78210

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 30761 do č. 30881

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 7. 2008
Re: vzuití loňských cukerných zásob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760)

Mě by zajímalo, kdo všechno z včelařů včelaří tak, že označuje rámky a
důsledně vrací rámky jen do téhož včelstva, ze kterého byly vybrány. Je sice
každého věc, jak to dělá, ale tato manipulace dost ztěžuje a prodlužuje
práci ve včelstvech. Připadá mi, že to je zdůvodnitelné jen ve speciálních
případech, třeba v ochranném pásmu kolem moru a tak podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 11:47 AM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva )
a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760)

To bývalo reálné a z dnešního pohledu neekonomické kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob
> Datum: 29.7.2008 11:47:56
> ----------------------------------------
> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762)

kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme
______________________________________________________________

Sjednocování rámkových měr a úlových systémů se nečinní především kvůli možnosti neomezených výměn, ale pro snížení variability sortimentu včelařských potřeb, zvýšení využití velkovýroby a tím snížení nákladů.

Příklad z praxe:
Chci si pořídit a otestovat celoplastové rámky s mezistěnami. A hle PROBLÉM!...Na r. m. 42x17 cm se plastové rámky NEVYRÁBĚJÍ. Kdybych včelařil v Langstrothu, situace by byla úplně jiná.

Univerzalita není důvodem, proč bezhlavě promíchávat plásty mezi včelstvy. Je pravda, že vracení plástů na místo původu může být náročné ( např. u klasických úlů, kde se plásty převážejí ve speciálních přepravkách, také třeba při vysokonástavkovém včelaření, kdy se neodebírají celé nástavky plné medu ). Mi, co včelaříme s celými nástavkami ( nízkonástavkoví včelaři ), takové problémy nemáme. Pak je jen otázka dobré organizace a zvýšení pracovní doby se neprojeví významně. Ten čas navíc za jistotu zamezení případného rozšíření nákaz stojí. Každopádně bych neměnil dílo mezi stanovišti.

S pozdravem...M. Václavek...



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 29. 7. 2008
Re: Mor nielen na Preloucsku (4657) (4703) (30755)

existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 29. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763)

Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 7. 2008

Nemůžu se zaregistrovat na Monitoring, nevím jak získat lokalitu mého stanoviště, kdo to zná ať poradí.

Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 7. 2008

Prosím jestli mi můžete nají lokalizaci Hvožďany u Bechyně . Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 7. 2008
Re: (30767)

hledat v mapách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 29.7.2008 18:03:17
> ----------------------------------------
> Prosím jestli mi můžete nají lokalizaci Hvožďany u Bechyně . Díky
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 29. 7. 2008
Re: (30767)

Hvožďany jsou poblíž Lnář a Březnice - bude tam blízko ten radar.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 29. 7. 2008
Re: varroamonitoring.cz (30766)

Nemůžu se zaregistrovat na Monitoring, nevím jak získat lokalitu mého stanoviště, kdo to zná ať poradí.

Franta
--------
Nalevé straně je volba:
JAK SE SYSTÉMEM PRACOVAT
po stisku se dostanete sem:
http://www.varroamonitoring.cz/vms/varroamonitoring/showArticle.do?id=Projekt_Varroamonitoring_Help

Je tam kapitolka:
Jak získat zeměpisné souřadnice stanoviště včelstev

doporučuji si zadat třeba na Seznam.cz název obce a stisknout nad tím MAPY, nebo přímo na
http://www.mapy.cz/
zadat obec a pak si to tam najít.

GPS se nezadává úplně přesně a nikde se nezveřejňuje. Je to jen pro zobrazení na mapě.

Jinak je tam mail na help
help"to zakroucené A"varroamonitoring.cz

To bylo spíše pro další zájemce.
------------
Stručná odpověď je zde:
Souřadnice Hvožďan u Bechyně
Loc: 49°17'10.736"N, 14°25'55.903"E

Vítejte:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 29. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765)

Stonjek:
umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč.
-----
To mě zajímá. Zrovna tady přemýšlím, jestli by to šlo lepit z novoduru (mám laciný zdroj), ale za ty prachy radši budu vytáčet med a tohle koupím.
Zajímal by mě ten int. obchod. Přeci jen reference se v obchodě (i v zahraničním s USA:-) hodí.

Děkuji.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 29. 7. 2008
Vykup medu 29.cervence 2008

Výkup medu
Výkup medu je za aktuální ceny od 45,- Kč.

Ceny ve výkupně:
Řepka voda do 19,5 % konve, plechovky tuhé 45,-
řepka voda do 19,5 % sudy nebo tekutá na přelití 46,-

květové medy voda do 19,5 % jednotně 45,-

akát voda do 20 % podle kvality 48 až 50,- Kč

smíšené medy směs medovice apod. 48 až 50,- Kč

Vykupujeme za hotovost v závislosti na množství. Výkuní cena se odvíjí od vodivosti medu a obsahu vody. Upřednostňujeme med v tekuté formě vhodné pro přelití do sudů nebo med přímo v sudech (á 280 kg).

Pro med jsme schopni po domluvě dojet, dopravu u odvozu sudů neúčtujeme.

Doporučujeme zapůjčit si u nás sudy (zdarma), po nahlášení že je med připraven zašleme penízky a odvoz se uskuteční jakmile vytížíme cestu.

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/povidani.php?id=1202578664

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765)

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 4:49 PM
Subject: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob


> Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je.
> Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a
> vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se
> skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na
> všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko
plast
> - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic
> nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že
> jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit,
že
> Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak
používám
> alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice,
> protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte,
> vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 7. 2008
Re: vyzuití loňských cukerných zásob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30773)

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej debničky, do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť, ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou, bezproblémov.
No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli, vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti nasiakavosti sololitu. Anton


vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 30. 7. 2008
Re: vyzuití loňských cukerných zásob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30773) (30774)


Začal jsem vyrábět skleněná krmítka, která jsou součástí úlů po celý rok i jako stříška.
Včely se převážely na vzdálenost 400 km /6 hod. jízdy/ve skleněném úle. V autě jel pan učitel i s rodinou, tak jsem celý úl zabalil do folie abych snížil riziko úniku včel v případě porušení skla. Pro pohodu při převozu včely dostaly 1 litr rozpuštěného cukru do skleněného krmítka, jenž je součástí úlu, a cukr během jízdy odebraly, což svědčí o jejich vitalitě. Doufám, že v nových podmínkách zůstanou taky zdravé, protože mají více světla a slunce než v běžných zastaralých úlech.. Žáci mají možnost v tomto úle sledovat skutečný život a rozvoj včel a tak poznávat i učit se s přírodou spolupracovat a ne bojovat.Odborník pozná zdravotní stav jen pohledem na úl.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 30. 7. 2008
Re: Mor nielen na Preloucsku (4657) (4703) (30755) (30764)

Je to biolit na sršně a vosy za 90 Kč. Opradu to pomáhá. Včera jsem to použil na oboje. Sršni si dělali hnízdo v kadibudce na zahradě. Musel jsem je zlikvidovat. Bylo jich tam asi deset. Jednou jsem na ně stříkl a vzali do zaječích. Už se tam nevracejí, ani vosy. Asi jim to hodně smrdí.
Tonda
>existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 7. 2008
Re: Mor nielen na Preloucsku (4657) (4703) (30755) (30764) (30776)

Lepší než biolit a podobný sprej na létající hmyz je Biolit apod. na
lezoucí hmyz. Měl by být silnější, protože se u něho počítá s tím, že
nastříkané plochy po nějaký týden zůstanou jedovaté pro hmyz, který po nich
proleze. Když se jím k večeru nebo ráno, kdy je zima a hmyzáci nejsou moc
aktivní, stříkne pořádně otvorem do hnízda, zamoří se jim na pár
rozhodujících dní celé hnízdo a oni pochcípou. Jen upozorňuji, že vosy a
zvláště sršni jsou velkými lovci škodlivého hmyzu, takže pokud hnízdo není
těsně u nějakého frekventovaného místa, kde si s lidmi vzájemně vadí nebo
blízko včelstev, je škoda je likvidovat. Tento hmyz sám od sebe na člověka
neútočí, pokud se necítí přímo ohrožen.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2008 10:34 AM
Subject: Re: Mor nielen na Preloucsku


> Je to biolit na sršně a vosy za 90 Kč. Opradu to pomáhá. Včera jsem to
> použil na oboje. Sršni si dělali hnízdo v kadibudce na zahradě. Musel jsem
> je zlikvidovat. Bylo jich tam asi deset. Jednou jsem na ně stříkl a vzali
> do zaječích. Už se tam nevracejí, ani vosy. Asi jim to hodně smrdí.
> Tonda
> >existuje sprej, kterým se naplni dutina, kde jsou sršni a oni s kapou
> ,nevim jak se jmenuje,ale je to i na vosy apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 7. 2008
Re: vyzuití loňských cukerných zásob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30773) (30774)

Já dám do nízkého nastavku nádobu a tu potom zakryji muším pletivem. U
silných včelstev pletivo napnu na nastavek shora připínáčky, taky by šlo
jako nosič pletiva použít mateří mřížku, u slabých včelstev a zhruba od
konce září pletivo pokládám přímo na nádobu. Cukr se nalévá do nádoby přes
pletivo, se včelami se do styku nepřijde a taky to umožňuje krmení i večer
potmě. Nádoba nebo více nádob může mít objem od několika litrů pro srpen a
září a silná včelstva po 2 - 3 deci pro slabá včelstva a včelstvíčka a
krmení včel až do prosince, pokud je přes poledne aspoň 10 st C. Jako nádoby
používám hodně misky pod květináče, potom plastové vaničky od masa, dají se
použít jakékoliv plastové nebo jiné plošší nádoby. Síto je zakryto igelitem
kvůli zamezení průniku vlhkosti do tepelné izolace a dále tepelnou izolací z
filců nebo hadrů nebo třeba pytlíků slámy či sena, ta chrání taky proti
úniku vůně ze včelstva a tím přilákání zlodějek....
Viz http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003100201
Co se týká otvorů do nastavků a krmení přes ně, třeba do úlů, kde není
přístup shora, nabízí se varianta umístit nad rámky taky nádobu a dolívat ji
otvorem kusem hadičky. V dnešní době by neměl být problém hodit do nádoby
dva kontakty a sledovat okamžik naplnění nádoby jednoduchým indikátorem
pomocí změny vodivosti mezi kontakty. Výrobu tady toho krmítka jsem ale
nikdy nerealizoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2008 6:58 AM
Subject: Re: vyzuití loňských cukerných zásob


> Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní
> rámkové
> míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?
>
> R. Polášek
>
> Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam
> 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z
> vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej
debničky,
> do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov
> v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch
> vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť,
> ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou,
> bezproblémov.
> No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne
> poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli,
> vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti
> nasiakavosti sololitu. Anton
>
>
> vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 30. 7. 2008
Re: Mor nielen na Preloucsku (4657) (4703) (30755) (30764) (30776) (30777)

Podle provače je silnější ten na létající hmyz. Je taky o 20 Kč dražší. Plochy musí zůstat taky jedovaté, aby se vosy a sršně, které jsou v terénu nevraceli.
Tonda
>Lepší než biolit a podobný sprej na létající hmyz je Biolit apod. na lezoucí hmyz. Měl by být silnější, protože se u něho počítá s tím, že nastříkané plochy po nějaký týden zůstanou jedovaté pro hmyz, který po nich proleze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 7. 2008
?! Objektivita měření spadu roztočů

Na www.varroamonitoring.cz mě zaujaly výsledky stanice Leopolda Mately ( obec: Malá Morávka ).

Den......přirozený spad......spad po léčení kyselinou mravenčí
11.5.....0,07................12,4
6.7......0,11................200
13.7.....0,23................24
29.7.....0,85................300

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 7. 2008
PŘEŽIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?

Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.

http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 30. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765)

To mě zajímá, nemohl by se Váš přítel podělit o zkušenosti?
To, že se našel výrobce plastových rámků u nás je jistě záslužné, ale....
Cena plastového rámku navoskovaného v US internetovém obchodě je $1,59 - 1,99, cena u nás nenavoskovaného a v neověřené kvalitě je 45,- Kč. Předpokládám, že cena přímo od výrobce v US by byla podstatně nižší. Je to otázka dohody a myslím, že by to nebyl zas až takový problém.
Přemýšlím nad tím, zda by se nevyplatilo třeba i jednorázově dovézt větší množství takových rámků a vychytaných pomůcek, a ne doslova vydělat, ale ušetřit řadě lidí docela dost peněz.
Možná už s tím máte někdo více zkušeností.
Ne že bych to někomu záviděl, ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
Určitě si i těch předražených rámků pár koupím, abych je vyzkoušel, ale určitě to za tu cenu bude jen pár kousků.
zdenek


Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 30. 7. 2008
Re: ?! Objektivita měření spadu roztočů (30780)

U stanice jsou i poznámky, ze kterých vyplívá, že je měřen u některých
včelstev spad přirozený a u některých problémových byla nasazena KM.
Takto napsané je to vatržené z kontextu.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Na www.varroamonitoring.cz mě zaujaly výsledky stanice Leopolda Mately (
> obec: Malá Morávka ).
>
> Den......přirozený spad......spad po léčení kyselinou mravenčí
> 11.5.....0,07................12,4
> 6.7......0,11................200
> 13.7.....0,23................24
> 29.7.....0,85................300
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík - registrovaný chov (88.101.12.73) --- 30. 7. 2008
matky Vigor

nabízím několik neoplozených matek kmene Vigor (licenci vlastním), cena je 100Kč/ks, k odběru pouze dnes, možno i odeslat poštou. Objednávky telefonicky: 724 758 774, Valašské Meziříčí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.56) --- 30. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782)

ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
----------------
To je jednoduché. Objednej toho kontejner, doprava do přes oceán není ani moc drahá, pak autem sem, a pak to prodávej.
Pokud si opravdu nebudeš moc přirážet, a skromně si náklady necháš vracet déle jak dva roky, určitě se dostaneš na dobrou cenu a půjde to na dračku.
Pro mě ber pár těch krmítek.

Karel

P.S.
Náklady obsahují i odpisy z investic. Za kolik let by bylo slušné tu investici odepsat do nákladů?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 30. 7. 2008
Re: ?! Objektivita měření spadu roztočů (30780)

mala moravka je vyložene horský region a tento spad kopíruje tamní snůšky....

zabírejte se vlastni objektivitou a snahou neco vytvořit pro ostatni

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 30. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782) (30785)

Rozměry krmítek jsou délkou na Langstroty, hloubka podle jejich typů a do našich úlů nejdou kvůli délce. Možná by bylo zajímavé porovnat, jak by dopadly ceny nových úlů díky silné koruně, ale moje problémy jsou úplně jiné. Kamaráda do toho také netahám, neboť oba stíháme jen tak tak. Kontejner si nakonec stejně nikdo neobjedná a tak se jedná pouze o mlácení prázdné slámy. Ale kdybych měl horní loučku 435 nebo jak to ten L. má, vypadalo by mé rozhodování jinak. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ? (30781)

slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
.... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
planetu :-)

petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
>
> http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?

Nesdílím Váš optimismus :-).
Jednak - vezměte v úvahu početní zastoupení jedinců uvažovaných druhů.
Druhak - proč myslíte, že podmínky vedoucí k vyhubení včely medonosné by se
"nepodepsaly" také na ostatních druzích ?
S přáním ať to osobně nepoznáme Petr

----- Original Message -----
From: ""ježek.obecný"" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 31, 2008 12:42 AM
Subject: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?


slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
.... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
planetu :-)

petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3311 (20080730)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 31. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782) (30785) (30787)

Stonjek:
Kamaráda do toho také netahám, ...
--------
Ale ve kterém int.obchodě to koupil by snad řekl. :-)

To o tom kontejneru bylo na jiného diskutujícího, který zřejmě nemá rád lidi, co dělají pro peníze.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 31. 7. 2008
Re: ?! Objektivita měření spadu roztočů (30780) (30783)

U stanice jsou i poznámky, ze kterých vyplívá, že je měřen u některých
včelstev spad přirozený a u některých problémových byla nasazena KM.
_______________________________________________________________

Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u nedávno přeléčených včelstev.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 31. 7. 2008
Re: ?! Objektivita měření spadu roztočů (30780) (30783) (30791)

Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ).

-------------------
Stačí se zaregistrovat a zadávat data. To je nejlepší na pochopení funkce programu. Pracovat s ním.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 31. 7. 2008
Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ? (30781) (30788)

Údajný výrok A. Einsteina o včelách jsem uváděl jako příklad. Tím nechci tvrdit, že s ním naprosto souhlasím. Podle mě je dost nadsazený.

Jisté je jen to, že bez včel nemůže existovat takový ekosystém, který máme nyní. Příroda bez včel by vypadala jinak ( hnusně ). Člověk by vymizení včely, i když z obtížemi, přežil.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: ?! Objektivita měření spadu roztočů (30780) (30783) (30791)

Poznámky najdete po kliknutí na stanici v tabulce spadů.
U některých spadů je červený růžek, který označuje, že ke spadu byla
připojena poznámka. Po najetí myší na číslo spadu s poznámkou se tato
poznámka zobrazí.
Tabulka spadů má více řádků - každý řádek je pro spady při různých
druzích léčení (viz. podbarvení, první je přirozený spad bez léčení),
takže lze zaznamenat naráz jak spad přirozený, tak spad při léčení v
případě, že jsou některé včelstva na stanici léčena a některá ne.

Milan Čáp

M. Václavek napsal(a):
> Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával
> jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u
> nedávno přeléčených včelstev.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 31. 7. 2008
Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ? (30781) (30788) (30793)

Člověk by vymizení včely, i když z obtížemi, přežil.
----- To je lhaní
Asi by to dalo dost práce, je vymizet. Na čas by se dal jistě omezit jejich výskyt. To už příroda a různé katastrofy, změny klimatu apd v jejich miliony let trvajícím vývoji vyskytly.

A nejsou náhodou současné "kalamity" spíše přirozenou reakcí.

Pokud dojde k infekčním tlakům, tak se většina různých populací sníží, vyberou se ti, co mají pro novou situaci lepší genetické vybavení a to se pak šíří.

A nevím, jestli současným způsobem včelaření v zateplených úlech, podněcováním, posilováním atd. neděláme včelám medvědí službu.


Hustota zavčelení v Německu a v ČR je přeci několikanásobně rozdílná.
Pobýval jsme v jednom velkém městě, parky tam snad zakládal včelař - lípa, kašta, všude to kvetlo, ale včelu jsme tam za celou dobu neviděl. A to je v tom městě univerzita se "včelím" pracovištěm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 31. 7. 2008
Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ? (30781) (30788) (30793) (30795)

----- To je lhaní
....................
omlouvámse , nějak jsem byl přerušen a nedposal to.

mělo tam být:
To je lhaní do vlastní kapsy.
------
Tedy přeceňování výzmnamu včelařů k přežití včely. (A lidí k přežití přírody.)

Lidé včely chovají asi tak 100, možná 200 let. Myslím tím, že se dá hovořit o tom, že většina populace včel(stev) byla v "úlech" a nikoli divoce (v Evropě - jinam jsme jí jen zavlekli a narušili tamní ekosystémy a časem se nám to vrátilo - třeba prostřednictvím VD).

Z hlediska včely a její minulosti pouhá pikosekunda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 31. 7. 2008
Kravi moc pomaha!

Video o vysledcich prace indickych vedcu:
http://www.spiegel.de/video/video-32750.html

Kravi moc pomaha udrzovat vcelstvo zdrave a odolne proti infekcim. Plasty postrikane moci vykazovaly vetsi aktivitu vcel, lepsi cistici schopnosti, zdravejsi larvy...
Potvrdili vedci v Indii.

Kdo by to rekl?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797)

Dobrou chuť! :-)))

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798)

Nicméně močovina v medu až takový problém není, když se zamyslím nad tím, že většina medu se vytáčí ze starých, vícekrát zaplodovaných plástů.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ? (30781) (30788)

Milý ježečku Vymizením včely medonosné začne docházet i k mizení druhů rostlin na nich závislých. Další fází je i pak úbytek ostatních opylovačů a následně se změní celá struktura vegetace a to by pak mělo obrovský dopad na pěstované plodiny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?
> Datum: 31.7.2008 00:42:26
> ----------------------------------------
> slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
> medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
> ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
> .... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
> planetu :-)
>
> petr j.
>
>
>
> M. Václavek napsal(a):
> > Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> > lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> > změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> > farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> >
> > http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ? (30789)

přesně tak. V čínských oblastech kde se pěstiji známé hrušky Haši po nezříseném používaní cemikálií k podobné situaci došlo. Dnes sadaři musejí stromy opylovat ručně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?
> Datum: 31.7.2008 01:06:47
> ----------------------------------------
> Nesdílím Váš optimismus :-).
> Jednak - vezměte v úvahu početní zastoupení jedinců uvažovaných druhů.
> Druhak - proč myslíte, že podmínky vedoucí k vyhubení včely medonosné by se
> "nepodepsaly" také na ostatních druzích ?
> S přáním ať to osobně nepoznáme Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: ""ježek.obecný"" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 31, 2008 12:42 AM
> Subject: Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ?
>
>
> slavny vyrok A. Eisteina (pokud ho kdy rekl) se nevztahuje jen na vcelu
> medonsku kterou my chovame, ale na vcelaky vseobecne, a jak jiste VITE,
> ruzných vcel samotarek je docela HAFO, nepocitaje brundibary cmelaky,
> .... takze bych si moc nefandil s tim, ze chovem vcel zachtranuji
> planetu :-)
>
> petr j.
>
>
>
> M. Václavek napsal(a):
> > Albert Einstein údajně řekl, že kdyby uhynuly včely, do čtyř let vymře
> > lidstvo. Nepřinese 21. století zkázu včelařům? Jaký vliv mají na včely
> > změny klimatu? Přežije-li obor, bude více malovčelařů, nebo převáží včelí
> > farmy? O tom bylo Milénium – pořad zpravodajského kanálu ČT 24.
> > http://www.ct24.cz/vysilani/2008/07/29/208411058030729-11:35-milenium/
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3311 (20080730)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796)

Když tak nad tím přemýšlím tak včela byla dovezena do Austrálie a Ameriky lidé tam přece také žily . v tom máš asi pravdu.Hustota osídlení však byla podstatně řidší a jejich potravní zdroje měly úplně jinou strukturu Naše evropská civilizace jim dala naše plodiny , ale musela přivést k nim i včelu.. Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 31.7.2008 10:10:05
> ----------------------------------------
> ----- To je lhaní
> ...................
> omlouvámse , nějak jsem byl přerušen a nedposal to.
>
> mělo tam být:
> To je lhaní do vlastní kapsy.
> ------
> Tedy přeceňování výzmnamu včelařů k přežití včely. (A lidí k přežití
> přírody.)
>
> Lidé včely chovají asi tak 100, možná 200 let. Myslím tím, že se dá hovořit
> o tom, že většina populace včel(stev) byla v "úlech" a nikoli divoce (v
> Evropě - jinam jsme jí jen zavlekli a narušili tamní ekosystémy a časem se
> nám to vrátilo - třeba prostřednictvím VD).
>
> Z hlediska včely a její minulosti pouhá pikosekunda.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798)

vem si jak na polních hnojištích včelky vesele tankují vodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kravi moc pomaha!
> Datum: 31.7.2008 10:35:07
> ----------------------------------------
> Dobrou chuť! :-)))
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik (147.228.1.130) --- 31. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782) (30785) (30787) (30790)

KaJi napsal(a):
> Ale ve kterém int.obchodě to koupil by snad řekl. :-)

Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page11.html
http://www.golden-bee.com/cart.php?target=category&category_id=269
http://www.betterbee.com/products.asp?dept=374
http://www.betterbee.com/products.asp?dept=352

Vypada to tedy plastovy ramek vcetne mezisteny kolem 2 dolaru, samotna plastova mezistena pod dolar. Platba kartou, zaslani do zahranici mozne.

Jiri Borik

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 31. 7. 2008
Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782) (30785) (30787) (30790) (30804)

Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:
-------

Plastové rámky mě ani tak nezajímají, ty se vyrábějí v Čchách a právě jsem slyšel, že i když byl jeden v nástavku mezi normálním dílem, tak jej matka zakladla. Ani jsem se neptal po ceně (toho českého), ale snad by to mohlo být i míň než zde uváděných 45Kč. K cenám v USA musím přičíst DPH, takže mě to zas tak nevzrušuje, jestli 2USD nebo +-40Kč.

!!
Mě zajímala ta krmítka a hlavně reference na ten obchod. Protože předpokládám, že to bylo koupené z ČR a tak asi byla i dobrá cena za dopravu.

Protože vyrábět rámkové krmítko v takovém případě ztrácí pro mě smysl.

Ještě aby tak vyráběly dvojáky pro oddělky na půlení nástavku.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 31. 7. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796) (30802)

Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly
----
Ne ale naše včela medonosná.

A které plodiny z naší výživy potřebují nutně včelu?
Obilí ne,
kukuřici a brambory jsme dovezli z oblastí bez včel,
ovoce (tam jenom někdy - je to i věc násady), řepka (tam už je podle mě zbytečné uvažovat o nutnosti opylování - 300 000 haktarů a 300 000 včelstev v letošním roce je docela dobrý experiment).

Takže zbývá jen divoká příroda. A ta si vždycky vystačila bez civilizace.

Neříkám, že včely jsou zbytečné, ale kdyby v ČR zůstalo 100 000 včelstev, tak to nebude poznat.

A pokud budou někomu chybětt (ovocnáři, ekologové, atd) tak ať je začnou chovat.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 31. 7. 2008
Re: PŘEIJE VČELAŘSTVÍ 21. STOLETÍ? (30789) (30801)

V čínských oblastech kde se pěstiji známé hrušky Haši po nezříseném používaní cemikálií k podobné situaci došlo. Dnes sadaři musejí stromy opylovat ručně.
-----
Jestli ty chemikálie nezahubily i ostatní opylovače?

To je pak průser. Příroda to umí dát najevo, když s ejí něco nelíbí. V lepším případě se opyluje štětečkama, v horším se vynáší ze sklepů bahno, atd.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenda (85.193.2.14) --- 31. 7. 2008
ostřejší včelstva

Mám dvě včelstva ostřejší. U jednoho ( letošní oddělek ) bych rád vyměnil matku. Nemáte prosím někdo oplozenou mírnou na prodej ? Druhé bych stejnak rušil, protože chci zazimovat jen 4 a spojovat s jiným nechci kvůli pracnému vyhledávaní matky, nabízím k prodeji. Včelstvo je v Zelené okres Chomutov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796) (30802) (30806)

Dovolím si nesouhlasit. Jde o příliš úzký pohled. Biologická rovnováha v
přírodě a vytváření potravinových řetězců je něco mnohem složitějšího, a
citlivého na mnohé podněty, které si ani nemusíme uvědomovat, a zůstávají
tak skryty nejen běžné populaci, ale pravděpodobně někdy i příslušným
vědeckým odborníkům.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 31, 2008 2:01 PM
Subject: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??


Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly
----
Ne ale naše včela medonosná.

A které plodiny z naší výživy potřebují nutně včelu?
Obilí ne,
kukuřici a brambory jsme dovezli z oblastí bez včel,
ovoce (tam jenom někdy - je to i věc násady), řepka (tam už je podle mě
zbytečné uvažovat o nutnosti opylování - 300 000 haktarů a 300 000 včelstev
v letošním roce je docela dobrý experiment).

Takže zbývá jen divoká příroda. A ta si vždycky vystačila bez civilizace.

Neříkám, že včely jsou zbytečné, ale kdyby v ČR zůstalo 100 000 včelstev,
tak to nebude poznat.

A pokud budou někomu chybětt (ovocnáři, ekologové, atd) tak ať je začnou
chovat.


Karel


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3313 (20080731)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803)

vem si jak na polních hnojištích včelky vesele tankují vodu

Pepan

Vždy keď čítam podobnú vetu, pomyslím si, že osoba čo to napísala, nikdy pri hnojiskách bola. Moja včelnica so 70- timi včelstvami je vybudovaná asi 1,2 km vzdušnou cestou do čistého zdroja vody- slušný potok, ktorý nie je znečisťovaný. Vo vzdialenosti 0,7 km je voľne "vybuduvané" 1 ha hnojisko, Už viackrát som sa bol presvedčiť po daždi, či z mlák okolo hnojiska včely odoberajú "vodu". Nič som nezistil, včely som odoberať vodu nenašiel. Zato po daždi včely odoberali v malom počte včiel po krátku dobu z jednej mláky pri ceste, asi 70 m od včiel.
Myslím si, že tento názor sa prenáša z generácie na generáciu len preto, že to raz niekto napísal.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lenka (82.208.45.222) --- 31. 7. 2008
Cena a vyroba plastoveho krmitka (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782) (30785) (30787) (30790) (30804) (30805)

Zdravím,

Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů, nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na med...

Myslím, že než skrytě zuřit a závidět nad americkými výrobky, bychom mohli místo nářků a hledání důvodů proč něco nejde, raději hledat způsoby, jak by to jít mohlo...

Jinak k danému krmítku z USA mohu dodat, že vnitřní povrch je zdrsnělý s jemným dezénem, bez plováku a včely se v něm netopí.

Toto konkrétní krmítko z USA je na 4,5 litru roztoku, ale mají i větší.

S přáním hezkého dne

Lenka Langerová

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 31. 7. 2008
Uhyny vcel v USA

Akce na zachranu vcel v USA.
http://helpthehoneybees.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 31. 7. 2008
Re: Uhyny vcel v USA (30812)

A tady reklama na celou akci
http://www.youtube.com/watch?v=7m5vt07W2n4

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: ?! Objektivita měření spadu roztočů (30780) (30783) (30791) (30794)

Díky pane Čáp za vysvětlení- s tou poznámkou jsem to ani nevěděl. F.Č





> ----------------------------------------
> Poznámky najdete po kliknutí na stanici v tabulce spadů.
> U některých spadů je červený růžek, který označuje, že ke spadu byla
> připojena poznámka. Po najetí myší na číslo spadu s poznámkou se tato
> poznámka zobrazí.
> Tabulka spadů má více řádků - každý řádek je pro spady při různých
> druzích léčení (viz. podbarvení, první je přirozený spad bez léčení),
> takže lze zaznamenat naráz jak spad přirozený, tak spad při léčení v
> případě, že jsou některé včelstva na stanici léčena a některá ne.
>
> Milan Čáp
>
> M. Václavek napsal(a):
> > Děkuji za vysvětlení. Nevěděl jsem to ( kde jsou ty poznámky??? ). Očekával
> > jsem podobné vysvětlení, bylo by dost nesmyslné sledovat přirozený spad u
> > nedávno přeléčených včelstev.
> >
> > S pozdravem...M. Václavek...
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 31. 7. 2008
Re: Uhyny vcel v USA (30812) (30813)

A tady dokument o uhynech v USA
http://www.youtube.com/watch?v=VRBJf57aNp4&feature=related

Jsou to dva dily.

Vcelar, kteremu uhynulo letos 2/3 vcelstev rika jasne:

Viry mame uz roky a vcely prevazime 30 let a vsechno bylo doposud vporadku. Ale ted zavedly ty nove insekticidy zvane neonikotinoidy. Za uhyny muzou tyto insekticidy.

Jinym vcelarum v USA uhynulo az 90% vsech vcelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 31. 7. 2008
cena za doručení

Zdravím.Paní Lenka to nejspíš myslí dobře a špatný by to nebylo,ale jak chce donutit oněch 48000 včelařů aby se společně dohodli na tom jakou míru by chtěli?Ten má takovou a ten zas makovou.Ono není schopno se domluvit pár lidí v místní organizaci na jednoznačných věcech a ještě tohle?U nás je to asi nereálné.
Můj dotaz je ohledně ceny za doručení balíku na dobírku z USA.Máte s tím někdo zkušenost?
Objednával jste si už takhle někdo něco?
Kolik a za co se platí?
Díky Míra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 31. 7. 2008
Re: cena za doručení (30816)

máte-li embosovanou kreditní kartu třeba VISA ,zaplatite po netu-opravdu bezpečně-podle certifikatu prodejce a z ameriky do týdne max dvou je tu balík,poštovné jakkdy ale vetšinou kolem 300 Kč,není problém zrealizovat-pomoc ,nutná angličtina pro registrace apod..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810)

mohu potvrdit,že sem u hnoje opravdu včely viděl,zaujalo mne to ,tak sem to koumal i jinde,nekde byly nekde ne a bylo celkem jedno jestli jsou včely blízko nebo ne....viděl sem ale i plné popelnice včel na přezrálých melounech na tržnici v krajskem městě...všichni přece víme,že med je nejšpinavější produkt z prvovýroby,protože včely opravdu seberou kdeco.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30818


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kala (e-mailem) --- 31. 7. 2008
RE: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30818)

Opravdu??? Kteří všichni? Pak mezi ty "všechny" asi nepatří většina včelařů,
kteří o sběru sladiny a její přeměny na med činností včelstva něco vědí. Ani
to jakou špínu má pan p.k. na mysli jsem nepochopil. Může to podrobněji
vysvětlit? Rád se poučím. Možná by také mohl vysvětlit, co dělá s medem od
vlastních včelstev? Nabízí ho svým dětem, známým, nebo zákazníkům s vědomím
nejšpinavějšího produktu prvovýroby?

Josef Kala


...všichni přece víme,že med je
nejšpinavější produkt z prvovýroby,protože včely opravdu seberou kdeco.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (213.215.81.42) --- 31. 7. 2008
Najspinavejsi produkt

p.k. (77.48.74.254) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810)
mohu potvrdit,že sem u hnoje opravdu včely viděl,zaujalo mne to ,tak sem to koumal i jinde,nekde byly nekde ne a bylo celkem jedno jestli jsou včely blízko nebo ne....viděl sem ale i plné popelnice včel na přezrálých melounech na tržnici v krajskem městě...všichni přece víme,že med je nejšpinavější produkt z prvovýroby,protože včely opravdu seberou kdeco.....

Vieme velmi presne zistit kazde zlozenie medu. Vieme kolko obsahuje vody, HMF, cudzorode latky, sacharozu, dextriny, vieme urobit pelovu analyzu, vit., MLatky, vieme aj to, ze vcela je indikator zivotneho prostredia- ak nieco ujde do ovzdusia prve hynu vcely, ako napr. v Krompachoch, Lubenik atd. Vcely ak pridu do styku s nejakym svinsstvom okamzite hynu/pesticidy/ a vieme aj to, ze vcely cez filtracne ceslo v mednom vacku dokazu prefiltrovat castice obsiahnute v potrave o velkosti 0.5 do 100 micro a spolu s vykalmi to vylucit. Takze "o tom potom".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30818) (30819)

jaké je životní prostředí včel takový je med-jak venku tak uvnitř-
cizorodé látky v medu jsou svým obsahem nepřekonatelné u těchto produktů prvov.,se zájmem třeba narazíte na netu na nějaké analýzi....

mě dráždí včely na smetišti,co vy na to?

stejně nepřekonatelná je u včel vlastnost filtrace ,kterou jednoduše popsal Jaro

včelám klid

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30818) (30819) (30821)

a medovice? kam se pak ti včelaři koukaj?- asi jenom do úlů... kolikrát zaschne zalepená do černa prachem od cesty pak trochu sprchne ,stačí par kapek a jak to zvlhne jsou tam zpátky včely...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 31. 7. 2008
Mlceni vcel - video

http://www.pbs.org/wnet/nature/episodes/silence-of-the-bees/full-episode/251/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796) (30802) (30806)

nevím jak by se ti líbilo a hlavně jak dlouho pojídat jem výrobky z mouky al obejít se bez tak obyčejného jablíčka neb jiných ovocných druhů skus se nepřetržitě ládovat, rýž,í kroupy ,knedlíky, a nemít pomeranč, banány, jahody, maliny, ani slivovička vy nebyla

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 31.7.2008 14:03:36
> ----------------------------------------
> Varoa destruktor pochází z Indie kde se včely vždy vyskytovaly
> ----
> Ne ale naše včela medonosná.
>
> A které plodiny z naší výživy potřebují nutně včelu?
> Obilí ne,
> kukuřici a brambory jsme dovezli z oblastí bez včel,
> ovoce (tam jenom někdy - je to i věc násady), řepka (tam už je podle mě
> zbytečné uvažovat o nutnosti opylování - 300 000 haktarů a 300 000 včelstev
> v letošním roce je docela dobrý experiment).
>
> Takže zbývá jen divoká příroda. A ta si vždycky vystačila bez civilizace.
>
> Neříkám, že včely jsou zbytečné, ale kdyby v ČR zůstalo 100 000 včelstev,
> tak to nebude poznat.
>
> A pokud budou někomu chybětt (ovocnáři, ekologové, atd) tak ať je začnou
> chovat.
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30789) (30801) (30807)

a o tom to právě je

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 31.7.2008 14:04:39
> ----------------------------------------
> V čínských oblastech kde se pěstiji známé hrušky Haši po nezříseném
> používaní cemikálií k podobné situaci došlo. Dnes sadaři musejí stromy
> opylovat ručně.
> -----
> Jestli ty chemikálie nezahubily i ostatní opylovače?
>
> To je pak průser. Příroda to umí dát najevo, když s ejí něco nelíbí. V
> lepším případě se opyluje štětečkama, v horším se vynáší ze sklepů bahno,
> atd.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810)

PaneTurčány je to moje vlastní pozorování to hnojiště se nachází mezi Stříbrným a Českým potokem ktré jsou asi třista metrů od sebe a máte vidět jak je tam za příhodného počasí živo. A co je to mláka , předpokládám česky louže nebo u nás na Hané kaluž avšak ono to nejspíš bude souviset s teplotou . v potoce je voda jist jistě chladnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Kravi moc pomaha!
> Datum: 31.7.2008 15:25:04
> ----------------------------------------
> vem si jak na polních hnojištích včelky vesele tankují vodu
>
> Pepan
>
> Vždy keď čítam podobnú vetu, pomyslím si, že osoba čo to napísala, nikdy
> pri hnojiskách bola. Moja včelnica so 70- timi včelstvami je vybudovaná asi
> 1,2 km vzdušnou cestou do čistého zdroja vody- slušný potok, ktorý nie je
> znečisťovaný. Vo vzdialenosti 0,7 km je voľne "vybuduvané" 1 ha hnojisko,
> Už viackrát som sa bol presvedčiť po daždi, či z mlák okolo hnojiska včely
> odoberajú "vodu". Nič som nezistil, včely som odoberať vodu nenašiel. Zato
> po daždi včely odoberali v malom počte včiel po krátku dobu z jednej mláky
> pri ceste, asi 70 m od včiel.
> Myslím si, že tento názor sa prenáša z generácie na generáciu len preto,
> že to raz niekto napísal.
> Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re:Cena a vyroba plastoveho krmitka (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782) (30785) (30787) (30790) (30804) (30805) (30811)

tak tohle je slovo do pranice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lenka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cena a vyroba plastoveho krmitka
> Datum: 31.7.2008 15:25:14
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad
> problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v
> Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů,
> nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka
> bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce
> zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů
> zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
> Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své
> potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na
> med...
>
> Myslím, že než skrytě zuřit a závidět nad americkými výrobky, bychom
> mohli místo nářků a hledání důvodů proč něco nejde, raději hledat způsoby,
> jak by to jít mohlo...
>
> Jinak k danému krmítku z USA mohu dodat, že vnitřní povrch je zdrsnělý
> s jemným dezénem, bez plováku a včely se v něm netopí.
>
> Toto konkrétní krmítko z USA je na 4,5 litru roztoku, ale mají i
> větší.
>
> S přáním hezkého dne
>
> Lenka Langerová
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 7. 2008
Re:cena za doru?en? (30816)

stačí se zeptat ve výrobně mezistěn jaké míry se nejčastěji prodávají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cena za doru?en?
> Datum: 31.7.2008 17:46:13
> ----------------------------------------
> Zdravím.Paní Lenka to nejspíš myslí dobře a špatný by to nebylo,ale jak
> chce donutit oněch 48000 včelařů aby se společně dohodli na tom jakou míru
> by chtěli?Ten má takovou a ten zas makovou.Ono není schopno se domluvit pár
> lidí v místní organizaci na jednoznačných věcech a ještě tohle?U nás je to
> asi nereálné.
> Můj dotaz je ohledně ceny za doručení balíku na dobírku z USA.Máte s tím
> někdo zkušenost?
> Objednával jste si už takhle někdo něco?
> Kolik a za co se platí?
> Díky Míra.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30826)

PaneTurčány je to moje vlastní pozorování to hnojiště se nachází mezi Stříbrným a Českým potokem ktré jsou asi třista metrů od sebe a máte vidět jak je tam za příhodného počasí živo. A co je to mláka , předpokládám česky louže nebo u nás na Hané kaluž avšak ono to nejspíš bude souviset s teplotou . v potoce je voda jist jistě chladnější

Pepan
Pre odber vody z kaluží sa včely rozhodujú vtedy, ako nie je v blízkosti včelnice žiadny zdroj vody.

Ja osobne s tým problém nemám, včelám som hneď na jar pripravil 200 l. sud, hladinu som prekryl 2 cm polystyrénom, ktorý sa v sude voľne pohybuje spolu s klesajúcou hladinou. Polystyrén som na niekoľkých miestach prerezal nožom s hrubšou čepeľou, cez ktoré voda vzlínavosťou sa dostane hore.
Veko na hladina je po obvode šikmo zrezané, aby sa včely dostali voľne k hladine a po nasatí nepadali do vody. Na úvod som včely nalákal skryštalizovaným medom, do vody pridávam podľa potreby niečo soli, na 200 litrov 5- 7 plných PL. Soľ nedovolí sa rozmnožovať drobným organizmom a včely ju radšej odoberajú a napájadlo neopúšťajú. Polystyrénové veko zároveň chráni mohutnému odparovaniu vody, úspech spočíva aj v tom, že vody nikdy v napáajedle namôže chýbať.

Možno niektorí to budete odmietať (spad nečistôt zo strechy, ale ten je prítomný všade), ale napájadlo je samoplniteľné, do suda som zviedol dažďovú vodu, tohoto roku, keď prší som nemusel ani raz dopĺňat vodu. Denný odber je mimoriadne vysoký.
V prechádzajúcom vstupe som použil prímer využitím vody z mlák- louží, len preto, že sa občas stáva hlavne po daždi, že včely odoberajú vodu všade, tak ako boli po celý svoj život naučené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 1. 8. 2008
Re: Cena a vyroba plastoveho krmitka (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782) (30785) (30787) (30790) (30804) (30805) (30811) (30827)

Komunismus a socialismus s lidskou tváří je dávno tatam.
ČSV není vhodné pro rozvoj takových aktivit v prostředí tržního chování. Vždy se to zvrhne v to, že nakonec s penězi nebo věcí za tím účelem pořízený, balí jednotlivec.Dodnes jsem neslyšel otom, kde je např. příspěvek 50,-/včelař za potopy v roce 2003.

O dalších důkazech že je to bláhovost snad dále nemusím víc rozvádět. Stačí si přečíst stanovy ČSV, které v tomto směru také dohromady jen mlátí prázdnou slámu a skutek utek. Na tento typ aktivity normálně fungují s.r.o nebo výrobní družstva. Také mají možnosti OV a ZO. Ale to jsme znovu u té bláhovosti a záleží zase na schopnosti jednotlivců, s kterými se bude honosit nakonec s jistou určitostí časem někdo jiný.


.........
> Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad
> problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v
> Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů,
> nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka
> bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce
> zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů
> zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
> Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své
> potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na
> med...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810)

Osobně jsem včely na hnoji nikdy neviděl. Myslím si, že včely vodu z hnoje berou z nouze, kdy se jim nedostává kvalitního pylu ( nedostatek minerálních látek, stopových prvků ).

Včely mají velmi vyvinutý filtrační systém v česlu medného váčku. Proto i v relativně znečistěném prostředí vytvářejí med poměrně ,,čistý,,.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 1. 8. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796) (30802) (30806) (30824)

nevím jak by se ti líbilo a hlavně jak dlouho pojídat jem výrobky z mouky al obejít se bez tak obyčejného jablíčka neb jiných ovocných druhů skus se nepřetržitě ládovat, rýž,í kroupy ,knedlíky, a nemít pomeranč, banány, jahody, maliny, ani slivovička vy nebyla

Pepan
-------------------
A to je ta otázka. Když tam nebudou včely, nebude vůbec žádná úroda?
Co ostatní opylovači?

Když se v 70. letech hubily včelstva v oblastech s VD, tak se zjistilo, že příroda díru zaplnila něčím jiným - rozmnožily se tam včely samotářky apd. (to je ze Včelařství té doby) protože měly najednou dost potravy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.54) --- 1. 8. 2008
Re: Cena a vyroba plastoveho krmitka (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782) (30785) (30787) (30790) (30804) (30805) (30811) (30827) (30830)

ČSV není vhodné pro rozvoj takových aktivit v prostředí tržního chování.
-------------------
Vyjímečně souhlasím.

Podnikejte, ale za svý. Pak si každý rozmyslí likvidovat někoho jen proto, že ho chce zlikvidovat, ať to stojí co to stojí. Dotované výkupní ceny jedné výkupní zkrachovalé akciovky, dotované prodejny, které mají donutit další obchodníky ke snížení marže atd.

K čemu by vedlo zavedení nějaké dotované formy na výrobu něčeho - cena té formy by se nerozpadávala do ceny výrobku?
Takže by to poškodilo výrobce úlů, co mají v sortimentu výrobu krmítek - ze dřeva atd.

Pokud někdo chce vyrábět krmítka pro míru 39, tak ať si to riskne. Odhaduji, že kdyyž si spočítá potencionální zákazníky, tak od toho odejde.
Třistatisícová investice, to je cena auta, takže nic, co by pro kohokoli kdo podniká mělo být nepřekonatelnou překážkou.

No a pokud si to pak spočítá, tak půjde do Langstrotha nebo do 42cm.
Pokud má někdo nástavkové 39cm, tak je většinou pořídil již dřív a je vybavený. Ti noví většinou mají 42, nebo 45cm.

Ale tam stačí je s menším kapitálem dovést. A bude za svůj dobrý skutek náležitě potrestán.
Každý mu to omele o hubu, že v uSA to stojí X dolarů a on zloděj nás tady okrádá. :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 1. 8. 2008

Zdarvím včelaře a prosím o radu - koupil jsem plastový rámek, poraďte jak tento rámek - plastovou mezistěnu navoskovat, aby ji včely přijaly a stavěly. Díky za radu tomu kdo s tím má zkušenosti .Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 8. 2008
Re: ostřejší včelstva (30808)

Druhé bych stejnak rušil, protože chci zazimovat jen 4 a spojovat s jiným nechci kvůli pracnému vyhledávaní matky, nabízím k prodeji.
______________________________________________________________

Pracné hledání matky?

Nalezení matky nemusí být tak složité, jak se na první pohled může zdát. Je třeba jen dodržovat určité zásady.

Nejlépe se matky hledají v září. Touto dobou včelstva mívají poměrně malé plochy plodu a jsou málo početná. V tuto dobu se slídičky vyskytují spíše zřídkakdy a včelstva jsou klidnější. Matka pobývá na plodové ploše. Zpravidla se nachází u nejmladšího plodu. Pokud je včelstvo rozrušené špatným zacházením, může se stát, že matka opustí plodové plásty. V takovém případě je její nalezení nesnadné, proto je žádoucí se tomuto jevu vyvarovat. Kouření omezte na minimum ( kouř nejenom, že vypuzuje včely, ale i vyhání matku z plástů ). Na zklidnění včelstva je lepší použití rosení místo kouře. Jakékoliv zbytečné rušení včel negativně ovlivňuje výsledek ( žádné bouchání do úlů!). Není dobré při hledání spěchat.

První fáze zákroku je nalezení plodu. Na zásobních plástech a souší se matka normálně nevyskytuje. Jakmile se narazí na plod ( zvláště mladší ), zbystří se. Včely kolem matky vytváří suitu ( zpravidla se nenachází ve včelích chomáčích ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 1. 8. 2008
Re: (30834)

rozpust vosk vevodě ve vyšší nádobě tak aby na hladině bylo tak pul cm a ponoříš a hned na stojaka vytáhneš a máš voskový film.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 8. 2008
Re: Plastové mezistěny - voskování (30834)

Osobně jsem plastové mezistěny, i když rád bych je otestoval ( míra 42x17 ), zatím nezkoušel.

Myslím, že k navoskování plastových mezistěn stačí obyčejný štětec a rozehřátý vosk. Já jsem tak natíral polystyrén, aby ho včely nevykousaly ( nakonec stejně vykousaly :-(

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Asi si pořídím plastové mezistěny na Langstroth 448x185 mm a seříznu si je na rozměry Optimalu. Plánuji je vsadit mezi dvě půlené horní a spodní loučky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Češka (88.100.67.46) --- 1. 8. 2008
přežije včelařství 21.století_

Proč tolik skepse,vždyť med z číny se téměř nedováží,zato frekvence léčení v čechách proti Varoa ,je dle úhynů 30%, dostatečná,invertáza cukrů se neprovádí,zamoření morem plodu je "minimální"protože se včelstva pálí v květnu,když první roje létjí v dubnu.Zato výzkum umí odhalit mrtvý med, aníž by změřil aktivitu diastázy,česko potřebuje třičtvrtě milionu včelstev,protože je nemá kdo ošetřovat,ale návrh na budování rodinných včelařských farem ,který jsem přednesl před 20 lety kdy rozdávaly peníze,byl dle vedení nesmysl,zato Včela Předboj to dokázala.Omlouvám se za ironii,ale anti reklama včelařům opravdu nemůže pomaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 8. 2008
Re: (30834) (30836)

rozpust vosk vevodě ve vyšší nádobě tak aby na hladině bylo tak pul cm a ponoříš a hned na stojaka vytáhneš a máš voskový film

______________________________________________________________

Při větším počtu mezistěn velmi dobrý postup.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 8. 2008
Re: přežije včelařství 21.století_ (30838)

česko potřebuje třičtvrtě milionu včelstev
______________________________________________________________

Tento názor zazněl z úst předsedy ČSV v pořadu ČT ( viz odkaz ).

Dle mého soudu je to zbytečné. Je bezúčelné zvyšovat počty včelstev, když se přechází na moderní metody včelaření, kde se využívá chov silnějších čeledí. Tedy logicky se zvětšuje počet létavek při nezměněném počtu včelstev.

Jediné, co je potřeba zvyšovat, je počet aktivních, racionálních ( nikoliv ,,normálních,, ) včelařů. Je třeba klást důraz na rovnoměrné rozmístění včelstev po republice dle pasteveckých podmínek. Mnohde jsou na prostoru 1 km2 soustředěny desítky včelstev, i když v okolí je slabá snůška, neodpovídající počtu včel. Jsou zase lokality, kde dochází k situaci opačné.

Snahy o zvyšovení počtu včelstev v ČR na tři čtvrtě milionu jsou podle mě naprosto nepotřebné.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (88.103.248.6) --- 1. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30826) (30829)

Pane Turčány, včely když potřebují minerály, napájí se na močůvce. Je to známé, akorát nemohu najít zdroj, kdo o tom píše. Od malička ale vím, že tam včely vždycky byly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Robert (85.207.126.145) --- 1. 8. 2008
Ranky

Mam dotaz ohledne vyroby ramku. chci koupit dřevo a když sem se dival na desky tak jsou večinuu nařezany z letama na dlouho a když je tedy rozřežu na (pazky) tak struktura (leta)v loučkach nebude odpovidat tem kupovanim napřiklad od Kolomeho . muj dotaz je jestli nařezat z desek nebo koupit hranoly ktre rozřazat podle potreby tak aby leta na ramcich byly na dlouho . Nebo to je jedno jestli leta v loučkach ramku pujdou tak či onak .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 1. 8. 2008
Re: Ranky (30842)

Mam dotaz ohledne vyroby ramku. chci koupit dřevo a když sem se dival na desky tak jsou večinuu nařezany z letama na dlouho a když je tedy rozřežu na (pazky) tak struktura (leta)v loučkach nebude odpovidat tem kupovanim napřiklad od Kolomeho . muj dotaz je jestli nařezat z desek nebo koupit hranoly ktre rozřazat podle potreby tak aby leta na ramcich byly na dlouho . Nebo to je jedno jestli leta v loučkach ramku pujdou tak či onak .
-------
Při cenách Kolomého za hotový a vydrátkovaný rámek se mi nevyplatí dělat rámky. :-)
Dřevo by mělo být řezáno vždy podél.
Pokud je dotaz na boční loučky - tak tady zazněl dobrý fór - frézovat je ze střešních latí. Ale taky podél.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30826) (30829) (30841)

Pane Turčány, včely když potřebují minerály, napájí se na močůvce. Je to známé, akorát nemohu najít zdroj, kdo o tom píše. Od malička ale vím, že tam včely vždycky byly.

---------------------------------------------------------------

Pán kolega, včely odjakživa nachádzali dostatok minerálov v nektáre, tak to bola aj v dobe, keď chovatelia dobytka ešte nevytvárali hnojiská. Vodu z týchto zdrojov odoberajú len vtedy, keď inú možnosť nemajú. Aj ja som od malička pri včelách a oficiálne som začal sledovať otcove včely niekedy v roku 1953, keď som mal 16 rokov a žil som na dedine, keď hovädzí dobytok chovali aj súkromníci. Nuž čo, pravda je relatívna, v našom prípade moja pravda proti Vašej, napriek tom život ide ďalej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 8. 2008
Re: Cena a vyroba plastoveho krmitka (30740) (30743) (30751) (30752) (30753) (30760) (30762) (30763) (30765) (30782) (30785) (30787) (30790) (30804) (30805) (30811) (30827) (30830)

Gustíku Gustíku!!! :-( běž už s tím do (_!_)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cena a vyroba plastoveho krmitka
> Datum: 01.8.2008 08:13:53
> ----------------------------------------
> Komunismus a socialismus s lidskou tváří je dávno tatam.
> ČSV není vhodné pro rozvoj takových aktivit v prostředí tržního chování.
> Vždy se to zvrhne v to, že nakonec s penězi nebo věcí za tím účelem
> pořízený, balí jednotlivec.Dodnes jsem neslyšel otom, kde je např.
> příspěvek 50,-/včelař za potopy v roce 2003.
>
> O dalších důkazech že je to bláhovost snad dále nemusím víc rozvádět.
> Stačí si přečíst stanovy ČSV, které v tomto směru také dohromady jen mlátí
> prázdnou slámu a skutek utek. Na tento typ aktivity normálně fungují s.r.o
> nebo výrobní družstva. Také mají možnosti OV a ZO. Ale to jsme znovu u té
> bláhovosti a záleží zase na schopnosti jednotlivců, s kterými se bude
> honosit nakonec s jistou určitostí časem někdo jiný.
>
>
> ........
> > Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad
> > problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v
> > Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů,
> > nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka
> > bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce
> > zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů
> > zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
> > Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své
> > potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na
> > med...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30831)


ale dupou po plástvích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kravi moc pomaha!
> Datum: 01.8.2008 09:08:25
> ----------------------------------------
> Osobně jsem včely na hnoji nikdy neviděl. Myslím si, že včely vodu z hnoje
> berou z nouze, kdy se jim nedostává kvalitního pylu ( nedostatek
> minerálních látek, stopových prvků ).
>
> Včely mají velmi vyvinutý filtrační systém v česlu medného váčku. Proto i v
> relativně znečistěném prostředí vytvářejí med poměrně ,,čistý,,.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 8. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796) (30802) (30806) (30824) (30832)

Už jsem to tady psal v důsledku zmizení včely medonosné se začne měnit struktura vegetace a následně pak i mizí i tito opylovači

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 01.8.2008 09:13:18
> ----------------------------------------
> nevím jak by se ti líbilo a hlavně jak dlouho pojídat jem výrobky z mouky
> al obejít se bez tak obyčejného jablíčka neb jiných ovocných druhů skus se
> nepřetržitě ládovat, rýž,í kroupy ,knedlíky, a nemít pomeranč, banány,
> jahody, maliny, ani slivovička vy nebyla
>
> Pepan
> -------------------
> A to je ta otázka. Když tam nebudou včely, nebude vůbec žádná úroda?
> Co ostatní opylovači?
>
> Když se v 70. letech hubily včelstva v oblastech s VD, tak se zjistilo, že
> příroda díru zaplnila něčím jiným - rozmnožily se tam včely samotářky apd.
> (to je ze Včelařství té doby) protože měly najednou dost potravy.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pup (81.2.214.3) --- 2. 8. 2008
Re: Stropní krmítko, plastové rámky (6635)

Scháním informace o výrobci plastových rámků. Dík. Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 8. 2008
Re: Stropní krmítko, plastové rámky (6635) (30848)

Scháním informace o výrobci plastových rámků. Dík. Puppino
--------
Výroba Zdeněk Žák z Jablonce, Rozměr 448*159mm, snad jsou z polypropylenu (tedy toho co se dělají kelímky na limonádu atd. ale tohle není moje parketa). Fotka je v Moderním včelaři 2008/3 podrobněji to snad bude v příštím čísle.

Když jsme ho viděl, tak jsem zalitoval že jsem nakonec začal dělat 448*137. Protože mám zadarmo dřevo 145mm :-)

Slyšel jsem od kamaráda, že dal jeden do oddělku a matka ho zakladla i když měla na výběr a ani nebyl vytažený.

Cena snad budou podle množství, ale tady na konferenci zaznělo něco o 45Kč.

Pro mě je to osobně jen otázka marketingu - jak by se zákazníci tvářili na med z plast. rámků. Fakticky s tím med nepřijde do styku.
A když si spočtu náklady na celou životnost rámku a pokud je pravda, že se vosk sundavá špachtlí a nemusí se vyvařovat, tak se mě ani těch 45 nezdá moc. Je to jen otázka investice a životnosti.

To by mě spíš zajímal názor na životnost takové hmoty - křehnutí atd.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 8. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796) (30802) (30806) (30824) (30832) (30847)

Už jsem to tady psal v důsledku zmizení včely medonosné se začne měnit struktura vegetace a následně pak i mizí i tito opylovači
Pepan
--------
To je názor, nebo to bylo někde vyzkoumáno - ověřeno?

Já tady diskutuji s názorem, že když vymizí včelaři tak je otázka, jestli vymizí včely. A pak je možné se bavit o tom dalším.

Zatím za tím vidím jen úvahy - potřebujeme 3/4 milionu včelstev, aby jsme měli dostatečný rozpočet. A když nebudou dotace, nebudou už někteří členové včelařit. A bude po členských příspěvcích.

Jak by někdo dokázal zničit včely, tak aby je vyhubil?
Za desítky milionů let se to nikomu nepovedlo.
Aź současná generace včelařů dosahuje významných úspěchů. Že dělá včelám to co jim dělá.

Vláčí je auty po monokulturách, přešlechťují, chovají v úlech co vyhovují včelařům ne včelám, napůl léčí napůl neléčí, vytváří rezistenci jejich parazitům místo aby pomáhali vytvářet rezistenci včelám, přenášejí parazity atd z jednoho druhu včel na druhý - VD, Nos.Cereane, rozchovávají MVP.

Například u přenosu VD na naši včelu nikdo nezmiňuje pokusy o křížení včely indické a naší v Indii.
O tomhle není nikde ani zmínka - tedy ve včelařské literatuře.

Takže nepřeceňujme naši úlohu v životě včely. O včely samotné bych strach neměl, o včelařství v této podobě jak je provozováno určitě. Ale to se vyřeší samo.:-)
Nebo skoro samo, příkladů je v historii lidstva mnoho:-) Bohužel.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 2. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30826) (30829) (30841) (30844)

Pán kolega, včely odjakživa nachádzali dostatok minerálov v nektáre
_____________________________________________________________

Neměl jste na mysli -pyl-? V nektaru skoro žádné minerální látky nejsou ( na rozdíl od pylu )!

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 2. 8. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796) (30802) (30806) (30824) (30832) (30847) (30850)

Zmínka není asi proto, že to byly pokusy neúspěšné, protože jsou to dva
samostatné druhy včely. Málo které mezidruhové křížení dá potomky a
pokud ano, ti jsou neplodní - příklad u křížení druhů kůň a osel...
K. Čermák

KaJi napsal(a):
> Například u přenosu VD na naši včelu nikdo nezmiňuje pokusy o křížení včely
> indické a naší v Indii.
> O tomhle není nikde ani zmínka - tedy ve včelařské literatuře.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 2. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30826) (30829) (30841) (30844) (30851)

PANE VÁCLAVEK,TO UŽ JE VRCHOL NEZNALOSTI ,AČKOLIV SOUSTAVNĚ POUČUJETE OSTATNÍ.NEKTAROVÝ MED OBSAHUJE!!!!!! MINERÁLNÍ!!!! LÁTKY!!!!DRASLÍK,FOSFOR,ŽELEZO ,SODÍK,VÁPNKÍK ATD.Pro ostatní přečtěte si poslední dva články na Fascinovaném včelaři,pak kdo má pravdu ,že nedokáže člověk vymazat včely,když se to podařilo během 3-5 let z 50-100%.Ano všechny se nepodaří vyhubit, pak tu mohou být afrikanisované včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 2. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30826) (30829) (30841) (30844) (30851) (30853)


mám pocit že pan vaclavek psal o čistém nektaru z květů a ne o
nektarovém medu.....

bohužel nevím jak je na tom čistý nektar z květů s obsahem minerálních
látek, v medu samozřejme minerální látky jsou, to je jasný...


petr j.



sreň napsal(a):
> PANE VÁCLAVEK,TO UŽ JE VRCHOL NEZNALOSTI ,AČKOLIV SOUSTAVNĚ POUČUJETE
> OSTATNÍ.NEKTAROVÝ MED OBSAHUJE!!!!!! MINERÁLNÍ!!!!
> LÁTKY!!!!DRASLÍK,FOSFOR,ŽELEZO ,SODÍK,VÁPNKÍK ATD.Pro ostatní přečtěte si
> poslední dva články na Fascinovaném včelaři,pak kdo má pravdu ,že nedokáže
> člověk vymazat včely,když se to podařilo během 3-5 let z 50-100%.Ano
> všechny se nepodaří vyhubit, pak tu mohou být afrikanisované včely.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 8. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796) (30802) (30806) (30824) (30832) (30847) (30850) (30852)

K.Čermák:
Zmínka není asi proto, že to byly pokusy neúspěšné, protože jsou to dva
samostatné druhy včely.
-------
Já na to narazil v 80.letech v časopise Vesmír.
Bylo to v době předmailové a předinternetové, tak jsem u autora nepoptával víc informací. V té době bych si to ani nedovolil. Takže hodnověrnost této inf. nemohu ani hodnotit.

Váš názor ale beru. Zkusím někdy v zimě pohrabat na půdě a dohledám, zda mi paměť slouží. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 2. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30826) (30829) (30841) (30844) (30851) (30853)

PANE VÁCLAVEK,TO UŽ JE VRCHOL NEZNALOSTI ,AČKOLIV SOUSTAVNĚ POUČUJETE OSTATNÍ.NEKTAROVÝ MED OBSAHUJE!!!!!! MINERÁLNÍ!!!! LÁTKY!!!!DRASLÍK,FOSFOR,ŽELEZO ,SODÍK,VÁPNKÍK ATD
_______________________________________________________________

Umíte číst? Určitě ano, tak si laskavě můj předchozí příspěvek přečtěte znovu a pořádně(!).

...........................
M. Václavek (85.132.169.34) --- 2. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) ,,(30826) (30829) (30841) (30844)

Pán kolega, včely odjakživa nachádzali dostatok minerálov v nektáre
_____________________________________________________________

Neměl jste na mysli -pyl-? V nektaru skoro žádné minerální látky nejsou ( na rozdíl od pylu )!

S pozdravem...M. Václavek...
............................

Slovo ,,skoro,, neznamená ,,nic,,! Takže nikdy jsem netvrdil, že v nektaru nejsou minerální látky!

Jest-li si někdo myslí, že nektar je pro včely zdrojem minerálních látek, hluboce se plete! Minerální látky, bílkoviny a vitamíny potřebné na tvorbu krmných kašiček pro včelí plod pocházejí z pylu ( nikoliv nektaru! ). V pylu je 20–40x více minerálních látek, než-li je tomu tak v průměrném nektaru. Doufám, že si nepletete pojmy ,,nektar,, a ,,medovice,,. V medovici ( o které zde vůbec nebyla řeč ) je zastoupení minerálů i více jak 10x vyšší než v nektaru. Proto je medovicový med tmavší a lépe vede elektrický proud. Včely minerální látky ze sladin cíleně pro tvorbu kašiček nikdy neextrahují!

Pozorně čtěte příspěvky do konference, než na ně zareagujete, ať svými útoky příště ,,nenosíte dříví do lesa,,!!!

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 8. 2008
Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET?? (30781) (30788) (30793) (30795) (30796) (30802) (30806) (30824) (30832) (30847) (30850) (30852)

Vzpomeň si a Včelu africkou x Včela medonosná = vražedné včel.y Včela indická na rozdíl od předcházející je stěhovavá Ale také by nemuselo být marné je pak naučit aby se na zimu odstěhovaly do Afriky a na jaře se vrátily

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?EIJE V?ELA?STV? 21. STOLET??
> Datum: 02.8.2008 11:33:47
> ----------------------------------------
> Zmínka není asi proto, že to byly pokusy neúspěšné, protože jsou to dva
> samostatné druhy včely. Málo které mezidruhové křížení dá potomky a
> pokud ano, ti jsou neplodní - příklad u křížení druhů kůň a osel...
> K. Čermák
>
> KaJi napsal(a):
> > Například u přenosu VD na naši včelu nikdo nezmiňuje pokusy o křížení včely
> > indické a naší v Indii.
> > O tomhle není nikde ani zmínka - tedy ve včelařské literatuře.
> >
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 2. 8. 2008
Re: Kravi moc pomaha! (30797) (30798) (30803) (30810) (30826) (30829) (30841) (30844) (30851) (30853) (30856)

Skoro nic znamená skoro nico také 0,000000000000001,ale nektarový med má více sodíku,vápníku a mnohem víc draslíku než med medovicový .Jinak jste mi to nandal a dřevo složte sám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

blikanek (88.100.95.205) --- 2. 8. 2008
včelařská ubohost

Ubohost nad ubohost v této konferenci,což nejsou jiná závažnější témata,která by alespoň vrátila tuto konferenci tam,kvůli čemu vlastně byla založena ? Je třeba doporučit těm velmi zdatným včelařům,neodpovídejte na kdejaké bláboly,ty byly a zajisté i v budoucnu budou a není zapotřebí na každou blbost odpovídat.Věnujte se závažným věcem,které trápí naše včelařství a ne prkotinám a volovinám,kterých je v poslední době tady habaděj.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 2. 8. 2008
Re: včelařská ubohost (30859)

Jenomže bláboly bez odezvy by mohly zmást nezkušené začátečníky ....
Petr
----- Original Message -----
From: "blikanek" <koko.sda/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 02, 2008 10:12 PM
Subject: včelařská ubohost


Ubohost nad ubohost v této konferenci,což nejsou jiná závažnější
témata,která by alespoň vrátila tuto konferenci tam,kvůli čemu vlastně byla
založena ? Je třeba doporučit těm velmi zdatným včelařům,neodpovídejte na
kdejaké bláboly,ty byly a zajisté i v budoucnu budou a není zapotřebí na
každou blbost odpovídat.Věnujte se závažným věcem,které trápí naše
včelařství a ne prkotinám a volovinám,kterých je v poslední době tady
habaděj.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3319 (20080802)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Rusz (90.176.248.69) --- 3. 8. 2008
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24436)

Jak zabránit loupeží u oddělků

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Rusz (90.176.248.69) --- 3. 8. 2008
Loupež včelami

Jak zabránit loupeží v oddělcích

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 3. 8. 2008
Re: včelařská ubohost (30859)

Ubohost nad ubohost v této konferenci,což nejsou jiná závažnější témata,která by alespoň vrátila tuto konferenci tam,kvůli čemu vlastně byla založena ? Je třeba doporučit těm velmi zdatným včelařům,neodpovídejte na kdejaké bláboly,ty byly a zajisté i v budoucnu budou a není zapotřebí na každou blbost odpovídat.Věnujte se závažným věcem,které trápí naše včelařství a ne prkotinám a volovinám,kterých je v poslední době tady habaděj.
---------
Tak zvedněte úroveň!

A jaké problémy má naše včelařství, kromě některých včelařů?
Já o žádných nevím.
Já vidím jeho perspektivu ve světlých barvách.

Protože čím hůř, tím líp. Přežívá většinou to lepší.
Takže z mého pohledu je jediný problém těch 25 milionů, co situaci zakonzervují.
A to jsem přišel o 1/3 včelstev. Hledám proč, abych se tomu vyhnul - to považuji za perspektivnější.

A jinak - schválně ať někdo spočítá, kolik v posledních letech vzniklo nových farem. Kdyby byla situace včelařství skutečně tak zlá, proč by se tolik lidí rozhodlo mu věnovat a být na něm existenčně závislí?
Naopak, blýská se na lepší časy. Jsou lidi, co to hodnotí tak, že čím míň včelařů, tím líp pro včelařství a včely:-)

Taky jsem napsal ubohost? :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 3. 8. 2008
VARROAZA: ROZTOC ZMIZEL

Posledni zpravy od evropskych vcelaru: roztoc varroa je na ustupu. Spousta vcelaru hlasi, ze nema v soucasnosti takrka zadny spad, coz je divne nebot v tuto srpnovou dobu se tradicne predpoklada prave jeho snadne premnozeni. Tato situace kontrastuje napadne s minulou velmi teplou zimou, kdy se roztoc nebyvale premnozil. Inu roztoc si dela co chce, na vcelare a hromadne leceni kasle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 3. 8. 2008
Re: VARROAZA: ROZTOC ZMIZEL (30864)

Není to naprosto divné.

Jen to ukazuje, jak včelaři sledují včely a jakou váhu přikládají VD.

Po "melicitozních" úhynech před pěti(šesti lety taky žádný VD nebyl.

Já si dokonce běžel půjčit vyvíječ, protože jsme si myslel, že fumigace nějak nefunguje. Po prvním léčení byla na podložkách většiny úlů NULA, nebo jen jednotky roztočů.
A to lepší, co nám z VD tehdy zbylo potřebovalo asi tři roky, než se dostalo na normál.

Náš systém léčení a pololéčení (někteří to neléčí ani na polo - takže nám ty vyselektované jedince rozmnožují) je program šlechtění odolného VD.


Ono se stačí podívat na www.varroamonitoring.cz

Necelých 130 registrovaných. Jasně že je to propagační svazácká akce, ale odhad - je tam každý pátý, desátý co sleduje spad v létě? I kdyby to byl každý dvacátý, tak je to hrozně málo. 2 000 včelařů z 50 000 by sledovalo spad.

Můj osobní dohad je , že tak maxilmálně 1-3%. Tedy 500 až 1500 včelařů v ČR.

Buď je sledování VD vlétě na .... , nebo to je jeden z těch problémů včelařství.

Například to, že VD prodělal jeden cyklus vím díky tomu, že mě nějací svazáci přesvědčily před cca 6lety , že NORMÁLNÍ JE SLEDOVAT.

M.j. Ing.Veselému ve Včelařství i těm, co se se mnou o svá čísla tehdy podělili děkuji. Chtěl jsem pak vědět kolik jich tam mám já.
A o tom ten svazácký varroamonitoring.cz je.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 3. 8. 2008
Re: Loupež včelami (30862)

Česna omezte na minimum tak, aby byla plně obsazena strážkyněmi. Při zúžení česen je třeba zajistit náhradní přívod vzduchu do úlu ( nejlépe drátěným dnem ). Pokud je loupež již v plném proudu, včely nestačí ubránit i zúžené česno před lupičkami, je třeba v noci úl přemístit ( nejlépe na jiné stanoviště ).

Loupeži je lepší předcházet, než-li ji přímo čelit. Včelař by měl dbát, aby všechny vchody do úlů byly dobře hlídané. Včelstva nesmí trpět hlady ( nejméně 5 kg zásob, ideální je úplné nakrmení během 3 týdnů po medobraní ). V žádném případě nedávejte zvenčí včelám olízávat potřeby k medobraní či plásty omatlané medem ( uděláte mnohem lépe, když med z pomůcek smyjete ( výhodné je na den ponořit předměty do vody, med se zcela rozpustí ) a medovou vodu vylejete do odpadu, plásty k vysušení dejte na pár hodin přímo do včelstev...odebírejte večer )! Nikdy nepodávaje krmivo mimo úly!

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Heřmánek (e-mailem) --- 3. 8. 2008
loňské cukerné zásoby (30766) (30770)

28.7. ráno jsem dával do 1 včelstva plásty se zásobami po loni uhynulých včelstvech na varoázu,současně jsem dával i gabon.Večer jsem dával ještě cukr v lahvi.Ten den ráno jsem ještě vyčistil podložky ve varroadnu. Večer jsem zkusmo vytáhl podložku abych viděl co se děje a zhrozil jsem se.Ve včelstvu kam jsem dal ty loňské plásty byly na podložce stovky roztočů.Podíval jsem se i vedle do včelstva a tam jsem našel jednoho.Předtím od června do současnosti jsem na roztoče téměř nenarazil.Ty plásty byly ze včelstva,které loni v září roztoč doslova vyhnal z úlu. V úlu tenkrát zůstal zavíčkovaný i otevřený plod včetně vajíček bez jedinné včely.Zřejmě zůstaly roztoči zapadlí v buňkách a včely je teď vynášejí. Máte Také někdo takovou zkušenost?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 3. 8. 2008
Re: Loupe včelami (30862) (30866)

Ještě k přecházení loupežím - pokud se dávají oddělku při jeho tvorbě medné
plásty, tak zásadně jen ze včelstva, ze kterého se oddělek tvoří. Pro včely,
které se vrátí do původního úlu, je již takový plást svou vůní "jejich", a
není třeba med přenášet "domů" :-). Při použití medného plástu z jiného
včelstva nebo z uložených zásob, původní včelstvo oddělek vyloupí.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 03, 2008 10:17 AM
Subject: Re: Loupe včelami


Česna omezte na minimum tak, aby byla plně obsazena strážkyněmi. Při zúžení
česen je třeba zajistit náhradní přívod vzduchu do úlu ( nejlépe drátěným
dnem ). Pokud je loupež již v plném proudu, včely nestačí ubránit i zúžené
česno před lupičkami, je třeba v noci úl přemístit ( nejlépe na jiné
stanoviště ).

Loupeži je lepší předcházet, než-li ji přímo čelit. Včelař by měl dbát, aby
všechny vchody do úlů byly dobře hlídané. Včelstva nesmí trpět hlady (
nejméně 5 kg zásob, ideální je úplné nakrmení během 3 týdnů po medobraní ).
V žádném případě nedávejte zvenčí včelám olízávat potřeby k medobraní či
plásty omatlané medem ( uděláte mnohem lépe, když med z pomůcek smyjete (
výhodné je na den ponořit předměty do vody, med se zcela rozpustí ) a
medovou vodu vylejete do odpadu, plásty k vysušení dejte na pár hodin přímo
do včelstev...odebírejte večer )! Nikdy nepodávaje krmivo mimo úly!

S pozdravem...M. Václavek...


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3321 (20080803)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 3. 8. 2008
Re: včelařská ubohost (30859) (30863)

Vážení přátelé. Tuto konferenci čte mnoho včelařů aniž by tam někdy napsali jediný řádek. Mnozí jsou to začínající včelaři a některé návody - rady jsou naprosto zcestné, platné tak v polovině minulého století. Objevují se tam stále stějní autoří /i vícekrát za den/ a tedy každý si musí položit otázku : Jsou to včelaři a nebo jenom teoretici ?. Včelaři ano, ale tak jedno cca dvoje včelstva a pokud by to byli skuteční včelaři s větším počtem včelstev, kdy jsou u včel když stále sedí u počítače ?!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 3. 8. 2008
Re: včelařská ubohost (30859) (30863) (30869)

No tak nevím... Za ta léta nekomerčního včelaření jsem došel k poznání, že
jsou dva typy včelařů - jedni se s odpuštěním "hrabou" ve včelách stále, ve
snaze jim co nejvíce pomoci. Druzí do nich chodí co nejméně, ve snaze je co
nejméně rušit. A protože včely jsou (naštěstí) velmi odolné vůči
nejrůznějším pohromám, jsou nakonec hospodářské výsledky obojích více méně
srovnatelné :-). Takže nějaký ten čas na počítač by určitě vybyl :-).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 03, 2008 11:21 AM
Subject: Re: včelařská ubohost


Vážení přátelé. Tuto konferenci čte mnoho včelařů aniž by tam někdy napsali
jediný řádek. Mnozí jsou to začínající včelaři a některé návody - rady jsou
naprosto zcestné, platné tak v polovině minulého století. Objevují se tam
stále stějní autoří /i vícekrát za den/ a tedy každý si musí položit otázku
: Jsou to včelaři a nebo jenom teoretici ?. Včelaři ano, ale tak jedno cca
dvoje včelstva a pokud by to byli skuteční včelaři s větším počtem
včelstev, kdy jsou u včel když stále sedí u počítače ?!


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3321 (20080803)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 3. 8. 2008
Re: Loupe včelami (30862) (30866) (30868)

Dnes se nedá u včel nic dělat, prší. Proč včely loupí ? S názorem p. Václavka tak souhlasím maximálně na 50%. Tato teorie byla platná tak před 50 léty kdy se dohodli všichní včelaři a najednou začali krmit. Pak ještě hledali jiná včelstva, které chodí loupit na jeho včelín
Včely loupí zejména ze dvou důvodu. První a ten hlavní je, že ve včelstvu je nekvalitní matka. Druhý důvod je včelař, že umožní se dostat do krmítek cizím včelám. Při tvoření oddělků s tím plástem je to také trochu zcestné. Matka vylučuje z hltanové žlázy feromon se kterým se včely vzájemné potírají a tím si budují nějaký obranný systém. Pokud matka je stará a nebo v tom oddělku si jej včely nestačily dostatečně předat, pak loupež musí následovat i když tam bude česno na jeden centimetr.
Krmit po dobu třech týdnů, to byly rovněž názory některých starších včelařů. Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5 kg zásob. Včely by jsme měli podnítit, aby se matka rozkladla. V tu dobu jsou v úle včely, které nán v průběhu září stejně odejdou a musíme docílit toho, aby matka měla dostatek místa ke kladení. Když se začně líhnout plod, který je z podnícení, musíme intenzivně krmit a to v maximálních dávkách /3 až 5 kg za den./ Včela je menší chemická továrna a musí zpracovat tyto krmné dávky. Mladé včely, které se líhnou, budou tzv. dlohověké a ty nejsou ještě schopny zpracovávat tyto zásoby cca 14 dnů. Pokud by toto krmení trvalo delší dobu, mladé vylíhlé včely by se utáhaly a uhynuly. Mnozí nebudete s tím souhlasit,/znám to ze svých přednášek na téma "Pokrokové způsoby včelaření"/, ale já nevím co je loupež na včelnici. V současné době mám maximálně otevřená všechná česna. Při krmení nejsem schopen všem najednou dát krmení a dělám to v průběhu dne. Včely otravují pouze při nalévání do sklenic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 3. 8. 2008
Re: Loupe včelami (30862) (30866) (30868) (30871)

Matka vylučuje z hltanové žlázy feromon se kterým se včely vzájemné potírají a tím si budují nějaký obranný systém.
______________________________________________________________

Účinná látka mateří látky se po včelstvu šíří potravní cestou. Názor o roztírání mateří látky po těle včel je pouze Vaše domněnka, která neodpovídá realitě. Mateří látka není žádná ,,voňavka,,!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 3. 8. 2008
Re: Loupe včelami (30862) (30866) (30868) (30871)

Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5 kg zásob.

Skladanie medníkov s odobratými plástami som robil naozaj tak pred 50-40 rokmi, potom som prešiel na systém produktívny, ktorý dokonale ochráni plásty pre víjačkou (a včely ich ochránia dokonale).

Čo sa týka rabovky včelstiev, svojimi či cudzími včelami som zažil taktiež pre 50-timi rokmi, keď som nevedomý ako odložence ako a kedy robiť.
Robte odložence vtedy, keď je dostatok včiel a prebytočné plodu, primeranej znášky a nemusíte riešiť tieto prípady.

Odloženec urobený teraz s plodom a včelami, je strašne citlivý na svoju ochranu, ktorá uňho po odletení lietaviek sa s mladými včelami nevie brániť. Hlavne sa to stáva vtedy, keď ešte nesceleným včelstvíčkam podáme zásoby v podobe cukropvého roztoku, keď mladé včely roztok nedokážu invertovať a nie to ešte robiť strážnu službu na letáči. Kaď už z nejakých príčin sme nútený robiť odložence v tak pôzdnom čase, tak na jeho tvorbu použijeme plodové plásty aj so zásobami na prežitie a keď sa včelstvo scelí, pribudnú lietavky potom im môžme podať záasoby, najlepšie v tuhej podobe, npr. CMC.
Problém rabovky je skoro vždy spojený s matkou, je neoplodnená, prípadne nie je tam vôbec, ale to si musí zobrať každý, ktorý tvorí nové včelstvá týmto spôsobom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 3. 8. 2008
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24436) (30861)

Ahoj,

zúžit česno na jednu včelu,
sklo před česno
mokrý hadr před česno
dát je jinam

Pavel

----- Original Message -----
From: "Jiří Rusz" <jiri.rusz/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 03, 2008 7:19 AM
Subject: Re: Krmení medem


> Jak zabránit loupeží u oddělků

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 3. 8. 2008
Re: Loupež včelami (30862) (30866) (30868) (30871) (30872)

Vážený příteli Václavku. Doporučují se podívat do učebnice "Včelařství Vladimír Veselý a kolektiv" vydání z roku 2003 strana 38 kde je uvedeno pod statí Matka : V kusadlové žláze tvoří tzv. mateří látku, feromon, který koluje v potravě a spojuje tisíce jedinců v sociální jednotku - včelstvo atd. Snad budete s ing. Veselým souhlasit. Stačí se někdy podívat do skutečné moderní odborné literatury.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 3. 8. 2008
Re: Loupe včelami (30862) (30866) (30868) (30871)

S názorem p. Václavka tak souhlasím maximálně na 50%. Tato teorie byla platná tak před 50 léty kdy se dohodli všichní včelaři a najednou začali krmit.
______________________________________________________________

Rozveďte proč? Já problémy s loupežemi a slíděním při uplatnění ,,teorie platné před 50 léty,, nemám.
______________________________________________________________
Krmit po dobu třech týdnů, to byly rovněž názory některých starších včelařů. Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5 kg zásob. Včely by jsme měli podnítit, aby se matka rozkladla. V tu dobu jsou v úle včely, které nán v průběhu září stejně odejdou a musíme docílit toho, aby matka měla dostatek místa ke kladení. Když se začně líhnout plod, který je z podnícení, musíme intenzivně krmit a to v maximálních dávkách /3 až 5 kg za den./ Včela je menší chemická továrna a musí zpracovat tyto krmné dávky. Mladé včely, které se líhnou, budou tzv. dlohověké a ty nejsou ještě schopny zpracovávat tyto zásoby cca 14 dnů. Pokud by toto krmení trvalo delší dobu, mladé vylíhlé včely by se utáhaly a uhynuly.
____________________________________________________________

Podle Vás zastávám názory starších včelařů...rozesmál jste mě :-). Nemyslím to ve zlém. Jsem odpůrcem klasického včelaření. Podněcování je typická praktika včelaření doby před 50 let.

Zimuji na 8 NN, tedy mám spousty prostoru pro jednorázové krmení během 3 týdnů po medobraní. Nekomplikuji si včelaření a život včelám technikami, jako je podněcování, krmení na etapy a podletní zužování, jež nejsou doménou moderního včelaření.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 3. 8. 2008
Re: Loupež včelami (30862) (30866) (30868) (30871) (30872) (30875)

Vážený příteli Václavku. Doporučují se podívat do učebnice "Včelařství Vladimír Veselý a kolektiv" vydání z roku 2003 strana 38 kde je uvedeno pod statí Matka : V kusadlové žláze tvoří tzv. mateří látku, feromon, který koluje v potravě a spojuje tisíce jedinců v sociální jednotku - včelstvo atd. Snad budete s ing. Veselým souhlasit. Stačí se někdy podívat do skutečné moderní odborné literatury.

______________________________________________________________

Tohle je za dnešní týden vrchol vrcholů! Argumentujete proti mě mými argumenty proti Vám! Nejprve pisatel ,,sršeň,, a teď Vy, pane Šefčíku!?

S panem ing. Veselým NAPROSTO souhlasím. Copak jsem se vyjádřil tak nesrozumitelně? Cituji sebe:
,,Účinná látka mateří látky se po včelstvu šíří potravní cestou.,,
Pro méně znalé...,,mateří látka se šíří potravní cestou,, znamená to samé jako ,,mateří látka koluje v potravě,,. ,,Účinná látka,, je složka mateří látky, která se projevuje na včelstvu ( informuje o přítomnosti matky, stmeluje, podporuje pracovitost, tlumí tvorbu matečníků, zabraňuje vznik fyziologických trubčic ). Mateří látka obsahuje i tzv. vonnou složku, která nemá vliv na chování včelstva, ale láká trubce na shromaždištích a přitahuje včely k matce, aby se o ni starali a slízávali jí mateří látku z těla, což je podmínka pro rozšíření mateřího feromonu ( přes potravní cestu! ) po celém včelstvu.
Jako podklad pro moje tvrzení jsem použil Vámi zmíněnou publikaci ,,Včelařská encyklopedie,,.

Pro jistotu ještě jednou -
S panem ing. Veselým NAPROSTO souhlasím. Copak jsem se vyjádřil tak nesrozumitelně? Cituji sebe:
,,Účinná látka mateří látky se po včelstvu šíří potravní cestou.,,
Pro méně znalé...,,mateří látka se šíří potravní cestou,, znamená to samé jako ,,mateří látka koluje v potravě,,. ,,Účinná látka,, je složka mateří látky, která se projevuje na včelstvu ( informuje o přítomnosti matky, stmeluje, podporuje pracovitost, tlumí tvorbu matečníků, zabraňuje vznik fyziologických trubčic ). Mateří látka obsahuje i tzv. vonnou složku, která nemá vliv na chování včelstva, ale láká trubce na shromaždištích a přitahuje včely k matce, aby se o ni starali a slízávali jí mateří látku z těla, což je podmínka pro rozšíření mateřího feromonu ( přes potravní cestu! ) po celém včelstvu.
Jako podklad pro moje tvrzení jsem použil Vámi zmíněnou publikaci ,,Včelařská encyklopedie,,.

Pane Šefčíku, nechci Vás pomlouvat, ale za výrok:,,Matka vylučuje z hltanové žlázy feromon se kterým se včely vzájemné potírají,, byste se měl stydět. Opravdu je to rčení úrovně člověka věci neznalého nikoliv učitele včelařství. Možná nejste ochoten si to přiznat. Pokud mi nevěříte, zeptejte se třeba přímo ing. Veselého, nebo si prostudujte novější výtisky OVP. I mistr tesař se někdy utne, což by Vás možná omluvilo, pokud nebudete stále tvrdošíjně trvat na Vašem nepravdivém výroku.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2008
Re: včelařská ubohost (30859) (30863) (30869) (30870)

Ještě bych rozvětvil tu první větev na varianty. A to na zkušené praktiky, nezkušené praktiky (věčné začátečníky) a začínající. Ty začínající na hloubavé dostatečně a hloubavé nedostatečně.

No a jsme u těch závislostí jak se který typ začátečníka může vyvinout přes zkušeného praktika až třebas na profesní úroveň. A Ti umí přemýšlet a nesmýšlí nějaké konspirace a starosti otom, proč jaký který profesní včelař tráví čas na internetu místo toho, aby čučel zbytečně do úlů. Proč by to dělal když ví jak se chovají včely?

..............

lokvenc.petr (e-mailem) --- 3. 8. 2008
Re: včelařská ubohost (30859) (30863) (30869)

No tak nevím... Za ta léta nekomerčního včelaření jsem došel k poznání, že
jsou dva typy včelařů - jedni se s odpuštěním "hrabou" ve včelách stále, ve
snaze jim co nejvíce pomoci. Druzí do nich chodí co nejméně, ve snaze je co
nejméně rušit. A protože včely jsou (naštěstí) velmi odolné vůči
nejrůznějším pohromám, jsou nakonec hospodářské výsledky obojích více méně
srovnatelné :-). Takže nějaký ten čas na počítač by určitě vybyl :-).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepa"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Sunday, August 03, 2008 11:21 AM
Subject: Re: včelařská ubohost


Vážení přátelé. Tuto konferenci čte mnoho včelařů aniž by tam někdy napsali
jediný řádek. Mnozí jsou to začínající včelaři a některé návody - rady jsou
naprosto zcestné, platné tak v polovině minulého století. Objevují se tam
stále stějní autoří /i vícekrát za den/ a tedy každý si musí položit otázku
: Jsou to včelaři a nebo jenom teoretici ?. Včelaři ano, ale tak jedno cca
dvoje včelstva a pokud by to byli skuteční včelaři s větším počtem
včelstev, kdy jsou u včel když stále sedí u počítače ?!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jenda (90.176.2.8) --- 3. 8. 2008
Re: Loupež včelami (30862) (30866) (30868) (30871) (30872) (30875) (30877)

Příteli Václavku. Nezapínej několik dnů svůj počítač a uděláš velíce dobře a nebo si založ svou webovou stránku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Rusz (90.176.248.69) --- 3. 8. 2008
Loupež včelami

Děkuji Vám přátele o radu. Já jsem krmil všechna včelstva najednou, silnější vybrala krmení za 1 noc a slabší přes den začala byt atakována. Odebral jsem zdytek krmiva, ale i to nepomohlo. Všechny zásoby jsou už pryč. Nevím co dále dělat. Jedna se o 3 oddělky s mládymi matkami

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2008
Re: Loupe včelami (30862) (30866)

Do vylupovaného včelstva je třeba se podívat, je třeba z úlu vybrat
neobsazené rámky a včelstvo nechat sedět jen na takovém množství rámků,
které je včelstvo schopno obsadit. I za cenu toho, že krátkodobě zlodějek do
otevřeného úlu nalétne víc. V zadováku bylo zůžení jednoduché, stačilo
prostě jen neobsazené rámky vyndat a nechat třeba jen 4 obsazené rámky.
Stačilo potom jen silně zůžit česno a včely, pokud byly jinak v pořádku, se
samy začaly bránit a loupež byla v podstatě vyřešena. Po večerech se potom
včely podněcovaly malým množstvím cukerného roztoku, aby se včelstvo
přínosem zásob uklidnilo, matka se podnítila ke kladení a včely podnítily k
obraně. Do zimy šlo sice takové včelstvo v síle oddělku, ale přežilo. U
nastavků bude muset stačit hrubé zužování po nastavcích, pokud už včelstvo
zesláblo natolik, že neobsedne ani jeden nastavek, bude mít obranu proti
zlodějkám ztíženou. Včely totiž v první řadě brání plod, potom obsednuté
rámky, je jedno, jestli se zásobami nebo bez zásob, . Neobsednuté rámky
nebrání a ty jsou v úlu proto jen takovým nástupním místem a lákadlem pro
zlodějky. Pokud jsou mezi plodem a česnem neobsazené plásty, včely v
podstatě ani nebrání česno, to je pro zlodějky volně průchodné. Taky
podněcování je třeba provádět speciálním krmítkem, zatímco v zadováku se
jedno krmítko používalo na krmení i podněcování. O náhradní přívod vzduchu
není třeba se příliš starat, včelstvu stačí na větrání jen jediný otvor, pár
centimetrů čtverečních jednoho česna. Pokud není vnitřní řád úlu rozvrácen
třeba proniklými zlodějkami, včely umí křídly, sice za cenu větší spotřeby
zásob, cirkulaci vzduchu uvnitř úlu zajistit.
Přemístění úlu na jiné stanoviště moc nepomůže, pokud tam jsou ještě jiná
včelstva. Včelstvo musí mít vůli k obraně a tu má jen tehdy, pokud je
včelstvo v pořádku. Pokud tam je matka, plod, zásoby, dostatek včel na počet
rámků, feromony, kterými včely komunikují nejsou rušeny třeba thymolem a
jinými zápachy atd. Pokud včelstvo není v pořádku, včelstva z nového
stanoviště to taky objeví a taky začnou vylupovat. To spíše může pomoct,
pokud zůžení prostoru úlu a česna nepomohlo, umístění úlu po zbytek dne v
chladném temném sklepě a taky trocha podání zásob, včelstvo získá o to víc
času k uklidnění a konsolidaci. Ve sklepě je nezbytný dobrý přívod vzduchu,
tam se drátěné dno velice hodí.
Jinak včelstvo, které je v pořádku, se dokáže ubránit i masívní loupeži,
pokud se mu trochu pomůže. Třeba když na rozložené včelstvo na jednotlivé
rámky nalétne během 10 - 30 minut tisíce včel zlodějek, stačí včelstvo jen
složit a příslušně zúžit česno. Během 10 minut včelstvo "vyhostí" z úlu cizí
zlodějky a během půl hodiny až hodiny zlodějky zjistí, že z toho úlu nic
nedobudou a začnou zkoušet okolní úly na stanovišti.
Pokud je na stanovišti vyvolána masivní loupež, ať už prací ve včelstvech
nebo třeba "čištěním" plástů od medu mimo úly a loupeži podlehne silné
zdravé produkční včelstvo, je nějaká chyba v uspořádání úlu, je třeba hledat
jaká a je ji třeba odstranit.
Každá loupež znamená vedle jiného plýtvání a je jí třeba se vyhnout.
Zlodějky na ukradení zásob spotřebují velké množství energie, samy se rychle
opotřebovávají a navíc se s vylupovanými včelami vzájemně vraždí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 03, 2008 10:17 AM
Subject: Re: Loupe včelami


> Česna omezte na minimum tak, aby byla plně obsazena strážkyněmi. Při
zúžení
> česen je třeba zajistit náhradní přívod vzduchu do úlu ( nejlépe drátěným
> dnem ). Pokud je loupež již v plném proudu, včely nestačí ubránit i zúžené
> česno před lupičkami, je třeba v noci úl přemístit ( nejlépe na jiné
> stanoviště ).
>
> Loupeži je lepší předcházet, než-li ji přímo čelit. Včelař by měl dbát,
aby
> všechny vchody do úlů byly dobře hlídané. Včelstva nesmí trpět hlady (
> nejméně 5 kg zásob, ideální je úplné nakrmení během 3 týdnů po
medobraní ).
> V žádném případě nedávejte zvenčí včelám olízávat potřeby k medobraní či
> plásty omatlané medem ( uděláte mnohem lépe, když med z pomůcek smyjete (
> výhodné je na den ponořit předměty do vody, med se zcela rozpustí ) a
> medovou vodu vylejete do odpadu, plásty k vysušení dejte na pár hodin
přímo
> do včelstev...odebírejte večer )! Nikdy nepodávaje krmivo mimo úly!
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78210 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 30761 do č. 30881)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu