78077

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: VMS (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33489) (33506)

>Pan Zdeněk si asi neumí představit dělat něco zdarma pro ostatní.
Ono se snadno plivne, těžší je něco podobného vytvořit. Věřte, že VMS je živý z aktivity konkrétních včelařů, nikoliv z peněz ministerských či jiných.
Doufám, že se přátelé v VMS týmu a hlavně aktivní včelaři, co pochopili užitečnost systému nenechají podobnými výlevy znechutit. Samozřejmě VMS se stále vylepšuje.

Priteli Gruno, jakkoli si Vasich komentaru jinak vazim, co vyse uvedenym textem chcete sdelit? Ze proste hodiny tikaji v cesku jinak? To se prece ve svete davno vi. Tak co ta schizofrenie s ceskym roztocem? Svet je nekde jinde. A roztoc je out.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.19.203) --- 16. 1. 2009
Re: VMS (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33489)

Pan Zdeněk si asi neumí představit dělat něco zdarma pro ostatní.
Ono se snadno plivne, těžší je něco podobného vytvořit. Věřte, že VMS je živý z aktivity konkrétních včelařů, nikoliv z peněz ministerských či jiných.
Doufám, že se přátelé v VMS týmu a hlavně aktivní včelaři, co pochopili užitečnost systému nenechají podobnými výlevy znechutit. Samozřejmě VMS se stále vylepšuje.
Radimu Poláškovi děkuji za upozornění na možné problémy se zloději. Tohoto problému jsme si vědomi a je vyřešen, jak popsal Ivan Černý. Tvůrci VMS budou vděční za každé vaše věcné připomínky.
Dotaz, připomínku nebo i nabídku pomoci tvůrcům VMS můžete napsat také přímo na stránce: www.varroamonitoring.cz, odkaz DOTAZY.
Pan Zdeněk pokud to nemyslel zle a je to jen jeho pohled na svět, by mohl připojit odkaz na webové stránky německého projektu Bienenonitoring.
Bronislav Gruna


>Ano ano, ale nezapominejme pratele, ze autori se take dohodli s panem ministrem a ze je to politika. Nekomu se to naramne hodi do kramu, muze prokazat aktivitu, ma narok na finance (prosim, kdo a z ceho to cele financuje?) a bude tvrdit co vsechno on pro vcely neudelal.

Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
V Nemecku se to casem zvrtavalo stale vice v hledani vsemoznych vlivu na umirani vcel jenom ne tech nejvaznejsich, tj. chemickych jedu v agroprumyslu. Projekt byl stale vice financovan prumyslovym sektorem (pochopitelne pak se zkoumal vliv jedu minimalne) a dostal se proto do ostre palby sefu tamnich vcelarskych svazu a ti dali pomalu od nej ruce pryc.
Pokud vas to zajima, tak tam dokonce kvuli tomu nedavno padali hlavy na ustrednim vyboru vcelarskeho svazu. Je krasne videt jak se tamni vcelari biji za sva prava a jak se tady svejkuje kolem roztoce na netu.
Monitorovat varroa to tam opravdu nikoho nenapadlo, takovy soumani zase tamni vcelari nejsou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 16. 1. 2009
RE: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33493) (33496) (33500) (33501)

Měl jsem na mysli oddělky o síle cca 1 kg. Rady všech účastníků diskuse
vítám i když se v některých případech možná vztahují i na oddělky ještě
slabší. Jde mi o to, abych nedělal zbytečné chyby a neměl ztráty. Po
zkušenostech z průběhu letošní zimy a na základě této diskuse si odnáším
tyto poznatky:
1. Samostatně zimovat jen oddělky ve dvou NN, přičemž všechny rámky musí být
dobře prostavěné a horní nástavek plný zavíčkovaných zásob.
2. Pokud toho nelze z nějakého důvodu docílit, zimovat jen nad silným
včelstvem, protože jedině za pomoci tepla ze spodního silného včelstva jsou
schopny využít zásoby z celého nástavku.
3. Důležitější než síla oddělku je uspořádání a dostupnost zásob, které je
potřeba předimenzovat.
4. Včely jdou za zásobami raději nahoru než po délce rámku.

Co se týká výšky podmetu, nevím. Přestože řada diskutujících považuje 2cm za
optimální, zdá se mi, že 2cm je málo. Teplý vzduch nabere v chomáči vodu,
ochlazuje se, klesá dolů a vlhkost vypadává. Nejhorší je to dole kam,
zasahuje spodek chomáče. U výšky rámku 39x24 to asi nevadí, u výšky rámku
15,9 to asi vadí. Včely se tlačí nahoru, a jsou schopny opustit spodní
zásoby a nahoře, pokud nejsou rámky dobře prostavěné a plné zásob, živořit a
při dlouhotrvajících mrazech třeba zahynout, přestože je spodek plný zásob.

Josef Třeštík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.190.100) --- 16. 1. 2009
Re: VMS (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33489)

Ach jo ta nače povaha Česká!Jo jo,podle sebe soudím ostatní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 16. 1. 2009
Re: Nátěr střechy maringotky (33497)

Tak jsem koukl na plechovku a barva se jmenuje RENOLAST .Na střechu maringotky mi stačila malá pixla asi5nebo7kg a ještě mi dost zbylo.Tet v zimě bych lo ale nenatíral,počkal bych až bude horko a sucho. Včely mi při natírání létali okolo na čerstvou barvu na střeše nesedali.
Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33493) (33496) (33500) (33501)

Otázy jsou dvě. Je to o přezimování a je to o podmínkách když nejsou souše. Ani v jednom není nic o slabých oddělcích. Nezlob se, ale vlákno je tak nepřehledné, že jsem musel přejít začátek. A jestli by oddělek je nebo není vhodným včelstvem k přezimování už snad ani nemusím rozvádět.
---------------------
trestik:>Kde však vzít souše, když začínáte a chcete rychle rozšířit počet včelstev? Domnívám se, že by zdravé včelstvo o síle plně obsazeného nástavku mělo spolehlivě přezimovat, ovšem za předpokladu vytvoření vhodných podmínek. Jaké však ty vhodné podmínky mají být?<
---------------------
Tvá reakce na mé odpovědi výše uvedených otázek.
---------------------

R. Polášek
Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.



----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Friday, January 16, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž
nemám
> plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v
> pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu
> může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po
> stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která
by
> měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom
> pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a
> další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou
> normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení
> máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)
>
> Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a
uděláte
> něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o
> jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.
>
> .....
> Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém
> dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního
chomáče.
> Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše,
> bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem
> předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní
> mírou nástavků.
>
> Prosím o vaše rady a zkušenosti.
> <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33493) (33496) (33500)

No, jestli se píše do vlákna "Zimování oddělků v nízkých nástavcích
Langstroth 44,8 x 15,9" tak se tam asi bude psát o zimování oddělků, které z
nějakého důvodu se nestaly plnohodnotným včelstvem a ne o zimování včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 12:35 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> Očem to píšeš? O slabých oddělcích tu není řeč. Vůbec co to je u Tebe
slabý
> oddělek, který nepřežije zaručeně v úlu zimu a kde ho v tomto vláknu máš?
> Chci vědět proč by nepřežilo v úlu u Polášků zazimované včelstvo, kterému
> chybí do počtu v podstatě několik neobsazených rámků.
> Přečetl jsi si doufám dotaz a ne nějakou následnou reakci.
> .......
> R.Polášek:>Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v
> prostoru velkého
> úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
> podletí.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33493) (33496)

Očem to píšeš? O slabých oddělcích tu není řeč. Vůbec co to je u Tebe slabý oddělek, který nepřežije zaručeně v úlu zimu a kde ho v tomto vláknu máš? Chci vědět proč by nepřežilo v úlu u Polášků zazimované včelstvo, kterému chybí do počtu v podstatě několik neobsazených rámků.
Přečetl jsi si doufám dotaz a ne nějakou následnou reakci.
........
R.Polášek:>Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: VMS (33494) (33495)

S těmi kovy to je jen přechodná věc, a když ne kovy, tak to může být med,
vosk, nebo rovnou celá včelstva.

R. Polášel

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 11:20 AM
Subject: Re: VMS



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VMS
> Datum: 16.1.2009 11:15:02
> ----------------------------------------
> 1,2 kilometru - tak to je něco jiného. Námitku beru zpět.
>> >
> > R. Polášek
>

Pane Polášek cena kovů klesla tak hluboko dolů až 10x tak už se to
bezdomovcům a našim spoluobčanům jiné pleti navyplatí prodávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33441) (33445) (33477)

Za ty roky mám nějaké zkušenosti s zimováním slabých oddělků na rámcích
39x24. Oddělek v bedničce s 5 rámky 39x24 v pohodě přežije zimu, pokud je na
těch 5 rámcích silný. To znamená v červenci až srpnu musí obsazovat všech 5
rámků a plod musí být na 3 - 5 rámcích. Takový oddělek se potom v zimě srazí
na plně obsazené 3 - 2 rámkové uličky a v nich v pohodě přežije. Pokud
oddělek v srpnu obsazuje z 5 tak 3 rámky a plod má na 1 - 2 rámcích, tak se
na zimu scukne do dvou uliček, z toho ani jedna nebude plně obsazená, takže
včely budou kvůli malému počtu velice trpět zimou a v normální zimě
nepřežijí. Tady má obrovský vliv, jestli je oblast převčelená nebo není.
Když je oblast převčelená, i včas založený oddělek trpí v červenci a srpnu
nedostatkem, musí se pořád přikrmovat cukrem, jinak v červenci a srpnu omezí
plodování, začne se zmenšovat a buď je do podzimu kvůli nedostatku včel
vyloupen nebo kvůli malému počtu zimních včel nepřežije zimu. Pokud oblast
není převčelená, oddělek se po rozkladení matky začne stále rozvíjet a
sílit, a to bez jakéhokoliv zásahu včelaře. Tomu potom stačí jenom v srpnu k
oddělku přijít a doplnit zásoby na zimu.
Podobně to bude s NN nástavkem 17 cm vysokým. Oddělek bude muset taky plně
obsazovat jeden nastavek plus na začátku srpna mít velkou část vysokého
podmetu obsazeného včelami. Tady vysoký podmet u dost silného oddělku podle
mně zvyšuje prostor úlu a tím množství vychovaných zimních včel na začátku
srpna, zároveň od konce srpna ochlazuje včelstvo a plodování omezuje. U
slabého oddělku převáží ochlazovací efekt vysokého dna se sítem, který
zabrání oddělku vychovat dostatečné množství zimních včel. Zkrátka co
oddělek nestihne do začátku až poloviny srpna, už později nedožene. Dá se to
trochu vylepšit uteplením, ale o moc ne. 17 centimetrů podle mně moc nízkých
není, protože zimní chumáč na 39x24 takového silného oddělku má v zimě
výšku takových 12 - 14 - 16 centimetrů. Kritické je, když výška zimního
chumáče v mrazech je pod 10 centimetrů, to už mají jen velcí slaboši. A
kolikrát jsem viděl, že zimní chumáč i silného včelstva třeba celý podzim
seděl na spodní polovině rámků 39x24 a velikou svou částí vyčníval do
volného prostoru pod rámky a "zalezl nahoru" až teprve po nějakých dnech
silnějších mrazů. Z toho usuzuji, že když se zimní chumáč usadí na jednom
kraji rámků výšky 17 a bude se dotýkat utepleného strůpku, bude těch 17
centimetrů dostatečných pro dostatečné obsazení úlových uliček včelami a tím
pro spolehlivé vyzimování.
Co se týká nežádoucího plodování mladých matek, ty mají hodně energie a jdou
do zimy ve společenstvu, které je podstatně menší než je genetikou daná
horní hranice velikosti společenstva. Stačí tedy na podzim poměrně malá
změna a taková matka se může docela hodně rozklást.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 6:42 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> V září je moc brzo. Uteplení může podnítit nežádoucí podzimní plodování,
> ještě v listopadu. Stačí trochu teplejší počasí a zdroj pylu v doletu.
> ______________________________________________________________
>
> Určitě...o důvod víc, proč v září izolovat matky ( letos plánuji izolaci
do
> školkovacích klícek s průlezem
> http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova ).
>
> S zimováním tak slabých včelstev nemám zkušenosti, ale obávám se, že
> včelstvo v 1NN příliš omezí svoji zimní sílu ( znatelně pod kritických cca
> 5 000 ), bude-li zazimováno nad vysokým podmetem ( projeví se efekt cizího
> prostoru vlivem horizontální decentralizace vyvolený tepelným režimem
> uvnitř úlu ). Proto jsem radil provést uteplení (již) v září.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: Nátěr střechy maringotky

Dneska je aktuální Reflexol a Gumoasfalt. Místo gumoasfaltu by možná stačily
hydroizolační asfaltové nátěry určené k izolaci spodních prostor proti vodě.
Bohužel kvalita těchto nátěrů asi šla hodně dolů a cena hodně nahoru, kvůli
evropským směrnicím o omezování těkavých látek v barvách a omezování
některých druhů ředidel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <potuznik/=/unicos.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 7:04 AM
Subject: Re: Nátěr střechy maringotky


> Ten asfalt s hlinik. praskem se jmenuje ALUNA. Problem ale bude, ze se asi
> stejne jako IZOKRYT jiz asi nevyrabi. Izokryt jsme s kamaradem pouzivali
na
> "skoro vsechno", od spodku auta - 20 let OK, pres zabradli, parapety az po
> pletivo - kus tam je jeste ted a bylo to natirano v roce 68 na jiz trochu
> rezivy povrch. Neztvrdne na sklo, nevyhoda je, ze povrch zmatovati (neni
> leskly), ale drzi a neloupe se.
> Pokud pujdete do "lepenky", bude potreba nejprve natrit penetraci, ktera
> stabilizuje orezlou povrchovou vrstvu. Zcela nutne je, aby byla prilepena
v
> cele plose. Je potreba mit pripraveny nejaky valecek, treba na nudle a
mokry
> filc na stuk. A mala poznamka na konec, chce to velky horak, aby se
lepenka
> na povtchu rychle ohrala, ale zaroven neprohrala tak, az se jeji struktura
> znici. A to ze na ZCELA SUCHY povrch, to snad vi kazdy!
>
> Hodne vcely a hodne medu Vasek.
>
> > Doporučuju asfalt s obsahem hliníku,jak už psal Radim,aby střecha v létě
> > moc nehřála. Nátěr mám na lechce rezavém pozinku,ani sem ho necistil,jen
> > ometl smetákem, drží skvěle,je pořád krásně stříbrný.Drží na plechu,máme
s
> > tím netřené betonové sokle na plotě a dokonce i komín.A o údržbu se
stará
> > jen déšť.Jestli najdu ještě někde pikslu tak ti napíšu i jméno. Je to
> > nezmar nátěr
> > Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33493)

Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž
nemám
> plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v
> pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu
> může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po
> stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která
by
> měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom
> pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a
> další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou
> normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení
> máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)
>
> Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a
uděláte
> něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o
> jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.
>
> .....
> Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém
> dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního
chomáče.
> Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše,
> bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem
> předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní
> mírou nástavků.
>
> Prosím o vaše rady a zkušenosti.
> <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: VMS (33494)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VMS
> Datum: 16.1.2009 11:15:02
> ----------------------------------------
> 1,2 kilometru - tak to je něco jiného. Námitku beru zpět.
>> >
> > R. Polášek
>

Pane Polášek cena kovů klesla tak hluboko dolů až 10x tak už se to bezdomovcům a našim spoluobčanům jiné pleti navyplatí prodávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: VMS

1,2 kilometru - tak to je něco jiného. Námitku beru zpět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 2:15 PM
Subject: Re: VMS


GPS Souřadnice jsou do systému zadávány pouze s přesností na minuty, což
v praxi znamená že musíte hledat v okruhu (nebo lépe čtverci) o průměru
nejméně 1,2 km. Do tohoto prostoru se běžně vejdou i celé vesnice naše
střediskové. Nechtěl bych to stanoviště na této ploše hledat.

Milan Čáp

Radim Polášek napsal(a):
> Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
> stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
> totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
> nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
> vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
> ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
> schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev,
není
> problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
> Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
> ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet
po
> lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
> souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
> oploceném a hlídaném místě.
>
> R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 16. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400)

A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž nemám plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která by měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)

Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a uděláte něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.

......
Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního chomáče. Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše, bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní mírou nástavků.

Prosím o vaše rady a zkušenosti.
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456) (33490)

Velmi podobně je s tím rozdílem , že bočnice jsou lícované s čelem a hmatová a dosedací lišta je je o tloušťku bočnic delšíTak aby spoje byly vždy přeplátované a hřebíky se při pohledu zhora kříží

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prkna
> Datum: 16.1.2009 08:51:31
> ----------------------------------------
> >From:
> Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné
> jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o
> 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím
> je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na
> spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi
> nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké
> zboží ...
>
>
> Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku:
> https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg
>
> Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity
> Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33455)

>Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam.

Ano pane Herman, je to jednoduchy ul univerzity Hohenheim. Viz predchozi prispevek.
Zde je navod na stavbu v nemcine: http://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/einfachbeute.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456)

>From:
Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží ...


Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku:
https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg

Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 16. 1. 2009
Re: VMS (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453)

>VMS. Je to zatím taková hurá akce, někdo udělal příslušné webové stránky ...

Ano ano, ale nezapominejme pratele, ze autori se take dohodli s panem ministrem a ze je to politika. Nekomu se to naramne hodi do kramu, muze prokazat aktivitu, ma narok na finance (prosim, kdo a z ceho to cele financuje?) a bude tvrdit co vsechno on pro vcely neudelal.

Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
V Nemecku se to casem zvrtavalo stale vice v hledani vsemoznych vlivu na umirani vcel jenom ne tech nejvaznejsich, tj. chemickych jedu v agroprumyslu. Projekt byl stale vice financovan prumyslovym sektorem (pochopitelne pak se zkoumal vliv jedu minimalne) a dostal se proto do ostre palby sefu tamnich vcelarskych svazu a ti dali pomalu od nej ruce pryc.
Pokud vas to zajima, tak tam dokonce kvuli tomu nedavno padali hlavy na ustrednim vyboru vcelarskeho svazu. Je krasne videt jak se tamni vcelari biji za sva prava a jak se tady svejkuje kolem roztoce na netu.
Monitorovat varroa to tam opravdu nikoho nenapadlo, takovy soumani zase tamni vcelari nejsou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 16. 1. 2009
Re: Nátěr střechy maringotky (33447) (33450) (33464)

Ten asfalt s hlinik. praskem se jmenuje ALUNA. Problem ale bude, ze se asi
stejne jako IZOKRYT jiz asi nevyrabi. Izokryt jsme s kamaradem pouzivali na
"skoro vsechno", od spodku auta - 20 let OK, pres zabradli, parapety az po
pletivo - kus tam je jeste ted a bylo to natirano v roce 68 na jiz trochu
rezivy povrch. Neztvrdne na sklo, nevyhoda je, ze povrch zmatovati (neni
leskly), ale drzi a neloupe se.
Pokud pujdete do "lepenky", bude potreba nejprve natrit penetraci, ktera
stabilizuje orezlou povrchovou vrstvu. Zcela nutne je, aby byla prilepena v
cele plose. Je potreba mit pripraveny nejaky valecek, treba na nudle a mokry
filc na stuk. A mala poznamka na konec, chce to velky horak, aby se lepenka
na povtchu rychle ohrala, ale zaroven neprohrala tak, az se jeji struktura
znici. A to ze na ZCELA SUCHY povrch, to snad vi kazdy!

Hodne vcely a hodne medu Vasek.

> Doporučuju asfalt s obsahem hliníku,jak už psal Radim,aby střecha v létě
> moc nehřála. Nátěr mám na lechce rezavém pozinku,ani sem ho necistil,jen
> ometl smetákem, drží skvěle,je pořád krásně stříbrný.Drží na plechu,máme s
> tím netřené betonové sokle na plotě a dokonce i komín.A o údržbu se stará
> jen déšť.Jestli najdu ještě někde pikslu tak ti napíšu i jméno. Je to
> nezmar nátěr
> Pepíno
>




Tato zásilka byla zkontrolována antivirovým systémem BitDefender
Odesláno 602LAN SUITE Groupware

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 16. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33441) (33445) (33477) (33480) (33486)

Nejjednodušší je využít tepla druhého (druhých) včelstev. Slabší oddělek v jednom nástavku dát na jednoduché mezidno s malým výletovým otvorem a toto včelstvo pak posadit na silnější včelstvo. PavelK

Silné včelstvo produkuje CO2, který ohřátý stoupá nahoru. C6 H12 O6 + 6O2 = energie + 6 H2O+ 6 CO2 . Cukr reaguje s kyslíkem a vedle energie, kterou využívá hlavně křídlový sval včely, vzniká voda i oxid uhličitý.Naměřil jsem u stropu v silném včelstvu až 3,5 % oxidu uhličitého, který po stranách chomáče a chladných stěn klesá dolů,včetně vody.Čím chladnější stěny, tím rychleji a chomáč dostává více vzduchu zespodu.Jak takové procento působí na člověka je známo, ale nevím jak to snášejí včely. Není to jeden z důvodů proč někdy silné včelstvo na zásobách nepřežije?
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33441) (33445) (33477) (33480)

Nejjednodušší je využít tepla druhého (druhých) včelstev. Slabší oddělek v jednom nástavku dát na jednoduché mezidno s malým výletovým otvorem a toto včelstvo pak posadit na silnější včelstvo. PavelK

Kolega, využitie spodného včelstva na vyhrievanie včelstva nad ním, je laická predstava, pretože nič také nexistuje. pre pár dňami tu písal (myslím, že Karel), že termokomorou neč také nezistil. Včelstvo jednoducho teplo z chumáča neuvoľňuje a preto ani nemôže vyhrievať iné včelstvo pri spoločnej bočnej stene nad sebou, aj vtedy keď to medzidno bude z papiera. tejto chbnej teóri by sme mali už vzdať.

Túto otázku som skúmal pri zimovani dvojčelvstiev nad sebou asi 15 rokov (už som s tým prestal definitívne pred 2 rokmi) porovnávaním rastom včelstiev aj pomocou teplomerov v zimnom období. Používal som jednoduché dno, cez ktoré mohla teplota zo spodného včelstva prenikať do horného nadstavku. Neprenikala! teplomer som kládol do stredu AL dna, tesnepod pod rámikmi (20m). Jednoducho dve rozdelené dve včelstvá nad sebou sa vzájomne neovplyvňujú.

Ešte jede prípad: včelstvo v spodnej debničke celú zimu z hora nebolo uteplené, nad ním bola prázdna debnička, uteplená len zhora. Celý január-leden som previdelne meral teplotu aj trikrát cez deň. Teplomer bol vložený do strednej uličke pár cm nad zimujúci chumáč a druhý vo vonkajšom prostredí. Nič z toho čo by som očakával, únik teploty z chumáča sa nekonal. Teplota bola v priemere vyššia len o 3,5˚C s porovnaním vonkajšej teploty. Neprikryté včelstvo (asi 3 mes.) to znieslo bez jeho poškodenia, jarný vývoj bol dobrý. Nejak stále žijeme v zajatí starého poznania, je to však aj v myslení človeka, pretože včelu posudzujeme z pohľadu človeka a nie hmyzu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463) (33465) (33467) (33469) (33474) (33478)

Sršeň:
Až ti doktor řekne na jaře (ani to říkat nemusí),že na podzim přijde soused z východu a bude mít tuberu ,ty se nenecháš preventivně očkovat?Jsi očkován proti tetanu a dalším nemocem? Léčit preventivně ,ale s rozumem.
---
Pokud bych mohl preventivně očkovat proti VD atd, jistě to udělám. ALe očkování a léčení je rozdíl.
A léky, třeba antibiotika, budu brát až po diagnoze.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Nátěr střechy maringotky (33447) (33449)

nekde sem cet, ze barvy typu hemerite nejsou vhodny, rez sice schovaji,
ale pod nimi to hnije dal...... osobni zkusenost ale nemam....

když je to plechova strecha, uvazoval bych kvuli vysokým teplotám na
které se plech v lete ohriva, o nejaké barve urcene na natery strech -
ty vysoke teploty lepe snaseji.....


petr j.



KaJi napsal(a):
> Osobně začínám fandit barvě Hamerite či jak se to píše. Silnou vrstvu rzi
> nesnáší. Dá se v i-aukcích koupit s prošlou expirací.
> Lepenka na plech, to podle mě nezabrání pronikání vlhkosti, ale na to je
> tady expert Radim
> Karel
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451)

a co takhle
http://www.vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=14

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 12:10:22
> ----------------------------------------
> Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Zimov?n? odd?lk? v n?zk?ch n?stavc?ch Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33441) (33445) (33477)

Jednou jsem to měl jako rezervu matky na výšce 17cm přezimovaly dobře
Celé dění na jaře včelky upravují dle prostoru proto se musí brzy zvětšit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimov?n? odd?lk? v n?zk?ch n?stavc?ch Langstroth 44,8 x 15,9
> Datum: 15.1.2009 18:43:10
> ----------------------------------------
> V září je moc brzo. Uteplení může podnítit nežádoucí podzimní plodování,
> ještě v listopadu. Stačí trochu teplejší počasí a zdroj pylu v doletu.
> ______________________________________________________________
>
> Určitě...o důvod víc, proč v září izolovat matky ( letos plánuji izolaci do
> školkovacích klícek s průlezem
> http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova ).
>
> S zimováním tak slabých včelstev nemám zkušenosti, ale obávám se, že
> včelstvo v 1NN příliš omezí svoji zimní sílu ( znatelně pod kritických cca
> 5 000 ), bude-li zazimováno nad vysokým podmetem ( projeví se efekt cizího
> prostoru vlivem horizontální decentralizace vyvolený tepelným režimem
> uvnitř úlu ). Proto jsem radil provést uteplení (již) v září.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
RE: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463) (33465) (33467) (33469) (33474) (33476)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Re:
> Datum: 15.1.2009 16:51:04
> ----------------------------------------
> Žádnou oficiální metodiku jak ošetřovat proti varoáze včelstvo v nástavkovém
> úlu neznám. Vše, co jsem četl odpovídá tak leda dvouprostorovému uspořádání,
> jak to dodneška praktikuje můj otec (86 let) ve starých zadovácích. Na konci
> sezóny srazí včely do plodiště, nakrmí a v říjnu - listopadu ošetří
> varidolem, někdy před tím formidolem. Jak ale oficiálně ošetřovat včelstvo v
> 6 nástavcích? Viděl jsem i oficiální instruktážní video. Používat například
> formidol dle této metodiky u včelstva v 6 nástavcích je nesmys.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelK (82.41.100.229) --- 15. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33441) (33445) (33477)

Už to tady někdo psal. Nejjednodušší je využít tepla druhého (druhých) včelstev. Slabší oddělek v jednom nástavku dát na jednoduché mezidno s malým výletovým otvorem a toto včelstvo pak posadit na silnější včelstvo. PavelK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.1.2009 12:55:13
> ----------------------------------------
> No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
> v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci... A nejbližší bod VMS je
> desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
> potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený. Je to zatím taková hurá
> akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
> mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
> rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
> přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
> systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
> nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
> týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné. Já si myslím, že
> VMS je hlavně záležitost místních skupin včelařů, kteří se třeba dohodnou a
> jeden z nich VMS provádí a ostatní výsledky nějak sledují a třeba mu za to
> nějak pomohou s něčím. Ideální by to bylo v rámci místních ZO, jenže vedení
> Svazu to shodilo ze stolu. Kdyby to podpořilo, třebas jako dobrovolnou
> činnost někoho ze ZO, nějakými malými výhodami pro ZO, mělo by to mnohem
> větší šanci. Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
> stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
> totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
> nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
> vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
> ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
> schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev, není
> problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
> Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
> ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet po
> lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
> souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
> oploceném a hlídaném místě.
>
> R. Polášek
>
>
> >
> Já myslím, že navrhovatel VMS pro to udělal maximum jak svojí aktivitou a snaží se tento systém ještě vylepšit, ale není vůle na vyšších místech. Výzkumák v Dole tomu není nakloněn. Když už nic jiného měl by informaci jak vypadá nákazová situce v určitém okamžiku. Muselo by se to projednat v ZO, aby to bylo životaschopné na celém okresu, kraji i celostátně. Byl by to dobrý počin i pro veterinární správu, která by se mohla na nákazu včas připravit,ale to by s muselo někde chtít. Někteří argumentují, že čl. základna je stará a nemá přístup k internetu. Tady si myslím, že kdo by chtěl tak se k internetu dostane. V každé vesnici je veřejný internet a stačí když tam bude jeden schopný mladší včelař, který bude ostatní informovat.Já vím, že to není všelék, ale určitá informace je vždycky dobrá. Věřím, že se to časem rozběhne jsem optimista. Franta
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463) (33465) (33467) (33469) (33474)

Až ti doktor řekne na jaře (ani to říkat nemusí),že na podzim přijde soused z východu a bude mít tuberu ,ty se nenecháš preventivně očkovat?Jsi očkován proti tetanu a dalším nemocem? Léčit preventivně ,ale s rozumem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 15. 1. 2009
Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9 (33400) (33441) (33445)

V září je moc brzo. Uteplení může podnítit nežádoucí podzimní plodování,
ještě v listopadu. Stačí trochu teplejší počasí a zdroj pylu v doletu.
______________________________________________________________

Určitě...o důvod víc, proč v září izolovat matky ( letos plánuji izolaci do školkovacích klícek s průlezem http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova ).

S zimováním tak slabých včelstev nemám zkušenosti, ale obávám se, že včelstvo v 1NN příliš omezí svoji zimní sílu ( znatelně pod kritických cca 5 000 ), bude-li zazimováno nad vysokým podmetem ( projeví se efekt cizího prostoru vlivem horizontální decentralizace vyvolený tepelným režimem uvnitř úlu ). Proto jsem radil provést uteplení (již) v září.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

trestik (e-mailem) --- 15. 1. 2009
RE: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463) (33465) (33467) (33469) (33474)

Žádnou oficiální metodiku jak ošetřovat proti varoáze včelstvo v nástavkovém
úlu neznám. Vše, co jsem četl odpovídá tak leda dvouprostorovému uspořádání,
jak to dodneška praktikuje můj otec (86 let) ve starých zadovácích. Na konci
sezóny srazí včely do plodiště, nakrmí a v říjnu - listopadu ošetří
varidolem, někdy před tím formidolem. Jak ale oficiálně ošetřovat včelstvo v
6 nástavcích? Viděl jsem i oficiální instruktážní video. Používat například
formidol dle této metodiky u včelstva v 6 nástavcích je nesmys.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456) (33458)

Pepan:
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a
překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny
proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky
-----
Prkna roztřídím podle šířky. Ty dostatečná vyčlením na boky. Ty o 1,5cm užší na čela. Z ostatních nařežu hmatové latě. nahoru 5cm, dole můžou být užší.Vnější hrany a dolní vnitřní hrany horní hmatové lišty zkosím, cca 10mmx45st. aby se lépe držel.
Široká prkna srovnám na jedné straně, dolní lišty stačí, když budou mít jeden boky pěkně řízlý.
Z prken z palet tl. 17mm - t.j. výška drážky Langstrotha nařežu pásky o 10mm užší než je tlouštka prken.
Latě a prkna nařežu nahrubo na něco víc jak 375mm.
Na stole mám nastavené dorazy.
Vezmu horní hmatovou lištu, na horní hranu přibiji (dříve, nyní sponkuji) tu 17mm lištu.
Položím dolů dolní lištu. Na horní doraz, horní pěknou hranou, dolů může vyčnívat. Položím prkno, horní čistou hranou na tu 17mm laťku. A sponkuji. Pak přesně zakrátím na 375. To je první přesná operace a záleží spíše na kolmosti. Pak je podle horní hrany srovnám společně s nařezanými boky na jednu šíři.
Z boku je normálně šroubuji, vloni jsem prvně jen sponkoval a moc se nekroutily. Ale asi nebudou stačit. For je vtom, že nemám tl.25mm ale míň a prkno tolik netáhne. Optimální by bylo sehnat takhle široké 17mm prkna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463) (33465) (33467) (33469)

> > Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků
> a
> > mezi nimi byly čisté
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
----------------------

A k čemu vede loňská metodika. Přečti si příručku Celý rok proti varroáze. Video shlédla na webu má žena a řekla, abych doufal že to neuvidí žádný zákazník.

Loňský rok je typický příklad kam vede masová stádnost.
Jarní nátěry, povinné gabony bez ohledu na nulový spad a pak třikrát na podzim léčit bez ohledu na spad. A k tomu KM nazvaný Formidol.
Z těch věcí roste v lese jedině gabon. Ostatní se dělá ve stejných továrnách jako KM.


Tady máš napsáno, že letní varroamonitoring byl a je POVINNÝ:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0901/fakta-a-uvahy-o-oficialnim-varroamonitoringu
A taky jak to vypadá ve skutečnosti.
VMS slouží "pouze" k tomu, že si pár lidí vyměňuje informace a zkušenosti.
A možná se časem víc lidí odhodlá léčit jen tehdy, nkdyž pozná že je to nutné. Ne že to vloni někdo vymyslel. Až ti krajský hygienik vydá vyhlášku v lednu, že máš na podzim brát povinně třikrát denně Acylpiryn, protože přijdou virozy, tak sklapneš paty a půjdeš do lékárny?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456) (33459) (33462) (33466) (33468) (33471)

Muze byt, je to otazka trhu. Tedy neviditelne ruky trhu :-))

Treba si poridime nerez vanicku na parafinovani sami :-) Ono v nasem hobby pripade nejde jen o naklady ale taky o radost ...

T.H.
------
To mě spíš napadlo to naložit n přívěes a objíždět zájemce. Tam by si to knim dovezli z okolí další, aby se podělili o fixní náklady s dopravou atd.

Na druhé straně jsem vanu pořídil za cca 5000 (už nevímp přesně) z jedničky plechu. Zatím ji nevyužívám, jen na vyvářku vosku. Vařič a bomba asi 2 000.

Kdysi se vařáky apd. kupovaly kolektivně. Vařák se dá zničit snadněji než vana.

Tady na konferenci před lety když parafín začal ukazoval někdo fotky jak parafinuje stranu po straně.
Vzal plech, ani nesvařoval, ohnul a rohy zahnul, dal venku na obyč PB vařič a nástavek otáčel boky dolů. Tam byla hladina asi 5cm parafínu.

To je myslím pro pár desítek nástavků shůdná cesta.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463) (33465) (33467) (33469)

> Jenže na výrobu této ekologicky nezávadné látky pojede někde továrna s
> neekologickým provozem.
> nemysli si, že kvůli kys. mrav někde dojí jak v kravíně mravence :-))

Do takovych krajnosti to nezenu. Dulezite pro me je to, ze svuj med a vcely chci mit co mozna nejzdravejsi - to muzu ovlivnit. Vcely chci mit zdrave a ne si to jen myslet. A davat jen to nejnutnejsi minimum chemie, dle svych znalosti a moznosti. Proc se o to nepokusit i za cenu nejakych ztrat?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456) (33459) (33462) (33466) (33468)

> zase jde o to dovalení těch nástavků
> za ty peníze co bude stát doprava pořídím ty nástavky nové
>
> Pepan

Muze byt, je to otazka trhu. Tedy neviditelne ruky trhu :-))

Treba si poridime nerez vanicku na parafinovani sami :-) Ono v nasem hobby pripade nejde jen o naklady ale taky o radost ...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463)


>> Hura akce mozna ano (o to uctyhodnejsi vysledek)- ty uhyny byly ale taky dost
> hrrr - ale par blaznu to dela a budou nejspis pokracovat, navic letosni
> podminky pro monitoring nebyli vubec priznive - nebyli roztoci = nuda! :-))
> Sledovat ob 14dni treba po 3dny staci - bude to urcite lepsi nez nedelat a
> nevedet nic jako doted. Neznamena to denne koukat na podlozku - i kdyz i to je
> nejen pro duchodce dobry sport :-) Kdo bude chtit, bude vedet vic co se mu doma
> deje ve vcelach a ne jen, ze zatim jeste letaj.
>
> Samozrejme ukaze az cas, treba VMS vysumi - ale neda se poprit, ze je to alespon
> snaha o nalezeni prevence na problem. Bohuzel to neni z tech spravnych hlav!
>
>
> Já myslím, že to není hurá akce, chce to čas. Největší problém je ,že na to nepřišly v Dole. Není vůle vedení svazu podpořit.. myšlenku VMS.

>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463) (33465) (33467)

Jenže na výrobu této ekologicky nezávadné látky pojede někde továrna s neekologickým provozem.
nemysli si, že kvůli kys. mrav někde dojí jak v kravíně mravence :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.1.2009 14:46:05
> ----------------------------------------
> > Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků
> a
> > mezi nimi byly čisté
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
>
>
> Takhle me to teda nenapadlo :-(
>
> muj cil je presny opak a proto se toho ucastnim! Jestli ale bude vetsi
> spotreba kyseliny mravenci tak jedine dobre :-)
>
> TH.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456) (33459) (33462) (33466)

zase jde o to dovalení těch nástavků
za ty peníze co bude stát doprava pořídím ty nástavky nové

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 14:43:10
> ----------------------------------------
>
> > Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má,
> > spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím
> > li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze
> morem.
> > Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo
> >
> > Pepan
> >
> Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco
> chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo
> to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis.
> Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal
> konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463) (33465)

> Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků a
> mezi nimi byly čisté
> VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců Vedlo
> to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
>
> Pepan


Takhle me to teda nenapadlo :-(

muj cil je presny opak a proto se toho ucastnim! Jestli ale bude vetsi spotreba kyseliny mravenci tak jedine dobre :-)

TH.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456) (33459) (33462)


> Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má,
> spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím
> li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem.
> Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo
>
> Pepan
>
Uhodil si to na hlavicku :-) Uz ale nezijeme za starych casu kdy kdyz si neco chtel musel sis to vyrobit :-) Muze to byt zajimava prilezitost pro nekoho kdo to ma a zna. Muze to nabizet jako sluzbu. Dovalis si sve nastavky a zaplatis. Ja bych si klidne nechal za rozumnou cenu sve nastavky osetrit. Na optimal konferenci pan Studecky odhadl cenu parafinu na 1,5Kc na nastavek

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453) (33463)

Lze jen souhlasit letos jsem měl na stanovišti u 2 ze 30 více jak 200 brouků a mezi nimi byly čisté
VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců Vedlo to jen k vyšší spotřebě chemikálií.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 15.1.2009 14:33:40
> ----------------------------------------
> > No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
> > v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci...
>
> Je to mozne, pravdepodobne - mravenci radi uklizeji, ale co kdyz jsi tam proste
> roztoce nemel? Ono by nas to mohlo naucit se rozhodnout zda lecit ci ne. Nebo
> jinak - kontaminovat ci ne. Samozrejme vim, ze se nesmi takto premyslet natoz
> jednat !
>
> Jsou i jine zpusoby zjisteni zamoreni nez podlozka - trubci plod, roztoci
> omyti ze vzorku vcel.
>
> > A nejbližší bod VMS je
> > desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
> > potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený.
>
> To bysme take mohli pekne narazit kdyz budem plne spolehat na souseda - kdyz on
> nesviti u me to musi byt taky dobre - takto na VMS koukat nelze!
> Muze byt velky rozdil v zamoreni uz mezi vcelstvi na jenom stanovisti natoz mezi
> ruznymi stanovisti. Vlhka stanoviste jsou problematictejsi - sucha,
> oslunena lepsi.
>
> Ale sviti-li to vsude kolem je to jasny signal abych dal velky pozor. Narazis-li
> na vetsi spad budes se ptat proc a tim i pak nejspis casteji monitorovat a
> pripadne i zasahnes aby ti prezily. Budes varovat kolegy - pokud mas charakter
> :-). Nenarazis-li na nic, mrknes se na mapku a je-li klid i v okoli, pak je
> pravdepodobne, ze to tak muze byt. Muze se ale mylit monitorovaci metoda -
> duveruj ale proveruj!
>
> Je to zatím taková hurá
> > akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
> > mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
> > rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
> > přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
> > systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
> > nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
> > týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné.
>
> Hura akce mozna ano (o to uctyhodnejsi vysledek)- ty uhyny byly ale taky dost
> hrrr - ale par blaznu to dela a budou nejspis pokracovat, navic letosni
> podminky pro monitoring nebyli vubec priznive - nebyli roztoci = nuda! :-))
> Sledovat ob 14dni treba po 3dny staci - bude to urcite lepsi nez nedelat a
> nevedet nic jako doted. Neznamena to denne koukat na podlozku - i kdyz i to je
> nejen pro duchodce dobry sport :-) Kdo bude chtit, bude vedet vic co se mu doma
> deje ve vcelach a ne jen, ze zatim jeste letaj.
>
> Samozrejme ukaze az cas, treba VMS vysumi - ale neda se poprit, ze je to alespon
> snaha o nalezeni prevence na problem. Bohuzel to neni z tech spravnych hlav!
>
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 15. 1. 2009
Re: Nátěr střechy maringotky (33447) (33450)

Doporučuju asfalt s obsahem hliníku,jak už psal Radim,aby střecha v létě moc nehřála. Nátěr mám na lechce rezavém pozinku,ani sem ho necistil,jen ometl smetákem, drží skvěle,je pořád krásně stříbrný.Drží na plechu,máme s tím netřené betonové sokle na plotě a dokonce i komín.A o údržbu se stará jen déšť.Jestli najdu ještě někde pikslu tak ti napíšu i jméno. Je to nezmar nátěr
Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453)

> No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
> v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci...

Je to mozne, pravdepodobne - mravenci radi uklizeji, ale co kdyz jsi tam proste roztoce nemel? Ono by nas to mohlo naucit se rozhodnout zda lecit ci ne. Nebo jinak - kontaminovat ci ne. Samozrejme vim, ze se nesmi takto premyslet natoz jednat !

Jsou i jine zpusoby zjisteni zamoreni nez podlozka - trubci plod, roztoci omyti ze vzorku vcel.

> A nejbližší bod VMS je
> desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
> potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený.

To bysme take mohli pekne narazit kdyz budem plne spolehat na souseda - kdyz on nesviti u me to musi byt taky dobre - takto na VMS koukat nelze!
Muze byt velky rozdil v zamoreni uz mezi vcelstvi na jenom stanovisti natoz mezi ruznymi stanovisti. Vlhka stanoviste jsou problematictejsi - sucha, oslunena lepsi.

Ale sviti-li to vsude kolem je to jasny signal abych dal velky pozor. Narazis-li na vetsi spad budes se ptat proc a tim i pak nejspis casteji monitorovat a pripadne i zasahnes aby ti prezily. Budes varovat kolegy - pokud mas charakter :-). Nenarazis-li na nic, mrknes se na mapku a je-li klid i v okoli, pak je pravdepodobne, ze to tak muze byt. Muze se ale mylit monitorovaci metoda - duveruj ale proveruj!

Je to zatím taková hurá
> akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
> mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
> rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
> přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
> systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
> nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
> týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné.

Hura akce mozna ano (o to uctyhodnejsi vysledek)- ty uhyny byly ale taky dost hrrr - ale par blaznu to dela a budou nejspis pokracovat, navic letosni podminky pro monitoring nebyli vubec priznive - nebyli roztoci = nuda! :-))
Sledovat ob 14dni treba po 3dny staci - bude to urcite lepsi nez nedelat a nevedet nic jako doted. Neznamena to denne koukat na podlozku - i kdyz i to je nejen pro duchodce dobry sport :-) Kdo bude chtit, bude vedet vic co se mu doma deje ve vcelach a ne jen, ze zatim jeste letaj.

Samozrejme ukaze az cas, treba VMS vysumi - ale neda se poprit, ze je to alespon snaha o nalezeni prevence na problem. Bohuzel to neni z tech spravnych hlav!

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456) (33459)

Když vemu v úvahu výrobu zařízení které doma nestvořím, objem který to má, spotřebu parafinu který potřebuji a rozdíl s jeho skutečnou spotřebou, a vím li. že tado metoda byla vyvinuta hlavně pro záchranu nástavkú při nákaze morem. Tak nevím proč to pořizovat aby to pak někde doma zavazelo

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 14:09:49
> ----------------------------------------
> Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů
> > velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
> > Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
> > způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje
> jen
> > se držím jedné rámkové délky
> >
> Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na
> otazku proc to delat na 50let.
>
> Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-)
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: VMS (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446) (33453)

GPS Souřadnice jsou do systému zadávány pouze s přesností na minuty, což
v praxi znamená že musíte hledat v okruhu (nebo lépe čtverci) o průměru
nejméně 1,2 km. Do tohoto prostoru se běžně vejdou i celé vesnice naše
střediskové. Nechtěl bych to stanoviště na této ploše hledat.

Milan Čáp

Radim Polášek napsal(a):
> Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
> stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
> totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
> nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
> vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
> ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
> schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev, není
> problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
> Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
> ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet po
> lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
> souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
> oploceném a hlídaném místě.
>
> R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33455)

Krajiny se ohýbají do oblouku s středové s duší do vrtule. Ta duše se musí vyříznout získáte tak prkno z příčnými letokruhy , které nepracuje vůbec.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:18:50
> ----------------------------------------
> Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
> K sile: coulove prkna vyhoblujete na 20mm, na 25mm je potreba min 30mm (28je
> malo). Kazdopadne je to ul, vcely nejakou nepresnost v sile steny v pohode
> snesou. Nekteri pouzivaji jen sololit tj. nejake 3mm :-) a to i v horach :-))
>
> Jedna strana se vetsinou podari pekne ohoblovat, druha je pak v nouzi horsi. Je
> pak na vas co zvolite, jestli hezky nastavek z venku nebo zevnitr.
>
> Uchopy frezuju 1cm (stena ma 2cm) - neresim to, uchopove listy jsou jiste
> dobre reseni.
>
> Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig.
> Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam. Vim jen, ze
> se mi to kdysi zdalo dobre pro lidi bez naradi. Stena je slozena z vice kusu
> (prkenek) tak, ze uz to rovnou tvori drazku pro oska ramku, tudiz jsou tam i
> uchopy - snad moc nekecam.
> Stena nastavku pak vypada asi takto (3 prkenka):
>
> II
> II II
> II
> II
> II II
> II
>
> Pozor ale na to, ze takto to nejspis u nas nikdo nevyrabi a tak v tom mozna
> budete sam :-))
>
> K hoblovani: plati cim sirsi prkno hoblujete tim vetsi problem nejsou-li uplne
> rovna (jsou-li do vrtule) - chce nejdriv orovnat a pak protahnout. Protahovani
> kopiruje tvar - takze vrtule je stale vrtule a to je pak problem - nastavky se
> kolibaji.... To muze byt vetsi problem prave u odpadoveho dreva a krajin :-)
>
>
> Ale zas takova veda to neni, schuti do toho a rychle od toho
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456)

Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů
> velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
> Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
> způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen
> se držím jedné rámkové délky
>
Spravna poznamka! Naprosty souhlas. Prave ten parafin muze odpovedet na otazku proc to delat na 50let.

Ale pro nekoho by to byla nuda bez toho trochu si pres zimu zatruhlarit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454) (33456)

Já to dělám až na detaily stejně. Mezery kvůli nepřesnostem - rozdílnou
tloušťkou jednotlivých desek a délkami řezu tmelím akrylátovým tmelem.
Kroucení při výeobě nastavků, pokud se objeví, v meněím koriguji rozdílným
utažením vrutů, ve větším obroušením nebo natlučením vložky.
R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 1:48 PM
Subject: Re: Re: Prkna


Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné
jiné zbytečnosti
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a
překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny
proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu
připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je
to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné
škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li
se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to
způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu
dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší
Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu
dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků
Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi
zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ
VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho
způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje
jen se držím jedné rámkové délky

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454)

Zapomeň na uteplování stejně máš vespod síto a pozotvíraná očka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:04:27
> ----------------------------------------
> Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
> Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
> 25 - 30 milimetrů.
> Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
> nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
> potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
> úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
> foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
> Subject: Re: Re: Prkna
>
>
> > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
> to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
> přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451) (33454)

Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti
Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží Případné škvíry které u tohoto způsobu výroby vzniknou¨ stejně včely zatmelí Stane li se že některý nástavek se začne kroutit dobře ho prohlédnu a díl který to způsobuje jednoduše v místě kde začíná vznikat trhlina po letech rozštípnu dlátem a tím odstraním pnutí. Jen dávám pozor abych nepoužil desku z duší Ta je jen dobrá na topení, když vařím vosk.Se dřevem si moc hlavu nelámu dokonce jsem vyrobil i úl ze starých skříní z laťovky a slouží již 8 roků Při takto jednoduché výrobě vás i po kratší době nebude mrzet když s nimi zatopíte. Ze zdravotních důvodů je právě obměna úlů velmi důležitá. TAK PROČ VYRÁBĚT ÚLY KTERÉ JSOU PRACNÉ A VYDRŽÍ 50 LET??
Každý rok dělám 2 -3 úly a ty nejhorší prostě spálím Již jsem použil mnoho způsobů a technologií chovu a tato jednoduchá výroba mě to snadno umožňuje jen se držím jedné rámkové délky

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re: Prkna
> Datum: 15.1.2009 13:04:27
> ----------------------------------------
> Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
> Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
> 25 - 30 milimetrů.
> Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
> nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
> potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
> úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
> foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
> Subject: Re: Re: Prkna
>
>
> > Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> > nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> > zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> > použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> > vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> > tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> > problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
> to
> > pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
> přibitím
> > latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> > to potřeba řešit vůbec?
> > Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> > nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451)

Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

K sile: coulove prkna vyhoblujete na 20mm, na 25mm je potreba min 30mm (28je malo). Kazdopadne je to ul, vcely nejakou nepresnost v sile steny v pohode snesou. Nekteri pouzivaji jen sololit tj. nejake 3mm :-) a to i v horach :-))
Jedna strana se vetsinou podari pekne ohoblovat, druha je pak v nouzi horsi. Je pak na vas co zvolite, jestli hezky nastavek z venku nebo zevnitr.

Uchopy frezuju 1cm (stena ma 2cm) - neresim to, uchopove listy jsou jiste dobre reseni.

Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig. Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam. Vim jen, ze se mi to kdysi zdalo dobre pro lidi bez naradi. Stena je slozena z vice kusu (prkenek) tak, ze uz to rovnou tvori drazku pro oska ramku, tudiz jsou tam i uchopy - snad moc nekecam.
Stena nastavku pak vypada asi takto (3 prkenka):

II
II II
II
II
II II
II

Pozor ale na to, ze takto to nejspis u nas nikdo nevyrabi a tak v tom mozna budete sam :-))

K hoblovani: plati cim sirsi prkno hoblujete tim vetsi problem nejsou-li uplne rovna (jsou-li do vrtule) - chce nejdriv orovnat a pak protahnout. Protahovani kopiruje tvar - takze vrtule je stale vrtule a to je pak problem - nastavky se kolibaji.... To muze byt vetsi problem prave u odpadoveho dreva a krajin :-)

Ale zas takova veda to neni, schuti do toho a rychle od toho

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451)

Drážka se nefrézuje, ale naopak vytváří přibitím latiček. Viz třeba Liebig -
Včelaříme jednoduše. Frézování je podle mně rozumné až při tloušťce stěny
25 - 30 milimetrů.
Jinak pro pár úlů na zahradě je možné frézovat i stěnu 20 - 18 mm silnou
nebo nařezat prkna ruční pilou a sbít nastavky natupo prostě jenom hřebíky,
potom se ale musí tak v listopadu zajít do supermarketu, nabrat kartony a
úly jimi přes zimu do května omotat jako dodatečné uteplení a ochranu proti
foukání větru do spár. Tak se dá taky včelařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 12:10 PM
Subject: Re: Re: Prkna


> Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po
> nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše
> zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při
> použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší
> vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm,
> tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou
> problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc
to
> pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba
přibitím
> latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není
> to potřeba řešit vůbec?
> Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných
> nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Re: (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33446)

No, jestli to je otázka na mně... Jde to víceméně mimo mně, co jsem zkoušel
v létě, roztoče mně z podložek asi kradou mravenci... A nejbližší bod VMS je
desítky kilometrů daleko a tudíž bezcenný. Pro reálný obraz zamoření
potřebuji bod 500 metrů, kilometr atd vzdálený. Je to zatím taková hurá
akce, někdo udělal příslušné webové stránky, trochu to propagačně učinil
mezi včelaři známé a nyní se bude čekat, jestli se to samo mezi včelaři
rozšíří tak hustě, aby z toho byl skutečný přínos, dříve, než to
přispěvovatele dat do VMS přestane bavit. Ty data je třeba vkládat do
systému přes léto každých tak 1 - 3 dny, aby byl zachycen nástup vylupování
nějakých zamořených neléčených končících včelstev a podobné, jednou za
týden, 14 dní to nestačí a to je dlouhodobě dost pracné. Já si myslím, že
VMS je hlavně záležitost místních skupin včelařů, kteří se třeba dohodnou a
jeden z nich VMS provádí a ostatní výsledky nějak sledují a třeba mu za to
nějak pomohou s něčím. Ideální by to bylo v rámci místních ZO, jenže vedení
Svazu to shodilo ze stolu. Kdyby to podpořilo, třebas jako dobrovolnou
činnost někoho ze ZO, nějakými malými výhodami pro ZO, mělo by to mnohem
větší šanci. Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev, není
problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet po
lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
oploceném a hlídaném místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 9:46 AM
Subject: Re: Re:



>> ----------------------------------------
> > 120 za kubík.Dělám z toho dna rámy do styroduráků a víka.Taky jsem si
> > stavěl jeden Langstroth už z pěkně suchého dřeva.Dal jsem do něj roj a
> jelo
> > to ale přišel podzim větší vlhkost a kroutilo se to.Zvenku byl sice
> natřený
> > luxolem ale vadila mu to vlhkost uvnitř.Takže jsem ostatní nástavky
> zevnitř
> > natřel voskem a mám po problému.Doporučuji každému buď ten parafín a


Pane Polášku co říkáte na Varroa monitoring systém? VMS Díky za vaše
hodnocení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444) (33451)

No kdybych měl dělat já nástavky z osmnáctky prkna tak bych kolem našrouboval laťky jako falce.Měl bych obavy ze stability.Trhat by se to při rozdělování nemělo a případnou mezerku si včely zatmelí.Počítej s drážkou pro rámek 1x1cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 15. 1. 2009
Re: Re: Prkna (33426) (33432) (33436) (33437) (33444)

Díky všem za rady ohledně zdroje dřeva na nástavky, spíš se poptám po nějakém tom odpadu a kratině z pily. Ještě jsem se chtěl zeptat na vaše zkušenosti s tou tloušťkou. Jestli i prkno tl. 25 mm ohobluji na 22, při použití řeziva 20 mm z toho zbyde nějakých 17-18 mm. Jak se řeší vyfrézování žlábků pro ouška rámků? Pokud udělám zářez do hloubky 10 mm, tak mi z prkna k vnější hraně moc nezbyde, spíš taková tříska. Nejsou problémy s tím, že by se to při odlepování nástavků od sebe štípalo, víc to pracovalo, foukalo tudy a tak? Řeší se to nějak konstrukčně, třeba přibitím latě zvenku při horní hraně, nebo úplně jinak, nebo je to v pohodě a není to potřeba řešit vůbec?
Ještě jednou díky za pomoc při překonávání mých začátečnických závažných nedostatků a přeju pilné a zdravé včelky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
Re: Nátěr střechy maringotky (33447)

Otázka je, co to má být rez do hloubky. Pokud už tam jsou krupičky rzi, měly
by se obrousit a povrch potom stabilizovat odrezovačem s kyselinou
fosforečnou. Ten ale nesmí zatéct do štěrbin a pod plech, tam naopak korozi
podporuje. Jako nejlepší nátěr bych potom viděl obyčejný černý asfaltový
nátěr, ten má tu vlastnost, že za tepla v létě se slévá a zalévá tak
případné prasklinky a póry vzniklé v zimě. Na pozink je podle mně ideální,
na porezlých dobře očištěných místech taky nějakou dobu vydrží. A na to
asfalt s obsahem hliníku, aby střecha v létě moc nehřála. Ta střecha už
stejně nebude bezúdržbová, bude třeba ji čistit od listí a podobného a nátěr
jednou za pár let obnovit. Pokud to bude natřené dobře, plech potom prorezne
až zespoda za kdovíkolik let. Hamerite bych tam nedával. Asfaltovou
lepenku - tam je to sporné. Musela by se po celé ploše velice pečlivě
natavit na ten plech, pokud se plech jen překryje, lepenka zadrží vlhkost a
plech bude stejně rezavět. Natavená lepenka se musí taky ošetřovat
asfaltovým nátěrem, protože časem popraská až k plechu. Já bych natíral
plech, dokud bude jakž takž držet, díry látal třeba tou asfaltovou lepenkou
lepenou za tepla nebo lepenou asfaltovým nátěrem a až by to bylo moc, shodil
bych plech a dal tam na desky přímo lepenku. Pokud to má být někde nehlídané
v lese, připadá mně to jako lepší řešení než kvůli sběračům kovů novou
plechovou střechu. Případně bych udělal novou střechu z tenkých pozinku
plechů s plošně natavenou asfaltovou lepenkou, protože zloději kovů by potom
měli práci navíc ten asfalt z ukradených plechů dostat. Jako dražší
alternativu k lepence bych viděl pryž EPDM. Co bych zvolil, kdybych měl
dělat novou střechu, bych se rozhodl až na místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 9:56 AM
Subject: Nátěr střechy maringotky


> Zdravím.Chtěl bych se zeptat jestli máte někdo zkušenost s nátěrem střech
> maringotky.Koupil jsem jí a na střeše jsou místy takové zrzavé pruhy ale
> není to rez do hloubky.Mělo by to jít dobře obrousit.Uvažoval jsem o
> nalepení pískované lepenky Hydrobyt ale nakonec by stačil asi jen
> nátěr.Ptám se tedy jakou barvu použít a jaké značky případně váš názor na
> tu lepenku.Balík stojí 600kč a stačili by tři.Co bude lepší nebo
> výhodnější?Boky jsou z hliníku ale střecha je zřejmě natíraný pozink.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 15. 1. 2009
Re: Nátěr střechy maringotky (33447)

Osobně začínám fandit barvě Hamerite či jak se to píše. Silnou vrstvu rzi nesnáší. Dá se v i-aukcích koupit s prošlou expirací.
Lepenka na plech, to podle mě nezabrání pronikání vlhkosti, ale na to je tady expert Radim
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 15. 1. 2009
nabidka (33392) (33421)



Nabizim sud kvetoveho medu cca 300 kg. Z urody 2008. Nabidnetenete cenu.
Kontakt: frantisek.rousek/=/atlas.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 15. 1. 2009
Nátěr střechy maringotky

Zdravím.Chtěl bych se zeptat jestli máte někdo zkušenost s nátěrem střech maringotky.Koupil jsem jí a na střeše jsou místy takové zrzavé pruhy ale není to rez do hloubky.Mělo by to jít dobře obrousit.Uvažoval jsem o nalepení pískované lepenky Hydrobyt ale nakonec by stačil asi jen nátěr.Ptám se tedy jakou barvu použít a jaké značky případně váš názor na tu lepenku.Balík stojí 600kč a stačili by tři.Co bude lepší nebo výhodnější?Boky jsou z hliníku ale střecha je zřejmě natíraný pozink.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78077 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 33447 do č. 33507)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu