Archiv Včelařské konference

Na zimní krmení (které by v této době mělo končit) se běžně používá cca 2:3, t.j. na 3kg cukru 2 litry vody. Způsobů krmení je mnoho, u krmítek na tekuté krmivo se směs ohřeje, až se cukr rozpustí a nechá vychladnout. Během ohřívání se musí míchat, jimak se cukr může dole připálit, i když je nahože studená voda. Včelám dáváme roztok vychladlý. Teplejší způsobuje nežádoucí slídění, horký jim ublíží. Nejvhodnější doba na krmení je večer, kdy již včely nelétají. U velkochovů nejvhodnější metoda. Kdysi jediná používaná metoda s balonovými krmítky.
Oblíbená je metoda prosakovací. Používají se čtyřlitrové sklenice, do poloviny se najije voda, nasypou se 3 kg cukru a voda dolije až po okraj. Nasadí se speciální prosakovací víčko a lahev se dá včelám otočená vzhůru dnem tak, aby včely mohly k víčku, které je teď dole. Výhodou je, že se nemusí připravovat roztok.
Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Polívková Vítězslava
Sent: Sunday, August 24, 2008 9:29 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmení včel

Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď.
V.Polívková

Zděnek Žák z Jablonce již plastové rámky i s mezistěnami vyrábí.
František

Zdravím přátele.

Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním
kompletní rámek i s plastovou obdobou mezistěny. Samozřejmě z biologicky
netečného plastu. K nápadu jsem došel kvůli velké pracnosti výroby
dřevěného rámku s drátováním a jeho ne moc velké mechanické odolnosti. Díky
pracnosti také není nejlevnější, jeho výrobní cena se pohybuje okolo 10
korun. Při lisování by cena klesla pod 6 korun za rámek při počtu 100000
prodaných kusů. Navíc by se ušetřilo za mezistěny a práci se zatavováním.
Pro případné rozpracování návrhu potřebuji znát názor co možná nejvíce
včelařů:

1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
2) Koupili byste si takovéto rámky?

Děkuji.

... Nakonec se provede závěrečné důkladné vyčištění ( mechanická očista, horká vodní lázeň ) a pak by plastový rámek již neměl představovat infekční riziko. Spory původce moru se v plastu, narozdíl od dřeva, neschovají. Proto se domnívám, že pokud se dezinfekce provede pořádně, plastové rámky není nutné při výskytu moru likvidovat...

K problému likvidace: Takovýto postup je samozřejmě možný, problém je však v tom, že nikdy nebude uplatňován preventivně, ale případně vždy pouze ad hoc při zjištění určité nákazy (problém je, že se (nedejbože) přítomná nákaza dosud prostě nemusela pouze projevit). Když se rámek prostě opotřebí a nebude jej již možno dále využít, prostě jej dotyčný včelař (a to v tom lepším případě) vyhodí do kontejneru určeného na plasty, rozhodně jej však předtím nebude dezinfikovat. Naproti tomu dřevěný rámek včelař takto nevyhazuje, ale spálí jej prostě vždy (tedy alespoň neznám v mém okolí včelaře, který by vyřazený rámek vyhodil coby odpad).

K problému tavidla: Neměl jsem na mysli, že by plast neměl vydržet teplotu v tavidle, ale spíše zbytečně obtížnou manipulaci s vytaveným dílem. Při tavení staršího díla totiž v tavidle vždy zůstávají "netavitelné zbytky" (košilky, zbytky pylu atd.), které by nyní přes umělohmotnou mezistěnu prostě nemohly propadnout a vyjmutý rámek by bylo nutné (opět zcela zbytečně) pracně očišťovat.

Za přijatelnou cenu bych si rámky koupil - udejte co by asi stál takový plastový rámek na trhu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Rousek <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> Předmět: RE: Plastové rámky?
> Datum: 25.8.2008 10:43:31
> ----------------------------------------
>
>
> Zděnek Žák z Jablonce již plastové rámky i s mezistěnami vyrábí.
> František
>
> Zdravím přátele.
>
> Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním
> kompletní rámek i s plastovou obdobou mezistěny. Samozřejmě z biologicky
> netečného plastu. K nápadu jsem došel kvůli velké pracnosti výroby
> dřevěného rámku s drátováním a jeho ne moc velké mechanické odolnosti. Díky
> pracnosti také není nejlevnější, jeho výrobní cena se pohybuje okolo 10
> korun. Při lisování by cena klesla pod 6 korun za rámek při počtu 100000
> prodaných kusů. Navíc by se ušetřilo za mezistěny a práci se zatavováním.
> Pro případné rozpracování návrhu potřebuji znát názor co možná nejvíce
> včelařů:
>
> 1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
> 2) Koupili byste si takovéto rámky?
>
> Děkuji.
>
>
>
>
>
>

V8 (85.70.83.69) --- 23. 8. 2008
Plastové rámky?
>Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním kompletní rámek<
> 1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
> 2) Koupili byste si takovéto rámky?
..........

1) Pracuji v oboru produkce medu a na takové otázky odbytu jsou povolaní obchodníci. Umíme každý dělat to, co umíme. Bohužel hodně lidí je stále "odborně" oblbováno, že obchodníky nepotřebujeme a že si máme mednou produkci prodávat sami. Jsou to dle mého názoru zcestné názory, kterým nerozumím stejně jako zájmům lidí, kteří takovou aktivitu vyvíjejí.

Podle předběžných kalkulací a porovnávání s konkurencí ale myslím, že by jste měl jít s cenou oněco ještě níž a vyjadřovat se při takových statisícových množství v přesnějších cenách.

2)
Konstrukční řešení celého rámku podle fotografií na webu ČSV je nové a asi i směs plastů. Rozhodně je potřeba takový výrobek standardizovat spolu s výrobci úlů a hlavně s těmi obchodníky.

Ať se daří G.Pazderka

Je rozdíl mezi tvrzením "plast by měl vydržet teplotu až 130 st C" a mezi
tvrzením "vícenásobné nebo dlouhodobé vystavení vyšším teplotám do 130 st C
nezmění vlastnosti plastového rámku" Obecně většina plastových materiálů je
složitá směs mnoha komponent. Za vyšší teploty a v prostředí roztaveného
vosku, který se při vyšší teplotě chová podobně jako organické rozpouštědlo
může dojít k rychlému stárnutí plastu způsobeného právě změnou složení
plastu. Zkrátka klíčový je použitý plastový materiál, pokud se použije
nevhodný, může dojít rychle k znehododnocování plastového rámku praskáním
plastu, popřípadě jeho sníženou pevností. To vidím jako hlavní problém
plastového rámku. Výrobce plastového rámku musí v tom smyslu dávat na plast
v rámku záruku, musí zaručit při určité konkrétní technologii sundávání
vosku z rámku určitý počet cyklů, které plastový rámek vydrží. Jinak takový
plastový rámek ztrácí smysl a mění se spíše na jednorázový výrobek.

R. Polášek

M.Václavek:>Zatím s plastovými rámky nemám žádné zkušenosti.<
...........

Pane Václavek, z plastových rámků se vosk netěží teplem a mražením. Po zmrazení (mraznička, v zimním období) se nad krabicí uchopí oběma rukama za boční loučky a křížovým protipohybem a příčinou nižší adheze se oddělí vosk od plastu.

Matrine já bych rozšíření plastových rámků přímo nejlépe nařídil být navrcholu SVS. Právě proto, že nejenže nemusíte drátkovat, ale také vyvařovat vosk (dezifekce je jednodušší )a hlavně rozšiřovat najaře převážně čistými "mezistěnami" jednoduše. Tím řečeno oproti běžnému vyřezávámí, čištění drátkování zatavování jde o mnoho úkonů i s těmi Vašimi nerezovými drátky o míň úkonů a tím menší náročnosti s větším efektem obnovy včelího díla i u včelařů, kteří to zkrátka neprovádí. Ještě dodám, vosk se těží z plastu zamražením a vylupováním z plastu.

...........
Martin:>Já si plastové rámky nekoupím. Jednak si nedovedu představit, jak by bylo možné rámky s plastovou mezistěnou zpracovávat ve slunečním tavidle (přitom při použití nerezového drátku odpadá obrovské množství práce s následným drátkováním.<

Cosi prosakuje, že prý je na Zlínsku snad i 130 nových ohnisek moru včelího plodu? Může se někdo tady na konferenci k tomuto vyjádřit?

Něco mezi cukr voda 3:2 až 1:1. Pro roztok 3:2 se uvádí, že včely potřebují
k dobrému zpracování cukru do zásob ještě shánět vodu navíc, pro roztok 1:1
má voda přebývat. Podle mně to závisí na teplotě a vlhkosti. Za deštivého
počasí je vhodnější spíše 3:2, za sucha a tepla by se roztok měl blížit
spíše 1:1.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Polívková Vítězslava" <vpolivkova/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 24, 2008 9:28 PM
Subject: Re: krmení včel


> Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď.
> V.Polívková

Kdysi jsem dělal mistra v lisovně plastů a tak o tom něco málo vím. V první řadě je nesmysl slibovat cenu 6 Kč za rámek. Do toho se nevejdete ani náhodou. Znamená to pouze, že sí neumíte spočítat kalkulaci na jeden kousek. Zájem by samozřejmě byl, i já bych se pořidal ale... Zdejší trh je příliš malý a rámkových měr je povícero, jen na šířku 39 asi 5 a kde je optimál a podobně. Na každou míru musí být forma a pěkně složitá a i když dá se předpokládat zájem, tak pouze malý, musí se laborovat s tím že naprostá většina včelařů jsou šetřílci a vůbec se této akce nezůčastní a tak bych mohl pokračovat. To co tady předvádíte to je pouze takové snění a na fabriku v třísměném provozu je asi i dost malá Evropa. Když jsem se zmiňoval o krmítku na Langstroth a paní Lenka něco zapindala o akci Svazu a nadšených zájemcích, protože má ekonomické vzdělání, tak jí brzy došlo, že stvořila parádní nesmysl a rychle utichla. Prostě je to jen o velikosti trhu a penězích. A tyhle veličiny nikdy žádné sny ani přání neporazí. Pokud je mi známo, tak k otočnému zázraku z Maďarska stojí plastik rámek do polonástavku cca 50 Kč. Zdraví R. Stonjek

S tím bych souhlasil. I mně se cena zdála nějaká malá. Krmítko by snad šlo
vyrábět nějakou náhradní "garážovou" technologií, kde by se nemusela použít
drahá forma za mnoho stovek tisíc, ale rámek s mezistěnou asi ne. Stačí se
projít supermarketem kolem regálů s plastovými výlisky a najít věc zhruba
stejně složitou jako je ten rámek......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 25, 2008 12:56 PM
Subject: Re: Plastové rámky?


> Kdysi jsem dělal mistra v lisovně plastů a tak o tom něco málo vím. V
> první řadě je nesmysl slibovat cenu 6 Kč za rámek. Do toho se nevejdete
ani
> náhodou. Znamená to pouze, že sí neumíte spočítat kalkulaci na jeden
> kousek. Zájem by samozřejmě byl, i já bych se pořidal ale... Zdejší trh je
> příliš malý a rámkových měr je povícero, jen na šířku 39 asi 5 a kde je
> optimál a podobně. Na každou míru musí být forma a pěkně složitá a i když
> dá se předpokládat zájem, tak pouze malý, musí se laborovat s tím že
> naprostá většina včelařů jsou šetřílci a vůbec se této akce nezůčastní a
> tak bych mohl pokračovat. To co tady předvádíte to je pouze takové snění a
> na fabriku v třísměném provozu je asi i dost malá Evropa. Když jsem se
> zmiňoval o krmítku na Langstroth a paní Lenka něco zapindala o akci Svazu
a
> nadšených zájemcích, protože má ekonomické vzdělání, tak jí brzy došlo, že
> stvořila parádní nesmysl a rychle utichla. Prostě je to jen o velikosti
> trhu a penězích. A tyhle veličiny nikdy žádné sny ani přání neporazí.
Pokud
> je mi známo, tak k otočnému zázraku z Maďarska stojí plastik rámek do
> polonástavku cca 50 Kč. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:>Kdysi jsem dělal mistra v lisovně plastů a tak o tom něco málo vím. V první řadě je nesmysl slibovat cenu 6 Kč za rámek.<
............

Ale přeci Dolský arzenál také není nejlevnější a přeci se točí. A že takto jsou úspěšné i malé trhy je toto důkazem. Nebo čisté dílo není důležité tak tako zdraví včel? Kalkulace s dotacemi jsou také kalkulace a jestli by měl český rámek (myšleno vyrobeno v česku) státi s dotací míň než americký a výše dotace přibližně 30-70%, koupím český.

400 000 včelstev x cca 30 rámků na úl je 12 000 000 ks. Pokud vezmu všechny schválené míry bývalého československa, jde o asi 15 forem. Forma (pro vakuový lis)je údajně v relacích kolem 200 - 300 tisíc, což v horizontu času a kusů co lze naní odfouknout nepředstavuje ani 1,- Kč náklady na kus hotového výrobku.(spíš haléře) Náklady pod jednu korunu by stlačilo to, kdo by první vyrobil plastový rámek na míru 39x24 a kdo by nebyl moc hamižný a začal jej bez okolků nabízet třebas jednoduše přes internet na eshopu plastikářské dílny. Výrazná na ceně je směs a cena ropy na světových trzích, dále náklady na mzdy a energie. Pokud opomenu možné patentové tahanice, měl by takový plastový rámek být levný až k propuknutí závisti jak je výhodný.


Kdyby státní úředník místo vyhazování peněz na ztráty a podobné nesmysly přispěl nevratně a dlouhodobě na tento zájem včelařům kteří chcou mít med nejvyšší kvality a tím pádem zákonitě v obnovovaném dílu, je to mnohem užitečnější než fronty u pokladního ZO za 1D.

Také bych měl zájem za tu cenu o 12 tisíc kusů o standard 39x24 .

Chtěl bych podpořit pana Pazderku, vše co vyslovil má smysl. Uvědomte si všichni, že už nebudeme téměř potřebovat vosk. Pro navoskování rámků bude vždy stačit vosk ze stavebních rámků. Kolik stojí výroba mezistěny,přířezy a drátkování ???? a kolik stojí plastový rámek bez práce? To budu ty rámky rovnou likvidovat a s voskem se nebudu zdržovat. Časem tu vznikne jistě sběrna, která si s tím poradí. A možná právě dodavatel takových rámků. Věřím, že by na to byla získatelná dotace minimálně 50%. Zmizí rezidua ve vosku, zmizí falšování vosku, zmizí nebezpečí nákazy.
Nebojme se bezpečných plastů. Uvědomte si, že 50 až 80% všeho, co jíme bylo zabaleno v plastu. Koneckonců i ten med, případně je potaženo alespoň to víčko na sklenici.

> Chtěl bych podpořit pana Pazderku, vše co vyslovil má smysl.


Jj, ale co budem delat celou zimu :-))

Pokud se nepletu, dotyčný plast by měl vydržet teplotu až něco kolem 130°C, což se v běžném slunečním tavidle nebo při získávání vosku parou nedosahuje, takže lze tyto obvyklé způsoby na zpracování vosku použít i u plastových rámků.

V dobre pripravenom slnečnom tavidle sme namerali teploty pri naklonenej sklenej plochy kolmo ku slnečným lúčom až 136˚C. Doplatili na to plastové medzerníky, ktoré sa rozpustili a zmenili tvar.
Ale to nie je o tom, aby sme aj plastové rámiky museli ošetrovať v slnečnom tavidle. Niekde som čítal (neviem či je to pravda), plstové rámiky od včelej nadstavby sa nechajú zmraziť (v zime pri mínusovej tepl. alebo v mraziacich boxoch) a následne špachtľami sa bunky stiahnu a dočistia. Možno je to tak, toto by mal však vyriešiť výrobca informovať kupujúceho v letáku priloženom k nákupu, ako ošetrovať PR.

Ano, pánové. Já samozřejmě uznávám právo každého rozhodnout se, jak chce. Ale vaše rozhodnutí vám nezávidím.

1) Pan Pazderka uvádí, že "vosk se těží z plastu zamražením a vylupováním z plastu". A zde vidím výhodu mého konzervativního (ač značně modernizovaného) přístupu. Zatímco totiž slunce na má sluneční tavidla svítí zcela zadarmo, zamrazování si vyžaduje další náklady na energii, anebo čekání s "odloupáním" díla až do chladných zimních měsíců (což snad neplatí pouze u panenského vosku, který by zřejmě bylo možné vyloupat pro jeho křehkost již v létě). Naproti tomu já jsem již minulý týden (tj. měsíc po vytáčení) vytavil poslední ze všech 600 rámků (polovinu díla), kterou jsem se rozhodl vytřídit. Odpadly mi tak zcela zbytečné starosti se skladováním, uchováváním a ochranou díla před zavíječem apod. (a oněch přibližně 50 rámků, u kterých popraskaly drátky, většinou ještě pocínované, které jsem používal dříve, mám již vypleteny). Takže jsem v naprosté pohodě připravený na jaro a opravdu si nelámu hlavu tím, jak to vše přes zimu stihnu (a nemusím se ovšem také již zabývat vyvařováním a lisováním vosku z díla).

2) Argumentace absencí reziduí léčiv ve vosku (Pavel) se mi zdá mylná z toho důvodu, že přeci na nějakém vosku musíte svá včelstva zimovat, a tedy i přeléčit minimálně podzimním ošetřením proti varroáze. Vlivem toho rezidua ve vosku a ve včelích produktech budou příští rok nutně přítomná (navíc neznám ve svém okolí jiného včelaře, který by se tak jako já snažil každým rokem polovinu díla obnovit).

