22:10
> ----------------------------------------
> trestik:>Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami? <
> .....
> Tak to nevím. Každopádně plod tam nemůžete najít z jednoho důvodu a to je
> ten, že ho hladující včely pojí.
>
>
>

Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 15:45:40
> ----------------------------------------
> aha, děkuji za odpovědi.
> co se rozumí optimálním časem?
> zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
>
>
>

Lepší jako gumičky je tenký provázek lépe ho odstraní drátky nechat a drží to celkem dobře a je lepší aby vložené dílo dosedalo ke spodní loučce . Horní část dostaví . spodní ne

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 11:09:26
> ----------------------------------------
> dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla
> při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími
> gumičkami a zbytek včely dostaví.
> 1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
> 2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
> 3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?
>
>
>

Neuvedl jste z jakého kraje chce. Osm krajů v ČR poskytovalo či stále poskytuje dotace pro včelaře. Např. v Karlovarském kraji jsou již dotace pro rok 2009 od kraje rozdány (1,5 mil. Kč). Doporučuji podívat se na web jednotlivých krajských úřadů pod sekci "dotace" či se informovat přímo a to u odboru životního prostředí a zemědělství příslušného krajského úřadu.

Ahoj, jsou to destičky ze savého materiálu naplněnékyselinou mravenčí. Používají se během sezóny k hubení roztoče Varoa d. a k celkovému ozdravění včelstva, jsou např. slušně účinné při zvápenatění. Podrobný návod najdeš určitě ve vyhledávači.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan H?na <slunse/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 19.1.2009 10:02:34
> ----------------------------------------
> Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové
> destičky a jejich aplikace v ůlu.
>
>
>

Formidol a Gabon jsou dvě různá léčiva, více viz třeba http://www.beedol.cz/wp/nase_produkty/leky/

Jiří Bořík

Radek Hubač napsal(a):
> Je třeba se zeptat na magistrátu, do konce února se dává žádost, jde o to jestli Váš kraj poskytuje dotaci..

Ano podmínky poskytnutí krajské dotace se v jednotlivých krajích liší, třeba v Plzeňském kraji není zatím určeno konečné datum podání žásosti, zatím jsou známa jen rámcová pravidla.

Jiří Bořík

Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové destičky a jejich aplikace v ůlu.

J etřeba se zeptat na magistrátu, do konce února se dává žádost, jde o to jestli Váš kraj poskytuje dotaci..
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mik Milan <mzikm/=/email.cz>
> Předmět: dotace na v?ely
> Datum: 18.1.2009 20:56:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den, prosím o radu , chtěl bych začít s chovem včel.
> Nevíte jak je to s dotačním příspěvkem?
> děkuji za odpověď Mžik
>
>
>

Kdysi, když jsem provozoval kočovný včelín, mně vycházelo, že strana otočená
k severu byla asi o týden, 14 dní opožděná v jarním rozvoji, což se
projevilo na první snůšce z řepky. Tak od poloviny května se to vyrovnalo,
někdy počasí v létě vyšlo tak, že severní strana byla v létě i lepší. V
podobném svahu, který padá na západ na 10 metrech o asi 4 - 5 metrů už pár
let umisťuji včelstva. Za nějaký velký svah to nijak nepovažuji, místy jsou
tady větší padáky.
S tak málo informacemi se tady vůbec neodvažuji radit konkrétně. V první
řadě je třeba zamezit problémům, které přináší svah nebo které proti rovině
zvýrazňuje mnohem silněji. Třeba problémům s možnými přívaly tekoucí vody
při prudkém tání nebo prudkém přívalovém dešti, problémy s tekoucím chladným
vzduchem na podzim a na jaře, pokud je místo pod svahem nebo problémy s
prudkým větrem, pokud je místo spíše nahoře na svahu otevřené větrům či
problémy s dlouho přetrvávajícím sněhem, pokud je místo přes zimu a na jaře
nějak chráněno proti oslunění a teplému proudění při oblevách atd. To
znamená na to místo nějaký rok často chodit a sledovat. U dvouřadého
včelína ve svahu bych viděl jako chybu, když někde za stěnou vznikne "zadní
dvorek" neboli místo, kde zůstává po znatelně delší dobu sníh, vlhkost a
není tam světlo a když do tohoto místa vylétají včely. A pokud mají včely
vylétat proti svahu, měly by mít na té straně česno tak metr nad zemí nebo i
výš, takže bych to viděl posadit na této straně úly na nějakou vyšší lavici.
Včelín pro 25 včelstev - zvažoval bych nějaký manipulační prostor, třeba kde
by se zvenku vstupovalo do manipulačního prostoru, kde by nebyla včelstva a
až teprve potom by se přešlo do prostoru se včelstvy. Zvětšila by se tím
vzdálenost vstupních dveří od česen, takže by se včelín stal přístupný i pro
nevčelaře, třeba pro nějaké krátkodobé přespávání a v obydlené oblasti by
tam mohly být věci ke včelaření, medomet, cukr atd, takže by se nemusely
tahat s sebou a do včel by stačilo většinou jezdit levným jednostopým
přibližovadlem nebo hromadnou dopravou. Jinak ale dávat někde najednou 25
včelstev považuji za trochu riskantní. Mohlo by se tím toto místo převčelit
a tím poslat rentabilitu včelaření kdesi pryč a co pak s takhle velkou
boudou specializovanou na včely. To, že je třeba kolem plno včelstev jiných
včelařů zas tak moc neznamená. Rozumné je podle mně to nejdřív pár let
vyzkoušet, buď těch 25 včelstev mít pár let na tom místě venku nebo udělat
jednoduchý malý včelín pro řekněme 10 - 12 včelstev a ten pak rozšířit nebo
předělat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Tomá" <tomas.metelka151/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:40 PM
Subject: umístění


> Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v
něm
> umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
> stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
> tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
> na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
> včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad
terénem
> ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

...omlouvám se za překlep v názvu příspěvku, patří samozřejmě 720 ml, ale asi víme všichni o co jde.

Zdravím přátelé,

nevíte někdo, kdo je dodavatelem svazových sklenic balených po 10ks s víčkem Twist-off, potisk včelí plást? Dají se koupit a 10,-Kč ve smršťovací fólii po 10ks v různých potřebách pro včelaře.
Zajímalo by mne kdo je dodavatelem a jaká je cena za paletu.

Díky.

Měl jsem tak umístěných 50 včelstev ve vozech i včelnicově a žádný rozdíl. Lepší než sever a jih. Ten sever by vadil.
Tonda

>Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne, tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24 včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Vážení.
Můžete mi udělat jednoduché porovnání úlu OPTIMAL a LANGSTROTH (ve smyslu doporučení)?
>
> S pozdravem
>
> Jiří Školník
>
> Záhumenská 453
51771České Meziříčí
736481491

Dobrý den, prosím o radu , chtěl bych začít s chovem včel.
Nevíte jak je to s dotačním příspěvkem?
děkuji za odpověď Mžik

Mám takové včelíny dva. Na lesním stanovišti jsou česna jak na východní, tak
na západní stranu. Tento včelín provozuji 22roků. Na jiném stanovišti mám
včelín kde jsou česna na jižní i na severní stranu ( protože jinak se mi na
určené místo pozemku nevešel). Tento provozuji 10 roků. Rozdíly mezi
protilehlými stranami jsou tak nepatrné, že nestojí za to abyste si život
komplikoval a zvyšoval už tak nemalé náklady se stavbou dalších včelínů.
Díky dlouhodobým záznamům jsem si ověřil, že se protilehlé strany neliší.
Ani výnosem medu, nebo např. rojivostí, odolností proti nemocem, počtem
roztočů, nebo třeba v množství zimních mrtvolek v podmetu atd.
Většina kočovných maringotek má včelstva s česny po obou stranách a většina
z těch, s nimiž jsem na toto téma hovořil potvrzuje, že není významná
odlišnost.
V Rabí u Sušice jsem před lety viděl kočovný vůz, který měl chodbičky pod
podlahou maringotky pro včelstva umístěná na levé straně vozu. Česna všech
úlů tak mohl postavit stejným, např. jižním směrem. Vycházel z letitého
bludu, publikovaného po desítky let ve včelařské literatuře. Sám autor
tohoto řešení ( velmi zkušený chovatel včel a matek ) však uznal, že ta
konstrukční komplikace nepřinesla vůbec žádnou včelařskou výhodu proti
několika dalším maringotkám, které obhospodařoval.

Česna obrácená k severu, nebo západu by měla být chráněná proti
převládajícímu větru ( např. blízkým lesem, nebo porostem křovin ), proti
průvanu.
J.Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tomá
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: umístění

Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm
umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem
ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Myslím si že to nevadí.Když se podívám na kočovné vozy tak mají včelstva také na obě strany a jde to.Stojí tak jak je momentálně třeba a klidně i na západ.Na zimu to možná bude o něco horší kvůli zahánění do česen od západu.

Já jsem takto řešený včelín realizoval. Potřeboval jsem totiž rychle
přemístit včelstva do včelínu (z důvodu několika krádeží úlů) a proto jsem
se snažil v co nejmenším prostoru umístit všechna včelstva (2 x 14 po každé
straně). Toto umístění se projevuje v rúzné letové aktivitě včel v
závislosti na oslunění. Včelín mám umístěný v rovině, takže vytváří
mikropřekážku v proudění vzduchu a včely nejsou sfoukávány větrem jako při
volném rozmístění úlů. Včelín určitě vytváří pro včelstva lepší podmínky než
při volném umístění. Projevilo se mi to i ve výnosech medu.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Tomá" <tomas.metelka151/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:40 PM
Subject: umístění


> Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v
> něm
> umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
> stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
> tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
> na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
> včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad
> terénem
> ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3774
> (20090117) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne, tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24 včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Kdo se chcete podívat na nástavky co jsem dnes smontoval tak tady- http://pupek73.blog.cz/

Tento blog není ideální pro prezentaci článků a nejde tu zobrazovat fotografie. Zkuste dát dotaz jinde, třeba na
http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?hid=162uxd22m9nuisfbt3oemvrkbt6058

Zdravím Vás,nevím jak příspěvek poslat,zdali konfrence je někde a kde.Rád dám příspěvek.Tomáš Sládeček,učitel včelařství.

Zdravím Vás,nevím jak příspěvek poslat,zdali konfrence je někde a kde.Rád dám příspěvek.Tomáš Sládeček,učitel včelařství.

rad se dozvím kde ta konference je děkuji,dam do toho příspěvek o racionalizaci.děkuji

Sušit na pile či nesušit, to je otázka. Surové řezivo, když se správně uloží
s mezerami, během roka, dvou let spolehlivě vyschne, přes léto třeba u mně
na půdě, kde je v létě za slunce pod střechou 40 - 50 st C, za dva roky i
někde na zahradě pod plachtou. A když se správně uloží a zatíží, je všechno
rovné. Dřevo je "přirozenější" než když se suší na pile, to rychlé sušení je
na něm poznat. Zase ve dřevu vysušeném na pile jsou zase zničeni škůdci a
když má trochu pozměněnou strukturu, možná do něho další hmyz nepůjde. Zase
si myslím, že bude o něco rychleji hnít... Ta likvidace chrobáků, zase
stojí za zvážení, když někdo skladuje dřevo v novostavbě, kde v trámech
chrobáci nejsou. Chemické prostředky proti chrobákům do dřeva jsou buď
jedovaté a tudíž do nějakého vnitřního prostředí problémové nebo málo
jedovaté a potom fungují hlavně na odpuzovacím principu. U kvalitního
továrně tlakově impregnovaného dřeva to nevadí, ale kdo si trámy jenom doma
natřel něčím štětcem, aby ušetřil, může si s levným dřevem třeba ze sušek
pár let skladovaným pro postupnou výrobu úlů přinést nepříjemné hmyzi
podnájemníky.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 11:28 PM
Subject: Materiál na úle


> Bežná cena na píle je za surové rezivo 5000Sk/m3, sušenie cca 1700/m3,
> spolu 6700+DPH, t.j.7973SK, vlastne teraz už 264,64€. Vysušené, môže sa
> hneď pracovať. Osobne ho nechávam cca 2 týždne odstáť (vždy je rezerva)
aby
> sa krútilo ako chce, až potom sa s ním pracuje. Veľmi tiež záleží na
> sušení. Väčšinou dávajú do sušičky v balíkoch, ktoré ukladajú na seba
> (samozrejme že drevo je v balíkoch preložené). Pokiaľ ho dajú dole a
> zaťažia ďalšími balíkmi - pohoda. No pokiaľ príde navrch, nezaťažené, tam
> sú už vrtule, ktoré ani keď sa popília na 400(krátka stena
> Langstroth=375mm) sa niekedy nevyrovná na hobľovačke. Aby som dosiahol
> hrúbku 25mm, treba dať narezať cca 35mm, zoschne sa na 32-30. Pokiaľ nie
je
> veľmi prehnuté- vyjde z toho 25- treba odskúšať a najskor skúsiť hrubšie
> rezivo.
> Ešte k sušeiu: Z píly kde beriem rezivo ja, tak počiatočná teplota sušenia
> je okolo 80 stupňov (teraz neviem presne) a videl sm chrobáky, ktoré
> náhodou boli pod kôrou - boli doslova "upečené". Takže aj keď by boli
> dierky, je garancia, že chrobáky tam nie sú. Urýchliť sa spracovanie dá
> pustiť to cez 4-strannú frézu. Skúsil som to tiež... ale...vyšla z nej
> doska síce rovnakej brúbky 25 mm, no bola prehnutá. Ide o to, že prítlačné
> valce najskúr dosku vyrovnajú, tá sa ohobľuje a keď vyjde von, znova
> "skočí". Takže som prešiel na síce pracnejšie riešenie, ale
kvalitnejšie...
> Ohobľovať jednu stranu a až potom hrúbkovať....
> Pred časom tu bol príspevok, kde bol prepočítaný postup, keby sa kúpila
> drahá mašina, že cena nadstavku išla dole... no chrlila by také množstvo,
> ktoré bolo nepredajné. Ak tento príspevok číta autor, resp. niekto kto si
> to pamätá, prosím ozvite sa mi na milan /at/ krokavec.sk

jojo, bylo to clanek ve vcelarstvi, nebo v MV, ted nevim..... Zkusim
ten clanek najit a napsat kontakt na vyrobce, pokud tam bude....



petr j.



Jan Hübner napsal(a):
> Zdravím účastníky konference.
> Mám dotaz. Před nedávnem jsem někde zaslechl,nebo dokonce i zahlédl nějaké
> velké sluneční tavidlo. Výrobce má být někde z Českého Těšína. Rámky se tam
> vkládají ve svislé poloze. Máte někdo adresu této firmy, nebo nějaký
> kontakt. Děkuji. S pozdravem Honza.
>
>

Bežná cena na píle je za surové rezivo 5000Sk/m3, sušenie cca 1700/m3, spolu 6700+DPH, t.j.7973SK, vlastne teraz už 264,64€. Vysušené, môže sa hneď pracovať. Osobne ho nechávam cca 2 týždne odstáť (vždy je rezerva) aby sa krútilo ako chce, až potom sa s ním pracuje. Veľmi tiež záleží na sušení. Väčšinou dávajú do sušičky v balíkoch, ktoré ukladajú na seba (samozrejme že drevo je v balíkoch preložené). Pokiaľ ho dajú dole a zaťažia ďalšími balíkmi - pohoda. No pokiaľ príde navrch, nezaťažené, tam sú už vrtule, ktoré ani keď sa popília na 400(krátka stena Langstroth=375mm) sa niekedy nevyrovná na hobľovačke. Aby som dosiahol hrúbku 25mm, treba dať narezať cca 35mm, zoschne sa na 32-30. Pokiaľ nie je veľmi prehnuté- vyjde z toho 25- treba odskúšať a najskor skúsiť hrubšie rezivo.
Ešte k sušeiu: Z píly kde beriem rezivo ja, tak počiatočná teplota sušenia je okolo 80 stupňov (teraz neviem presne) a videl sm chrobáky, ktoré náhodou boli pod kôrou - boli doslova "upečené". Takže aj keď by boli dierky, je garancia, že chrobáky tam nie sú. Urýchliť sa spracovanie dá pustiť to cez 4-strannú frézu. Skúsil som to tiež... ale...vyšla z nej doska síce rovnakej brúbky 25 mm, no bola prehnutá. Ide o to, že prítlačné valce najskúr dosku vyrovnajú, tá sa ohobľuje a keď vyjde von, znova "skočí". Takže som prešiel na síce pracnejšie riešenie, ale kvalitnejšie... Ohobľovať jednu stranu a až potom hrúbkovať....
Pred časom tu bol príspevok, kde bol prepočítaný postup, keby sa kúpila drahá mašina, že cena nadstavku išla dole... no chrlila by také množstvo, ktoré bolo nepredajné. Ak tento príspevok číta autor, resp. niekto kto si to pamätá, prosím ozvite sa mi na milan /at/ krokavec.sk

>Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu, zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané. <
-----------------------------------------------------------
Dovolte mi podělit se s vámi o zkušenost se zimováním záložních matek v jednom nástavku. Kdysi v dobách svých začátků a sbírání zkušeností jsem se pokoušel také zimovat záložní včelstvíčka na pěti rámcích. Tenkrát ještě na rámkové míře 39 x 17 cm a výšce úlového dna 6 cm. Prvý pokus se nevydařil a včelstvíčka v průběhu ledna uhynula - hladem vedle zásob na které nedosáhla. V následujícím roce mne napadlo postavit nástavek na zadní stěnu na "boční loučku". Zhotovil jsem jedno víko před "horní" a druhé víko před "spodní loučky" s vyvrtaným očkem. Těmi jsem zakryl nástavek z obou stran. Za pátý rámek jsem umístil přepážku z hobry. Tím jsem upravil - zúžil prostor tohoto úlku. Zakrmil jsem balonovým krmítkem přez původní očko nástavku, nyní shora. Původně boční loučky nyní byly loučkami horními, respektive spodními. Nástavky byly zhotoveny ze smrkovvých prken tloušťky 22 mm. Víka jsem zhotovil z dřevotřísky. Zimoval jsem tedy bez úlového dna pouze v uzavřeném nástavku postaveném na zadní stěnu. Tato včelstvíčka se bez problémů přesunovala po zásobách vzhůru a přežívala. Změnu polohy rámků z horizontální na vertikální polohu včelstvíčka přijala bez protestu.
JK

O čem bylo psáno v několika příspěvcích , je pravda jen dodám : 7 cm česno a ještě možná poloucpané způsobuje málo vzduchu a od toho se odvíjí hučení, vlkost, na podzim dlouhé plodování a výsledek odtržení od zásob a úhyn.Včelám nevadí zima, ale málo vzduchu Vezměte si literaturu - kolik má včela dýchacích otvorů -10, kolikrát za minutu má vdechů a výdechů - 80 - 270 a kolik je to litrů vzduchu a vydechnuté vhkosti. Zabijákem byl především nedostatek a špatný vzduch.

Chce to trpělivost a zalistovat v konferenci zpět. Přechod na jinou míru a jak, se tady diskutovalo několikrát. Včetně vyřezávání díla. Tato metoda je spíš tvrdým zásahem na včelaře, pokud je včelstev víc, než na včely:-)

Karel

trestik:>Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami? <
......
Tak to nevím. Každopádně plod tam nemůžete najít z jednoho důvodu a to je ten, že ho hladující včely pojí.

K této diskusi bych chtěl připomenout praxi přezimování minivčelstvíček,
která je praktikována největším chovatelem matek, zvláště pak
insemonovaných v Polsku - fa Sacecki bartnik. Šlo o návštěvu Polska se
zájezdem Sekce komerčních včelařů při ČSV v roce 2006. Zde jde o
VELKOPRODUKCI matek, oproti nám používají metodu neopakované
inseminace.Přitom majitel firmy, pan Sadecki, nás provázel celým
provozem. Zde byly k vidění minivčelstvíčka (mimochodem velmi roztomilé
hračky), která byla osazena ve styroporových miniúlcich s cca pěti rámky
o rozměru max. 20x20 cm. Tato včelstvíčka jsou používáno k rozkladení
matek a u volně pářených matek k oplození. Tyto úlky zůstávají oazená i
přes zimu a zjara se znovu používají aniž je nutno je znovu osazovat.
Dle vyjádření pana Sadeckého jde o bezproblémové přezinmování, které se
osvědčilo. V takovém úlku musí být množství včel opravdu minimální.
Jistě teoretikové z řad konferenčníků namítnou nosemu a dlší rizika, ale
popisuji co jsem viděl a co funguje. Kdo by chtěl zmíněné úlky i s panem
Sadeckim vidět, může je shlédnout na stránkách Sekce - fotogalerie,
zájezd Polsko 2006. Když už jsem se rozepsal stojí za připomenutí
letošní zajímavost ze zájezdu do Švédska, kde 100 procent navštívených
komerčních včelařů má vysoká dna, která jsou po celé čelní straně
opatřena mateří mřížkou (cca 40 x 8 cm). Každý měl vlastní konstrukci
těchto den, na fotografii je vidět i celá paleta s těmito novými dny -
fotogalerie zájezd Švédsko 2008 -také www.vcely.eu. Připomínám ještě, že
Sekce komerčních včelařů se neskládá výhradně z velkovčelařů, ale má zde
velké zastoupení středních včelařů, kteří mají hlubší zájem o včelaření.
Pokud by se někdo chtěl zapojit do sekce, stačí kontaktovat přítele
Františka Texla, našeho předsedu. Mail ftexl/=/volny.cz. Přeji hodně
radosti u včeliček a připomínám, to nejhezčí na včelaření je chov matek,
nepromeškejte přípravu, začátek května je tu do by dup. Gustav

A udělej si několik nástavců nad ně, abys mohl nad sebou zimovat třeba 2 x 5 plástů nad sebou. Uvidíš ten pokrok a naprostou bezproblémovost zimování. Zdraví R. S

aha, děkuji za odpovědi.
co se rozumí optimálním časem?
zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...

Zdravím účastníky konference.
Mám dotaz. Před nedávnem jsem někde zaslechl,nebo dokonce i zahlédl nějaké velké sluneční tavidlo. Výrobce má být někde z Českého Těšína. Rámky se tam vkládají ve svislé poloze. Máte někdo adresu této firmy, nebo nějaký kontakt. Děkuji. S pozdravem Honza.

Pár styrodurových plemenáčů hodlám vyrobit letos.

Zásoby tam zkrystalizované nebyly.

S roztočem jsem loni žádné problémy neměl. Spady pod síty byly nulové.
Ošetřuji kyselinou mravenčí v odpařovačích Nassenhaider. Ošetřil jsem i
všechny oddělky 180 ml 65% kyseliny.

Děkuji za váš čas.

J.T.

> Nejsem úplně v obraze co bylo na začátku, já bych zimování řešil v
> styrodurovém plemenáči a v dvojnásobném mn. plástů nad sebou. Největší
> nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč a tím to všechno mohlo začít.
> A co zkrystalizované zásoby????? Dalších důvodů by se našlo dost a takhle
> nadále radit doopravdy nejde, nebo to není seriozní! Prostě smiřte se s
> tím, že jste zazimoval špatně a výsledek je toho důkazem. A od zimování v
> jednom NN bych rozhodně upustil. Zdraví R. S.

>Zakládal jsem jej počátkem srpna s tím, že poslouží jen k posílení jiných oddělků. Potom mi bylo líto matky -
líbila se mi. Včelstvo pěkně rostlo. Proto jsem se rozhodl jej zachovat. V minulé zimě by patrně bez problémů přežilo.

Ano tak to v srpnu chodi, vcely nevi, ze zimu nepreckaji. Vzdy se snazi ze vsech sil, ale je to v srpnu marne. I v cervenci nejmene 5-ramkove oddelky a PORAD krmit.
Vzdy je nejlepsi slabe vcely nezimovat anebo jedine v polystyrenu. Pricinu smrti presne nikdy nezjistis, na tom se podili radu vlivu, nejvetsim problemem je ale prave vzdy ta uvadena slabost vcelstva, proste to nevydrzely. Silne vcelstvo by nejspise prezilo. Kdyz uz oddelek nejde spojit, tak alespon pridat do podzimu paketove vcely pokud to nekdo tady prodava.

>Největší nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč

A v tom se prave mylis. Oni tady skoro porad presvedcuji, ze roztoc hrozi, roztoc utoci, roztoc nase vcely zcela vyhubi, bez V-monitoringu to nejde ...

Nic z toho neni pravda nebo je to jen castecna pravda. Je to jen zamerne sirena demagogie, protoze to nekomu vyhovuje. A je to nebojim se rict, typicka ceska uchylka. Nikde ve svete nenajdes takovou partu, co bojuje hystericky s roztocem jako je tym kolem VMS a to jsou to jeste vcelari. Prave naopak, ve svete na roztoce kaslou, protoze moderni vcelarstvi ma uplne jine problemy. Proc to delaji? Protoze to jsou pry nadsenci? To at veseji na nos triletemu decku.

Ono troufam si rict, nejde ani poznat jestli vcelstvo zahynulo na roztoce nebo neco jineho. Jak to poznas? Ze je tam roztoc? Ten je tam vzdycky. Ze je ho tam moc? No a co, to porad neni zadny dukaz. Vceltsvo nepromluvi, pitvanim jako u zvirat nic nezjistis.

Takze nejvetsim nepritelem kvalitniho zimovani neni roztoc. Kvalitni zimovani nema nejvetsiho nepritele. Ruzne vlivy se podileji na zimnim uhynu ruznou merou. A samozrejme svuj podil na tom ma i roztoc, to je bez diskuze.

Pro zimovani oddelku nebo slabych vcel v jednom nebo dvou nizkych nastavcich je vzdy nejlepsi dobre nakrmit, zateplit, treba tim styrodurem jak nekdo psal a zbytek uz nechat prirode. Uz tu nekdo prodava takove ty natahovaci "kabaty" na nastavkove uly z folie? V USA je to bezne a zabrani to eventualnimu pruniku vetru sterbinou do ulu.

Zda tam není plod, bylo první, co mne napadlo kontrolovat. Nezdálo se mi, že
by tam nějaký plod byl, rozhodně ne v nějakém pozdějším stádiu. Vajíčko, ani
larvičku po vylíhnutí jsem nebyl schopen rozlišit, protože do buněk při
rozebírání a ometání napadala měl. V buňkách byly včely. je pravda, že tam
mohlo být místečko bez včel a tam by nějaké vajíčko, nebo larvička v raném
stádiu mohly být, ale jak jsem uvedl, byla tam i trocha měli z ometání a
nerozpoznal jsem to. To co říkáte, má logiku a pravděpodobně to tak bylo.
Hučení jsem pozoroval, domníval jsem se, že je to po vyrušení sýkorkami,
neboť na letáku byly četné stopy. Hučení se dostalo do večera do normálu. Po
dvou dnech bylo po všem. Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami?

Oddělek jsem nepřeuspořádávál. Tak jak byl založen a rostl, přidával jsem
mezistěny a krmil. Domníval jsem se, že včely samy dobře ví, jak si zásoby a
sezení uspořádat. Poslední dva rámky nebyly zcela dostavěné, souše, kterými
bych je nahradil jsem ale bohužel neměl. Zakládal jsem jej počátkem srpna s
tím, že poslouží jen k posílení jiných oddělků. Potom mi bylo líto matky -
líbila se mi. Včelstvo pěkně rostlo. Proto jsem se rozhodl jej zachovat. V
minulé zimě by patrně bez problémů přežilo. To špatné upořádání beru. Teď
vidím že to šlo jinak. Kdybych z produkčních včelstev v podletí sebral pár
kvalitních souší a vyměnil je s nedostavěnými z oddělku, mohl jsem sezení
oddělku vycentrovat. Produkční včely by to ani nepoznaly. Ty jsou stále, ve
spodních nástavcích.

> trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
> zahynulo?<
> .....
> Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu
> plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu,
> zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v
> úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

Pokud projdeš diskuzi za tak poslední dva roky, je tam toho o tom dost.
Obecně je to krajní zásah, pokud nejde vyrobit nějaký převod přizpůsobení,
aby šlo starý nastavek položit na nový nastavek s mezistěnami, které vystaví
nebo pokud se přechod nedělá přes umělé zrojení. Včelstva ho snášejí
víceméně dobře, pokud není při tom zamáčknuta matka a pokud nejsou včely tak
rozzuřeny, že jsou divoké ještě po týdny - je třeba vybrat optimální čas.
Opravu díla provedou během pár dnů, vystavení doplněných kousků mezistěn
nebo prázdného prostoru během dalších pár dnů. Drátkování a všechno se spíše
nechává a tyto rámky se po vystavení dostatečného počtu plástů berou jako
první k vyvaření na vosk.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jirka" <j.valter/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 11:09 AM
Subject: moderní včelař - přendání díla z rámku do rámku


> dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla
> při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími
> gumičkami a zbytek včely dostaví.
> 1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
> 2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
> 3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?

Prostorově byly asi uspořádané dobře, jenže zrovna v době mrazů měly plod. S
ostatním souhlasím. To je právě o tom, co jsem psal dříve - mladé matky a v
oddělku občas i bez nějakých zjevných důvodů nebo z neobjeveného důvodu
založí i pozdě na podzim dost velké množství plodu. Je to vlastně taková
oscilace. matka z nějakého důvodu naklade pár vajíček do buněk, včely se
toho chytí, vajíčka z buňěk nevyhodí do měli a začnou krmit, tím zvýší
teplotu kolem na 35 st C, následně se toho matka chytí a ve vzniklém teplu
se rozklade, s přibývajícím plodem včelstvíčko musí čím dále více topit a
matka čím dále více klade. Až to skončí řádově na jednotkách decimetrů
plodu. Pokud je v té době teplo, aspoň 5 - 10 st nad nulou, včely jsou
vychovány a oddělek obvykle akorát zeslábne, pokud během výchovy plodu udeří
mrazy, včely nejspíš uhynou.
Co se týká vlhkosti, včely jí v zimě nijak omezovány nejsou. Včelstvo klidně
přezimuje v uzavřené dřevěné bedně jen s očkem jako česnem, to v zimě není
žádný problém. Jediné trochu omezení je potom na jaře, kdy dlouho trvá, než
se stěny nasáklé vlhkostí prohřejí a vlhkost začne unikat ven nebo ji včely
přímo začnou vyfoukávat ven. případně později, až vlhkostí v rozích začnou
vznikat plísně.
Co se týká hmotnosti životaschopného oddělku, hranice se pohybuje u
samostatně zimovaných oddělků a v průměrné zimě tak bajočko okolo půl kila
zimních včel. Pokud se oddělek zimuje na utepleném strůpku silného včelstva
nebo v utepleném prostoru, jako je včelín nebo obojí nebo hromadně několik
oddělků v baterii nebo v nějak jinak zvýhodněném prostoru pro včelstva, je
hmotnost zimních včel logicky ještě menší.
Rady zimovat zásadně jen jednokilové oddělky a větší považuji za panské
rady, za prvé už je to skoro včelstvo a pomalu je nárok na takové včelstvo
na dotaci, za druhé vytvoření tak silného oddělku si vyžádá logicky téměř
stejnou činnost a náklady, jako je vytvoření nového včelstva a za třetí
toto vlákno jsem pochopil původně jako diskuzi, jak zazimovat slabé oddělky
a jak slabé, aby ještě zimu spolehlivě přežily a jejich vytváření nebylo
vyhazováním času a peněz.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 12:42 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
zahynulo?<
> .....
> Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu
> plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu,
> zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v
> úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

>Zdeněk:
Nechápu tedy v čem je kopírujeme?

Karel

Inu jak ti to vysvetlit priteli Ing. Karle J.? Pokud nekdo na necem pracuje, tak k tomu zrovna nemusi mit webove stranky. Staci?
Ale timto dotazem odbocujes naprosto od tematu VMS.

Nejsem úplně v obraze co bylo na začátku, já bych zimování řešil v styrodurovém plemenáči a v dvojnásobném mn. plástů nad sebou. Největší nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč a tím to všechno mohlo začít. A co zkrystalizované zásoby????? Dalších důvodů by se našlo dost a takhle nadále radit doopravdy nejde, nebo to není seriozní! Prostě smiřte se s tím, že jste zazimoval špatně a výsledek je toho důkazem. A od zimování v jednom NN bych rozhodně upustil. Zdraví R. S.

trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a zahynulo?<
......
Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu, zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

Prosím, držte se ve vlákně tématu. Tématem je, zda lze zimovat oddělek v
jednom NN na rámkové míře 44,8 x 15,9.

?????? toto není tématem vlákna ??????
> Začátečníci!
> Pokud si zadáte Moderní včelař /poslední číslo/ a kliknete na článek "Jak
> včelaří sedmák", je tam jednoduché včelaření. Vzniklo u nás a nemusíme
> odkazovat na zastaralou cizí metodu. Jednoduché včelaření je takové, které
> zvládne nejen školák, ale i včelař invalida.
> ...
> B.V.

Včelstvo bylo natěsnáno ve čtyřech uličkách v pravém předním části nástavku
z pohledu od česna. Uličky tvořily dokonale prostavěné rámky. Po vymetení
(nevěřil jsem, jak se může takové množství včel natěsnat do tak malého
prostoru) zůstalo v uličkách dozadu cca 50% zavíčkovaných zásob. Zásoby
zavíčkované, v přetažených buňkách. Očko zavřené, podmet 2 cm, česno 7 cm
pokryté ledem, ale dostatečně průchozí, stěny nástavku 2,5 cm (borovice),
strop fólie a polystyren 5 cm, dno 1,5 cm (smrk), celý nástavek postaven na
polystyrenu 5 cm. Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
zahynulo? Vysvětluji si to právě vlhkostí (nástavek zaledovaný) a vychází mi
z toho, že v 1NN nelze takový oddělek samostatně zimovat. Buď jej spojit,
nebo zimovat nad silným včelstvem. O této možnosti jsem samozřejmě věděl,
nemám s tím však zatím žádné zkušenosti a obával jsem se, že pokud postavím
oddělek na jiné včelstvo na stejném stanovišti, že se budou včely při
prvních jarních proletech zalétávat a hynout. Proto jsem riskoval samostatné
zimování. Ponaučil jsem se. Všem děkuji za rady.
Josef Třeštík

>
> Už jste viděl někdy náčrty a obrázky včelstev a jejich rozložení zásob a
> polohy před zazimováním? Jestli ano, tak by jste měl být schopen posoudit,
> co bylo špatně. Já na Vaše uhynulé včelstvo nevidím a takto nadálku mohu
> jen typnout, že jste došel kvůli sobě. (viz. první druhá věta)
> .......
> trestik:>Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé.
> Zahynuly
> podle mne
> právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
> krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu. V jednom
> NN
> 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> > včel.

dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími gumičkami a zbytek včely dostaví.
1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?

Už jste viděl někdy náčrty a obrázky včelstev a jejich rozložení zásob a polohy před zazimováním? Jestli ano, tak by jste měl být schopen posoudit, co bylo špatně. Já na Vaše uhynulé včelstvo nevidím a takto nadálku mohu jen typnout, že jste došel kvůli sobě. (viz. první druhá věta)
........
trestik:>Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé. Zahynuly podle mne
právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu.<

> V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> včel.

Zahynuly podle mne právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho krmeny a dlouho plodovaly.

Za 53 rokov včelárenia mi ešte nikdy včelstvo neuhynulo (a mal som problémy s vlhkými úľmi. Príčinou úhynu bol iný faktor a vlhkosť sa pridružila. Ťažko odhadnúť príčinu úhynu, podľa mňa primeraného včelstva. Váha včiel hovorí o slušnom včelstve (neraz na mojej včelnici prezimovalo aj slabšie včelstvo, pri nezúženom priestore), ktoré možno nemalo alebo malo a zásoby neboli na správnom mieste, možno bolo nozematické a možno práve i dlhodobé plodovanie, ktoré bolo príčinou vyjedenia zásob v blízkosti zimujúceho chumáča?

Dosť často sa v príspevkoch vyskytujú vety, ako "slabšie včelstvá (aké sú to tie slabé včelstvá) treba zúžiť, spojiť a pod. Mojim krédom je mať primerane silné včelstvá (podľa výskumu v Liebefelde sú dobré včelstvá 1,3 +-0,3kg), aby včelstvo malo dostatok zásob na správnom mieste, teda tam kde zimuje zimný chumáč a potom dokážu prezimovať aj relatívne slabšie včelstvo. Aj mňa sa také z nejakých objektívnych príčin vyskytujú, ale nikdy z 10 plástov neodoberiem ani jeden (sú v tenkostenných úľoch)

Začátečníci!
Pokud si zadáte Moderní včelař /poslední číslo/ a kliknete na článek „Jak včelaří sedmák“, je tam jednoduché včelaření. Vzniklo u nás a nemusíme odkazovat na zastaralou cizí metodu. Jednoduché včelaření je takové, které zvládne nejen školák, ale i včelař invalida. Včelaří se s jediným nástavkem na úlech, který se nadzvedne, nemusí nikde odkládat, nechá zavěšený, a zpět se pomalu usazuje, aby včely nemačkal... Aby u jednoduchosti zůstal a nemusel vytáčet u jiného včelaře, tak jsem specielně pro něj vyrobil nový typ Setrvačníkového medometu, který jako první odzkouší. Jednoduchost je taky v tom, že cena materiálu v tomto případě byla 800 Kč. V době krize se stávají drahé věci méně dostupné i včelařům.

Nenapsal tam, že včelaří bez mravenců v úlech, protože to bere už jako samozřejmost. Na tyčky pod úly dává lepivý pásek. V neděli na setkání v Brně nakonec se řešili mravenci a to jsem už nevydržel a odešel. Uživatelé VMS napřed bychom si měli vyřešit mravence! Potom nebude všechno sledování zkreslené. Sledoval jsem spad u včelařů, kteří mají problém s mravenci vyřešen, neměli ani problém s varroa.

Podmety využívá 100mm vysoké, aby se včely mohly prověsit a taky pro snadnou kontrolu. Je tam pohled z podmetu, a je vidět, že má včely pěkně silné, aniž by musel něco rozebírat, a včely rušit. Nenapsal nic o úlech, ale jsou vyrobené podle jeho nápadu, tak to nemůžu zveřejňovat.“Potom se na webu někteří chválí cizím peřím“.
B.V.

Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé. Zahynuly podle mne
právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu.

> V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> včel.

Nevím, jestli je to záměr nebo jen hloupost, ale:
Ano, pan Zdeněk má pravdu, ale asi takovou, jakou měla kdysi naše strana a vláda. V Německu skutečně kdysi proběhl "Monitoring projekt" s názvem "Úhyny včelstev". VMS má ale s tím německým projektem v podstatě společný opravdu jen ten "monitoring". Aniž bych chtěl pana Zdeňka podceňovat, možná by měl číst trochu dál a jestli tomu porozumí, tak napsat pravdu a ne vlastní dojmy. Jinak to není opravdu nic jiného než (jak už to tady někdo napsal) "plivání jedovatých slin".

10000

Pepan:
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
----------------------

Ráno jsme o tom při zatápění ještě přemýšlel a dávám za pravdu. :-)

Ten problém tam je. Zatím. Ta stávající forma VMS v podobě puntíků by mohla v někoho, kdo se nezajímá o souvislosti skutečně vyplašit.
Nějak jsem to nevzal v úvahu, protže už trochu uvažuji v novém VMS 2009.
Tam budou informace odděleny. Plné pro členy, kteří by měli mít i další možnosti a souhrné výstupy pro veřejnost.
Na druhou stranu, věřím že pokud by přišel opět nový rok 2007, VMS by mohl hodně včelařů včas poplašit.


Karel

Zdeněk:
Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
.....
Ale jake webove stranky? To neni zadna parta amateru co sedi u internetu a klabosi. V Nemecku se monitoroval vliv okoli na vcely ve skutecnych projektech, delaly to instituty ve spolupraci se vcelari. A jak jsem psal, vcelari od toho dali oficialne ruce pryc. Smrdelo to penezi od agroprumyslu.
------
Nechápu tedy v čem je kopírujeme?

Karel

Třeštík:
Co se týká výšky podmetu, nevím. Přestože řada diskutujících považuje 2cm za
optimální, zdá se mi, že 2cm je málo.
----------
Souhlas.
Já měl narychlo bastlená nízká dna 25mm, ale vzadu jsem měl přes pruh cca 10cm pletiva. Aby se vzduch mohl točit- proudit a podložka na měl tam nechávala po obvodu cca 3cm pruh. To stačilo a s vlhkem nebyl problém, vpředu bylo jen česno s klínem asi 10cm2 plochy. A očko. A stačilo to aby v úlech i s normálnmími včelstvy nebylo moc vlhko. I když vadí spíše plíseń než vlhkost Hlavně v období co teď přichází je podle mě přiměřená vlhkost vítána. Plodování.

A když jsem zimoval na stejných manipulačních dnech bez pletiva, už byly problémy. U nás navíc sníh zacpává česna, a tak spodní větrání je k nezaplacení.

Je to možné řešit stejně jak př. Jindra. Já to letos napodobuji (i z jiných důvodů)- dát dolů prázdný nízký nástavek. Chci jít tímto směrem dál a spodní nástavek nechat na volnou stavbu a pyl. (pro včely i pro mě)

Karel

Měl jsem na mysli oddělky o síle cca 1 kg.
______________________________________________________________

V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních včel.

Je tato diskuze doufám o zimování v 1 nízkém nástavku, nebo jsem se v ní ztratil také?
//\/\\//

>o říkáte nato, že by se Včelařské noviny obnovily. Dělám na tomto projektu prakticky bez zakladatelů původních novin už dva roky podle časových možností na úplně novém systému. Co by měl podle Vás takový systém kromě autorského rozhraní, komentářů obsahovat. Dejte mi motiv pokračovat. Mám obnoveny prakticky ručně Včelařské noviny z původního zaarchivovaného zdroje, který již nefunguje. Není to kompletní, protože nemám původní databázi např. komentářů, která mi byla ovšem přislíbena, stejně jako např. původní slovník nebo vyhledávací rejstřík článků OVP a Včelařství.


Nemam cas sledovat tuto diskuzi pro jeji nestrukturovanost a tak nevim proc vcelarske noviny prestaly jit. Mel jsem za to, ze technicky byly vskutku dobre.
Ale kdyz delate na vcelarskych novinach, tak predevsim zajimave clanky. Pak treba inzerci. Proste noviny-casopis.
No a asi strukturovane forum aby si kazdy prisel na sve. K tomu jsou ale zdarma ke stazeni a instalaci hotove redakcni systemy a fora. Neni treba nic moc bastlit.

Co říkáte nato, že by se Včelařské noviny obnovily. Dělám na tomto projektu prakticky bez zakladatelů původních novin už dva roky podle časových možností na úplně novém systému. Co by měl podle Vás takový systém kromě autorského rozhraní, komentářů obsahovat. Dejte mi motiv pokračovat. Mám obnoveny prakticky ručně Včelařské noviny z původního zaarchivovaného zdroje, který již nefunguje. Není to kompletní, protože nemám původní databázi např. komentářů, která mi byla ovšem přislíbena, stejně jako např. původní slovník nebo vyhledávací rejstřík článků OVP a Včelařství.