Včelařská konference

Dobrý den, prosím o radu , chtěl bych začít s chovem včel.
Nevíte jak je to s dotačním příspěvkem?
děkuji za odpověď Mžik

Mám takové včelíny dva. Na lesním stanovišti jsou česna jak na východní, tak
na západní stranu. Tento včelín provozuji 22roků. Na jiném stanovišti mám
včelín kde jsou česna na jižní i na severní stranu ( protože jinak se mi na
určené místo pozemku nevešel). Tento provozuji 10 roků. Rozdíly mezi
protilehlými stranami jsou tak nepatrné, že nestojí za to abyste si život
komplikoval a zvyšoval už tak nemalé náklady se stavbou dalších včelínů.
Díky dlouhodobým záznamům jsem si ověřil, že se protilehlé strany neliší.
Ani výnosem medu, nebo např. rojivostí, odolností proti nemocem, počtem
roztočů, nebo třeba v množství zimních mrtvolek v podmetu atd.
Většina kočovných maringotek má včelstva s česny po obou stranách a většina
z těch, s nimiž jsem na toto téma hovořil potvrzuje, že není významná
odlišnost.
V Rabí u Sušice jsem před lety viděl kočovný vůz, který měl chodbičky pod
podlahou maringotky pro včelstva umístěná na levé straně vozu. Česna všech
úlů tak mohl postavit stejným, např. jižním směrem. Vycházel z letitého
bludu, publikovaného po desítky let ve včelařské literatuře. Sám autor
tohoto řešení ( velmi zkušený chovatel včel a matek ) však uznal, že ta
konstrukční komplikace nepřinesla vůbec žádnou včelařskou výhodu proti
několika dalším maringotkám, které obhospodařoval.

Česna obrácená k severu, nebo západu by měla být chráněná proti
převládajícímu větru ( např. blízkým lesem, nebo porostem křovin ), proti
průvanu.
J.Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tomá
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: umístění

Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm
umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem
ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Myslím si že to nevadí.Když se podívám na kočovné vozy tak mají včelstva také na obě strany a jde to.Stojí tak jak je momentálně třeba a klidně i na západ.Na zimu to možná bude o něco horší kvůli zahánění do česen od západu.

Já jsem takto řešený včelín realizoval. Potřeboval jsem totiž rychle
přemístit včelstva do včelínu (z důvodu několika krádeží úlů) a proto jsem
se snažil v co nejmenším prostoru umístit všechna včelstva (2 x 14 po každé
straně). Toto umístění se projevuje v rúzné letové aktivitě včel v
závislosti na oslunění. Včelín mám umístěný v rovině, takže vytváří
mikropřekážku v proudění vzduchu a včely nejsou sfoukávány větrem jako při
volném rozmístění úlů. Včelín určitě vytváří pro včelstva lepší podmínky než
při volném umístění. Projevilo se mi to i ve výnosech medu.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Tomá" <tomas.metelka151/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:40 PM
Subject: umístění


> Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v
> něm
> umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
> stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
> tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
> na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
> včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad
> terénem
> ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3774
> (20090117) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne, tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24 včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Kdo se chcete podívat na nástavky co jsem dnes smontoval tak tady- http://pupek73.blog.cz/

Tento blog není ideální pro prezentaci článků a nejde tu zobrazovat fotografie. Zkuste dát dotaz jinde, třeba na
http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?hid=162uxd22m9nuisfbt3oemvrkbt6058

Zdravím Vás,nevím jak příspěvek poslat,zdali konfrence je někde a kde.Rád dám příspěvek.Tomáš Sládeček,učitel včelařství.

Zdravím Vás,nevím jak příspěvek poslat,zdali konfrence je někde a kde.Rád dám příspěvek.Tomáš Sládeček,učitel včelařství.

rad se dozvím kde ta konference je děkuji,dam do toho příspěvek o racionalizaci.děkuji

Sušit na pile či nesušit, to je otázka. Surové řezivo, když se správně uloží
s mezerami, během roka, dvou let spolehlivě vyschne, přes léto třeba u mně
na půdě, kde je v létě za slunce pod střechou 40 - 50 st C, za dva roky i
někde na zahradě pod plachtou. A když se správně uloží a zatíží, je všechno
rovné. Dřevo je "přirozenější" než když se suší na pile, to rychlé sušení je
na něm poznat. Zase ve dřevu vysušeném na pile jsou zase zničeni škůdci a
když má trochu pozměněnou strukturu, možná do něho další hmyz nepůjde. Zase
si myslím, že bude o něco rychleji hnít... Ta likvidace chrobáků, zase
stojí za zvážení, když někdo skladuje dřevo v novostavbě, kde v trámech
chrobáci nejsou. Chemické prostředky proti chrobákům do dřeva jsou buď
jedovaté a tudíž do nějakého vnitřního prostředí problémové nebo málo
jedovaté a potom fungují hlavně na odpuzovacím principu. U kvalitního
továrně tlakově impregnovaného dřeva to nevadí, ale kdo si trámy jenom doma
natřel něčím štětcem, aby ušetřil, může si s levným dřevem třeba ze sušek
pár let skladovaným pro postupnou výrobu úlů přinést nepříjemné hmyzi
podnájemníky.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 11:28 PM
Subject: Materiál na úle


> Bežná cena na píle je za surové rezivo 5000Sk/m3, sušenie cca 1700/m3,
> spolu 6700+DPH, t.j.7973SK, vlastne teraz už 264,64€. Vysušené, môže sa
> hneď pracovať. Osobne ho nechávam cca 2 týždne odstáť (vždy je rezerva)
aby
> sa krútilo ako chce, až potom sa s ním pracuje. Veľmi tiež záleží na
> sušení. Väčšinou dávajú do sušičky v balíkoch, ktoré ukladajú na seba
> (samozrejme že drevo je v balíkoch preložené). Pokiaľ ho dajú dole a
> zaťažia ďalšími balíkmi - pohoda. No pokiaľ príde navrch, nezaťažené, tam
> sú už vrtule, ktoré ani keď sa popília na 400(krátka stena
> Langstroth=375mm) sa niekedy nevyrovná na hobľovačke. Aby som dosiahol
> hrúbku 25mm, treba dať narezať cca 35mm, zoschne sa na 32-30. Pokiaľ nie
je
> veľmi prehnuté- vyjde z toho 25- treba odskúšať a najskor skúsiť hrubšie
> rezivo.
> Ešte k sušeiu: Z píly kde beriem rezivo ja, tak počiatočná teplota sušenia
> je okolo 80 stupňov (teraz neviem presne) a videl sm chrobáky, ktoré
> náhodou boli pod kôrou - boli doslova "upečené". Takže aj keď by boli
> dierky, je garancia, že chrobáky tam nie sú. Urýchliť sa spracovanie dá
> pustiť to cez 4-strannú frézu. Skúsil som to tiež... ale...vyšla z nej
> doska síce rovnakej brúbky 25 mm, no bola prehnutá. Ide o to, že prítlačné
> valce najskúr dosku vyrovnajú, tá sa ohobľuje a keď vyjde von, znova
> "skočí". Takže som prešiel na síce pracnejšie riešenie, ale
kvalitnejšie...
> Ohobľovať jednu stranu a až potom hrúbkovať....
> Pred časom tu bol príspevok, kde bol prepočítaný postup, keby sa kúpila
> drahá mašina, že cena nadstavku išla dole... no chrlila by také množstvo,
> ktoré bolo nepredajné. Ak tento príspevok číta autor, resp. niekto kto si
> to pamätá, prosím ozvite sa mi na milan /at/ krokavec.sk

jojo, bylo to clanek ve vcelarstvi, nebo v MV, ted nevim..... Zkusim
ten clanek najit a napsat kontakt na vyrobce, pokud tam bude....



petr j.



Jan Hübner napsal(a):
> Zdravím účastníky konference.
> Mám dotaz. Před nedávnem jsem někde zaslechl,nebo dokonce i zahlédl nějaké
> velké sluneční tavidlo. Výrobce má být někde z Českého Těšína. Rámky se tam
> vkládají ve svislé poloze. Máte někdo adresu této firmy, nebo nějaký
> kontakt. Děkuji. S pozdravem Honza.
>
>

Bežná cena na píle je za surové rezivo 5000Sk/m3, sušenie cca 1700/m3, spolu 6700+DPH, t.j.7973SK, vlastne teraz už 264,64€. Vysušené, môže sa hneď pracovať. Osobne ho nechávam cca 2 týždne odstáť (vždy je rezerva) aby sa krútilo ako chce, až potom sa s ním pracuje. Veľmi tiež záleží na sušení. Väčšinou dávajú do sušičky v balíkoch, ktoré ukladajú na seba (samozrejme že drevo je v balíkoch preložené). Pokiaľ ho dajú dole a zaťažia ďalšími balíkmi - pohoda. No pokiaľ príde navrch, nezaťažené, tam sú už vrtule, ktoré ani keď sa popília na 400(krátka stena Langstroth=375mm) sa niekedy nevyrovná na hobľovačke. Aby som dosiahol hrúbku 25mm, treba dať narezať cca 35mm, zoschne sa na 32-30. Pokiaľ nie je veľmi prehnuté- vyjde z toho 25- treba odskúšať a najskor skúsiť hrubšie rezivo.
Ešte k sušeiu: Z píly kde beriem rezivo ja, tak počiatočná teplota sušenia je okolo 80 stupňov (teraz neviem presne) a videl sm chrobáky, ktoré náhodou boli pod kôrou - boli doslova "upečené". Takže aj keď by boli dierky, je garancia, že chrobáky tam nie sú. Urýchliť sa spracovanie dá pustiť to cez 4-strannú frézu. Skúsil som to tiež... ale...vyšla z nej doska síce rovnakej brúbky 25 mm, no bola prehnutá. Ide o to, že prítlačné valce najskúr dosku vyrovnajú, tá sa ohobľuje a keď vyjde von, znova "skočí". Takže som prešiel na síce pracnejšie riešenie, ale kvalitnejšie... Ohobľovať jednu stranu a až potom hrúbkovať....
Pred časom tu bol príspevok, kde bol prepočítaný postup, keby sa kúpila drahá mašina, že cena nadstavku išla dole... no chrlila by také množstvo, ktoré bolo nepredajné. Ak tento príspevok číta autor, resp. niekto kto si to pamätá, prosím ozvite sa mi na milan /at/ krokavec.sk

>Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu, zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané. <
-----------------------------------------------------------
Dovolte mi podělit se s vámi o zkušenost se zimováním záložních matek v jednom nástavku. Kdysi v dobách svých začátků a sbírání zkušeností jsem se pokoušel také zimovat záložní včelstvíčka na pěti rámcích. Tenkrát ještě na rámkové míře 39 x 17 cm a výšce úlového dna 6 cm. Prvý pokus se nevydařil a včelstvíčka v průběhu ledna uhynula - hladem vedle zásob na které nedosáhla. V následujícím roce mne napadlo postavit nástavek na zadní stěnu na "boční loučku". Zhotovil jsem jedno víko před "horní" a druhé víko před "spodní loučky" s vyvrtaným očkem. Těmi jsem zakryl nástavek z obou stran. Za pátý rámek jsem umístil přepážku z hobry. Tím jsem upravil - zúžil prostor tohoto úlku. Zakrmil jsem balonovým krmítkem přez původní očko nástavku, nyní shora. Původně boční loučky nyní byly loučkami horními, respektive spodními. Nástavky byly zhotoveny ze smrkovvých prken tloušťky 22 mm. Víka jsem zhotovil z dřevotřísky. Zimoval jsem tedy bez úlového dna pouze v uzavřeném nástavku postaveném na zadní stěnu. Tato včelstvíčka se bez problémů přesunovala po zásobách vzhůru a přežívala. Změnu polohy rámků z horizontální na vertikální polohu včelstvíčka přijala bez protestu.
JK

O čem bylo psáno v několika příspěvcích , je pravda jen dodám : 7 cm česno a ještě možná poloucpané způsobuje málo vzduchu a od toho se odvíjí hučení, vlkost, na podzim dlouhé plodování a výsledek odtržení od zásob a úhyn.Včelám nevadí zima, ale málo vzduchu Vezměte si literaturu - kolik má včela dýchacích otvorů -10, kolikrát za minutu má vdechů a výdechů - 80 - 270 a kolik je to litrů vzduchu a vydechnuté vhkosti. Zabijákem byl především nedostatek a špatný vzduch.

Chce to trpělivost a zalistovat v konferenci zpět. Přechod na jinou míru a jak, se tady diskutovalo několikrát. Včetně vyřezávání díla. Tato metoda je spíš tvrdým zásahem na včelaře, pokud je včelstev víc, než na včely:-)

Karel

trestik:>Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami? <
......
Tak to nevím. Každopádně plod tam nemůžete najít z jednoho důvodu a to je ten, že ho hladující včely pojí.

K této diskusi bych chtěl připomenout praxi přezimování minivčelstvíček,
která je praktikována největším chovatelem matek, zvláště pak
insemonovaných v Polsku - fa Sacecki bartnik. Šlo o návštěvu Polska se
zájezdem Sekce komerčních včelařů při ČSV v roce 2006. Zde jde o
VELKOPRODUKCI matek, oproti nám používají metodu neopakované
inseminace.Přitom majitel firmy, pan Sadecki, nás provázel celým
provozem. Zde byly k vidění minivčelstvíčka (mimochodem velmi roztomilé
hračky), která byla osazena ve styroporových miniúlcich s cca pěti rámky
o rozměru max. 20x20 cm. Tato včelstvíčka jsou používáno k rozkladení
matek a u volně pářených matek k oplození. Tyto úlky zůstávají oazená i
přes zimu a zjara se znovu používají aniž je nutno je znovu osazovat.
Dle vyjádření pana Sadeckého jde o bezproblémové přezinmování, které se
osvědčilo. V takovém úlku musí být množství včel opravdu minimální.
Jistě teoretikové z řad konferenčníků namítnou nosemu a dlší rizika, ale
popisuji co jsem viděl a co funguje. Kdo by chtěl zmíněné úlky i s panem
Sadeckim vidět, může je shlédnout na stránkách Sekce - fotogalerie,
zájezd Polsko 2006. Když už jsem se rozepsal stojí za připomenutí
letošní zajímavost ze zájezdu do Švédska, kde 100 procent navštívených
komerčních včelařů má vysoká dna, která jsou po celé čelní straně
opatřena mateří mřížkou (cca 40 x 8 cm). Každý měl vlastní konstrukci
těchto den, na fotografii je vidět i celá paleta s těmito novými dny -
fotogalerie zájezd Švédsko 2008 -také www.vcely.eu. Připomínám ještě, že
Sekce komerčních včelařů se neskládá výhradně z velkovčelařů, ale má zde
velké zastoupení středních včelařů, kteří mají hlubší zájem o včelaření.
Pokud by se někdo chtěl zapojit do sekce, stačí kontaktovat přítele
Františka Texla, našeho předsedu. Mail ftexl/=/volny.cz. Přeji hodně
radosti u včeliček a připomínám, to nejhezčí na včelaření je chov matek,
nepromeškejte přípravu, začátek května je tu do by dup. Gustav

A udělej si několik nástavců nad ně, abys mohl nad sebou zimovat třeba 2 x 5 plástů nad sebou. Uvidíš ten pokrok a naprostou bezproblémovost zimování. Zdraví R. S

aha, děkuji za odpovědi.
co se rozumí optimálním časem?
zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...

Zdravím účastníky konference.
Mám dotaz. Před nedávnem jsem někde zaslechl,nebo dokonce i zahlédl nějaké velké sluneční tavidlo. Výrobce má být někde z Českého Těšína. Rámky se tam vkládají ve svislé poloze. Máte někdo adresu této firmy, nebo nějaký kontakt. Děkuji. S pozdravem Honza.

Pár styrodurových plemenáčů hodlám vyrobit letos.

Zásoby tam zkrystalizované nebyly.

S roztočem jsem loni žádné problémy neměl. Spady pod síty byly nulové.
Ošetřuji kyselinou mravenčí v odpařovačích Nassenhaider. Ošetřil jsem i
všechny oddělky 180 ml 65% kyseliny.

Děkuji za váš čas.

J.T.

> Nejsem úplně v obraze co bylo na začátku, já bych zimování řešil v
> styrodurovém plemenáči a v dvojnásobném mn. plástů nad sebou. Největší
> nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč a tím to všechno mohlo začít.
> A co zkrystalizované zásoby????? Dalších důvodů by se našlo dost a takhle
> nadále radit doopravdy nejde, nebo to není seriozní! Prostě smiřte se s
> tím, že jste zazimoval špatně a výsledek je toho důkazem. A od zimování v
> jednom NN bych rozhodně upustil. Zdraví R. S.

>Zakládal jsem jej počátkem srpna s tím, že poslouží jen k posílení jiných oddělků. Potom mi bylo líto matky -
líbila se mi. Včelstvo pěkně rostlo. Proto jsem se rozhodl jej zachovat. V minulé zimě by patrně bez problémů přežilo.

Ano tak to v srpnu chodi, vcely nevi, ze zimu nepreckaji. Vzdy se snazi ze vsech sil, ale je to v srpnu marne. I v cervenci nejmene 5-ramkove oddelky a PORAD krmit.
Vzdy je nejlepsi slabe vcely nezimovat anebo jedine v polystyrenu. Pricinu smrti presne nikdy nezjistis, na tom se podili radu vlivu, nejvetsim problemem je ale prave vzdy ta uvadena slabost vcelstva, proste to nevydrzely. Silne vcelstvo by nejspise prezilo. Kdyz uz oddelek nejde spojit, tak alespon pridat do podzimu paketove vcely pokud to nekdo tady prodava.

>Největší nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč

A v tom se prave mylis. Oni tady skoro porad presvedcuji, ze roztoc hrozi, roztoc utoci, roztoc nase vcely zcela vyhubi, bez V-monitoringu to nejde ...

Nic z toho neni pravda nebo je to jen castecna pravda. Je to jen zamerne sirena demagogie, protoze to nekomu vyhovuje. A je to nebojim se rict, typicka ceska uchylka. Nikde ve svete nenajdes takovou partu, co bojuje hystericky s roztocem jako je tym kolem VMS a to jsou to jeste vcelari. Prave naopak, ve svete na roztoce kaslou, protoze moderni vcelarstvi ma uplne jine problemy. Proc to delaji? Protoze to jsou pry nadsenci? To at veseji na nos triletemu decku.

Ono troufam si rict, nejde ani poznat jestli vcelstvo zahynulo na roztoce nebo neco jineho. Jak to poznas? Ze je tam roztoc? Ten je tam vzdycky. Ze je ho tam moc? No a co, to porad neni zadny dukaz. Vceltsvo nepromluvi, pitvanim jako u zvirat nic nezjistis.

Takze nejvetsim nepritelem kvalitniho zimovani neni roztoc. Kvalitni zimovani nema nejvetsiho nepritele. Ruzne vlivy se podileji na zimnim uhynu ruznou merou. A samozrejme svuj podil na tom ma i roztoc, to je bez diskuze.

Pro zimovani oddelku nebo slabych vcel v jednom nebo dvou nizkych nastavcich je vzdy nejlepsi dobre nakrmit, zateplit, treba tim styrodurem jak nekdo psal a zbytek uz nechat prirode. Uz tu nekdo prodava takove ty natahovaci "kabaty" na nastavkove uly z folie? V USA je to bezne a zabrani to eventualnimu pruniku vetru sterbinou do ulu.

Zda tam není plod, bylo první, co mne napadlo kontrolovat. Nezdálo se mi, že
by tam nějaký plod byl, rozhodně ne v nějakém pozdějším stádiu. Vajíčko, ani
larvičku po vylíhnutí jsem nebyl schopen rozlišit, protože do buněk při
rozebírání a ometání napadala měl. V buňkách byly včely. je pravda, že tam
mohlo být místečko bez včel a tam by nějaké vajíčko, nebo larvička v raném
stádiu mohly být, ale jak jsem uvedl, byla tam i trocha měli z ometání a
nerozpoznal jsem to. To co říkáte, má logiku a pravděpodobně to tak bylo.
Hučení jsem pozoroval, domníval jsem se, že je to po vyrušení sýkorkami,
neboť na letáku byly četné stopy. Hučení se dostalo do večera do normálu. Po
dvou dnech bylo po všem. Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami?

Oddělek jsem nepřeuspořádávál. Tak jak byl založen a rostl, přidával jsem
mezistěny a krmil. Domníval jsem se, že včely samy dobře ví, jak si zásoby a
sezení uspořádat. Poslední dva rámky nebyly zcela dostavěné, souše, kterými
bych je nahradil jsem ale bohužel neměl. Zakládal jsem jej počátkem srpna s
tím, že poslouží jen k posílení jiných oddělků. Potom mi bylo líto matky -
líbila se mi. Včelstvo pěkně rostlo. Proto jsem se rozhodl jej zachovat. V
minulé zimě by patrně bez problémů přežilo. To špatné upořádání beru. Teď
vidím že to šlo jinak. Kdybych z produkčních včelstev v podletí sebral pár
kvalitních souší a vyměnil je s nedostavěnými z oddělku, mohl jsem sezení
oddělku vycentrovat. Produkční včely by to ani nepoznaly. Ty jsou stále, ve
spodních nástavcích.

> trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
> zahynulo?<
> .....
> Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu
> plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu,
> zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v
> úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

Pokud projdeš diskuzi za tak poslední dva roky, je tam toho o tom dost.
Obecně je to krajní zásah, pokud nejde vyrobit nějaký převod přizpůsobení,
aby šlo starý nastavek položit na nový nastavek s mezistěnami, které vystaví
nebo pokud se přechod nedělá přes umělé zrojení. Včelstva ho snášejí
víceméně dobře, pokud není při tom zamáčknuta matka a pokud nejsou včely tak
rozzuřeny, že jsou divoké ještě po týdny - je třeba vybrat optimální čas.
Opravu díla provedou během pár dnů, vystavení doplněných kousků mezistěn
nebo prázdného prostoru během dalších pár dnů. Drátkování a všechno se spíše
nechává a tyto rámky se po vystavení dostatečného počtu plástů berou jako
první k vyvaření na vosk.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jirka" <j.valter/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 11:09 AM
Subject: moderní včelař - přendání díla z rámku do rámku


> dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla
> při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími
> gumičkami a zbytek včely dostaví.
> 1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
> 2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
> 3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?

Prostorově byly asi uspořádané dobře, jenže zrovna v době mrazů měly plod. S
ostatním souhlasím. To je právě o tom, co jsem psal dříve - mladé matky a v
oddělku občas i bez nějakých zjevných důvodů nebo z neobjeveného důvodu
založí i pozdě na podzim dost velké množství plodu. Je to vlastně taková
oscilace. matka z nějakého důvodu naklade pár vajíček do buněk, včely se
toho chytí, vajíčka z buňěk nevyhodí do měli a začnou krmit, tím zvýší
teplotu kolem na 35 st C, následně se toho matka chytí a ve vzniklém teplu
se rozklade, s přibývajícím plodem včelstvíčko musí čím dále více topit a
matka čím dále více klade. Až to skončí řádově na jednotkách decimetrů
plodu. Pokud je v té době teplo, aspoň 5 - 10 st nad nulou, včely jsou
vychovány a oddělek obvykle akorát zeslábne, pokud během výchovy plodu udeří
mrazy, včely nejspíš uhynou.
Co se týká vlhkosti, včely jí v zimě nijak omezovány nejsou. Včelstvo klidně
přezimuje v uzavřené dřevěné bedně jen s očkem jako česnem, to v zimě není
žádný problém. Jediné trochu omezení je potom na jaře, kdy dlouho trvá, než
se stěny nasáklé vlhkostí prohřejí a vlhkost začne unikat ven nebo ji včely
přímo začnou vyfoukávat ven. případně později, až vlhkostí v rozích začnou
vznikat plísně.
Co se týká hmotnosti životaschopného oddělku, hranice se pohybuje u
samostatně zimovaných oddělků a v průměrné zimě tak bajočko okolo půl kila
zimních včel. Pokud se oddělek zimuje na utepleném strůpku silného včelstva
nebo v utepleném prostoru, jako je včelín nebo obojí nebo hromadně několik
oddělků v baterii nebo v nějak jinak zvýhodněném prostoru pro včelstva, je
hmotnost zimních včel logicky ještě menší.
Rady zimovat zásadně jen jednokilové oddělky a větší považuji za panské
rady, za prvé už je to skoro včelstvo a pomalu je nárok na takové včelstvo
na dotaci, za druhé vytvoření tak silného oddělku si vyžádá logicky téměř
stejnou činnost a náklady, jako je vytvoření nového včelstva a za třetí
toto vlákno jsem pochopil původně jako diskuzi, jak zazimovat slabé oddělky
a jak slabé, aby ještě zimu spolehlivě přežily a jejich vytváření nebylo
vyhazováním času a peněz.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 12:42 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
zahynulo?<
> .....
> Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu
> plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu,
> zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v
> úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

>Zdeněk:
Nechápu tedy v čem je kopírujeme?

Karel

Inu jak ti to vysvetlit priteli Ing. Karle J.? Pokud nekdo na necem pracuje, tak k tomu zrovna nemusi mit webove stranky. Staci?
Ale timto dotazem odbocujes naprosto od tematu VMS.

Nejsem úplně v obraze co bylo na začátku, já bych zimování řešil v styrodurovém plemenáči a v dvojnásobném mn. plástů nad sebou. Největší nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč a tím to všechno mohlo začít. A co zkrystalizované zásoby????? Dalších důvodů by se našlo dost a takhle nadále radit doopravdy nejde, nebo to není seriozní! Prostě smiřte se s tím, že jste zazimoval špatně a výsledek je toho důkazem. A od zimování v jednom NN bych rozhodně upustil. Zdraví R. S.

trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a zahynulo?<
......
Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu, zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

Prosím, držte se ve vlákně tématu. Tématem je, zda lze zimovat oddělek v
jednom NN na rámkové míře 44,8 x 15,9.

?????? toto není tématem vlákna ??????
> Začátečníci!
> Pokud si zadáte Moderní včelař /poslední číslo/ a kliknete na článek "Jak
> včelaří sedmák", je tam jednoduché včelaření. Vzniklo u nás a nemusíme
> odkazovat na zastaralou cizí metodu. Jednoduché včelaření je takové, které
> zvládne nejen školák, ale i včelař invalida.
> ...
> B.V.

Včelstvo bylo natěsnáno ve čtyřech uličkách v pravém předním části nástavku
z pohledu od česna. Uličky tvořily dokonale prostavěné rámky. Po vymetení
(nevěřil jsem, jak se může takové množství včel natěsnat do tak malého
prostoru) zůstalo v uličkách dozadu cca 50% zavíčkovaných zásob. Zásoby
zavíčkované, v přetažených buňkách. Očko zavřené, podmet 2 cm, česno 7 cm
pokryté ledem, ale dostatečně průchozí, stěny nástavku 2,5 cm (borovice),
strop fólie a polystyren 5 cm, dno 1,5 cm (smrk), celý nástavek postaven na
polystyrenu 5 cm. Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
zahynulo? Vysvětluji si to právě vlhkostí (nástavek zaledovaný) a vychází mi
z toho, že v 1NN nelze takový oddělek samostatně zimovat. Buď jej spojit,
nebo zimovat nad silným včelstvem. O této možnosti jsem samozřejmě věděl,
nemám s tím však zatím žádné zkušenosti a obával jsem se, že pokud postavím
oddělek na jiné včelstvo na stejném stanovišti, že se budou včely při
prvních jarních proletech zalétávat a hynout. Proto jsem riskoval samostatné
zimování. Ponaučil jsem se. Všem děkuji za rady.
Josef Třeštík

>
> Už jste viděl někdy náčrty a obrázky včelstev a jejich rozložení zásob a
> polohy před zazimováním? Jestli ano, tak by jste měl být schopen posoudit,
> co bylo špatně. Já na Vaše uhynulé včelstvo nevidím a takto nadálku mohu
> jen typnout, že jste došel kvůli sobě. (viz. první druhá věta)
> .......
> trestik:>Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé.
> Zahynuly
> podle mne
> právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
> krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu. V jednom
> NN
> 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> > včel.

dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími gumičkami a zbytek včely dostaví.
1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?

Už jste viděl někdy náčrty a obrázky včelstev a jejich rozložení zásob a polohy před zazimováním? Jestli ano, tak by jste měl být schopen posoudit, co bylo špatně. Já na Vaše uhynulé včelstvo nevidím a takto nadálku mohu jen typnout, že jste došel kvůli sobě. (viz. první druhá věta)
........
trestik:>Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé. Zahynuly podle mne
právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu.<

> V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> včel.

Zahynuly podle mne právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho krmeny a dlouho plodovaly.

Za 53 rokov včelárenia mi ešte nikdy včelstvo neuhynulo (a mal som problémy s vlhkými úľmi. Príčinou úhynu bol iný faktor a vlhkosť sa pridružila. Ťažko odhadnúť príčinu úhynu, podľa mňa primeraného včelstva. Váha včiel hovorí o slušnom včelstve (neraz na mojej včelnici prezimovalo aj slabšie včelstvo, pri nezúženom priestore), ktoré možno nemalo alebo malo a zásoby neboli na správnom mieste, možno bolo nozematické a možno práve i dlhodobé plodovanie, ktoré bolo príčinou vyjedenia zásob v blízkosti zimujúceho chumáča?

Dosť často sa v príspevkoch vyskytujú vety, ako "slabšie včelstvá (aké sú to tie slabé včelstvá) treba zúžiť, spojiť a pod. Mojim krédom je mať primerane silné včelstvá (podľa výskumu v Liebefelde sú dobré včelstvá 1,3 +-0,3kg), aby včelstvo malo dostatok zásob na správnom mieste, teda tam kde zimuje zimný chumáč a potom dokážu prezimovať aj relatívne slabšie včelstvo. Aj mňa sa také z nejakých objektívnych príčin vyskytujú, ale nikdy z 10 plástov neodoberiem ani jeden (sú v tenkostenných úľoch)

Začátečníci!
Pokud si zadáte Moderní včelař /poslední číslo/ a kliknete na článek „Jak včelaří sedmák“, je tam jednoduché včelaření. Vzniklo u nás a nemusíme odkazovat na zastaralou cizí metodu. Jednoduché včelaření je takové, které zvládne nejen školák, ale i včelař invalida. Včelaří se s jediným nástavkem na úlech, který se nadzvedne, nemusí nikde odkládat, nechá zavěšený, a zpět se pomalu usazuje, aby včely nemačkal... Aby u jednoduchosti zůstal a nemusel vytáčet u jiného včelaře, tak jsem specielně pro něj vyrobil nový typ Setrvačníkového medometu, který jako první odzkouší. Jednoduchost je taky v tom, že cena materiálu v tomto případě byla 800 Kč. V době krize se stávají drahé věci méně dostupné i včelařům.

Nenapsal tam, že včelaří bez mravenců v úlech, protože to bere už jako samozřejmost. Na tyčky pod úly dává lepivý pásek. V neděli na setkání v Brně nakonec se řešili mravenci a to jsem už nevydržel a odešel. Uživatelé VMS napřed bychom si měli vyřešit mravence! Potom nebude všechno sledování zkreslené. Sledoval jsem spad u včelařů, kteří mají problém s mravenci vyřešen, neměli ani problém s varroa.

Podmety využívá 100mm vysoké, aby se včely mohly prověsit a taky pro snadnou kontrolu. Je tam pohled z podmetu, a je vidět, že má včely pěkně silné, aniž by musel něco rozebírat, a včely rušit. Nenapsal nic o úlech, ale jsou vyrobené podle jeho nápadu, tak to nemůžu zveřejňovat.“Potom se na webu někteří chválí cizím peřím“.
B.V.

Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé. Zahynuly podle mne
právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu.

> V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> včel.

Nevím, jestli je to záměr nebo jen hloupost, ale:
Ano, pan Zdeněk má pravdu, ale asi takovou, jakou měla kdysi naše strana a vláda. V Německu skutečně kdysi proběhl "Monitoring projekt" s názvem "Úhyny včelstev". VMS má ale s tím německým projektem v podstatě společný opravdu jen ten "monitoring". Aniž bych chtěl pana Zdeňka podceňovat, možná by měl číst trochu dál a jestli tomu porozumí, tak napsat pravdu a ne vlastní dojmy. Jinak to není opravdu nic jiného než (jak už to tady někdo napsal) "plivání jedovatých slin".

10000

Pepan:
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
----------------------

Ráno jsme o tom při zatápění ještě přemýšlel a dávám za pravdu. :-)

Ten problém tam je. Zatím. Ta stávající forma VMS v podobě puntíků by mohla v někoho, kdo se nezajímá o souvislosti skutečně vyplašit.
Nějak jsem to nevzal v úvahu, protže už trochu uvažuji v novém VMS 2009.
Tam budou informace odděleny. Plné pro členy, kteří by měli mít i další možnosti a souhrné výstupy pro veřejnost.
Na druhou stranu, věřím že pokud by přišel opět nový rok 2007, VMS by mohl hodně včelařů včas poplašit.


Karel

Zdeněk:
Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
.....
Ale jake webove stranky? To neni zadna parta amateru co sedi u internetu a klabosi. V Nemecku se monitoroval vliv okoli na vcely ve skutecnych projektech, delaly to instituty ve spolupraci se vcelari. A jak jsem psal, vcelari od toho dali oficialne ruce pryc. Smrdelo to penezi od agroprumyslu.
------
Nechápu tedy v čem je kopírujeme?

Karel

Třeštík:
Co se týká výšky podmetu, nevím. Přestože řada diskutujících považuje 2cm za
optimální, zdá se mi, že 2cm je málo.
----------
Souhlas.
Já měl narychlo bastlená nízká dna 25mm, ale vzadu jsem měl přes pruh cca 10cm pletiva. Aby se vzduch mohl točit- proudit a podložka na měl tam nechávala po obvodu cca 3cm pruh. To stačilo a s vlhkem nebyl problém, vpředu bylo jen česno s klínem asi 10cm2 plochy. A očko. A stačilo to aby v úlech i s normálnmími včelstvy nebylo moc vlhko. I když vadí spíše plíseń než vlhkost Hlavně v období co teď přichází je podle mě přiměřená vlhkost vítána. Plodování.

A když jsem zimoval na stejných manipulačních dnech bez pletiva, už byly problémy. U nás navíc sníh zacpává česna, a tak spodní větrání je k nezaplacení.

Je to možné řešit stejně jak př. Jindra. Já to letos napodobuji (i z jiných důvodů)- dát dolů prázdný nízký nástavek. Chci jít tímto směrem dál a spodní nástavek nechat na volnou stavbu a pyl. (pro včely i pro mě)

Karel

Měl jsem na mysli oddělky o síle cca 1 kg.
______________________________________________________________

V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních včel.

Je tato diskuze doufám o zimování v 1 nízkém nástavku, nebo jsem se v ní ztratil také?
//\/\\//

>o říkáte nato, že by se Včelařské noviny obnovily. Dělám na tomto projektu prakticky bez zakladatelů původních novin už dva roky podle časových možností na úplně novém systému. Co by měl podle Vás takový systém kromě autorského rozhraní, komentářů obsahovat. Dejte mi motiv pokračovat. Mám obnoveny prakticky ručně Včelařské noviny z původního zaarchivovaného zdroje, který již nefunguje. Není to kompletní, protože nemám původní databázi např. komentářů, která mi byla ovšem přislíbena, stejně jako např. původní slovník nebo vyhledávací rejstřík článků OVP a Včelařství.


Nemam cas sledovat tuto diskuzi pro jeji nestrukturovanost a tak nevim proc vcelarske noviny prestaly jit. Mel jsem za to, ze technicky byly vskutku dobre.
Ale kdyz delate na vcelarskych novinach, tak predevsim zajimave clanky. Pak treba inzerci. Proste noviny-casopis.
No a asi strukturovane forum aby si kazdy prisel na sve. K tomu jsou ale zdarma ke stazeni a instalaci hotove redakcni systemy a fora. Neni treba nic moc bastlit.

Co říkáte nato, že by se Včelařské noviny obnovily. Dělám na tomto projektu prakticky bez zakladatelů původních novin už dva roky podle časových možností na úplně novém systému. Co by měl podle Vás takový systém kromě autorského rozhraní, komentářů obsahovat. Dejte mi motiv pokračovat. Mám obnoveny prakticky ručně Včelařské noviny z původního zaarchivovaného zdroje, který již nefunguje. Není to kompletní, protože nemám původní databázi např. komentářů, která mi byla ovšem přislíbena, stejně jako např. původní slovník nebo vyhledávací rejstřík článků OVP a Včelařství.

>Pan Zdeněk pokud to nemyslel zle a je to jen jeho pohled na svět, by mohl připojit odkaz na webové stránky německého projektu Bienenonitoring.
Bronislav Gruna

Ale jake webove stranky? To neni zadna parta amateru co sedi u internetu a klabosi. V Nemecku se monitoroval vliv okoli na vcely ve skutecnych projektech, delaly to instituty ve spolupraci se vcelari. A jak jsem psal, vcelari od toho dali oficialne ruce pryc. Smrdelo to penezi od agroprumyslu.

>Pan Zdeněk si asi neumí představit dělat něco zdarma pro ostatní.
Ono se snadno plivne, těžší je něco podobného vytvořit. Věřte, že VMS je živý z aktivity konkrétních včelařů, nikoliv z peněz ministerských či jiných.
Doufám, že se přátelé v VMS týmu a hlavně aktivní včelaři, co pochopili užitečnost systému nenechají podobnými výlevy znechutit. Samozřejmě VMS se stále vylepšuje.

Priteli Gruno, jakkoli si Vasich komentaru jinak vazim, co vyse uvedenym textem chcete sdelit? Ze proste hodiny tikaji v cesku jinak? To se prece ve svete davno vi. Tak co ta schizofrenie s ceskym roztocem? Svet je nekde jinde. A roztoc je out.

Pan Zdeněk si asi neumí představit dělat něco zdarma pro ostatní.
Ono se snadno plivne, těžší je něco podobného vytvořit. Věřte, že VMS je živý z aktivity konkrétních včelařů, nikoliv z peněz ministerských či jiných.
Doufám, že se přátelé v VMS týmu a hlavně aktivní včelaři, co pochopili užitečnost systému nenechají podobnými výlevy znechutit. Samozřejmě VMS se stále vylepšuje.
Radimu Poláškovi děkuji za upozornění na možné problémy se zloději. Tohoto problému jsme si vědomi a je vyřešen, jak popsal Ivan Černý. Tvůrci VMS budou vděční za každé vaše věcné připomínky.
Dotaz, připomínku nebo i nabídku pomoci tvůrcům VMS můžete napsat také přímo na stránce: www.varroamonitoring.cz, odkaz DOTAZY.
Pan Zdeněk pokud to nemyslel zle a je to jen jeho pohled na svět, by mohl připojit odkaz na webové stránky německého projektu Bienenonitoring.
Bronislav Gruna


>Ano ano, ale nezapominejme pratele, ze autori se take dohodli s panem ministrem a ze je to politika. Nekomu se to naramne hodi do kramu, muze prokazat aktivitu, ma narok na finance (prosim, kdo a z ceho to cele financuje?) a bude tvrdit co vsechno on pro vcely neudelal.

Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
V Nemecku se to casem zvrtavalo stale vice v hledani vsemoznych vlivu na umirani vcel jenom ne tech nejvaznejsich, tj. chemickych jedu v agroprumyslu. Projekt byl stale vice financovan prumyslovym sektorem (pochopitelne pak se zkoumal vliv jedu minimalne) a dostal se proto do ostre palby sefu tamnich vcelarskych svazu a ti dali pomalu od nej ruce pryc.
Pokud vas to zajima, tak tam dokonce kvuli tomu nedavno padali hlavy na ustrednim vyboru vcelarskeho svazu. Je krasne videt jak se tamni vcelari biji za sva prava a jak se tady svejkuje kolem roztoce na netu.
Monitorovat varroa to tam opravdu nikoho nenapadlo, takovy soumani zase tamni vcelari nejsou.

Měl jsem na mysli oddělky o síle cca 1 kg. Rady všech účastníků diskuse
vítám i když se v některých případech možná vztahují i na oddělky ještě
slabší. Jde mi o to, abych nedělal zbytečné chyby a neměl ztráty. Po
zkušenostech z průběhu letošní zimy a na základě této diskuse si odnáším
tyto poznatky:
1. Samostatně zimovat jen oddělky ve dvou NN, přičemž všechny rámky musí být
dobře prostavěné a horní nástavek plný zavíčkovaných zásob.
2. Pokud toho nelze z nějakého důvodu docílit, zimovat jen nad silným
včelstvem, protože jedině za pomoci tepla ze spodního silného včelstva jsou
schopny využít zásoby z celého nástavku.
3. Důležitější než síla oddělku je uspořádání a dostupnost zásob, které je
potřeba předimenzovat.
4. Včely jdou za zásobami raději nahoru než po délce rámku.

Co se týká výšky podmetu, nevím. Přestože řada diskutujících považuje 2cm za
optimální, zdá se mi, že 2cm je málo. Teplý vzduch nabere v chomáči vodu,
ochlazuje se, klesá dolů a vlhkost vypadává. Nejhorší je to dole kam,
zasahuje spodek chomáče. U výšky rámku 39x24 to asi nevadí, u výšky rámku
15,9 to asi vadí. Včely se tlačí nahoru, a jsou schopny opustit spodní
zásoby a nahoře, pokud nejsou rámky dobře prostavěné a plné zásob, živořit a
při dlouhotrvajících mrazech třeba zahynout, přestože je spodek plný zásob.

Josef Třeštík

Ach jo ta nače povaha Česká!Jo jo,podle sebe soudím ostatní.

Tak jsem koukl na plechovku a barva se jmenuje RENOLAST .Na střechu maringotky mi stačila malá pixla asi5nebo7kg a ještě mi dost zbylo.Tet v zimě bych lo ale nenatíral,počkal bych až bude horko a sucho. Včely mi při natírání létali okolo na čerstvou barvu na střeše nesedali.
Pepek

Otázy jsou dvě. Je to o přezimování a je to o podmínkách když nejsou souše. Ani v jednom není nic o slabých oddělcích. Nezlob se, ale vlákno je tak nepřehledné, že jsem musel přejít začátek. A jestli by oddělek je nebo není vhodným včelstvem k přezimování už snad ani nemusím rozvádět.
---------------------
trestik:>Kde však vzít souše, když začínáte a chcete rychle rozšířit počet včelstev? Domnívám se, že by zdravé včelstvo o síle plně obsazeného nástavku mělo spolehlivě přezimovat, ovšem za předpokladu vytvoření vhodných podmínek. Jaké však ty vhodné podmínky mají být?<
---------------------
Tvá reakce na mé odpovědi výše uvedených otázek.
---------------------

R. Polášek
Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.



----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Friday, January 16, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž
nemám
> plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v
> pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu
> může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po
> stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která
by
> měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom
> pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a
> další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou
> normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení
> máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)
>
> Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a
uděláte
> něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o
> jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.
>
> .....
> Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém
> dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního
chomáče.
> Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše,
> bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem
> předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní
> mírou nástavků.
>
> Prosím o vaše rady a zkušenosti.
> <

No, jestli se píše do vlákna "Zimování oddělků v nízkých nástavcích
Langstroth 44,8 x 15,9" tak se tam asi bude psát o zimování oddělků, které z
nějakého důvodu se nestaly plnohodnotným včelstvem a ne o zimování včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 12:35 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> Očem to píšeš? O slabých oddělcích tu není řeč. Vůbec co to je u Tebe
slabý
> oddělek, který nepřežije zaručeně v úlu zimu a kde ho v tomto vláknu máš?
> Chci vědět proč by nepřežilo v úlu u Polášků zazimované včelstvo, kterému
> chybí do počtu v podstatě několik neobsazených rámků.
> Přečetl jsi si doufám dotaz a ne nějakou následnou reakci.
> .......
> R.Polášek:>Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v
> prostoru velkého
> úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
> podletí.<

Očem to píšeš? O slabých oddělcích tu není řeč. Vůbec co to je u Tebe slabý oddělek, který nepřežije zaručeně v úlu zimu a kde ho v tomto vláknu máš? Chci vědět proč by nepřežilo v úlu u Polášků zazimované včelstvo, kterému chybí do počtu v podstatě několik neobsazených rámků.
Přečetl jsi si doufám dotaz a ne nějakou následnou reakci.
........
R.Polášek:>Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.<

S těmi kovy to je jen přechodná věc, a když ne kovy, tak to může být med,
vosk, nebo rovnou celá včelstva.

R. Polášel

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 11:20 AM
Subject: Re: VMS



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VMS
> Datum: 16.1.2009 11:15:02
> ----------------------------------------
> 1,2 kilometru - tak to je něco jiného. Námitku beru zpět.
>> >
> > R. Polášek
>

Pane Polášek cena kovů klesla tak hluboko dolů až 10x tak už se to
bezdomovcům a našim spoluobčanům jiné pleti navyplatí prodávat.

Za ty roky mám nějaké zkušenosti s zimováním slabých oddělků na rámcích
39x24. Oddělek v bedničce s 5 rámky 39x24 v pohodě přežije zimu, pokud je na
těch 5 rámcích silný. To znamená v červenci až srpnu musí obsazovat všech 5
rámků a plod musí být na 3 - 5 rámcích. Takový oddělek se potom v zimě srazí
na plně obsazené 3 - 2 rámkové uličky a v nich v pohodě přežije. Pokud
oddělek v srpnu obsazuje z 5 tak 3 rámky a plod má na 1 - 2 rámcích, tak se
na zimu scukne do dvou uliček, z toho ani jedna nebude plně obsazená, takže
včely budou kvůli malému počtu velice trpět zimou a v normální zimě
nepřežijí. Tady má obrovský vliv, jestli je oblast převčelená nebo není.
Když je oblast převčelená, i včas založený oddělek trpí v červenci a srpnu
nedostatkem, musí se pořád přikrmovat cukrem, jinak v červenci a srpnu omezí
plodování, začne se zmenšovat a buď je do podzimu kvůli nedostatku včel
vyloupen nebo kvůli malému počtu zimních včel nepřežije zimu. Pokud oblast
není převčelená, oddělek se po rozkladení matky začne stále rozvíjet a
sílit, a to bez jakéhokoliv zásahu včelaře. Tomu potom stačí jenom v srpnu k
oddělku přijít a doplnit zásoby na zimu.
Podobně to bude s NN nástavkem 17 cm vysokým. Oddělek bude muset taky plně
obsazovat jeden nastavek plus na začátku srpna mít velkou část vysokého
podmetu obsazeného včelami. Tady vysoký podmet u dost silného oddělku podle
mně zvyšuje prostor úlu a tím množství vychovaných zimních včel na začátku
srpna, zároveň od konce srpna ochlazuje včelstvo a plodování omezuje. U
slabého oddělku převáží ochlazovací efekt vysokého dna se sítem, který
zabrání oddělku vychovat dostatečné množství zimních včel. Zkrátka co
oddělek nestihne do začátku až poloviny srpna, už později nedožene. Dá se to
trochu vylepšit uteplením, ale o moc ne. 17 centimetrů podle mně moc nízkých
není, protože zimní chumáč na 39x24 takového silného oddělku má v zimě
výšku takových 12 - 14 - 16 centimetrů. Kritické je, když výška zimního
chumáče v mrazech je pod 10 centimetrů, to už mají jen velcí slaboši. A
kolikrát jsem viděl, že zimní chumáč i silného včelstva třeba celý podzim
seděl na spodní polovině rámků 39x24 a velikou svou částí vyčníval do
volného prostoru pod rámky a "zalezl nahoru" až teprve po nějakých dnech
silnějších mrazů. Z toho usuzuji, že když se zimní chumáč usadí na jednom
kraji rámků výšky 17 a bude se dotýkat utepleného strůpku, bude těch 17
centimetrů dostatečných pro dostatečné obsazení úlových uliček včelami a tím
pro spolehlivé vyzimování.
Co se týká nežádoucího plodování mladých matek, ty mají hodně energie a jdou
do zimy ve společenstvu, které je podstatně menší než je genetikou daná
horní hranice velikosti společenstva. Stačí tedy na podzim poměrně malá
změna a taková matka se může docela hodně rozklást.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 6:42 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> V září je moc brzo. Uteplení může podnítit nežádoucí podzimní plodování,
> ještě v listopadu. Stačí trochu teplejší počasí a zdroj pylu v doletu.
> ______________________________________________________________
>
> Určitě...o důvod víc, proč v září izolovat matky ( letos plánuji izolaci
do
> školkovacích klícek s průlezem
> http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova ).
>
> S zimováním tak slabých včelstev nemám zkušenosti, ale obávám se, že
> včelstvo v 1NN příliš omezí svoji zimní sílu ( znatelně pod kritických cca
> 5 000 ), bude-li zazimováno nad vysokým podmetem ( projeví se efekt cizího
> prostoru vlivem horizontální decentralizace vyvolený tepelným režimem
> uvnitř úlu ). Proto jsem radil provést uteplení (již) v září.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Dneska je aktuální Reflexol a Gumoasfalt. Místo gumoasfaltu by možná stačily
hydroizolační asfaltové nátěry určené k izolaci spodních prostor proti vodě.
Bohužel kvalita těchto nátěrů asi šla hodně dolů a cena hodně nahoru, kvůli
evropským směrnicím o omezování těkavých látek v barvách a omezování
některých druhů ředidel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <potuznik/=/unicos.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 7:04 AM
Subject: Re: Nátěr střechy maringotky


> Ten asfalt s hlinik. praskem se jmenuje ALUNA. Problem ale bude, ze se asi
> stejne jako IZOKRYT jiz asi nevyrabi. Izokryt jsme s kamaradem pouzivali
na
> "skoro vsechno", od spodku auta - 20 let OK, pres zabradli, parapety az po
> pletivo - kus tam je jeste ted a bylo to natirano v roce 68 na jiz trochu
> rezivy povrch. Neztvrdne na sklo, nevyhoda je, ze povrch zmatovati (neni
> leskly), ale drzi a neloupe se.
> Pokud pujdete do "lepenky", bude potreba nejprve natrit penetraci, ktera
> stabilizuje orezlou povrchovou vrstvu. Zcela nutne je, aby byla prilepena
v
> cele plose. Je potreba mit pripraveny nejaky valecek, treba na nudle a
mokry
> filc na stuk. A mala poznamka na konec, chce to velky horak, aby se
lepenka
> na povtchu rychle ohrala, ale zaroven neprohrala tak, az se jeji struktura
> znici. A to ze na ZCELA SUCHY povrch, to snad vi kazdy!
>
> Hodne vcely a hodne medu Vasek.
>
> > Doporučuju asfalt s obsahem hliníku,jak už psal Radim,aby střecha v létě
> > moc nehřála. Nátěr mám na lechce rezavém pozinku,ani sem ho necistil,jen
> > ometl smetákem, drží skvěle,je pořád krásně stříbrný.Drží na plechu,máme
s
> > tím netřené betonové sokle na plotě a dokonce i komín.A o údržbu se
stará
> > jen déšť.Jestli najdu ještě někde pikslu tak ti napíšu i jméno. Je to
> > nezmar nátěr
> > Pepíno

Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž
nemám
> plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v
> pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu
> může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po
> stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která
by
> měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom
> pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a
> další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou
> normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení
> máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)
>
> Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a
uděláte
> něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o
> jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.
>
> .....
> Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém
> dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního
chomáče.
> Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše,
> bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem
> předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní
> mírou nástavků.
>
> Prosím o vaše rady a zkušenosti.
> <

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VMS
> Datum: 16.1.2009 11:15:02
> ----------------------------------------
> 1,2 kilometru - tak to je něco jiného. Námitku beru zpět.
>> >
> > R. Polášek
>

Pane Polášek cena kovů klesla tak hluboko dolů až 10x tak už se to bezdomovcům a našim spoluobčanům jiné pleti navyplatí prodávat.

1,2 kilometru - tak to je něco jiného. Námitku beru zpět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 2:15 PM
Subject: Re: VMS


GPS Souřadnice jsou do systému zadávány pouze s přesností na minuty, což
v praxi znamená že musíte hledat v okruhu (nebo lépe čtverci) o průměru
nejméně 1,2 km. Do tohoto prostoru se běžně vejdou i celé vesnice naše
střediskové. Nechtěl bych to stanoviště na této ploše hledat.

Milan Čáp

Radim Polášek napsal(a):
> Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
> stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
> totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
> nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
> vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
> ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
> schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev,
není
> problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
> Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
> ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet
po
> lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
> souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
> oploceném a hlídaném místě.
>
> R. Polášek
>
>

A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž nemám plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která by měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)

Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a uděláte něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.

......
Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního chomáče. Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše, bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní mírou nástavků.

Prosím o vaše rady a zkušenosti.
<