3) Zcela iluzorní je pak pro mne představa, že v případě nějaké obzvláště vážné nemoci včelstev bude majitel včelstev před nařízenou likvidací vylupovat tento nebezpečný vosk (nebo snad dokonce požádá veterinární správu, zda by nemohl počkat do zimy), očišťovat plastové rámky a pečlivě tyto dezinfikovat. Podle mne by k tomu neměl ani příležitost a určitě ani náladu. Ve výsledku by tak byly tyto rámky (nejlépe v kombinaci s polystyrénovými nástavky) zlikvidovány tradičním způsobem (ohněm) spolu se včelstvy někde na poli. Přitom by bylo asi nezbytné soustředit se na přesné složení přítomných plastů, aby se dotyčný mohl vůbec opatřit správnými ochrannými prostředky. V případě jakéhokoliv jiného řešení pak vlivem další manipulace hrozí, že se nákaza může rozšířit dále.

Chápu, že na tento poslední argument značná část osazenstva této diskuse prostě neslyší a slyšet nebude, což je dáno zřejmě tím, že jsem asi "environmentálně citlivější" (což je ovšem také na druhou stranu onen důvod, proč včelařím). Samozřejmě neberu nikomu jeho nadšení zlepšovatele, věřím ale, že na tom ve finále se svými dřevěnými rámky budu lépe. Nicméně samozřejmě přeju všem, ať se dílo daří.

Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa
-------------------------------------------------------------

Každá práca niečo stojí a to i včely, lebo pri iverzii - štiepení sacharózy na jednoduché cukry, časť podaného cukru a hlavne pri presakovancích 3,6 lit. fliaš, sa stratí a to už s vodou až 25% cukru, teda pri podaní roztoku týmto spôsobom včely uložia do plástov 7,5 kg glycidových zásob a to i s 18% vody. Pri podávaní teplého cukrového roztoku je to len 10%, teda podaných 10 kg cukru, uloží včelstvo do plástov 9 kg. Pre víkendových a kočujúcich včelárov je systém presakovacích kŕmidiel aj napriek vyšším stratám výhodnejší.
Keby som podával roztok len večer, tak by som mal problémy so zakŕmením včelstiev. Vychádzam z prakxe, ak sú včelstvá v poriadku, tak nemám absolútne problém podať im 3-4 litr. hoci aj ráno a počas dňa. nepamätám si, kedy by včely vylúpili včelstvá len preto, že som im podal roztok počas dňa a to aj primerane teplý a bez akéhokoľvek zúžovania letáču. Prezraďte mi, ako by taký Gusto Pazderka nakŕmil svojich 500 včelstiev, keby kŕmil len večer.

Mě by zajímalo, kde se bere jistota, že plastové rámky v zamořeném včelstvu,
třeba například včelím morem, nebudou kontaminovány. Obecně plast je přece
charakteristický tím, že do sebe absorbuje chemikálie i spory.

R. Polášek

Uvědomte si všichni, že už nebudeme téměř potřebovat vosk.
-----------------------------------------------------------

To nemyslíte vážne, veď výrobca sľubuje , že budeme potrebovať 8-9 dag vosku na povoskovanie plastu a to len pri ideálnom stave, spotreba bude v skutočnosti ešte vyššia.
neviem ako sa stým zmieria sparcovatelia vosku na výrobu medzistien. Možno by pre včelárov bolo dobré, obidve strany by sa snažili o kvalitnú výrobu, npr. "voskári" by vosk v autoklávoch dokonale dezinfikovali (podozrenia včelárov pretrvávajú o čom svedčia nepredvídateľné ohniská MVP pre pretrvávanie spórov MVP), nepridávali by do vosk parafín a plastikári by vyrábali dokoné výrobky,ktoré by sa dali čistiť, nekrivili by sa a pod. Dať možnosť obidvom stranám sa prejaviť svojimi kvalitnými výrobkami.
Čas to vyrieši k spokojnosti včelárov, len škoda že už sa toho ja nedožijem! Alebo nie?

Myslím, že potřebuji ne 9 dkg = 100 g, ale jen 10 gramů - jestli jste četl české překlady na Včelařství - tam je opravdu to číslo. Stačí jen vosk z odvíčkování, roztaví se na hladině horké vody ve velkém hrnci a pak už stačí jen namáčet rámky - udělá se na nich film vosku.

Anton Turčáni:>Doplatili na to plastové medzerníky, ktoré sa rozpustili a zmenili tvar. <
.........

Vždy je nutné při manipulacích rozlišovat i druhy plastů. Teplotně odolné plasty a jejich tání je někde kolem a od 150° C. (viz termostat na výrobku tavné svářečky na plastové vodovodní sítě 160 - 260°C) Ze zkušeností co mám s instalacemi je černý poliš na studenou tavný za nižších teplot a vysokohustotní na teplou jde razantně tavnost nahoru. Tam je rozlišení ještě podle DINu. (PN 10, 16, 20 - užitková, universální, rozvody topení)

Ty mezerníky typuji na dutý PP, které byly jeden čas na trhu.(černé, červené ...) Nebo bílé tvrdé - polystyrenové, které se deformují již u 90 °C.

No tak si zase vesele zadiskjutujeme, jsem rád, že je to podle GP tak jednoduché, teď ještě aby se toho někdo ujal zainvestoval a rozjel to. To je totiž nutné namísto sáhodlouhých úvah a keců. Divím se proč nikoho nenapadlo, když je to tak výhodné, proč to nefrčí více v USA, kde mají plno výhod ovlivňujících cenu k dobru. Jednotnou míru, podstatně víc včelstev, profes. úroveň atd. atd.Zřejmě má tento problém svá pro a proti. Zdraví R. S.

Stojek:>No tak si zase vesele zadiskjutujeme, jsem rád, že je to podle GP tak jednoduché, teď ještě aby se toho někdo ujal zainvestoval a rozjel to. To je totiž nutné namísto sáhodlouhých úvah a keců. Divím se proč nikoho nenapadlo, když je to tak výhodné, proč to nefrčí více v USA, kde mají plno výhod ovlivňujících cenu k dobru. Jednotnou míru, podstatně víc včelstev, profes. úroveň atd. atd.Zřejmě má tento problém svá pro a proti. Zdraví R. S.<
..........


S USA se můžeme ve statistikách v poměru malých a velkých včelařů snad i dobře srovnat. Jsou vlastně v zastoupení v průměrech počtů držení včelstev natom stejně. Je tam drtivá většina malovčelařů. Jsou tam ovšem i včelaři s velkým V, kteří umí včelařit a ne jen příštipkařit a řešit nějaké kecy. Bohužel mezi kecy se dá jen kecat. Podmínky pro kočování po EU jsou v plenách a na kočování za placeným opylení si můžeme ještě nechat zdát. Chce to situaci, kdy bude opravdu jasné, že zemědělci budou včely potřebovat a budou vhodné podmínky pro produkci medu. Takové podmínky můžeme opravdu závidět Spojeným státům zatímco tu čumíme na jakousi přiblblou podporu EU, která má ve včelařství něčím pomoci. Pamatuji se na aktivity, které byly popisovány ve včelařství, aby se v EU řešily společně na evropské úrovni problémy založením nějaké evropské organizace.

Máme podmínky nyní jaké máme, národy v Evropě jsou zatím moc hrdý na nějaké spočování a to je další živnou půdou pro situace pohřbu oboru. Já stím příteli Stonjeku nic sám nenadělám a kdo tu má nějakou moc jsou jiní páni.



Momentálně teď v tuto dobu frčí dotace 1D a její kouzla. Až budou penízky v kapse, zase jeden rok si můžeme výročně uzavřít blahopřát a rozdávat medaile za zářný příklad jak se má úspěšně včelařit ... to je to so frčí unás dobře a co je důležitější než nějaká koncentrace financí na např. formy na plastové rámky, s kterými se dokáže řešit částečně zdravotní rizika u včelstev.

To jsi měl přitom frčení na mysli?

Placené opylení u nás nejspíš bude, až skončí malí včelaři v takovém
rozsahu, že pole nebudou v doletu žádných včelstev. Teprve potom nejspíš
budou naší zemědělci ochotni za opylování platit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 25, 2008 8:57 PM
Subject: Re: Plastové rámky?


> Stojek:>No tak si zase vesele zadiskjutujeme, jsem rád, že je to podle GP
> tak jednoduché, teď ještě aby se toho někdo ujal zainvestoval a rozjel to.
> To je totiž nutné namísto sáhodlouhých úvah a keců. Divím se proč nikoho
> nenapadlo, když je to tak výhodné, proč to nefrčí více v USA, kde mají
plno
> výhod ovlivňujících cenu k dobru. Jednotnou míru, podstatně víc včelstev,
> profes. úroveň atd. atd.Zřejmě má tento problém svá pro a proti. Zdraví R.
> S.<
> .........
>
>
> S USA se můžeme ve statistikách v poměru malých a velkých včelařů snad i
> dobře srovnat. Jsou vlastně v zastoupení v průměrech počtů držení včelstev
> natom stejně. Je tam drtivá většina malovčelařů. Jsou tam ovšem i včelaři
s
> velkým V, kteří umí včelařit a ne jen příštipkařit a řešit nějaké kecy.
> Bohužel mezi kecy se dá jen kecat. Podmínky pro kočování po EU jsou v
> plenách a na kočování za placeným opylení si můžeme ještě nechat zdát.
Chce
> to situaci, kdy bude opravdu jasné, že zemědělci budou včely potřebovat a
> budou vhodné podmínky pro produkci medu. Takové podmínky můžeme opravdu
> závidět Spojeným státům zatímco tu čumíme na jakousi přiblblou podporu EU,
> která má ve včelařství něčím pomoci. Pamatuji se na aktivity, které byly
> popisovány ve včelařství, aby se v EU řešily společně na evropské úrovni
> problémy založením nějaké evropské organizace.
>
> Máme podmínky nyní jaké máme, národy v Evropě jsou zatím moc hrdý na
nějaké
> spočování a to je další živnou půdou pro situace pohřbu oboru. Já stím
> příteli Stonjeku nic sám nenadělám a kdo tu má nějakou moc jsou jiní páni.
>
>
>
> Momentálně teď v tuto dobu frčí dotace 1D a její kouzla. Až budou penízky
v
> kapse, zase jeden rok si můžeme výročně uzavřít blahopřát a rozdávat
> medaile za zářný příklad jak se má úspěšně včelařit ... to je to so frčí
> unás dobře a co je důležitější než nějaká koncentrace financí na např.
> formy na plastové rámky, s kterými se dokáže řešit částečně zdravotní
> rizika u včelstev.
>
> To jsi měl přitom frčení na mysli?

Jsem 15 km od Zlína, ale včely máme v pořádku, protože jsem posílal včely s osvědčením z veteriny se skleněným úlem až za Plzeň.
B.V.

Pane Stonjek, to jste asi nečetl úvodní příspěvek přítele V8 .

Polášek:>Placené opylení u nás nejspíš bude, až skončí malí včelaři v takovém
rozsahu, že pole nebudou v doletu žádných včelstev. Teprve potom nejspíš
budou naší zemědělci ochotni za opylování platit.<
.............

To je podle mého názoru všeoibecný český blud jak tč. v TV "Česká soda" nebo "Ta naše povaha česká". Když sdělím, že jde jednoduše zjistit ze statistik, že je průkazně v zastoupení v počtech včelstev na včelaře stejné jak v USA tak také v EU, napadně mne, že se to není v doletech včel malých včelařů, ale úplně v něčem jiném. Na rozdíl od USA, si totiž potravinový trh nechráníme, protože je EU až moc "mladé". A to ssebou nese jistý rozvojový situace a cykly.

mlsat rum

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Plastov? r?mky?
> Datum: 25.8.2008 14:41:01
> ----------------------------------------
> > Chtěl bych podpořit pana Pazderku, vše co vyslovil má smysl.
>
>
> Jj, ale co budem delat celou zimu :-))
>
>
>

Martin:>Zatímco totiž slunce na má sluneční tavidla svítí zcela zadarmo, zamrazování si vyžaduje další náklady na energii, anebo čekání s "odloupáním" díla až do chladných zimních měsíců<
..........

To zamrazování a snadná těžba mi byla vysvětlována. Osobně si myslím, že lze vosk těžit i pouhým zdrhnutím za běžné teploty a po vytočení, a ještě nechat i odkapat. Řešení takového plastového rámku není jednoduché a rozhodující je vždy ta adheze vosku s plastem a situace pnutí materiálu za různých teplot, konečný povrch mezistěny, ... . Může se klidně stát, že nějaká novátorská neověřená směs může v pnutích materiálu udělat i paseku. Např. při převozu v jarních období za nižších teplot - odlepení sesuv díla po plastu, těžší zásoby, praskání plástu při manipulacích, prohyby materiálu po zatížení. ( to mne napadlo při těch 3 mm světlostech horní a spodní loučky NN plastového rámku )

Pierco ( http://www.pierco.net/ ) má hned několik variant a dává 10-ti letou garanci.

nejlepší informace dostanete vždy aj en u veterinářů, komtakt si najdete na webu www.svscr.cz

Pane Turčáni, energetika je zase moje profese, a to co říkáte mi nesedí.
Teplota vody z pohledu vyšší výtěžnosti uložených glycidových zásob nehraje tak významnou roli. Jedině, že nedojde k rozpuštění cukru a vynesení tuhého cukru včelami. Pokud je cukr rozpuštěn, má to jen nepatrný vliv a ne, jaký uvádíte.
10 kg cukru = 163 000 kJ
rozpustí se v 4 litrech vody, z toho se musí 2 litry vypařit - tuto energii musí včely dodat - to jest 2500 kJ/kg x 2 kg = 5000 kJ - to je výparné teplo, ať je voda teplá či studená. To je hlavní energetická zátěž.
"teplá voda"
z 10 kg se uloží 7,2 kg suchých glycidů, energetický rozdíl je 117360 kJ - toto teplo se přirozeně uvolní metabolismem včel.
"studená voda"
z 10 kg se uloží 6 kg suchých glycidů, energetický rozdíl je 97800 kJ - toto teplo se přirozeně uvolní metabolismem včel.
Rozdíl je 19560 kJ.

Tato energie podle Vás reprezentuje ztrátu tepla na ohřátí vody o 20°C.
Energii nelze ztratit, ta se uvolňuje z těla včely.

Na ohřátí roztoku o 20°C potřebujete jen 4,2 kJ/kg x 20°C x 4 litry 336 kJ. Tato hodnota reprezentuje potřebu tepla na ohřátí vody a Váš rozdíl je 19560 kJ.

Včela není perpetum mobile. Také na ni platí fyzika.

Nevím, jaké je průkazné zastoupení v počtu včelstev na včelaře v USA ani
neznám podrobnosti, jak moc si tady v EU potravinový trh chráníme. Zato ale
vím, že tady v okolí, řekněme v okruhu do 5 kilometrů od bydliště, v
podstatě není pole, ze kterého by bylo k nejbližším včelstvům dále než 2
kilometry a většina polí je v okruhu 1 kilometru od nejbližších včelstev.
Sice zavčelení předepsané za socialismu, tuším 12 včelstev na hektar
řepkového pole to nedosáhne, ale v doletu včelstev to je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 25, 2008 9:12 PM
Subject: Re: Plastové rámky?


> Polášek:>Placené opylení u nás nejspíš bude, až skončí malí včelaři v
> takovém
> rozsahu, že pole nebudou v doletu žádných včelstev. Teprve potom nejspíš
> budou naší zemědělci ochotni za opylování platit.<
> ............
>
> To je podle mého názoru všeoibecný český blud jak tč. v TV "Česká soda"
> nebo "Ta naše povaha česká". Když sdělím, že jde jednoduše zjistit ze
> statistik, že je průkazně v zastoupení v počtech včelstev na včelaře
stejné
> jak v USA tak také v EU, napadně mne, že se to není v doletech včel malých
> včelařů, ale úplně v něčem jiném. Na rozdíl od USA, si totiž potravinový
> trh nechráníme, protože je EU až moc "mladé". A to ssebou nese jistý
> rozvojový situace a cykly.

Pavel:
...rozpustí se v 4 litrech vody, z toho se musí 2 litry vypařit - tuto energii musí včely dodat - to jest 2500 kJ/kg x 2 kg = 5000 kJ - to je výparné teplo, ať je voda teplá či studená. To je hlavní energetická zátěž. ....
-----
Jsem rád, že je tady odborník. Kdysi (když jsme počítal, kolika waty včelám přitápět)jsem to taky počítal a promýšlel.
Takže k tomuto mám dotaz, ani ne tak z hlediska krmení v podletí, ale z jara. To se m.j. podněcuje roztokem 1:1 - tedy je to v mnoha knihách doporučováno.

Teplo výparné = teplo kondenzační - co když ta voda zkondenzuje v úlu? To by pak bylo výhodné, aby vlhkost kondenzovala v podmetu. Uvažoval jsem správně?

Je z hlediska tepelné bilance (mám na mysli jaro, tam jde asi o energii nejvíce) dobré dodávat včelám vodu. Když jsem ji nedodával, tak měly včely suchou folii na stropě, když jsme ji jednomu včelstvu dával, na stropě byly loučičky.
Z hlediska energetického by dodávání vody nad určitou nutnou hranici danou metabolismem bylo odebíráním tepla.

Takže jsem nadhodil téma. Ještě že ty včely neví, že je to tak složité. :-)

Karel

Chtělo by to podrobnější popis. Pokud se příznaky stupňují, zvláště ty celkové(svědění celého těla, slzení,pocit tepla,kýchání,mdloby,křeče v břiše...)může být už příští žihadlo kritické, vedoucí k anafylaktické reakci!!!Ta může být tak rychlá,že než se člověk vzpamatuje,nestačí ani zavolat záchranku !!Nechci strašit,ale doporučuji co nejdříve navštívit alergologii a do té doby ke včelám raději s "doprovodem" .

Čím je roztok řidší (vyšší podíl vody), tím je přeměna méně efektivní. Řidší roztok se nepodává z důvodu lepší transformace cukru, ale proto, že včelstvo ploduje a potřebuje vodu pro plod. "Spalováním cukru" je konečným produktem také voda (je to vázaná voda) a kysličník uhličitý. Tu včely samozřejmně prvotně využívají v rámci svého metabolismu.
Pokud voda kondenzuje na stěnách úlu, není třeba ještě vodu dodávat, stačí koncentrovanější roztok pro podněcování. Řídký roztok by situaci ještě zhoršil a dojde k plesnivění rámků, stěn úlu a podmetu.
Voda v úlu kondenzuje vždy na nejstudenějším povrchu, který je málo paropropustný - např. fólie nebo propolisový povlak. Tam si včely chodí pro vodu, když nemohou ven.
Osobně se domnívám, že dodávat včelstvu vodu do úlu (řidší roztok) v našich podmínkách v dobře udělaném a nahoře těsném úlu není nutné.
V okolí včelstva je vysoká relativní vlhkost vzduchu. když ten vzduch odvětráme, musí včelstvo ohřát jiný, ohřátím se sníží relativní vlhkost a je nutné dodat vodní páru pro vyrovnání relativní vlhkosti. To spotřebuje výparné teplo a samozřejmě vodu.
Proto je nutné větrat úl dostatečně dole, ale pokud možno vůbec ne nahoře.Je třeba, aby docházelo k vnitřní cirkulaci vzduchu v úlu, čímž se nebude ztrácet voda ve formě vodní páry. Vnitřní cirkulací dojde k zpětnému předávání vody a k přísunu kyslíku do plodiště. Vnitřní cirkulace je "poháněna" teplem plodiště a studenými stěnami úlu.

Anton:>Prezraďte mi, ako by taký Gusto Pazderka nakŕmil svojich 500 včelstiev, keby kŕmil len večer.<
.........
Gusto Pazderka nekrmí cukor. ;-) Ponechává (letos kvůli špatným snůškovým podmínkám občas uspořádá) zásobní plásty jako hotové a manipuluji poslední roky pro zimování pouze s medem, které včely vyrábí "zadarmo". Za poslední tři roky jsem zimoval v součtu asi 1500 včelstev a ponechal jsem jim cca po 15-ti kilech medu. Pokud někdo umí počítat, tak musí dojít k závěru, že se krmení prakticky nevyplatí. Píšu prakticky, protože prakticky nejde jen o dutou úvahu jedince 1500x15xcenu medu minus cukr, ale o další minusy, které často (z té dutosti) a lidské hamižnosti včelám formou klidného podletí nedaruje a dělá ze včel "továrny na cukr" a má rád ve včelách "včelí zmatek". Cukr tu nebyl a včelaři měly včely také. Včelař má využívat přirozených zdrojů a postupů. To co představuje dnešní včelařství s medem a jeho čistotou a původem je v podstatě historická blamáž.


Pár mých poznámek k praktikám krmení ...


Rozdíly ve ztrátách sirupů jsou mi známy a musím je potvrdit. Na ochotě odebírat sirup je vedle ostatního velmi podstatná jeho teplota při převracení a kdy se podává. Krmil jsem s teplým roztokem a k večeru. Z dob pracného dokrmování nebylo vůbec překvapující, kdy dobré včelstvo odebralo naráz i 5 4l sklenic. Tolik se mi jich vleze do jednoho nástavku se světlostí mého standardizovaného kvadrátu 420 mm a pro rámek 39x24 cm. Protože mne nebalilo krmit a více si užívat rodiny, prostě již nekrmím a ponechávám kvalitní med. Ztráty kvůli zimování na medu u mne jsou zanedbatelné.

Je to jednoduché. Do stavu asi 250 - včelstev se zvládne zhodnotit a poznamenat křídou předem číslem na úl (tak aby neopršelo) počet sklenic sirupu během posledního vybírání medu. To číslo (součet všech flašek na stanovišti)se napíše v autě na papír vedle názvu stanoviště. Potom se vezmou nástavky, nepropustná víčka, a proložil a podložil jsem sklo na vozík aby se nerozbilo a naplnil teplým sirupem. Na dvou patrách nástavků po 8 (kapacita běžného vozíku za auto) to dělá cca 320 l sirupu na jednu rozveženou dávku. Na jeden cyklus čtyřech dnů lze zkrmit cca 1400 l sirupu. Mluvím o cyklu, protože pátý den se jede pro sklo k prvnímu stanovišti v pořadí a odebírají se včelstvům prázdné čtyřlitrovky pro další stanoviště kde se pokračuje.

Dojede se na staviště, rozdá se přesně podle čísel na úle sklo, přehodí se víčka (nástavky na krmení jsou předchytány) no a vlastní převracení sklenic se sirupem u ccca 40 včelstev dělalo v průměru "jen" kolem 5-ti minut. Ale samotný proces je zaměstnání pro jednoho pracovníka, který by nedělal nic jiného než krmil v podletí. (při 500 - 1500 včelstev) Nemluvím o energiích (benzin, el.energie), čas a zařízení na dezinfekci skla, čas na každoroční uskladnění, bezesné cestování atp.

Dejte pokoj s krmením, včelař nemá co mít přístup k průmyslovému cukru. Maximálně na lístky podle počtu včelstev. U vinařů je to také striktní. ;-)

Pane Turčáni, energetika je zase moje profese a to co říkáte mi nesedí.
------------------------------------------------------------
S tým sa ja nemôžem pochváliť, ale to čom som napísal, som zistil pred mnohými rokmi a stále to platí. Pri inverzii sacharózy je pri podávaní zásob v presakovacích kŕmidlách určit strata, menšia je pri podávaní teplého cukrového roztoku. Hovoríte len metabolickom teple pri odparovaní vody z roztoku, ale zabudli ste na prirodzené teplo, ktoré značne ovplyňuje odparovanie vody z roztoku. Strata cukru je hlavne pri štiepení sacharózy na ovocný a hroznový cukor, čo včely robia aj niekoľkodní.

Stačí pod včelstvo podložiť úľovú váhu, vložiť do presakovacieho kŕmidla určité množstvo cukru a vody
a zvážiť a zaznamenať. Po 48 hod. keď včely už vykonali určitú prácu, znovu zvážiť a potom môžete vyhodnotiť, koľko včelstvo uložilo zásob a to sa po 48 hod tento inverzie ešte neskončil. Preto odvážte úľ aj pod ďalších 48 hod., zistíte ešte ďalší úbytok zásob.

Pripájam niekoľko postrehov dr. Svobodu, ktoré po pokusoch so spracovaním cukrového roztoku, zistil a platí do dodnes.

a./ čím je cukrový roztok pre včely hustejší, tým pomalšie prebieha premena-inverzia repného cukru na hroznový a ovocný.

b./ čím je cukrový roztok podávaný včelám hustejší, tým väčšie je riziko jeho kryštalizácie v bunkách.

Dosť často sa stretávam s včelármi po jarných prehliadkach, že včelstvá majú v plástoch skryštalizované zásoby, čo pripisujú pôzdnej znášky z medovice.

Zistil aj nasledujúce:
Pri podávaní roztoku 1:1 ešte po 108 hod. (po 4 a 1/2 dňa) bolo od podania roztoku 26,1% sacharózy.
Pripodaní roztoku 2:1 ešte po 108 hod. bolo od popdania roztoku 40,2% sacharózy.

Z tohoto vidieť (a to sa hovorí o tepelne pripravenom roztoku), akú prácu musia vykonať včely a za prácu sa platí energiou, ktorú musia mať k dispozícii.

Ja osobne si myslím, že vody ako taká nie je pre včely problém (zásoby podávame v lete), ako samotná inverzia repného cukru na jednoduché cukry, k čomu používajú svoje enzýmy. Z toho vidieť, že ani v prírode nič nie je zadarmo.

Gusto Pazderka nekrmí cukor. ;-) Ponechává (letos kvůli špatným snůškovým podmínkám občas uspořádá) zásobní plásty jako hotové a manipuluji poslední roky pro zimování pouze s medem, které včely vyrábí "zadarmo".
-------------------------------------------------------------
A o to práve ide, vždy nemusí byť "posvícení" a spoliehať len na zásobné plásty sa vždy nedá. Aj ja využívam prinesené zásoby včelstvami a posledné roky som max. doplnil v priemere len po 4 kg cukru na hodnotu min. 15 kg a to hlavne z dôvodu, že vo včelstvách tak ako je npr. tento rok tam kde je plod (je aj predpoklad, že tam včelstvo založí zimný chumáč), ostane minimum zásob, čo zimné včely negatívne ovplyvňuje.

V mojom prostredí do vytočenia 10.6 po dobrej agátovej znáške včely len paberkovali a celkovo od tohoto dňa ubudlo 11,5 kg zásob. Mohol by som sa spoľahnúť na prírodné zásoby?
A nasledujúce roky to má byť ešte horšie.

Včely nič nevyrábajú zadarmo (ani Tvoje), za všetko sa platí a trpí tým aj včelárova ekonomika. A nakoniec včelársky výskumy tvrdia, že invertované cukrové zásoby sú pre včely v zime výhodnejšie, ako medy, majú oveľa nižšie percento balastu.

Včely nič nevyrábajú zadarmo (ani Tvoje), za všetko sa platí a trpí tým aj včelárova ekonomika. A nakoniec včelársky výskumy tvrdia, že invertované cukrové zásoby sú pre včely v zime výhodnejšie, ako medy, majú oveľa nižšie percento balastu.
..........

Bohužel včely vyrábí med zadarmo. Nedávám jim ani korunu (na Slovensku aktuálně brzy euro) Peníze chcou po mě ale jiní - lidé a proto musím vydělávat s jistým množství včelstev právě naně. Kolik se musí vydělat navíc kvůli cukrovému hospodářství navíc snad nemusím rozvádět. Jde vlastně o úspory a to podstatné.

Zásobní plásty včely potřebují a protože mám i jiný rozměr než je slovenké Bčko,(jinak se rozhoduji v sezoně a ponechávám více - nedělám čistý jednodruhový medy) dokáži s klidem v duši ponechat i více zásob s plodem. Letošek je opravdu slabý, ale protože narozdíl od Tebe Antoni mám více stanovišťích různé časové sledy vybírání medu - mám odlišné různé stavy zásob, které mohu prakticky až do posledních teplých dnů během podletí v tichosti (bez slídění) a rychlosti v rámci stanoviště ubírat nebo přidávat.

Antoni:>A nakoniec včelársky výskumy tvrdia, že invertované cukrové zásoby sú pre včely v zime výhodnejšie, ako medy, majú oveľa nižšie percento balastu.<
..........

Tak to chci vidět ty výzkumy. Je zcela jisté, že včelstva zimují nejkvalitněji za přítomnosti invertovaných zásob (běžný proces i u přírodního medu) a za dostatečného přísunu pylu. (potřebný stimulant pro klidné zimování)

Dostatečný přísun pylu se zajišťuje z vhodných zásob jak z pylových desek,(pro plod) tak z medu ve kterém je pyl.(ten stimulant klidu) Nevhodný "balast" je určitě úplně něco jiného. Technicky ale včela i tento problém sama často překonala a přežila ho. (na rozdíl od zásahů od člověka, kterého prý řídí rozum)

Teplo výparné = teplo kondenzační - co když ta voda zkondenzuje v úlu? To by pak bylo výhodné, aby vlhkost kondenzovala v podmetu. Uvažoval jsem správně?

Pane Karle takhle funguje integrované dno, které včelaři neznají , protože nevyšlo v MV.
Včely si kondenzát odebírají.
Nový systém sledování varroázy nic neřeší, ale toto dno má určitý pokrok, protože na úlech takto vybavených zjistíte stav včelstva hned, aniž do něho zasáhnete.
Zatím mám zkušenost, že včely se zdržovaly celou zimu ve skleněném nástavku než ve dřevěném, protože měly dostatek vody.
B.V.

Pane Karle takhle funguje integrované dno, které včelaři neznají , protože nevyšlo v MV.
-----
Pokud vím, tak v MV nevyšlo proto, že předtím vyšlo ve Včelařství. Včelařství dostává 97% včelařů. MV je naštěstí ve stavu, že do obsahu je možné vybírat. Takže přednost mají věci jinde nepublikované a samozřejmě musí nějak být v koncepci, nárocích redakce atd. To je mimo moji oblast, takže k tomu se nijak nevyjadřuji.
O vašem dně vím, protože v případě vašeho dna jsme byli v redakční radě většinou pro, ale skončilo to na nedostatku plochy. Takže přednost dostali jiné věci.
Jako cenu útěchy berte citaci v Žihadle :-), mě osobně to inspirovalo k výrobě skleněných nástavků. Snad je letos v zimě dokončím :-)
Komu své články nabídnete, musíte rozvážit. Ale pravděpodobnost, že časopis s menším nákladem bude vědomě přetiskovat to co publikoval časopis s majoritním nákladem, je malá.
Takto reaguji, protože je tady Vaše dno a jeho nepublikování v MV opakovaně citováno.

Takže snad příště. :-)

Karel

Pálení umělohmotných včelařských prostředků je ekologická prasečina. S tím snad souhlasí každý.

Proč to dělat? Nestačí dotyčné plastové části znehodnotit a zakopat hluboko do země? Sice tak spory nezaniknou, ale riziko šíření onemocnění z hlubin země ( záleží na umístění... spodní vody ) je skoro nulové. I kdyby po letech bylo úložiště vykopáno, pochybuji, že si spory najdou v dostatečném počtu cestu do včelstev. Z plastů je lepší skládka než-li vatra. A recyklace nebo jiný ekologický způsob zpracování plastových odpadů by nešel?

S pozdravem...M. Václavek...

Zapomněli jste na to, co má na spotřebu cukru při zpracování zásob na zimu
největší vliv. A sice na vliv organismu včely. Nejmenší ztráty cukru při
zpracování jsou prostě při takovém poměru cukru a vody, který je pro
organismus včely optimální. Pokud ten poměr cukru a vody z optimálního
vybočuje, včely vždy musí spotřebovat znatelně více cukru. Nějaké výparné a
kondenzační teplo vody a další čistě fyzikální veličiny s tím moc co do
činění nemají. Jestli mají fyzikální veličiny nějaký vliv, tak to je
venkovní teplota. Klidně se jim může podávat roztok 1 :1, ony ho vždy
zpracují a zahustí na zhruba stejnou koncentraci, ať už je to na začátku
srpna s teplotou ve dne 30 st C a v noci 20 st C nebo někdy v listopadu s
teplotou kolem poledne 15 st C a v noci kolem nuly. Vyšší spotřeba při
prosakovacím krmení potom plyne z toho, že na začátku při prosakování vody
přes silnou vrstvu cukru je výsledný roztok příliš hustý a na konci, kdy už
cukr na víčku prakticky žádný není, je roztok příliš řídký.

R. Polášek

To pálení není zas tak hrozné, pokud plast neobsahuje chlór nebo brom. Je
to přibližně ekvivalent kouřícího kotle na uhlí nebo kouřícího kotle, ve
kterým je spalována příliš mokrá biomasa. A mohlo by se to ještě zlepšit,
kdyby se na vytváření oné "pohřební hranice" vymyslely nějaké upřesňovací
předpisy. Například že by se plasty musely určitým způsobem prokládat dřevem
nebo by se na spalování nepoužila obyčejná hromada, ale třeba nějaká
provizorní "spalovací pec" vyrobená třeba ze starého 200 litrového sudu, což
by ten kouř ještě více omezilo. Nejspíš k tomu dojde, pokud se používání
plastových rámků a dalších plastových dílů ve včelaření rozšíří.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 26, 2008 9:31 AM
Subject: Re: Plastov? r?mky?


> Pálení umělohmotných včelařských prostředků je ekologická prasečina. S tím
> snad souhlasí každý.
>
> Proč to dělat? Nestačí dotyčné plastové části znehodnotit a zakopat
hluboko
> do země? Sice tak spory nezaniknou, ale riziko šíření onemocnění z hlubin
> země ( záleží na umístění... spodní vody ) je skoro nulové. I kdyby po
> letech bylo úložiště vykopáno, pochybuji, že si spory najdou v dostatečném
> počtu cestu do včelstev. Z plastů je lepší skládka než-li vatra. A
> recyklace nebo jiný ekologický způsob zpracování plastových odpadů by
> nešel?
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Když se někdo ptá, v jakém poměru se připravuje sirup na zimní krmení, tak to určitě není Pazderka s 500 včelstvy, ale nějaký začátečník, který má na zahrádce dvoje či patery. Velkovčelaři mají svůj systém závislý na jejich podmínkách (zda mohou k úlům s cisternou atd.) a nebudou shánět po internetových diskusích rady, v jakém poměru mají rozpouštět cukr.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of A.Turčáni
Sent: Monday, August 25, 2008 4:10 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmení včel

Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa
-------------------------------------------------------------

Každá práca niečo stojí a to i včely, lebo pri iverzii - štiepení sacharózy na jednoduché cukry, časť podaného cukru a hlavne pri presakovancích 3,6 lit. fliaš, sa stratí a to už s vodou až 25% cukru, teda pri podaní roztoku týmto spôsobom včely uložia do plástov 7,5 kg glycidových zásob a to i s 18% vody. Pri podávaní teplého cukrového roztoku je to len 10%, teda podaných 10 kg cukru, uloží včelstvo do plástov 9 kg. Pre víkendových a kočujúcich včelárov je systém presakovacích kŕmidiel aj napriek vyšším stratám výhodnejší.
Keby som podával roztok len večer, tak by som mal problémy so zakŕmením včelstiev. Vychádzam z prakxe, ak sú včelstvá v poriadku, tak nemám absolútne problém podať im 3-4 litr. hoci aj ráno a počas dňa. nepamätám si, kedy by včely vylúpili včelstvá len preto, že som im podal roztok počas dňa a to aj primerane teplý a bez akéhokoľvek zúžovania letáču. Prezraďte mi, ako by taký Gusto Pazderka nakŕmil svojich 500 včelstiev, keby kŕmil len večer.

Podle zveřejněných výsledků měření - bylo to kdysi ve Včelařství - je to právě naopak. Nejdříve je roztok řídký, ke konci zase hustý. V listopadu to už asi bude jedno, protože jsou už včely stažené do zimního chumáče a cukr odebírat nebudou. To by muselo být móóc pěkné počasí.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Tuesday, August 26, 2008 9:49 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: krmení včel - energie


Zapomněli jste na to, co má na spotřebu cukru při zpracování zásob na zimu největší vliv. A sice na vliv organismu včely. Nejmenší ztráty cukru při zpracování jsou prostě při takovém poměru cukru a vody, který je pro organismus včely optimální. Pokud ten poměr cukru a vody z optimálního vybočuje, včely vždy musí spotřebovat znatelně více cukru. Nějaké výparné a kondenzační teplo vody a další čistě fyzikální veličiny s tím moc co do činění nemají. Jestli mají fyzikální veličiny nějaký vliv, tak to je venkovní teplota. Klidně se jim může podávat roztok 1 :1, ony ho vždy zpracují a zahustí na zhruba stejnou koncentraci, ať už je to na začátku srpna s teplotou ve dne 30 st C a v noci 20 st C nebo někdy v listopadu s teplotou kolem poledne 15 st C a v noci kolem nuly. Vyšší spotřeba při prosakovacím krmení potom plyne z toho, že na začátku při prosakování vody přes silnou vrstvu cukru je výsledný roztok příliš hustý a na konci, kdy už cukr na víčku prakticky žádný není, je roztok příliš řídký.

R. Polášek

Mám několik volně pářených matek Vigor na prodej, k poslání ve středu
27.8., cena 250,-Kč/ks.
Květoslav Čermák, vigor (c) vigorbee.cz

Také se nestačím divit jak neskutečně rizikový a složitý úkon je dobře nakrmit včelstva. Začátečník teď v tom musí mít až neskutečně jasno. Ale dobře mu tak. Kdyby si před pořízením včelstev něco o tom přečetl, např v knize Včelařství, nemusel by se hloupě ptát a měl by už nakrmeno. Když čtu o nebezpečnosti a ekonomické nevýhodnosti krmení cukrem, tak mě v zimě čeká řada bezesných nocí, kdy se budu o včelky strachovat. Ale to si dělám srandu. Bezproblémové zimování považuji u svých včelstev jako běžný standart a ekonomiku jednotlivých úkonů si dokážu spočítat, vždyť na to stačí počty ze 4 třídy. Všechno je to o tom, jak dobře se dá med v dané oblasti prodat. Než ho dát do výkupu, krmil bych taky. Prodám li ho za konečnou cenu 85 a výše tak pak je jeho zkrmování značně diskutabilní. Já raději prodávám a s včelstvy a výnosy jsem spokojen. Zdraví R. S.

V USA se cena v přepočtu pohybuje kolem 24,-Kč; tahle cena je také zajímavá! Puppino

Podle zveřejněných výsledků měření - bylo to kdysi ve Včelařství - je to právě naopak. Nejdříve je roztok řídký, ke konci zase hustý.
--------------------------------------------------------------

Pán kolega, opak je pravdou, roztok je z počiatku zákonite hustejší, s vyššou koncentráciou cukru, pretože vody preteká vyšším stĺpcom cukru vo fľaši. Ku koncu sa cukrový stĺpec zmenšuje, roztok sa stáva redším s nižším obsahom cukru a cukornatosť klesá až na 15-20%. Cukor vo fľaši sa voľne nerozpúšťa, ale len prúdením vody z hora nadol.

Pokud se budeme zabývat detaily, pravda bude obojí. Hned po převrácení je
roztok řídký, protože cukr se nestačí rozpustit. Jak včely zaberou, roztok
je potom hustý, nejspíš blízko k přirozené rozpustnosti cukru ve vodě dané
teplotou, to je odhadem 2 nebo více dílů cukru ku 1 dílu vody, přes sloupec
cukru ta voda prochází rychlostí několik centimetrů za hodinu. Ke konci,
pokud se dávkuje podle návodu, 3 kila cukru a to dolít vodou, cukr ve flašce
už prakticky není a vody zbývá tak 2 - 4 deci a v té vodě je cukru málo. Tam
už včelám "pomáhá" velký prázdný prostor uvnitř sklenice a kolísání teploty,
jak se teplota od rána přes den začne zvyšovat, vzduch ve flašce se zahřívá
a vytlačuje zbylou vodu pomalu ven.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 26, 2008 1:44 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


> Podle zveřejněných výsledků měření - bylo to kdysi ve Včelařství - je to
> právě naopak. Nejdříve je roztok řídký, ke konci zase hustý.
> --------------------------------------------------------------
>
> Pán kolega, opak je pravdou, roztok je z počiatku zákonite hustejší, s
> vyššou koncentráciou cukru, pretože vody preteká vyšším stĺpcom cukru vo
> fľaši. Ku koncu sa cukrový stĺpec zmenšuje, roztok sa stáva redším s
nižším
> obsahom cukru a cukornatosť klesá až na 15-20%. Cukor vo fľaši sa voľne
> nerozpúšťa, ale len prúdením vody z hora nadol.

Prosakovací krmítko se dá používat i v listopadu, ale musí to být flaška
objemu 0,3 - 0,5 litru, plochá a široká, která se musí dát přesně nad sezení
včel a uteplit tak aspoň 5 centimetry filce nebo podobného měkkého
materiálu. Jinak jsem měl ale na mysli krmítka z misek pod květináč, která
jsem svého času popsal ve Včelařských novinách na internetu. Krmítko na
podobném principu, to jest že roztok cukru je dodáván těsně nad sezení včel
v tak malém množství, že si ho včely mohou ohřát a tím i odebírat bylo asi
před dvěma roky popsáno ve Včelařství v článku od kohosi z VUVČ Dol, tam
tuším bylo určeno k jarnímu podněcování. Hranice pro takové krmení je
odhaduji teplota do - 5 st C v noci a teplota 10 - 15 st C přes poledne,
kdy včely za jasného dne ještě vylétavají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 26, 2008 10:25 AM
Subject: RE: krmení včel - energie


Podle zveřejněných výsledků měření - bylo to kdysi ve Včelařství - je to
právě naopak. Nejdříve je roztok řídký, ke konci zase hustý. V listopadu to
už asi bude jedno, protože jsou už včely stažené do zimního chumáče a cukr
odebírat nebudou. To by muselo být móóc pěkné počasí.
Pepa

Pánové chci se zeptat kolik z Vás co zde diskutujete dělá Varroamonitoring a jaký na to máte názor. Já sám monitoring dělám a myslím si, že je to pozitivum. Máme přehled jak to u sousedů vypadá a doufám jen, že na to bude včasná reakce SVS.

Není problém, kolik ho potřebujete, event. na co..

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Vlasta Ben
Sent: Wednesday, August 20, 2008 10:18 AM
To: V
Subject: sh

Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho
sehnat.Moc
děkuji za radu.V.B.

Varroamonitoring je určitě pozitivum a mělo měl by být samozřejmostí každého včelařského hospodářství.
Dělám ho již mnoho let, je řízeno VUVč v Dole / viz Včelařství č.7, strany uprostřed, hodnocení Ing. V. Veselého/.Já však mám přehled jak to vypadá s mými včelstvy a ne u sousedů či v Pzni, mohu pak vyvodit opatření pro sebe nebo poradit druhým.

Př. Čihák píše: "Já sám monitoring dělám a myslím si, že je to pozitivum. Máme přehled jak to u sousedů vypadá a doufám jen, že na to bude včasná reakce SVS."
Prosím, mohl byste rozvést co myslíte tím věděním jak to u sousedů vypadá? Co očekáváte od SVS? Kolik máte včelstev u kolika a jak spad sledujete? Co jste zatím zjistil?
Moc děkuji
Vladimír Ptáček

To je jednoduchý, vým, že se zatím nic neděje, že v okolí je klid brouk se nobjevuje. Pochopitelně loni kdyby byl spad( monitorring) tak jsme mohli něco dělat. SVS má alespoň přehled a může včas reagovat na situaci. Loni všichni říkali je to zbytečné léčit ( v naší ZO) potom už bylo pozdě. Mám 6 včelstev, sleduji spad každý 3 až 6 den dělám kontrolu. Kontrolu provádím přes zasíťované dna Langstrothova úlu.. Zatím je spad po použití Gabonu ( po 28 dnech minimální asi 0,3 až 0,6 spadu na den) .Pane Ptáček myslím, že jste to vy kdo píšete do časopisu včelařství.


> ----------------------------------------
> Př. Čihák píše: "Já sám monitoring dělám a myslím si, že je to pozitivum.
> Máme přehled jak to u sousedů vypadá a doufám jen, že na to bude včasná
> reakce SVS."
> Prosím, mohl byste rozvést co myslíte tím věděním jak to u sousedů vypadá?
> Co očekáváte od SVS? Kolik máte včelstev u kolika a jak spad sledujete? Co
> jste zatím zjistil?
> Moc děkuji
> Vladimír Ptáček
>
>
>

př.Tichý:
...Varroamonitoring je určitě pozitivum a mělo měl by být samozřejmostí každého včelařského hospodářství.
Dělám ho již mnoho let, je řízeno VUVč v Dole / viz Včelařství č.7, strany uprostřed, ...
-----
Včelařství si bohužel na rozdílmnoha jiných časopisů co čtu nemůžu objednat a tak jsem zmíněný článek nečetl. Ale pokud se za poslední rok nic nezměnilo, tak je tady takový malý rozdíl.
To co dělá DOL a síť jeho spolupracovníků je určitě záslužná věc, ale pokud vím z výsledků publikovávaných ve Včelařství, tak se jedná o testování účinnosti jejich léčiv a zjišťování případné rezistence.
Informace z těchto testů jsou také publikovány, ale se značným spožděním.


Varroamonitoring.cz /VMS/- pokud se bavíme o něm, je sledování spadu a jeho zveřeňování - zatím bez omezení - online.
V nové verzi tam přibudou další funkce - komunikace mezi účastníky, poradna, příhraniční oblasti, možná cizina atd. pravděpodobně ostrá data už neuvidí každý - jen členové, atd. To je v diskuzi.

A tady je zajímavé - a samozřejmě k tomu není ani potřeba internet, své záznamy si můžeme porovnávat v hospodě a bude to příjemnější:-) - že vidím stav okolo.
A řekl bych, že se boří již dnes hodně mýtů.
1/ Že jedno napadené včelstvo zamoří své okolí se bere jako fakt se kterým každý operuje. A na základě toho je zakořeněn názor, že se v létě musí léčit jednotně atd.
2/ Že vysoký spad je následkem špatného léčení a včelaře atd.
Tady si dovoluji po pár měsících mít silné a podložené pochybnosti - třeba jen na základě porovnávání svých dat a dat od sousedů. Ať už je získávám přes VMS, nebo osobně.

A na jedno se těším. Až se objeví v příštích letech VD, bude možné porovnávat na širší základně jak je který zásah účinný. To se nedá zjistit porovnáním na včelnici kde je deset dvacet včelstev. Respektive to je výledek právě jedné včelnice. Teprve z více míst a z více let je pak trochu podložený názor. Názor, nic víc.


Problém varroamonitoringu je, že je opět vnímán politicky.
Tak jako kdysi třeba svazová sklenice, krajské uspořádání - organizace, atd. Není důležité ani tak co, ale kdo to nvrhuje.
Pak jak postupně opadnou emoce se stejně na to přijde a v tichosti se to udělá.

Teď jsme se bavil, když jsme četl, že svazových sklenic se prodalo skoro dva miliony. Stačí se podívat do starých výtisků a intenretových diskuzí, jaké byly kolem toho kecy a jak je dnes ticho o chytrolínech a hlavounech. :-)


Takže se těším, až za pár let bude svazový monitoring a zjistí se, že bez znalosti o napadení nelze objednávat společně léčivo,organizovat léčení atd.

Karel

Monitoring považují zodpovědní včelaři za nutnost pro svoji potřebu. Kolik je takových včelařů? Jinak to je už hasení ohně.Řešení by mělo už předcházet....
Jsme tři v naší ZO co používáme stejný systém.Ostatní se chystají. Při podrobné kontrole po nasazení gabonů jsme nenašli ani jednoho kleštíka.
Řešení je např. : Když mi jeden funkcionář v ZO popisoval jak mu lozí kleštíci po letáku , letáky zrušit. To zn. když si je včela přinese z venku, tak nespadne na pevný podklad, kde se pohybují včely, ale propadne sítem a tak na další včelu se neuchytí.Nebo včas nachystat včely na zimu,/ v klidu bez rušení/ aby matka neplodovala a fumigace to dořeší.Slabochy nechovat atd.
Je třeba rozlišovat prevenci a kontrolu. Co je důležitější?

Nebo informaci o novém řešení a popis nového řešení.
Informace je např. v novém Včelaři, že Dadantklub předvede zdokonalené zvedací zařízení. Používáme zdokonalené zařízení už několik let, o tom se ví , ale se to tutle, řekl by Valach. Tak co je pro nás většinu starších důležitější?
„Vaše pozorování kladení matek je zajímavé, k něčemu takovému jsem se nikdy nedostal. O
jejich testování jistě něco někde napsáno je, ale nevím teď žádný přesný
literární zdroj poradit.“ Napsal mi odborník.
Je zbytečné ztrácení času se zabývat věcmi už ověřenými. Nevíte o nějakém zdroji informací k tomuto tématu? Děkuji.
B.V.

Na Vaši poznámku, že fumigace to vyřeší. Tomu moc nerozumím. Po fumigaci už je pozdě včely jsou už v té době narušeny a to je již pozdě jako loni tak to přesně bylo.




> ----------------------------------------
> Monitoring považují zodpovědní včelaři za nutnost pro svoji potřebu. Kolik
> je takových včelařů? Jinak to je už hasení ohně.Řešení by mělo už
> předcházet....
> Jsme tři v naší ZO co používáme stejný systém.Ostatní se chystají. Při
> podrobné kontrole po nasazení gabonů jsme nenašli ani jednoho kleštíka.
> Řešení je např. : Když mi jeden funkcionář v ZO popisoval jak mu lozí
> kleštíci po letáku , letáky zrušit. To zn. když si je včela přinese z
> venku, tak nespadne na pevný podklad, kde se pohybují včely, ale propadne
> sítem a tak na další včelu se neuchytí.Nebo včas nachystat včely na zimu,/
> v klidu bez rušení/ aby matka neplodovala a fumigace to dořeší.Slabochy
> nechovat atd.
> Je třeba rozlišovat prevenci a kontrolu. Co je důležitější?
>
> Nebo informaci o novém řešení a popis nového řešení.
> Informace je např. v novém Včelaři, že Dadantklub předvede zdokonalené
> zvedací zařízení. Používáme zdokonalené zařízení už několik let, o tom se
> ví , ale se to tutle, řekl by Valach. Tak co je pro nás většinu starších
> důležitější?
> „Vaše pozorování kladení matek je zajímavé, k něčemu takovému jsem se
> nikdy nedostal. O
> jejich testování jistě něco někde napsáno je, ale nevím teď žádný přesný
> literární zdroj poradit.“ Napsal mi odborník.
> Je zbytečné ztrácení času se zabývat věcmi už ověřenými. Nevíte o nějakém
> zdroji informací k tomuto tématu? Děkuji.
> B.V.
>
>
>

př.Tichý:
...Varroamonitoring je určitě pozitivum a mělo měl by být samozřejmostí každého včelařského hospodářství.
Dělám ho již mnoho let, je řízeno VUVč v Dole / viz Včelařství č.7, strany uprostřed, ...
----------------
Jak již někdo uvedl, to co dělají včelaři pro DOL je monitoring účinnosti léčiv na v.d. z hlediska možné rezistence. Jsou to ty známe křížové pokusy. Sleduje se také spad v.d. ale po aplikaci různých lěčiv (2 skupiny včelstev se léčí 2 přípravky, při druhé aplikaci se léčiva vymění). Nový Varroamonitoring (VMS) není až tak nový - mnozí včelaři to praktikují již několik let (a většinou je nic nepřekvapí). VMS letos prezentovaný nabídl (a vyburcoval) ostatním včelařařům hotovou věc (podložky, internetovou aplikaci). Bohužel, jak píše KaJi, VMS se bere jako politikum a hledají se nedostatky atd. On totiž VMS kromě elegantního zjištění nástupu invaze v.d. ve finále způsobí menší používání léčiv, menší zatěžování včelích produktů rezidii léčiv. (viz letošní rok, kdy je spad v.d. minimalní) Nemá cenu polemizovat s lidmi, kteří tvrdí, že v našem vosku a medu nic není, protože léčiva obsahují tak málo účinných látek, že se nedají ani zjistit.
VMS je prostě nástroj, jak mít přehled o každém všelstvu na své včelnici a dále možnost porovnání s okolím, resp. s okresm, krajem atd.
Slyšel jsem také oficiální argument, že celá republika na jaře natírala plod a proto je současný spad minimální. Dělal někdo slépé pokusy? Proč se tedy provádělo vyšetření zimní měli? atd. atd. Jsou to včechno celostátní metodiky, kterým chybí špatně nastavená kritéria, vyřazení odpovědnosti chovatele, reakce na aktuální invazi v.d. apod.

Dobrý den všem. Mám jeden stručný dotaz: "To myslíte vážně ?? Plastové rámky ??!!" Já sám včely nemám, jen rád pomáhám švagrovi a známému, pokud mi to čas dovolí. Takže bude mít pravdu každý, který bude reagovat ve smyslu, že nevím, kolik času včelaření spolyká, tak ať raději nepíšu. Díky domácímu třídění odpadu vím, kolik plastů za jeden týden čtyřčlenná rodina "vyprodukuje". Ale kde se to vlastně všechno pak dá? Kdo má chvilku času, najděte si na netu, kolik procent z vytříděného plastu je skutečně použitelného pro další zpracování a jak náročné to je a zbytek se musí "nějak" zlikvidovat. Vše, co je kompostovatelné, skončí v mém kompostu. Včelaření jsem vždy považoval za ryze a čistě přírodní záležitost, která v první řadě slouží přírodě a jako vedlejší produkt včelaři (med, relax, dobrý pocit z činnosti jež má smysl). A tu se dočítám, jak je super používat něco, co by vydrželo dlouho, práce kolem včel bude míň, cena lepší, ... Byť je to z plastu. Já vám věřím, že za práci kolem včel, které není málo, požadujete odměnu, ale copak už i včelaření je JEN o těch penězích ?? Navíc, něco málo o plastech vím a stačí jen malá chyba v technologii a plast může rázem některou ze svých vlastností ztratit. Pak se to dá zreklamovat, ale co když se to pozná až "za provozu", tedy při snůšce(vytáčení)?? Podle mě včely a plasty k sobě nepatří. To je jen naprostá shovadilost člověka. Snad se mi někdy podaří si vše zorganizovat tak, abych mohl včelařit a říkám rovnou, že plastové budu mít tak maximálně kbelíky. A děsí mě ti, co mají zájem o ty tisíce kusů, protože včelaří ve velkém, tedy i prodávají v obchodech a lidé si budou kupovat med, jež "vyrost" na plastu. Nebylo by lepší dotace a nápady využít třeba k nalezení technologie vyroby alternativy k drahému cukru? Na biom.cz je třeby vize ze slámy. Podle mě včely jsou s voskovými mezistěnami celkem spokojeny. Včelaře určitě víc zatěžuje krmení. Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal, ale plasty do včel opravdu ne. Prosím. Hezký den přeji. Martin

Zdravím jmenovce a jsem rád, že se zde do diskuse zapojil také někdo, kdo má ke včelaření obdobný přístup jako já. Taky si myslím, že jediný správný odpad je pokud možno žádný odpad a že plastové rámky nejsou zlepšením, ale spíše zaděláním si na další zbytečné problémy (ale o tom jsem se již vyjadřoval níže a nyní bych se již pouze opakoval). Pevně věřím, že vydržíme u našeho naprosto "nepraktického", "nemoderního" a naprosto "neekonomického" způsobu včelaření ve dřevě a se dřevem.

Zdravím Martine.

Environmentální myšlení je podle mého názoru sektařina.

Až člověk trochu dozraje do určité životní fáze, pochopí často to, že proti společnosti a jejím zvyklostem se nic moc nenadělá. Otázkou je, jak se zachová a jestli ho to trkne a jak bude potom jednat proti svému poznání a zdravé mysli. Lidé Vás klidně i "ukamenují", jestli mluvíte proti jejím potřebám.


Co železo? Co dřevo? Jak se díváte Martine na souvislosti, které jsou potřebné proto, aby se nějak zrodil výrobek? Jakákoli technologie a jakýkoli materiál potřebuje v souvislostech další technologii zpracování. Potom potřebuje mít nízké náklady nato, aby jste si mohl koupit, popř. vyrobit a prodat a živit se takovou různorodou činností.

Podle mého názoru patří plasty ke včele jak k velbloudovi hrby! Nebo plasty nejsou přírodní produkty podle environmentálního náboženství? Hodnoťte trochu střízlivěji. Vše je otázkou různých inovací. A plasty jsou vhodné k použití ve včelařství!

Těžko Váš přítel bude environmentálně včelařit, protože by se musel vrátit spolu se včelou na strom a vrátit občanský průkaz (do 5-ti let e-občanku, ...)

Zdraví G.Pazderka
.........
Martin:>Podle mě včely a plasty k sobě nepatří.<

Souhlasím s Vámi,ale není mi jasný pojem "Slepé pokusy" prosím o vysvětlení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Texl <ptexl/=/email.cz>
> Předmět: Varroamonitoring
> Datum: 27.8.2008 10:33:22
> ----------------------------------------
> př.Tichý:
> ..Varroamonitoring je určitě pozitivum a mělo měl by být samozřejmostí
> každého včelařského hospodářství.
> Dělám ho již mnoho let, je řízeno VUVč v Dole / viz Včelařství č.7, strany
> uprostřed, ...
> ----------------
> Jak již někdo uvedl, to co dělají včelaři pro DOL je monitoring účinnosti
> léčiv na v.d. z hlediska možné rezistence. Jsou to ty známe křížové pokusy.
> Sleduje se také spad v.d. ale po aplikaci různých lěčiv (2 skupiny včelstev
> se léčí 2 přípravky, při druhé aplikaci se léčiva vymění). Nový
> Varroamonitoring (VMS) není až tak nový - mnozí včelaři to praktikují již
> několik let (a většinou je nic nepřekvapí). VMS letos prezentovaný nabídl
> (a vyburcoval) ostatním včelařařům hotovou věc (podložky, internetovou
> aplikaci). Bohužel, jak píše KaJi, VMS se bere jako politikum a hledají se
> nedostatky atd. On totiž VMS kromě elegantního zjištění nástupu invaze v.d.
> ve finále způsobí menší používání léčiv, menší zatěžování včelích produktů
> rezidii léčiv. (viz letošní rok, kdy je spad v.d. minimalní) Nemá cenu
> polemizovat s lidmi, kteří tvrdí, že v našem vosku a medu nic není, protože
> léčiva obsahují tak málo účinných látek, že se nedají ani zjistit.
> VMS je prostě nástroj, jak mít přehled o každém všelstvu na své včelnici a
> dále možnost porovnání s okolím, resp. s okresm, krajem atd.
> Slyšel jsem také oficiální argument, že celá republika na jaře natírala
> plod a proto je současný spad minimální. Dělal někdo slépé pokusy? Proč se
> tedy provádělo vyšetření zimní měli? atd. atd. Jsou to včechno celostátní
> metodiky, kterým chybí špatně nastavená kritéria, vyřazení odpovědnosti
> chovatele, reakce na aktuální invazi v.d. apod.
>
>
>

To, že se zefektivní léčebný postup a sníží tak spotřeba léčiv a kontaminace produkce, už teď bolí toho, kdo prodává léčivo. Co teprve, až se ukáže které plemenivo je odolnější, budou dělat zavedené plemenné chovy. Nedivte se, že to je trnem v oku těm, jejichž živobytí to je. To je přirozené.
K rejpalům bych měl asi tuto poznámku - jsou rejpalové konstruktivní a destruktivní. Ti první mají pořád něco, aby to šlo lépe, ti druzí, aby to nešlo vůbec.

>Environmentální myšlení je podle mého názoru sektařina.

Promiňte, ale nesouhlasím. Pokud by to ale byla pravda, jsem pyšný na to, že jsem členem sekty lidí, kteří se snaží napravit aspoň to, co jde, z toho, co způsobuji "ti druzí".

>Až člověk trochu dozraje do určité životní fáze, pochopí často to, že proti společnosti a jejím zvyklostem se nic moc nenadělá. Otázkou je, jak se zachová a jestli ho to trkne a jak bude potom jednat proti svému poznání a zdravé mysli. Lidé Vás klidně i "ukamenují", jestli mluvíte proti jejím potřebám.

Kdyby to bylo jak píšete v první větě tohoto odstavce, asi by dějiny lidstva vypadaly trochu jinak. Podle mě mnohokrát nastala situace, že se proti určité společnosti a jejím pravidlům někdo vzbouřil. A někdy i uspěl. Proč má tedy svět takový zájem o recyklaci plastů, když donedávna je stačilo jen "někde" skladovat ?? Jestli se pouze vezete se společností, Vaše věc. Já se budu u včel držet dřeva a vosku.

>Co železo? Co dřevo? Jak se díváte Martine na souvislosti, které jsou potřebné proto, aby se nějak zrodil výrobek? Jakákoli technologie a jakýkoli materiál potřebuje v souvislostech další technologii zpracování. Potom potřebuje mít nízké náklady nato, aby jste si mohl koupit, popř. vyrobit a prodat a živit se takovou různorodou činností.

Píšeme si tady o včelách a jejich potřebách. Ne o technologiích, materiálech a nízkých nákladech. Každý zahrádkář ví, že ovoce a zelenina vypěstovaná svépomocí je dražší než ta v řetězcích. Ale ví, v čem to rostlo, že na to svítilo slunce, uzrálo to na mateřské rostlině a co tím pádem jí. Připadá mi, že jste jeden z lidí, kteří mají včely na výrobu medu. Jejich základní vliv na přírodu - opylení rostlin - je touto myšlenkou dosti zastíněn.

>Podle mého názoru patří plasty ke včele jak k velbloudovi hrby! Nebo plasty nejsou přírodní produkty podle environmentálního náboženství? Hodnoťte trochu střízlivěji. Vše je otázkou různých inovací. A plasty jsou vhodné k použití ve včelařství!

Tak ten s tím velbloudem ještě neznám :))
Na otázku, zda plasty nejsou přírodní produkty odvažuji se tvrdit, že opradu ne. Kolik plastů se dá těžit třeba jako uhlí či dřevo ?? Asi moc ne, že? :) Plasty jsou výmysl inovátorů. Ano, bez plastů se moderní společnost absolutně neobejde. Ale včely v pohodě a rády !!

>Těžko Váš přítel bude environmentálně včelařit, protože by se musel vrátit spolu se včelou na strom a vrátit občanský průkaz (do 5-ti let e-občanku, ...)

Opět nesouhlasím a myslím, že se Vám podařilo jedinou větou urazit mnoho včelařů. Souvislost s OP jsem nepochopil.

Martin

Dobrý den všem. Mám jeden stručný dotaz: "To myslíte vážně ?? Plastové rámky ??!!"
------
Včelařím v nástavcích neizolovaných, posledních několik let je nenatírám, poslední verzi jen zlehka zelenou jako maskování - moc se krade, vyrábím je z recyklovaného dřeva - palet a rozhodně nejsem envoromentalista. Jen se snažím k přírodě chovat slušně.
Takže z této pozice mám dotaz. Plastová tepelná izolace, tolik propagovaná a která je asi ve většině izolovaných úlů zatím nikoho moc nepohoršovala. Izolovaných úlů je v ČR asi naprostá většina.

Osobně chci plastové rámky vyzkoušet.
Podle mého názoru nebude problém právě plastové rámky recyklovat, protože nebude žádný problém je masívně vyměňovat za nové protihodnotou.

Nevím co je enviromentálního na dřevěných rámcích dobrého.
Benzínovou pilou se porazí strom, veze se a devastuje lesní cesty, odváží se na pilu (emise), tam se nařeže (určitě ne zelenou elektřinou), prkna e dopraví v lepším případě ke včelaři, v opačném k výrobci rámků, ten je vyrobí a pak je jejich osud stejný. Možná se ukáže, že plastový vydrží několikrát více než dřevo. Pak se rozemele roztaví a bude z něj poměrně dobře dále použitelný plast.

Znám borce co létají na enviromentální výzkum do Antarktidy.
:-)))

Karel

Martin:>Já se budu u včel držet dřeva a vosku. <
..........

Asi si nevědomky něco nalháváte. Jste zprominutím najivka a pochybuji, že umíte vyhodnotit to, co je včelařství, co vlastně od chovu očekáváte.


Abych Vás nějak upozornil co mi ve Svých slovech snažíte se říci, tak jako že já budu kosmonautem, že já vynaleznu perpetum mobile a já pokořím všechny vědecké a společenské zákony. :-))

Včely (A.m.) také umí svou činností "recyklovat" a využívat své surovinové základny (vosk, propolis, med, pyl, vodu, ...) Jestli toto nevíte, tak se učte.

Proč by neměl včelař takové např. plasty také vkládat do včel mi nedokážete ale vůbec zdůvodnit a oháníte se dogmaty.

Jedině, kdyby dřevěný včelí rámek i s mezerníky vyrostl na plantážích hotový, sám se uťal od kořenu a dokráčel po svých přímo vedle úlu, kde se už čeká skákajíc do rámku včelí mezistěna, která vyrostla na vedlejší plantáži. Potom jde o environmentální včelí rámek. ;-)


..........
Karel:>Nevím co je enviromentálního na dřevěných rámcích dobrého.
Benzínovou pilou se porazí strom, veze se a devastuje lesní cesty, odváží se na pilu (emise), tam se nařeže (určitě ne zelenou elektřinou), prkna e dopraví v lepším případě ke včelaři, v opačném k výrobci rámků, ten je vyrobí a pak je jejich osud stejný. Možná se ukáže, že plastový vydrží několikrát více než dřevo. Pak se rozemele roztaví a bude z něj poměrně dobře dále použitelný plast. <

>Podle mého názoru nebude problém právě plastové rámky recyklovat, protože nebude žádný problém je masívně vyměňovat za nové protihodnotou.

V každém případě je to činnost navíc. Těžba vosku taky, ale tu si včelař zvládne doma udělat sám. Sběren umělých mezistěn bude asi jen několik v republice. Jak už tady někdo psal o nadbytku vosku, který s tématem plastových mezistěn souvisí. Pokud se jedná o skutečný nadbytek, tak by měl mít nulovou účetní hodnotu a pak by se dal třeba v jakékoliv formě darovat nějakému centru třeba s postiženými dětmi, které z něho v rámci terapie něco vyrobí a na různých akcích budou prodávat a něco si za to koupí. Z něčeho, co nikdo nechce, vyrobit zábavu a peníze, to je dobrá myšlenka, ne ?
Ale to už je o něčem jiném, stejně jako vaše poznámka o těžbě a zpracování dřeva. Plastový nevoní, nemá žádnou povrchovou strukturu, jednu barvu, ... Ale dá se umýt v myčce! Což včelaři ušetří spoustu té zatracené práce.

Ještě poznámka k utepleným úlům - nerad bych se mýlil a odborníci mi snad prominou mou neznalost, ale podle mě se jedná pouze o lehčí konstrukci než celodřevěný, skutečně masivní, úl. Tedy opět o zvýšení pohodlí včelaře při manipulaci s úly. Aspoň s tím není tolik práce ! Včelám je asi celkem jedno, jakou skladbu stěn - zda pouze dřevo nebo "sendvič" - mají. Když je zima, přitulí se, když je horko, větrají. Pokud se příroda rozhodne, že v zimě bude -29°C, budou mít problémy všechny venkovní konstrukce. A topit jim tam asi nepůjdete.
Martin

Martin:>Když je zima, přitulí se, když je horko, větrají. Pokud se příroda rozhodne, že v zimě bude -29°C, budou mít problémy všechny venkovní konstrukce.<
........

Martine prosím laskavě až budete obhajovat své poznatky o včelách, ponechte své závěry na dobu, až budete moci opravdu hovořit např. v takových souvislostech viz. výše. Nic o včelaření bohužel nevíte.

Učinil jsem nápravu, abychom zde dva lidé nevystupovali pod stejným loginem a nemátli tak diskutující osazenstvo (a to si také nesměšovalo veškeré napsané do jednoho balíku).

Vážený pane Pazderko. Vy zde hovoříte o sektařině (dokonce již nejen environmentalismus, tedy určitý ideologický koncept vývoje společnosti, ale dnes již dokonce pouhé environmentální myšlení a jednání (tedy takové, které se snaží zatěžovat přírodu co nejmenším počtem externalit našeho vědomého počínání), je sektařina???). Zkuste pochopit, že organizování svého vlastního včelařského hospodářství na základě šetrného vztahu k životnímu prostředí není nic kalkulovatelného, ale prostě vnitřní potřeba, které se nedá nijak poručit. Mně by zkrátka používání tisíců plastových rámků způsobovalo morální kocovinu a vážný etický problém (vy však máte práh této citlivosti nastavený jinak, a nikdo vám nemůže samozřejmě bránit plastové rámky používat). Problém spatřuji nejvíce v tom, že vycházíte z natolik militantního chápání věci, že dokonce píšete: "Lidé Vás klidně i "ukamenují", jestli mluvíte proti jejím potřebám." To je skutečný vrchol netolerance k odlišnému názoru (jako byste ani nezaznamenal již probíhající odlišné přístupy v zemědělské oblasti, tj. třeba rozdíl mezi bio-zemědělstvím a zemědělstvím konvenčním). Biozemědělce přeci taky nikdo nemlátí po hlavě, ale naopak se ve společnosti uplatňuje pluralita přístupů a s tím související pluralita nabídky a poptávky. Pro Vás je však každý odlišný názor naivní a každý kdo nesdílí Vaše mičurinovské úsilí je brzdou vývoje.


KaJi: Hovoříte o energetických nárocích při výrobě, ale přeci získávání surovin pro výrobu, proces samotné výroby a ve finále dokonce samotné likvidace použitého plastového zařízení s sebou přeci nutně nese minimálně stejné (ale naprosto nepochybuji, že mnohem větší) energetické nároky. Jinak Vám slibuji, že až pojedu příště na výzkum do Antarktidy, vezmu Vás s sebou.

Učinil jsem nápravu, abychom zde dva lidé nevystupovali pod stejným loginem a nemátli tak diskutující osazenstvo (a to si také nesměšovalo veškeré napsané do jednoho balíku).

Vážený pane Pazderko. Vy zde hovoříte o sektařině (dokonce již nejen environmentalismus, tedy určitý ideologický koncept vývoje společnosti, ale dnes již dokonce pouhé environmentální myšlení a jednání (tedy takové, které se snaží zatěžovat přírodu co nejmenším počtem externalit našeho vědomého počínání), je sektařina???). Zkuste pochopit, že organizování svého vlastního včelařského hospodářství na základě šetrného vztahu k životnímu prostředí není nic kalkulovatelného, ale prostě vnitřní potřeba, které se nedá nijak poručit. Mně by zkrátka používání tisíců plastových rámků způsobovalo morální kocovinu a vážný etický problém (vy však máte práh této citlivosti nastavený jinak, a nikdo vám nemůže samozřejmě bránit plastové rámky používat). Problém spatřuji nejvíce v tom, že vycházíte z natolik militantního chápání věci, že dokonce píšete: "Lidé Vás klidně i "ukamenují", jestli mluvíte proti jejím potřebám." To je skutečný vrchol netolerance k odlišnému názoru (jako byste ani nezaznamenal již probíhající odlišné přístupy v zemědělské oblasti, tj. třeba rozdíl mezi bio-zemědělstvím a zemědělstvím konvenčním). Biozemědělce přeci taky nikdo nemlátí po hlavě, ale naopak se ve společnosti uplatňuje pluralita přístupů a s tím související pluralita nabídky a poptávky. Pro Vás je však každý odlišný názor naivní a každý kdo nesdílí Vaše mičurinovské úsilí je brzdou vývoje.


KaJi: Hovoříte o energetických nárocích při výrobě, ale přeci získávání surovin pro výrobu, proces samotné výroby a ve finále dokonce samotné likvidace použitého plastového zařízení s sebou přeci nutně nese minimálně stejné (ale naprosto nepochybuji, že mnohem větší) energetické nároky. Jinak Vám slibuji, že až pojedu příště na výzkum do Antarktidy, vezmu Vás s sebou.

Jméno si klidně vraťte zpět na Martin. Pokud se ještě do diskuze zapojím (protože pro laiky to tady moc není :), použiji mé oblíbené M/=/rsch.
Příspěvek jinak moc pěkný, děkuji za podporu.
Martin.

Franta- Souhlasím s Vámi,ale není mi jasný pojem "Slepé pokusy" prosím o vysvětlení.
-------------------------------
Slepý pokus v tomto pojetí např. znamená vyčlenit skupinu včelstev na stejné včelnici, neudělat v ní jarní ošetření nátěrem a sledovat přirozený spad za stejných podmínek jako ve včelstvech ošetřených.
Potom lze dělat závěry. Slepý pokus (převzato z chemické analýzy) by zde bylo vhodnější označit jako kontrolní skupina. Ono sestavit plán (model pokusu) je někdy náročnější než vlastní sběr dat.

Díky zato, že jste sdílný. Každopádně žiji, živím se, množím se, bydlím, vydělávám a stravuji se na Zemi za své a vím co život dává a bere.

Pro mne systém recyklací, menších nároků výrobku na vydané energie během své existence, možných alternativních příjmů a jiných aktivit přímo živí. Vás také?

Dále jestli je nějaká energetická náročnost před používáním a po upotřebení výrobku, mne zcela nezajímá tak jak to nezajímá ani miliony jiných lidí. Jestli nakoupím plastové rámky, vím, že jejich finanční hodnota (je důležité oddělit to, co je hodnota věci) bude vyšší, protože zkrátka plasty jsou dnes přesně jako kovy. Shromažďují se a vykupují za peníze.

Bioprodukce je o tržním zvýhodnění určité skupiny producentů jednoho výrobku podle promitivních pravidel, recyklace je nové průmyslové odvětví současnosti - velmi lukrativní.

Environmentální aktivity nemají ustálený základ toho načem stavět. Je to až moc velká idea než materia. Nic víc, nic méně. Já žiji za své vytvořené materiální hodnoty a stavím se tak ke všemu. Co z toho je pro Vás militantví mne nezajímá, protože aby jste něco mohl vyhodnotit, musíte mít objektivní data.(porovnání dřevěného rámku s platovým)

Já zde sděluji, že plastový rámek při použití nových postupů může nahradit mnoho energeticky současných postupů ve včelařství i více fází ve včelařství. A tím je i Vaše mrhání voskem ve slunečních tavidlách, které nemají moc valnou výtěžnost.

Ale rád si zadiskutuji jak s praktiky tak také se zapálenými teoretiky. ;-)

..............
NitraM:>Problém spatřuji nejvíce v tom, že vycházíte z natolik militantního chápání věci, že dokonce píšete: "Lidé Vás klidně i "ukamenují", jestli mluvíte proti jejím potřebám." To je skutečný vrchol netolerance k odlišnému názoru (jako byste ani nezaznamenal již probíhající odlišné přístupy v zemědělské oblasti, tj. třeba rozdíl mezi bio-zemědělstvím a zemědělstvím konvenčním). Biozemědělce přeci taky nikdo nemlátí po hlavě, ale naopak se ve společnosti uplatňuje pluralita přístupů a s tím související pluralita nabídky a poptávky. Pro Vás je však každý odlišný názor naivní a každý kdo nesdílí Vaše mičurinovské úsilí je brzdou vývoje.


KaJi: Hovoříte o energetických nárocích při výrobě, ale přeci získávání surovin pro výrobu, proces samotné výroby a ve finále dokonce samotné likvidace použitého plastového zařízení s sebou přeci nutně nese minimálně stejné (ale naprosto nepochybuji, že mnohem větší) energetické nároky. Jinak Vám slibuji, že až pojedu příště na výzkum do Antarktidy, vezmu Vás s sebou.<

Opravdu nevím, do které kategorie spadám - jsem podle Vás praktik nebo zapálený teoretik (a jak se to určuje)?
Já opravdu nehodlám přebírat Váš konfrontační tón, třebaže Vaše praktické zkušenosti s plastovým rámkem asi nebudou o moc větší než ty moje (a navíc vy sám se také neváháte vyjadřovat k tavidlu, třebaže pochybuji, že jej prakticky využíváte).
Abychom tedy byli věcnější, zkuste mi prosím odpovědět na tyto dva dotazy:
1) Souhlasíte s názorem, že je z hlediska nebezpečí potenciálního přenosu vážných nemocí včelstev bezpečnější likvidovat použité a vyřazené včelařské zařízení neprodleně, a to přímo včelařem samotným v oblasti, kde svá včelstva chová?
2) U některých syntetických materiálů se po čase jejich používání prokázala přítomnost látek nebezpečných pro lidské zdraví (pouze jako příklad uvedu ftaláty používané průmyslem výroby plastů jako změkčovadla). Tím chci dokumentovat skutečnost, že naše společnost je dnes opravdu "riziková" (Ulrich Beck), a tedy že syntetické materiály mohou skrývat nebezpečí, které se vždy může projevit (resp. spíše může být objeveno) až po určité době. Jestliže mezi syntetickými a přírodními materiály nespatřujete žádný rozdíl, mohl byste mi prosím uvést jaké takto zcela prokazatelně zdraví škodlivé látky se objevily při používání smrkového nebo lipového dřeva? Děkuji.

Zbytečná diskuze. Jestli si někdo myslí, že ostatní musí za každou cenu
převzít jeho názor, a že pro ten jeho "nejlepší názor" vůbec nepotřebuje
znát a praktikovat příslušný obor, stačí jen mít jakési prozření, tady
zabarvené na zeleno, tak s takovým člověkem se diskutovat nedá. Na argumenty
z oboru nereaguje, protože obor nezná a obecné argumenty překroutí, protože
to je zas jeho obor. Ještě že se přes internet nedá lozit na komíny nebo
přivazovat ke stromům a bránám elektráren.....

R. Polášek

> době. Jestliže mezi syntetickými a přírodními materiály nespatřujete žádný
> rozdíl, mohl byste mi prosím uvést jaké takto zcela prokazatelně zdraví
> škodlivé látky se objevily při používání smrkového nebo lipového dřeva?
> Děkuji.

K těm škodlivinám: Podařilo se prokázat, že prach vznikající v truhlárnách
a stolárnách při zpracovávání dřeva je karcinogenní. Jedná se hlavně o prach
z dubového dřeva, ale prach z ostatních dřev vzhledem k podobnému složení
dřeva taky. Ale jinak ať si včelaři dělají nebo kupují rámky z toho, co
jim vyhovuje.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "NitraM" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 2:36 PM
Subject: Re: enviro ...


> Opravdu nevím, do které kategorie spadám - jsem podle Vás praktik nebo
> zapálený teoretik (a jak se to určuje)?
> Já opravdu nehodlám přebírat Váš konfrontační tón, třebaže Vaše praktické
> zkušenosti s plastovým rámkem asi nebudou o moc větší než ty moje (a navíc
> vy sám se také neváháte vyjadřovat k tavidlu, třebaže pochybuji, že jej
> prakticky využíváte).
> Abychom tedy byli věcnější, zkuste mi prosím odpovědět na tyto dva dotazy:
> 1) Souhlasíte s názorem, že je z hlediska nebezpečí potenciálního přenosu
> vážných nemocí včelstev bezpečnější likvidovat použité a vyřazené
včelařské
> zařízení neprodleně, a to přímo včelařem samotným v oblasti, kde svá
> včelstva chová?
> 2) U některých syntetických materiálů se po čase jejich používání
prokázala
> přítomnost látek nebezpečných pro lidské zdraví (pouze jako příklad uvedu
> ftaláty používané průmyslem výroby plastů jako změkčovadla). Tím chci
> dokumentovat skutečnost, že naše společnost je dnes opravdu "riziková"
> (Ulrich Beck), a tedy že syntetické materiály mohou skrývat nebezpečí,
> které se vždy může projevit (resp. spíše může být objeveno) až po určité
> době. Jestliže mezi syntetickými a přírodními materiály nespatřujete žádný
> rozdíl, mohl byste mi prosím uvést jaké takto zcela prokazatelně zdraví
> škodlivé látky se objevily při používání smrkového nebo lipového dřeva?
> Děkuji.

1)Na nemoci existují u státních zřízení resp. státních institucí postupy a ty jsou pevně zakotveny ve vyhláškách a zákonech. Nepolemizuji s mým nadřízeným - SVS. Jestli má něco vliv na nákazy a nemoci, je to především obnova díla. S obnovou díla souvisí postupy zpracování včelího díla a stím to jaké máme prostředky a pomůcky coby chovatelé. A jsme u porovnávání dřeva s plasty. U mne v tomto už od pohledu vítězí hotové plastové rámky, kde jen povrchně vidím o tři úkony méně ve fázi recyklace voskového materiálu a jedno při zpracování medu. (částečná nepotřebnost úkonů u medometu, nové druhy medů podle levnějšího způsobu získávání - viz. směrnice EU a málo viditelné označení na etiketě)

2)Obsah uvolňujících látek při nedokonalém spalování dřeva jsou rozhodující na jejich stupnici LD. To lehce zjistíte tak, že ochladíte kouř, zvážíte ho nějakou metodou (např. průchod mg za sekundu) a vpustíte ho do prostoru s pokusnou myší, králikem, psem ... Jaká výsledná váha ty pokusné nebožáky zabije je rozhodující. Samotný kouř je toxický i ze dřeva.(konzervace kouřem, těžba přírodního dehtu, spalování nátěrů s obsahem smolné části, možný obsah ve dřevě a (externí)houbová zdraví škodlivá mycelia s různými LD)
Samotná těžba a výroba je také ekologicky náročná. Stačí vědět, kolik olejů se dostane do půdy jen prožezem a pořezem dřeva na 1ha na Vaše rámky. (mazání pil a jejich zubů) Potom mi sdělte, jak energeticky náročná je výroba mezistěn a jaká zátěž čeká takové zpracovny, jak umí popř. dnešní zpracovna eliminovat např. léčiva (filtrace vosku) které Vám jako voňavé nabízí. Nebo Vy máte jako já uzavřené voskové hospodářství a vyrábíte si je se svými postupy včetně začleněných požadavků od SVS sám?

........Zbytečná diskuze. Jestli si někdo myslí, že ostatní musí za každou cenu
převzít jeho názor, a že pro ten jeho "nejlepší názor" vůbec nepotřebuje
znát a praktikovat příslušný obor, stačí jen mít jakési prozření, tady
zabarvené na zeleno, tak s takovým člověkem se diskutovat nedá. Na argumenty
z oboru nereaguje, protože obor nezná a obecné argumenty překroutí, protože
to je zas jeho obor. Ještě že se přes internet nedá lozit na komíny nebo
přivazovat ke stromům a bránám elektráren.....

R. Polášek
.........


A k čemu byl prosím dobrý tento příspěvek? Kde jsou tedy argumenty? Já se snažím jen diskutovat, a přitom neurážet.

ad1) Jdete rovnou na obnovu díla, a přitom je charakteristické, že zcela opomíjíte otázku, kterou jsem Vám položil - týkala se toho, zda se domníváte, aby vyřazené včelařské zařízení cestovalo po republice, nebo je lepší jej definitivně a beze zbytku spálit. To bylo jádro otázky. Ale tedy k obnově díla: Jak můžete vidět ve fázi "recyklace voskového materiálu" o tři úkony méně, to skutečně nechápu, neboť v mém případě se tato fáze skládá nanejvýše ze dvou postupných kroků (vytavení vosku + případné (nikoli nutné) převaření, aby výkupce získával vosk zbavený nečistot). To by tedy znamenalo, že vy zvládnete tuto činnost v -1 krocích, čemuž příliš nevěřím (má-li být ovšem tato diskuse skutečně věcná, možná by stálo za to příště tyto jednotlivé kroky a úkony podrobněji definovat).

ad2) Argument "víte kolik olejů se dostane do půdy" mi připadá demagogický (nicméně chcete-li, jsem si jistý, že je to méně, než kolik ropy unikne při její těžbě a následné přepravě). Energetickou náročnost výroby mých mezistěn bych odhadl maximálně na 2kWh. Až budete kalkulovat energii Vy, nezapomeňte prosím připočítat ony vícenáklady na konečné zlikvidování a přepracování vaší vyřazené mezistěny.
Když hovořím o uvolňování látek, které jsou pro zdraví škodlivé, nevím, jak by při běžném používání dřevěných rámků mohly vznikat tak extrémní situace, jako je uvolňování látek z kouřícího dřeva apod.

Nicméně děkuji za odpovědi.

NitraM:>A k čemu byl prosím dobrý tento příspěvek? Kde jsou tedy argumenty? Já se snažím jen diskutovat, a přitom neurážet<
...........

Výborně, jaké nenáročné úkony s rámky a v mém voskovém hospodářství mi navrhnete, jestli bych před Vás postavil 800 nástavků s 11 rámky s medem. Buďte tak laskav a dejte mi to v časových údajích (dny, hodiny) které jste dosáhl se svým počtem včelstev a myslíte si, že bych tak měl také činit, protože orientačně to tak přepočítáte podle Vás.

Jak jsem z diskuse pochopil, tak je výhodné krmit včely roztokem cukru 3:2 o teplotě 37 °C. Mám tedy dotaz: je znám výpočet, na jakou teplotu je nutno ohřát vodu při dané teplotě cukru (např. 20°C), abychom dostali právě požadovanou teplotu roztoku 37°C ?. Možná je to otázka pro chemiky.

Malá poznámka:
Při vyrábění umělohmotných rámků se musí požívat potravinářský plast. Z něho se ftaláty a podobné hnusy neuvolňují.

Jestliže se plast nespálí a recykluje se, nepředstavuje pro přírodu zátěž. Recyklace plastových rámků je docela možná, ale pochybuji, že se to bude běžně provozovat, pokud se nenaplní noční můry včelařských ekologických aktivistů a používání plastových rámků se masivně nerozšíří.

Milý ekologičtí včelaři, nevěšte hlavu z plastových rámků. Pokud se plastové rámky stanou obvyklými, o to větší bude hodnota bio-medu ( respektive více argumentů pro odůvodnění významu bio-včelaření a ceny včelařských bio-produktů ). Začněte bio-včelařit. Vyděláte si ( i když otázka s jakou produktivitou práce? ... o tom pan Pazderka, jakožto velkochovatel, který se včelařením živí, diskutuje ).

Prosím všechny účastníky této diskuze, aby se zdržovali urážlivých výpadů a vzájemně si naslouchaly, ať má probírání dané problematiky úroveň a smysl.

Přeji hodně úspěchů.

S pozdravem...M. Václavek...

Tou teplotou se zas tam moc nezabývejte. Mnohem důležitější je dodržování poměru 3:2 ( cukr:voda ). Při vytváření cukerného roztoku by se nemělo docílit bodu varu ( kvůli karamelizaci ).

S pozdravem...M. Václavek...

ad1) Jestli se bavíme o bakteriálních nákazách, nutně se musíme bavit i o infekčních tlacích té a té bakterie. Nejvyšší počáteční koncentrace po infikaci budou převážně zjistitelné nejprve na dně úlu a podle této koncentrace je posléze možné rozhodnout zda pálit nebo klinicky prokazovat.

Pokud nereaguje s peroxidem, jde o mor včelího plodu.

Jde stímto o velmi výchozí údaje k Vašemu pálení. Jestli nepálit plastové rámky není zakomponováno do metodik a tutíž jediným způsobem je spálit vše spalitelné a důkladně dezinfikovat vše nespalitelné.

Jestli se ovšem zakategorizuje plastový rámek jako bezdůvodně nespalitelný a vyvinete metodu dezinfekce na vědecké úrovni ve spolupráci s Dolem, věřím, že SVS to vezme vpotaz a budou otom vážné diskuze.

Oznamuji, že matky už jsou rozebrány, neobjednávejte.
K. Čermák

Čermák K. napsal(a):
> Mám několik volně pářených matek Vigor na prodej, k poslání ve středu
> 27.8., cena 250,-Kč/ks. Květoslav Čermák, vigor (c) vigorbee.cz
>

Nimra:>(má-li být ovšem tato diskuse skutečně věcná, možná by stálo za to příště tyto jednotlivé kroky a úkony podrobněji definovat). <
..........
Fáze med:
- odvíčkování
- přesuny (plnění, vyprazdňování medometů)


Fáze vosk:
recyklační úkony:
- třídění vytočených plástů při vytahování z medometu
- přesun dávky plástů ke kotlům
- vyvaření dávky
- následná dezinfekce rámku v kotli
- dezinfekce vosku a předpříprava před samotným válcováním
- následné válcování a formátování
- zatavování mezistěn
- přesun do skladu zásob na sezonu

Při novém dřevěném rámku:
úkony:
- pořez a formátování řeziva
- sbíjení rámků
- upevňování mezerníků
- vrtání
- drátkování
- zatoavování
- plnění a přesun nástavků do skladu

Tak si typněte co není při plastových rámcích potřeba.

Slepý pokus v tomto pojetí např. znamená vyčlenit skupinu včelstev na stejné včelnici...
----
Nezávidím vědcům, ale někde jsem četl správné zásady jak konat nějaké srovnání a tam bylo 2x slepý pokus.

Slepý znamená, že ten kdo to vykonává (vyhodnocuje) neví, která skukpina je která.
To znamená, že někdo namíchá lék, tedy dvě lahvičky tak aby ten, který to vykonává nepoznal, který je který.
To třeba v našem případěš ani moc nejde.
Další zásada mě ještě víc překvapila, ten který pokus navrhne jej nesmí vykonat, ale nějaké jiné pracovišt atd. které třeba ten "lék", teorii atd nevyvinulo, nemá předem jasný názor a nemůže jej ani podvědomě ovlivnit.

To co jsem tehdy četl, znamenalo v podstatě, že by v rámci ČR bylo ve včelařství těžké provést nějaký pokus podle těchto zásad. Teprve po uplatnění takových zásad prý vědecká obec výsledek akceptuje.

Třeba porovnání matek - musely by je dostat tak, aby nevěděly která skupina je která.
No naštěstí nejsem vědec:-)

Karel

také se tumu říká laické zkoušky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 27.8.2008 16:33:35
> ----------------------------------------
> Slepý pokus v tomto pojetí např. znamená vyčlenit skupinu včelstev na
> stejné včelnici...
> ----
> Nezávidím vědcům, ale někde jsem četl správné zásady jak konat nějaké
> srovnání a tam bylo 2x slepý pokus.
>
> Slepý znamená, že ten kdo to vykonává (vyhodnocuje) neví, která skukpina je
> která.
> To znamená, že někdo namíchá lék, tedy dvě lahvičky tak aby ten, který to
> vykonává nepoznal, který je který.
> To třeba v našem případěš ani moc nejde.
> Další zásada mě ještě víc překvapila, ten který pokus navrhne jej nesmí
> vykonat, ale nějaké jiné pracovišt atd. které třeba ten "lék", teorii atd
> nevyvinulo, nemá předem jasný názor a nemůže jej ani podvědomě ovlivnit.
>
> To co jsem tehdy četl, znamenalo v podstatě, že by v rámci ČR bylo ve
> včelařství těžké provést nějaký pokus podle těchto zásad. Teprve po
> uplatnění takových zásad prý vědecká obec výsledek akceptuje.
>
> Třeba porovnání matek - musely by je dostat tak, aby nevěděly která skupina
> je která.
> No naštěstí nejsem vědec:-)
>
> Karel
>
>
>

Krmení včelstev cukrem se začalo ve větším pěříku již prosazovat začátkem 20. stoletía, včelstva přece nevyhynuly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmen? v?el
> Datum: 26.8.2008 12:43:45
> ----------------------------------------
> Také se nestačím divit jak neskutečně rizikový a složitý úkon je dobře
> nakrmit včelstva. Začátečník teď v tom musí mít až neskutečně jasno. Ale
> dobře mu tak. Kdyby si před pořízením včelstev něco o tom přečetl, např v
> knize Včelařství, nemusel by se hloupě ptát a měl by už nakrmeno. Když čtu
> o nebezpečnosti a ekonomické nevýhodnosti krmení cukrem, tak mě v zimě čeká
> řada bezesných nocí, kdy se budu o včelky strachovat. Ale to si dělám
> srandu. Bezproblémové zimování považuji u svých včelstev jako běžný
> standart a ekonomiku jednotlivých úkonů si dokážu spočítat, vždyť na to
> stačí počty ze 4 třídy. Všechno je to o tom, jak dobře se dá med v dané
> oblasti prodat. Než ho dát do výkupu, krmil bych taky. Prodám li ho za
> konečnou cenu 85 a výše tak pak je jeho zkrmování značně diskutabilní. Já
> raději prodávám a s včelstvy a výnosy jsem spokojen. Zdraví R. S.
>
>
>

Teplota roztoku cukru pro včely se takhle nesleduje. Maximálně se vložením
prstu odhadne, jestli cukr není příliš horký. Dodržení přesné teploty
znamená počítat vedle teploty cukerného roztoku taky s tepelnou kapacitou
potřebnou na ohřátí masy krmítka, na čas potřebný k dovozu a rozlití teplého
cukerného roztoku atd. Teplota roztoku cukru 37 st C určitě rychlosti
odebírání cukru pomůže, ale není nijak kritická. Včely přestávají odebírat
cukr, pokud teplota roztoku klesne odhadem pod asi 15 st C, to ale v srpnu a
často i v září nehrozí. Asi by se udržováním teploty roztoku cukru na těch
37 st C nějaký cukr ušetřil, ale zase pro větší množství nějaká regulace
teploty a speciální topidla a další by se asi nevyplatila. Malé množství
roztoku cukru se dá ohřát v hrnci na vařiči nebo v PET flaškách se dá ohřát,
když se flašky ponoří do horké vody. Většinou se ale dá práce při krmení
zorganizovat tak, že když se cukr rozpouští v horké vodě, do krmítek do úlů
jde cukerný roztok ještě teplý.
V praxi se nejčastěji potřebné množství cukru vloží do nádoby, naleje se
horká nebo vařící voda z hrnce nebo teplá voda z boileru nebo dokonce
studená voda odněkud a míchá se tak dlouho, dokud se cukr nerozpustí. Na pár
litrů je asi nejlepší cukr nasypat nálevkou do PET flašek, dolít vodu 50 -
60 st C, ne teplejší a míchat protřepáním. Do 50 - 100 - 200 litrů se dá
cukr do vědra nebo plastové bečky, přileje horká voda třeba z boileru a
míchá se vrtačkou s regulací otáček a míchadlem na rozmíchávání barvy nebo
malty. Nad 100 litrů se dá spíše studená voda a cukr do nádoby a na
míchání se tam strčí kvalitnější ponorné čerpadlo.
Chybné je nasypat cukr do hrnce, na to studenou vodu a dát na vařič a
zahřívat. Cukr zůstává na dně a zabraňuje přístupu vody, takže tam lehce
stoupne teplota nad 100 st C, která potom cukr poškodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 3:50 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


> Jak jsem z diskuse pochopil, tak je výhodné krmit včely roztokem cukru 3:2
> o teplotě 37 °C. Mám tedy dotaz: je znám výpočet, na jakou teplotu je
nutno
> ohřát vodu při dané teplotě cukru (např. 20°C), abychom dostali právě
> požadovanou teplotu roztoku 37°C ?. Možná je to otázka pro chemiky.

No, vodu, kterou zalévám cukr ve sklenici (- alespoň podle mých zkušeností),
musím přivést do varu. Pokud je chladnější, nepodaří se mi již všechen cukr
rozpustit ani mícháním roztoku. Karamelizace se bát nemusím - ona se ta
voda ihned stykem s cukrem ochladí pod bod varu. Roztok pak podávám až v
podvečer a pokud možno všem včelstvům na stanovišti, abych zbytečně
neprovokoval loupež.
(Je to ale jen moje zkušenost, jiní včelaři určitě mají méně pracné a méně
energeticky náročné metody rozpouštění cukru ....)
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 3:50 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


Jak jsem z diskuse pochopil, tak je výhodné krmit včely roztokem cukru 3:2
o teplotě 37 °C. Mám tedy dotaz: je znám výpočet, na jakou teplotu je nutno
ohřát vodu při dané teplotě cukru (např. 20°C), abychom dostali právě
požadovanou teplotu roztoku 37°C ?. Možná je to otázka pro chemiky.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3392 (20080827)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Vařící vodu do sklenic, pokud to není speciální sklo odolné změnám teplot,
bych nedával. Jinak studenou vodou se cukr rozpustí tak po hodině, dvou
hodinách intenzívního míchání, horkou vodou se to urychluje až na pár minut.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 5:07 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


> No, vodu, kterou zalévám cukr ve sklenici (- alespoň podle mých
zkušeností),
> musím přivést do varu. Pokud je chladnější, nepodaří se mi již všechen
cukr
> rozpustit ani mícháním roztoku. Karamelizace se bát nemusím - ona se ta
> voda ihned stykem s cukrem ochladí pod bod varu. Roztok pak podávám až v
> podvečer a pokud možno všem včelstvům na stanovišti, abych zbytečně
> neprovokoval loupež.
> (Je to ale jen moje zkušenost, jiní včelaři určitě mají méně pracné a méně
> energeticky náročné metody rozpouštění cukru ....)
> S pozdravem Petr.

U plastových rámků

Fáze med: beze změny

Fáze vosk:
recyklační úkony:
- třídění vytočených plástů při vytahování z medometu zůstává
- přesun vytříděných plástů (kam??? zřejmě do nějakého chladícího boxu - nárok na energii -, anebo čekání na chladnější roční období - nárok na ochranu díla před škůdci)
- vyloupávání díla (otázka nakolik pracné??, zůstává nutnost zpracovat získaný vosk díla)
- následná obtížná dezinfekce jednotlivých plastových mezistěn mechanickým čištěním, máčením v dezinfekčním roztoku či jiným složitým způsobem.)
- dezinfekce vosku (odpadá dezinfekce vosku pro výrobu samotných mezistěn, avšak vytěžený vosk musí být stejně dezinfikován)
- následné válcování a formátování (tato fáze neodpadá, ale pouze se přesouvá do fáze výroby samotného rámku s mezistěnou)
- zatavování mezistěn (odpadá)
- přesun do skladu zásob na sezonu (zůstává)

Při novém plastovém rámku:
úkony:
- průmyslové získávání vhodného materiálu pro výrobu rámku (předtím těžba surovin, velké dopravní vzdálenosti atd.)
- sbíjení rámků odpadá, nahrazeno odléváním ve výrobě, tedy zpracování výrobcem, které bude nutně dražší (dnes si přece již také můžete klidně koupit sbité rámky, ale za pochopitelně vyšší cenu),
- složitá doprava (klidně 200 přířezů na rámky lze dopravit jednoduše pomocí přepravní služby, avšak 200 rámků představuje problém)
- upevňování mezerníků (odpadá, nicméně při používání Hoffmanových rámků také)
- vrtání (odpadá)
- drátkování ((zůstává otázkou, jak bude plastový rámek konstrukčně vyřešen, zda mezistěna neoddělitelná/oddělitelná apod.),
- zatavování (odpadá, avšak tento krok již jednou uvádíte ve fázi "vosk". Tento krok navíc umožňuje flexibilně reagovat na stavební pud včel v sezoně natavením více nebo méně stavebních rámků. U plastových rámků by bylo třeba konstruovat speciální "polomezistěny" pro stavební rámky apod., a tyto následně odděleně skladovat)
- plnění a přesun nástavků do skladu (zůstává stejné, navíc se domnívám, že křehkost rámků a zejména mezistěn bude vyžadovat oproti dřevěným rámkům opatrnější manipulaci)

Navíc úkony

- nutnost i při vyřazení rámku a mezistěny ještě provádět důkladnou dezinfekci před odložením jako odpadu, aby tento odpad nebyl příčinou zanesení nemoci do nějakého dosud zdravého včelstva (není možná "totální dezinfekce" spálením),
- nutnost recyklace rámku a mezistěny (zvýšená spotřeba energie), navíc možná pouze odevzdáním v určitých odběrných místech (záleží na složení dotyčného plastu).


Ve výsledku se tedy nedomnívám, že by kroků bylo méně, navíc hrozí složitější manipulace.

Pane, Váš enviromentální blahobyt něco stojí. Opomíjíte celý komplex souvislostí. Každá koruna totiž reprezentuje vynaloženou energii (někdo musí jíst, jezdit, topit, živit se, regenerovat se, z něčeho a něčím vyrobit, někde vyrobit,. .....).
Je-li rámek za 6 Kč, a mezistěna také, kde je to ostatní? A já ten použitý rámek vrátím, dotyčný z něho získá vosku za 6 Kč, a recyklát buď přepracuje nebo vrátí do oběhu včelaři.
Vy jste reprezentant všech těch barevných, co mají jen víru - ideologicky podloženou, bez praktického i teoretického základu.
Buďme ekologičtí, ať to stojí, co to stojí. Jak obhájíte výkupní cenu 13,50 Kč nahodilé elektřiny z fotovoltaiky, kterou platíme my všichni (musíme na to neekologicky vydělat) a ty panely někdo v Číně vyrobit a enviromentálně devastovat. Já tomu říkám ekoterorismus.

> ----------------------------------------
> Franta- Souhlasím s Vámi,ale není mi jasný pojem "Slepé pokusy" prosím o
> vysvětlení.
> -------------------------------
> Slepý pokus - Díky za objasnění, je to důležitý. Nevědomky jsem to též dělal loni.
>

Takže už nejen environmentalista, ale už dokonce ekoterorista. No, jsem zvědavý, jak to bude pokračovat...

Přátelé, nebuďte přeci tak popudliví a nechte mi prosím právo na názor a přesvědčení. Děkuji.

Ještě malá poznámka: Ty sklenice jsou běžné, a právě 3 kg cukru a 2 litry
vody je naplní. Zalévám je pro jistotu postavené ve vědru, ale za 13 let
včelaření mi praskly pouze 2 - a to mám ještě podezření, že asi byly
"naťuknuté" :-).
Petr

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 5:25 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


Vařící vodu do sklenic, pokud to není speciální sklo odolné změnám teplot,
bych nedával. Jinak studenou vodou se cukr rozpustí tak po hodině, dvou
hodinách intenzívního míchání, horkou vodou se to urychluje až na pár minut.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 27, 2008 5:07 PM
Subject: Re: krmení včel - energie


> No, vodu, kterou zalévám cukr ve sklenici (- alespoň podle mých
zkušeností),
> musím přivést do varu. Pokud je chladnější, nepodaří se mi již všechen
cukr
> rozpustit ani mícháním roztoku. Karamelizace se bát nemusím - ona se ta
> voda ihned stykem s cukrem ochladí pod bod varu. Roztok pak podávám až v
> podvečer a pokud možno všem včelstvům na stanovišti, abych zbytečně
> neprovokoval loupež.
> (Je to ale jen moje zkušenost, jiní včelaři určitě mají méně pracné a méně
> energeticky náročné metody rozpouštění cukru ....)
> S pozdravem Petr.



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3393 (20080827)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Samozřejmně, pokud jde o rámky. Pokud jde o tzv. ekologické státem podporované aktivity, tak tady nejde jen o názory, když to musím platit ze svých daní, je to vydírání!

Přidávám se k tomuto názoru, přesně tak se k věci stavím i já. Používání
plastů se zcela nevyhýbám, ale plastové mezistěny jsou za tou hranicí,
za kterou bych nešel. Už tak včelám nutíme svoje představy o tom, jak má
vypadat dílo v našem úlu (koukněte třeba na 3. obr. na
www.vigorbee.cz/zajimavosti). Plastová mezistěna je asi jako umělý
orgán v našem těle - jde to s ním, ale není to ono...
K. Čermák

Martin napsal(a):
> Dobrý den všem. Mám jeden stručný dotaz: "To myslíte vážně ?? Plastové
> rámky ??!!" Já sám včely nemám, jen rád pomáhám švagrovi a známému, pokud
> mi to čas dovolí. Takže bude mít pravdu každý, který bude reagovat ve
> smyslu, že nevím, kolik času včelaření spolyká, tak ať raději nepíšu. Díky
> domácímu třídění odpadu vím, kolik plastů za jeden týden čtyřčlenná rodina
> "vyprodukuje". .........
>

Opravuji link: http://vigorbee.cz/autor/zajimavosti/

Zdravím Martine. Skutečně mě mrzí, že jsem vůbec dnes na plastové rámky nějakým způsobem reagoval, protože jste se díky náhodné shodě jmen dostal do víru neoprávněných snůšek nesmyslů a pojmenování. Ale ani ve snu mě nenapadlo, že na včelařské diskuzi budou viset tvrdí zastánci ropného průmyslu a jeho implementace do něčeho takového, jako je včelaření. A environmentalista a ekoterorista jste jen kvůli tomu, že jste správně poznamenal, že by plasty v úle pro nás znamenaly morální kocovinu a vážný etický problém. Pro mě dnešní diskuze je dalším důvodem sehnat si nějaké ty včely co nejdříve, abych náhodou nemusel v budoucnu koupit v řetězci med z LEGO® úlu. Přeji Vás vše dobré, Martin.

Já Vám taky přeji vše dobré a ať se Vám včelaření daří.

Lezení včel od úlů, všechny jedním směrem které jsem v minulých letech v tomto období zaznamenával ve velkém množství se na mé včelnici letos jaksi nekoná. (Předmět minulých diskusí). Zaznamenávám pouze jednotlivé včely a to ještě velmi sporadicky. Jak je to u vás přátelé? Není zde souvislost s množstvím kleštíka? Co vy na to? Jaký máte názor?
Pepča

Nezlobte se, ale typujete nějak podivně. Ignorujete možnost jednoduchého a nenáročného získávání odkapávaného medu bez poškození základu díla přímo na místě včelaření bez medometu, o zbytečném chlaďáku, který přimícháváte do úkonů kde ho nemám a mít ani kvůli plastovým ani dřevěným rámkům nebudu,(samotný přesun mezi kotly a medometem je také docela oříšek kvůli odděleně nutnýmu zpracování) pozapomněl jste podstatný rozdíl mezi tím, že máte úspory v čase a energiích ve varech oděrků bez rámků oproti varu s kompletními rámky kde je nutný ponor a oklep za dosti obtížných podmínek, pochybuji jestli jste někdy vůbec viděl jak má být čistá loučka (suchá odmaštěná), aby se dala nazvat po úkonu dezinfikovaná. Máme tu také u plastů podstatně menší požadavek na dezinfikovaný včelí vosk pro povoskování (jsou směsi kde to již prý není potřeba) a vyšší finanční příjem za vykoupený vosk a ušetřenou energii pro dezinfekci, plastový rámek nemusím razit a formátovat, v tomto jste úplně v omylu, protože oproti tříletému cyklu mezistěny mám na plastový rámek nějakou záruku a když praskne něco v zimě, jde o vadnou nebo přestárlou směs. Také má každý rámek ze solidní plastikářské dílny informační doplňky vedel výrobce a šarže kdy byl vyražen a také dokonce sériové číslo, kde se můžeme bavit o velmi velkém podezření když se něco ztratí a mám doklady které mi prokazují vlastnictví v případě odhalení zloděje nebo podezřelého rámku, když je číslo odstraněno či upraveno.

Jinak zatavování při výrobě nového rámku ze dřeva prostě musím u voskové mezistěny provést, protože nelze to svést na něco co jsem dělal v jiné posloupnosti při recyklaci. Provedení práce u jednoho tisíce zatavených rámků (cca 90 nástavků) je "nejméně" náročné ze všech úkonů "jen" 3 -5 hodin práce se spuštěným transformátorem. (podle toho jestli se napíná nebo je drátek a rámek nově předepnut při novém vyplétání)


..........
U plastových rámků

Fáze med: beze změny

Fáze vosk:
recyklační úkony:
- třídění vytočených plástů při vytahování z medometu zůstává
- přesun vytříděných plástů (kam??? zřejmě do nějakého chladícího boxu - nárok na energii -, anebo čekání na chladnější roční období - nárok na ochranu díla před škůdci)
- vyloupávání díla (otázka nakolik pracné??, zůstává nutnost zpracovat získaný vosk díla)
- následná obtížná dezinfekce jednotlivých plastových mezistěn mechanickým čištěním, máčením v dezinfekčním roztoku či jiným složitým způsobem.)
- dezinfekce vosku (odpadá dezinfekce vosku pro výrobu samotných mezistěn, avšak vytěžený vosk musí být stejně dezinfikován)
- následné válcování a formátování (tato fáze neodpadá, ale pouze se přesouvá do fáze výroby samotného rámku s mezistěnou)
- zatavování mezistěn (odpadá)
- přesun do skladu zásob na sezonu (zůstává)

Při novém plastovém rámku:
úkony:
- průmyslové získávání vhodného materiálu pro výrobu rámku (předtím těžba surovin, velké dopravní vzdálenosti atd.)
- sbíjení rámků odpadá, nahrazeno odléváním ve výrobě, tedy zpracování výrobcem, které bude nutně dražší (dnes si přece již také můžete klidně koupit sbité rámky, ale za pochopitelně vyšší cenu),
- složitá doprava (klidně 200 přířezů na rámky lze dopravit jednoduše pomocí přepravní služby, avšak 200 rámků představuje problém)
- upevňování mezerníků (odpadá, nicméně při používání Hoffmanových rámků také)
- vrtání (odpadá)
- drátkování ((zůstává otázkou, jak bude plastový rámek konstrukčně vyřešen, zda mezistěna neoddělitelná/oddělitelná apod.),
- zatavování (odpadá, avšak tento krok již jednou uvádíte ve fázi "vosk". Tento krok navíc umožňuje flexibilně reagovat na stavební pud včel v sezoně natavením více nebo méně stavebních rámků. U plastových rámků by bylo třeba konstruovat speciální "polomezistěny" pro stavební rámky apod., a tyto následně odděleně skladovat)
- plnění a přesun nástavků do skladu (zůstává stejné, navíc se domnívám, že křehkost rámků a zejména mezistěn bude vyžadovat oproti dřevěným rámkům opatrnější manipulaci)

Navíc úkony

- nutnost i při vyřazení rámku a mezistěny ještě provádět důkladnou dezinfekci před odložením jako odpadu, aby tento odpad nebyl příčinou zanesení nemoci do nějakého dosud zdravého včelstva (není možná "totální dezinfekce" spálením),
- nutnost recyklace rámku a mezistěny (zvýšená spotřeba energie), navíc možná pouze odevzdáním v určitých odběrných místech (záleží na složení dotyčného plastu).


Ve výsledku se tedy nedomnívám, že by kroků bylo méně, navíc hrozí složitější manipulace.

Martin:
Jinak Vám slibuji, že až pojedu příště na výzkum do Antarktidy, vezmu Vás s sebou.
-----
Děkuji, doufám že už nebudu muset. Spotřebované palivo na jeden přelet radši "věnuji" na plastové rámky, nebo jiné užitečnější věci. Kolik by se z paliva připadajícího na jeden přelet a jednoho pasažéra vyrobilo plastu. V plastu by navíc bylo deponováno, tedy mohlo by být recyklováno a třeba až na konci cyklu spáleno.
Myslím že tím dostanu rozhřešení na mnoho kilogramů plastu:-) Nemyslím, že je to úplně blbá myšlenka.

Souhlasím s vámi, že je třeba se k přírodě chovat šetrně, ale je otázka kalkulace co je vlastně šetrnější.
Málokdo, ani asi vy, by nepřistoupil na ten nejšetrnější.

Kdysi mě šokovala studie, ve které byl vyhodnocen pytel na cement z umělé hmoty jako šetrnější než papírový. A když jsme poznal energetickou náročnost výroby buničiny a papíru, tak jsem to plně pochopil. Stejně tak, když jsem při práci v energetice viděl do energetického pozadí standardní elektrárny, a hlavně kolik stojí ono stand-by uhelné elektrárny aby byla připravená dodávat výkon v okamžiku kdy jiný zdroj vypadne. Hlavně to ze mě udělalo člověka, co vlídně kouká na atomovou energii. A když sleduji stavbu jedné větrné, tak mám smíšené pocity.
Máloco je skutečně takové, jak se jeví na první pohled.

Legoúly, nemusíte chodit daleko, prolistujte katalogy evropských včelařských obchodníků. Vypadají jak lednička :-)
I když výrobce do nich dává dřevěné rámky.

Karel

K.Čermák:>Plastová mezistěna je asi jako umělý
orgán v našem těle - jde to s ním, ale není to ono...<
........

Zdravím, tak jak.
Bez mezistěn nebo je to ono s mezistěnama. ;-)

S mezistěnama resp. se současnými rámky je tolik práce, že bych ji klidně velmi rád prodal nějakému jinému zájemci, jestli budou časem k mání plastové 39x24. Hin by sa ukázalo co je výhodnější. :-)

Nemyslím, že je to úplně blbá myšlenka.
----
Tím nemyslím svoji myšlenku :-), ale výrobu rámků z plastu.

kj

Promiňte, že se ještě vracím k této záležitosti. Já opravdu nic nemám proti novému, plošnému a hlavně okamžitémo monitoringu. Vítám ho. Snažil jsem se přihlásit hned mezi prvními / zaslal jsem i dotaz/, ale buď je hloupý můj počítač, spíš asi já,protože jsem nedokázal odstranit neustálé jeho odmítání mě přihlásit.Ale každý den jej sleduji.
Na podložkách nebo varriodnech sleduji dlouho spad. - na rezistenci,účinnost léčiv a foretické roztoče /to u 12ti chovných včelstev/, ale také přirozený spad v každé skupince včelstev a na každém stanovišti /měl jsem 150 včelstev a ještě je jich přes 100/a to sám pro sebe. Ale nikdy se mi nepodařilo zjistit jak to vypadá u sousedů, ty se snažím přesvědčit, aby také sledovali přirozený spad či dělali monitoring. To, co je u mých včelstev, nemusí být u souseda a nebývá ani u mého sousedního včelstva. Šlo mi o tuto větu a nevím, proč ten povyk./Zjišťuji u sebe a ne u souseda/.
Všichni na jaře plod nenatírali ani neléčili stejně jako já a přesto u více než v polovině včelstev mám nulový spad roztočů.

To jste mě pánové zase pobavili. Netuším ani v nejmenším, proč řešíte problémy, které v dohledné době zřejmě nenastanou.V současné době nikdo tyto rámky /39 x 24/ nevyrábí a asi ani nebude, protože zájem je minimální. Naprosto jisté je to u mých měr 39 x 35 a 39 x 17. Rád bych plast vyzkoušel, ale jsem realista. Možná na optimaly by se dalo něco koupit v Německu a to je asi tak všechno. Majitelé Langstrothů mohou dovézt zvenčí co potřebují, ale asi se také nepřetrhnou. Dále není plast jako plast. Stačí porovnat chovné české misky s dovezenými z USA. Je to úplně o něčem jiném a tak jsem všechny z Ještědu hodil do popelnice. To je lepší dělat je na koleně z panenského vosku a tak bych mohl pokračovat. Ono to s tím voskem také není úplně to pravé ořechové. Vmíchávání kys. sírové a fosforečné, zbytky léčiv, převařování kolem 12o stupňů různá rezidua atd. Prostě plastové rámky by chtěly pečlivě vyzkoušet, aby byly vidět výhody i nevýhody. Aby se daly vyzkoušet musíte je mít. Abyste je mohli mít, musí je někdo vyrobit. A ten někdo, to je přesně ten článek, který chybí a na koleně se to zbouchnout nedá, tak nevím, co řešíte. Jak vám bublá medovinka? Zdraví R. Stonjek

Tichý:
Promiňte, že se ještě vracím k této záležitosti. Já opravdu nic nemám proti novému, plošnému a hlavně okamžitémo monitoringu. Vítám ho. .... Ale nikdy se mi nepodařilo zjistit jak to vypadá u sousedů, ty se snažím přesvědčit, aby také sledovali přirozený spad či dělali monitoring. To, co je u mých včelstev, nemusí být u souseda a nebývá ani u mého sousedního včelstva. Šlo mi o tuto větu a nevím, proč ten povyk./Zjišťuji u sebe a ne u souseda/.

-----
Projel jsem si vlákno, moc tam toho není, takže pokud to je na můj příspěvek, tak určitě nebyl myšlen zle.

Mělo by se asi spíše říkat VMS (pro varroamonitoring.cz) protože varroamitoring je něco, co někteří opravdu dělají již dávno.

A snažil jsem se vysvětlit, v čem je VMS nový (a taky rozdíl proti tomu "dolskému" i tomu "zimnímu").
Tedy to sdílení informací.

Dnes večer jsem byl (opět s baterkou:-) krmit a kontrolovat jak jiné braly. Přitom jsme zkontroloval namátkou podložky. Už jsou normálně na dně, ale včely je pravděpodobně nečistí - tedy podle toho co na nich bylo. A roztočů jsem moc neviděl, i když podle toho monitorovaného bych jich musel vidět hodně. I na jedné včelnici jsou veliké rozdíly , mezi stanovišti mám velmi výrazné. A to jsem léčil stejně. A společně s kolegou /stejným vyvíječem i léčivem/ a ten jen 2km ode mě má absolutně rozdílné výsledky. A stejný typ úlů. Takže můžu porovnávat a hledat proč je na tom on lépe.
Tím jsem reagoval na často podsouvanou myšlenku, že podle VMS a publikovaných spadů by se mělo u sousedů léčit.
Ale jako podklad pro rozhodnutí zda, jak a kdy léčit to asi bude užitečné.

VMS bude skutečně dobrý až tam bude komunikace mezi členy a až bude těch roztočů víc a budou pak zajímavá srovnání.

A možná se mezitím přijde na to, že zjišťovat napadení včelstva počítáním VD na podložce je na nic a je třeba diagnostikovat jinak. Třeba k tomu přispěje paradoxně i VMS.

Mě to přijde, jako kdybychom odhadovali sílu nepřítele počítáním mrtvol na bojišti. Trochu pozdě.

Karel

Pl.rámky ty se už dávno vyrábí,nevim ale jakou rm.Používají je v Dánsku,snad i v Německu a pokud chcete podívejte se přes moji adresu do Brooklynu na http://beekeeping meetup.com/128 klepněte na obrázek a máte další foto.Výhoda při obnově díla,zavěsí se do teplé vody po spadu se vloží do bedny kam jde pára,spadnou další zbytky a parou se rámky dezifikují.Nežere je zavíječ,nejsou tam díry po drátkách.Přiznejme si jaká je obměna rámků dřevěných?Když jsem ještě před 10 léty léčil,byly u včelařů rámky z doby kdy drátky nebyly.O dezinfekci nemá cenu ani psát.To že med bude z plastu není argument.Kdy se začal používat plast na med u nás?Dodnes je v" Medvídku".Pokud to nejsou malovčelaři,nebo pár firem co dávají med do sklenic,pak ho máte v plastu.Mohu poslat foto z Bulharska.Indie,Thajska,Číny,Rakouska,Česka (vaničky)atd.Víte nebudou tu hned pl.rámky,ale budou.Až tady začne pár jedinců včelařit s 1000 i 2000 včelstvy,kdy bude mít (jako už je v Česku)linky odvíčkovací až po plničku,bude to pro rentabilitu nutností.

Na Vaši poznámku, že fumigace to vyřeší. Tomu moc nerozumím. Po fumigaci už je pozdě včely jsou už v té době narušeny a to je již pozdě jako loni tak to přesně bylo.

Stejný problém jsme měli, že jich padalo jak máku na podložky a museli léčit během roku.
V současné době nepadají, ale později si je včely začnou donášet do úlů. Pokud matky nekladou tak se kleštíci zlikvidují fumigací a můžeme doufat, že zase stav se nezhorší, když děláme opatření již mnohokrát popsané.
B.V.

Když jsem před 10 lety řešil rámek a zašel za kolegou , který vlastní zařízení na výrobu plast. výrobků, zeptat se co by stála výroba a řekl mi cenu matrice, tak jsem usoudil, že tady cesta pro mne k řešení nevede. Ještě k tomu představa kolik druhů rámků se používá. Nyní koupím za 100 Kč prkno 4m dlouhé/bez suků/ a nadělám až 100ks rámků. Pokud bude lepší řešení, tak se nebráním využití.
B.V.

> Ještě malá poznámka: Ty sklenice jsou běžné, a právě 3 kg cukru a 2 litry
> vody je naplní. Zalévám je pro jistotu postavené ve vědru, ale za 13 let
> včelaření mi praskly pouze 2 - a to mám ještě podezření, že asi byly
> "naťuknuté" :-).
> Petr
>
Zatim to obcas praktikuju podobne ale s pribyvajicima bednickama to zacina byt neunosne. Loni mi jedna praskla, pri michani jsem tukl do skla a to bylo pak pekny to vytirat :-)) Od te doby to taktez zavam sklenici v kybliku. Jinak jsem letos pouzival vrtacku a michadlo - jak je na barvy, malty apod. a vodu z bojleru - rozmichano 6kg cukru v kybliku za cca 3-5min.

Ale i to neni pro me dost efektivni, priste uz to bude v sudu vetsi mnozstvi. S tim souvisi dotaz: Jak dlouho vydrzi roztok, ktery nebyl prevaren?? Jinymi slovy lze ho pouzit treba az za 3-5dni?

Dik za zkusenost

T.H.