76971

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pepíno (82.202.44.205) --- 5. 7. 2008
Oddělky

Zdravíčko
Do kdy se dají dělat oddělky,aby ještě stihli zesílit a přečkat zimu? Myslím tím v normálních podmínkách při normálním a nezanedbaném léčení.Potřebuji ještě doplnit stavy.
Díky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Glassner (80.188.209.195) --- 4. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293)

Děkuji za vaše dosavadní příspěvky. Jen chci zdůraznit, že oddělky a jedná se o pouhé dva oddělky, chci skutečně darovat, ne prodat kamarádovi, který v průběhu letošní zimy přišel, tak jako spousta jeho přátel o všechna včelstva. To abychom celou věc vyřešili řádně, je vlastně hlavně jeho přání, samozřejmě nechce zavařit sobě a okolním včelařům. Včelaření je především jeho koníčkem, tak jako mým a předem mi řekl, že bude hradit náklady na případné vyšetření. 500,- za to, že můžu s čistým svědomím pokračovat ve svém hobby není zas tak moc, ne ? Hezký večer. H.Glassner

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 4. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293) (30300) (30301) (30302) (30303) (30306)

Rozhodl jsem se, že jedno včelstvo věnuji ZŠ, která chce obnovit včelstva. To mám zaplatit 500 , když vzorek mělí byl v pořádku. Včelstvo zatím nemělo ani jednoho kleštíká včelího na podložce? Snad by měli mít vyšetření a opatření tam, kde o včely přišli, aby se to neopakovalo. S hloupostí se nepokouší ani pánbůh bojovat. Je to jejich škoda , ale pokud máte zájem se podívat jak to včelstvo vypadá dnes, protože nelítaly, můžu Vás potěšit obrázkem. Tak by včelstvo mělo vypadat, když jsou včely doma.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293) (30300) (30301) (30302) (30303) (30306)

"Každý přesun mimo stanoviště by měl být povolen veterinární právou." Mě by
zajímalo, jak to dělají ti, co mají více stanovišť, jestli se dovolují
veterinární správy pokaždé, když na nějaké stanoviště dovezou oddělek kvůli
nápravě včelstva. Asi to není přesun mimo stanoviště, ale přesun z jednoho
stanoviště na druhé stanoviště a o takovém se v nařízení nepíše.
Jinak jsem se jen zeptal, v jaké blízkosti musí být vedlejší včelstva, abych
mohl od toho včelaře koupit oddělek nebo třeba včelstvo a nemusel se zabývat
všelijakými povoleními a vyšetřeními. A už údajně chci zařízení obcházet a
kdovíco ještě.
Jestliže pro potřebu přesunu musím mít povolení veterináře a vyšetření na
mor a kdovíco ještě a přitom není stanovena minimální vzdálenost, na kterou
to povolení musí být, je to nařízení nesmyslné. Když přemístím oddělek od
včelaře půl kilometru daleko ke mně, pochybuji, že nějaké vyšetření bude mít
smysl. zdravotní stav obou stanovišť bude zhruba stejný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 04, 2008 7:14 PM
Subject: Re: Přemístění oddělku


> Radíme jsme u celého problému. Každé nařízení se obchází a vždy se hledají
> nějaké únikové cesty, aby se nemuselo dělat to co se má. Pak se nesmíme
> dívit, že siuace ja taková jaká je. Pokud se tyto nařízení budou stále
> obcházet, budeme na to doplácet všichní. Když někdo nebude chtít tlumit
VD,
> tím lépe, bude od něj alespoň pokoj, ale nesmí si znovu pořízovat včely a
> chodit s pytlem a hledat roje. Další problém : Proč tací, kteř nechtějí
> léčit - tlumit VD mají nárok na nějakou dotací ? Neměli by jí mít !!!
> Stále se jenom o tom mluví, ale skutek utek.
> Všeobecně platí : Každý přesun mimo stanoviště by měl být povolen
> Veterinární správou. K povolení veterimnáří mj. požádují vyšetření na
> původce moru plodu. Cena směsného vzorku je kolem 50O.- Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 4. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293) (30300) (30301) (30302) (30303)

Radíme jsme u celého problému. Každé nařízení se obchází a vždy se hledají nějaké únikové cesty, aby se nemuselo dělat to co se má. Pak se nesmíme dívit, že siuace ja taková jaká je. Pokud se tyto nařízení budou stále obcházet, budeme na to doplácet všichní. Když někdo nebude chtít tlumit VD, tím lépe, bude od něj alespoň pokoj, ale nesmí si znovu pořízovat včely a chodit s pytlem a hledat roje. Další problém : Proč tací, kteř nechtějí léčit - tlumit VD mají nárok na nějakou dotací ? Neměli by jí mít !!!
Stále se jenom o tom mluví, ale skutek utek.
Všeobecně platí : Každý přesun mimo stanoviště by měl být povolen Veterinární správou. K povolení veterimnáří mj. požádují vyšetření na původce moru plodu. Cena směsného vzorku je kolem 50O.- Kč.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

misi (62.168.94.11) --- 4. 7. 2008
Re: p?em?st?n? ?lu (30248) (30250) (30267) (30272) (30273) (30281)

Aj ja som musel spojiť trubcokladné včelstvo s odielkom. Trubcokladné včelstvo išlo na nové miesto cca 5m pod oddielok. Z rána do poobedia sa trocha plietli, ale na večer už každé do svojho. A na pôvodnom mieste už nebolo vidieť žiadne poletovanie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293) (30300) (30301) (30302) (30303)

Pokud je ten soused v tvém katastru obce tak to není problém Ale předložím k úvaze jinou alternativu Náš katastr míjí těsně 3 ostatní obce a z toho v jedné je dům i se včelstvy katastrálně patří k nám ale správně spadá pod sousední obec. Jak to se řeší? Znám i jednu obec s 200 domů, která leží na 3 katastrálních územích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přemístění oddělku
> Datum: 04.7.2008 17:34:01
> ----------------------------------------
> No, řekněme že mně z 10 včelstev zůstane po zimě jenom jedno. Tak zajdu za
> sousedem nebo známým včelařem v blízkosti, který jinak normálně neprodává a
> zeptám se ho, jestli by mi neudělal během května a června třeba 3 oddělky,
> přirozeně za úplatu. Nebo třeba soused má přes 80, končí se včelařením, tak
> proč bych ty jeho 3 včelstva nekoupil a nepřemístil k sobě? Místo aby soused
> dával inzerát kdesi kdovíkde, posílal a platil vyšetření na původce moru a
> třeba další potřebná, aby si potom někdo ty včely koupil a převezl na druhý
> konec kraje?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 04, 2008 5:19 PM
> Subject: Re: Přemístění oddělku
>
>
> > Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky
> > pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu.
> > Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.-
> > Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293) (30300) (30301) (30302)

No, řekněme že mně z 10 včelstev zůstane po zimě jenom jedno. Tak zajdu za
sousedem nebo známým včelařem v blízkosti, který jinak normálně neprodává a
zeptám se ho, jestli by mi neudělal během května a června třeba 3 oddělky,
přirozeně za úplatu. Nebo třeba soused má přes 80, končí se včelařením, tak
proč bych ty jeho 3 včelstva nekoupil a nepřemístil k sobě? Místo aby soused
dával inzerát kdesi kdovíkde, posílal a platil vyšetření na původce moru a
třeba další potřebná, aby si potom někdo ty včely koupil a převezl na druhý
konec kraje?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 04, 2008 5:19 PM
Subject: Re: Přemístění oddělku


> Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky
> pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu.
> Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.-
> Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 4. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293) (30300) (30301)

Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu. Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.- Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293) (30300)

V tomto případě dáváte návod na roznos moru :-) Resp. návod na
obcházení nařízení! Bez jakéhokoliv zásahu je to jen v katastru
obce, jinak se k tomu veterina vyjadřuje a mimo okres sice pořád
nemůže zakazovat, ale musí se udělat laboratorní testy na mor v
měli pro prodej oddělků (bez toho je nelze komerčně prodávat).
Je to novinka, stejně jako nařízení o sledování spadu roztoče
i přes sezónu a evidence tohoto spadu ZO atd.

M. Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Přemístění oddělku
Datum: 4.7.2008 - 14:03:31

> Já bych ten dotaz obrátil. Kde stačí jen se domluvit
> se včelařem bez
> nějakého vyřizování potvrzení, prostě jen koupit
> včely, snad maximálně s
> dotazem na veterinu nebo místní ZO, jestli ten příslušný
> včelař není v
> nějakém ochranném pásmu? Musí to být přesun
> jen v rámci jednoho katastru,
> nebo v rámci okresu nebo něco mezi tím? Je fakt,
> že místní nabídka včel
> bude omezená, jejich kvalita nebude na výši, případně
> tito včelaři nebudou
> sami od sebe prodávat a musel by se s nimi nějaký
> odělek nejdřív domluvit,
> ale když ty včelstva jsou, tak proč peníze za nákup
> nových včelstev nedat
> místním místo někomu kdesi jinde a neutrácet zbytečně
> za nějaká osvědčení?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "J. Glassner" <glessy/=/volny.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 03, 2008 7:35 PM
> Subject: Přemístění oddělku
>
>
> > Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi
> > proběhlo, ale tato
> > > záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času
> > prohledávat archiv. Rád bych
> > > kamarádovi daroval několik oddělků a otázka
> > zní: Jak postupovat, když jde
> > o
> > přemístění do jiného okresu. Včelstva mám
> > řádně léčena, nejsem a ani
> > > nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že
> > je potřeba nějaké
> > > veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení
> > na veterinu ? Děkuji za vaše
> > > reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří
> > chtějí legálně pomoci svým
> > > kamarádům. Honza
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293)

Já bych ten dotaz obrátil. Kde stačí jen se domluvit se včelařem bez
nějakého vyřizování potvrzení, prostě jen koupit včely, snad maximálně s
dotazem na veterinu nebo místní ZO, jestli ten příslušný včelař není v
nějakém ochranném pásmu? Musí to být přesun jen v rámci jednoho katastru,
nebo v rámci okresu nebo něco mezi tím? Je fakt, že místní nabídka včel
bude omezená, jejich kvalita nebude na výši, případně tito včelaři nebudou
sami od sebe prodávat a musel by se s nimi nějaký odělek nejdřív domluvit,
ale když ty včelstva jsou, tak proč peníze za nákup nových včelstev nedat
místním místo někomu kdesi jinde a neutrácet zbytečně za nějaká osvědčení?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. Glassner" <glessy/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 03, 2008 7:35 PM
Subject: Přemístění oddělku


> Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi proběhlo, ale tato
> záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času prohledávat archiv. Rád bych
> kamarádovi daroval několik oddělků a otázka zní: Jak postupovat, když jde
o
> přemístění do jiného okresu. Včelstva mám řádně léčena, nejsem a ani
> nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že je potřeba nějaké
> veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení na veterinu ? Děkuji za vaše
> reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří chtějí legálně pomoci svým
> kamarádům. Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 7. 2008
Re: medove pivo (8630) (29772) (30295) (30296)

Já dělám kvašený nápoj z medu nebo cukru. Svařím vodu, buďto ve vodě
vyvařím - bylinky, chmel, nebo zaliji horkou vodou - třeba bezové květy
nebo vsypu do vychlazeného rozkvašeného kvasu - třešně, rybíz. Dávám cca 2
polévkové lžíce medu nebo 1 - 2 polévkové lžíce cukru na litr, ochutím
kyselinou citrónovou plus někdy živnou sůl. Zakvašuji obyčejnými pekařskými
kvasnicemi při pokojové teplotě v pětilitrových PET flaškách, 1 cm3 kvasnic
postačí. Před koncem kvašení přeliji přes sítko tak, aby se nepřilil kal ze
dna do 1,5 litrových Petek, nechám znova kvašením natlakovat CO2 a potom
vychlazuji k nule v ledničce. Příprava trvá tak týden - 14 dní.
Na medové pivo jsem viděl v diskuzi domácích vařičů piva nepříznivé názory,
příměs sacharózy, glukózy a fruktózy do piva podle nich zhoršuje chuť piva a
je doménou spíše levných piv, kde se sacharózou šetří drahý slad.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 04, 2008 10:35 AM
Subject: Re: medove pivo


>
> Taky uvažuji o medovém pivě, viděl jsem i nějakou přednášku na toto téma,
> ale moc si z ní už nepamatuji.
>
> Rád bych přetvořil med v nějaký nápoj, který není příliš sladký ani příliš
> alkoholický. Zároveň by měl být hotový rychleji, než medovina.
>
> Splňuje tyto požadavky medové pivo? Jaké je chuťově? Spíše, jako pivo,
nebo
> spíše jako medovina?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dušan (194.41.105.100) --- 4. 7. 2008
Vodnatenie včelieho plodu.

Viete niekto poradiť ako bojovať s virózou vodnatenia včelieho plodu - vreckovitosti? Uvedená viróza sa pomerne v hojnom počte začala roztrúsene vyskytovať na Slovensku (najviac na východe). Ako postupovať pri dezinfekcii, resp. aká teplota likviduje predmetný vírus?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 7. 2008
Re: Premisteni oddelku (30293)

Zdravím,
podle platných veterinárních předpisů je nutné na prodej mít laboratorní
vyšetření měli na mor včelího plodu, jde o test směsného vzorku
měli (teď nevím přesné číslo včelstev). Samozřejmě jde i o
schválení takovéhoto přesunu od SVS. Avšak měl teď vyšetřovat
je dost problém, je třeba se s ní domluvit (SVS) a u nás (jižní
Čechy) je nutné ještě přeléčit Gabonem, resp. povinnost.

Přeji hezký den

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J. Glassner" <glessy/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Premisteni oddelku
Datum: 3.7.2008 - 19:35:37

> Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi
> proběhlo, ale tato
> záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času
> prohledávat archiv. Rád bych
> kamarádovi daroval několik oddělků a otázka zní:
> Jak postupovat, když jde o
> přemístění do jiného okresu. Včelstva mám řádně
> léčena, nejsem a ani
> nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že
> je potřeba nějaké
> veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení
> na veterinu ? Děkuji za vaše
> reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří
> chtějí legálně pomoci svým
> kamarádům. Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (80.188.167.194) --- 4. 7. 2008
Re: medove pivo (8630) (29772) (30295)


Taky uvažuji o medovém pivě, viděl jsem i nějakou přednášku na toto téma, ale moc si z ní už nepamatuji.

Rád bych přetvořil med v nějaký nápoj, který není příliš sladký ani příliš alkoholický. Zároveň by měl být hotový rychleji, než medovina.

Splňuje tyto požadavky medové pivo? Jaké je chuťově? Spíše, jako pivo, nebo spíše jako medovina?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 3. 7. 2008
RE: medove pivo (8630) (29772)

Taky budu zakvašovat pro změnu pivovarskými kvasnicemi, s kvasnicemi
šamanského se mi to povedlo, ale musím jít dál...
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ren?
Sent: Thursday, May 29, 2008 12:17 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: medove pivo

Zdravím všechny včelaře, kteří mají rádi medovinu a chtějí se pokusit
udělat dobré medové pivo. Já doma vařím klasický český ležák z
Bernardovského sladu, směsí chmelu a pivovarských kvasnic buď ze Zubru
nebo
VUPS 95. S kupovaným pivem se to v žádném případě nedá ani srovnat,
dnešní
piva kolem poctivého 11°-13°kvasnicového ležáku pluly tak maximálně v
ponorce a to ještě byla pořádně kalná voda!!! Jednou jsem nechal
kvasnice
rozkvasit ne cukrovou vodou, ale medovou. Nevím přesně poměr vody a
medu,
bylo to přiměřeně-přiměřeně a nebyl tam ani vývar chmele. Když jsem po
týdnu ochutnal tu holou rozkvašenou sladinu, nevěři jsem svým chuťovým
pohárkům. Opravdu to nebylo špatné. V příštím týdnu se chystám uvařit
další
várku ležáku a chci zkusit i medové pivo.
Jak to dopadlo Vám napíšu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 3. 7. 2008
RE: přeléták (29662)

Aho OTO,
Zamotal jsi hlavu i mně, nevím čeho chceš dosáhnout...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Otakar Neruda
Sent: Friday, May 23, 2008 1:05 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: přeléták

Mám dotaz:
Při akci "přeléták" zruší včely v mateřáku matečníky i když jsou ještě
nezavíčkované? Po kolika dnech mám provést zpětné spojení? Přelétak byl
realizován záměnou tří dolních OPTIMALových nástavků (plodových) za tři
horní (medníkové). S létavkami jsem žádný mladý plod nenechal.
Díky za odpověď.
Novic

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Glassner (80.188.209.195) --- 3. 7. 2008
Přemístění oddělku

Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi proběhlo, ale tato záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času prohledávat archiv. Rád bych kamarádovi daroval několik oddělků a otázka zní: Jak postupovat, když jde o přemístění do jiného okresu. Včelstva mám řádně léčena, nejsem a ani nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že je potřeba nějaké veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení na veterinu ? Děkuji za vaše reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří chtějí legálně pomoci svým kamarádům. Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 3. 7. 2008
Re: bezpečné umístění úlů od plotu souseda (9531) (9532) (30280)

p. Randová. Jako vždy je několik návodů k umístění včel atd. V minulostí jsem dělal poměrně dost znaleckých posudků ve věci včel a sousedé. Napopírám, že návody, které jsou v této konferenci jsou špatné. Ovšem podle obč. zákonníku platí zásady, že chovem zvířat a tedy také včel nesmíme nádměrně obtěžovat sosedy. Pojem "nádměrně" je v právní řečí trochu složitý. Tedy platí všeobecné, že chovem včel nesmíme sousedům brábit vykonávát obviklou činnost. A teď konkrétně co je obviklá činnost ? Někomu vadí, že včely volně lítají přes jeho záhradu a jinému ne. Tyto spory na základě znaleckých posudků vždy řeší ve správním řízení Městský a nebo Obecní úřad a nebo soud. Žádný včelař a také žádný soudní znalec nemůže vám přímo určit zavinění. Včelař lze doporučit, aby vždy před umístěním včel tuto zálažitost projednali se sousedy a nezapoměli, že sklenička medu velíce dobře dokáže zahojit jedno včelí bodnutí souseda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 7. 2008
Re: Oddělky + přidávání a výměna matek vodou (30259) (30262) (30268) (30270) (30274) (30275) (30277) (30288)

Nedal by se odsavac pouzit i pro vymenu matky? Do nastavku jen uzavreny plod z prislusneho vcelstva, ten dat nad mrizku nasat vcely. Oddelit mezidnem a nahoru pridat matku, dole odstranit. A po prijeti spojit.
Nemuselo by se cekat az bude vsechen plod zavickovan aby to bylo na jistotu.
______________________________________________________________

Přidávání matky do prostředí, kde se vyskytuje otevřený plod, zpravidla vždy znamená jisté riziko. Některá včelstva si raději vypěstují vlastní nouzovou matku, než aby přijala cizí matku, i když ji přidáváme do oddělku. Záleží na individuálním projevu daných včel.

Odsavač funguje i na zavíčkovaný plod. Po oddělení odsavače, které je možné provést klidně již za hodinu od jeho vytvoření, lze do něj přidat matku. Ale opět existuje nebezpečí, které představuje otevřený plod. Hledání plástů pouze se zavíčkovaným plodem může být marné. Vyčkávání na úplné zavíčkování všeho plodu ( 10 dní...pro víkendové včelaře 2 týdny ) není vhodné, pokud se přidávaná matka nachází v klícce ( s doprovodem včel... přišla poštou ). Ku blahu matky je důležité zkrátit dobu v klícce na minimum.

Pro tuto situaci jsem vyvinul novou metodu přidávání matek určenou pro bezpečné přijetí bez použití klícek a jiných speciálních pomůcek určených pro tento zákrok.

-Metoda přidání matky mezi mokré včely-:

Vytvoří se oddělek ( ideální 2-4 plásty s převážně zavíčkovaným plodem + krycí zásobní plásty, vše by mělo být hustě obalené včelami,...při tvorbě je možné využít přesytí včel přes mateří mřížku ( = formou odsavače ), aby se předešlo případnému nechtěnému přemístění matky do oddělku, což by zkazilo celou operaci ). Nástavek s oddělkem se položí na nové dno, česno se ucpe smotky trávy a zhruba hodinu se nechají včely v klidu osiřet.

Po hodině následuje klíčový zásah. Pro jeho provedení je potřeba mít k dispozici vhodný rozprašovač ( nejlépe tlakový zahradnický ) s intenzivním tryskem ( kvůli zkrácení délky zákroku ). Jako plnidlo poslouží obyčejná pitná voda.

Celá metoda spočívá v tom, že se včely důkladně porosí tak, až voda z plástů přímo teče. Nejprve se zamlží rozrušené včely pod stropní fólií, aby zbytečně neuletěli. Potom se postupně každý plást vytáhne a z obou stran se včely řádně porosí. Nakonec se vezme matka, která se na pár sekund ponoří do vody ( aby byla rovněž namočená ) a vpustí se nejlépe přímo mezi mokré včely na plodě. Matka je vždy přijata.

Oddělek během dvou týdnů znatelně zesílí a matka ( pokud je oplozená ) se rozklade, což je znamení jejího úplného přijetí. Za dva týdny lze oddělek připojit přes novinový papír k produkčnímu včelstvu, ze kterého se odstraní stará matka, čímž dojde k vlastní výměně matky v hlavním včelstvu. Matka z oddělku je bez problému přijata ( její včelstvo ji ochrání ).

Účinek metody spočívá v tom, že namočené osiřelé včely nejsou agresivní, a tím pádem přijmou mezi sebe prakticky cokoli. V tomto případě je zcela zbytečné přidávat oddělku souš s vodou. Matka se namáčí proto, aby se omezila její pohyblivost a byl ji znemožněn let. Pokud by se mezi mokré včely přidala matka suchá, snažila by se opustit včelí chumáč, což by zkomplikovalo situaci.

Není třeba se obávat ztrátách včel a plodu. Včely vydrží i několik minut pod vodou. Plod namočení víček rovněž přežije ( jarní natírání víček v rámci ošetření proti varroáze představuje pro plod podobnou zátěž ). Po zásahu bude oddělek znatelně hučet, což je způsobeno tím, že včely větrají a topí, aby odpařili vodu. Během několika hodin ( v závislosti na venkovní teplotě ) jsou včely a plodové buňky zcela suché.

Výhody této metody jsou jednoduché provedení, jednorázové bezpečné přidání matky bez žádných speciálních pomůcek ( klícky, umělé matečníky, izolační rámky ... ) a nulový výpadek plodování v produkčním včelstvu. Rozprašovač běžně používám místo kuřáku v létě ( s výjimkou medobraní ) a po celé podletí. Nevýhoda metody je delší doba ( dva týdny ) než dojde k přímé výměně matky.


Tuto metodu jsem vyvinul letos, tedy ji nemám ještě plně vyzkoušenou. Zatím jsem dle ní přidal tři matky ( vždy úspěšně ) a jsem s ní naprosto spokojen.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 3. 7. 2008
Re: foto v?el (30285) (30286)

zde máte ještě jednu adresu včelařského fóra
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=12392&auth=
.........

Udělal jsem tam před nějakou dobou podtéma o dotacích a bylo to bez upozornění vymázáno. Prý téma bez zájmu přispívajících. Nakonek v tuto chvíly vidím, že se podtémata jsou zakázána. Takže nic co by šlo nějak kategorizovat. Vyhledávání tam také není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.53) --- 3. 7. 2008
Re: bezpečné umístění úlů od plotu souseda (9531) (9532) (30280)

Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
--------
Zákon to nestanoví, jak jistě víte, ale existuje obecná lidská slušnost.
Takže pokud váš soused má včely co nejdál od plotů co nejhlouběji na svém pozemku, udělal si na svém pozemku zábrany, aby včely létaly co nejvýše, zajišťuje jim vodu, aby co nejméně létaly na zdroje vody v okolí, tak nelze od něj více požadovat.
Pokud z toho něco chybí, tak víte, co můžete od něj požadovat. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 3. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky (30259) (30262) (30268) (30270) (30274) (30275) (30277)

> Odsavač:
> Jde o formu chovu při matce.
> Nad nejvyšší nástavek se položí mateří mřížka, na kterou přijde nástavek,
> do něhož se převěsí zásobní plásty a plásty s mladým plodem s napíchanými
> nalarvenými chovnými miskami.

Nedal by se odsavac pouzit i pro vymenu matky? Do nastavku jen uzavreny plod z prislusneho vcelstva, ten dat nad mrizku nasat vcely. Oddelit mezidnem a nahoru pridat matku, dole odstranit. A po prijeti spojit.
Nemuselo by se cekat az bude vsechen plod zavickovan aby to bylo na jistotu.

Otazka je zda, na zavickovany plod prejdou vcely? Mely by - mladusky pokud si dobre pamatuji. Kazdopadne nahore uz by kladla matka a dole by se pockalo az bude vse zavickovano a pro jistotu by se vytrhaly nouzove matecniky a pak by se to spojilo.

To jen takova myselnka....

Fungovalo by to?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

E.M. (88.100.95.205) --- 3. 7. 2008
SOUSEDOVY VČELY

EvaRandová (213.250.208.34) --- 2. 7. 2008
Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda (9531) (9532)
Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
Tržek u Litomyšle
---------------------------------------------------------
Radimova rada je sice dobrá,ale trochu je ji třeba doplnit.Nepíšete ve svém dotazu trochu podrobností,které by upřesnily odpovědi na tento váš případ.
Většina lidí se včel bojí a včelaři si to mnohdy nepřipouští a také tak konají.Včely lze umistňovat na svém pozemku libovolně,ale s výletem na pozemek svůj.Jenže hraje v tom velkou roli světová strana.Takže již kvůli ní se někdo snaží umístnit včely na jih,jihozápad,jihovýchod
což je nejlépe.Zapomíná však na sousedy,kteří se včel bojí
a jsou se svojí zahradou zrovna v tom směru.Mnohdy to zkouší tak,že včely umístní nedaleko plotu souseda.
Takovouto věc zkušený včelař prostě nedělá,pokud má větší zahradu,dá si je o mnoho metrů dozadu a ne k plotu se sousedem.Dříve za RU platila zásada,že včely mohly být umistňovány ve vzdálenosti 35 metrů od sousedova pozemku.To dnes neplatí,protože od té doby uplynulo přes 100 let a taky včela se značně změnila,je o mnoho mírnější.
Co doporučit té paní : Pokud sousedovy včely jsou do 3 metrů od Vašeho plotu a výlet mají tam taktéž,žádná překážka aspoň 2,5m tam není zhotovená tím včelařem,podejte stížnost na obecní úřad a bude se to řešit.Pokud zmíněný včelař má na svém pozemku včely otočeny
jejich česny na pozemek svůj a vy máte jen ten strach z nich že je tam vidíte,je to bezpředmětné.Pokud podáte žalobu k soudu,když prohrajete,budete platit výlohy a advokáta,včelaře zastupuje spolkový právník zdarma.
O správnosti a nezávadnosti umístění včel u soudu rozhoduje soudní znalec v oboru včelařství a jeho verdikt
ve většině sporů také soud akceptuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 7. 2008
Re:foto v?el (30285)

zde máte ještě jednu adresu včelařského fóra
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=12392&auth=


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: foto v?el
> Datum: 03.7.2008 08:12:52
> ----------------------------------------
> Pokud se na této konferenci nachází někdo, kdo sbírá kuriosní fotky včelích
> příbytků ať se mi ozve na můj email. Jsem schopen dodat fotky vyzimovaného
> a zdárně se vyvíjejícího včelstva ve výsypce železničního vozu (vagónu). V
> plánu je i malé medobraní.
> Pozdrav všem co v těchto dnech tráví čas na včelnicích
> přeje Vlasta
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlasta (193.165.73.36) --- 3. 7. 2008
foto včel

Pokud se na této konferenci nachází někdo, kdo sbírá kuriosní fotky včelích příbytků ať se mi ozve na můj email. Jsem schopen dodat fotky vyzimovaného a zdárně se vyvíjejícího včelstva ve výsypce železničního vozu (vagónu). V plánu je i malé medobraní.
Pozdrav všem co v těchto dnech tráví čas na včelnicích
přeje Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 3. 7. 2008
Re: bezpečné umístění úlů od plotu souseda (9531) (9532) (30280)

Jew třeba si uvědomit, že žijeme a přdpokládám, že i Vy v přírodě, kam patří i včela. A dnes si to všichni uvědomují podstatně více než kdy jindy. Aby jste včelu nepotkala, musíte se přestěhovat do nějaké betonové džungle, ale i zde se se včelou potkáte. Včelu neomezíte v pohybu. Každý by chtěl mít dokonale opylené porosty, díky tomu dobrou úrodu, Ale včely nechce mít v dosahu. Je naprosto žádoucí a potřebné, aby včely byly v přírodě, protože neopylují jenom kulturní plodiny, ale hlavně ostatní divoce rostoucí floru. Samozřejmě někteří egoističtí lidé radši by měli na zahradě pouze trávu bez "plevelných rostlin", větrosnubné keře a řady tůjí. Jak byste chtěla, pokud máte zahradu, posbírat semena jednoletých rostlin a příští rok je opět vyset, pokud by nebyla opylena? Opylování (všeho) tvoří 95% !!! činnosti a přínosu včely. Med tvoří oněch 5% a je to v podstatě vedlejší produkt opylování. Na 1 kg medu je potřeba navštívit 3 miliony květů. Můžu Vás ujistit, že pokud nebude mít soused včely, stejně na pozemku včely mít budete, pouze nebudete vědět odkud.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 7. 2008
Re: Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda (9531) (9532) (30280)

Včely napadají člověka jako pohyblivou překážku jenom v trase výletu včel z
česen úlu. Vzácně, v případě nepříznivého počasí, dusno před bouřkou, horko
a větrno a pokud to jsou méně klidné včely, tak jednou, dvakrát za dva roky
někdy hlídají plochu několik metrů všemi směry od úlů. Všude jinde, pokud
dojde k bodnutí včelou, je to jen pasivní obrana včely navštěvující květy
nebo sající vodu a ochrana před včelami by znamenala odstranit květy a vodu
z pozemku. Takže zezadu a z boku úlů je to několik metrů, zepředu cca 3 -
10 - 15 metrů. Závisí to na hodně okolnostech, na výškových dispozicích
pozemků, let včel se dá zvednout nějakou překážkou do výšky nad 2 metry, kde
už nevadí, prostor s úly se dá oddělit opticky keři nebo nějakým málo
průhledným plotem, dění za ním už včely nezajímá.
Jinak to je spíše o dohodě a dobrých vztazích se sousedem. Napadání včelami
se dá dneska dost snížit nákupem, výběrem a rozchováváváním klidných včel,
obtěžování včelami hledajícími vodu se dá snížit, když nějaké takové jezírko
bude mít na zahradě včelař. Děti se mají poučit, že nemají v žádném sahat na
včely a jiný bodavý hmyz nebo je jinak obtěžovat a že pokud se někde usadí
roj, že mu mají jít z cesty. Jinak asi v každé jen trochu přírodní zahradě
riziko bodnutí hmyzem vždy nějaké je. Když to nebudou včely, budou to vosy,
sršni , čmeláci.... Poměrně spolehlivý způsob, jak minimalizovat riziko
bodnutí na vlastní zahradě bude, když tam nebude nic jiného než každý týden
"hoblovaný" anglický trávník.....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "EvaRandová" <evatrzek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 7:27 PM
Subject: Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda


> Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby
nám
> včely neohrožovaly vnoučata?
> Tržek u Litomyšle

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 2. 7. 2008
Re: bezpečné umístění úlů od plotu souseda (9531) (9532) (30280)

To není uvedeno Jen se uvádí aby letáky nesměřovaly na sousedův pozemek nebo musí před nimi být zábrana která letovou hladinu zvedne nad výšku člověka. Nejednoduší je poučit vnoučata a seznámit je z následky nepřiměřeného chování v blízkosti včel Bude je to pak chránit provždy Včely se na vašem pozemku totiž budou vyskytovat i kdyby je soused odvezl 100 km daleko

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 7. 2008
Re: p?em?st?n? ?lu (30248) (30250) (30267) (30272) (30273)

Klást přepážky se vyplácí pokud rovnou nepřemisťujete celé stanoviště. LÉTAVKY z přemístěného včelstva zalétají do sousedních úlů.

Za 51 rokov pri včelách som urobil stovky odložencov a nikdy som letáč nezužoval a trávu do letáčov som nedával. Ak cudzie včely napadnú odloženec je nesprávne urobený, npr, je ponechaný napospas výchove novej matka NCH a včelár napcháva odloženec cukrovým roztokom, pričom včelstvo po odletení časti dospelých včiel, ostanú samé mladušky. No tých negatívnych príčin môže byť i viac.

Nie raz som podľa popísaného spôsoby premiestňoval jedno včelstvo ale i 10 a vždy to bolo to isté ako keď som premiestnil na vzdialenosť 450 metrov celú včelnicu (70 včelstiev). Viem o čom píšem a nepíšem to do vetra. Skúste raz premiestniť včelstvo tak ako to popisujem a istotne budete spokojný ako desiatky včelárov (i od Cás), ktorí my ďakovali za výbornú radu. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

EvaRandová (213.250.208.34) --- 2. 7. 2008
Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda (9531) (9532)

Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
Tržek u Litomyšle

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky (30259) (30262) (30268) (30270) (30274) (30275) (30277)

> Já postupuji takto:

Diky, zni to dobre :-)

Vyzkousim to ...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky (30259) (30262) (30268) (30270) (30274) (30275) (30276)

Tzn. pripravit si sekce, plodovy plast a plast zasob, nasat vcely a pak prendat na nove dno - letavky odleti a pak pridat matecnik ci matku. A je to :-)
_____________________________________________________________
Určitě to tak jde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky (30259) (30262) (30268) (30270) (30274) (30275)

Odsavač:
Jde o formu chovu při matce.
Nad nejvyšší nástavek se položí mateří mřížka, na kterou přijde nástavek, do něhož se převěsí zásobní plásty a plásty s mladým plodem s napíchanými nalarvenými chovnými miskami.

Já postupuji takto:
Do nástavku vložím přepážku a rozdělím ho na dvě oddělení. Do každého oddělení zavěsím plást s nejmladšími larvičkami ( k přepážce ) a zásobní rámek. Každé oddělení uteplím přepážkou vyplněnou polystyrénem ( kryté sololitem, aby polystyrén nebyl vykousáván ). Tento zásah dělám zpravidla v sobotu. Současně nastartuji misky v osiřelci bez otevřeného plodu ( zpravidla k tomu používám záložní včelstvo, u kterého jsem před dvěma týdny zaizoloval matku ). Ve 3 NN osiřelci lze bez problému založit až 40 matečníků.
Druhý den ( neděle ) do každého oddělení odsavače vložím dva nastartované matečníky a při tom zruším případné nouzové matečníky vyražené na převěšeném plodu.
Za týden přemístím nástavek na speciální dno rozdělené latěmi tak, aby byla jednotlivá oddělení včelotěsně rozdělena a česna směřovala na opačnou stranu. Uteplivky nahradím soušemi naplněnými vodou, zbytek nástavku vyplním mezistěnami. Česna ucpu smotky trávy.
Za tři týdny zkontroluji matky, brakuji nakvalitní a zužitkuji oddělky.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky (30259) (30262) (30268) (30270) (30274) (30275)

> Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?
>
Tak jsem si dohledal o co asi jde. Vystrojit nastavek jen plodu treba z vice vcelstev a vlozit nad mrizku a ten nasaje vcely.

Matky se mi oplodnovaly v nastavkach rozdelenych prepazkami na 3 sekce.

Bude to fungovat kdyz bude ten nastavek predem oddelen prepazkami v svislem smeru a posadim ho nad mrizku- rekl bych ze ano?

Tzn. pripravit si sekce, plodovy plast a plast zasob, nasat vcely a pak prendat na nove dno - letavky odleti a pak pridat matecnik ci matku. A je to :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky (30259) (30262) (30268) (30270) (30274)

> Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání
> neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat
> 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a
> tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje
> přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely
> nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: Trubčice, Oddělky (30259) (30262) (30268) (30270)

Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: p?em?st?n? ?lu (30248) (30250) (30267) (30272)

Takže klásť nejaké prekážky je úplne zbytočné. Ak som už napísal, včela po novej orientácii sa po prílete s pastvy vracia na pôvodné miesto a ak tam zístí pomocou fotografického prvého zápisu, vyhľadá podľa novej orientácii svoj nový domov.

______________________________________________________________

Mluvíte tak trochu o něčem jiném. Klást přepážky se vyplácí pokud rovnou nepřemisťujete celé stanoviště. LÉTAVKY z přemístěného včelstva zalétají do sousedních úlů. Při tvorbě oddělků není vhodné nechat česna rovnou otevřená, protože velké množství včel se vrátí do mateřského včelstva. Létavky orientační prolety každý den nevykonávají, nemají potřebu je vykonávat, protože jsou zalétané na určité místo. Tato skutečnost se změní zacpáním česen trávou. Včely poznají změnu a začnou se v novém prostředí orientovat.

Při jakémkoli přemisťování včeltev je pro jistotu dobré dodat včelstvu vodu.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 7. 2008
Re: p?em?st?n? ?lu (30248) (30250) (30267)

Smotky trávy během dne či dvou ( v závislosti na venkovní teplotě ) seschnou a uvolní včelám cestu ven.

To včely poznajú aj bez trsov trávy a okamžite sa orientujú na nový stav pre d jeho letáčom. Takže klásť nejaké prekážky je úplne zbytočné. Ak som už napísal, včela po novej orientácii sa po prílete s pastvy vracia na pôvodné miesto a ak tam zístí pomocou fotografického prvého zápisu, vyhľadá podľa novej orientácii svoj nový domov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub (30259) (30262) (30268) (30270)

Př Stonjek má pravdu s těmi náhradními včelstvy, měl by si je každý včelař
odchovávat. Když už ne na brakování slabých matek, tak na takové případy,
jako byly ty trubčice. Já zastávám systém co nejjednoduššího odchovu, v
první polovině května vložím zvlášť do nastavku 1 - 2 rámky s plodem a
včelami a obložím dalšímu plásty. Pak už je nutné jenom vylámat nejstarší
matečníky a pokud to je na dobrém stanovišti, kde je pořád jakási snůška, v
červenci ten oddělek teoreticky bez jakékoliv péče, zaplňuje jeden nastavek
39x24. A když mu včas podložím druhý, je z toho na konci srpna sílou běžné
včelstvo. Nebo to nechám jen v jednom nastavku a potom to je rezervní matka
případně v zimě a předjaří včely s plodem a zásobami pro posílení
produkčních včelstev. V praxi je přirozeně vhodné oddělky tak co 14 dnů
zkontrolovat, případně podle potřeby zavést dokrmování nebo oddělky, kde se
matka nepovedla, třeba se ztratila při oplodňovacím proletu, zrušit dříve,
než plásty zlikvidují zavíječi.
Jinak otázku, jestli zachraňovat nebo nezachraňovat trubcokladné včelstvo
chápu i tak, že když to včelstvo zlikviduji, tak mám možnost obnovit to
včelstvo oddělkem až příští rok v květnu, do té doby bude to místo na
zajisté pečlivě udělaném podstavci prázdné a bude zbytečně reznout, zatímco
když ho zachráním, to místo bude využito. Záleží, jak to kdo bere, jestli
prázdné místo vadí nebo nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 10:58 AM
Subject: Re: Trub


> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru
dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic
vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich
vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi
rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem
oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o
tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se
to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se
vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena,
byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad
trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu.
Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz
neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj
perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho
co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co
jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub (30259) (30262) (30268)

> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena, byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu. Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.164.130) --- 2. 7. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1891

Brnensky spolek Nas predseda,opat a zemsky prelat Benedikt Korcian byl povolan Nejvyssim vlastnorucnim dopisem Jeho Velicenstva cisare Pana do panske snemovny za dozivotniho clena.
Sjezd vcelaru ceskoslovanskych v Praze a Jubilejni vystava.
Navstevnici byli seznameni:textil,sklarstvi, bizuterie,porcelan,uhli,zemedelstvi,lesnictvi,vcelarstvi,mlekarenstvim. Navstevu ohlasil i cisar F.Josef. Nemecky tisk ji oznacil za panslavickou demonstraci a Bubenecsky jarmark. Az se situace uklidnila navstivil ji. Sve pritelkyni Schrattove psal: Prijeti bylo srdecne,vsude veliky poradek,mesto ve kterem jsem videl mnoho pokroku,je obzvlaste pekne a vyzdobene spravnymi barvami.Kdyz clovek vidi vlastenecke nadseni toho lidu,dvojnasob lituje,ze se octl na spatne ceste.nelze se vsak vzdat nadeje ze se to zlepsi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 2. 7. 2008
Re: Trubčice, hrboplod a jak na to ? (30259) (30262)

Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit. Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem. Tímto oddělkem jde i zlikvidovat trubcokladost. Nové včelstvo, nebo problémové včelstvo vylepšené novým = záruka vysokého výnosu příštím rokem a bezproblémovou následující sezonu. Naopak záchrana problémového chcípáčka = velká pracnost, náklady a vysoký výnos pouze ve vašich snech. Chcípáček je přírodou odsouzen k zániku a tak proč jít hlavou proti zdi a nesnažit se trochu myslet. Začít lze třeba tím, že si uvědomím, že anatomické a fyziologické trubčice není jedno a to samé. Zkuste si pár plemenáčů udělat, osadit, je nejvyšší čas. Osaďte nějakým schopným materiálem a v září spojujte. No a podle výsledků po medobraní zažijete pocit naprostých ..... a budete si nadávat proč jste to již nedělali dávno. Také jsem to zažil. Dnes vůbec nějaké slabochy apod neřeším. V trávě mám několik desítek plemenáčů a v září všechno srovnám do latě. Neexistuje jednodušší a produktivnější způsob. Alespoň já o něm nevím. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: p?em?st?n? ?lu (30248) (30250)

Při přemisťování úlů a tvorbě oddělků se mi osvědčilo zacpat česna trávou. Smotky trávy během dne či dvou ( v závislosti na venkovní teplotě ) seschnou a uvolní včelám cestu ven. Včely prodírající se schnoucí trávou poznají, že se něco změnilo, a ihned začnou provádět orientační prolety, čímž se podstatně omezí jejich navracení na původní stanoviště.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30247) (30253)

> Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat
> nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené
> nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku,
> přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění
> vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a
> vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to
> vyzkoušené je.

Prijde mi ze kazdy jedem to svoje :-)) Jo smetenec s pridanim nove matky uz jsem si taky za svou kratkou karieru vyzkousel, funguje to tak, jak je popsano v temer kazde literature.

Diskutovali jsem ale nad rozdilem mezi premetenim na mezisteny (norske zimovani), premetenim na mezisteny s vymenou matky (viz Sedlacek) a mezi smetenim do rojaku a zcelovanim ve sklepe a usazenim na mezisteny.

Myslim si ale overeno osobne nemam, ze jednicka funguje, dvojka taky a trojka je zbytecnost....

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Výzva k úhynům (30221) (30223)

epizootologických souvislostí je víc, pominu-li úhyny z loňska na varoázu cca do konce roku, tam kde nebyl Gabon, jsou to především silná včelstva na lesních stanovištích, závážné úhyny se nevyhnuly zkušeným včelařům jako je Zelený, Jindra...
Pokud budete povolni tomu, vyzívám Vás všechny komu uhynuli včelstva cca od ledna února letošního roku do teď pošlete mi Vaše postřehy, pokud možno vlastními slovy bez přemrštěných hypotéz, zajímají mě hlavně způsob zazimování, léčby, průběh kolapsů včelstev, Vaše zásahy, které byly úspěšné i neúspěšné, zkusím to dát dohromady a jsem v kontaktu s Ing. Přidalem, snad by se nám mohlo podařit společně odhalit příčinu.
Pokud mohu prosit, pošlete mi Vaše zkušenosti cca během 1-2 týdnů pak to stopnu, zpracuji a zveřejním.
Nějaké poznatky už mám, ale nechci filozofovat, předbíhat a ovlivnovat Vás.
Díky
Dr. Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?hyny a dotace
> Datum: 30.6.2008 22:17:50
> ----------------------------------------
> Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního
> odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty
> uhynulých včelstev.
> -----------------------------------------------------------------------
>
> Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev?
> Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných
> včelstev, apod. Bude provedeno a zveřejněno takové vyhodnocení? Děkuji
> předem za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 7. 2008
Re: Trubčice, hrboplod a jak na to ? (30259)

Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

Treba si uvedomiť, že trúdicové včelstvo tvoria biologicky zmenené úľové včely, ktoré vznikajú dlhodobo a stále, pretože nič neblokuje rozvoj zakrpatených vyječníkov vo včelstve, chýba totiž materská látka. Postihnuté včely sa potom chovajú ako falošné matky, ktoré plodujú neoplodnené vajíčka. V OVP raz bolo napísané: každá potencionálna trúdica-trubčice je schopná vyprodukovať od 26 do 32 vajíčok. Keďže v úli je tisíce včiel aj neoplodnených vajíčok môže nekonečné množstvo.

Pri záchrane takéhoto včelstva je vždy rozhodujúce aké silné postihnuté včelstvo, aká doba uplynula od vzniku tohoto stavu, aké majú zásoby a pod. Niekedy je totiž rozumnejšie včelstvo zlikvidovať a vybudovať nové odložencom-oddielkom (je tam viac včiel, ktoré matku ochránia).
Výhodné je zachrániť včelstvo už pripraveným odložencom, ktorý nasadíme nad postihnuté včelstvo (rada R.P.) Postihnuté včely nemusia ale často plodujú medzi plodom novej matky, ktoré sa časom z úľa vytratia. Včelár potom usporiada úľovú zostavu.

Lenže obyčajne včelár nemá zásobné včelstvo a snaží sa rôznymi opatreniami využiť rady, od vysýpania postihnutého včelstva na vzdialenosť od 10 do 50 m, čo je jedno, aj keby naozaj trúdice ostali mimo úľa, nič to nerieši, lebo ako som napísal, pokiaľ nebudú mať oplodnenú matku, budú vznikať stále nové a nové trúdice, až kým všetky včely neuhynú na starobu.

Problém pridania oplodnenej matky je v tom (podarilo sa mi to pomocou umelej MB), že pridaná matka je vlastne sokyňou trúdic a preto ju odstránia.
Pridanie sa mi podarilo aj s oplodnenou matkou na jednom pláste, ktorý som obalil novinovou kazetou, vloženou ku stene úľa, kde papier je brzdiacim momentom pre zmenené včely.

Pri náprave postihnutého včelstva som využil poznatok, že práve vyliahnutá matka neprodukuje materskú látku, preto nie je pre trúdice konkurentkou a nevšímajú si ju. Môže sa aj oplodniť.
Vyskúšal som nápravu včelstva pomocou otvorenej materskej bunky pred jej zaviečkovaním a zakaždým pokus bol úspešný.Včely otvorenú MB zaviečkujú, je to pre ne prirodzené a matka sa dokázala zakaždým oplodniť. Bolo zaujímav pozorovať plodujúcu matku a vajíčka trúdic medzi oplodnenými vajíčkami od matky. Postupne matka prevzala vládu na dtrúpdicami, tie prešli plodovať aj do medníka, nakoniec sa trúdice vytratili zo včelstva. Ja zaujímavé, že tento spôsob (ak sa urobí včas) je snáď najlepší, lebo v mojom prípade postihnuté včelstvo (po prijatí sa dáaj posilniť plodom) sa vyrovnalo stabilným včelstvá. Anton

Náprava postihnutého včelstva má význam len vtedy, keď je výsledok adekvátny vynaloženej námahe. To však vždy vyriešiť majiteľ včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 7. 2008
Antibyrokraticka komise MZe

Mezi cíle, které ABK řeší v současné době:

· Prosadit odpovídající požadavky na přímý prodej tzv. „ze dvora“ pro malokapacitní producenty;
· Eliminovat požadavky na ověřování podpisů při podávání některých žádostí a formulářů na SZIF;
· Zavést závazné lhůty pro SZIF pro vyřizování všech žádostí o dotaci, odvolání i všech ostatních podání;
· Omezit zbytečné kontroly na základě anonymních či zjevně neodůvodněných udání;
· Upravit počty veterinárních kontrol dle výše rizika v zem. podnicích;
· Zjednodušit evidenci hnojiv a hnojení;
· Eliminovat povinnost ručních zákresů do map půdních bloků při podávání žádostí o dotace;
· Zmodernizovat zastaralý systém hlášení změn do Ústřední evidence zvířat;
· Zjednodušit evidenci o používání přípravků na ochranu rostlin;
· Upravit podmínky na odbornou způsobilost pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin;
· Uvést do praxe požadavky k ochraně včel při aplikaci přípravků na ochranu rostlin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Trubčice, hrboplod a jak na to ? (30259)

Já bych úl nechal jen o jednom nastavku, do něho dal spíše mezistěny než
původní rámky, když bych neměl jiné a nedělal to tehdy, když bych neměl k
dispozici oddělek s kladoucí matkou nebo aspoň oplozenou matku v klícce.
Jestli ty včely matku z matečníku dochovají, nevím, nedivil bych se , kdyby
ne.
Jinak méně známá metoda likvidace trubčic v úlu je jim pravidelně co několik
dnů dodávat plást s mladými larvičkami. Trubčice totiž vznikají nadbytkem
mateří kašičky. Tu začnou používat na krmení plodu, takže včely se postupně
přestanou chovat jako trubčice a tak na druhém, třetím, čtvrtém přidaném
plástu potom narazí matečníky a mohou si vychovat matku nebo přidat matku..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 9:43 PM
Subject: Trubčice, hrboplod a jak na to ?


> Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam
hrboplod
> a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl
> matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem
> nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj
dva
> rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi
> tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral,
> včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně
trubčice
> jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového"
> s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat).
> Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem
sledoval,
> asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance,
že
> včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a
za
> rady.
>
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal23Hc (77.236.209.145) --- 1. 7. 2008
Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Neco podobneho sem tu resil pred tydnem. Pokud si vycely vysypal, je vetsi pravdepodobnost ze matka prezije. I kdyz asi to zalezi na plno faktorech. Od agresivity vcel po to jak dlouho nemaji matku. Ja pridal neoplodnenou a taky prezila, ale nevysypal jsem vcely. Nejak sem nevedel, ze uz tam jsou trubcice. Soucasna situace nic extra, ale vcelstvo bylo jendo z tech silnejsich, tak snad do zimi budou ok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30251) (30254)

J8 jsem před cirka osmi roky smetenci rozšiřoval chov a matku jsem dokonce přidával až na stanovišti přímo do vystrojeného nástavku přímo z oplodnáčku a celé jsem to dělal večer a ráno létaly jako normální roj . i když jsem to dělal hned vedle řady stávajících úlů , žádná torza se s toho nestala

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 20:40:40
> ----------------------------------------
> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 1. 7. 2008
Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam hrboplod a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj dva rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral, včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně trubčice jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového" s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat). Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem sledoval, asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30255)

No, nějaké biologické změny včel nastávají během těch 3 dnů ve sklepě. Můžu
potvrdit, že smetenec, kde byly smeteny plásty z medníku s líhnoucími se
včelami a plásty s mladými očetřovatelkami plodu se po těch třech dnech
chová při usazování na mezistěny úplně stejně jako klasický roj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:49 PM
Subject: Re: Re:zm


> Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
> M.V.
>
> S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z
jedného
> úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
> Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel,
> ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to
> rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30251) (30254)

Nesouhlasím. Znova opakuji, že jsem takový smetenec dělal, že jsem ho
umístil na mezistěny do úlu vedle úlů, ze kterých jsem setřepával včely a
žádný útěk včel z mezistěn do původních úlů se nekonal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:40 PM
Subject: Re: Re:zm


> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je
pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď
vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: přemístění úlu (30248) (30252)

Rozlišujme pouhé přemístění úlu a smetení včelstva do rojáku. Při přemístění
úlu část nebo většina létavek zůstane zalétána na původní místo a může se
ztratit nebo v lepším případě vžebrat do okolních včelstev. Při smetení
včelstva do rojáku, cizího prostředí bez rámků potom včely stráví až ty tři
dny bez plástů zavěšené v hroznu. To je pro ně šok a na základě toho šoku
orientaci na původní úl zapomenou. Aspoň tak 99 % z nich. Stejně jako
zapomenou orientaci na úl šokem, když se smetené včely omámí k nehybnosti
třeba parami dusičnanu amonného nebo pouhým nedostatkem vzduchu a potom se
těmito včelami naplní večer oplodňáčky s matečníky a roznesou po zahradě,
aby se do rána včely vzpamatovaly a ráno začaly z oplodňáčků normálně létat.
Jinak souhlasím, že když jsou včely ve vlastním úlu na plástech, žádné
věznění ve sklepě je nepřinutí zalétání zapomenout. Naopak, pokud tam je
plod, takové věznění je velice nebezpečné, protože včely potřebují kvůli
výchově plodu hodně vody. Pravděpodobně tak během prvního dne by jim voda v
úlu došla a včely by vysály - zlikvidovaly larvičky a potom možná i
zavíčkovaný plod, až třítýdenní produkce plodu by tím přišla vniveč. Tam je
asi skutečně nejrozumnější to prosté přemístění pozdě večer. Na rozdíl od
př. Turčaniho si myslím, že část létavek se při takovém přemístění ztratí,
ale nijaká významná část to nebude. Jen bych varoval před přemístěním v době
po ukončení snůšky, přemístěný úlek bude přece jen pár dnů po přemístění
zmatky v zalétávání létavek oslabený a mohl by tak podnítit zlodějky k
loupeži, v tuto dobu je třeba takové oslabené úlky hlídat. Ideálně by měla
být kvůli nebezpečí loupeže při takovém přemístění střední až silná snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:19 PM
Subject: Re: přemístění úlu


> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat
ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za
> pomoc.Míra
>
> Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri
> dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.
>
> Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl".
Ak
> má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia
> nemusí nastať.
>
> Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje
> pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani
> dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto
> včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak
> na ňom boli pred zimou zorientované.
>
> Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna
> včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z
> úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne
> letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa
> včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne"
> na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a
na
> pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
> Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné
> oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do
> terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245)

Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný. M.V.

S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z jedného úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel, ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30251)

.....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.

Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme. Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici. Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište, odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.


Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30247)

Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat
nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené
nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku,
přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění
vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a
vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to
vyzkoušené je. Co se týká zcelení, to jsem asi špatně napsal, spíše by se
mělo říct vytvoření umělého roje ze včelstva jeho smetením do rojáku, je to
v podstatě totéž, Akorát když je to z více včelstev, musí se ty včely uvnitř
nějak dát dohromady a když se tam dává cizí matka, je to operace taky navíc.
V boji proti varaóze se jinak tady nabízí docela zajímavá možnost a sice
léčení těch včel v rojáku třeba fumigací nebo jinou aplikací nějakého
léčiva. Vzhledem k tomu, že v rojáku není plod ani obvykle plásty, bude mít
léčení vysokou účinnost a nebude docházet ke kontaminaci plástů. V kombinaci
se 2 stanovišti jde tak "vyrobit" účinnými léky a bez zanesení reziduí do
úlu a plástů jedno stanoviště jen z takhle ošetřených včelstev a tím
zaručeně bez varaózy. Třeba přes léto se včely vyvezou do lesa za snůškou a
po ukončení snůšky takovým způsobem dopraví zpátky na stanoviště na zahradě
u domu. Taky by se v některých případech usnadnil nákup včelstev v různých
starých úlech a různých rámkových mírách. Budu v tomto smyslu zkoušet,
letos, jak to vypadá, sice ne, ale další roky určitě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:40 PM
Subject: Re: Re:zm


Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil?
Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i
kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)

Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z
vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je
to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke
stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime
matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce
zkusit.

Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je
to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....

viz. napr. p. Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm
opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni


T.H.


> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl
se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu
s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek


> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: přemístění úlu (30248)

Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za pomoc.Míra

Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.

Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl". Ak má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia nemusí nastať.

Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak na ňom boli pred zimou zorientované.

Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne" na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a na pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246)

Umělý = smetenec, se obvykle dělá při sundávání medníků včely se medníkových plástů smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.
Právě do smetenců je dobré dát koupenou cenou matku a usadit na mezistěny Jen jako krajní plásty se použijí světlé souše. Smetenec se dělá dostatečně velký aby obsadil celý nástavek ten pak do týdne při řádném krmení postaví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 15:12:41
> ----------------------------------------
> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:01 PM
> Subject: Re: Re:zm
>
>
> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:p?em?st?n? ?lu (30248)

Urcite, maximalne prijdes o letavky, ktere se ale vzebraji do tvych ulu.

Kdyz to jinak nejde tak to nejde. Letos jsem to parkrat takto delal, protoze jsem choval v nastavkach rozdelenych na tri - ctyri sekce. Co se nepovedlo se spojilo s vedlejsi, a kdyz se povedlo vse, bylo nutne to resit a prendat do nastavku a dat prostor. Nekdy jde nastavky vrsit, jindy je nutne je davat vedle, aby se clovek nestrhl :-) Mozna je to pribrzdi, ale rozhodne se mi s tim vyrovnaly - a to mluvim o oddelcich na 3ramkach . Jde-li o nastavkek vcel tak bych se vubec nebal. Vecer ho prenest nebo i brzy rano. Nekdo doporucoval treba seno do cesna apod., aby se zorientovaly . p. Anton tvrdi, ze netreba se bat a urcite se ozve s fundovanejsi radou :-) Rozhodne se daji nalezt ve starsich prispevcich - dost se to diskutovalo...

Stane se, ze jeste den litaji na puvoni misto, ale kdyz prijdes navecer uz jsou pryc - nejak to nakonec nejak najdou...
Netreba se tim stresovat :-)


T.H.




> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za
> pomoc.Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76971 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 30250 do č. 30310)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu