Archiv Včelařské konference

prosím vás máte někdo ležan ,jakou míru a jak ho obhospodařujete,chci si to zkusit..

Ja som vyrobil pred 10-mi rokmi 5 ležanov miery 270x420mm na 32 rámikov. Posledných 5 rokov ich používam upravené na chov matiek, plásty sú na studenú stavbu, tri letáče, dve zvislé Mmr,(lodisko v strede a po stranách dva medníky (preto dve Mmr).
Najeho stavbu, vrátane dna úľa, som použil umakartové steny používané v opanelákových kúpeľniach (majitelia kúpeľne prerábajú a bytové jadrá vyhadzajú). Rýchla a lacná výroby, vyhovujúce parametre pre včely.
Je to úľ pre menej zdatných a starších včelároch (dá sa v nich pracovať i posediačky), včelám sa v nich darí, vytočiť sa z jednej znášky aj 54 kg. Istým hendikepom je pri rezaní stien na cinkuláre, že nie všetky kantové strany sú vystužené hranolmi. Preto sa musia pripraviť vypílením okružnou pílou miesto pre vloženie hranolu. Ležan nikdy nezužujem a z boku plásty neutepľujem, z hore na uteplenie požívam, vrecovinu priamu na horné latky rámikov a tri kovralové koberčeky. Dokonale sa dá týmto spôsobom odvetrať úľový priestor v zime. Zásoby podávam pomocou vonkajších 5 lit. kŕmidiel, dobré sú aj celodrevené povalové-stropové kŕmidlá.

kolik používáte r. do plodiště ?

přemýšlím nad novou rámkovou mírou 42 x ...CM mám takovej nápad "osa nástavek(22 nebo 17nebo ....eště nevim,plodiště i medník) + dadant (44 nebo 36 plodiště... a medník 22 nebo 17)+ ležan jako doplněk s možností chovu matek ,oddělků,zdroj plástů pro dadanty ale i naopak,

a tak mě celkem zajímají r.m. ležanů a metod.

nevíte proč neexistuje r.m. kolem 20 cm v.?

Zdravím Vás přátelé,zajímalo by mně pokud se léčí klasicky Varidolem na knot v jakých časových intervalech mezi 1.2.a3.léčením. Když se jako první léčení dá Gabon a za jak dlouho po jeho vyndání se pokračuje s Varidolem jako 2.a3. léčení.Díky za odpověď.Jaroslav

On Sunday 05 of October 2008 18:35:00 p.k. wrote:
> prosím vás máte někdo ležan ,jakou míru a jak ho obhospodařujete,chci si to
> zkusit..

a co takhle skusit lezan Kenya bee hive ?
odkazy na : http://www.sweb.cz/vitavydra/lednice.html


Honza

http://www.svscr.cz/

najet myší na - Krajské veterinární správy a zvolit svůj kraj

zvolit - Úřední deska

klepnout na vyhlášku o varroáze a máte tam vše potřebné.

GP:
Ještě jednou ti to kopíruji a myslím si, že to hovoří za vše. Chápu to tak, že když někdo krmí nebo dokrmuje cukrem včelstvo, činí tak na začátku včelařského roku v podletí. takže začátek roku znamená, že není ve včelstvu med? Včelař nesmí podle směrnice EU do medu přeci nic přidávat jiného než med.
-----
Tak to ať si Brusel vyřídí s mými včelami. To oni to dávají do medu, já ne. Já to dávám včelám. A co s tím dělají, to je jejich věc. Ale jestli porušují EU směrnice, to je napováženou. Kdo by to těch včel řekl, a to je Kraňka evropské plemeno. Neúcta vrchnosti, ta je tady v Čechách skoro tradicí. :-)

Karel

I v evropské legislativě se rozlišuje med jako zemědělský produkt získaný od včel který se po zabalení do spotřebitelského balení stává výrobkem a tam se opravdu nesmí nic jiného než med míchat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukr za 11,50
> Datum: 05.10.2008 19:53:24
> ----------------------------------------
> Je-li to pravda, že nějaké zbytky medu mohou být, v normě Český med by asi
> mělo urychleně dojít k její úpravě. Jinak já s touto normou počítat nemohu,
> nejsem člen ČSV.
>
> K výrobkům. Nejde oto, jestli jde o výrobek nebo o zemědělský produkt. Med
> uvádíš na trh a basta. Uváděním na trh může být chápán i darovaný med. (to
> není můj výklad ale EU) Potom je další pojem "uvádění do oběhu". Pokud
> žádáš o evropské dotace, už i dotace má název: "Nařízení vlády 285/2007
> Sb., kterým se mění nařízeni vlády č. 197/2005 Sb., o stanoveni podmínek
> poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro
> produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh" Pokud ji žádáš,
> existuje průkazně žádost, že využíváš podpory v uvádění na trh. Takže
> jestli uvádíš med na trh a bereš nato i dotace, musíš respektovat další
> směrnici EU posléze harmonizovaný zákon otom, že:
>
> "Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném
> pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat žádné potravinové složky, včetně
> potravinářských přídavných látek, a nesmějí do něj být přidávány ani žádné
> látky jiné než med."
>
> Ještě jednou ti to kopíruji a myslím si, že to hovoří za vše. Chápu to tak,
> že když někdo krmí nebo dokrmuje cukrem včelstvo, činí tak na začátku
> včelařského roku v podletí. takže začátek roku znamená, že není ve včelstvu
> med? Včelař nesmí podle směrnice EU do medu přeci nic přidávat jiného než
> med.
>
> .......
> Pepan:>Přečti si normu český med Zbytky cukru se smí objevit jen v prvních
> jarních medech . Správně píšeš že při výrobě medu se nesmí přidávat cukr
> med jak píšeš vyrábí včela a ty jej jen od ní získáváš medobraním a dále se
> zpracovává do spotřebitelských balení. Med není výrobek ale zemědělský
> produkt . Jen v případě chovu včel pro získávání biomedu je dáno kolik se
> mí použít cukru a kolik procent musí být medu na zimování proto uvádím , že
> jsi spletl několik věcí dohromady i když si myslím , že to bylo neúmyslně ,
> alespoň tak jsem si to přebral já<
>
>
>

Ležanů jsem zkoušel několik. Především proto, že teoreticky by v nich
včelaření mělo být jednoduché a pro včelaře přehledné a nenamáhavé. Zejména
ve včelínu. Ale posledních cca 15 roků jsem nikdy nenašel takovou genetickou
linii včel, která by preferovala ukládání zásob vedle plodu. ( Mluvím o
včelstvech produkčních, tedy o těch, kde je očekáván maximalizovaný výnos
medu)
Domnívám se, že celostátně rozšířená kraňka umí dobře ukládat zásoby
především "do hlav". Koneckonců většina chovatelů matek nepochybně vybírá
nejlepší chovný materiál podle toho, jak se osvědčily v nástavkových úlech
(je jedno, že někteří pak vlastní odchov matek provádějí v ležanech - to už
s tím nesouvisí).

Cca před 25 roky byly mé včelařské začátky silně ovlivněny tím, že jsem
zdědil pozůstatky původní tmavé včely ( Apis mellifera mellifera ).
Ty zvládaly perfektně jak úly stojany na úzkovysokou stavbu ( např. Gerstung
r.m. 25x40), nebo širokonízkou 39x24 ( Budečák, Moravský univerzál atd.),
ale i ležany( ověřil jsem "bednu" na 32 rámků 39x27 s posuvnou svislou
mřížkou ..., ale i ležan Čejkův 39x35( rámky s šířkou horní i bočních louček
42mm skládané k sobě, které tvořily "úl" bez úlu - podmet tvořila spodní
loučka 10x10mm asi 2cm nad podlahou úlu ). Těm jsem se hodně věnoval.
Včelstva vyžadovala minimum zásahů během roku ( v podstatě jen rozhodnutí o
tom, zda umístit mřížku za šestý, či třeba osmý rámek plodiště, vložení
mezistěn do plodiště, přesun zavíčkovaného plodu za mřížku, vytáčení medu,
léčení). V produkčních ležanech nelze včelařit bez mřížky!

Čím víc se morfologické znaky včel blížily kraňskému plemeni, tím přibývaly
důvody, že je třeba pro produkční včelstva opustit ležany. Včelstva se
chovala stále méně čitelným a předvídatelným způsobem. Sice excelentně
vyzimovala při minimální spotřebě zásob, ale po první jarní snůšce (s
nevalnými výnosy) začala stagnovat, nebo se vyrojila a vodorovně
nejvzdálenější plásty byly bez zásob, natož aby ve vodorovně
nejvzdálenějších včelstva stavěla na mezistěnách.
Bylo by to na dlouhé povídání, ale ležany jsem s nástupem kraňské krve
opustil.
Troufám si ale sdělit, že řešení, které popisuje př. A. Turčáni - medník po
obou stranách plodiště, by mohlo mít i s kraňkou úspěch. Mé řešení úlové
otázky do blížícího se důchodu se možná bude ubírat buď touto cestou, nebo
cestou zdvihacího zařízení k Optimalům.
J. Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of p.k.
Sent: Sunday, October 05, 2008 6:35 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: lean

prosím vás máte někdo ležan ,jakou míru a jak ho obhospodařujete,chci si to
zkusit..

No a jaký je rozdíl mezi medem ve včelstvu a tím zabaleným jako výrobek? Oboje je již přeci vyrobeno. Nebo například mléko se stává mlékem v okamžiku zabalení nebo vzniká v kravském vemeni stejně jako med v úlu? Jestli jednou je med v úlu v buňce nebo v jakémkoli obalu, už se podle EU nesmí do něho cokoli jiného než med dávat a tím je myšleno cokoli.

...........
Pepan:>I v evropské legislativě se rozlišuje med jako zemědělský produkt získaný od včel který se po zabalení do spotřebitelského balení stává výrobkem a tam se opravdu nesmí nic jiného než med míchat<

mléko a med se nevyrábí ale získává jako produkt živočišné výroby až dalším zpracováním jsou to výrobky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukr za 11,50
> Datum: 05.10.2008 21:54:28
> ----------------------------------------
> No a jaký je rozdíl mezi medem ve včelstvu a tím zabaleným jako výrobek?
> Oboje je již přeci vyrobeno. Nebo například mléko se stává mlékem v
> okamžiku zabalení nebo vzniká v kravském vemeni stejně jako med v úlu?
> Jestli jednou je med v úlu v buňce nebo v jakémkoli obalu, už se podle EU
> nesmí do něho cokoli jiného než med dávat a tím je myšleno cokoli.
>
> ..........
> Pepan:>I v evropské legislativě se rozlišuje med jako zemědělský produkt
> získaný od včel který se po zabalení do spotřebitelského balení stává
> výrobkem a tam se opravdu nesmí nic jiného než med míchat<
>
>
>

Med mohu prodat přeci jako švestky na stromě. Ukážu na úly a zákazník si ho vybere a odstředí. Uvedu ho na trh? Ano. třebas i takto... Mohu do takového úlu cpát sirup? Myslím si že nemohu ho nikdy použít, protože je uvniř vždy nějaký med. A pokud ho použiji, mohu si být jistý, že vždy tam budou zbytky po takovém krmení nebo doplňování zásob když ho prodávám jako ty švestky na stromě. ;-)

Slovo výrobek v medové směrnici myslím si že vůbec ale není.
.........
Pepan:>I v evropské legislativě se rozlišuje med jako zemědělský produkt získaný od včel který se po zabalení do spotřebitelského balení stává výrobkem a tam se opravdu nesmí nic jiného než med míchat<

Pepan:>mléko a med se nevyrábí ale získává jako produkt živočišné výroby až dalším zpracováním jsou to výrobky<
..........
Pamatuji si doufám přednášku p. Krabce dobře a ten přednášel (mám to i zaznamenané někde) že med není zemědělský výrobek ale právě jen ten živočišný produkt. A jestli je něco považováno jako zemědělský výrobek, spadá to pod palec potravinářské inspekce a ne pod veterinu. Pokud něco přidám do medu jako ořechy atp. není to již med ale výrobek obsahující med.

Karel:>Tak to ať si Brusel vyřídí s mými včelami. To oni to dávají do medu, já ne. Já to dávám včelám<
........
Není řečeno kdo, ale co nesmí být přidáváno do medu.

Pane Pazderka vy prodáváte švestky půlené?Pokud ne kde máte zaručeno že v nich nejsou červy a prodáváte je s masem?!A určitě nejsou špinavé?Takže tato diskuse je o cukru zbytečné natahování "já mám pravdu".Pepane neodpovídej. Hauk

kolik používáte r. do plodiště ?

Pokiaľ som tieto úle prevádzkoval, tak 10 rámikov miery B. Tri ležany som upravil každý na 14 komôrok (7+7) a 2 lež. používam na ako chovné včelstvá.
Pi úprave ležana s plodiskom v strede, som dva krajné letáče cez znášku uzatváral. Pri návšteve maďarského včelára som videl ležany na 20 rámikov s dvomi letáčmi, ale s rozmermi 420x360mm, pri znáške matku umiestnil na 6 plástov oddelil ku bočnej stene, letáč uzavrel, a včely vylietali a vracali sa cez medník do 14 plástov. V tom čase mal na včelnici 60 ležanov a priemerný výnos 80 kg. Ležany mali samostatné tri nohy, dve vpredu a jednu v strede vzadu. Včely kŕmil zhora, v obyčajných 5 litr. plytkých miskách používaných pod kvetináčmi, bez plavákov, zhora prikryté sieťou. Ďalši chovateľ dosahoval dobé výsledky v ležanoch na teplú stavbu letáčom na kratšej strane s plodiskom pri letáči, ale pri agátovej znáške používal tú istú fintu ako Maďar, len v jeho prípade plodisko preložil 5-7 plástami do zadu a pred ne Mmr. Výnosy mal dobré.
Ja si myslím, že česká kraňka je taká istá ako maďarská či slovenská a ak je dobrý znáškový zdroj a k tomu počasie, donesú med vedľa či nad plodisko.
Kto má dostatok priestoru, je to ideálna včelnica. Už to je výhoda, že každý úľ je jeden od druhého oddelený.

Pokud tazatel (P.K.) včelaří v obdobných podmínkách jako já ( cca 520 m nad
mořem s nárazovou a asi i slabší snůškou), pravděpodobně s ležany dojde za
pár roků zkoumání k podobným výsledkům a závěrům, jako já. Věnoval jsem tomu
dost úsilí.
Před několika roky jsem měl možnost porovnávat na stejném stanovišti výnos
mezi geneticky úzce příbuznými včelstvy v ležanech, se včelstvy v Optimalech
( když jsem na Optimaly přecházel). Výsledek byl 12: 42 kg. Ve prospěch
Optimalů. Před cca 22 roky jsem měl výnos z ležanů a z budečáků v poměru cca
30:35kg. To jsem měl včelstva po tchánovi, který je v padesátých letech
přivezl z tachovského pohraničí a nepochybně to byla včela černá.
Co dodat? Ať přítel p.k. za pár let sdělí, jak se včelařením v ležanech
dopadl. Nepochybuji, že kraňka v Maďarsku bude pravděpodobně mít stejný
základ (např. 47 od Sklenara) jako ta naše dolská. Já mám osobní zkušenost
takovou, jakou jsem se ji snažil stručně popsat. Na jižní Moravě,
Slovensku, či v Maďarsku nemám osobní zkušenost.
Josef Kala



A. Turčáni:
Ja si myslím, že česká kraňka je taká istá ako maďarská či slovenská a ak
je dobrý znáškový zdroj a k tomu počasie, donesú med vedľa či nad plodisko.
Kto má dostatok priestoru, je to ideálna včelnica. Už to je výhoda, že
každý úľ je jeden od druhého oddelený.

JEŠTĚ JEDNA MALIČKOST V MEDU SE BĚŽNĚ VYSKYTUJÍ TYTO CUKRY fruktóza , glukóza, sacharóza, melicitóza. Proto je tam stanovena hranide sacharózy která nesmí být překročena. Med prodávaný včelařem ze dvora je považován za zemědělský produkt a prodávaný z regálu v obchodě je výrobkem . Zrovna tak je to s těmi švestkami když je nacpeš do sklenic Zpracovatelé medu skupují med od desítek včelařů pak jej důkladně promíchají, vyčistí přidají různé medy z tropů , různé škroby proti krystalizaci, zahřejí ho, atd. To pak v žádném případě nelze považovat za zemědělský produkt, ale je to jen výrobek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukr za 11,50
> Datum: 05.10.2008 22:14:13
> ----------------------------------------
> Med mohu prodat přeci jako švestky na stromě. Ukážu na úly a zákazník si ho
> vybere a odstředí. Uvedu ho na trh? Ano. třebas i takto... Mohu do takového
> úlu cpát sirup? Myslím si že nemohu ho nikdy použít, protože je uvniř vždy
> nějaký med. A pokud ho použiji, mohu si být jistý, že vždy tam budou zbytky
> po takovém krmení nebo doplňování zásob když ho prodávám jako ty švestky na
> stromě. ;-)
>
> Slovo výrobek v medové směrnici myslím si že vůbec ale není.
> ........
> Pepan:>I v evropské legislativě se rozlišuje med jako zemědělský produkt
> získaný od včel který se po zabalení do spotřebitelského balení stává
> výrobkem a tam se opravdu nesmí nic jiného než med míchat<
>
>
>

Karel:>Tak to ať si Brusel vyřídí s mými včelami. To oni to dávají do medu, já ne. Já to dávám včelám<
........
Není řečeno kdo, ale co nesmí být přidáváno do medu.
----------------

Gusto, kolik let nazpátek nekrmíš včely cukrem?
Mám takový dojem z tvých příspěvků, že jen pár let.

To znamená, že před tím jsi přidával cukr do medu?
A už žádný cukr včelám nedáváš?


Když tak listuji včelařsými katalogy z EU i USA, tak nevím proč tam je spousta krmítek (i velkoobjemových na zimní krmení) a dokonce i spec. cukr na zimní krmení.


Podle mě je sacharoza jako sacharoza a jestli se tam ze zimních zásob kde už je to u mě namíchané v podletí 1:1 a víc, něco přejde, tak se to změní po vytáčení na celkem nevýznamný zlomek.

Karel

Přátelé, nějak mi uniká smysl této diskuse o cukru. Původně upozornění na zajímavou cenu, poté zda cukr používat nebo ne. Cukr je sacharóza. Ta je obsažena i ve sladině donesené včelami. Pokud mne paměť nemate v literatuře se uvádí obsah sacharózy u některých medů až 11%. Vyhláška č. 76/2003 i Norma Český med uvádí shodně obsah sacharózy v medu maximálně 5% - u všech druhů medu. Včelař tedy nemá zakázáno cukr ke krmaní včel používat, ani "Bruselem", musí ale zajistit aby se tento cukr nedostal do medu. To znamená, aby v medu nebylo více sacharózy než je povoleno. A to je vše přátelé.
Pepča

PS
Pro provokatéry.
Neměli byste zapomínat, že tuto konferenci navštěvují i včelaři dosud bez větších zkušeností. Neměli byste je tedy mást. Tito nemusí rozlišit nadsázku od seriózní informace.

počítám s ležany jako s manipulačními v.,produkční v.jsou a budou na nástavku,dám za pravdu spíš názoru A.Turčáni ,v maďarsku i rumunsku jsem viděl kraňku v ležanech s výnosem o kterým se nám v čechách a na moravě může většině jen zdát,ale třeba na ukrajině jsem viděl víc langstrothů jak u nás ,ale malovčelaři jsou tam jestě v socialistickým muzeu a mnohde ještě starším taky jako u nás....ten madarskej ležan je velkej jak psí bouda a když jich je šedesát ...rumuni dávali mezistěny mezi plod a med,"čaučesko" je proškolil jak plíst z hovna bič,ale tam v horách bzučí místy kláty zasypány kamením proti medvědům a včely zabíjáci vás určitě nepustí na exkurzi....ale to sem odbočil.....s ležanem počítám jako s multifunkčním úlem,pochopitelně že si vše urobím sám,odchovám v něm oddělky jak pro dadant tak i pro nástavek+zdroj souší+odchov matek nebo do jednoho schovám 40 souší do nástavků,protože to budou dva nástavky na půdorys ležanu oddělitelné mezidnem,všem bych doporučil ,aby s každým n.ůlem měli v zásobě mezidno,praxe vám dokáže proč je to super,do vnitřních stěn vyfrézuju drážky pro přepážku-y za každej r.,oddělitelné dno s česny po stranách a sítí pod plod,nabízí se nepřeberné MNOZSTVÍ KOMBINACÍ MOZNOSTI jak v chovu využít,do medu s nima moc nepočítám,jenom nástavky nebo jenom dadant nebo jenom ležany,to je trochu svazující,kombinace nám uvolnují ruce.....zatím mám jasno v tom že medník na dadantu bude určitě tak vysoký jak nástavek (17,22 nebo...)kombinujete někdo technologie?

všem co ted mají zmatky,autor opravdu vypustil hovno mimo mísu,cukr je legální ke krmení včelstev,nelegální vytáčet,a jak už tu kdosi trefně napsal: med od poctivého včelaře je sám o sobě dost bioprodukt....,ať už krmíte nebo nekrmíte,poctivej včelař nebude nikdy mít nadlimitní hodnoty sacharozy.....

ALE JSOU I FRAJEŘI,kteří ví kde prodají med bez rozboru a ze dvě-tři flašky hodí ve snůšce aby z toho něco bylo....
a na tyto pamatuje ono gustovo nařízení apod.pak je tu účinnej samozvanej zákon,kde se přeleze plot


a protože je možný ,že divokej včelín obsadí roj ,ten má mor a včelaři se na něj můžou jen koukat přes rigol cesty ,majitele nezajma nemovitost natož tak nějaká bouda v kopřivách zarostlá do chraští,pak se to teda nějak udělá napul legalně napul nelegálně,ale včelín stojí dál ,rok,pak tam nějakej dobrák dá dvě včelstva,a zapomene na svoje nadšení i včely, a tak to tam je zapomenuty než přijde samozvanej zákon a včelín zapálili děcka nebo bezdomovci co se tam potloukali.....100 včelařů jedné ZO si oddychne že se zbavili morové špíny,ve středověku kdy byl mor lidí tak zatloukali lidi do baráků aby nemohli šířít nákazu,s morem se musí bojovat efektivne,ne papírově a po úřadech,cikánovi stačí 500 ...

Před 25 lety, kdy dozníval mix černé včely a kraňky a začala převládat
kraňka jsem měl ve včelíně dvě rozdílné linie včel. Jedny na jaře na 12 - 14
plástech 39x24 kromě prvního a posledního plástu na všechny ostatní plásty
hodily tak 1 - 2 dm plodu a rozvíjely se tím, že podíl plodu na všech
plástech postupně zvětšovaly. Druhé zaplodovaly jeden plást od loučky k
loučce a teprve potom začaly plodovat na vedlejším plástu. Takže když ty
první měly na 10 plástech po 1 - 2 dm na každém plástu, ty druhé měly tak 3
plásty 39x24 kompletně zaplodované od loučky k loučce a jinde nic. Tyto
vlastnosti byly dědičné, dědily se nejméně po 3 generace matek od doby, kdy
jsem si toho všiml, než se rozplynuly, protože jsem je neselektoval.
Předpokládám, že ty druhé by byly vhodné pro ležany, ty první chovat v
ležanech by bylo silně proti jejich přirozenosti a moc by to nešlo ani se
svislou mřížkou. Dneska, kdy je všude poměrně jednotná kraňka, by se asi
včely pro ležany musely léta postupně znova selektovat, případně hledat u
někoho, kdo spíše chová matky z vlastních zdrojů z kříženců než rozchovává
kupované linie, což by zase znamenalo propad ve výnosech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 06, 2008 12:28 AM
Subject: RE: lean


Pokud tazatel (P.K.) včelaří v obdobných podmínkách jako já ( cca 520 m nad
mořem s nárazovou a asi i slabší snůškou), pravděpodobně s ležany dojde za
pár roků zkoumání k podobným výsledkům a závěrům, jako já. Věnoval jsem tomu
dost úsilí.
Před několika roky jsem měl možnost porovnávat na stejném stanovišti výnos
mezi geneticky úzce příbuznými včelstvy v ležanech, se včelstvy v Optimalech
( když jsem na Optimaly přecházel). Výsledek byl 12: 42 kg. Ve prospěch
Optimalů. Před cca 22 roky jsem měl výnos z ležanů a z budečáků v poměru cca
30:35kg. To jsem měl včelstva po tchánovi, který je v padesátých letech
přivezl z tachovského pohraničí a nepochybně to byla včela černá.
Co dodat? Ať přítel p.k. za pár let sdělí, jak se včelařením v ležanech
dopadl. Nepochybuji, že kraňka v Maďarsku bude pravděpodobně mít stejný
základ (např. 47 od Sklenara) jako ta naše dolská. Já mám osobní zkušenost
takovou, jakou jsem se ji snažil stručně popsat. Na jižní Moravě,
Slovensku, či v Maďarsku nemám osobní zkušenost.
Josef Kala



A. Turčáni:
Ja si myslím, že česká kraňka je taká istá ako maďarská či slovenská a ak
je dobrý znáškový zdroj a k tomu počasie, donesú med vedľa či nad plodisko.
Kto má dostatok priestoru, je to ideálna včelnica. Už to je výhoda, že
každý úľ je jeden od druhého oddelený.

sršeň:>Pane Pazderka vy prodáváte švestky půlené?Pokud ne kde máte zaručeno že v nich nejsou červy a prodáváte je s masem?!A určitě nejsou špinavé?Takže tato diskuse je o cukru zbytečné natahování "já mám pravdu".Pepane neodpovídej. Hauk<
........

Rozčiluješ se na nesprávném hrobě. Já podmínky netvořím, já je jen musím stejně jako ostatní dodržovat.

všem co ted mají zmatky,autor opravdu vypustil hovno mimo mísu,cukr je legální ke krmení včelstev,nelegální vytáčet,a jak už tu kdosi trefně napsal: med od poctivého včelaře je sám o sobě dost bioprodukt....,ať už krmíte nebo nekrmíte,poctivej včelař nebude nikdy mít nadlimitní hodnoty sacharozy.....
..........

Ono to není tak složité aby udělal včela z průmyslového cukru med, kde je podíl sacharózy v limitu. Problém vidím v tom, že vůbec cukr do včelstev nepatří a to říkají podle mého názoru jasně směrnice, zákony. A potom se můžeme bavit o nějakém řešení moru legálně a nelegálně, jestli mistní SVSka nic nedělá. SVSka má hodně pravomocí, ale ne často je při problémů se zdravím včel využívá.

Díky za odpověď.Tuto vyhlášku mám,ale zajímalo by mně jak je to ve skutečnosti jelikož názory se různí.Jeden jsem zrovna vyslech a je,že mezi 1. a 2. léčením je 9 dní a mezi 2. a 3.cca měsíc.To samé je u Gabonu po vyjmutí destiček asi 14 dní pauza a pak provéstFumigaci a opět cca měsíc a udělat3.Samozřejmně s ohledem na počasí To je jeden z názorú

Josef Křapka:>Včelař tedy nemá zakázáno cukr ke krmaní včel používat, ani "Bruselem", musí ale zajistit aby se tento cukr nedostal do medu. To znamená, aby v medu nebylo více sacharózy než je povoleno. A to je vše přátelé. <
PS
Pro provokatéry.
Neměli byste zapomínat, že tuto konferenci navštěvují i včelaři dosud bez větších zkušeností. Neměli byste je tedy mást. Tito nemusí rozlišit nadsázku od seriózní informace.
.........

Pepčo. Každý včelař, který byť jen rozdá med, uvádí ho na trh. A každý kdo uvádí med na trh, musí respektovat to, že nemůže do medu cokoli jiného než med dávat. Včely vyrábí med a včela žije v úlu. Jestli krmíte včelstvo, pridáváte tím do stávajícího medu jejím prostřednictvím sirup. Můžete tak činit? Podle EU a co říká směrnicí, podle mého názoru ne!

Neprovokuji, jen zkrátka chci číst a diskutovat o podmínkách produkce medu. Nebo mám raději držet hubu? Já číst a přemýšlet umím. Já jen kam jsme se to doslali a co můžeme možná jako restrikce při chovu včelstev očekávat.

pokud by byl problém s genem jak naznačuje Radim Polášek,tak už dnes není problém si ho legálně pořídit i v zahraničí,navíc moje včely mají plod na každém rámku tak na dvoutřetinách a víc ,vyselektovat ty co se víc roztahujou snad by taky šlo,ale mě jde o to si ležan zkusit ,případně s ním doplnit nástavkovou metodu,začínal sem na tachovákách,po všech stránkách dotaženej ůl pro míru 39x24,časem asi s novou krví sem pořídil patý nástavek,pak tenkostěnné úly ale na deset těchto rámků,v nich sem měl nejlepší výnosy ale v průměru to samé co v tachovákách na 9 r.,co včelám chybí na rámku do těch biolog. min.42 cm dožene izolace,tachov je právě v nad.moř.výšce plácnu 500-6OO metrů a právě pro tuto se tachováky hodí a byly navrženy,v rovinách (do 3OO m.n.) je lepší delší langstroth v prkýnkách do 2 Cm,v kopcíh do 5oo zander(do 3 cm),v podhorských oblastech tachov(izolace 2cm)
s tím souvisí že,čím jdete víš tím víc potřebujete pro stejný výsledek manipulačních včelstev,v rovinách jdou silné snůšky v kratších intervalech rychle za sebou a většinou to stihhnou do slunovratu,v podhorských oblastech jsou jednotlivé snůšky slabší ale delší výrazněji se překrývají a to až do září kde tu včely můžou mět jěště plné ruce práce,a tak se velice často stane že se tyto rozdílné oblasti v průměru výnosy vyrovnají nebo jednou je dole víc pak zas nahoře-záleží jakej je rok a kam ste dali oči

Nekrmím prakticky od vstupu do EU. Vím. Je to málo času, ale činím tak nepřímo v souvislosti s náklady. Jde o náklady, které jednoduše nemám a o práci, kterou navíc nemusím činit. Hodně mne to přiblížolo ke včele jako k živému tvoru který chovám. Při posledním vybírání medu prostě med jen přeskládávám a odstraňuji nadbytečný. Tím učiním hodně úkonů součastně kdybych krmil a doplňovat sirupem. Také jde o podprahovou slídivost a tím nemoci.¨Mám rád včely a třebas pejskař je také citlivý na nějaké nepřiměřené reakce u druhého na psa. Krmení vidím jako dost velký zásah do včelstev a jsou k tomu jasné inicie, které mohou hlavně za nemoci a ztráty. Včelstev mám hodně, ale nemám je jako fabriku, ale jako zábavu z které se dá žít.

O USA. Tam je cukr asi také zakázán. Asi z toho důvodu jako v EU. Nejde o přírodní sladidlo. Sacharóza není přírodní sladidlo, tím je glukóza a fruktóza. Takže jestli jsem mohl něco o krmítkách hodnotit, tak jsem byl vždy informován z překladů otom, že se hlavně používají do něj jiné než cukerné (sacharózové) sirupy na území USA. Nevím, to jistě, ale podle všeho je tam také zákaz krmení sacharózou.

Pokud včelstvu nebo i do čestvého medu s vysokým podílem aktivity přidám sacharózový roztok, bude podle množství takových enzymů i rozštěpen a dokonce může být zbytek takové sacharózy v normě. Proto je asi zákaz EU cokoli do medu přidávat, protože se tímto postupem jasně falšuje med.

Jinak navedli mne k tomuto mí zákazníci, protože je velmi zajímá proč ten druhý včelař a jakým právem může do včelstev přidávat cukr a potom z toho samého úlu jim prodává med. Asi bych byl špatný obchodník, kdybych odmítal vidět očima zákazníka a nedělal vše proto, aby dostával jen kvalitní produkt.


....
Karel:>Gusto, kolik let nazpátek nekrmíš včely cukrem?
Mám takový dojem z tvých příspěvků, že jen pár let.

To znamená, že před tím jsi přidával cukr do medu?
A už žádný cukr včelám nedáváš?


Když tak listuji včelařsými katalogy z EU i USA, tak nevím proč tam je spousta krmítek (i velkoobjemových na zimní krmení) a dokonce i spec. cukr na zimní krmení.


Podle mě je sacharoza jako sacharoza a jestli se tam ze zimních zásob kde už je to u mě namíchané v podletí 1:1 a víc, něco přejde, tak se to změní po vytáčení na celkem nevýznamný zlomek. <

poctivej včelař nepřemýšlí nad tím jak udělat s cukru med v limitu nějakejch norem,ale kvalitní živočišný-hmyzí produkt k další potřebě a výrobě....

jedna věc je SVS,druhá papírování a úřadování s nejistým koncem,třetí vlastník,pak další věc včely co si dělaj co chcou a klidně si chytnou mor,další blížící se jaro první snůšky a smrad moru za humny,další odvážnej člověk co umí držet hubu a další když už jsme u těch restrikcí tak se má změnit zákoník kde včela,kůň pes atd.už nebude pouhá věc....další třeba by nám pomohla úprava ,kdeby včely,včelín,pomůcky po uplynutí lhůty bez řádných léčení registrací apod propadly ZO která by je vydražila nebo zlikvidovala...a další

p.k.>poctivej včelař nepřemýšlí nad tím jak udělat s cukru med v limitu nějakejch norem,ale kvalitní živočišný-hmyzí produkt k další potřebě a výrobě.... <
........

Poctivej kuchař se také pozná podle kvalitně připraveného jídla. A nic mu nenůže zabránit v tom, že ví jak dokázat připravit náhražku. A to je hodně o profesionální deformaci.

Jaroslave. Fumigace se provádí když neklesnou teploty pod +10 st. C., lépe řečeno, že včely nejsou v chumáči. Pokud se dostanou do chumáče, fumigace je málo účinná. Doba mezi první a druhou fumigaci by měla být cca 14 dnů, tj. doba kdy možný plod ve včelstvu se vylíhně. Aerosol se provádí cca jeden měsíc před odběrem měli a také by teplota neměla poklesnout pod - 5 st. C. Každá kolise, která provádí fumigaci a aerosol, by mělo to vědět.

Stejně si myslím, že je tato diskuse místy poněkud ujetá :-). Protože
nerozlišuje cukr nějak "přidávaný do medu" a cukr podávaný včelám. Není to
sice úplně přesně to samé, ale když vyženu krávu na pastvu, také neočekávám
v jejím mléce trávu. A na podzim podávaný cukr přece nakonec není nic
jiného, než krmivo, nutné pro překonání zimního období, a ne surovina pro
med.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 06, 2008 10:51 AM
Subject: Re:


p.k.>poctivej včelař nepřemýšlí nad tím jak udělat s cukru med v limitu
nějakejch norem,ale kvalitní živočišný-hmyzí produkt k další potřebě a
výrobě.... <
.......

Poctivej kuchař se také pozná podle kvalitně připraveného jídla. A nic mu
nenůže zabránit v tom, že ví jak dokázat připravit náhražku. A to je hodně
o profesionální deformaci.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3495 (20081004)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

No, já to beru spíše jako kuriozitu. Na druhé straně to je důkaz, že zkušený
včelař s 20 včelstvy mohl tehdy "sáhnout" mezi tolik rozmanitá včelstva a
vybrat z nich včely přesně přizpůsobené tomu úlu, který používal. Dneska by
musel vybírat ze stovek včelstev a možná ani to by nestačilo, aby vybral
včely trochu odlišné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 06, 2008 10:21 AM
Subject: Re: lean


> pokud by byl problém s genem jak naznačuje Radim Polášek,tak už dnes není
> problém si ho legálně pořídit i v zahraničí,navíc moje včely mají plod na
> každém rámku tak na dvoutřetinách a víc ,vyselektovat ty co se víc
> roztahujou snad by taky šlo,ale mě jde o to si ležan zkusit ,případně s
> ním doplnit nástavkovou metodu,začínal sem na tachovákách,po všech
> stránkách dotaženej ůl pro míru 39x24,časem asi s novou krví sem pořídil
> patý nástavek,pak tenkostěnné úly ale na deset těchto rámků,v nich sem měl
> nejlepší výnosy ale v průměru to samé co v tachovákách na 9 r.,co včelám
> chybí na rámku do těch biolog. min.42 cm dožene izolace,tachov je právě v
> nad.moř.výšce plácnu 500-6OO metrů a právě pro tuto se tachováky hodí a
> byly navrženy,v rovinách (do 3OO m.n.) je lepší delší langstroth v
> prkýnkách do 2 Cm,v kopcíh do 5oo zander(do 3 cm),v podhorských oblastech
> tachov(izolace 2cm)
> s tím souvisí že,čím jdete víš tím víc potřebujete pro stejný výsledek
> manipulačních včelstev,v rovinách jdou silné snůšky v kratších intervalech
> rychle za sebou a většinou to stihhnou do slunovratu,v podhorských
> oblastech jsou jednotlivé snůšky slabší ale delší výrazněji se překrývají
a
> to až do září kde tu včely můžou mět jěště plné ruce práce,a tak se velice
> často stane že se tyto rozdílné oblasti v průměru výnosy vyrovnají nebo
> jednou je dole víc pak zas nahoře-záleží jakej je rok a kam ste dali oči

Stejně si myslím, že je tato diskuse místy poněkud ujetá :-). Protože
nerozlišuje cukr nějak "přidávaný do medu" a cukr podávaný včelám.
..........
Tak to také nemohu sloužit. Ujetá v tomto případě je potom asi EU a jejich směrnice, protože ona to nerozlišuje. :-)

Gusto v celé EU se krmí na podzím včely převážně cukrem. Cena 1 kg cukru a cena 1 kg květového medu je trochu rozdílná. Rozdíl je pouze v tom, kolik budeme na podzím krmit. Krmit více než 20 kg cukru na dva nástavky 39x24 tj. celkem 22 rámků je zcelá zbytečné a pak je opravdu velké nebezpečí, že při převěšování překročíme povolenou hranici. Včeníci mám v 680 m n.v. a zatím nikdy jsem nekrmil více než 15 kg cukru na včelstvo tj. na dva nástavky 39x24. Počítám s tím, že před krmením bylo ještě cca 5 kg vlastních zásob. Nechávat tam med je neekonomické a navíc mohou tam být alespoň z části medovicové zásoby - medy, které jsou pro včely takřka smrtelné.

Fumigace se provádí když neklesnou teploty pod +10 st. C., lépe řečeno, že včely nejsou v chumáči. Pokud se dostanou do chumáče, fumigace je málo účinná.

Jozef, u mňa to neplatí. Stále som presvedčený o plnej účinnosti a preto to v boji proti Vd aj využívam. Ak prenikne do zimného chumáča aerosol, musí i fumigátor, predsa amitraz teplom splyňuje a plyn sa dostane ku kliešikovi. Prvé dve odľahčujúce fumigácie (20.8 a 28.9) to potvrdzujú, priemerný odpad samičiek Vd je 74,8 ks/včelstvo. Tretia fumigácia, záverečná totálna (od 1. do 10.10) je výhodná, pretože na mojej lokalite (270 m.n,m.), sú včelstvá v tomto čase absolútne bez akéhokoľvek plodu.

Pepčo. Každý včelař, který byť jen rozdá med, uvádí ho na trh. A každý kdo uvádí med na trh, musí respektovat to, že nemůže do medu cokoli jiného než med dávat. Včely vyrábí med a včela žije v úlu. Jestli krmíte včelstvo, pridáváte tím do stávajícího medu jejím prostřednictvím sirup. Můžete tak činit? Podle EU a co říká směrnicí, podle mého názoru ne!
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko. Na zimu doplňuji každoročně zásoby cukerným roztokem 3 : 2 tak, aby hmotnost zásob na jeden úl činila 20 - 25 kg. V praxi tedy dodávám do jednoho včelstva do 15-tého září cca 12 - 15 kg cukru dle potřeby toho kterého včelstva. V letošním roce jsem zaslal na rozbor med který jsem vytočil ve třetí dekádě května. Tedy med z jarní snůšky. Můžeme tedy předpokládat, že zde bude určitý podíl sacharózy z podzimního krmení. Pro ilustraci opisuji z Certifikátu výsledky rozboru: - Obsah vody 16,2 %, - Sacharóza 1,0 %, - HMF 14,8 mg/kg, - Elektrická vodivost 15,1 mS.m -1. Rozbor byl proveden v Dole dne 4.9.2008. Všiměte si prosím obsahu sacharózy. Mohu tedy takový med uvést na trh ?? Určitě mohu. Musím říci, možná z neznalosti, že žádnou směrnici, ani Evropskou ani jinou, která by zakazovala doplnění zimních zásob včelstev cukrem neznám. Prosím poučte mne tedy. Z praxe však vím, že pokud jsme v úzkých, velmi rádi se odvoláváme tu na "nejnovější sovětské zkušenosti", nyní vše zase svádíme na Evropskou unii. Zkrátka, vždy musíme být papežštější než Papež. To je snad prokletí tohoto národa. V tomto kontextu se mi líbí jedno staré Francouzské příloví. Říká: My jsme tady, Paříž a král jsou daleko.
Zdravím Pepča

Josef Křapka:>Můžeme tedy předpokládat, že zde bude určitý podíl sacharózy z podzimního krmení.<
........

Proč by tam měla být zjištěna sacharóza. Nevíte že ji včela svými výměšky dokáže při zpracování rozštěpit? Je psáno nic krom medu. Dáváte jim cukr a hájíte se neprůkaznou hodnotou. Dávno obsah sacharózy neukazuje na falšování medu cukernými sirupy.

Pepa:>Gusto v celé EU se krmí na podzím včely převážně cukrem. Cena 1 kg cukru a cena 1 kg květového medu je trochu rozdílná.<
.......

Ale to, že se lije do včel cukr je mi známo a klidně tak dělejte. Já jen našel jednu směrnici, která zakazuje cokoli jiného přidávat do medu. A abych byl přesnější, docela jasná analýza by takové porušení medu prokázala, kdyby cukr obsahoval nějaké množství nějakého koloidního prvku na kg v suchém stavu, který se v medu vůbec nevyskytuje. Co by včelaři dělali, kdyby jejich med obsahoval nějaké množství takové značky? Byly by označeni za padělatele medu.

Pečlivě jsem je zkoumal a zase jsem toho po pár letech nechal. Nic moc, výnosy také. Manipulace s plásty vysokými 35 cm mizerná a pouze ve vertikální poloze. V medníku musí být plásty černé jak bota a i tak plné medu často nevydrží transport. A když pár hodin 5kg těžké plásty zbavujete včel tak z toho hodně bolí ruce. Hlavně výnosy nic moc. A včely permanentně připravené na rojení! Na druhou stranu včelám se v nich fantasticky daří a nic lepšího na chov a MK jsem nepoznal a tak v nich mám plemené matky. Podle zkušeností úspěšnějších včelařů v nich musí být plásty vyšší 30 cm, jinak to nefunguje. Zdraví R. Stonjek

Proč by tam měla být zjištěna sacharóza. Nevíte že ji včela svými výměšky dokáže při zpracování rozštěpit?
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko, skutečně sacharózu včela rozštěpí beze zbytku tak, aby nebyla v medu zjistitelná?? To je pro mne novinka. Tím končím diskusi na toto téma.
Zdravím Pepča

Proč by tam měla být zjištěna sacharóza. Nevíte že ji včela svými výměšky dokáže při zpracování rozštěpit?
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko, skutečně sacharózu včela rozštěpí beze zbytku tak, aby nebyla v medu zjistitelná?? To je pro mne novinka. Tím končím diskusi na toto téma.
Zdravím Pepča
..............

Diskuze je možná pro Vás pane Křapka uzavřená, ale otazníky stále vidí nad včelařem, coby dodavatelem průmyslového cukru do medu a jeho obhajobou před zákazníkem, co si kupuje med.

Samozřejmě že ve svých včelstvech nenaleznete sacharózu. Když pominu kdo odebírá vzorek pro taková zjištění a tím ho může velice při výběru coby Vy, znalý producent medu ovlivnit, dále je tu matematika a fyzika, která dokáže spočítat vložené množství sirupu, množství včel - enzymu k rozštepení, množství nového medu (do konce května) podíl štepení nejen včelou ale také stávající nový med a i pyl svým chrakterem přispívá k štěpení a doštěpení Vašich zásob cukru a nakonec dojdete coby včelař co umí přeskládat najaře vložené zásoby tak, aby se dostaly do aktivního oběhu a k enzymům, co jsou i v obalu stále minimálně 3 měsíce velmi aktivní a nazvete ji medem a odešlete ho do VÚ Dol, aby jste měl nějaký papír o Vaší produkční kvalitě před zákazníkem.

Neberte to jako urážku, ale zkušený včelař (pokud se za něj považuje) dle svých schopností dokáže velmi eliminovat vkládání průmyslových cukrů do svých včelstev a tím dodržovat Evropská pravidla. Jasné je, že pravidla se porušují a 25 kg vloženého cukru na včelstvo se nezlobte, je i někde nad 600 n.m. příliš.

Zdravím a děkuji za Vaše sdílené názory. PS: Včela opravdu za přispění svých enzymů a jiných příčin dokáže rozštěpit sacharózu na hodnoty, splňující normu. (třebas i Český med)

Ještě vám zbývá vysvětlit vyšší podíl sacharózy v akátovém medu a její pozdější nižší hodnoty

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukr za 11,50
> Datum: 06.10.2008 20:44:02
> ----------------------------------------
> Proč by tam měla být zjištěna sacharóza. Nevíte že ji včela svými výměšky
> dokáže při zpracování rozštěpit?
> -----------------------------------------------------------
> Příteli Pazderko, skutečně sacharózu včela rozštěpí beze zbytku tak, aby
> nebyla v medu zjistitelná?? To je pro mne novinka. Tím končím diskusi na
> toto téma.
> Zdravím Pepča
> .............
>
> Diskuze je možná pro Vás pane Křapka uzavřená, ale otazníky stále vidí nad
> včelařem, coby dodavatelem průmyslového cukru do medu a jeho obhajobou před
> zákazníkem, co si kupuje med.
>
> Samozřejmě že ve svých včelstvech nenaleznete sacharózu. Když pominu kdo
> odebírá vzorek pro taková zjištění a tím ho může velice při výběru coby Vy,
> znalý producent medu ovlivnit, dále je tu matematika a fyzika, která dokáže
> spočítat vložené množství sirupu, množství včel - enzymu k rozštepení,
> množství nového medu (do konce května) podíl štepení nejen včelou ale také
> stávající nový med a i pyl svým chrakterem přispívá k štěpení a doštěpení
> Vašich zásob cukru a nakonec dojdete coby včelař co umí přeskládat najaře
> vložené zásoby tak, aby se dostaly do aktivního oběhu a k enzymům, co jsou
> i v obalu stále minimálně 3 měsíce velmi aktivní a nazvete ji medem a
> odešlete ho do VÚ Dol, aby jste měl nějaký papír o Vaší produkční kvalitě
> před zákazníkem.
>
> Neberte to jako urážku, ale zkušený včelař (pokud se za něj považuje) dle
> svých schopností dokáže velmi eliminovat vkládání průmyslových cukrů do
> svých včelstev a tím dodržovat Evropská pravidla. Jasné je, že pravidla se
> porušují a 25 kg vloženého cukru na včelstvo se nezlobte, je i někde nad
> 600 n.m. příliš.
>
> Zdravím a děkuji za Vaše sdílené názory. PS: Včela opravdu za přispění
> svých enzymů a jiných příčin dokáže rozštěpit sacharózu na hodnoty,
> splňující normu. (třebas i Český med)       
>
>
>

Také záleží jak kvalitní překlady čteš nebo jak dobře ovládáš jazyky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 06.10.2008 13:18:38
> ----------------------------------------
> Stejně si myslím, že je tato diskuse místy poněkud ujetá :-). Protože
> nerozlišuje cukr nějak "přidávaný do medu" a cukr podávaný včelám.
> .........
> Tak to také nemohu sloužit. Ujetá v tomto případě je potom asi EU a jejich
> směrnice, protože ona to nerozlišuje. :-)
>
>
>

Pepan:>Ještě vám zbývá vysvětlit vyšší podíl sacharózy v akátovém medu a její pozdější nižší hodnoty<
.........

Top přeci víme a pokud to nevíme, zajdeme si přednášku, kde se to dozvíme. A když se to nedozvíme, tak se nato zeptáme a pokud se to přesto nedovíme, zavoláme doktorům z oboru včelařství co to ví a ti to na tuti budou vědět. :-)

Pane Pazderko dejte už pokoj s tím cukrem. Neumíte se bavit o něčem jiném!!!!! Jste mimo mísu, nemáte asi nic jiného na práci, že .


> Stejně si myslím, že je tato diskuse místy poněkud ujetá :-). Protože
> nerozlišuje cukr nějak "přidávaný do medu" a cukr podávaný včelám.
> .........
> Tak to také nemohu sloužit. Ujetá v tomto případě je potom asi EU a jejich
> směrnice, protože ona to nerozlišuje. :-)
>
>
>

Pepan:>Také záleží jak kvalitní překlady čteš<
.........
Směrnice čtu v Eurlexu - evropském právu (mimo jiné české právo je při změnách a při harmonizaci podřazeno evropskému)

Jinak čtu jen ty garantované, certifikované, odborně přeložené a hlavně zajímavější a hodnotnější abych nebyl až tak velký najivka, když se do mne někdo snaží místo diskuze něco nalít trychtýřem. Potom samozřejmě i jiné, ale tam hodnotím i důvěryhodnost zdroje a ostatní aspekty.

Vžyť Pepane on se drží jako klíště jedné věty.Ať čte dál,tam je psáno ,že se nesmějí přidávat " POKUD MOŽNO " žádné organické ani anorganické látky,proto je tam ta tolerance 5 % na sacharozu(samotný med ji obsahuje) i víc dle druhu medu.

Kdybys věděl, kolik blbin, bludů a lisenkovských nápadů jsem již na těch přednáškách slyšel

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukr za 11,50
> Datum: 06.10.2008 20:59:26
> ----------------------------------------
> Pepan:>Ještě vám zbývá vysvětlit vyšší podíl sacharózy v akátovém medu a
> její pozdější nižší hodnoty<
> ........
>
> Top přeci víme a pokud to nevíme, zajdeme si přednášku, kde se to dozvíme.
> A když se to nedozvíme, tak se nato zeptáme a pokud se to přesto nedovíme,
> zavoláme doktorům z oboru včelařství co to ví a ti to na tuti budou vědět.
> :-)
>
>
>

FRANTIŠEK ČIHÁK
Jste mimo mísu, nemáte asi nic jiného na práci, že .
.........

Mám za poslení dva dny vylouhovaných 2 000, slovy dva tisíce rámků, které se právě vysušují aby uvolnily místo dalším 3 tisícům co mne ještě čekají a nevím proč zasahujete do diskuze o cukrech, jestli nic krom osobní narážky nevkládáte.

Přispějte laskavě svými vědomostmi ať se diskuze rozvine. Děkuji.

Sršeň:>Vžyť Pepane on se drží jako klíště jedné věty.Ať čte dál,tam je psáno ,že se nesmějí přidávat " POKUD MOŽNO " žádné organické ani anorganické látky,proto je tam ta tolerance 5 % na sacharozu(samotný med ji obsahuje) i víc dle druhu medu.<

.....
No sláva příteli Sršeň. Kde to je přesně napsáno. Děkuji za odpověď.

Pepan:>Kdybys věděl, kolik blbin, bludů a lisenkovských nápadů jsem již na těch přednáškách slyšel.,
.......
No já se vetřel na pár odborných přednášek a pár přednášek v rámci oboru včelařství jsem měl i pro splnění mé profení výše povinných. Neříkám že jsem King, ale rád diskutuji o tabu. Takových jako Předboj, stanovy ČSV, finance a jejich tok (to za času členství, už mne taková témata zajímají jen namátkově) Jinak práva, orientace včelaře "Mezi proudy". :-) Nakonec cukr přidávaný včelstvům je také pořádně zajímavé tabu.

Zatím jsem potkal při diskuzích více "očkovanců" než samorostů, co by dokázali bez problémů chovat včelstva. Potkal jsem osobně i hodně nešťastných včelařů a příznivců včelařství, co nacpali do včel peněz, protože jim někdo poradil a nakonec počítají ztráty a vyhozené peníze oknem. A nejvíce bylo zatím těch, co ví, znají ale neradi sdílí z jistých důvodů svou vysokou odbornost a nechcou se s cizími ani podílet na názorech. ... Chápu je.

Sršeň:>Vžyť Pepane on se drží jako klíště jedné věty.Ať čte dál,tam je psáno ,že se nesmějí přidávat " POKUD MOŽNO " žádné organické ani anorganické látky,proto je tam ta tolerance 5 % na sacharozu(samotný med ji obsahuje) i víc dle druhu medu.<
.........

Já sršni opravím tvůj omyl v přepisu. Ne že se může přidávat, ale obsahovat. První a druhá věta tedy zní:

"Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
jiné než med. Med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho
složení."

Takže jestli med může obsahovat sacharózu v nějakém limitním množství, nevztahuje mísení s nějakou sacharozou na druhou větu, protože sacharoza patří ke složení medu. Druhá věta je tedy pasé co se týká přidávání něčeho jiného než je med do medu.

Přátelé,
starší včelař soused skončil se včelařením a prodává konve na med - mlékárenské, hliníkové 25 litrů. Pokud by měl někdo v okolí Brna (Střelice) zájem, ozvěte se prosím na mou e-mailovou adresu.
Vše dobré
Vladimír Ptáček
ptacek.home/=/cmail.cz

Neberte to jako urážku, ale zkušený včelař (pokud se za něj považuje) dle svých schopností dokáže velmi eliminovat vkládání průmyslových cukrů do svých včelstev a tím dodržovat Evropská pravidla. Jasné je, že pravidla se porušují a 25 kg vloženého cukru na včelstvo, nezlobte se, je i někde nad 600 n.m. příliš.

Gusto, návrat k prírode je pekná vec, možno sa dá aj uskutočniť, ale chov včiel vo väčšom merítku je nemysliteľný v každej dobe. neviem kedy si začal včeláriť, ale takéto požehnané roky na množstvo medu, nemusí v našich podmienkach pokračovať do nekonečna. Posledných 25-28 rokov boli pre nás ako Adamovi a Eve v biblickom raji, len brali a nemuseli nič investovať. 25 ročná znášková perióda pre rokom 1982, nebola prajná a veru stalo sa to aj mne, keď som raz mal medný výnos v priemere 1 kg a raz veľké h.... -nulu. Pri väčšom počte včelstiev by si porozmýšľal, či budeš alebo nebudeš včelstvá na zimu, ale i v sezóne kŕmiť repným cukrom a budeš kašlať na smernice EU. Včelár si mzusí nájsť spôsob, ako získať med bez prímesí invertovaného cukru. Napchať do včletsva 20 až 25 kg sacharózy do včiel, hlavne pri NN, keď včelár ustavične prehadzuje debničky, sa nespotrebovaný invert dostane ľahko do odoberaného medu. Nakoniec, prečo nie, keď si tým zvýši priemer na včelnice, ale nerozumiem, prečo by včelár mal nechávať v úľoch čistý med? Možno máš pravdu (uplatňuje to aj ing. Dvorský), len prvý raz nevytočíš a ďalšie dopĺňanie zásob nerobíš.
Nuž, každý máme nejakú prioritu v chove včiel, jednému stačí prebytok od včiel, iný si pomôže aj cukrom. Pri rozhodovaní ako získa a predá čistý med, záleží od svedomia každého z nás.

Mslím si, že

Antoni děkuji za příspěvek. Pokud ale chci nějak reagovat, měl bych stručně kvůli velké četnosti mých příspěvků zde za poslední hodiny. (vypadá to asi blbě :-) )

Během posledních třech let se stav mých včelstev v průběhu dvou sice zastavil, ale letos i přes nepříznivé snůškové podmínky opět vzrostl o skutečných cca 15%. Bez cukru a bez krmení i v ne moc dobrém snůškovém roce letos a loni na J.Moravě. Zatím jsem ale nebyl v situaci, kdybych měl průměrný výnos 1 kg/včelstvo.

Proč ponechat včelám čistý vhodný med? Je to zpravidla pestrá potravinová základna, která je základem pro dobrý a hlavně soběstačný chov.(to prokazuje leckterý výzkum o vhodnosti medu v potravinovém řetezci včelstev) Soběstačnost, je navíc princip přežití včelaře. Nic si nenamlouvám, mohu říci, že to je možné člověk to dokáže - chovat včely i bez průmyslových sladidel v našich podmínkách a přitom být (dlouhodobě) rentabilní.

...........
Posledných 25-28 rokov boli pre nás ako Adamovi a Eve v biblickom raji, len brali a nemuseli nič investovať. 25 ročná znášková perióda pre rokom 1982, nebola prajná a veru stalo sa to aj mne, keď som raz mal medný výnos v priemere 1 kg a raz veľké h.... -nulu. Pri väčšom počte včelstiev by si porozmýšľal, či budeš alebo nebudeš včelstvá na zimu, ale i v sezóne kŕmiť repným cukrom a budeš kašlať na smernice EU. Včelár si mzusí nájsť spôsob, ako získať med bez prímesí invertovaného cukru. Napchať do včletsva 20 až 25 kg sacharózy do včiel, hlavne pri NN, keď včelár ustavične prehadzuje debničky, sa nespotrebovaný invert dostane ľahko do odoberaného medu. Nakoniec, prečo nie, keď si tým zvýši priemer na včelnice, ale nerozumiem, prečo by včelár mal nechávať v úľoch čistý med?

Proč ponechat včelám čistý vhodný med? Je to zpravidla pestrá potravinová základna, která je základem pro dobrý a hlavně soběstačný chov.(to prokazuje leckterý výzkum o vhodnosti medu v potravinovém řetezci včelstev) Soběstačnost, je navíc princip přežití včelaře.

Pred desiatkami rokov so čítal štúdiu o inverte sacharózy ako rovnocennej potravy v porovnaním s medom.Autor tvrdil, že pre dospelú včelu je základom ovocný a hroznový cukor, ktorý je pohonnou látkou aby mohla včela pracovať. Viem, je to len chabé zdôvodnenie, ale v podstate by tak mohlo byť.
Istotne med ako taký včelám neškodí (o medovicovom mede sa tvrdí, že včelám v zime neprospieva) a bolo by ideálne aj pre včelára, keby jeho včely zimovali na samo mede. Snažím sa o to i ja, ale z ohľadom na zimujúce včely isté korekcie včelár musí urobiť, aby zásoby boli aj v miestach kde včely v zime "sedia". Tohoto roku som na to potreboval v priemere až 10, vlani len 4 kg, z celkových (skutočných) zásob.

Doplnění: "Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném
pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a
nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
jiné než med. Med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo
anorganické látky, které nepatří do jeho
složení."
" A také se z něj nemí odstaňovat " viz. filtrace pylu .

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 06.10.2008 22:08:23
> ----------------------------------------
> Sršeň:>Vžyť Pepane on se drží jako klíště jedné věty.Ať čte dál,tam je
> psáno ,že se nesmějí přidávat " POKUD MOŽNO " žádné organické ani
> anorganické látky,proto je tam ta tolerance 5 % na sacharozu(samotný med ji
> obsahuje) i víc dle druhu medu.<
> ........
>
> Já sršni opravím tvůj omyl v přepisu. Ne že se může přidávat, ale
> obsahovat. První a druhá věta tedy zní:
>
> "Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném
> pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat
> žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a
> nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky
> jiné než med. Med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo
> anorganické látky, které nepatří do jeho
> složení."
>
> Takže jestli med může obsahovat sacharózu v nějakém limitním množství,
> nevztahuje mísení s nějakou sacharozou na druhou větu, protože sacharoza
> patří ke složení medu. Druhá věta je tedy pasé co se týká přidávání něčeho
> jiného než je med do medu.
>
>
>

> Jasné je, že pravidla se porušují a 25 kg vloženého cukru na včelstvo se nezlobte, je i někde nad 600 n.m. příliš.
-----------------------------------------------------------
Příteli Pazderko s tím souhlasím. Přečtěte si prosím ještě jednou příspěvek č. 31877. Tam uvádím úplně jiné množství zkrmeného cukru. 25 kg je celkové množství zásob i s ponechaným medem. Nevytrhujte prosím co se Vám hodí z kontextu. Není to seriózní.
Pepča

všude v zahraničí ,tam kde sem byl ,dokrmovali cukrem i v bohatém švédsku,holandsku,nebo chudé ukrajině apod.protože včelař ví kdy se to pomíchá a kdy ne ,každopádně si vzpomeňme kdy to v úle začíná přibívat,to co náhodou přebyde se zimy,stalo se mi to předloni,odstraním a dám to oddělkům v květnu,atd .ale přece vás nebudu učit

včelařit,a vy zas nás....

letos sem ze dvou slabochů vytočil konev ,na jaře měly cukru na další zimu,rozvíjel sem je zvlášť skrz matky,rozšiřoval sem je rámky plné zásob,plod nahoru,zásoby doprostřed plodiště,takto až do lípy kdy chytly dech,něco nanosily s řepky nechal sem jim to,lípy bylo 2/3 medníků,nechal sem jim to do bodláků,a pak sem to vytočil a rozdělil v. do oddělků s novou krví(havlín -extra mírné ,otvírám je občas i bez kuřáku),takže cukr do května,řepka,lípa bodlák ALE TEN MED JESTE TED NEMA KRYSTALKU

je nám vše jasné jakej ses machr že mas komoru a tolik tě netlačí výnos a z te pozice můžeš vyhazovat hovno do výšky
ale taky je nad slunce jasné že cukr je zimní energie a ne jarní med,ale na druhou stranu když si někdo koupí med od okurek a krystalky mu křoupou v hu..ústech tak bych mu ty normy omlátil o hlavu a zabavil včely,zákázal produkci,ukamenoval....za všechny včelaře

Mohl by někdo uvést, kolik je ve zpracovaném cukru na zimu procent sacharózy
a kolik glukózy a fruktózy, čili kolik sacharózy při zpracování zásob na
zimu včely rozštěpí?

R. Polášek

nejdřív sem netušil,radši víc,pak mi jeden pán poradil,že pokud sou v kouli na 8 rámcích potřebují 8 rámků zásob,že si to mám přepočítat na svou míru(počítám 1,5kg v rámku) ,no zkusil sem to a praxe mi dokázala ,že to opravdu z malou rezervou do třešně stačí jednou jedinkrát sem na jaře doplňoval jarním medem,nebo dáváte míň ?
ono pokud budete mít málo pylu v úle tak můžete dát cukru kolik chcete ,včely hu nepotřebují když není bílkovina tak na co energii!!!!,poměr mezi upotřebytelnými zásobami a množství pylu jsem zatím neobjevil kromě toho že je to přímá úměra,netušíte z praxe někdo?

>Příteli Pazderko s tím souhlasím. Přečtěte si prosím ještě jednou příspěvek č. 31877. Tam uvádím úplně jiné množství zkrmeného cukru. 25 kg je celkové množství zásob i s ponechaným medem. Nevytrhujte prosím co se Vám hodí z kontextu. Není to seriózní. <
.........
O dodávání cukru do včelstev z mé praxe před nějakou dobou vím, že se jednomu včelstvu dodá třeba 5 kg jinému 10. Pokud jste uvedl údaj půjde zcela určitě o údaj o průměru. Kolik dodáte cukru do včelstva, které má např 1 kg zásob stávajících?(po vybírání medu to není často u včelařů vzácností) Dodáte včelstvu jiný med nebo jim dáte více do krmítka. Údaj v průměru mi neřekne kolik skutečně tomu kterému včelstvu dáváte a nevylučuje zkrmení u některého včelstva až 25kg.

p.k.-když ti to nekrystalizuje,včely ti tam přidaly cukr.Pak med špatně krystalizuje,stím bych se nechlubil.Mimo akát a pod.

Včely v zimě a předjaří v první řadě krmí plod ze svých vlastních
bílkovinných rezerv. Jedna zimní včela by tak za optimálních podmínek měla
vychovat tři jarní včely, i když pyl není ani v plástech ani venku. Pyl v
plástech podle mně slouží k překonávání nepříznivých podmínek, třeba když
včelstvo zaploduje v oblevě v lednu, včely plod krmí ze svých bílkovinných
rezerv, dodatečně ale zkonzumují pyl v plástech, aby ty bílkovinné rezervy
doplnily.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 8:30 AM
Subject: kolik cukru?


> nejdřív sem netušil,radši víc,pak mi jeden pán poradil,že pokud sou v
kouli
> na 8 rámcích potřebují 8 rámků zásob,že si to mám přepočítat na svou
> míru(počítám 1,5kg v rámku) ,no zkusil sem to a praxe mi dokázala ,že to
> opravdu z malou rezervou do třešně stačí jednou jedinkrát sem na jaře
> doplňoval jarním medem,nebo dáváte míň ?
> ono pokud budete mít málo pylu v úle tak můžete dát cukru kolik chcete
> ,včely hu nepotřebují když není bílkovina tak na co energii!!!!,poměr mezi
> upotřebytelnými zásobami a množství pylu jsem zatím neobjevil kromě toho
že
> je to přímá úměra,netušíte z praxe někdo?

akát byl ,včely měly možnost měnit stromy ,kolísalo počasí tak u potoka byly dřív než ve vsi a ty zastíněné v lesním zápoji je následovaly,200 m n.m. - u moravy,pak sem odjel do švédska tak jestli někde nasbíraly cukr,asi na poli z řepou a ještě mi nic neřekly mrchy.....

podle mě to navíc s cukrem ztuhne na kámen nebo sem s jiné planety...

včely určitě nesbírají pyl kvůli lednové oblevě ,ale na předjarní rozvoj aspoň na mé planetě....

Materiály o podvodech v oblasti medu
(O neúčinnosti Směrnic 74/409 a o úskalích návrhu nové směrnice v)pracované Komisí
COM 96 /596 dej)
Proč nařlzení neumožňuje účinnou ochranu
medu?
NOll11a není dostatečně precizní, takže neumož-
ňuje, aby med byl chráněn.
Limity obsahu doporučené směrnicí EU, která
má za úkol přesně rozlišit čisté přírodní produkty,
nejsou už v současné době aktuální. Analytická
chemie učinila za posledních třicet let velký krok
vpřed, avšak metody analýzy, uznávané v jednotli-
vých zemích Unie, jsou přesto neúčinné. Na jedné
straně máme nové podmínky produkce, díky nimž
je med opravdu zcela přírodní, ale neodpovídá pře-
depsaným limitům (jednodruhový květový med,
med ze zemí mimo EU, nové zdroje medovice z
metcalfy), na straně druhé přírodní látky, které se
dnes používají k falšování medu, nemohou být
úředně stanovenými metodami analýzy vÍ1bec od-
haleny. Limity složení upřesněné dodatkem směrni-
ce dovolují odhalit falšování pomocí sacharózy,
výrobků bohatých na redukovatelné cukry, inverto-
vaného cukru, melasy. Tyto podvody se však už
dnes nevyskytují, poněvadž jsou snadno identifiko-
vatelné. V některých zemích mimo Evropskou unii,
v nichž ani minimální kontrola není zajištěna, jsou
tyto podvody veelku běžné.

Rozdtly u cukru (Blene č. 1/81). Při zimn(m zakrmen(
jsou lednak rozdny v rozpustnosti rQzn1ch druhQ cukru,
jednak včely odeblraj( alespoň cukr třtlnovf a cukr fep-
nf rQzně rychle, nebo se tak alespoň zdá. Přes rQznou
konzistenci cukernfch molekul se na oba tyto druhy
cukru pohUž( jako na rovnocenně. Nemusej( však včely
přece jen při odeb(rlinl a Invertovánl vynakladat rQz-
nou námahu? Odpověď: Cukr řepnf a cukr třtlnovf jsou
chemicky stejně, Je to dvoucukr "sachar6za". ZpQsoby
vfroby jsou ale rozdnně. Proto oba tyto cukry, jsou-U
špatně raflnovány, obsahuji rl1zně doprovodně látky, na
kterě včely mohou reagovat rQzně. Dnes se však na čls-
totu cukru kladou tak vysokě nároky, že prQmyslov1
cukr, vyroben1 ze třtiny a z cukrovky, Je prakticky
tentfž. Naproto tomu JSou rozdny v zrněni. Normlilně
nebo jemně zrnltf cukr se rozpoušU rychleji než cukr
hrubozrnnf. Pak je rychlost rozpouštěni závislá na tep-
lotě vody a koncentraci roztoku (množstvl cukru na
litr vody). Vliv jakosti vody nen( znAm. Pro včely závlsl
rychlost odběru a zpracováni (zahušťováni a Inverto-
vAn() na koncentraci a teplotě cukerněho roztoktL S
nejvyššr možnou koncentraci 2:1 mal( včely určitě těž-
kosti. Dávaj( přednost koncentrac(m kolem 3:1 až dolQ
ke koncentraci 1:1.


REFERA TY Z XXVII. MEZINÁRODNIHO KONGRESU
APIMONDIE
G. D. Bila, Výzkumný v15elarský ústav, Rybn. SSSR
P15elovodstvo, r. 1980, 15. 6, str. 28-30
J. Bacílek aj. (ČSSR) sledovali kvalitativní i kvan-
titativní r,ozdíly mezi "medy", vywbenými včela-
mi z různých cukerných roztoků f11zného složení
,a koncentrace. Došli k závěru, že čím je z'krmo-
vaný wztok hustší, tím vyšší j,e pak obsah sacha-
rózy ve včelami vyrobeném "medu"; se stoup,ající
koncentrací cukerných 110ztoků stoupají ztráty su-
šiny při př,epr,acovávání těchto r.oztoků. Včely do-
dávají ke zkrmovanému cukernému roztoku inver-
tázu nezávisle na tom, jakého je roztok chemic-
.kéh.o sl.ožení, ale v cU1kerném "medu" je její akti-
vita nižší než v přírodním, a rychle klesá během
uložení zásob. Zkrmování částečně invertovanéh.o
roztoku snižuje ztráty potravy vznikající ,při pře-
pracovávání rozt.oku včelami.

DR, WAL TER BRŮKER, NSR
DER IMKERFREUND, R. 1961, c::. 2, STR. 42 - Včela potřebuje lehce
stravitelný hroznový a ovocný cukr, jež mohou být bez-
prostředně zažity. Tyto cukry najde v nektaru nebo je
získá rozštěpením vyšších cukrů, např. třtinového inver-
tázou. (:ím složitější vazbu cukr má, tím více fermentů
musí být k jeho rozštěpení na jednoduché cukry vytvo-
řeno a spotřebováno. K tomu musí být po ruce potřebné
množství bílkovin a vitamínů.

Dr. RICHARD BUCHNER, ZVROL1;KAn.SKÝ ÚSTAV FRElBURG, NSR
SŮDWESTDEUTSCHER lMKER, 1960, C. 8, S. 239 Štěpení
řepného cukru na cukr invertní je, jako chemický roz-
klad každé látky, reakce, která je závislá na teplotě a
probíhá podle určitých chemických zákonů. Tak zvýšení
teploty o 10 stupňů rychlost reakce zdvojnásobuje. Štěpe-
ní cukru probíhá při 35 st. dvakrát tak rychle jako při
25 st.

-Lipa-okresnivcelarsky spolek ve Vel.Bitesi schuze ve Zbraslavi,Cizkove predseda K.Bartunek.
Bucovice nove utvoreny vcelarsky spolek 51 clenu.Za predsedu zvolen Jaros,1)Peska,jednatel Vavrouch.
Vyskovsky vcelarsky spolek,predseda dp.Placher,jednatel Fiala,clenu 60.

ZUCechy vybor usneseno aby navrhy od jednotlivcu a spolku o kterych se ve vyboru jednati ma,drive oznameny byly.Z podanych techto navrhu daji se na program pristi schuze ty,ktere vybor za nutne a vhodne uzna.
ZU Cechy valna hromada za pritomnosti clenu a zastupcu krajinskych jednot,v ZU zastoupeno 47 jednot,10 clenu cestnych,235 primych clenu.
Skvely rozkvet vcelarskych ustrednich spolku v Kralovstvi Ceskem: ceskych jednot 60,nemeckych odboru 128,na Morave spolku okresnich 10.

15.Sjezd vcelaru v Sobeslavi.Velke pozornosti se tesil medomet Leguv,jimz mozno vytaceti med z plastu soucasne z obou stran.
43.Sjezd nem-rak-uherskych vcelaru v Solnohrade
Zdvihal:Nemile se cechu dotklo pri uvitani nevsimavost predsednictva sjezdu,ktere je zcela ignorovalo a pouze nemecke bratry nadsenym proslovem vitalo.

19.11. ZS Brno valna hromada
Vyznamny den jmenin cisarovny Alzbety,se pripomina kruteho osudu,kterym postizen byl nas panujici rod,tragickym umrtim Jejiho Velicenstva cisarovny a kralovny Alzbety.
Na zaklade novych stanov ustanovil se Ustredni spolek.podana zadost o zvyseni subvenci.
Ustavujici valna schuze ZUSV. Predsedou opetne zvolen opat Korcian,1)Konsel,2)Kretschmer,taj.Svoboda.Do vyboru pribylo 6 zastupcu spolku krajinskych.Deputace vyboru blahoprala nejdustojnejsimu predsedovi Korcianovi k jubilejnimu vyznamenani.Dp.prelat ujistil svou neztencenou vzacnou prizni(ale vykonavani funkce predsedy neprijal).
Spolkovemu stolari Ludwigovi dana vypoved,zavedeny kroky opatrovani lacinejsich ulu.

To bych taky netvrdil letos poprvé jsem vytočil při shazování medníků pár kilo medu jasně červené barvy dodnes nezkrystalizoval a je velmi lahodné chuti a podle té barvy asi z cukru nebude

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: konales <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cukr za 11,50
> Datum: 07.10.2008 09:20:40
> ----------------------------------------
> p.k.-když ti to nekrystalizuje,včely ti tam přidaly cukr.Pak med špatně
> krystalizuje,stím bych se nechlubil.Mimo akát a pod.
>
>
>

to opravdu seš příkladně vyráběný pampeliškový med z květů který se vyrábí jako lék proti nachlazení je vlastně sirup z cukru ve kterém se vaří květy pampelišek 2l vody 1 kg cukru a 400 květů pampelišky tak tento sirup neztvrdne ale zrosolovatí a svojí konzistencí pak připomíná tekutý med

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: med
> Datum: 07.10.2008 10:08:01
> ----------------------------------------
> podle mě to navíc s cukrem ztuhne na kámen nebo sem s jiné planety...
>
>
>

nejlepší forma cukru k této diskusi je panák slivovice
Pepan
Jdu na to


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 07.10.2008 10:10:27
> ----------------------------------------
> Materiály o podvodech v oblasti medu
> (O neúčinnosti Směrnic 74/409 a o úskalích návrhu nové směrnice v)pracované
> Komisí
> COM 96 /596 dej)
> Proč nařlzení neumožňuje účinnou ochranu
> medu?
> NOll11a není dostatečně precizní, takže neumož-
> ňuje, aby med byl chráněn.
> Limity obsahu doporučené směrnicí EU, která
> má za úkol přesně rozlišit čisté přírodní produkty,
> nejsou už v současné době aktuální. Analytická
> chemie učinila za posledních třicet let velký krok
> vpřed, avšak metody analýzy, uznávané v jednotli-
> vých zemích Unie, jsou přesto neúčinné. Na jedné
> straně máme nové podmínky produkce, díky nimž
> je med opravdu zcela přírodní, ale neodpovídá pře-
> depsaným limitům (jednodruhový květový med,
> med ze zemí mimo EU, nové zdroje medovice z
> metcalfy), na straně druhé přírodní látky, které se
> dnes používají k falšování medu, nemohou být
> úředně stanovenými metodami analýzy vÍ1bec od-
> haleny. Limity složení upřesněné dodatkem směrni-
> ce dovolují odhalit falšování pomocí sacharózy,
> výrobků bohatých na redukovatelné cukry, inverto-
> vaného cukru, melasy. Tyto podvody se však už
> dnes nevyskytují, poněvadž jsou snadno identifiko-
> vatelné. V některých zemích mimo Evropskou unii,
> v nichž ani minimální kontrola není zajištěna, jsou
> tyto podvody veelku běžné.
>
> Rozdtly u cukru (Blene č. 1/81). Při zimn(m zakrmen(
> jsou lednak rozdny v rozpustnosti rQzn1ch druhQ cukru,
> jednak včely odeblraj( alespoň cukr třtlnovf a cukr fep-
> nf rQzně rychle, nebo se tak alespoň zdá. Přes rQznou
> konzistenci cukernfch molekul se na oba tyto druhy
> cukru pohUž( jako na rovnocenně. Nemusej( však včely
> přece jen při odeb(rlinl a Invertovánl vynakladat rQz-
> nou námahu? Odpověď: Cukr řepnf a cukr třtlnovf jsou
> chemicky stejně, Je to dvoucukr "sachar6za". ZpQsoby
> vfroby jsou ale rozdnně. Proto oba tyto cukry, jsou-U
> špatně raflnovány, obsahuji rl1zně doprovodně látky, na
> kterě včely mohou reagovat rQzně. Dnes se však na čls-
> totu cukru kladou tak vysokě nároky, že prQmyslov1
> cukr, vyroben1 ze třtiny a z cukrovky, Je prakticky
> tentfž. Naproto tomu JSou rozdny v zrněni. Normlilně
> nebo jemně zrnltf cukr se rozpoušU rychleji než cukr
> hrubozrnnf. Pak je rychlost rozpouštěni závislá na tep-
> lotě vody a koncentraci roztoku (množstvl cukru na
> litr vody). Vliv jakosti vody nen( znAm. Pro včely závlsl
> rychlost odběru a zpracováni (zahušťováni a Inverto-
> vAn() na koncentraci a teplotě cukerněho roztoktL S
> nejvyššr možnou koncentraci 2:1 mal( včely určitě těž-
> kosti. Dávaj( přednost koncentrac(m kolem 3:1 až dolQ
> ke koncentraci 1:1.
>
>
> REFERA TY Z XXVII. MEZINÁRODNIHO KONGRESU
> APIMONDIE
> G. D. Bila, Výzkumný v15elarský ústav, Rybn. SSSR
> P15elovodstvo, r. 1980, 15. 6, str. 28-30
> J. Bacílek aj. (ČSSR) sledovali kvalitativní i kvan-
> titativní r,ozdíly mezi "medy", vywbenými včela-
> mi z různých cukerných roztoků f11zného složení
> ,a koncentrace. Došli k závěru, že čím je z'krmo-
> vaný wztok hustší, tím vyšší j,e pak obsah sacha-
> rózy ve včelami vyrobeném "medu"; se stoup,ající
> koncentrací cukerných 110ztoků stoupají ztráty su-
> šiny při př,epr,acovávání těchto r.oztoků. Včely do-
> dávají ke zkrmovanému cukernému roztoku inver-
> tázu nezávisle na tom, jakého je roztok chemic-
> .kéh.o sl.ožení, ale v cU1kerném "medu" je její akti-
> vita nižší než v přírodním, a rychle klesá během
> uložení zásob. Zkrmování částečně invertovanéh.o
> roztoku snižuje ztráty potravy vznikající ,při pře-
> pracovávání rozt.oku včelami.
>
> DR, WAL TER BRŮKER, NSR
> DER IMKERFREUND, R. 1961, c::. 2, STR. 42 - Včela potřebuje lehce
> stravitelný hroznový a ovocný cukr, jež mohou být bez-
> prostředně zažity. Tyto cukry najde v nektaru nebo je
> získá rozštěpením vyšších cukrů, např. třtinového inver-
> tázou. (:ím složitější vazbu cukr má, tím více fermentů
> musí být k jeho rozštěpení na jednoduché cukry vytvo-
> řeno a spotřebováno. K tomu musí být po ruce potřebné
> množství bílkovin a vitamínů.
>
> Dr. RICHARD BUCHNER, ZVROL1;KAn.SKÝ ÚSTAV FRElBURG, NSR
> SŮDWESTDEUTSCHER lMKER, 1960, C. 8, S. 239 Štěpení
> řepného cukru na cukr invertní je, jako chemický roz-
> klad každé látky, reakce, která je závislá na teplotě a
> probíhá podle určitých chemických zákonů. Tak zvýšení
> teploty o 10 stupňů rychlost reakce zdvojnásobuje. Štěpe-
> ní cukru probíhá při 35 st. dvakrát tak rychle jako při
> 25 st.
>
>
>

Proč probíhá tato již zbytečná diskuze okolo krmení? Již je dávno nakrmeno ať již jakýmkoliv způsobem.Bohužel se jí zůčastňují i někteří,určitě zdatní včelaři.Podle mne je zapotřebí dočkat jara,kdy teprve se to naše krmení projeví.
Každý má svoje přesvědčení,že jeho způsob krmení je pro něj nejlepší.Netřeba rozebírat způsoby čím krmit,zda medem či cukrem.Každý podle svého.Velkovčelař který nemá optimální odbyt na med,nakrmí řepkovým medem s trochou cukru aby zabránil krystalizaci.Malovčelař,který těch několik konví sám prodá ze dvora a mnohdy se mu ještě nedostane , tak ten zásadně krmí cukrem ze supermarketu a počká si až je levnější. Výsledky mají oba stejní,pokud dostatečně nakrmí a dobře na podzim ošetří,jejich včely přežijí. Takže si myslím,že v dnešní době není důležité čím nakrmit včely na zimu,důležitější je však pro přežití včelstev správné provedení podzimního ošetření včelstev.
Fandím příteli F.Skalskému,který má tu schopnost odlehčit tuto diskuzi která nikam nevede ohlédnutím do minula.Kdo se
nepoučí z minulosti,dočká se nelibé přítomnosti.A co nato říkají na př. přítel Šaněk,Havel,Bártl,Rýdl,ostatní kteří sice tuto rubriku čtou ale diskuze se nezůčastňují a je to škoda,určitě by ji obohatili a přinesli nový elán do této konference což je víc než zapotřebí.

tenhle ten pampeliškovej sirup,proboha ne med...,se vaří ...best regards P.K.

>Velkovčelař který nemá optimální odbyt na med,nakrmí řepkovým
> medem s trochou cukru aby zabránil krystalizaci.

>p.k.-když ti to nekrystalizuje,včely ti tam přidaly cukr.Pak med špatně
>krystalizuje,stím bych se nechlubil.Mimo akát a pod.

>podle mě to navíc s cukrem ztuhne na kámen nebo sem s jiné planety...



Tak kde je pravda? Med s cukrem je dele tekuty nebo naopak??? Ja nevim, nemam zkusenost, necetl jsem o tom a nehodlam to zkoumat.

Byla by to pro me zajimava informace, protoze jinak je toto vlakno mlaceni prazne slamy :-) neco jako uteplny vs. neutepleny :-)) .

Kdyz uz jsem vydrzel cist doted tak si myslim, ze bych si tu informaci docela zaslouzil :-)


Dik

T.H.

Med s cukrem je dele tekuty nebo naopak??? Ja nevim, nemam zkusenost, necetl jsem o tom a nehodlam to zkoumat.

Byla by to pro me zajimava informace, protoze jinak je toto vlakno mlaceni prazne slamy :-) neco jako uteplny vs. neutepleny :-)) .

Kdyz uz jsem vydrzel cist doted tak si myslim, ze bych si tu informaci docela zaslouzil :-)


Dik

T.H.
-----
To je spíše na Radima, mě chemie moc nejde, ale já si o tom myslím následující:

Cukr dodávaný dobře na zimu nikdy nezkrystalizoval - to vím už od starých včelařů, když jsem začínal. A souhlasím.

Sacharoza včely štěpí na fruktozu a ta nekrystalizuje. Proto je akátový med tekutý a proto medovicové medy(medovice=sacharoza) nekrystalizují tak rychle, protože je v nich větší podíl fruktozy.

Takže na základě toho si myslím, že pokud dodávám do zimních zásob včelám cukr (tedy krmím cukrem), tak směs s medem co ztoho udělají krystalizuje míň.

Na druhou stranu, když vynechám melecitozu, tak z normální krystalizace zásob na zimu (hlavně medových) si už nedělám hlavu, protože včely na tom vyzimují. Dřív jsem věřil tomu, že to včelám vadí.

Karel

nejlepší forma cukru k této diskusi je panák slivovice
Pepan
Jdu na to

aj keď nemám nič proti slivovici, dám si radšej 52˚ medovec. Idem taktiež na to.....Ešte lepšia je z neho domáca Becherovka (asi 12 vhodných rastlín) s Tonicom. Ahoj

Dnes jsemse díval na včelky a nějak se honily po letáku, chodily za sebou a stridave odletaly. Ze zásob nic neubylo, takže asi krádež to nebila, nebo snad ano?

Slivovička se lžičkou medu, dělá z dědy neposedu :-).

Jestli to je na mně, nevím, nikdo jiný se neozval.
Chtěl jsem říct, že hlavně v první řadě včely v podletí sbírají pyl proto,
aby si vytvořily zásoby bílkovin ve svém vlastním těle. Ty využívají v první
řadě. Kvalitním zdravým zimním včelám by měly za dobrého počasí na rozvoj
včelstva v předjaří víceméně stačit. To dokazuje třeba norské zimování na
vystavených mezistěnách, kde plod v buňkách prakticky není. Dobré počasí
myslím tím takové, kdy je v lednu a únoru taková zima, že včely sedí v
chumáči a nevychovávají plod. A kdy se potom v březnu oteplí a už se
neochlazuje, zima se nevrací. Špatné počasí v tom smyslu je takové, kdy se v
lednu oteplí a včely začnou plodovat a potom se počasí šolíchá do dubna
kolem mrazů a oblev, takže včely velké množství energie vyplýtvají na
udržení tepla kolem plodu místo na přímou výchovu plodu. A navíc kolísání
teplot zničí nebo omezí časnou produkci pylu. Pyl nasbíraný v podletí a na
podzim a uložený v buňkách je podle mně spíše rezerva navíc na horší časy
než nějaká nutná zásoba na předjarní rozvoj, každopádně je ale lepší, když
ve včelstvu je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 10:09 AM
Subject: Re: kolik cukru?


> včely určitě nesbírají pyl kvůli lednové oblevě ,ale na předjarní rozvoj
> aspoň na mé planetě....

To by se muselo vidět. Teď je takový přechodný čas mezi podletím, kdy létají
běžně a pozdním podzimem, kdy létají jen za vhodného počasí, takže někdy
bývají na česnu z toho zmatené. Nejspíš to tedy neznamená nic, i když to
třeba může znamenat, že jsou bez matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 4:24 PM
Subject: Ruch na letáku.


> Dnes jsemse díval na včelky a nějak se honily po letáku, chodily za sebou
a
> stridave odletaly. Ze zásob nic neubylo, takže asi krádež to nebila, nebo
> snad ano?

Cukr po rozpuštění ve vodě bez tepelného ošetření nekrystalizuje ani po několika letech. Cukr pokud se s trochou vody zahřeje,
zkaramelizuje a je navždy tvrdý. V minulosti tyto desky se vkládaly nahoru na rámky do včel a byla jistota,že i když včelař dosti na podzim nenakrmil,včely přežily.Stačilo jim to dát koncem února či března.Ale na to se již dávno zapomělo,je to rada ,kterou můžete
sami vyzkoušet...

Dnes jsemse díval na včelky a nějak se honily po letáku, chodily za sebou a stridave odletaly. Ze zásob nic neubylo, takže asi krádež to nebila, nebo snad ano?

Jednoznačné sú to jesenné prelety mladých včiel, ktoré sú poslednou prípravou na dlhú zimu. Škoda, že Ste neudal čas koľko v tej chvíli bolo hodín. Prelety pri teplote 15 a viac stupňov ale hlavne za prispenia slnka, začínajú na včelnici prelety po 15 hod. Práve keď som O 18 hod. odchádzal z včelnice, robilo silný prelet posledné včelstvo. Slnko sa v tej chvíli dostávalo za horizont a let okamžite ustával.
Preto buďte pokojný, ak bude babie leto pokračovať, zažijete takýchto preletov aj viac.

No vida! To je téma .Dejte návod do placu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem
> Datum: 07.10.2008 17:27:41
> ----------------------------------------
> nejlepší forma cukru k této diskusi je panák slivovice
> Pepan
> Jdu na to
>
> aj keď nemám nič proti slivovici, dám si radšej 52&#730; medovec. Idem
> taktiež na to.....Ešte lepšia je z neho domáca Becherovka (asi 12 vhodných
> rastlín) s Tonicom. Ahoj
>
>
>

To dokazuje třeba norské zimování na
vystavených mezistěnách, kde plod v buňkách prakticky není.


Myslím si, že záver vety má znieť "kde peľ v bunkách prakticky nie je".

Ja som v určitom čase robil pre zimou robil kontrolu plodísk a keď som našiel väčšie množstvo peľu v pláste v strede plodiska, plást som odobral a preložil mimo zimný chumáč- hrozen.
Za dlhé roky včelárenia som sa stretol z javom, keď niektoré včelstvá pre nepredvídané okolnosti, včely kalili po plástoch a na prednej strane úľa a letáča. tento jav sa neoblomne pripisuje spotrebuvávaním melicitózneho, ktorý navyše vyvolal nozematózu.

Pri kontrole plodiska, nikdy som nenašiel v úli tmavý med a tobôž nie skryštalizovaný. Tak čo vlastne spôsobilo kalenie? Pri prehliadke plodiska postihnutého včelstva bola situácia povážlivá, na časti rámikov v strede plodiska, neboli zásoby a včely, ktoré sa nemohli presunúť k zásobám v pude sebazáchovy spotrebúvali peľ, ktorý nie je vhodnou potravou pre dlhoveké včely akoby sa zdalo.
Výkaly, ktoré som dal na rozbor (pokútny) v elektrónkovom mikroskope sa javili ako peľové zrnká, nestrávené!

Je to opak toho, čo sa často zdôrazňuje, včely si ukladajú peľ na zimu a jarné obdobie. Dlhoveké včely pri vhodnom počasí (plusové denné teploty) ošetrujú larvičky zo svojej podstaty, teda využijú svoje tokovobielkovinové teliesko, ktoré pomôže prekonať fázu, keď včely nemôžu prinášať peľ z vonku. Ale ak nastanú príhodné jarné dni na výlety lietaviek , okamžite prinášajú nový peľ, nie pre seba, ale pre včeliu mlaď. Na plodovaní M sa vždy podieľajú tieto faktory, zásoby v úli, prítomná M, teplota nad 12˚C, slnko (orientácia pri letoch), ktoré umožní zber peľu a hlavne prínos vody (niekedy včely získavajú vodu priamo v úli, ale tá nenahradí vodu z prírody).

Je to moja skúsenosť a nemusíte s ňou súhlasiť, čo však na veci nič nemení. Uhol pohľadu môžme mať rôzny, len nech konečný výsledok je dobrý.

Politura na nábytek ze včelího vosku,případně parafínu?

Pokud jsem si čísla dobře zapamatoval - po uložení do plástů takový
včelí invert má cca 20% sacharózy, ale inverze probíhá i v dalších
týdnech v závislosti na teplotě a po nějakém čase se obsah sacharózy
dostane k hodnotám jako v medu, tedy pod 5 %. Jenže v medu jsou navíc i
látky, co nejsou v takovém invertu, sice ve stopových koncentracích, ale
jsou to pro včely i člověka velmi užitečné látky (vitaminy, enzymy,
organické kyseliny, aj.) ...

Radim Polášek napsal(a):
> Mohl by někdo uvést, kolik je ve zpracovaném cukru na zimu procent sacharózy
> a kolik glukózy a fruktózy, čili kolik sacharózy při zpracování zásob na
> zimu včely rozštěpí?
>

1/4lt terpentýnu,5dkg včelího vosku,občas promíchat,po 12hod,je možno s tím napouštět dřevo.Po dokonalém zaschnutí se nechá i leštit.Já s tím napouštím varoadna.

Dal jem včelám šest rámků jarního medu tuhých jako kámen a zakrmil jednou lahví cukru. Na jaře byly ve výborné kondici, na podložce byly v zimě jemné krystalky cukru v množství srovnatelném se spadem měli. V zimě je v úlu dostatečná vlhkost na to, aby se povrch medu rozpouštěl. Med je hygroskopický. Včelám nevadí zkrystalizovaný med, ale někdy v některých souvislostech a ve velkém množství med s vysokým obsahem minerálních látek.

Mimochodem letos jsem zakrmoval oddělek a ještě nyní, měsíc poté, vynášely včely krystaly cukru velké jako rousky pylu. Takové krystaly se skrz krmítko nedostanou. To by mne zajímalo, jak a za jakých okolností takové krystaly narostou. To nastalo jenom v jediném včelstvu. To mi přátelé vysvětlete. Díky.Pavel.

tak to je rána pod pás ,chci to taky slyšet,cukr rozpouštím,a to je fakt na podložkách krystal jak vidle

Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky doma...a pod. Jak to děláte vy?

>Příbalový návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky doma...a pod. Jak to děláte vy?
-----------------------------------------------------------
Ve dne si připravím včelstva na provedení fumigace. Zde mi letová aktivita včel nevadí. Večer, po skončení letu, utěsním úl a provedu fumigaci. Postupuji dle platné metodiky. Pásek na kousku plechu v podmetu nezapalujte. Je to neúčinné a zbytečné. Pásek musí doutnat ve svislé poloze !!! Pásek umístěte nejlépe v horních partiích úlu, pokud je to možné, při zimování ve více nástavcích, nad včelstvem.
Pepča

Jde o to najít ten správný čas v poledne jsou venku ale ráno nebo odpoledne ne a nejde návod brát tak doslova důležitější je ale poloha knotu při hoření musí viset jde o to aby se léčivo vypařilo a neshořelo když knot visí tak teplé spolodiny hoření sebou odneslo i léčivo než k nim knot dohoří když ovšem leží tak dojde k jeho shoření Já osobně používám k aplikaci podmet kde mám připraveny z drátu šibeničky a máte vidět jak se broučci sypou. Chce to ale vysoký podmet

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: krudum <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 08.10.2008 00:25:35
> ----------------------------------------
> Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší
> nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající
> pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se
> jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i
> ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový
> návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit
> pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky
> doma...a pod. Jak to děláte vy?
>
>
>

Litrarura praví ,že je to způsobeno příliš velkými dávkami při krmení včely nestačí pak sacharózu dostatečně rozložit a to je pak důvodem krystalizace zimních zásob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 07.10.2008 22:32:22
> ----------------------------------------
> tak to je rána pod pás ,chci to taky slyšet,cukr rozpouštím,a to je fakt na
> podložkách krystal jak vidle
>
>
>

to si až zas tak nemyslím,protože sem dal tři flašky naráz a nic ani krystalky,davál sem po flasce a podložky pocukrovaný,další flašku dostaly vlastně za tu samou dobu co jim stačila na odebrání,ne hned další,navíc do jednonástavkovych oddělků kde bylo včel že se mi sotva vlezly do podmetu jestě v září
..... že se jim nechce cukr štěpit...jak cukr snad vezme do papule tak to automaticky enzymaticky štěpí...nebo to je fakt novinka pro mě,že si usmyslí co s tím...to jako nemá enzymy tak jenom přenáší....????ale na co? to je snad nestrravitelný,v přírodě není nic zbytečně,to jako z pudu sbíraj nesmysly aby jako lidi si řekly bud to využiju,nebo to na jaře vyhážu...i s pylovýma deskama?to snad ne,navíc by to chtělo porovnat kvality cukru ,asi se v tomto případě zbíhá víc faktorů než ta má palice dokáže pobrat.....

navíc ta literatura bude stará jak jeruzalém,protože snad nová ani nevycházá a v těch dobách se včely krmily takřka denně nesmyslně malými dávkami, a to je jeste napadlo tohle,ne tomu nevěřím ,něco mi k tomu vysvětlení chybí,


která literatura?,snad ne encyklopedie s r. 1956-mimochodem ten poslední výtisk taky žádný zázrak na to co je ted in ,rád si tam najdu kontext,ve vědárně není problém ,zvladl bych to i anglicky,německy,rusky

jakej to má povrch ,spíš lepivej nebo mastnej,matnej nebo lesklej,jak to stárne venku,snese se to z olejem -kdybych tím napustil naolejovanou podlahu,šlo by to stříkat,když to vyleštím,jak dlouho to vydrží,nebo se to oťape,sešedne to časem?vyvalte co víte,brácha napouští jen voskem a to řezby co visí na zdi....

Zdravím.Já jsem si taky jednou dělal takovou pastu z terpentýnu ale v jiným poměru.Používal jsem to na úpravu dřeva na soustruhu.Nanesl jsem při malých otáčkách pastu na točenej kus a potom při velkejch točkách přimáčknul filcem a ono se to do toho dřeva jako zapálí a udělá to pěknej lesklej povrch.Na omak je to ale trošku lepkaví.To ale nemusí platit při poměru co se tu udává-tam si myslím se to pěkně vpije do dřeva.Stárnout to bude jako každej nátěr.Stříkáním bych to asi nenanášel,raději houbou,hadrem.
Míra

Přítel Křapka Vám odpověděl správně. Já jen dodávám, že svislá poloha
zavěšeného pásku je nutná proto, aby se léčivo odpařovalo a ne shořelo.
Proto žádné pokusy s pálením v podmetu :-) !
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "krudum" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 12:25 AM
Subject: Fumigace


Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší
nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající
pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se
jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i
ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový
návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit
pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky
doma...a pod. Jak to děláte vy?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3502 (20081007)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Podle mého názoru,je to napouštění dřeva,nelepí,na omak je
povrch hebký.Před 2roky jsem s tím napouštěl novou dřevěnou postel 2x.povrch se nechal rozleštit jen hadrem v ruce do mírného lesku.Do dnes to nestratilo původní vzhled.Stříkat by to asi šlo,muselo by se to přefiltrovat.
Nevím jestli by na tom držel další nátěr(nezkoušel jsem),jaké nátěr snese zatížení také nevím,na posteli je běžná údržba(stlaní,prach)a to tomu spíš pomůže.

V roce 1985 jsem byl pracovně na zámku v Č.Krumlově.Ze spisu(prý tenkrát tajných) jsem si opsal tento nátěr,který se používá na nábytek,dřevěné stropy,schodiště.Já jej nezkoušel,tak nevím zda je dobrý či ne. 1 kg včelího vosku,5 dkg kusové arabské gumy.6 dkg potaše,6 lit.měkké vody,vařit jen potřebné množství,dlouho neskladovat.Snad vám to pomůže a zda je to dobré dejte vědět.

prosím,co je to potaš,zbytek seženu no problem

ted už už sem si to vygoogloval,tak už spíš jaká?

Rámek mám vyndaný již od počátku srpna nebo konce července při úpravě plodiště pro zimování. K zavešení pásku používám samostatnou horní loučku s háčkem z drátu, na který pásek zavěsím. Tím mám zajištěný určitý odstup od posledního rámku a nemusím s ním manipulovat. Po skončení léčení se dá do mezery vložit rámek s mezistěnou a je připraven na jaro.

vsusicky:
Rámek mám vyndaný již od počátku srpna nebo konce července při úpravě plodiště pro zimování. K zavešení pásku používám samostatnou horní loučku s háčkem z drátu, na který pásek zavěsím
---------

Já jsem po té, co v mezeře byla mnohdy vystavěná divočina začal vkládat stavební rámek. Když jsem likvidoval krmný nástavek, tak jsem jej vyndaval. Lecky dost vystavěný. A označil si na nástavku, na které straně je mezera.

Knoty mám propíchané děrovačem, nebo na vrtačce i se sáčkem. Pak si to předem napíchám hřebíkem do polystyrénové desky a na stanovišti najednou pokapu.

Venkovní teplota 10st. je taková pomůcka pro blbé. Rozhodující je, že nejsou včely v chomáči. Dobré je najít den se sluníčkem, které je vytáhne ven a v podvečer to tam peru.

Teď je podle mě brzo. Snad i ve vyhlášce se tvrdí po 15.10.

Dnes jsem kontroloval posledních 5 včelstev a plod jsem neviděl.
Před týdnem jsem kontroloval jiné stanoviště a pár včelstev se zavíčkovaným plodem tam bylo, něco i otevřeného. Bez plodu asi tak 1/2.

Karel

Když jsem v ní četl, že mám nad plodištěm mít světlé dílo a v něm včely mají přezimovat, tak jsme po svyých zkušenostech měl pochybnosti.

A potvrzuje se mi, co jsem tady při jedné diskuzi napsal. že to má určitý problém.

Mě se ani v jednom včelstvu nepovedlo, aby včely umístily zásoby do panenského díla. Alespoň v tom spočívá princip té metody, jak to chápu já.

Je tady někdo, komu se povedlo přesvědčit včely, aby zásoby umístily tam kam mají - tedy podle této metody.

Dnes jsem zas jeden nástavek, jen mírně naplněný ve středu zásobami a většinou nezavíčkovaný překládal dospod. Pod nabouchaný nástavek tmavého díla. V dnešním případě byl vespod jen jedn nástavek 24cm. Včely přesto naplnily úplně tento a teprve přebytky umístily nad. Zajímavé, že ve všech případech to praly do pruhů ve středu rámku, a spíše dospod.

Karel

Potaš (fluss) byl za krále Klacka vždycky uhličitan draselný K2CO3 a byl získáván loužením dřevného popela ve flusshausu či flusárně.

super

Patrně přítel KaJi špatně poslouchal nebo propagátor špatně vyložil postup zimování včelstev na nejnovějším díle.Mohu se přihlásit k tomu,že jsem autorem tohoto postupu a dá se říci že jej s úspěchem praktikuji dlouhou řadu let.Protože včelařím v oblasti,která je téměř neustále v ochranném pásmu,vycházím z toho,že je možné tímto postupem,tedy eventuelním zřeďováním,čelit propuknutí moru plodu.Delší dobu dávám k vyšetření všechnu zimní měl do SVÚ s naprosto negativním výsledkem.
Zimuji včelstva na dvou nástavcích Tachov s tím,že v každém nástavku mám dílo stejného stáří,rámky barevně označené barvou roku.V horním nástavku je dílo toho roku vystavěné a zakladené,ve druhém o rok starší.Včelařinou jsem se živil a nyní coby senior přiživuji,musím zdůraznit,že solidně.Nijak jsem tento postup vehementně neprosazoval,protože si myslím,že dobrá věc se má prosadit sama.Nechci vyvolávat diskuzi.Solidním a vážným zájemcům jsem vždy předvedl moje včelaření s výkladem.Jen,prosím Vás,reaguji pouze na slušné připomínky a ne na hulvátství,které se zde někdy vyskytuje.

Postupuji dle platné metodiky. Pásek na kousku plechu v podmetu nezapalujte. Je to neúčinné a zbytečné. Pásek musí doutnat ve svislé poloze !!! Pásek umístěte nejlépe v horních partiích úlu, pokud je to možné, při zimování ve více nástavcích, nad včelstvem.

Trochu opozdene, ale predsa k tomu vyjadrím. Ak by to bola prevda, že fumigácia v podmete je neúčinná, doslova podľa Vás "Je to neúčinné a zbytečné", už by som dávno včely nemal. A ony žijú a aj teraz sú v dobrej až vynikajúcej kondícii.

Neviem prečo by obsah pásika mal pri vodorovnom uložení horšie, ako keď je v polohe zvislej ešte k tomu v hornej časti úľovej zostavy.
Fumigant predsa prudko stúpa hore a po zaplnení hornej časti, klesá dole. Pre mňa je z praktického hľadiska výhodné vkladať upravený pásik do "véčka" vložiť do podmetu spoľahlivejšie, rýchle a jednoduché. Ale ako sa hovorí "proti gustu žiaden dišputát", čo znamená každému vyhovuje niečo iné, čo je v poriadku, len nech to vedie k 100%-nému cieľu.
Myslím si, že dôležitejšie ako kde umiestnime fumigant, je jeho účinnosť. Moja téza je , urobiť dve odľahčujúce fumigácie v čase keď je ešte vo včelstvách plod 20.8 a 30.9 (priemer 9,4 a 66,5 ks/včel.), s treťou, keď už nebýva vo včelstvách žiaden plod, keď mám istotu, že fumigant zasiahne každého Vd a to je práve od 1. do 10.10 keď sú nočné teploty často aj pod nulou a cez deň od teploty od 0˚C po 5-6˚C.
V bežnej sezóne nerobím žiadne iné zásahy okrem týchto troch fumigácií.

Odporučenú teplotu pri fumigácii nad 10˚C som začal pred 10 rokmi začal spochybňovať a začal overovať na vlastných včelstvách, či je to pravda alebo je umele zdeformované.
AJ tohoročné dve odľahčovacie fumigácie potvrdili, že zamorenosť je nízka, čo si myslím je dôsledok tretej fumigácie urobenej bez plodu vo včelstvách.

Vychádzam z jednoduchej úvahy, ak včely v uzavretom chumáči nezahynú, musí chumáč dýchať, ak je úľ presítený amitrazom v plynnom stave, musí preniknú aj do chumáča a teda i do vzdušníc Vd, ktorého primeraná dávka VD zabije. Akarid fumigant do tela prijíma cez vzdušnice, nie cez ústa a cez nervové zakončenie okolo vzdušníc parazita zabije.

DObrá, já se jen ptám. Neříkám, že to nefunguje.
Moje metoda doteď byla trochu jiná, já dával nové dílo dolů a včely na ně během rozvoje postupně přecházely. Podle mě to bylo podobné, jako když přežívaly volně. Včely šly v zimě nahoru, podle mě na starší dílo. Pod nimi v zimě řádily myši atd. možná zavíječ a na jaře se rozšiřovaly a dostavovaly nové dolů. To je podle mého názoru pravděpodobné - časté. A taky jsem to i někde občas četl. A není to z mé hlavy. Takže zatím jsem po různých experimentech šel touto cestou.

V posledních letech jsme nechal včely vastavovat dílo na rámku 30cm. Chci si i u nové míry odzkoušet tzv, Dadant. Je to podle mě nejmíň pracné vedení včelstev. A čas, to je to co mi teď chybělo, i když jak tak koukám na ekonomiku, asi ho teď bude dost:-)

Takže jsem chtěl některé nezakladené, ale vystavěné nástavky 30cm v pozici, kam by včely v zimě došly a na jaře začaly plodovat.
Ale pokud si včely měly možnost v těchto případech vybrat, tak si vybraly zimování na starším díle a panenské nechaly jako nouzovou rezervu. Tedy uložily do nich jen ty zásoby, co se jim nevešly do tmavého.
Takže se tedy opět prám:
Je tady někdo, komu se povedlo přesvědčit včely, aby zásoby umístily tam kam mají - tedy podle této metody.
A dodávám: Pokud ano, tak jak toho dosáhl?
Tedy toho, že nad vznikajícím podzimním chomáčem byl nepřerušovaný pás zásob.

Díky
Karel

Fr.Kašpar:...
Zimuji včelstva na dvou nástavcích Tachov s tím,že v každém nástavku mám dílo stejného stáří,rámky barevně označené barvou roku.V horním nástavku je dílo toho roku vystavěné a zakladené,ve druhém o rok starší.
-----
Omlouvám se, nepozorně jsem četl.
V tom nevidím problém. Pokud je nahoře dílo jednou zakladené, pak tohle moje včely "umí":-).

Domníval jsem se ale, že princip metody je v tom, že nahože je panenské dílo. Dokonce bez pylu. Tady se to diskutovalo asi dva měsíce zpět.

Jinak o prospěšnosti stavby nehodlám diskutovat. Jeden nástavek 24cm je minium, připravuji skoro dva na vyzimované včelstvo, značná část plástů v poslední době je bez mezistěn. Jen si myslím, že dobré je připravit včelám zimoviště už v květnu, ušetřím si pak práci.


Karel

U DS je možným řešením zásob na zimním sezením krmná (medná)komora. Jinak jsem je taky neukecal a asi krom "norského či finského zimování" to nikdo také neumí. Na můj dotaz zde v DF jak modifikovat metodiku pro DS nikdo nereagoval Takže to vidím tak jako vy skupina nových 4 až 5 souší, a zbytek starší a v sezoně ve spojení s tvorbou oddělků ty starší nahradit novým dílem. Takže obměna v podstatě za 2 roky. Ale rád se poučím jiným nápadem.

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 10:08 PM
Subject: Re: Fumigace


Pan Turčáni mimo jiné napsal:
... Neviem prečo by obsah pásika mal pri vodorovnom uložení horšie, ako keď
je
v polohe zvislej ...
Dále uvedl, že vkládá do podmetu pásek upravený do V.
Dobrá, pokud má tak vysoký podmet, že mu to umožňuje, je vlastně část pásku
s kapkami léčiva víceméně ve svislé poloze - a o to právě jde. Aby se léčivo
stoupajícím teplem doutnajícího pásku odpařilo dřív, než by shořelo, což by
se při vodorovné poloze knotu stalo.
S pozdravem Petr

Tyhle věci jsou teoreticky poměrně složité. V buňce je ve směsi zbytek
sacharózy s glukózou a fruktózou, případně tam můžou být z nějaké pozdní
menší medovicové snůšky další cukry a k tomu další látky, které krystalizaci
zpomalují, ale některé ji mohou urychlit nebo usměrnit. Odpařováním vody
včelami je v buňce nakonec přesycený roztok cukrů, tedy takový roztok, kde
je podle tabulek rozpustnosti jednotlivých cukrů ve vodě více cukrů a méně
vody, než je možné. A na to všechno má vliv, v jaké teplotě to je a jak
kolísá, jestli je buňka trvale obsazená včelami a je tam pořád stejná
teplota nebo jestli je buňka někde dole u stěny jednostěnného nastavku a v
noci chladne a ve dne je přes stěnu ohřívána sluncem. To všechno rozhoduje
o tom, jestli zásoby v buňce zkrystalují v celé hmotě jako jemné malé
krystalky, které když včely buňku otevřou, tak vzdušnou vlhkostí zase
ztekutí a včely je spotřebují nebo jako pár velkých krystalů v jinak úplně
tekutém zbytku, kdy tekutou část včely spotřebují a velké krystaly vyhodí.
Při krmení řepným cukrem se takové velké krystaly mezi mělí občas objevují,
ale pokud nebyl nějaký významný přínos melecitózy, není jich žádné významné
množství a při zimování nijak nevadí. Pokud by se ty věci měly upřesnit,
musel by předně někdo ty velké krystaly ze zimní měli vybrat a zjistit v
laboratoři aspoň, který z těch několika druhů cukrů, co se vyskytují v
zásobách, to vůbec je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 6:54 AM
Subject: Re:


Litrarura praví ,že je to způsobeno příliš velkými dávkami při krmení včely
nestačí pak sacharózu dostatečně rozložit a to je pak důvodem krystalizace
zimních zásob

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 07.10.2008 22:32:22
> ----------------------------------------
> tak to je rána pod pás ,chci to taky slyšet,cukr rozpouštím,a to je fakt
na
> podložkách krystal jak vidle
>
>
>

Znamená to tedy, že jestli někdo vytočí v prvním vytáčení do medu takových
5 - 20 % starých "!cukrových" zásob, na obsahu sacharózy v medu se to nijak
zvlášť neprojeví. Pokud "cukrových" zásob bude víc, projeví se to v takovém
medu na menším obsahu látek, které včely přinášejí s nektarem zvenku.
Využití starých cukrových zásob na jaře na komorování pomocí Blinovy
přepážky ještě toto zanášení sacharózy do medu podstatně snižuje, včely cukr
spotřebují a co nespotřebují a uloží zase do zásob, tak to znova zpracují a
tím obsah sacharózy ještě sníží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 7:50 PM
Subject: Re: ujet? diskuze okolo krmen? cukrem


Pokud jsem si čísla dobře zapamatoval - po uložení do plástů takový
včelí invert má cca 20% sacharózy, ale inverze probíhá i v dalších
týdnech v závislosti na teplotě a po nějakém čase se obsah sacharózy
dostane k hodnotám jako v medu, tedy pod 5 %. Jenže v medu jsou navíc i
látky, co nejsou v takovém invertu, sice ve stopových koncentracích, ale
jsou to pro včely i člověka velmi užitečné látky (vitaminy, enzymy,
organické kyseliny, aj.) ...

Radim Polášek napsal(a):
> Mohl by někdo uvést, kolik je ve zpracovaném cukru na zimu procent
sacharózy
> a kolik glukózy a fruktózy, čili kolik sacharózy při zpracování zásob na
> zimu včely rozštěpí?
>

Potaš byl původně vodný roztok, který vznikl vyloužením dřevného popela. Ze
začátku to byla dá se říct směs hydroxidu draselného a uhličitanu
draselného, během pár dní došlo k chemické reakci a hydroxid draselný se
přeměnil všechen na uhličitan draselný. Aspoň ve vnitrozemí daleko od moře.
Píšu to proto, protože při vaření vosku s potaší má dojít zřejmě k
zmýdelnění včelího vosku a tím ke vzniku draselného mýdla příslušné mastné
kyseliny obsažené ve vosku. Tím se vosk má stát rozpustný ve vodě, takže
vzniká vodorozpustný nátěr. Uhličitan draselný na to nejspíš nebude stačit,
vhodnější bude hydroxid draselný. Skladovat se to nemá dlouho nejspíš
proto, že to draselné mýdlo se může působením CO2 ze vzduchu rozkládat právě
na uhličitan draselný a volnou mastnou kyselinu, která je nerozputná ve vodě
a z nátěru se potom vysráží.
Takže pokud se to má zkoušet, doporučuji ten hydroxid. Nebo se držet starého
postupu, na zahradě opéct na ohníčku špekáčky a druhý den vyloužit popel a
hned udělat z výluhu nátěr. A pracovat opatrně, je to žíravina.
Další věc je potom samotné použití, které by se mělo dělat taky podle
starých návodů. Jestli to je nátěr na napouštění dřeva, to znamená že
všechen nátěr by se měl vsáknout a přebytek nátěru ze dřeva setřít nebo
jestli má nějaká vrstva na dřevu zůstat, jak silná a případně jak moc tu
vrstvu rozleštit a potom udržovat. Staří praktici tohle vyvíjeli a zkoušeli
desítky let.
Co se týká toho, jak na tom budou držet další nátěry, tak nejspíš špatně,
většina nátěrů se s vosky nesnáší. Minimálně bude nutné odmastit povrchovou
vrstvu dřeva, aby se nátěr chytil, buď nějakými rozpouštědly nebo třeba
parou "zahnat" vosk hlouběji do dřeva.
Jinak, pokud bude k dispozici nějaký horší odpadní včelí vosk, třeba něčím
narušený, se mně to zdá jako docela dobrý ochranný nátěr na dřevo i pro
současné využití. Alkalie a vosk pozmění charakter povrchu dřeva natolik, že
přestane být lákavý pro dřevokazný hmyz a částečně taky i pro hnilobu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 1:39 PM
Subject: Lak na dřevo


> V roce 1985 jsem byl pracovně na zámku v Č.Krumlově.Ze spisu(prý tenkrát
> tajných) jsem si opsal tento nátěr,který se používá na nábytek,dřevěné
> stropy,schodiště.Já jej nezkoušel,tak nevím zda je dobrý či ne. 1 kg
> včelího vosku,5 dkg kusové arabské gumy.6 dkg potaše,6 lit.měkké
vody,vařit
> jen potřebné množství,dlouho neskladovat.Snad vám to pomůže a zda je to
> dobré dejte vědět.

Vazeni pratele vcelari, priznivci vcelaru, obchodnici, lobisti, pazderkovska konzorcia a vsichni ostatni. Byl jsem pozadan pritelem Evzenem Bachorem, predsedou ZO CSV Pardubice, abych Vas vsechny pozval na Dny medu do Pardubic. Jsou jiz tento vikend tj. 11.-12.10.2008 program si muzete precist zde : http://www.vceliweb.cz/?t=akce-sousednich-zo-dny-medu Autobusy se zajezdy je dobre avizovat predsedovi, kontakt najdete na odkazu. Preji dobre pobaveni.
Frantisek

http://n-vcelari.cz/clanek-zemrel_pritel_Haragsim.htm

Máš li nějaké dotazy ohledně DS. je lepší obrátit se na Pandoru Dadant klub a dostaneš se mezi "své". Zde na Konferenci je to v podstatě ztráta času, protože nejvíc o DS ví ti, kdo ho nikdy neměli a ani si ho nikdy nepořídí a podle toho také vypadá kvalita jejich příspěvků. Proto také o DS nikdo ode mě v Konferenci neuvidí ani řádku. Byla by to v podstatě ztráta času. Diskuze v Dadant klubu by potřebovala oživit, nějak to tam zkomírá a zajímavých témat by se pár našlo. Zdraví R. Stonjek