Včelařská konference

dival sem se na net,v archivu nejsou přispěvky Mudr Brožka v přístupném pdf souboru ,takže nevim kde mam hledat,mohl by mi ten članek nekdo přefotit nebo kde presne je? v kterým čísle?

Zdenek:
....Mezinarodni firmy cinne v zemedelstvi jako treba Bayer maji obrat miliardy a podle toho se vsechno toci. Ministri v cesku, instituce, univerzity, vsichni jsou radi kdyz dostanou penize kterych se jim tady nedostava. ....

--------
Takže nám nikdo z vědců nevysvětlí, že se tak práškuje vždycky jednou za 5 let.
A proč včely hynou i v lesnatých podhorských oblastech, kde se moc hospodářských plodin nepěstuje.

Obávám se, že příčin může být celá řada a možná to bude souhrn různých banalit.
Stav včelstev, výživa, vlhko, viry, nosema, VD, včelaři, metodika včelaření - napadá mě třeba pozdní zakrmování v souvislosti s rychlým průběhem včelařského roku, atd.

Karel

Za mrazu je propolis křehký doslova jako sklo. Spíše je třeba dávat pozor na
síťku a pomocný materiál, aby za nízkých teplot při mnutí nepraskal a kousky
nešly do propolisu. Látkový materiál typu záclona nemusí být vhodný, běžnou
látku, bavlnu, len atd včely dokáží vykousat. Taky jsem se setkal s tím, že
v sítech s propolisem položených v létě na sebe, abych je v zimě vymnul, se
ojediněle objevily larvy zavíječe.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 23, 2008 2:09 PM
Subject: Re: spad klet?ka v?el?ho po Formidolu



Na propolis zkuste protihmyzovou silonovou síťovinu (proti mouchám do
> oken). Vydrolte to až budou mrazy.
>

Verim ze tu prave mam, mozna jemnejsi - prijde mi to jako klasicka
zaclona...
Ale zatim nevim zda to pujde drolit, zalepene jsou ale pekne, tak uvidim
:-)

Diky za odezvu

T.H.

Bylo to v MV v seriálu MUDr.Brožka, řekl bych první či druhý díl (jaro2007?). Ale nemám časopisy u sebe. Viz modernivcelar.cz a hledat:-)

Karel

>Přesně to také pan ministr zdůraznil. Že je třeba zkoumat příčiny

Si nedelejte iluze, ze ministr zemedelstvi ma nejaky vazny zajem zasazovat se o vcelare a jejich problemy.
Jeho zajem je co nejvetsi zemedelsky kseft a tam vcelarstvi nespada. Mezinarodni firmy cinne v zemedelstvi jako treba Bayer maji obrat miliardy a podle toho se vsechno toci. Ministri v cesku, instituce, univerzity, vsichni jsou radi kdyz dostanou penize kterych se jim tady nedostava. Proto ten zasadni problem dneska - svadet uhyny na nemoci - sami cesti vcelari nikdy nevyresi: agroprumysl samozrejme vzdy bude ve vlastnim zajmu tvrdit, ze za uhyny vcel muze varoaza a nemoci a je take naramne ochotny do podobnych "vyzkumu" financne investovat, zatimco vcelari ve vcelarsky vyznamnych statech naopak obvinuji pusobeni agroprumyslu (insekticidy, genetika).

Na propolis zkuste protihmyzovou silonovou síťovinu (proti mouchám do
> oken). Vydrolte to až budou mrazy.
>

Verim ze tu prave mam, mozna jemnejsi - prijde mi to jako klasicka zaclona...
Ale zatim nevim zda to pujde drolit, zalepene jsou ale pekne, tak uvidim :-)

Diky za odezvu

T.H.

Na propolis zkuste protihmyzovou silonovou síťovinu (proti mouchám do oken). Vydrolte to až budou mrazy.

Mel bych dotaz na ohledne spojeni oddelku s produkcnim vcelstvem. Zajima me kdy spojujete (stale mam v hlave clanek p. Turcianyho o spojeni v rijnu) a hlavne jak. Pise se o posazeni oddelku na vcelstvo a tim se vymeni matka - s tim nemam problem.
Zajima me jak se to dela s krmenim, jestlize se spojuje pozdeji az po krmeni. Pokrmi se kazdy napul, nebo jen produkcni vcelstvo ci oddelek? A pak se jim porovnaji nastavky ci ramky po spojeni, nebo si to sami prenesou???

Diky za praxi jak ve VN tak v NN, teorie je tu dost :-)


Diky

T.H.

Tusim v MV, ale ve kterem takhle z hlavy nereknu.

hadam, ze to bylo v souvislosti s lecivymi ucinky medu ...

tipuju, ze je to letosni, maximalne z druhe poloviny lonska


ale mam spatnou pamet :-)

T.H.


> Prosím,po milionkráté sem prohledl časopisy a nemužu najit článek o včelach
> v dávném egyptu,byly tam i obrazky hieroglifů apod...poradími někdo v
> kterém čísle to bylo a v modernim včelaři nebo ve včelařství dík moc za
> pomoc
>
>
>

Prosím,po milionkráté sem prohledl časopisy a nemužu najit článek o včelach v dávném egyptu,byly tam i obrazky hieroglifů apod...poradími někdo v kterém čísle to bylo a v modernim včelaři nebo ve včelařství dík moc za pomoc

Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli přístup.
> Zvažuji obě formy použití.


Pan Dvorsky se nedavno zminil na netu o ridke sitovine, ktera se da na ramky a na ni formidol. Uvadi sitovinu pouzivanou na diagnosticke podlozky. Osobne znam jen tu zelenou, zkousim ji na sber propolisu soucasne se zaclonou - jemnejsi oka. Stou zaclonou je to asi na propolis hloupost, nevim, uvidi se brzy zda pujde proplis vydrolit, kazdopadne by jako ochrana desky mozna mohla fungovat treba i ve spojeni s tou zelenou ...... Zaclonu kazdopadne tmeli vic nez ty vetsi oka na zelene siti - ma-li nekdo vic zkusenosti tak dik predem. Mam taky takovou tu desku 10x30cm asi tak, za 40petky - to mi prijde moc - sem skrblik :-)

Jinak jsem vyzkousel odparovace Nessenheider a obsluha v pohode, libi se mi minimalizace nebezpeci poleptani, rychle vlozeni do vcelstva, moznost opakovaneho pouziti. Prvni drobna nevyhoda je nalevani kyseliny do odporovace pomoci nalevky, je to lehze zdlouhavejsi, ale to poujde vylepsit vetsi dirkou na hadicce. Drobna nevyhoda je cena cca 130kc a ze jsou udajne potreba dva na silne vcelstvo. Pomijim to, ze to neni schvalene...

Holt si tady kazdej dela co chce :-))

T.H.

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

Jozef, kto sa nepýta, nevie, to je pravda, ale vstupujete medzi ostrieľaných toreádorov, ktorí sa môžu pousmiať nad takou naivnou otázkou. Túto otázku rieši každá, aj tá najhoršia kniha o včelách a preto si ju rýchle prečítajte. Ešte Vám radím, prečítajte si aj stať o škodcoch včiel a hlavne o víjačke úľovej a voštinovej.
Na www.vcely.sk to pekne popísal p. Šebošík

> Souhlasím a nepovažuji toho, co má vyšší úhyn automaticky za špatného
> hospodáře. I dobrý hospodář podlehne infekčnímu tlaku lajdáckého okolí.
Jak
> jsem již uvedl , jsou to ti, co neplní základní úkony.

Přesně to také pan ministr zdůraznil. Že je třeba zkoumat příčiny ... nejde
tedy o paušální pokutování, jak tu bylo zmíněno v jiné souvislosti.

Souhlasím a nepovažuji toho, co má vyšší úhyn automaticky za špatného hospodáře. I dobrý hospodář podlehne infekčnímu tlaku lajdáckého okolí. Jak jsem již uvedl , jsou to ti, co neplní základní úkony.

Nabízím několik neoplozených matek Vigor. Dnes k odebrání nebo odeslání. Cena 100Kč/ks. Objednávky pouze telefonicky. 724 758 774

>Jedovaty prach vznikl pri zaoravani

Presneji receno pri vysevani osiv (kukurice) morenych insekticidy

>treba poncho

Jeden komercni vcelar treba tento rok prisel jak rika o 50 procent mladych vcel a nevypestoval letos jedinou matku.

V nemecku si vcelari hlavne diky aktivite svazu komercnich vcelaru jiz vymohli zakaz pouzivani pripravku poncho na kukurici, mezitim bylo ale povoleno jeho pouziti na repku.

Dejte si to vyhledat, treba poncho

http://www.agromanual.cz/cz/pripravky/ucinne-latky/ucinna-latka/clothianidin.html

Jedovaty prach v Nemecku vznikl pri zaoravani a dostal se do ovzdusi odkud se prenesl na jine pozemky. Bayer nabidl sice tamnm vcelarum odskodneni, problem je ale v povoleni techto pripravku obecne. Ve Francii si vcelarske svazy vymohly zakaz. A nemyslete si, ze je to nekde daleko a nas se to netyka. Pripravky jsou u nas pouzivany. Uhyny byly uz take v sousednim Bavorsku.

Myslivci a rybáři, aby mohli lovit, se musí sdružit, buď rovnou kvůli lovu
nebo kolem něčeho - honitby nebo vodních ploch. Včelaři nic takového kromě
léčení nemusí. Proto jsou včelaři mnohem větší individualisté.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 23, 2008 10:43 AM
Subject: Re: Monitoring u ministra zemědělství


> >Odborné znalostí některých včelařů jsu naprosto nulové. Do dnes neví co
je
> roztoč VD, mor plodu a nějaká veterinární nařízení jsou pro něc nic
> řikající. Když někdo chce být rybářem, myslivcem, atd., musí absolvovat
> nějaký kurz. Když někdo chce chovat včely, nemusí nic.
>
> Ale myslivci ani rybari samostatne nic nepestuji, ti hlavne LOVI a skoro
> vzdy na cizim, proto musi byt organizovani a kontrolovani, bez povoleni to
> nejde.
>
> Odborne znalosti nekterych vcelaru byly odjakziva nulove. Vcelari se tu
jak
> dlouho, tisic let? Takze neni treba hned stavet zemekouli na hlavu.

>Odborné znalostí některých včelařů jsu naprosto nulové. Do dnes neví co je roztoč VD, mor plodu a nějaká veterinární nařízení jsou pro něc nic řikající. Když někdo chce být rybářem, myslivcem, atd., musí absolvovat nějaký kurz. Když někdo chce chovat včely, nemusí nic.

Ale myslivci ani rybari samostatne nic nepestuji, ti hlavne LOVI a skoro vzdy na cizim, proto musi byt organizovani a kontrolovani, bez povoleni to nejde.

Odborne znalosti nekterych vcelaru byly odjakziva nulove. Vcelari se tu jak dlouho, tisic let? Takze neni treba hned stavet zemekouli na hlavu.

Souhlasím s Tebou Pavle, ale je třeba také uvést, že příčin opravdu
může být více. Nepovažuji se za lajdáka a přesto úhyny mám.
A letos extrémně. Našel jsem jak Nosematická včelstva na jaře,
tak mi zmizela a léčil jsem aerosolem atd. Však to všichni známe.
A právě i pro tyto lidi letos jako jsem já je dost náročné znovu
obnovit včelstva. Sám nechovám matky, takže pro rozšiřování
(doplnění stavu) investuji ročně nemalé peníze. Peníze mají
být podporou, ale bohužel tento úkol neplní. Otázkou je zda vyplácet
tyto peníze a nebo zaručit min. výkupní cenu. To si myslím, že
je lepší cesta.
Špatný hospodáři nebudou prodávat a pokud to nebudou neustále dotovat
ze svého, tak vymizí a dobré provozy se udrží a přizpůsobí.
Musíme se naučit konečně chovat tržně a ne socialisticky a čekat
jen s nataženou rukou co nám kdo dá. Je třeba podobně postupovat
při žádostech o evropské dotace (na léčení, vybavení apod.).
Často se setkávám z názorem, že elektronické zpracování žádostí
je diskriminace. Sám se ptám v čem? Odpovídám si sám, že kdo
chce, tak se musí přizpůsobit.

Tolik má úvaha.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel" <ptp/=/post.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Monitoring u ministra zemedelstvi
Datum: 22.7.2008 - 20:30:46

> Vždy tu byli dobří a špatní hospodáři a nebylo
> by prozíravé spoléhat na to,
> že už budou jen dobří. Pro správné rozhodování
> mažežera, potažmo ministra
> je nutné toto akceptovat. Lepší Zítřky už máme
> za sebou.
> Problém varroáza je letitý a zaběhlý ve svých
> kolejích a nyní se pomalu
> zdá, že je takový stav trvale neudržitelný. Zkusme
> ho vykolejit.
> Proč dostávají dotaci na včelstva i ti, co ani
> neodevzdají zimní vzorky
> měli? Proč nedostanou podporu ti, co včelařství
> dají svůj veškerý volný čas
> a dělají prokazatelně užitečnou práci. Proč
> se neplatí za výsledky?
> Co kdyby místo dotací stát vykupoval povinné úkony?
> Provedeš monitoring -
> koupím ho za 1/2 dotace. Odevzdáš vzorky - dostaneš
> 1/2 dotace, .......
> Stejné je to s výzkumem a plemenářstvím - chybí
> kladná motivace. Není tu
> rovnítko výsledek = podpora. Je tu spíše nepřímá
> úměra - čím hůře, tím více
> (dostanu).
>
> Paušální legislativní podpora, paušální dotace
> a paušální pokuty nic
> neřeší.

Již řadu let mnozí včelaři pozorují ,že největší lajdáci dostávají největší
podpory / uhyny - mor, nozema, varroa.../Brát peníze za úhyny je lepší než včely na zimu krmit a léčit.
Je tosice velmi tvrdé, ale pravda. Při tom se však domníváme, že dotace na chov by měla být dávána za úspěšný chov a ne jako přilepšené kapesné. Proto souhlasíme s Pavlem:čím hůř včelaříš, tím více dostaneš.
Monitoring dělám já a řada včelařů již více než let. Výsledky jsou zveřejňovány ve Včelařství Dělají celkem slušný obrázek nejen o stanovišti, ale o dané oblasti.

Vždy tu byli dobří a špatní hospodáři a nebylo by prozíravé spoléhat na to, že už budou jen dobří. Pro správné rozhodování mažežera, potažmo ministra je nutné toto akceptovat. Lepší Zítřky už máme za sebou.
Problém varroáza je letitý a zaběhlý ve svých kolejích a nyní se pomalu zdá, že je takový stav trvale neudržitelný. Zkusme ho vykolejit.
Proč dostávají dotaci na včelstva i ti, co ani neodevzdají zimní vzorky měli? Proč nedostanou podporu ti, co včelařství dají svůj veškerý volný čas a dělají prokazatelně užitečnou práci. Proč se neplatí za výsledky?
Co kdyby místo dotací stát vykupoval povinné úkony? Provedeš monitoring - koupím ho za 1/2 dotace. Odevzdáš vzorky - dostaneš 1/2 dotace, ....... Stejné je to s výzkumem a plemenářstvím - chybí kladná motivace. Není tu rovnítko výsledek = podpora. Je tu spíše nepřímá úměra - čím hůře, tím více (dostanu).

Paušální legislativní podpora, paušální dotace a paušální pokuty nic neřeší.

Máme konec snůšky,byla spíš menší a tak se můžeme těšit aspoň na ty pokuty.Včelařsdtví zdar!

Je nejvyšší čas, aby to se začalo praktikovat v ČR. Odborné znalostí některých včelařů jsu naprosto nulové. Do dnes neví co je roztoč VD, mor plodu a nějaká veterinární nařízení jsou pro něc nic řikající. Když někdo chce být rybářem, myslivcem, atd., musí absolvovat nějaký kurz. Když někdo chce chovat včely, nemusí nic, jenom si chodit pro dotace a za ně nekoupí ani jednu mezistěnu. Je to smutná skutečnost !!!

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

> Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do
> praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě
z
> toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své
názory -
> např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše
> prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání
> vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.
>
> Leoš

Včelaři leckdy sami nebo nějaká skupina včelařů něco úspěšného vyzkouší, a
popíšou to třeba tady v diskuzi. Jenže obvykle ten popis je na pár řádcích.
Tyhle věci velice často závisí na spoustě parametrů, které je třeba uvést.
namátkou charakter stanoviště, byla snůška, nebyla, úl, rámky specifika
technologie ošetřování včelstev.... Bývá to někdy docela problém najít
všechny vlivy na úspěšnost popsané metody a bývá to dost práce a nudné, to
jsou pak ty sáhodlouhé texty, které vytvářejí výzkumníci z povolání nebo
obsáhlé návody plné "zbytečností" pro začátečníky, jak včelařit. Bývá
pravidlo, že amatérští výzkumníci, nechci je jinak nějak shazovat, tam tyto
parametry a podmínky nepopíšou. Potom se stává to, že renomovaní úspěšní
včelaři, kteří včelaří v podobných podmínkách a podobným způsobem jako ten,
co to popsal, to vyzkouší a je to u nich úspěšné, tak to nadšeně v diskuzích
oslavují. Zase jiní renomovaní včelaři, kteří úspěšně včelaří odlišným
způsobem, některé podmínky potom nemají splněné, vyzkouší to a u nich se to
nedaří. Tak píšou v diskuzích, že onen popsaný způsob nefunguje a je to
nesmysl. A diskutuje se dál. Potom do toho vstupují začátečníci, kteří ty
popisky, jak co dělat přečtou a začnou podle toho včelařit. jenomže přitom
často opomenou věci, které jsou pro zkušeného včelaře samozřejmé a proto už
o nich ani nepíše, ale u začátečníka jsou potom důvodem k nezdaru. A zase se
diskutuje a a diskutuje. Takže je třeba, když popisuju něco ve stylu "jak
to dělám já" velice uvažovat, co všechno to ovlivňuje a radši toho popsat
víc než míň a stejně tak uvažovat, když se nadchnu pro nějaký postup, třeba
popsaný na internetu.

R. Polášek

Jako ošetření proti zavíječům se může považovat i to, že přiměřené množství
plástů se nechává ve včelstvu i přes zimu a všechny zbytečné plásty se po
ukončení snůšky likvidují.... Jinak zavíječi fungují tak, že v napadeném
nastavku nebo bedničce obehnají svoje sezení přes více rámků pavučinou a
výkaly jako tepelnou izolací, uvnitř potom udržují díky požeru vosku vysokou
teplotu , odhadem přes 40 st C, díky které se rychle vyvíjejí a ničí rámky i
za nízkých teplot hluboko do podzimu. Pokud se tedy rámky dají tak daleko od
sebe, že je pavučinou nepropojí, rychlost jejich vývoje se v létě
několikanásobně sníží a na podzim prakticky zastaví. V mrazech - 20 st C
larvy hynou a zůstávají jen vajíčka. Takže osvědčené je dát do nastavku pro
10 rámků tak 5 - 6 rámků, nastavky dát na sebe někde, kde je spíše venkovní
teplota. Chránit před včelami a sítem nahoře a dole před myšmi. "Věž" se
může potom prosvítit , pokud jsou rámky položeny nad sebou, jestli tam někde
zavíječi nestaví z pavučin hnízdo V létě a v teplém podzimu je vhodné tak
jednou za 14 dní, měsíc plásty prohlídnout a larvy zavíječů v plástech zabít
třeba ostrým tenkým nožem, pokud se nevyškrábnou, plást opraví a zbytky
larev vyčistí včely po přidání plástu na jaře. Takovým způsobem se bez
jakékoliv chemie na jaře získají plásty jen s ojedinělými dírkami po
larvách nebo po jejich likvidaci, což včely po přidání plástu do včelstva
opraví bez zhoršení kvality plástů a vzniku trubčiny. Toto opatření
nefunguje, když je v plástech pyl, ten je pro zavíječe tak atraktivní, že se
na něm shromáždí a vytvoří zvýšenou teplotu i bez vytvoření pavučiny a v
místě pylu a v okolí plást prostě vyžerou. Pylové plásty se musí chránit
jinak nebo ještě lépe musí zůstat ve včelstvu.
Druhá možnost je potom chemie, třeba pravidelné síření. Ne chemii by měly
bý plásty vyčištěné od medu, ostatně je to vhodné vždycky, zbytky medu na
podzim a v zimě za vlhka rády kvasí a případně i plesniví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <jozef.kurcina/=/ppg.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 22, 2008 8:28 AM
Subject: Oetrenie plástov


> Dobrý den páni skúsený včelári.
> Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých
> som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2008_03_c04.pdf

Řekl bych, že to je další fiasko. Místo podpory již kdysi dávno popsaného řešení VÚ, se lidé, kteří ho zdokonalí dočkají jen sdělení, že se budou rozdávat pokuty.

Po zvážení chovatel dojde nato, že se bude šlapat od nejnápadnějších včelařů (jsou na raně) a naty co na VD ve skutečnosti na monitoring kašlou vůbec nedojde. Mám se tedy naco těšit, jestli tedy vybočuji moc z řady v registru chovatelů včelstev. Perfektní postoj MZe - resp. Ministra zemědělství. :-( Už mne nic pozitivně neřekvapí. Na resortu p. Pondělíčka jsou zvyklí na návštěvu s kafíčkem a ne na "pionýry" co chcou něco měnit. Není to snadné a fandím v tomto PSNV aby se něco hnulo k lepšímu.

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.

______________________________________________________________

Nechci kritizovat německé výzkumníky, vážím si jejich práce ( hlavně ohledně propagace neuteplených úlů a vyvracení mýtů o významu podněcování ). Ale přesto si myslím, že Vaše pokusy, pane Turčáni, co týkají zimní síly, jsou objektivnější než německý výzkum. Z jednoho důvodu: Vy nezužujete. Mnohokrát jsem si dokázal, že podletní zužování zamezuje ( nikoliv vždy zcela zabrání ) vzniku neobvykle početné zimní generace ( i přes 20 000 včel ).

Proč tedy i u Vás silnější včelstva běžně nevznikají? Během těch pár let diskuze s Vámi jsem si vylepšil moji zprvu dost strohou a nedokonalou teorii populační dynamiky včelstva během roku. Jsem Vám vděčen za to, že jste mi oponoval. Jste oponentem na úrovni, což se bohužel o všech účastníků konference říci nedá. Vaše kritika je produktivní, smysluplná a podložená několika léty praxe. Mimo jiné díky ní jsem si plně uvědomil, že tato problematika je vysoce složitá a její hodnocení podle jednoho či dvou faktorů je zcela nedostatečné, proto je nutné se na ni dívat komplexněji, z více úhlů pohledu. Kdybych měl podle nové verze mé teorie zanalyzovat Váš způsob včelaření, nacházím u Vás dvě příčiny, které zřejmě způsobují blokaci vzniku silných včelstev.

První příčinou je velikost dávky a metoda krmení. Zimní včely se většinou tvoří především v červenci a v srpnu. Velikost zimní generace se přizpůsobuje množství zásob, které jsou touto dobou k dispozici. Tedy letní a podletní zásoby rozhodují o početnosti zimních včel. Jakýkoliv přechodný nedostatek zásob v tuto dobu působí velmi negativně na výchovu většího počtu zimních včel. Včelstvo při nedostatku ztratí zájem zimovat silnější ( +/- 1 kg včel postačí na kvalitní přezimování ). Větší včelstva vznikají jen za optimálních podmínek, ke kterým patří nadbytky zásob. Proto je důležité zkrmení celé dávky ( alespoň 20 kg ) cukru během 3 týdnů po medobraní, chceme-li zazimovat silnější včelstva ( začít krmit ihned po medobraní! ). Je třeba dbát i na pylové zásoby... 3-6 ( dle výšky ) pylových plástů.

Druhým důvodem je vysoký rámek. Pokud-li včelstvo má k dispozici vysoký nástavek, projevují se jeho snahy omezit se na velikost odpovídající jednomu vysokému nástavku, i když je úl víceprostorový. Včelstvo vytváří tolik zimních včel, jež se neseskupí v chumáč vyšší, než je výška nástavku. Včelám vyhovuje zimování v jednom celistvém prostoru ( to však ve výsledku nemusí vést k přezimování v jednom patře...zásoby mohou chumáč částečně vytlačit do spodnějšího nástavku ). Zřejmě jediným efektivním řešením tohoto jevu je nízkonástavkové včelaření ( v nich tento jev nezaznamenávám ).

Jak jsem psal dříve, ve včelařství neexistuje 100% jistota. Jde o teorii, takže nemusím mít pravdu.

S pozdravem...M. Václavek...

PS

Pane Turčáni, plně s Vámi souhlasím v tom, že můj návrh zkrmení veškeré dávky krmiva během 3 týdnů po medobraní je ve Vašem typu úlu, při Vašem způsobu zimování nevhodný. Dokrmování v září kvůli uložení zásob do centra chumáče má při zimování v jednom patře nemalý význam. Kompletní zakrmení v krátké době po medobraní je opět rada spíše z praxe nízkonástavkového včelaření.

Jozef, nezamotávej to. Jedovatá pro včely je koncetrace Oxidu siřičitého, ne to, co zbyde po oxidaci a celé zimě na plástech. Často taková aplikace síry ani nepomůže a proto se plásty musí ještě různě větrat nebo vzduchotěsně uzavírat. Jestli má zavíječ po vylíhnutí optimální podmínky tak mu nic nebrání se živit.

U mne jsou plásty vařeny. Uskladňuji pouze asi 5% z celkového odebraného množství před zimou, protože asi těch 5% není ani jednou i nepatrně zaplodováno. A to má souvislost s těmi podmínkami po vylíhnutí zavíječe z vajíček, protože jestli nemají se jak na čistém vosku živit, tak se vyvíjí velmi špatně a často uhynou v nějakém vývojovém stadiu. To může potvrdit i p. Stonjek s jeho kombinovaným úlem (s NN a VN) a způsobem získávání medu.

Je také na pováženou a divím se Bio-Eko akreditačním spolkům, že povolují jakékoli ošetření plástů, když tak velmi rozlišují léčiva proti VD.


Dobrý je i ocelový 200l sud na med a pár rámků v něm zasířit a spálit všechen kyslík. Je vhodné použít nějakou bezpečnou nádobu, ale jestli je sud vzduchotěsný, tak je to relativně proti ohni bezpečný a stačí ho dát mimo plásty. Těsní-li dobře, je motýl do jara vyřešen.





.....
Jozef:>Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor... <

Josef Křapka:>Dám je včelám na 36 - 48 hod. vyčistit. Odeberu, ometu včely a plásty rozdělím. Světlé narovnám řídce (větší mezery) do prázdných nástavků, postavím do komínu, uzěsním a 2x (po 14-ti dnech) vysířím.<

Moderní včelař uveřejnil na - www.old.mendelu.cz - 20 minut
s ministrem Gandalovičem,který přijal jejich delegaci dne 17 června v jeho kanceláři. Celý článek je možno si přečíst
na hořeji zmíněné adrese,zde pro zajímavost jen výňatky.
Ministr řekl : Jestliže včelaři chtějí finanční podpory a chtějí fungovat,musí plnit povinnosti a pokud je neplní,neměli by mít nárok na finanční kompenzace,měli by spíš platit pokuty.V sektoru zemědělství je stále tendence pohlížet na včelaře jako na amatéry,ale to se musí změnit,protože včelař který nedodržuje pravidla,může způsobit ekonomické škody ostatním.
Po konstatování,že metodika monitoringu pravděpodobně není v ČR dostatečně účinná,ministr uložil ing.Pondělíčkovi aby na půdě ministerstva uspořádal odborné jednání o nákazové situaci v chovech včel a jeho řešení.Tento přislíbil,že jednání všech zainteresovaných stran ze včelařského oboru svolá co nejdříve.
Státní veterinární správa by po tomto jednání měla vypracovat závazný pokyn a jeho nedodržení bude penalizováno.Dále ministr řekl : i na včelaře musí být aplikován přísný režim,neboť stát na ně vynakládá nemalé prostředky a tímto uzavřel toto jednání.
----------------------------------------------------------
Nyní máte možnost zabývat se závažnějšími věcmi pro včelaře a bude zajímavé jaká bude odezva této včelařské konference. Na pokuty pro včelaře je třeba se těšiti... další postup

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?
------------------------------------------------------------
Dám je včelám na 36 - 48 hod. vyčistit. Odeberu, ometu včely a plásty rozdělím. Světlé narovnám řídce (větší mezery) do prázdných nástavků, postavím do komínu, uzěsním a 2x (po 14-ti dnech) vysířím. Poté v komínu udělám průvan, ze spodu a shora zajistím proti vnikání hmyzu síťovinou a takto plásty vydrží do příštího použití. Vyřazené plásty (tříleté, plásty s trubčinou nebo jinak poškozené) proženu vařákem a vosk vyměním za mezistěny. Přesto ale skladuji minimum plástů. Ročně nechám vystavět 35 - 40 % nového díla z celkového úlu (nikoli pouze plodiště).
Pepča

To je přece mnohem jednodušší spodní česno prostě zavřít. Případně s nějakou
přechodnou dobou pár dní, kdy je spodní česno maximálně zůžené, pokud dříve
létaly jen spodním česnem. Není důvod nechávat ve včelstvu více česen snad
kromě zvlášť úzkých a vysokých "věžáků" behem snůšky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 5:59 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> V univerzálech s
> dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
> myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
> Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom
> seděly
> jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti
> ochraňovat
> česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
> by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
> matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
> by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu
> pomoct,
> když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen
očkem
> v medníku.
>
> ____________________________________________________________
>
> Napadlo mě řešení tohoto problému, při kterém není nutné zadělávat hlavní
> česno.
>
> -Stříška proti loupeži-
>
> Včely vytvářejí zimní sedisko v horních nástavkách a spodní patra
> opouštějí, čím také přestanou kontrolovat hlavní česno. Včely raději
lítají
> horními česny ( očky ). Při ponechaní hlavního česna otevřeného hrozí
vznik
> loupeže. Pokud se uzavře, znesnadní se včelám uklízení mrtvol a odpadu
> spadlého na dno.
>
> Lupičky se orientují podle pachu ( feromonových stop včel, vůně medu ).
> Toho lze využít. Stačí do hlavního česna zasunou tvarovatelnou tmavou
fólii
> patřičných rozměrů, nebo něco podobného ( neprůhledný úzký tvarovatelný
> materiál ), čímž lze vytvarovat stříšku vycházejí přímo z česna a
> pokračující vzduchem nejméně 10 cm od letáku, ke kterému musí přímo
> doléhat, aby ji včely dosedlé na leták nemohli podlézat. Lupičkám se tak
> zamezuje nalezení hlavního česna ( pachové stopy se zamaskují ). Ani včely
> z dotyčného včelstva hlavní česno nenajdou, při tom může být klidně zcela
> rozšířené. Hlavní česno včelstvo využívá jen k vylétávání. Žádná lupička
by
> tedy neměla být schopná nalézt hlavní česno zamaskované touto stříškou.
> Fóliová stříška je velmi skladná, po použití se fólie vyndá a narovná.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
Subject: Re:Zuzeni na zimu


Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

Ve včelařství 100% jistota neexistuje. Vždy je určitá nenulová pravděpodobnost vzniku nečekané situace, která naruší účinek ,,zaručené metody,,. Je pravda, že je třeba zkoumat několik let, než lze danou metodiku právoplatně prohlásit za ,,zaručenou,, ( nikoliv však 100% ). Nicméně někteří včelaři jsou nedočkaví a publikují své nápady ještě před patřičným vyzkoušení. Je to špatné? Negativní stránka věci je možnost zbytečného zmatení. Na druhou stranu tím, že se novinka publikuje dříve, začne se jí zabývat větší množství lidí, což pomůže k jejímu dřívějšímu prověření. Může nastat případ, kdy je účinek zkoumané metody vázán na dané prostředí, či je spojen s nějakou specifickou činností, na první pohled nedůležitou. V takové situaci úplné rozřešení nastane až po zveřejnění a vyzkoušení metody v jiných podmínkách. Oba postupy mají své výhody a nevýhody.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Jsem rád, že autoři LBV metody se rozhodli pro variantu druhou.

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

V zimě si z MÚ zatop ....

S chovem včel jsem začínal právě v MU a dodnes mám na jedné včelnici 2 ks těchto úlů. Byly doby kdy jsem tyto úly pálil - mimochodem jde to dost špatně. Pak jsem lehce zmoudřel a dnes je mám zachované jako památku na mého dědu. Včely v nich chovám více než 20 let a za tu dobu mi v nich neuhynulo ŽÁDNÉ VČELSTVO ! ! ! Pouze lehce jsem je modifikoval a přidal jeden nástavek. Jinak v porovnání s nástavkovými úly - MÚ má 2 nevýhody - těžší nástavky a pevně spojené dno. Pokud se s tím naučí včelař pracovat, nevidím problém. Navíc souhlasím s Antonem - pokud někomu vyhovuje zadovák - proč ne ?

. . . p. Václavek a konference.

Konfernence, jak alespoń doufám, slouží ke svobodnému vyjádření názorů - pokud se tak samozřejmě děje v mezích slušného chování. Takže nesouhlasím s vyhazováním někoho od někud.

Druhá stránka věci je, že některé příspěvky výše uvedeného jsou z mého pohledu poněkud "ultra". Ale patří to k jeho způsobu prezentace, takže s tím se dá asi těžko něco dělat. Jen bych si p. Václavka dovolil poctít malou radou. A nemyslím to nijak ve zlém.

Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě z toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své názory - např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.

Leoš

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.
Tým nechcem povedať, že ojedinele sa vyskutujú aj silnejšie včelstvá, ako je udávaný priemer.

Prikkladám krátky článok, ktorý som napísal práve pred 10 rokmi, je to trochu iná téma, ale podstata je tá istá.


Pravda je relatívna (Uverej. vo Vč.č.5/98 str.69)

Úle našich otcov, tzv. zadováky, dzierzonáky či zerzonáky už vidieť len sporadicky na našich včelniciach, kde dožívajú svoju históriu. Systém úľov prístupných zozadu využívajú včelári v kočovných, ale s moderným vysúvacím zariadením, v ktorých sa pracuje v typických úľoch prístupných zhora. Všade okolo nás sa moderné nadstavkové včelárenie, pri ktorom môže včelár bez obmedzenia nadstavovať úle do výšky podľa sily včelstva. To sú fakty. Ale pohľad na úľovú otázku môže byť z tohoto pohľadu relatívny o čom som sa presvedčil na vlastnej včelnici.
Včelár v rokoch okolo päťdesiatky, učiteľ gymnázia si prišiel v lete pre oplodnené matky, ktoré som mal preňho pripravené v bankomate matiek. Sadli sme si do tieňa prístrešku pred zoradené úle ako sa na včelárov patrí, vymieňali sme si skúsenosti z uplynulej agátovej znášky, preberali problémy a skúsenosti okolo včiel. Jedna z jeho otázok bola: "Ako môžete včeláriť v týchto úľoch"?. Včelárim v ľahkých troj a štvornádstavkových úľoch (objem 146 litrov) vlastnej konštrukcie. "Veď to musí byť strašne namáhavé dvíhať a prekladať toľko debničiek kým sa dostanete do plodiska". Od údivu nad jeho otázkou som sa pozrel naňho, či to myslí vážne. Vzápätí som sa spýtal ja. "V akých úľoch potom včelárite vy"?, "no predsa v tradičných zadovákoch". Keď som oponoval, že je to anachronizmus- prežitok v čase, keď moderný svet včelári vo viacnadstavkových úľoch v ľahkých systémoch. Môj argument ho nezaskočil a odpovedal v tom zmysle, že on s jeho telesnou konštitúciou by to nezvládol. Vo svojich "zadovákoch“ dosahuje dobré výsledky, o nič horšie ako včelári v nadstavkových úľoch a pokiaľ by on včelárenie v nich nezvládol, v zaznávaných úľoch je schopný úspešne včeláriť.
Zhováral som sa s ďalším zástancom tohoto typu úľa a to s dobým včelárom, ktorý vlastní kočovné vozy. Má ich vybavené úľmi prístupnými zozadu, bez vysúvacieho zariadenia. On argumentoval tým, že je za jednoduchý úľ, bez akýchkoľvek technických doplnkov, pretože aj to najdokonalejšie vysúvacie zariadenie je často prekážkou aj pri jednoduchom zákroku vo včelstve. V každom takomto zhotovenom úli všetko funguje dokonale dotiaľ, pokiaľ včely úľ a jeho časti nezatmelia propolisom. A čo sa týka vyberania rámikov pomocou včelárskych klieští? Až tak často do včelstva nezasahuje a keď, tak si pohodlne sadne na stoličku a potrebné plásty z plodiska vyberie rýchlejšie ako keby mal odobrať a vrátiť dva ťažké nadstavky.
Z praxe dvoch včelárov a ich vlastného pohľadu na úle prístupné zozadu, môže byť pravda o modernom včelárení úplne iná. To čo mne vyhovuje, iným nemusí. Nakoniec, podstatný je vždy výsledok a nie aký úľový systém používame.
Je dobré, že vo včelárení existuje možnosť výberu, každý má možnosť zvoliť si to, čo jeho letore a telesnej konštrukcii vyhovuje. Nakoniec po zrelej úvahe ma títo včelári priviedli na myšlienku aspoň čiastočne sa vrátiť k úľom prístupným zozadu, ale využiť v nich všetko moderné, čo nadstavkové včelárenie umožňuje. Výsledok je štvoretážový panelový úľ PUT-4xB 10 OBOR prístupný zozadu, ktorom uplatňujem chov včiel v systéme dvoch včelstiev. Len toľko som chcel povedať o včelárskej pravde

Používání nízkých rámků se skošelo snad u všech systémů již v druhé polovině 19 století a stoho jak se prosazuje se dá usoudit na jeho výhodnost
Ta se asi lišit nebude od jiných výšek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 20.7.2008 23:29:01
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou
> lehčí plné nástavky
> ------
> A já je začal vyrábět. První protyp.serie 20ks nástavků, dalších 40 nulté
> serie rozpracováno.
>
> Kdo vůbec ty rámky vymyslel. Kdyby jich nebylo, ... :-)
>
> Karel
>
>
>

V univerzálech s
dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom seděly
jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti ochraňovat
česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu pomoct,
když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen očkem
v medníku.

____________________________________________________________

Napadlo mě řešení tohoto problému, při kterém není nutné zadělávat hlavní česno.

-Stříška proti loupeži-

Včely vytvářejí zimní sedisko v horních nástavkách a spodní patra opouštějí, čím také přestanou kontrolovat hlavní česno. Včely raději lítají horními česny ( očky ). Při ponechaní hlavního česna otevřeného hrozí vznik loupeže. Pokud se uzavře, znesnadní se včelám uklízení mrtvol a odpadu spadlého na dno.

Lupičky se orientují podle pachu ( feromonových stop včel, vůně medu ). Toho lze využít. Stačí do hlavního česna zasunou tvarovatelnou tmavou fólii patřičných rozměrů, nebo něco podobného ( neprůhledný úzký tvarovatelný materiál ), čímž lze vytvarovat stříšku vycházejí přímo z česna a pokračující vzduchem nejméně 10 cm od letáku, ke kterému musí přímo doléhat, aby ji včely dosedlé na leták nemohli podlézat. Lupičkám se tak zamezuje nalezení hlavního česna ( pachové stopy se zamaskují ). Ani včely z dotyčného včelstva hlavní česno nenajdou, při tom může být klidně zcela rozšířené. Hlavní česno včelstvo využívá jen k vylétávání. Žádná lupička by tedy neměla být schopná nalézt hlavní česno zamaskované touto stříškou. Fóliová stříška je velmi skladná, po použití se fólie vyndá a narovná.

S pozdravem...M. Václavek...

Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

Mohl byste prosím napsat, v kterém přípravku se clothianidin přímo používá a způsobuje Vámi popsané úhyny včel?

Podle všeho by měl být tento insekticid používán jen při moření osiva. A "prach z porostů" jste myslel přímo použitý postřik při ošetření kvetoucích porostů?

V těchto úlech musí při krmení na zimu být plodové hnízdo vždy v horním
nastavku. Včely sice občas umí překročit i docela širokou mezeru, podstatné
je, aby v horních rámcích byly zásoby už odspodu, na prázdné rámky nejdou,
ale spoléhat se na nejde, proto je umístění plodového hnízda před nebo během
krmení do horního nadstavku - medníku jistota. Potom může být meziplástová
mezera klidně i několik centimetrů. Včely potom sedí na podzim a na začátku
zimy napůl na horních plástech a napůl visí do mezery , případně obsedají
vrch spodních plástů. Jak vyberou prvních pár dm2 zásob, posunou se potom
nahoru a meziplástovou mezeru opustí, "vsajou" se do rámků v medníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:50 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu
> Naprosto souhlasím.
>
> Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových
> mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč
> nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera
by
> neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých
> plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může
> rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to
> znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč
> utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a
> včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému
> způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Okénko je spíše až druhé, první je v každém případě možnost rozšiřování nebo
zužování po rámcích. Manipulace v době slídění přirozeně problém je, s tím
se musí počítat, tady se ale jako výrazné plus projeví právě možnost onoho
rozšiřování nebo zužování po rámcích přesně na velikost včelstva. V takovém
případě potom není zas tak zvlášť moc na závadu, když během půl až hodiny,
kdy je včelstvo rozebrané, dojde na rámky ze včelstva k intenzívnímu náletu
zlodějek. Pokud se složí do úlu rámky tak, že všechny jsou obsazené,
neobsazené rámky se tam nedají a včelstvo je v pořádku, to znamená nedošlo
nešťastnou náhodou k zamáčknutí matky, včelstvo se během pár minut po
uzavření vzpamatuje a zlodějky do úlu nepustí, zvláště když se patřičně zůží
česno. A mohla být při rozebírání včelstva loupež jakkoliv intenzívní,
včelstvo zůžené na přesný počet rámků, které obsedá a při zůženém česnu
prostě žádné zlodějky dovnitř nepustí. A je jedno, jestli to je silné
včelstvo na dvakrát 20 rámcích 39x24 nebo oddělek na 5 rámcích, když počet
včel odpovídá počtu rámků, česno zůžené na průchod jedné až několka včel
prostě ubrání. U nástavků to nejde, nástavky se vždy musí doplnit na plný
počet rámků, ať je včelstvo obsedá nebo neobsedá, jenže jak mají včely v úlu
nějaké neobsednuté rámky, obvykle u česna, přestávají přes tyto rámky bránit
vlastní česno a zlodějky tak mají volné pole k průniku do úlu. Kromě toho
česna nastavkových úlů ani nejde běžnými prostředky zůžit na průchod jedné
včely, to znamená na otvor zhruba 0,8x1 cm. Ve výsledku jsou tak včelstva v
nastavkových úlech mnohem citlivější na loupež vyvolanou třeba prací ve
včelstvech nebo čímkoliv jiným než v zadovácích. Přirozeně je to taky o tom,
že včelař si může dovolit, když zpracuje dva, tři úly a vidí, že loupež se
začíná intenzívně rozvíjet, tak přestat s prací a dokončit to další dny. V
praxi, pokud úly se zadním přístupem byly ve včelíně, bylo možné i v době
intenzívního slídění v podletí i kdykoliv po snůšce pracovat ve včelstvech
celý den, včelín se uzavřel tak, že zlodějky se dovnitř nedostávaly, práce
byla obtížnější, ale loupež se zastavila v takovém stadiu, které včelstvům
nijak zvlášť nevadilo. Pokud jsou úly samostaně venku, tak tam to je horší.
Co se týká přerovnávání rámků na zimu, toho se zmocnili teoretici a zavedli
na to rozsáhlá pravidla a složité návody. V praxi úplně stačí na zimní
krmení vyhodit rámky, co se příliš odlišují od ostatních, to jest příliš
svétlé, příliš tmavé a taky trubčí a ostatní nechat v takovém pořadí, v
jakém byly předtím a doplnit dalšími podobnými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:27 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Zrušit univerzály
> vnímám jako špatnou radu.
> -------
> V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
> Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci
> podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod.
a
> zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
> A asi to nebylo ani dobré pro včely.
> Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a
> přípravě na zimování nenaruším.
>
>
>
> Karel

> Pán Václavek, ty už fakt nepíš.
> ______________________________________________________________
>

V klidu,

me vase prispevky nijak nepohorsuji, rad o tom premyslim, zejmena z poslednich zminim zajimave: o pridani matky a od KM a kapesnicich -to jsou ty spravne prukopnicke prizpevky :-) Jine si moc nepamatuji takze u me dobry :-) Lepsi nez prognozy o rojivych a nerojivych rocich :-) Ono napsat ci dokonce tvrdit, ze lze zimovat i na panenskych sousich nebo dokonce na trubcine je dost odvazne :-))

T.H.

V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.

Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera by neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.

S pozdravem...M. Václavek...

Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.
-------
V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod. a zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
A asi to nebylo ani dobré pro včely.
Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a přípravě na zimování nenaruším.



Karel

Děkuji za odkaz p. Radka a nabídku p. Pazderky.

Zaujaly mě plastové mezistěny.
Líbí se mi, protože se nemusí drátkovat, dílo je pevné, i když je panenské, včely nemohou mezistěny vykousat, mezistěny se používají opakovaně .

Četl jsem, že včely hůře na plastových mezistěnách stavějí. Máte někdo s nimi zkušenosti?

S pozdravem...M. Václavek...

No jako "novinku" to mají už hodně let. Je to vynález, který zase o trochu
více usměrňuje včelstvo. Pokud se nechá včelám vystavit rámek bez mezistěny,
občas tam místo trubčiny postaví dělničinu, s trubčí mezistěnou se budou
podstaně více "rozmýšlet" ji vykousat a postavit místo ní dělničinu. Ale kdy
je přebytek trubčích plástů bude příliš tlačit, klidně trubčí mezistěnu
vykoušou a postaví dělničinu, stejně jako se to děje naopak. Jen nevím, co
udělají s plastovou mezistěnou, když se jim rozměry buněk nebudou líbit, ta
vykousat asi nejde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 10:54 AM
Subject: Re: Trubčie medzisteny


> No, zkusil sem se podivat do nabidky zahranicnich vyrobcu, co oni a trubci
> mezisteny - presneji rovnu plastove ramky.
>
> Mozna si pane Vaclavku objednejte vse ze zahranici - tam to maji jako
> novinku.
>
> http://www.pierco.net/products_dronecomb.htm
>
> radek k.

Pane Václavku. Hodnoťmě, a diskutujme nad tím, co stojí za diskuzi. Někteří účastníci konference nemají smysl pro diskuzi o něčem, ale o někom. Teď jsem dokonce četl článek o našich politicích, kteří se už nějakou dobu dopouští - odborně řečeno - slovní onanie. Mají to asi rádi a někteří lidé to i baští a hodnotí to jako že jsou borci. Já vím ale, že to kničemu nevede a nikomu takové narážky vlastně nepomůžou. Je to hrozbou asi řešením je to nejlépe ignorovat a nereagovat.

K úpravě těch klasických mezistěn na trubčí.

Jde to určitě snadno seřídit na mých válcích.

Kdyby to měl být samostatný stroj, tak by měly stačit dva válce (první a druhý) blízko sebe a propojené převodem 1:1 (zubový, řetězový) dva jako zátěž nanich a jeden z těch spodních bude mít větší obvod. Ten obvod u druhého spodního válce bude na jedné čtvrtině táhnout mezistěnu, takže navíc bude asi čtyřikrát delší dráha rozdílu mezi dělničí a trubčí buňkou v součtu té čtvrtiny dráhy(obvodu) než u čtvrtiny dráhy prvního válce. Jak první tak také druhý válec bude mít nad sebou další válec - zatížení ukotvené (vložené) ve vidličce, zajišťující vlastní postupný roztah. Takže rozdíl může být v obvodu mezi prvním a druhým válcem nepatrný, ale ve dvou fázích nebo násobku úkonů by to mělo fungovat velmi pohodlně. Zaříznutí a upevnění mezistšny na drátek by neměl být už problém.

Mezistěny by měly být temperovaný včetně válců. (provoz ve vodě)

Jestli by jste o toto měl vážný zájem, asi by to bylo možné i vyrobit. Když tak se ozvěte, mohl bych to zadat soustružníkovi. gupa(zavináč)seznam.cz

Nejpohodlnější práce v úlu je práce v zadováku. Pokud je úl dostatečně
nízko, člověk celou dobu při práci sedí a nemanipuluje s ničím těžším než je
jeden plný rámek. Teprve druhá na řadě je práce v nastavkovém úlu, když je
možné nějakým zařízením zvednout celý nástavek a umístit na nějakou pracovní
plochu a tam s ním pracovat. Práce v nástavkových úlech, pokud se pracuje
hlavně s celými nastavky, je jednoznačně nejproduktivnější, za jednotku času
včelař vyprodukuje až několikrát více medu než v zadovácích ale je to pro
včelaře v produktivním věku a dobrém zdravotním stavu. Práce v zadovácích je
pro včelaře v jakémkoliv zdravotním stavu, prakticky až do smrti. Univerzál
má tu výhodu, že se v něm dá pracovat obojím způsobem. Nevýhodu vidím v tom,
že je to úl na užší rámky na teplou stavbu, studená stavba v nastavcích na
rámky 42 nebo rámky 45 vytvářejí na zimu trochu silnější včelstva než teplá
stavba na rámky 39. Možnost zužování nebo rozšiřování po jednom rámku nebo
možnost okýnka, když už v tom úlu je, je vítaný bonus a využívání těchto
možností je podstatou včelaření v úlech s zadním přístupem. V nastavkových
úlech, kde jemné rozšiřování nebo zužování po rámcích není možné, se to musí
dohánět sílou chovaných včelstev, slabší včelstva rozšiřování po celých
nastavcích snášejí špatně a vykazují potom proti zadovákům velký propad ve
výnosech. Sledování děje na stavebním rámku přes sklo okýnka je u nastavků
nahraženo podrobnějším sledováním chování včelstev obecně, na česně, na
podložkách, shora, pokud tam je průhledná fólie atd, ale nikdy to není tak
bezprostřední jako sledování děje přímo v úlu přes průhledné okýnko. Na
druhé straně dnešní včelař ani nemá čas něco na všech včelstvech nějak
podrobně sledovat, musí přijít, kouknout, udělat během minut to, co je třeba
a zase jít na další úl, jinak by v konkurenci ostatních nástavkových včelařů
ani neobstál, pokud se chce s nimi porovnávat počtem úlů a výnosem. Takže
se jedná o dvě docela dost odlišné technologie ošetřování včelstev a způsobu
myšlení včelaře. Kdo byl zvyklý na včelaření v úlech se zadním přístupem,
těžko si zvyká na včelaření v nastavcích, je pořád něčím nečekaným omezen a
kdo včelařil jen v nastavcích, včelařit v úlech se zadním přístupem neumí a
nedokáže si to představit.
U univerzálů vidím docela dobrou možnost, jak včelařit se silnými včelstvy
prakticky stejně jako v dnešních nastavkových úlech a přitom využít
rozšiřování po rámcích a stavební rámek za okýnkem. Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 11:39 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky.
> -------
> Mám takový nestandardní návrh:
>
> Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku,
sololit,
> prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji
> výšku alespoň 7cm.
>
> Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky
> posaď na to vyrobené dno.
>
> Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.
>
> Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených
nástavcích(mednících),
> pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi
> zateplenými medníky.
> Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.
>
> Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.
>
> Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v
> podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali
> osvětlení včelaři již před sto lety:-)
>
> Karel

Do února mi neuhynulo žádné včelstvo. Koncem měsíce mou nedbalostí uhynula dvě včelstva - váha mrtvých včel 2,5 kg a 2,4 kg a ještě mnoho včel v plástech Takovou ostudu není radno zveřejňovat,to jen proto, že nemusí někdo mluvit o hausnumerech. Nebývá to běžně, ale je to normální.
______________________________________________________________

Podobných případů ( nejen u mě ) se najde více. A přesto se najdou včelaři-ignoranti, kteří to považují za nemožné.

Další příklad:
Kdysi jedno z produkčních včelstev p. Zeleného ( www.mirzeleny.cz ) skoro celé uhynulo hladem ( zřejmě na podzim vyloupeno ). Část včelstva se mu podařilo ještě zachránit ( přeživší včely odsedly zhruba 1 NN ). Když zjišťoval váhu mrtvolek, navážil něco přes 3 kg včel.
Jestli mi nevěříte, klidně se p. Zeleného zeptejte. On to potvrdí.

Takže žádné nesmysly, ale skutečná fakta!

Plně souhlasím s p. Tichým. Tento úkaz není běžný, ale reálný. Jeho výskyt je úzce spojen s abnormálním včelařením. Při klasickém včelaření se tohoto dosáhne leda ve snu. Včelstva potřebují optimální podmínky, nesmějí být omezována, aby.............................................. už musím končit, nebo mě hackerové, najmutí normálními včelaři, vypátrají a zavirují mi počítač. Druhá varianta je, že mi nějaký normovaný přítel hodí zápalnou láhev do domu.

No, zkusil sem se podivat do nabidky zahranicnich vyrobcu, co oni a trubci mezisteny - presneji rovnu plastove ramky.

Mozna si pane Vaclavku objednejte vse ze zahranici - tam to maji jako novinku.

http://www.pierco.net/products_dronecomb.htm

radek k.

Pán Václavek, ty už fakt nepíš.
______________________________________________________________

Přesně to jsem čekal! Tyto a podobné reakce dokazují, že se stačí zmínit o něčem, co nikdo nezkoušel, co odporuje tradicím, a hned podle ,,normálních,, včelařů jde automaticky o nesmysl a strůjce myšlenky je blázen.

Svůj ,,kacířský,, nápad bych případně odvolal, kdyby včelaři-ignoranti napsali např. něco takového:
,,Zkoušel jsem zimovat s trubčími plásty a většina pokusných včelstev přezimovala špatně, neboť je postihlo to a to a chovaly se tak a tak. Včelařím v tom a v tom. Zazimoval jsem tak a tak. Tento systém má tu a tu nevýhodu. Myslím si, že je to způsobeno tím a tím. Proto a proto je nevhodné zimovat s trubčinou v sedisku,,

Ale oni místo něčeho takového novinku hned vyvracejí, proklínají autora myšlenky, snaží se ho vyobcovat z komunity, aniž by se nad nastolenou problematikou a důsledky jejich počínaní objektivně zamysleli. Jediným argumentem ,,normovaných,, včelařů je, že to odporuje ,,normě,,. Tento přístup v diskuzi považuji za ignorantský. Tyto ignorantské články představují nejprimitivnější formu nesouhlasu, složí k urážení a zdiskreditování autora opozičních myšlenek. Do věcné diskuze se nehodí a snižují úroveň konference. Je to jen projev osob neschopných zformulování nesouhlasu podloženého pádnými důvody.

Amen

- V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
Přejít na nástavkový způsob včelaření nestačí si pořídit pouze tyto úly, ale musí se změnit způsob ošetřování včel v těchto úlech. Každý kdo se snaží včelařit nástavkovým způsobem tak jak včelařil jeho děda a praděda, bude na nízké rámky nadávat stejným způsobem jak přítel, kteřý níže popisuje nevýhody nízkých rámků.

Měl jsem je u nějkolika včelstev také - viz. konference Optimal, kde
všichni usuzovali na Nosema Ceranae, která se prý projevuje v létě.
Poslal jsem vzorky včel do Dolu, na protokolu byla nosemóza pozitivní.
Vložil jsem kyselinu mravenčí, za pár dní už před česny tyto včely nebyly.

Milan Čáp

Radek HUBAČ napsal(a):
> Já jsem zatím moc roztočů neviděl, ale objevil jsem před úly bezletné
> včely, myslím, že to dělá virus.
> Máte někdo podobná pozorování?
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> KaJi
> Sent: Sunday, July 13, 2008 1:43 PM
> To: V
> Subject: Re: Kol
>
> Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm ,
> ale
> to je věc značení výrobce.)
> Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to,
> že
> to udělají v prac. době:-)
>
> Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při
> minulé
> aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla
> poloviční akt. plocha.
>
> Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl
> jsem
> za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
> Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by
> tam
> Gabon mohl viset až do jara.
>
> Karel
>
>
>
>

Já jsem zatím moc roztočů neviděl, ale objevil jsem před úly bezletné
včely, myslím, že to dělá virus.
Máte někdo podobná pozorování?

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
KaJi
Sent: Sunday, July 13, 2008 1:43 PM
To: V
Subject: Re: Kol

Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm ,
ale
to je věc značení výrobce.)
Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to,
že
to udělají v prac. době:-)

Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při
minulé
aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla
poloviční akt. plocha.

Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl
jsem
za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by
tam
Gabon mohl viset až do jara.

Karel