Archiv Včelařské konference

Máš li nějaké dotazy ohledně DS. je lepší obrátit se na Pandoru Dadant klub a dostaneš se mezi "své". Zde na Konferenci je to v podstatě ztráta času, protože nejvíc o DS ví ti, kdo ho nikdy neměli a ani si ho nikdy nepořídí a podle toho také vypadá kvalita jejich příspěvků. Proto také o DS nikdo ode mě v Konferenci neuvidí ani řádku. Byla by to v podstatě ztráta času. Diskuze v Dadant klubu by potřebovala oživit, nějak to tam zkomírá a zajímavých témat by se pár našlo. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den , neznáte prosím výrobce bílých včelařských blůz s kloboukem. Případně prosím o kontakt. Děkuji

Pesticid Varidol fum,může reagovat s pesticidy donesenýma včelama a znásobit až 1oox jedovatost.Což mohlo být příčinou úhynu včelstev na takové ploše,ČR.Pesticid Varidol fun a nové neonicotinoidy-Cruiser to je smrtelná kombinace.Cruiser se používá na řepku a ta je na celém uzemí.V Německu po velkém úmrtí včel byl okamžitě zakázán.Veškeré pesticidy se ukládají aji ve vosku,za desetiletí používání Varidolu jsou dle Pensilvánské univerzity v nových mezistěnách obrovské koncentrace.My včelaři neléčíme,ale zamořujeme včelstva pesticidem Varidol.Výskumný ustav by neměl mít nic společnýho s výrobou Varidolu a jiného.Pak je neobjektivní,je zaměřen na zisk.

Mně spíše připadá, že tady na diskuzi všichni místo skutečného řešení
problému hledají kouzelnou formuli na problémy. Něco jako že přečtou nebo
řeknou nahlas příspěvek z diskuze o rozsahu dvou vět a najednou se všechno
vyřeší. Varaóza přestane, včely si cukr na zimu rozmístí v úlu tak, že
všechna včelstva přežijí, cukr žádný v buňkách nezkrystaluje, léčivo samo
naskáče na knoty a knoty se samy umístí do úlů na správná místa a samy
zapálí, vosk se sám zpracuje na nátěr a ten sám naskáče na nastavky, matka
se do bezmatečných včelstev sama přidá, každé včelstvo každý rok přinese
aspoň 80 kilo medu atd.
Jako kdyby každý takový problém, pokud to u někoho je problém, neznamenal
práci, aspoň sehnání správných návodů a postupů, jejich pořádné přečtení a
pochopení, případně vyhledání informací a pochopení, co se to ve včelstvu
děje a nakonec přirozeně podle toho s těmi včelami dělat, což znamená v
souhrnu hodiny a někdy až desítky hodin práci hlavou a rukama.
Jestli chce někdo pracovat s kouzelnými formulemi, tak ať dělá filmy a ne
včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 09, 2008 7:54 PM
Subject: Re: Protimorová metoda


> Máš li nějaké dotazy ohledně DS. je lepší obrátit se na Pandoru Dadant
klub
> a dostaneš se mezi "své". Zde na Konferenci je to v podstatě ztráta času,
> protože nejvíc o DS ví ti, kdo ho nikdy neměli a ani si ho nikdy nepořídí
a
> podle toho také vypadá kvalita jejich příspěvků. Proto také o DS nikdo ode
> mě v Konferenci neuvidí ani řádku. Byla by to v podstatě ztráta času.
> Diskuze v Dadant klubu by potřebovala oživit, nějak to tam zkomírá a
> zajímavých témat by se pár našlo. Zdraví R. Stonjek

Výrobce budou vědět prodejny včelařských potřeb nebo rovnou zkuste výrobce
pracovních oděvů. Ale asi je malá poptávka, takže by to musela být speciální
objednávka. Nebo barevnou bavlněnou kombinézu Savem odbarvit v pračce na
bílo....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M.vorcová" <MSvorcova/=/tenneco.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 09, 2008 8:21 PM
Subject: Včelařská blůza


> Dobrý den , neznáte prosím výrobce bílých včelařských blůz s kloboukem.
> Případně prosím o kontakt. Děkuji

?

Jaký je rozdíl mezi Varidol FUM a Varidol AER. Dají se navzájem zaměnit? Děkuji předem za odpověď.

Zadny, zamenit se daji. Viz. napr navod k VAT 1a.

Vzniklo to udajne kuli naplneni nejakeho zakona - bylo to nutno rozlisit. Letos nebo pristi rok ma (zase udajne :-) ) dojit ke sjednoceni. Tak uvidime

T.H.

> ----------------------------------------
> Jaký je rozdíl mezi Varidol FUM a Varidol AER. Dají se navzájem zaměnit?
> Děkuji předem za odpověď.
>
>
>

Dobrý den,
nevím nakolik jsou Vaše informace ověřené, ale bohužel Vám musím dát za pravdu. V podstatě nikoho neuzajímá jestli je léčení nutné, je nařízeno vetrinou plošně a hotovo. 2x fumigace + areosol na podzim, jarní ošetření maurik + fumigace + podzimní gabon, a takto jde už druhý rok a počítam, že se to může jen zhoršit. Všechno se dnes svádí na roztoče. Ale může za všechno?
Letošní snůška ze řepky - skoro nic - přitom podmínky byly docela dobré.(Někdy se nemusí dařit, ale nevím proč)
Další problém, nikdo ho zde nezmínil, asi jen nějaká moje chyba. Přes krásné počasí, dostatek medných zásob , nic moc pyl, na koci srpna skoro všechny včely více méně bez plodu(bez ohledu na staří matky). Asi 50 včelstev - dvě stanoviště. Zvyklý jsem spíš na pozdní plodování!
Hezký podzimní víkend přeje Luboš Holý

Váhy najdete na www.vahy-kpz.cz

Prodává je Lysoň z Polska, u nás jsou na http://www.vastoil.cz/
i v různých včelařských prodejnách.

Dneska jsem dělala prohlídky včelstev a jsou už bez plodu.Začnu dělat fumigace.Dělám monitoring a intenzita varroázy je letos dost nízká.

Také dělám monitoring a letos je to (po gabonu ale i před ním) lepší než loni. teď mám 0,1-0,3 denně. Vypadá to, že jsi na tom podobně, myslím, že je na fumigaci, pokud jsi používala gabon zbytečně brzy... ještě létají včelky ven (dneska létaly hodně) a zase si mohou přinést roztoče...

Nestačím se divit, co se dočítám o nejasnostech v léčení fumigací. Metodika a metoda fumigace je už asi 20 let stará a stále stejná. Pouze dříve to byl Taktic, pak Taktivar a nyní Varidol. (doufám, že si pamatuji správné názvy). V jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
Pokud je v návodu napsáno, že pásek s kapkami má být ve svislé poloze a má doutnat, neznamená to, že má hořet, že má být vodorovně ani, že má být na dně ve tvaru V. Doutnáním pásku vzniká teplo, které kapalné léčivo převede do plynného stavu a léčivo se rozptýlí po úle. Dalším produktem je kouř, který analogicky včely rozruší, ty začnou větrat a plynné léčivo se dostane do chomáče. Problém létajících včel je dostatečně vyřešen, aspoň se já domnívám, tím, že léčivo se aplikuje po skončení letu. (viz návod a je to i logické) Pokud včely mají prolet a zavřeme jim česno, tyto nejsou přeléčeny. Samozřejmě není nikde psáno, že si na sobě nesou roztoče. V otázce venkovní teploty, tedy nad 10 st. C, je potřeba postupovat s rozmyslem. Pokud máme několik teplých dní, ve kterých provedeme léčení, nemusíme mít strach, že včely jsou v chomáči. Velkým omylem je se domnívat, že pokud je několik dní je teplota např. okolo 0 - 5 st.C a pak se na jeden den teplota vyhoupne nad 10 st. C, že se včely roztáhnou, je dotyčný na velkém omylu. Proletu se zůčastní pouze včely na povrchu chomáče a zbytek je sevřený. Je tu jistý princip setrvačnosti. Kdo používá folie na strůpku, tak to krásně uvidí. Ošetření v tuto dobu i když je zdánlivě správná teplota, je neúčinné a špatné. Znám to ze své praxe a dotyčným a umíněným není pomoci. Termín první fumigace je opět orientační, někdy 10., někdy 15. října. v tuto dobu bývá ještě teplo, problematická bývá druhá fumigace za 7-10 dní, kdy se může značně ochladit a těžko budeme čekat na oněch 10 st. C. Nečetl jsem zde otázku zavíčkovaného plodu. Letos je skutečně vyjímečný rok a někde včely už neplodují od poloviny září bez ohledu na stáří matky (je to dáno hlavně přínosem pylu). Jíný rok plodují ještě v polovině listopadu. Zde je také zakopaný pes.
Používejme léčivo v souladu s metodikou výrobce a ve prospěch včel. Ne vždy si usnadnit práci je ku prospěchu věci. Jako klasický příklad stačí uvést líného včelaře, který dává Gabon do česna úlu, nikoli na háčky k plodu ( a není jich málo). Včely přece po něm chodí a léčivo roznáší. Je otázkou kolik a kam. A dostane se vůbec léčivo k právě líhnoucím se zimním včelám a nahoru do vyšších pater úlu ?? Prostavování prostoru divočinou je pouze při krmení, zde poslední souš necháváme, nebo při pozdní silné snůšce, nebo pokud včely nacpeme do jednoho nástavku. Pokud jsou ve dvou nebo třech nástavcích, tak nic neprostavují a jsou v pohodě. Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo do vysokého podmetu. Já využívám vysokých podmetů, hřebík se zapíchne za spodní loučku a pásek je svislý (zpravidla při první fumigaci včely jsou vyvěšeny do podmetu, tak sem tam nějaké žihadlo dostanu). Sice někdy se opálí spodní loučka, ale nikdy se mi nestalo, že by něco začalo hořet. Takže chovejme včely, usměrňujme je ke svému prospěchu, nikdy však proti nim.

Roztoči uhynuli s uhynulými včelstvy. Začínají prakticky od nuly. Jejich množství je nyní minimální a je otázkou, kdo je opět namnoží do obřích počtů.

Ferda:
... jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
-------
Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které hubí m.j. roztoče.
-----
Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.

Karel

Ferda:
Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo do vysokého podmetu.
----
Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v horním nástavku měl vyšší účinnost.

Bez pokusu jsou to bohužel jen názory. Pak jsou to fakta.

Karel

Pesticid je obecně chemikálie používaná k hubení nežádoucích organismů. Když
už se tady máme tvářit aspoň trochu vědecky, tak bychom o léčivech na
varaózu měli mluvit rovnou jako o akaricidech, to jest látkách používaných
k hubení roztočů. Protože zase jestli tady zase má být něco jako ekologická
diskuze, tak potom vedle pesticidů se používá ještě řada dalších skupin
látek, kterými se organismy jen ovlivňují, třeba různé regulátory růstu nebo
desikanty atd a ty si v ovlivňování životního prostředí ve srovnání s
pesticidy taky nestojí nijak zvlášt nízko.
Poznámku o tom, že včely ještě létají, jsem pochopil jako že ještě přes den
létají tak daleko, aby z nějakého sousedního stanoviště po fumigaci donesly
další roztoče. To by ale mělo být řešeno současnou fumigací všech stanovišť.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 10, 2008 10:04 PM
Subject: Re: Fumigace


> Ferda:
> .. jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj
> dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
> -------
> Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které
> hubí m.j. roztoče.
> -----
> Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
>
> Karel

> Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním
> včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v
> horním nástavku měl vyšší účinnost.

Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu soustředěně,
pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř s
léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
léčiva usadí víc. To se nemusí ani nijak zvlášť zkoušet, to jsou základní
zákony fyziky, které by měl znát každý středoškolák. Pokud se má účinnost
knotu zapáleného v podmetu zvýšit, musí se dosáhnout, aby kouř z něho nešel
kolem studených rámků, ale prázdným prostorem na včely. Rámky ze spodního
nastavky, aspoň 2 - 3 uprostřed by se potom měly pro fumigaci vyhodit, pokud
by to někomu stálo za práci a menší kontaminaci rámků. Potom obecně ať se
knot zapaluje v horním nastavku nebo v podmetu, musí být hořící knot co
nejblíž včel. Pokud jsou včely slabé a sedí v extrémním případě u stěny
nastavku na opačné straně než hoří knot, dříve než se kouř s účinnou látkou
ke včelám dostane se může na studených rámcích a strůpku usadit tolik
léčiva, že léčení může být neúspěšné, i když se knot zapaluje v horním
nastavku a i jinak všechno podle návodu dodrží. Podle mně by to mohla být
jedna "díra" , přes kterou by se mohli roztoči znova namnožit. Podobně by to
mohlo být, pokud ještě někdo používá zadováky, když se včely na teplé stavbě
usadí na prvních rámcích u česna, protože u zadováků se knot dává obvykle na
poslední rámek za okýnko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 10, 2008 10:08 PM
Subject: Re: Fumigace


> Ferda:
> Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo
do
> vysokého podmetu.
> ----
> Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním
> včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v
> horním nástavku měl vyšší účinnost.
>
> Bez pokusu jsou to bohužel jen názory. Pak jsou to fakta.
>
> Karel

stávající a následné fumigace již nic podstatného neléčí . Jejíchž účelem je zbavení se posledních zbytků rostočů ve včelstvu případné znovu zavlečené roztoče by měla tato fumigace zničit Ostatní ošetření by měla být jen takovou tečkou jistoty Kdo však bude mít na jaře nadlimitní počty ve vzorcích pak musí hledat chybu sám u sebe a popřemýšlet o tom kde dělá chybu ta v žádném případě není nikde jinde Zavlékání rostočů v tuto a pozdější dobu lze považovat jen za výmluvu špatná včelstva jsou již v podstatě vyloupená. Tohle podzimní létání by jste určitě rozeznali od letu včelstva které loupí nebo je loupeno. To je úplně jiný provoz na česnu. Základem léčení BYLO podletí. To je potřeba si uvědomit a hlavně se tím řídit Teď jen dolaďujejeme. Co jsme zmrvili dříve, teď již napravit nejde

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 11.10.2008 08:24:51
> ----------------------------------------
> Pesticid je obecně chemikálie používaná k hubení nežádoucích organismů. Když
> už se tady máme tvářit aspoň trochu vědecky, tak bychom o léčivech na
> varaózu měli mluvit rovnou jako o akaricidech, to jest látkách používaných
> k hubení roztočů. Protože zase jestli tady zase má být něco jako ekologická
> diskuze, tak potom vedle pesticidů se používá ještě řada dalších skupin
> látek, kterými se organismy jen ovlivňují, třeba různé regulátory růstu nebo
> desikanty atd a ty si v ovlivňování životního prostředí ve srovnání s
> pesticidy taky nestojí nijak zvlášt nízko.
> Poznámku o tom, že včely ještě létají, jsem pochopil jako že ještě přes den
> létají tak daleko, aby z nějakého sousedního stanoviště po fumigaci donesly
> další roztoče. To by ale mělo být řešeno současnou fumigací všech stanovišť.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 10, 2008 10:04 PM
> Subject: Re: Fumigace
>
>
> > Ferda:
> > .. jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj
> > dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
> > -------
> > Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které
> > hubí m.j. roztoče.
> > -----
> > Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> > Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
> >
> > Karel
>
>
>
>

To je pravda, kdo dal správně Gabony, roztoče v srpnu ve svých včelstev
zničil. A Gabony myslím měli letos aplikovat všichni. Fumigace by měla
zachytit jen nálet z neošetřených včelstev a potom roztoče, kterí se na
látku v gabonu stali odolní a přežili. Jistí to potom poslední ošetření
aerosolem v prosinci, protože určitá pravděpodobnost, že ještě nyní žije
neošetřené včelstvo s množstvím roztočů je, poškozené zimní včely s krátkou
životností mohou vydržet ještě do prosince a v dnešním počasí, kdy je venku
už nyní na teploměru 22 st C je dolet včel ještě velký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 11, 2008 9:33 AM
Subject: Re: Fumigace


stávající a následné fumigace již nic podstatného neléčí . Jejíchž účelem je
zbavení se posledních zbytků rostočů ve včelstvu případné znovu zavlečené
roztoče by měla tato fumigace zničit Ostatní ošetření by měla být jen
takovou tečkou jistoty Kdo však bude mít na jaře nadlimitní počty ve
vzorcích pak musí hledat chybu sám u sebe a popřemýšlet o tom kde dělá
chybu ta v žádném případě není nikde jinde Zavlékání rostočů v tuto a
pozdější dobu lze považovat jen za výmluvu špatná včelstva jsou již v
podstatě vyloupená. Tohle podzimní létání by jste určitě rozeznali od letu
včelstva které loupí nebo je loupeno. To je úplně jiný provoz na česnu.
Základem léčení BYLO podletí. To je potřeba si uvědomit a hlavně se tím
řídit Teď jen dolaďujejeme. Co jsme zmrvili dříve, teď již napravit nejde

pepan

Tady jde o nepochopení,co je pesticid a antibiotikum.Pesticidy jsou velmi škodlivé,způsobují rakovinu.Pesticidy se ukládají ve vosku a přecházejí do medu celý rok a způsobují větší odolnost varroa.Zůstávají i ve spracovaným vosku a tím v nových mezistěnach a neustále se zvětšuje množství v nových mezistěnách.Tak že varroa se neustále aklimatyzuje na větší dávky a nikdy nebude konec.Dřív otrávíme včely než zničíme varroa.Pensilvánská univerzita zjistila obrovské ukládání pesticidu do vosku.Ten se luhuje do medu i v nových pláství a tím se trávíme i lidi co konzumují med.Med již při používání pesticidu není zdraví.Takové množství včel nezemřelo na varroa,ale právě na pesticidy,reagojí mezi sebou a tím zvyšují 100násobně jedovatost.1kapka léčiva a něco doneseného včelama a je hned 100kapek,a to včely otráví.Včelaři,zabijíme si včely samy.

S těmito ztrátami je počítáno v dávkování léčiva. Ovšem platí pro
prostory úlů max. o dvou prostorech české míry, tedy po 9-12 rámcích
39x24 cm (plodiště + medník, resp. dva nástavky) s tím, že se zvýší
počet kapek na knot, protože dvě kapky jsou pro jeden takový prostor. V
nízkonást. Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3
NN je účinnost ještě dobrá. Pan Křapka ověřil a přesně zjistil, že při 4
NN je už nízká účinnost (asi 30% !! - viz Moderní včelař č.2 letos).
Mohu potvrdit, že pokud jsem některá včelstva fumigoval při 4 NN a v
podmetu, zůstalo ve včelách ještě dost roztočů. Takže zimuji ve 3 NN -
plástová plocha je 200 dm2, dva prostory po 12 plástech české míry mají
takřka stejnou plochu. Něco více o účinnosti fumigací bude v MV č.5.
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu soustředěně,
> pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
> rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
> částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
> hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř s
> léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
> včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
> léčiva usadí víc. .....

Otázka na Konalese : vzali jsme to na vědomí a tak se ptám
co tedy s tím ? Prosím o odpověď poměrně stručnou ale přitom výstižnou a ne tak,jak to umí někteří na této konferenci sáhodlouze uplatňovat své nabyté vědomosti.

Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3 NN je účinnost ještě dobrá. K.Č.

Ja fumigujem v podmetoch v troch deb. B 10 46 litr.x3, nie odjakživa, ale od r. 1984, knôt v tvare obráteného V-čka, ležato na vhodnej podložke s max. tromi kvapkami amitrazu, npr. na umakarte (vnútorná strana). V r. 1989 som doplatil na zlú techniku ošetrovania, TP nebol pre včelárov dosť jasný, nezohľadňovali sme klieštiky v uzavretej bunke, keď som prišiel o 70% včelstiev.

Už 7 rokov používam originálny prípravok Taktic (nič iné) a výsledky sú stále vynikajúce. Amitraz je zatiaľ nenahraditeľný (svedčí o tom zapojenie tejto látky do ozdravovacieho procesu v boji proti Vd v Kanade.

Jedna perlička z, praxe: Včelár s 300 včelstvami používal svoj vlastný prístrojček, do ktorého vložil knôt Avartinu a cez letáč, bez utesnenia nafúkal detským ventilátorom (4,5 v batéria) nafúkal do úľa. Prisahal, že nikdy mu neuhynulo ani jedno včelstvo.

Vlani 2.11.O7 pri 6 včelstvách neutesnil letáče, po 24 hod. som urobil zber ( v každom včelstve som urobil zber Vd) a pre istotu znovu s uzatvorenými letáčmi fumigoval, po 24
hod. nebol v 5-tich včelstvách nebol odpadnutý ani jeden VD, v 1-dnom 2 ks.
Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS.

Pridávam, posledná sezóna bola u mňa bez poškodenia a úhynu čo i len jedného včelstva zo 75.

Čo k tomu dodať, len to, že máme v rukách prostriedok, ktorý je dlhodobo účinný, len je potrebné poslednú fumigáciu treba robiť bez zaviečkovaného plodu a to pravidelne každý rok.

Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
........

Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena a to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,

Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod mít obavy z odpaření léčiva.

Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Když se napíše, že fumigování dole je méně účinné než když je pásek zapálený
v horním nastavku, mohu to rovnou z fleku komentovat bez jakýchkoliv
zkoušek. Když se napíše fumigovnání v podmetu je o nějakých 10 - 20 - 30 %
méně účinné než fumigování nahoře, ale v návodu je s tím počítáno a dává o
to více léčiva, tak to musím brát jako fakt, protože bez podrobných zkoušek
nemůžu vědět, jestli to tak je nebo není. Je to jen o detilnosti konkrétní
informace. Asi tak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 11, 2008 2:25 PM
Subject: Re: Fumigace


S těmito ztrátami je počítáno v dávkování léčiva. Ovšem platí pro
prostory úlů max. o dvou prostorech české míry, tedy po 9-12 rámcích
39x24 cm (plodiště + medník, resp. dva nástavky) s tím, že se zvýší
počet kapek na knot, protože dvě kapky jsou pro jeden takový prostor. V
nízkonást. Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3
NN je účinnost ještě dobrá. Pan Křapka ověřil a přesně zjistil, že při 4
NN je už nízká účinnost (asi 30% !! - viz Moderní včelař č.2 letos).
Mohu potvrdit, že pokud jsem některá včelstva fumigoval při 4 NN a v
podmetu, zůstalo ve včelách ještě dost roztočů. Takže zimuji ve 3 NN -
plástová plocha je 200 dm2, dva prostory po 12 plástech české míry mají
takřka stejnou plochu. Něco více o účinnosti fumigací bude v MV č.5.
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu
soustředěně,
> pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
> rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
> částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
> hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř
s
> léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
> včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
> léčiva usadí víc. .....

> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. Na to žádná
termokamera být vůbec nemusí. Stačí malý test. Zapálit zápalku a držet ji za
konec vodorovně tak dlouho, dokud nedohoří na konec a nezačne pálit. Potom
zapálit druhou zápalku a držet ji taky za konec, ale pro změnu svisle, aby
hlavička a plamen byl dole a prsty nad plamenem. Rozdíl je poznatelný během
vteřiny

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


> Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram
> max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov,
> samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne
> upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
> .......
>
> Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod
> je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak
> napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by
> včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena
a
> to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,
>
> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.
S pozdravem Petr


----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


...Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační
pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
mít obavy z odpaření léčiva....
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3515 (20081011)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.<
.......
Aromatický olej je součástí varidolu. Jde o uhlovodík, který se odpařuje. Otázkou je, jestli se má odpařit ten amitraz, olej nebo stabaxol nebo nonoxinocum (asi nonoxylol, silně spermicidní látka) Toto vše se podává jako léčivo s nějakým obchodním názvem, musí to mít dostatečnou teplotu. Pokud se bavíme o fumigačních teplotách při léčení, nejde o nějaký předehřev, ale teplotu, při které se léčivo odpařuje.

Stejně jako aromalampa. Zkuste jít trochu do hloubky. O těch teplotách to je nejpřesnější termokamerou, protože ta přesně ukáže lokality teplot na knotu.


Radim Polášek:>Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
............
Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek. Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý oheň - plamen.

Přátelé, snad se k tomu dokopu a vezmu si pár pásků do práce a spálím je před termokamerou. Stjně tak, pokud se mi to podaří stihnout si ji vezmu k fumigaci. Samotného mě zajímá, co to udělá se včelstvem. Okolik to rozrušení zvedne teplotu včelstva.

Ale není mi jasné, v jakých všech polohách to pálíte.

Já osobně si chci ověřit, co to udělá když to tam strčím mírně šikmo očkem, tak aby plocha pásku byla svislá. Stejně tak by mě zajímalo, jaký má význam ona mezera, která je v návodu vyžadována. Asi jen požární.

Protože na instr. filmu o fumigaci co promítával žádnou mezeru nedělají a rvou to přímo mezi plásty. Když jsem se na to ptal po promítání Ing. Veselého, tak mi dalo práci vysvětlit, na co se ptám. Z toho usuzuji, že je to jen takové to americké, že štětka neslouží k ....

Takže tady uveďtě všechny ty polohy. Například od Véčka v podmetu, pod tím si představí čtenář této konference cokoli.

Karel

Ano, přesné údaje nemám, ale empiricky mám zjištěno, že ještě při 3 NN a
fumigaci v podmetu léčení dobře funguje, při 3 fumigacích. Přesné
vyjádření snížené účinnosti při 4 NN udělal p. Křapka. Chtěl jsem tím
upozornit na jedno z rizik, o němž včelaři dosud nevěděli - protože
nástavkářů přibývá - aby o svá včelstva nepřišli. Další riziko je nechat
pásek hořet naležato. Když včelař vymyslí další "vylepšení" (nezavře
česno, fumigační aplikátory vně, aj.), může přežít hodně kleštíků, a pak
nepřežít hodně včelstev...
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Když se napíše, že fumigování dole je méně účinné než když je pásek zapálený
> v horním nastavku, mohu to rovnou z fleku komentovat bez jakýchkoliv
> zkoušek. Když se napíše fumigovnání v podmetu je o nějakých 10 - 20 - 30 %
> méně účinné než fumigování nahoře, ale v návodu je s tím počítáno a dává o
> to více léčiva, tak to musím brát jako fakt, protože bez podrobných zkoušek
> nemůžu vědět, jestli to tak je nebo není. Je to jen o detilnosti konkrétní
> informace. Asi tak.
>

Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 1:23 PM
Subject: Re: Fumigace


> lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch
> stoupá vzhůru.
> Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
> plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.Zase když znám základní
> fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
> že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
> je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
> ...........
> Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli
> poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně
> klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek.
> Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom
> také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení
> včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad
> doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý
oheň -
> plamen.

Z mého pohledu je nejlepší spalovat pásek v podmetu vždy ve svislé poloze. Pokud se totiž rozebírá strůpek, odtrhává fólie, atd., již nedojde k zpětnému utěsnění strůpku a "léčivo" se dříve vyvětrá.
! Důležitá je kontrola spálení knotu!!!
Pokud se kapou 4 kapky, v různých jiných polohách totiž nemusí knot dohořet.

Další riziko je nechat pásek hořet naležato. Když včelař vymyslí další "vylepšení" (nezavře česno, fumigační aplikátory vně, aj.), může přežít hodně kleštíků, a pak nepřežít hodně včelstev...

Páni, vysvetlite mi, prečo potom dosahujem vynikajúce výsledky v boji proti Vd, keď podľa vás fumigáciu robím atypicky, teda zle! Viackrát som zdôraznil, že v sezóne robím len tri!!! fumigácie. Ak by ste si to všimli, museli by ste sa zamyslieť a hľadať rozlúštenie tohoto javu a nie tvrdohlavo trvať na svojich a pripustiť, že sa mýlite. Ja skôr pripúšťam, že umiestnenie a poloha knôtu nie je rozhodujúca, rozhodujúce je, že fumigáciu robíte v správnom čase a poslednú vždy bez akéhokoľvek plodu.

Vymýšľate teórie spaľovania fumigantu, uprednostňujete zvislú polohu knôtu ja už 24 rokov spaľujem fumigant v podobe obráteného véčka vloženého do podmetu ležato. Ak moje včely žijú, čo podľa vás je nesprávne, pretože knôt v tejto polohe vyjde nazmar, pravda je na mojej strane. Tri kvapky amitrazu (pritom sa z komentárov dozvedám, že v bežnom roku robíte až 7 zásahov do včelstie) v Takticu je mojou základnou normou na jeden knôt.
Potom všetko môže byť aj inak.

Pane Turčáni, a jak jsou na tom včelaři ve Vašem okolí ? Pokud ani oni
nemají vážnější problémy, pak buďte rád, že se ve vaší lokalitě roztoči
(kleštíkovi) moc nedaří a nevyvozujte z toho, že na uložení knotu nezáleží.
I u nás máme část okresu v Krkonoších s velmi řídkým zavčelením, kde by i ta
tři léčení vlastně ani nebyla všechna nutná, nebýt nařízena ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 6:01 PM
Subject: Re: Fumigace


Páni, vysvetlite mi, prečo potom dosahujem vynikajúce výsledky v boji proti
Vd, keď podľa vás fumigáciu robím atypicky, teda zle! Viackrát som
zdôraznil, že v sezóne robím len tri!!! fumigácie. Ak by ste si to všimli,
museli by ste sa zamyslieť a hľadať rozlúštenie tohoto javu a nie
tvrdohlavo trvať na svojich a pripustiť, že sa mýlite. Ja skôr pripúšťam,
že umiestnenie a poloha knôtu nie je rozhodujúca, rozhodujúce je, že
fumigáciu robíte v správnom čase a poslednú vždy bez akéhokoľvek plodu.

Vymýšľate teórie spaľovania fumigantu, uprednostňujete zvislú polohu knôtu
ja už 24 rokov spaľujem fumigant v podobe obráteného véčka vloženého do
podmetu ležato. Ak moje včely žijú, čo podľa vás je nesprávne, pretože knôt
v tejto polohe vyjde nazmar, pravda je na mojej strane. Tri kvapky amitrazu
(pritom sa z komentárov dozvedám, že v bežnom roku robíte až 7 zásahov do
včelstie) v Takticu je mojou základnou normou na jeden knôt.
Potom všetko môže byť aj inak.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3515 (20081011)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

>je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale ...........
---------------------------------------------------------
Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici, kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev. Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např. spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do podmetu mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem je voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3 2008) Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho ztráty. Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a nešetřete mne.
Zdravím Pepča

Ja tiež používam pásik na ležato do V a na podložke pod sitom na dne. Vlani som napočítal spad 7000 ks klieštika na včelstvo, počítane za celú jeseň. A krásne prežili. A tiež na jar neliečim. Musím potvrdiť že aj na ležato to funguje,aj napriek Vašej teórii horenia. Miro

Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá. Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde se knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče. Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil je lepší nerozebírat strůpek.

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Troška statistiky pro odlehčení. :-)


http://varroamonitoring.cz/home.do

Zadejte si tam spad po fumigaci a koukněte.

Zatím to vypadá, že denní přirozený spad v desetinách odpovídá spadu po fumigaci ve stovkách.

Takže pokud má někdo denní spad v desetinách, tak může zapálit knot kekoli a odříkavat zaříkavadlo proti uřknutí, moru a roztoči a bude to stejné.

Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> > -----
> Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
>
> Karel
>
>
> Po fumigaci spad průměr 4,5 roztoče, před tím celý měsíc žádný spad F.

Většinou zimuji ve 4 nástavcích OPTIMALu. Dávám 7 kapek (kapky spíše nahoru) a DVA papírky, abych "zintensivnil tepelný vznos" a snížil adsorpci léčiva v dolním, obvykle prázdném nástavku. Při 3 nástavcích 5 kapek na jeden papírek.
Zdraví Ota

Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně. Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu. Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin. Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

...........
Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.<

Největší vinnu na zamoření má VU včelařství,jenž je finančně zainteresován na výrobě a prodeji pesticidu-lečiva.A co je ještě horší,že někteří pracovníci jsou zaineresováni v soukromých firmách a nevidí jinou cestu než zamořovat včelstva pesticidem,jelikož s toho mají asi co?Pěstujeme nepůvodní druh a to Kraňku.Musíme začít pěstovat původní druh a to včelu černou.Kraňka je jižnější druh,původně zasahovala jen do Maďarska.Jelikož udajná včela zabiják je odolná všemu(varroa,moru i broukům),zničí ji člověk a medvěd.Proto EU ve Švedsku kříží africkou včelu s evropskou.Zkrátka pro zisk si včelaři vybrali nejhorší plemena(u nás Kraňku) a je prokázáno,že čím mírnější včelstva tim nemocnější.Může to dojít i k tomu,že nepůvodní druh bude nežádoucí a jeho ulet může být pokutován dost velkou částkou.Další řešení jsou antibiotika,jelikož velkým predátorem pro varroa je mor včelího plodu.A antibiotika nejsou tak škodlivé,jíme je v kuřatech,hovězím atd.

Určitě není jedno, jestli knot doutná svisle nebo vodorovně. Přístup vzduchu
i v uzavřeném úlu je vždy dostatečný, doutnání žádné velké množství vzduchu
nepotřebuje, navíc knot je napuštěn dusičnanem draselným nebo jiným podobným
oxidačním činidkem, takže část kyslíku má s sebou. Vlhkost může mít vliv na
rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.
Navíc úroveň vlhkosti uvnitř úlu určují spíše včely než aby byla určena
venkovním počasím.
Pokud knot vytvarovaný do V a položený na dno úlu dokáže vyprodukovat dost
léčiva na spolehlivou likvidaci roztočů, znamená to jen, že dávka je z
nějakého důvodu předimezovaná tak, že ztráty při takové fumigaci pokryje.
Buď menší odolností roztočů na léčivo, větší koncentrací léčiva - tuším se
za těch 20 let koncentrace v lahvičkách už zvyšovala, aby dávkování zůstalo
pořád stejné, důslednou likvidací roztočů během sezóny jinými prostředky,
blízkostí včel u podmetu - léčivo se neusazuje na studených rámcích,
stoprocentně těsnými úly atd.
Poloha cigarety je irelevantní, protože cigareta je "činná" tehdy, když se
přes ní vzduch nasává, a to tak intenzívně, že vliv polohy cigarety není
vůbec důležitý. Pokud má vyhořet bez nasávání, tak její poloha je taky
důležitá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 10:57 PM
Subject: Re: Fumigace


> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává
teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá.
Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

konales -to snad nemyslíš vážně co si napsal. Jseš úplně vedle !!! Prostuduj si nějakou literaturu !!!

Pane Turčáni, a jak jsou na tom včelaři ve Vašem okolí ? Pokud ani oni nemají vážnější problémy, pak buďte rád, že se ve vaší lokalitě roztoči (kleštíkovi) moc nedaří a nevyvozujte z toho, že na uložení knotu nezáleží.
------------------------------------------------------------
Všetko je relatívne, ani ja nevčelárim v nejakom vákuu (to by sa dalo len v oáze na púšti) ako si myslíte, pretože zavčeľnenosť je ešte vždy vysoká (aj po úbytku 200 tis. vč.) a ku stretom včiel v priestore stále dochádza. Ak je prístup včelára k povinnostiam laxný a neprofesiálny, nedoržuje pokyny, bez ktorých už včeláriť nejde, ostávajú úle prázdne alebo prežívajú na hranici rentabilnosti.

Poznám včelára asi 0,8km od môjho stanovišťa, ktorý v sezóne 2007/08 prišiel z 30 včelstiev o 21 včelstiev. Keď som sa ho pýtal prečo, padlo jedno slovo "artridída". Doteraz to vždy zvládol, poslednú jeseň to pre chorobu nedokázal.
Druhý včelár so 130 včelstvami (mimo dosah mojej včelnice), na otázku ako dopadla fumigácia hodil rukou, ani sa nepýtaj, 2 až 3 tis. samičiek Vd vo včelstve. Pri sporadickej kontrole v čase pred fumigáciou plod vo včelstvách nenašiel. Priznával, už to nezvládam ((má 78 r.). Všetko svedčí o tom, že to nezvládol už v roku 2007, keď vynechal poslednú fumigáciu na dokonalé očistenie včelstiev.

Ja so fumigoval koncom IX.mesiaca t.r., taktiež som plod nenašiel až na niekoľko výnimiek, som s tromi kvapkami Takticu, vloženým knôtom vo vodorovnej polohe. Odpad v jednotlivých včelstvách (75 vč.) bol od 15 ks do 400, priemer 74,8 na včelstvo.
V sezóne v boji proti Vd používam len tri (20.8, 1.10 a 5_10.11) zásahy fumigantom (u vás aj 7) a dokážem ho udržať na uzde. Už 28 rokov vkladám knôt upravený do obráteného véčka do podmetu vo vodorovnej polohe, ak by tento technologický postup bol s rozporom vášho tvrdenia, už by som dávno nemal včely.
Možno v tomto prípade platí výnimka z pravidla alebo predsa to môže fungovať aj takto?

Fumigaci v sklenici přes krmný otvor jsem taky zkoušel. Přestal jsem po
intenzívním smradu léčiva, jaký ve studené sklenici vznikl kondenzací už po
shoření prvního knotu. Tato metoda by možná měla naději, kdyby bylo možné
používat nahřáté sklenice a kdyby pod krmným otvorem byl volnější prostor,
který není zahrazen vytaženým a zavíčkovaným voštím se zásobami na průlez
tak jedné včely, na kterém se to léčivo taky srazí.
Pak jsem zavedl dálkové zapalování knotu pomocí kousku včelařského drátku
rozžhaveného proudem z tužkového akumulátoru, to se ale využije jen ve
starších úlech, kde se knot dává zezadu za skleněné okýnko. Hodí se to v
případech, kdy zastrčení okýnka trvá z nějakého důvodu delší dobu. Třeba v
zadovácích, kde majitel nečistí drážky od propolisu.... Já jsem tím tehdy
zamýšlel odpálení knotů téměř najednou v celé boční úlové baterii 10 úlů
zadováků, potom se tyto úly nemusely pracně těsnit jeden po druhém filcovými
uteplivkami, ale šlo utěsnit celou baterii prostým spuštěním igelitové
plachty přes zadní stěnu baterie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:04 PM
Subject: Re: Fumigace


> >je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale
> ..........
> ---------------------------------------------------------
> Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými
> pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici,
> kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji
> včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev.
> Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se
> včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu
> říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např.
> spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z
> doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do
> nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro
> demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali
> vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme
> zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je
> dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do
podmetu
> mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí
> prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem
je
> voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3
2008)
> Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva,
kdy
> včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A
> "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást
> léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám
> musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho
ztráty.
> Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a
> nešetřete mne.
> Zdravím Pepča

Největší vinnu na zamoření má VU včelařství,...

Pán "konales" máte utkvelú myšlienku, že príčinou úhynou včiel je len rasa "kraňka", ale i tá výnimočná včela "čierna včela" vo Švajciarsku trpí Vd tak isto ako ako naša včela. Vaše vývody o úhynoch včelstiev sú pomýlené, píšete o príčinách úhynov z útržkovite získaných informáciách a dohadov. Pravdu máte len v tom, že človek je tvor nedokonalý, ukrutne nedôsledný a ľahostajný a radšej hľadá výhovorky ako sa to nedá, ako hľadať cestu ako ich prekonať.

Predstavte si, že aj včela, ktorú mi chováme na Slovensku žije pôvodná kraňka, čo dokázal tím včelársky vedcov na čele s českým vedcom proj. Hejtmánkom vo VUV v Lipt. Hrádku.

VVVč. v Dole je záruka toho, že ešte včelárime, pretože všetko to čo propagujú a ponúkajú, profitujem aj my na Slovesnku a patrí im srdečná vďaka.

Taky jsem se pro jistotu podíval do kalendáře, jestli snad dneska není
prvního dubna.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 13, 2008 8:45 AM
Subject: Re: Hlouhý fumigace


> konales -to snad nemyslíš vážně co si napsal. Jseš úplně vedle !!!
> Prostuduj si nějakou literaturu !!!

Včely zřejmě nesmí viset hned pár centimetrů nad knotem. Ony sice, jak
dostanou první dávku léčiva, začnou větrat a další kouř začnou rozptylovat,
ale asi to nestačí. Knot zřejmě musí být umístěn tak, aby kouř stoupal
těsně vedle chumáče včel. Já se jsem se s tím problémem setkal zase při
aerosolování acetonem v prosinci, když se páry foukaly přes česno do
podmetu, kde byly včely pod rámky zavěšené. Taky jsem už po aerosolování
vymetal nějaké hrstě včel, v jednom nebo dvou případech za posledních cca 10
let mám podezření na to, že aerosolování zapříčinilo v takovém případě
ztrátu matky. Nyní se snažím včely zimovat tak, aby v prosinci ten chumáč
včel do podmetu nevisel. Důvod, proč nezimovat v jednom nastavku 39x24
nějaké silnější včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 8:27 PM
Subject: Re: Fumigace


> Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá.
> Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde
se
> knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké
> kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče.
> Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už
> jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to
> nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil
je
> lepší nerozebírat strůpek.

Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.

Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach sa ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na podložku, kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka to umožňuje- je chladnejšia.
Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt bude vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Tak s tou šibeničkou vcelku souhlasím, myslím, že dokonce jsem fumigaci na
ní zkoušel, dělal jsem ji z obyčejného pozinku. Chyběl mi tam nějaký
centimetr výšky, hořící knoty se couraly po dnu úlu, které občas bylo mokré
a oheň zhasínal.. Té rozdílné kvality v různých letech, hlavně síly knotu
jsem si taky všiml. Asi není jednoduché zajistit každý rok na knoty úplně
stejný papír, v doporučené aplikaci svisle to je asi vcelku jedno, při
hoření vodorovně tam asi bude rozdíl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 13, 2008 9:29 AM
Subject: Re: Fumigace


> Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale
> podle mně nijak rozhodující.
>
> Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej
> podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach
sa
> ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený
> rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na
podložku,
> kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti
> amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú
> hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
> Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda
> žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a
> horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka
to
> umožňuje- je chladnejšia.
> Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť
> priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že
> odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v
> šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt
bude
> vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Ludvik Fiala navrhuje zalozeni vzorneho vcelinu.Jeho knizeci Milost p.arcibiskup Theodor Kohn racil Vyskovskemu spolku udeliti milostive dovoleni,ze smi po 2 lete na statku Fedinandsku udrzovati plemennou stanici vcel,Podle zpusobu plemenne stanice na ostrove Uffenau ve Svycarsku.

Okresni spolek v Bucovicich,valna hromada.Jubilejni prvni rok zalozeni spolku ve spolupraci s mistnim vcelarskym druzstvem v odberu mezisten nedopadl dobre,nebot nebyly zhotoveny z cisteho vosku,delsim rokovanim ucineno dohodnuti.

16.sjezd vcelaru v Turnove ve dvorane Sokola.Starosta ZUPraha Kebrle slouzil msi v dekanskem kostele sv.Mikulase.Prednasky zahajil prevor Majer:o Dickelove theorii - odporoval Jaks.P.Beran o Slovanskych ulech - odporuje Martinovsky.P.Stejskal o ulu preklopnaku.
Ve fondu na spolkovy dum je 2348 zl.,dopisovatelum C.Vcelare dano 60 zl.

Prvni druzstvo na zuzitkovani medu,vosku a ovoce v N.Meste n/Metuji. Vypracovany stanovy,zvoleno triclene reditelstvo, podil 10 K-celkem 770 K.Podana zadost o subvenci zemskou i statni,ktere v castce 1000 K slibeny.Kdyz se zacalo pracovati,kotel stal pres 400 K,sudy 568 K,inventar 300 K. Prispevek clensky snizen na 5 K ,pocet clenu se zvysil o 24 (130 K)

ZU Brno Mistopredseda Konsel sdelil,ze nejd. predseda prelat Korcian svoji resignaci odvolal.Dluh tiskarny z r.1898 sam vyrovnal,propujciv spolku potrebne penize,jez mu spolek dle moznosti splati.Na dluh ten prijal od spolku prkna v cene 520 zl.,takze spolek dluzi 298 zl.Prof.Svoboda ohlasil,ze se vystehuje ze spolkoveho domu,sloziv veskere hodnosti.

asi to fiünguje i v podmetu včera jsem fumigoval a dnes ráno kontoloval všechny jsem dělal ve svislé poloze v podmetu nebo na rámcíh za okénkem u MU Pod tacovákem kde je nízký podmet jsem použi ono položené V. Ve všech úlech byl spad od 3 do 50 jen v tom tachováku to bylo několik stovek raděj jsem to ani nepočítal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 12.10.2008 22:57:42
> ----------------------------------------
> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.
>
> ..........
> Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle
> barvy "uhlíku"
> knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
> Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
> začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
> trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
> Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
> větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
> doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
> fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
> zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při
> bezprostřední
> blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
> Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
> Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý
> kouř
> jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
> v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
> sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se
> musí
> vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
> rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
> teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí
> se.<
>
>
>

Plácáš hovadiny od začátku až do konce!!! Včela kraňká je horský druh včely která původně obývala celou karpatskou oblast včetně Tater rozhraním jejího výskytu byla řeka Morava Včela černá pak obývala celou zbývající západní Evropu. Na jih od Alpského masivu pak byla Včela vlašská Škodlivost antibiotik se projeví až budeš muset je nasadit pro svoji léčbu. protože je pojídáš v potravinách tak ti nezaberou. včela kraňká byla u nás zvolena kvůli nízkému počtu zimujícíh včel a pro její rychlý nástup do plodnosti I přes její mnohem vyšší bodavost. Mírnosti bylo u ní dosaženo právě negativním výběrem. A zvířata včetně včel chováme a rostliny pěstujeme. Psa nebo živý plot když ho ostříháme tak ho pěstíme. nesmíš to zaměňovat.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: konales <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Hlouh? fumigace
> Datum: 13.10.2008 08:24:16
> ----------------------------------------
> Největší vinnu na zamoření má VU včelařství,jenž je finančně zainteresován
> na výrobě a prodeji pesticidu-lečiva.A co je ještě horší,že někteří
> pracovníci jsou zaineresováni v soukromých firmách a nevidí jinou cestu než
> zamořovat včelstva pesticidem,jelikož s toho mají asi co?Pěstujeme
> nepůvodní druh a to Kraňku.Musíme začít pěstovat původní druh a to včelu
> černou.Kraňka je jižnější druh,původně zasahovala jen do Maďarska.Jelikož
> udajná včela zabiják je odolná všemu(varroa,moru i broukům),zničí ji člověk
> a medvěd.Proto EU ve Švedsku kříží africkou včelu s evropskou.Zkrátka pro
> zisk si včelaři vybrali nejhorší plemena(u nás Kraňku) a je prokázáno,že
> čím mírnější včelstva tim nemocnější.Může to dojít i k tomu,že nepůvodní
> druh bude nežádoucí a jeho ulet může být pokutován dost velkou
> částkou.Další řešení jsou antibiotika,jelikož velkým predátorem pro varroa
> je mor včelího plodu.A antibiotika nejsou tak škodlivé,jíme je v
> kuřatech,hovězím atd.
>
>
>

Můžeš doložit z jakých čerpáš pramenů? Ne že bych se zastával pisatele příspěvku na který reaguješ, ale tvoje charakteristika černé včely mi připadá jako stejná hovadina od začátku do konce.
zdenek

Plácáš hovadiny od začátku až do konce!!! Včela kraňká je horský druh včely která původně obývala celou karpatskou oblast včetně Tater rozhraním jejího výskytu byla řeka Morava Včela černá pak obývala celou zbývající západní Evropu. Na jih od Alpského masivu pak byla Včela vlašská Škodlivost antibiotik se projeví až budeš muset je nasadit pro svoji léčbu. protože je pojídáš v potravinách tak ti nezaberou. včela kraňká byla u nás zvolena kvůli nízkému počtu zimujícíh včel a pro její rychlý nástup do plodnosti I přes její mnohem vyšší bodavost. Mírnosti bylo u ní dosaženo právě negativním výběrem. A zvířata včetně včel chováme a rostliny pěstujeme. Psa nebo živý plot když ho ostříháme tak ho pěstíme. nesmíš to zaměňovat.

Pepan

Jeden z příkladů http://www.zocsvjimramov.unas.cz/plemana%20vcel.htm
včela černá také včela tmavá. Jen jsem nepovažoval za důležité uvádět výskyt až po Sibiř
Hranice rozšíření včely kraňské podle různých pramenů pohybují od Karpat až po vysočinu Území Moravy bylo zřejmě přechodem od jedné rasy do druhé Slovensko však již bylo územím kraňky tak jak píše pan Turčány

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <311.kucera/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Hlouh? fumigace
> Datum: 13.10.2008 15:47:10
> ----------------------------------------
> Můžeš doložit z jakých čerpáš pramenů? Ne že bych se zastával pisatele
> příspěvku na který reaguješ, ale tvoje charakteristika černé včely mi
> připadá jako stejná hovadina od začátku do konce.
> zdenek
>
> Plácáš hovadiny od začátku až do konce!!! Včela kraňká je horský druh včely
> která původně obývala celou karpatskou oblast včetně Tater rozhraním jejího
> výskytu byla řeka Morava Včela černá pak obývala celou zbývající západní
> Evropu. Na jih od Alpského masivu pak byla Včela vlašská Škodlivost
> antibiotik se projeví až budeš muset je nasadit pro svoji léčbu. protože je
> pojídáš v potravinách tak ti nezaberou. včela kraňká byla u nás zvolena
> kvůli nízkému počtu zimujícíh včel a pro její rychlý nástup do plodnosti I
> přes její mnohem vyšší bodavost. Mírnosti bylo u ní dosaženo právě
> negativním výběrem. A zvířata včetně včel chováme a rostliny pěstujeme. Psa
> nebo živý plot když ho ostříháme tak ho pěstíme. nesmíš to zaměňovat.
>
> Pepan
>
>
>

Asi před 2 roky jsem napsal, že se že fumigace horem se mi zdá účinější. Hned se našlo pár výzkumníků, kteří mě poučili, že se hluboce mýlím. Já pro to nijaké důkazy neměl, jednalo se pouze o pocit, na který ale já dost dám. Pepa Křapka, kterého zdravím si ale dal práci a počítal a počítal, až se k něčemu podobnému dopočítal také. I když dávání knotu odspodu trochu práce ušetří, přesto se jedná o dost pracnou operaci. Naši sousedé už používají různá udělátka která tuto operaci až blbuvzdorně zjednodušují a urychlují. Začali s tím v Itálii - vyvíječ Fuerto, a už se podobné napodobeniny vyrábí v Maďarsku Polsku a Slovensku. Pouze u nás rádi ucpáváme česna a podobné nesmysly a zapomínáme, že už je 21 století. Zdraví R. Stonjek

Dobrý večer
Každý může mít na něco různý názor a je třeba ho respektovat. Ale tolik hloupostí pohromadě snad nemůže vymyslet jeden mozek - konales je obdivuhodná osoba.
Bylo desátého desátý - začátek fumigace. Honila mě zvědavost a protože na příští pátek až pondělí připravujeme zahrádkářskou a včelařskou výstavu, provedl jsem fumigaci
/ Na výstavu Vás srdečně zvu, pane Vojtěchu bude tam i Váš skleněný úl/.
Výsledky fumigace, počítáno dva dny po sobě ráno:51 včelstev - 0 roztočů,20 včelstev do 5 roztočů, celkem 34, 1 včelstvo prvý den 104, druhý den 58. Na jaře jsem neléčil / na sto včelstev 8 roztočů není moc, ale ještě se mi nikdy nepodařilo mít nulu.V srpnu byl vložen Gabon 92. Druhé stanoviště s 20 včelstvy mělo spad 0 roztočů.
Také jsem zkoušel, fumigaci tak jak popisujete, rovněž jsem zkusil i učinnost léčiva s prošlou lhůtou - Taktik, Taktivar a Varidol jeden rok po prošlé lhůtě.. I po 15 letech nebylo v účinnosti rozdílu - vše spadlo.
Ještě je ve včelstvech plod všeho druhu i dost trubců.Možná by bylo vhodné zveřejnit některé zkušnnosti z klíckování matek.Již to bylo v minulém století a byl jsem svědkem úhynu velkého množství matek.

Vážený příteli, tlacháš hovadiny, kdabys mlčel vypadal bys modřejší.

Ptam se ,proč není vhodny kazetový radialní medomed do těchto podmínek, do jakých je tedy vhodný. Chci si ulechčit práci a čas , při vytáčeni medu,znate snad jiný způsob tohoto ulehčeni? Stojí sice hodně peněz,ale chci trávit tolik času vytáčenim medu, jak dlouho budu včelařit, zvýšim počty včelstev, potom můžu teprve říci, je-li drahy medomed-či nikoli. Jsem jednoznačně pro ulehčeni práce šetřeni mého času, ať to stoji třeba víc, však jsem šikovna včelařka a včelky pilne,nějak se do těch cen za medomed dopracujem. Je to přece můj koniček,starat se o včelkaÿ a ne umorně točit med. Přeji plne ůly medu AL.

Prosím Vás o oznámenie, kde možno kúpiť peostriedok POLYTANOL na ničenie podzemných hlodavcov? Ďakujem.

OPRAVA JEDNA SE O ZVRATNY MEDOMED A NE RADIALNI

býval v prodeji v Německu ale že by se dovážel nevím Použitelný je však jakýkoli dusivý plyn

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Kri?k <jan.kristak/=/gmail.com>
> Předmět: POLYTANOL - kde mono k?pi ?
> Datum: 14.10.2008 13:36:22
> ----------------------------------------
> Prosím Vás o oznámenie, kde možno kúpiť peostriedok POLYTANOL na ničenie
> podzemných hlodavcov? Ďakujem.
>
>
>

Pečenko myslím,že bys měl raději mlčet ty.Co kecám?Pesticidy způsobují rakovinu.Že míchání pesticidů nezesiluje účinnost,je na to dokonce státní zákon,potvrzují to i univerzity v USA.Pensilvánská univerzita přišla na obrovské ukládání pesticidu do vosku.Že jsme zničili původní včelu?Někde zde na internetu je mapka kde se vyskytuje kraňka jako původní druh a u nás nikdy nebyla.Lidé ji rostahali do různých koutů.Že po léčení uhynulo přes zimu tolik včelstev,vžádným případě nemůže být způsobeno varroa.Jenom v.. tomu může věřit a nebo kdo je na tom zainteresován a to bude asi tvůj případ.Léčí se to spoustu let a výsledek je obrovský úhyn.A nebo je špatné léčivo?Je otázkou času kdy varroa bude tak odolný,že bude muset být použito něco nového a nebo tato včela padne.Pak ti to dojde.

konales asi si z jiného světa !!! Jedině co máš pravdu, že přímo nebyl roztoč VD vinen tolíka úhynům, ale bylo tam ještě něco jiného a tomu se říká vírové onemocnění.Kdyby, ale nebyl roztoč VD, zřejmě by nebylo tak velké vírové zamoření. Pokud sleduješ dění kolem, měl by si vědět, že kromě varidolu se také zkouší jiný přípravek a ten se jmenuje MP 10. Výsledky jsou srovnatelné s varidolem, takže není co řešit. S tou kraňskou včelou jsou z tvé strany naprosto bludy. Prostuduj si pořádně nějakou objektivní literaturu a už tuto knference nezatěžuj s takovým nesmnyslem !!! Doufám, že jsem poslední, který reaguje na tvé bludy !!!

Kaja (90.176.2.8) --- 14. 10. 2008
Re: fumigace- konales a jeho bludy !!! (32028)
konales asi si z jiného světa !!! Jedině co máš pravdu, že přímo nebyl roztoč VD vinen tolíka úhynům, ale bylo tam ještě něco jiného a tomu se říká vírové onemocnění.Kdyby, ale nebyl roztoč VD, zřejmě by nebylo tak velké vírové zamoření. Pokud sleduješ dění kolem, měl by si vědět, že kromě varidolu se také zkouší jiný přípravek a ten se jmenuje MP 10. Výsledky jsou srovnatelné s varidolem, takže není co řešit. S tou kraňskou včelou jsou z tvé strany naprosto bludy. Prostuduj si pořádně nějakou objektivní literaturu a už tuto knference nezatěžuj s takovým nesmnyslem !!! Doufám, že jsem poslední, který reaguje na tvé bludy !!!


Kajo, bludy píšeš aj ty. Zober si knihu Včelařství od Veselého na str. 63 /novšie vydanie/ a prečítaš si, že pôvodná včela na území dnešných Čiech a prevážnej časti Moravy a Sliezska patrila k plemenu včely tmavej. Takže konales má pravdu.
Prípravok MP 1O sa neskúša ale sa už riadne používa. Ide o fluvalinát, ktorý sa už dávno používa v Gabone 90, takže žiadna novinka.
Úhyny včelstiev nie sú spôsobené len klieštikom, to potvrdzuješ aj ty. A ani nikto nedokázal, že včely uhynuli len na klieštika. Je tam súbor rôznych vplyvov, ktoré spôsobili zníženie odolnosti včiel, pričom varroóza zohrala tiež svoju rolu.

Kajo, kajo

tak si radsi budem cist o horeni na stojato ci na lezato??? A ostatni je tabu....

Diky opakovane ostre reakci na konalese je videt, ze ma v necem pravdu a ze to stoji za uvahu :-)

T.H.

Konales správně děláš,je potřeba ukázat čím léčíme a to je pesticid.Kájo to je taky pesticid co uvádíš.Ať ti zaslepenci se probudí a začne kolem toho frmol.Drž se,vše cos psal je psáno i na internetu zahraničních stránkách.Někdo si na tom rumpe pěkný prachy,tak se nediv ,že prská.

Tak je to ale u všeho hmyzu .Poměrně rychle se adaptuje na používané prostředky v případech jejich špatného používání. Pak je to ještě rychlejší. Zrovna tak je to s rezudii antibiotik v naší stravě. Když už jsme u toho, tak vlastně ideální by bylo veškeré potraviny které přijímáme, by měly pocházet nejvýše ze vzdálenosti 50 km od našeho pobytu a to je v dnešním globalizovaném světě asi již nemožné. Vždyť i my se běžně pohybujeme dnes ve větším okruhu v nepřirozeně krátkém čase. Porušujeme tak vzdálenostní bariéry. To i v případě kdy jako včelaři postavíme dvě včelstva vedle sebe Dokonce i ta kraňka která se vlastně již původní rase svými vlastnostmi nepodobá je v případě VD přijatelnější protože přerušuje v zimě plodování a tak se přibližuje nejvíce včele ze které tento škůdce pochází

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: konales <konales/=/centrum.cz>
> Předmět: fumigace
> Datum: 14.10.2008 21:38:46
> ----------------------------------------
> Pečenko myslím,že bys měl raději mlčet ty.Co kecám?Pesticidy způsobují
> rakovinu.Že míchání pesticidů nezesiluje účinnost,je na to dokonce státní
> zákon,potvrzují to i univerzity v USA.Pensilvánská univerzita přišla na
> obrovské ukládání pesticidu do vosku.Že jsme zničili původní včelu?Někde
> zde na internetu je mapka kde se vyskytuje kraňka jako původní druh a u nás
> nikdy nebyla.Lidé ji rostahali do různých koutů.Že po léčení uhynulo přes
> zimu tolik včelstev,vžádným případě nemůže být způsobeno varroa.Jenom v..
> tomu může věřit a nebo kdo je na tom zainteresován a to bude asi tvůj
> případ.Léčí se to spoustu let a výsledek je obrovský úhyn.A nebo je špatné
> léčivo?Je otázkou času kdy varroa bude tak odolný,že bude muset být použito
> něco nového a nebo tato včela padne.Pak ti to dojde.
>
>
>

Konales je ale takové radio Jerevan. Vyjde v podstate z pravdivých základu,
mírne je prekroutí a zevseobecní a výsledek je s prominutím naprostý a
poplasný nesmysl. Jinak je to krásný krystalický príklad toho, jak fungují
takzvaní vyvolávaci strachu, kterí urcitou ideologii sírí z hlouposti,
zaslepenosti nebo snaze preferovat nekoho nebo necí firmu ci celé prumyslové
odvetví na úkor jiných.

R. Polásek

----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 15, 2008 8:12 AM
Subject: Re: fumigace- konales a jeho bludy !!!


> Kajo, kajo
>
> tak si radsi budem cist o horeni na stojato ci na lezato??? A ostatni je
tabu....
>
> Diky opakovane ostre reakci na konalese je videt, ze ma v necem pravdu a
ze to stoji za uvahu :-)
>
> T.H.

Konales je ale takové radio Jerevan. Vyjde v podstate z pravdivých základu, mírne je prekroutí a zevseobecní a výsledek je s prominutím naprostý a poplasný nesmysl.
---------------------------------------------------------
Vivat Radim, tento Váš komentár vyjadruje, prečo niektorí prisievajúci vyjadrili odmietavé komentáre na tento príspevok.
Nikto z nás, ktorí sme takto negatívne reagovali (ja si za svojím príspevkom stojím) nepropaguje voľné a nekotrolovateľné sypanie jedov do včelstiev za správne, ale "konalesov" vstup do Konferenci nie adekvátny dnešnému poznania príčin masívnemu úhynu včelstiev (aj to len niekde, lebo ja som niečo také nezaznamenal od r. 1988a dúfam, že sa to ani nestane).
Preto u mňa stále môj negatívny prístup k jeho názorom.

...a nekotrolovateľné sypanie jedov do včelstiev za správne, ale "konalesov" vstup do Konferenci....
komentár č.31 963

Pane Tichý děkuji za pozvání na Vaši výstavu. Dnes jsem zrovna počítal kolik je zaplněno uliček včelami ve skloúlech, kolik přibylo a chtěl jsem se zeptat kolik je obsazeno ve Vašem
úle. Tak to uvidím na výstavě, jen prosím o spojení MHD z vlak. nádraží i pro ostatní zájemce o výstavu. Abych mohl porovnávat kvalitu matek pro chov, udělám co 21 dnů fotky a na počítači si to porovnám, která má větší plodnost, rychlejší rozvoj do síly a ještě si zlepšit kvalitu matek.
B.V.

Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100 /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt

Připouštím, že přítel konales to uvedl expresivně a s nadsázkou. Ani se mu nedivím. Četl jsem o mnohém, co se v letošním roce ve včelařském světě událo a nezaznamenal jsem jediný odborný článek (mimo ČR), který by připustil, že by jedinou perspektivou bylo chemické ošetřování včelstev. Celý svět hledá východisko a tato konference je jen o tom, jak jsme to začali dělat před dvaceti léty dobře. Zdá se mi, že jsme tu jak zaklíckováni ve svých představách bez rozhledu do světa. Očekával bych tu zprávy z EURBEE 3 právě na toto téma a to nejen tu, ale i na stránkách Včelařství a na zbrusu novém webu Výzkumného ústavu.

To jste takto ošetřoval v periodách jedno včelstvo nebo vždy jiné?

Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100 /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt
--------------------------------------------------------------
Tieto uvedené výsledky nemajú výpovednú hodnotu a ani nemôžu mať z ohľadom uloženia fumigantu /dolu-hore/, pretože nie je podchytený výskyt plodu v čase štyroch fumigácií, lebo počet VD je vždy závislý od toho, či v čase fumigácii je zaviečkovaný plod. Totiž ak je v tomto čase len niekoľko stovák plodových buniek pod viečkom môže byť aj niekoľko stovák VD.

Koncem srpna 5-10, v polovině září skoro nic a teď 600 až 800 ks. To čo som napísal presne koreluje s výsledkom fumigácie, pretože v prvom a druhom prípade mohol byť zaviečkovaný plod a pri poslednom fumigovaní už žiaden plod nebol.

Pred tromi dňami som kontroloval sporadicky vybrané včelstvá a ani v jednom včelstve som nenašiel plod, absolútne ani len jedno vajíčko, či larvičku. Preto to uvádzam, že cesty klieštika sú "nevyspytateľné".

Nechápem prečo robíte fumigáciu v takom hustom slede, mne stačili dve fumigácie, tretiu a poslednú budem robiť až v 5.-10. novembra-listopadu a včelstvá pôjdu do zimy a budúcej sezóny "čisté". Predsa cieľom fumigácie nie je zaťažovať úľové prostredie, cieľom je zničiť VD maximálne tromi zásahmi.

Najprijateľnejší technologický postup v boji na zničenie VD, je zaklietkovanie matiek v polovici septembra-září na dobu 21 dní, s následnou fumigáciou a poslednou 5.-10.11.
Na izoláciu M musíme použiť menšie izolátory, do ktorých musia včely mať prístup, ak je matka obyčajnej klietke, čely robia náhradný chov M, čo nie je žiadúce

MHD linka 2, 1, 4 V sobotu a neděli každou hodimu. Dvojka od nádraží a čtverka z Bráfovy ulice + 19 minut, jednička z Brafovy ulice +49 minut.
Pěšky do kopce je to asi 10 minut, všude budou plakáty a směrovníky.Výstava je ve dvou budovách a přilehlých prostorách , 2000 m2. Vystavují zahrádkáři ve spopráci se ZOČSV.
Skleněný úl má 9 rámků na teplou stavbu, obsazeno 8 uliček, jsou i mezi sklem a rámkem u česna , poslední strana devátého rámku je obsazena jen když není zima. Je krásně vidět vytvořené sedlisko či chumáč při chladném počasí.Orosená skla jsou pouze v rozích a pod.
Oddělek utvořen koncem srpna , matka nová, od ins. z Pekařova. Ještě trochu ploduje pokud má místo, trubců je nadbytek,rámková míra 39 x 30, jeden nástavek. Připravuji druhý úl, bude z plexiskla.
Dnes jsem měl druhou přednášku tento týden. Seslo se 110 důchodců, udivilo mě, že velká část ještě nikdy neslyšela a nečetla o propolisu, o medu se mnozí domnívali, že se jen maže na chleba. Osvěta pro veřejnost je stále mizivá a za to mohou všichni včelaři.Každý včelař prodejce by měl být i propagátorem.
Zdraví BT.

Jsem rád, že pan Turčani napsal o klíckování čiizolaci mtek před fumigací, je to vidět i z předešlého povídání o velkém spadu roztočů. O tehdejším velkém úhynu matek o kterém jsem psal, jsem uvažoval, že matky musí být uzavřeny /pochopitelně musí být k ní zachván přístup včel/ již brzy v září. V říjnu se tehdy ochladilo /dokonce jeden den poletoval sníh/, matky se dostaly mimo chomáč, nebyly dobře krmeny a prochladly. Klíckování v říjnu po prvé fumigaci je pozdě a je možný pravděpodobný úhyn. Protože fumigace většinou probíhá za přítomnosti plodu, v tom vidím jedno z možných vítězství roztočů.P. Turčany to potvrdil. Většina včeřů se domnívá, že již nemá plod. Ano nebyl, ale hodně matek se opět po odpočinku rozplodovalo. Včelaři se tehdy řídili návodem: při druhé fumigaci bez plodu, ale to je pozdě.

nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.



> ----------------------------------------
> Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100
> /spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a spadlo 5 až 10 /spodem/. Pak
> jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně
> ošetřit vrchem, neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem
> z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další
> zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt
>
>
>

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?

>Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.
A. Turčáni
----------------------------------------------------------
To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča

To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča
--------------------------------------------------------------

To som si myslel aj ja. Po každej jesennej fumigácii som zisťoval odpad Vd aj niekoľko dní, kým som nezistil, že samičky Vd neodpadávajú preto, že sa amitraz uložil na steny buniek a chitínový povrch včiel, ale že odpadávajú z plástov, ktoré skladujem vo včelstve pod plodiskom, ktoré je u mňa hore. Kontaktná látka akou je fluvalinát či acrinathin pôsobí nazaj dlhodobo, ale fumigant amitraz len počas krátkej dobe. Veď uzatvorenie včelstiev je krátkodobé, ja ponechávam uzatvaronie včelstiev len 15-20 minút a všetky Vd mimo zaviečkovanú bunku sú zasiahnuté.

Na jednej prednáške prof. MVDr. Juraja Toporčáka CSc. z Košíc pripustil, že to tak môže byť i keď amitraz môže pôsobiť na akarida aj cez ústny otvor. Zdôraznil som to preto, že intenzita pôsobenia na Vd v čase zimného chumáča sa môže diať len nasávaním-dýchaním Vd cez vzdušnice. A preto aj pôzdna fumigácia včiel bez plodu je úspešná len preto, že aj klieštik musí dýchať.

Ano ale kratce. Loni jsem mel jednu o kterou jsem v prubehu letosni sezony prisel, ted mam od podleti dve nove tak uvidime. Nelze tedy objektivne hodnotit, ale :

rika se, ze jsou ostrejsi - byla to prvni matka, ktere jsem lez do ulu v trenkach :-))

vynosove mohu hodnotit jen jarni-lucni snusku a ta vysla rozhodne nad lepsi prumer.

Mely by byt tzv. bezudrzbovejsi :-) tak uvidime, ale jinde maji vice zkusenosti a i vysledku - treba na optimal konferenci.

T.H.



> Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a
> zkušenosti ?

>je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice.. JK
-----------------------------------------------------------
Zde mi vypadlo jedno slovo a to slovo "pouze". Správně by tedy věta měla znít: je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka p o u z e přez jeho vzdušnice. Čili, roztoč uhyne proto, že se jedu nadechl, nebo se roztouženě ke včele přivinul a ta byla obalena dosud aktivním (nerozloženým) léčivem, přípdně jí dal za stejných podmínek láskyplnou hubičku na zadeček a líznul si, naposledy.

Na některé z přednášek jsem slyšel, že původní léčivo Tactik vzniklo údajně v Anglii v období mezi světovými válkami a sloužilo k tomu aby se ovce zbavily roztočů. Z tohoto léčiva se údajně připravil vodný roztok ve vaně přiměřené velikosti a touto vanou se prohnalo stádo, bylo vykoupáno. Zde určitě roztoči nedýchali žádný dým.

Snad by se do naší "dišputace" mohl zapojit někdo z fundovaných výzkumníků a vysvětlit celý mechanizmus působení amitrazu na roztoče.
Přeji hezký den Pepča

Amitraz sa už dlhú dobu používa proti ektoparazitom a nielen v Anglicku /aj na Slovensku/ a nielen pri ovciach ale skoro pri všetkých hosp. zvieratách. Je pravda, že amitraz je jed kontaktný, ale záleží ako sa aplikuje! Keď sa zriedi s vodou a postrekujú sa ním včely alebo ošípané /proti svrabu/ je to čisto kontaktný jed. Keď sa aplikuje fumigáciou tak je pravda, že väčšia časť klieštika odpadáva vdýchnutím cez trachey.

Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
- nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
- mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
- je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
- výborně staví dílo,
- má nižší spotřebu zimních zásob
- je znatelně méně náchylná k rojení

Jsem s nimi spokojen

Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice může zase odsuzovat.

No, ono snad ani nejde o to, je-li tu černá včela, nebo kraňka. Jde o to, že
sem byl roztoč zavlečený - a je mu celkem šuma fuk, která včela ho bude
hostit...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


...A je zajimavé,že včela černá zde byla
stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
zamoření, ...

Kontrola na pesticidy a jiné látky, co nepatří do medu se u medů prodávaných
v obchodní síti dělá už roky běžně. Kromě toho, mechanismus sběru medu a
jeho zpracování včelstvy je takový, že kromě akaricidů, které se používají
přímo ve včelstvech k potlačování Varoa jiné pesticidy mají velice sníženou
možnost proniknout z ošetřovaných polních a lesních porostů do medu. Pokud
nedojde kvůli porušení pravidel k masívnímu zásahu včelstev, prakticky
otravě. Prodej ze dvora je práve proto prodej ze dvora, že včelař tyhle
kontroly medu mít nemusí. Spoléhá se jen na slovo včelaře, že nic takového v
medu není, na rozdíl od medu dodávaného do obchodní sítě.
Varroa se poprvé objevila v Indii někdy v 50 nebo 30 letech minulého
století, kdy byla kvůli zvýšení výnosu medu oproti původním druhům indických
včel do Indie dovezena včela medonosná. Ta do sebe natáhla parazity místních
včel, proti kterým měly místní včely vytvořenou účinnou obranu a objevil se
roztoč Varoa Jakobsoni a později Varoa destruktor. Ten se postupně rozšířil
do Evropy díky kočování se včelstvy pozemní cestou přes Kavkaz a Bulharsko
a díky zpětnému dovozu včelstev z Indie do výzkumného včelařského ústavu
tehdy v Západním Německu do západní Evropy. Spojovat zamoření roztočem Varoa
s likvidací původní černé včely na našem území a jejimu nahražení kraňkou je
tedy evidentně nesmysl, zamoření Varoa je v podstatě produkt globalizace.
Kdyby u nás v době rozšiřování varoa byla původní černá včela, dopadlo by to
nejspíš úplně stejně.
Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 9:58 AM
Subject: Vigor


> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.

V. medonosná:a její plemena na VD trpí přibližně stejně, ať je to kraňka, vlaška, tmavá i ruská, nevím jak je na tom V, vřesová a kavkazká. Má o tom někdo povědomí? Kraˇka má právě výhodu zimního přerušení plodování kdy je pak léčba nejúčinnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ikvic <ikvic/=/seznam.cz>
> Předmět: Vigor
> Datum: 17.10.2008 09:58:35
> ----------------------------------------
> Ano je to tak,Vigorka je včela do lesa,ze sadů a řepky nic nenazbírá.Ještě
> k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci
> pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v
> medu,konales na to upozorňuje dobře.Dávat pesticidy do kontaktu z
> potravinami není žádná sranda.Tyto testy by stály asi dost peněz a každý
> včelař by si to asi nemohl dovolit.A je zajimavé,že včela černá zde byla
> stovky let a žádná varroaza zde nebyla.Jen to zde ovládla kraňka jsme
> zamoření, na to konales zapoměl,tak to píši já.No a včelařská inkvizice
> může zase odsuzovat.
>
>
>

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z lékárny - litřík za pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve vyrábí mast - např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou vazelínou (z lékárny).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of tomas
Sent: Friday, October 17, 2008 12:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Propolisova mast

Mam dotaz jak spravne vyrobit propolisovou mast. Bohuzel jsem na netu nasel vzdy jen strohy popis.

Delal jsem ji tak, ze koupenou lekarenskou vazelinou jsem spolu s propolisem rozpustil a cca hodinu lehce varil a michal.

Zda se mi, ze spousta proplisu se do vazeliny nevstreba - aspon toho co je videt, mozna ucinne latky tam prejdou, protoze mast funguje vyborne, hlavne na poskozene ruce od prace.

Mate nekdo jinci postup?

Diky

T.H.

> Výchozí postup je takový, že se propolis vylouží do lihu (z
lékárny - litřík za
> pár stovek), čímž vznikne propolisová tinktura. Z ní se teprve
vyrábí mast -
> např. se nechá část lihu odpařit a zbytek se smísí s bílou
vazelínou (z
> lékárny).
> Pepa
>

Tento postup jsem taky zahledl, asi priste vyzkousim, ale nekde na
netu jsem nasel:


Návod na přípravu propolisové masti
Připravuje se ve smaltované nebo porcelánové misce, v níž rozpustíme
100 g bílé (lékárenské) vazelíny (je vhodné i nesolené sádlo).
Přidáme 10 g propolisu. Směs opět zahřejeme, ale neuvádíme do varu.
Potom mast přefiltrujeme přes gázu do čisté a pro mast přípustné
nádoby. Pevně zavřeme. Vychladnutá mast se používá na hnisavé rány,
hojení řezných a bodných ran, ovšem nedáváme na čerstvou ránu. Svým
způsobem působí kosmeticky, neboť hojí čerstvé jizvy. Je vhodná na
ekzémy, hnisavé vředy, plísně, omrzliny a různé kožní onemocnění.




Je to na muj vkus trochu strohe, a kdovi zda si pisatel
nevymyslel...



Ale pravda je, ze ta mast timto zpusobem vyrobena u me funguje (
mozna jen psychicky :-)) )



T.H.

Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má při oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

Já si pamatuji z doby, kdy tady mixka černé včely ještě byla, že právě ta
směska černé včely v zimě při otepleních plodovala spíše více než tehdy u
nás začínající kraňka, tehdy to byly rakouské linie kraňky Troiseck a
Sklenar. Bylo právě typické, že černá včela šla do zimy silnější než
kraňka, ale při otepleních se rozplodovala více a potom při ochlazení
dostávaly tyto včely více zabrat, takže v předjaří byly často v průměru
slabší než kraňky. Kraňka byla na zimní oteplení asi více adaptovaná, v té
době plodovalal méně nebo vůbec než tehdejší zimní včela a rozjela se naplno
až při větším oteplení a delším dnu v předjaří. U černé včely bylo typické,
že začínala ve větším až sebevražedném rozsahu plodovat už dříve za nižších
teplot a jak se v pozdějším předjaří oteplilo, vykazovala stagnaci nebo
dokonce mírný propad v síle včelstva, dech potom chytla tak až v době druhé
poloviny květu řepky. Já myslím, že omezení varaózy kvůli menšímu
neplodování v zimě je na hranici pozorovací chyby. Připadá mi ale, že
některé linie tehdejší černé včely by mohly být úspěšnější v přirozené
likvidaci roztočů než současné vyšlechtěné linie kraňky díky vyšší živosti -
divokosti. Taky by bylo zajímavé, jak by se tyto dnes už ztracené linie
projevily v dnešních velkoprostorových úlech.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "ikvic" <ikvic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 12:51 PM
Subject: Vigor


> Dík za články,ono jde o to zda je zde včela černá nebo kraňka.Kraňka má
při
> oteplení snahu plodovat,třeba jen šest vajíček,na jaře to stačí na
> zamoření,ale nikoliv na zničení včel.Kdežto včela černá neploduje vůbec a
> to je ten problém proč kraňka má takové potíže.A je pravda,že včela černá
> má podobný rozjezd na jaře jako Vigorka.Na jedno vajíčko může připadnout
> max.7 roztočů varroa.Protože se musí včela prokousat ven z buňky,jinak vše
> zahyne,včetně varroa.A větší množství roztočú by to nedovolilo.

http://www.agroseznam.cz/cz/agro-novinky/602-v-cr-od-lonska-ubylo-vcel-cena-medu-dosahuje-az-140-kc-kg.html

Pane Radim něco na té dravosti bude.Přečetl jsem si zahraniční články na téma včela zabiják a na tyto včely nemá ani varroa ani blískáček.

Druhá věc je, že současné léčení napadení roztočem varoa spíše konzervuje,
případně šlechtí roztoče na stále větší odolnost proti léčivům. A protože je
příliš účinné, naopak neumožňuje plošné šlechtění a výběr včelstev
odolnějších varaóze. K plošnému výběru včelstev odolnějších varaóze je
třeba, aby každý rok nezanedbatelné procento včelstev náchylnějších na
varaózu bylo vyřazeno neboli uhynulo na varaózu a zůstaly jen ty odolnější,
ze kterých by se dále včelstva množily. To se ale neděje, léčení na varaózu
je každý rok tak účinné, že prakticky všechna včelstva přežijí. Kromě loňska
a letoška. Selekce odolnosti na varaózu potom leží jen šlechtitelích
jednotlivých linií matek, kteří dohromady nechovají více než několik tisíc
včelstev, neboli zhruba 100 x méně než je v ČR včelstev a zjednodušeně
řečeno tolikrát méně je nižší pravděpodobnost, že se nějaká výrazná
přirozená odolnost včelstva proti varaóze objeví a bude rozchovávána.
-----------------------------------------------------------------------------
Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu oživilo a to je z hlediska výměny názorů dobře.
Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci. Zbývá mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM – 60%, gabonu 80%, fumigace bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik přežije bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál. Cyklus se opakuje.
Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti vším.
U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli (přírodní termoterapie).
V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např. bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením, které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování fumigačních pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů, nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva, vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách v souvislosti s rosným bodem, apod.

Historie dole.

""Tieto uvedené výsledky nemajú výpovednú hodnotu a ani nemôžu mať ... A.Turčáni 15. 10. 2008

Re: Ano chtěl jsem podotkout, že fumigace nemůsí být z určitých důvodů účinná. Ale plodováním to nebude. Za 21 dní nemohou naplodovat 10x více tolik roztočů. Spíše předpokládám rychlé odvětrání léčiva větrem nebo samotnými včelami, které v té době byly mnohem aktivnější než nyní.


""nECHÁPU PROČ JSTE NEDAL KONCEM ČERVENCE gABONY JAK BYLO NAŘÍZENO. F.
Re: Mě nikdo nic nenařídil, asi někde padají info na zem.

""To jste takto ošetřoval v periodách jedno včelstvo nebo vždy jiné?
Re: Všech sedm. Ale pozoroval jsem jen ve dvou, kde mám sítové dno.

Zdroj:
Stručně: Fumigoval jsem v polovině srpna a padalo to kolem 50 až 100/spodem/. Pak jsem ošetřil na konci srpna a padlo 5 až 10 /spodem/. Pak jsem ošetřil v polovině září a skoro nic. Teď jsem skusil orientačně ošetřit vrchem,neb je to snažší a spadly stovky, cca 600 až 800. Tak jsem z toho blázen. V sobotu uvidím další pokus, ale už teď mám obavy o další zimu. Vloni u mne 60% ztráta. Asi přišla krutá doba pro EU včely. pt

Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
------
Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu, zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam byly dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila sklenice, tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z a mimo EU.
A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu, nahoře pěkné medy a police plné.

No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý přečte u cesty.
Takže je to takový začarovaný kruh.
:-)

Karel

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to, aby se rozpustil vosk, a pak se to hodí do mixeru se srpovými noži, který to fantasticky zhomogenizuije.Původně se to mělo pasírovat několikrát přes sítko, ale tohle vymyslela moje žena, když jsem jí beznadějně za.... kuchyň. No a když se to točí tak do toho hodím surový propolis, přiměřeně a myslím si, ž to podstatě masti nijak neublíží, spíš naopak. Schovat do ledničky pak je to na několik let. Zdraví R. Stonjek

V supermarketu lidi vůbec nezajímá, jestli je nějaký med tady z jejich kraje
nebo kdesi z Argentiny. Pokud bude med za 80 z Argentiny vzhledově a chuťově
prakticky shodný jako náš za 100 nebo 120, tak proč by kupovali ten náš?
Nebo jinak, jestli ten náš za 100 nebo 120 nebude takový, aby byl důvod za
něho si připlatit těch 20 - 40 Kč, kupovat se nebude. Zvláště když obchodní
inspekce či který orgán se o to stará, už poměrně spolehlivě nepouští do
oběhu dovozové medy s rezidui antibiotik a jiných nežádoucích látek, takže z
tohoto pohledu jsou dovozové medy úplně stejné jako domácí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 7:21 PM
Subject: Re: Vigor


> Ještě k fumigaci,supermárkety se chystají vyřadit Český med ze hry a to
> pomoci pesticidů.Chystají prosadit kontrolu na pesticidy a prodávaný
> med.Malovčelař si asi rozmyslí platit kontrolu obsahu pesticidů v medu
> ------
> Supermarketům je to jedno. Prodávají co lidi chtějí. Byl jsem v Tescu,
> zajímavá podívaná na regál s medem. Poměrně široký sortiment, dřív tam
byly
> dva druhy - tmavý květový a světlý květový. Teď i několik medů z ČR, jeden
> dokonce navíc se žlutou cedulkou Kupujte český med, či tak nějak.
> Ceny celkem přijatelné - z mého pohledu - vyšší.-)
> Ale dole u podlahy byla police a ta byla prázdná. Vzadu se krčila
sklenice,
> tak jsem se koukl o co jde. Med ve sklenici 720ml, cena pod stovku. Směs z
> a mimo EU.
> A toho se tam u podlahy kde nebyl moc vidět prodala celá plocha regálu,
> nahoře pěkné medy a police plné.
>
> No kdo by kupoval med kilo nad 100, když je med přeci za 80. To si každý
> přečte u cesty.
> Takže je to takový začarovaný kruh.
> :-)
>
> Karel

Já používám recept, který kdysi uveřejnil myslím př. Pernica. Jeden díl propolisové tinktury, jeden díl sádla jeden díl panenského vosku a jeden díl medu. Nahřeje se to
----
mast mi do zásoby dělá kamrád, kterému dám surový propolis a o tinkturu se dělíme fifty-fifty. Na mast si dokoupím masťový základ v lékárně.
Ale u tohoto receptu mě už kdysi napadlo, že by to bylo perfektní užítí pro směs víček s medem.

Obecně by ta víčka s medem mohla být zajímavá surovina pro kosmetický průmysl.

Karel

> Martin Re: Vigor
> Vigorky mám již třetím rokem a můžu o nich říci toto:
> - nejsou nijak zvlášť ostřejší než-li jiné linie,
> - mají pomalejší jarní rozvoj (tedy pro včelaře, který má
> snůšku převážně z řepky není zcela vhodná),
> - je výborná do medovicových snůšek - má vyšší výnos,
> - výborně staví dílo,
> - má nižší spotřebu zimních zásob
> - je znatelně méně náchylná k rojení

Zdravím, nevím v které nadmořské výšce příteli včelaříte, ale u nás v Polabí od vigorek pravidelně vytáčím cca 10kg medu z ovocných stromů a cca 20kg medu z řepky. Ta, přestože do nížiny nepatří a trpí zde nedostatkem vláhy, dává pravidelný výnos. Takže nesouhlasím s jejím hodnocení o jarním rozvoji a využití jarní snůšky. Při zimování na medu velmi rychle a brzy ukončuje plodování, - pod ostatní se podepíši také.
Honza

Chci se zeptat,máte tady někdo matky Vigor ? A jaké mate výsledky a zkušenosti ?
--------------------------------------------------------------
Položená jedna otázka a doteraz padlo 11 odpovedí a hodnotení matky línii Vigor. Každá odpoveď je iná kladných vyjadrení je menej ako by sa o tejto M čakalo. Každý kto odpovedal nachádza na nej nejakú horšiu vlastnosť, je dobrá do "jarnej" znášky, iný ju odporúča do horských oblastí, pre niekoho je "ostrá", pre ďalšieho, málopočetná a ešte ďalšieho je rojivá, viacmenej neostala na nej "nitka suchá:

Ak by to bola pravda, čo komentátori napísali mohlo by to značiť, že pri jej rozchove došlo k bastardizácii tejto osvedčenej línii matky karpatskej kraňky línii Vučko a slovenskej kraňky línii Tatranka.

Jednoducho sa tak chová, v akých v podmienkach žije, teda sa chová ako každá šedá matka kranského plemena, vychovaná na včelniciach.

Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

Snažil jsem se mít fotky ko nejostřejší, ale i nějaké přes nedostatky, jdou rozluštit vystavovatelé.


http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/

Posílám potřebí za poslední dva dny, asi někde na internetu číhá chobotnice a požírá maily.
Včera odeslaný příspěvek zase nedošel, posílám ho tedy znova:

Tady zas nijak zvlášť moc nejde o názor. Skutečnost je zase dána
matematikou, statistikou a přírodními zákony. Kdyby byla účinnost léčení na
varaózu slabší, řekněme taková, aby na varaózu hynulo každý rok 20 - 30 %
včelstev, tak by hynula přednostně včelstva, která za prvé měla v sobě
roztoče odolnějšího k léčivům. Což znamená, že společně se včelstvem by
uhynuli všichni nebo aspoň většina takových roztočů. Takže by se zpomalil
nebo úplně zastavil proces přivykání roztočů k léčivu. Za druhé by hynula
včelstva, která by byla umístěna v úlech ve špatném technickém stavu,
různých netěsných starých úlech a včelstva včelařů, kteří při léčení
nedodržují pokyny nebo na to kašlou. Tito včelaři by buď zlepšili léčení a
opravili úly nebo by se včelařením přestali a zůstali by jen ti důslední
včelaři.
Protože je účinnost léčení na varaózu taková, jaká je, neboli z hlediska
tlumení varaózy příliš velká, přežívají až na výjimečné roky všechna
včelstva, i ta, ve kterých jsou roztoči odolnější k léčivům i ta, kde
včelaři používají různé svoje "zlepšováky" nebo na to napůl kašlou. V
takových včelstvech přežije z roztočů citlivých na léčivo z tisíce třeba 2 -
3, z roztočů částečně odolných na léčivo z tisíce přežije třeba 20 - 30.
Takže v populaci roztočů přibývá těch odolných. Stejně tak je jedno, jestli
včelstvo umí vlastními silami zabít třeba 5 % populace roztočů nebo se včely
včelstva nedotknou ani jednoho roztoče. Když jsou léčením zachráněna všechny
včelstva, nikdo to nepozná. Kdyby to léčení mělo tu 20 - 30 % neúčinnost,
rozdíl by byl poznatelný v tom, že včelstvo, co ničí 5 % populace roztočů by
mohlo přežít, včelstvo, co neníčí by uhynulo.
Problém je v tom, že takhle snížit účinnost léčení je neuskutečnitelné,
takže tyto řeči jsou jen teoretické. Při 20 - 30 % ročním úhynu včelstev by
se spustil obrovský pokřik, funkcionáři Svazu by zalobovali a stát by sáhl
do své kapsy a začal všem štědře přispívat na obnovení počtu včelstev a
výzkumníci a veterináři by byli tlačeni k zavádění dalších metod a léčiv,
aby honemtu účinnost zase zvýšili. Přitom má li se nějaká populace, jako
jsou včelstva u nás, ozdravit od nějaké odjinud přinesené nemoci nebo
parazita, jako je Varoa, je takové vyřazování vnímavějších jedinců z
populace nezbytné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 17, 2008 5:25 PM
Subject: Re: Vigor

> Jak je vidět, tak nedávno zatracované téma likvidace VD se znovu
oživilo
> a to je z hlediska výměny názorů dobře.
> Mám po 1. fumigaci Variol AER se spadem 2 až 28 roztočů. V minulém roce
> jsem jich měl stovky. Letošní léčení bylo ale náročnější: nátěr plodu s
> následnou fumigaci, formidol, gabon a poslední již zmíněnou fumigaci.
Zbývá
> mi ještě 2. fumigace bez přítomnosti zavíčkovaného plodu.
> Můj názor na likvidaci VD je poněkud jiný. Úspěšnost léčby (podle mého
> názoru) závisí na celkové účinnosti léčení v průběhu celého roku s ohledem
> na skutečný stav. Naopak si myslím, že neúspěch v boji s VD je, že nemáme
> 100% účinný prostředek. Uvádí se účinnost KM - 60%, gabonu 80%, fumigace
> bez plodu 95%. Pokud máme např. před posledním ošetření 100 roztočů, pak
> při účinnosti 95% nám zůstane v úle 5 roztočů, z nichž jich několik
přežije
> bezplodové zimní období a pak se geometrickou řadou vesele množí dál.
> Cyklus se opakuje.
> Nemyslím si, že se podaří vyšlechtit včely odolné proti VD. Varoáza
> není nemoc, je to přece napadaní včelstev parazitem (roztočem). Je to
> stejné jako bychom chtěli vyšlechtit psa proti blechám, nebo člověka proti
> vším.
> U původní indické včely to bylo poněkud jiné. Ta měla vlastnost, že při
> rojení včely zvýšily teplotu hroznu nad teplotu, při niž roztoči hynuli
> (přírodní termoterapie).
> V současné době, pokud se nenajde účinnější prostředek (např.
> bioterapie, nebo vhodnější uplatnění termoterapie), je jediným řešením,
> které může uplatnit každý včelař, je zvyšování celkové účinnosti likvidace
> roztočů ve včelstvu. Proto zlepšovací nápady, jako je spalování
fumigačních
> pásků na plechu, do véčka, možná i v podmetu není na místě. Postupy
> ošetřování bychom měli naopak vylepšovat s cílem zvýšení této celkové
> účinnost. Pak budeme mít měně roztočů v úlech, nižší reinvazi roztočů,
> nižší kontaminaci včelích produktů, více peněz v kapse, atd.
> Je ještě rada otázek k vyjasnění, jako např. vliv koncentrace léčiva,
> vliv volného prostoru uvnitř úlu, vliv počtu zimujících nástavků, teplota
> uvnitř úlu, zateplení úlu, zejména strůpku, kondenzace léčiva na plochách
v
> souvislosti s rosným bodem, apod.

konales - nedívím se, že ti 3 ze 4 odešly pokud jsem alespoň trochu sledoval tvé názory na tlumení roztoče VD v posledních příspěvcích, které si publikoval !!!

konales:
Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.
----
Není jasné o jaké matky jde. Vigor?
Pokud ano, tak na vigorbee.cz není mezi autorizovanými chovateli nikdo toho jména.

Karel

Kájo za posledních 8 let jsem měl jen jednoho roztoče a léčím stejně jak ostatní,ale nelíbí se mi způsob léčení.Hodně k tomu ,abys neměl roztoče stačí dávat přes sezonu trubčinu,jednu vystavěnou a druhou staví.A při každém zavíčkování trubčiny ji okamžitě vyřezat.Máš o něco míň místa na med,ale vyplatí se ti to.Ty 3 Vigorky jsem zimoval na medných zásobách,kde převládala řepka.Špatně se ten med prodává.A ty 1 na cukru.Myslím si,že někdo možná udělal něco s léčivem,včely loni reagovaly na léčivo divně,nehučely,rozlízaly se do koutu ůlú a bylo jich po léčení dole hodně mrtvých.Ten to rok opět reagují normálně,hučí a vylézají na česno a větrají.Celé roky dávám 3 kapky.Tak se nediv,že mám takové názory,možná někdo chtěl vyvolat takové stráty.Toto léčení je začarovaný kruh a nemá smysl,pokud nechceš zisk za každou cenu.A třeba ať je med otrávený,já ho nejím a jiní mě nezajímají.Jsou takový včelaři a ti právě křičí zamořte včely pesticidy ať máme zisk za každou cenu.To jsou ti co mě nejvíce odsuzují.Nechtějí zálibu,chtějí jen zisk.

Pokud nemáš za humny svazénku a nebo větší les,nemají význam.Ale v lese je to úplně něco jiného a lesní med se dobře prodává.

Pro Kaji,bohužel tento pán umřel,tak už tam nemuže být.Pokud je někde starší seznam,najdeš ho tam.Možná jsem aji přispíval.

Mně zbylo z 54 včelstev 10 a z toho jich tak 5 bylo schopných. Padly i včelstva s 3 inseminovanými matkami VIGOR. Ostatní matky byly odchované od inseminovaných - F1. Léčím podle VS. Jarní léčení, gabony a pak až v říjnu 2x a aerosol. Ne jak tady čtu, že někteří léčí už v srpnu a asi 6x.
Letos je to pěkné. Včera jsem fumigoval a po fumigaci jsem na podložce nenašel roztoče. Uvědomuju si ale, že jsem na podzim provedl aerosol M-1 AER. Nedalo se to ale dýchat.
Možná pomohla změna léčiva.

Jinak bych řekl, že jsou možná o malinko ostřejší, ale hodí se do oblastí, kde je malá snůška. Seženou i nemožné. Když jsem je kupoval ve Filipově, byly docela ostré. Nyní od př. Čermáka jsou daleko mírnější. Jarní rozvoj mají dobrý a vytáčím 2x jarní med.
Tonda

>Hodnocené vlastnosti v současnosti ustupují do pozadí. Za úspěch považuji, že nebyl ani jeden příspěvek o tom, že by se jich včelař na jaře nedočkal. Tato vlastnost začíná mít mezi včelaři váhu. Byla by zajímavá bilance podílů linií v letošních úhynech.

--------------------------------------------------------------------------------
konales (84.21.118.135) --- 19. 10. 2008

Musím tě zklamat,mě ze 4 minulou zimu 3 odešly.Byly zakoupeny od př. Bílého.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Kdo to jakživ viděl a nebo slyšel,že včelstva uhynula přes zimu zásluhou matky a její linie. Je třeba podotknout,že přes 50 let je u nás zaváděna Kraňská rasa včel.Byly to 3 hlavní linie : Troisek,Sklenar, Singer. Vesměs dováženy matky pro rozchov aby nahradily naši včelu původní tmavou a nebo Italskou,které tady dominovaly.To se za asi 50 let podařilo a nyní je zde včela krańská a můžete jí říkat jak chcete,je to pořád včela KRAŇKA . Tyto 3 kmeny kraňky byly velmi pečlivě rozchovávány v oblastech kam nemohli dolétat trubci tamější domácí.To se díky těmto rakušanům a němcům povedlo a taky díky jim máme dnes u nás tuto včelu na celém území Čech a Moravy. Tato včela je tedy kraňského plemene ať už ji kdokoliv jakkoliv nazývá a dává ji jména,která by napomohla k většímu odbytu pro ty,co hledají včelu zázračnou,která samozřejmě neexistuje. Jak dlouho myslíte,že v čisté linii zde setrvá na př.Kavkazanka a jiné dovezené matky ?