75998

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Martin Hromádko (e-mailem) --- 27. 5. 2008
Re: Akaty? (29683) (29685) (29702) (29703)

V Pardubicích začínají kvést bez problémů.
Martin


----- Original Message -----
From: "František Škrob" <skrobf/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 25, 2008 9:01 PM
Subject: Akaty?


Zdravím včelaře,
chtěl jsem se zeptat jak to u vás vypadá s akáty.
Dneska jsem byl zkontrolovat velkou alej akátů v doletu mých včel (jižní
okraj Prahy) a zjistil jsem, že nemají vůbec nasazeno na květy. Zřejmě na
jaře pomrzly. Nebo kdo ví co se jim stalo. Přitom je poslední dobou výborné
počasí. Minulý rok z nich také nic nebylo, ale zase kvůli velkému suchu.
Několik sezón za sebou do roku 2006 z nich byla velice vydatná snůška.

Jak to vypadá u vás?

Franta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 27. 5. 2008
RE: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29737) (29740) (29742) (29750)

Viz: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=77&typ=1&val=40742&ids=0


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Tuesday, May 27, 2008 10:23 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Dotace 1.D.d).

Aleš:
Viz svazový web - dotace
----
Takovou kolonku tam nevidím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 27. 5. 2008
Re: matka ulítla (29748) (29749)

me se to stalo loni, ze me ulitly dve matky kdyz sem je znacil :) a
jedna se vratila, druha nee... takze bych to videl spis tak 50 na 50 :)



M. Václavek napsal(a):
> Nedávno rozkladné nebo matky z roje jsou nejen letu schopné ale i letu
> chtivé, pokud je něco ( někdo vyplaší ). V případě, že matka vzlétne, se
> není třeba strachovat. Úl zavřete. Během půl hodiny se matka určitě vrátí.
> Pak je možné bezpečně zásah dokončit.
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 5. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29737) (29740) (29742)

Aleš:
Viz svazový web - dotace
----
Takovou kolonku tam nevidím. Neva. :-))
Přeživší včely mi nahradily dotace. Právě jsme se vrátil z nejmíň zdecimovaného stanoviště a holky mi udělaly velkou radost. Ne že bych to u jednotlivých včelůstev nezažil, ale z těch co přižily se to týká 70%. SUPR.
V doletu 2km kvete ještě řepka. 9. května když jsem byl jejím rozkvětem (kvetla prý již od cca 1.5.)značně překvapen a tak jsem tam nahonem rozšiřoval. Zimoval jsem vesměs na 3-4N. Dnes jsem tam vezl další várku nástavků. Již 9.5. jsme tam měl jedno supr včelstvo - ponechané jen na 4N, protože jsme ho ještě chtěl posunovat dál od cesty - v rojovce. Dělal jsem z něj oddělky, ale nepomohlo to. V dalších deseti včeltvech po matečníkách ani památky. (3x zaťukat) :-) Ostaní včelstva supr, několik nejlepších jsem rozšířil o jeden nástavek na 7N 24cm(občas nějaký 30cm). Výš to nepůjde, budu muset začít vytáčet :-)

Jak je na tom řepka tam jsme neviděl, ale pole co kolem nich jezdím do práce jsou ještě pěkně žlutá. JZD splnilo slib a poblíž stanoviště mám vysetou svazenku:-)

V neděli jsem sekal trávu a bylo na mě plno zelené havěti. Takže začnu koukat na lupení. Viděl už někdo medovici?
Mravenců se letos urodilo dost, takže by to mohlo být dobré:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 27. 5. 2008
Re: matka ulítla (29748)

Nedávno rozkladné nebo matky z roje jsou nejen letu schopné ale i letu chtivé, pokud je něco ( někdo vyplaší ). V případě, že matka vzlétne, se není třeba strachovat. Úl zavřete. Během půl hodiny se matka určitě vrátí. Pak je možné bezpečně zásah dokončit.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29749


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Běhounek (194.228.216.126) --- 27. 5. 2008
matka ulítla

dobrý den, včera při kontole odělků jestli už kladou mladé matky se mi stlo, že se matka z rámku zvedla a odletěla :-)už jsem se stím setkal loni, ale to bylo u roje a matka se vrátila druhý den tam byla a kladla. Tak by mě zajímalo jestli už jste se s tím někdy setkali a jestli se matka vždy vrátí já to zjistím až za týden a docela jsem zvědavý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29748


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 27. 5. 2008
Re: Nenaraní ptáci (29704) (29726) (29731) (29732)

On Monday 26 of May 2008 16:45:26 Radim Polášek wrote:

> nějakou větev. Každopádne ale nepamatuji si, že by bylo někde v literatuře,
> že by tito ptáci nějak významně lovili včely a viditelně tím oslabili
> včelstva.

jak bylo ted to ochlazeni, bylo na louce vedle mych vcel podezrele mnoho
jiricek a vlastovek :)

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29747


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 27. 5. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29737) (29740)

Jako nečlen asi nemám nárok, ale jen tak pro informaci, ono už to bylo nějak rozhodnuto? Kam a jak půjdou jaké peníze?
Například těch 25M z MZe?
.......

Dávno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 5. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29737) (29740)

I jako nečlen máte nárok na všechny dotace . Ale žádat musíte prostřednictvím ZO v jejímž obvodu včelaříte

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace 1.D.d).
> Datum: 27.5.2008 08:34:26
> ----------------------------------------
> Jako nečlen asi nemám nárok, ale jen tak pro informaci, ono už to bylo
> nějak rozhodnuto? Kam a jak půjdou jaké peníze?
> Například těch 25M z MZe?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 27. 5. 2008
Přelarvování na vodu

Děkuji, příteli . Na upřesněné adrese jsem vše našel. Nezbav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29744


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 27. 5. 2008
RE: Nenaraní ptáci (29733) (29734) (29735)

Vlaštovky v letu loví mouchy a podobný malý hmyz. Možná jsi někdy slyšel :Bude pršet, vlaštovky létají nízko. Vlaštovky nepoznají blížící se déšť či bouřku, ale mouchy (tak, jako včely) ano. Protože mouchy se v ten čas drží nízko, vlaštovky je nízko loví.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepíno
Sent: Monday, May 26, 2008 7:25 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Nenaraní ptáci

Zdravíčko
Mé včelstva se dobře rozvíjejí a nikde jsem nepsal že se nedaří kvůli ptákům.Jen se kolem motá podezřele hodně ptáků,tak jsem konstatoval že mi létají na včely.Vlaštovky to nejsou a zjistit co je to za druhy je obtížné,jelikož uletí dřív než se přiblížím.Jestli opravdu zobou včelky nevím,ale znervóznilo mě to tak se zde na konferenci raději ptám. Že je může lákat vůně zaplodované trubčiny je velmi zajímavá informace.Zkusím jim dát trubčinu kousek bokem aby tam všude nes.ali a uvidí se. Doufám že se nesletí všichni z okolí a nebude jich tam několikanásobně víc.Každopádně vám děkuji Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 27. 5. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29737) (29740)

Viz svazový web - dotace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29742


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 27. 5. 2008
Letošní ceny ve výkupu

Jak se nám letos vyvíjejí ceny ve výkupu? Už jste to někdo zjišťoval?

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.53) --- 27. 5. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29737)

Jako nečlen asi nemám nárok, ale jen tak pro informaci, ono už to bylo nějak rozhodnuto? Kam a jak půjdou jaké peníze?
Například těch 25M z MZe?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 27. 5. 2008
Re: Přelarvování na vodu (29729)

Tak zkuste www.sagitta-brno.cz .Nebo telefon 543223345 a chtějte včelařskou hlavovou lupu. Jsem také dioptrie a tak tenhle super výrobek umím ocenit. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 26. 5. 2008
Re: Nenažraní ptáci (29733) (29734) (29735)

V zimě ptáci na letáku ruší včely několikrát za den. Sledoval jsem je z okna. Ptáci už mi včelám neškodí, protože jsem zrušil letáky. Včely nemusí lozit po letáku a úzkým česnem, ale letí přímo na rámek, protože rošty a všechny mřížky jsem zrušil.Jak naznačí stavbu do podmetu, hned tam dostanou mezistěnu, když mají chuť stavět, je třeba toho využít.Včelař je musí pořád něčím omezovat.Přitom je známo, že se brzy upracují.Představte si, že byste jeden den museli být včelou! Jak by potom vypadaly úly? Bezbarierové? Změřte si jak dlouho trvá včele projít mřížkou?Čas násobte počtem včel atd...
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 26. 5. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708)


Pro zařazení toho či onoho okresu bylo důležité nahlásit úhyny v březnu nejdříve OV a dle Oběžníku ČSV č. 1/2008 (obdržel jej každý člen) měla ZO úhyny ještě jednou nahlásit k datu 30.4.2008 přímo na ÚV nejpozději do 15.5.2008. Pokud jste vy či vaše organizace tak neučili a jsou ve vašem okrese vysoké úhyny, nemohli jste být zařazeni do těch nejpostiženějších okresů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re:Nenaran? pt?ci (29733)

Já taky netvrdím že škody způsobené ptáky jsou v létě nějak významné ba naopak přilákání ptáků trubčinou si na zahradě zajišťujeme biologickou ochranu své zahrady proti škůdcům

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan??ek <emca5/=/seznam.cz>
> Předmět: Nenaran? pt?ci
> Datum: 26.5.2008 17:07:31
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 26. 5. 2008
> RE: Nenažraní ptáci (29704) (29726)
> Také si někdy lze nalákat ptáky vylámanou trubčinou z podmetu která zůstane
> zapomenutá v blízkosti včelína
> Sám mám však skušenost že při rojení se v okolí náhle objevují Vlaštovky
> Jiřičky a Žlůvy
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef
>
> ----------------------------------------------
> Tedy klobouk dolů před včelaři,kterým škodí na včelách nenažraní
> ptáci,sýkory,jiřičky,vlaštovky a jiná ptačí pakáž
> Již po více než 35 let nevyřezávám trubčinu z podmetu,od toho je rošt pod
> rámky,aby včely tak nečinily.Včely mají na stavbu trubčiny v obou
> plodišťových nástavcích prázdný rámek,kde ten svůj pud mohou libovolně
> uplatnit.Takže jak to dělám já,za 14 dnů po vložení trubčího rámku je tento
> vystaven,zaplodován a ponejvíce zavíčkován.Tyto trubčí rámky vyjímám,dávám
> znovu prázdné a tyto zaplodované rámky
> rozvěšuji zevnitř zahrady na plot,který je silně obrostlý
> zvenku a tudíž ani náhodní okolojdoucí to nevidí.Protože mám více
> včelstev,je také hodně těchto trubčích plástů na
> tomto plotě a na příštích 14 dnů to bohatě vystačí pro hodně
> ptáků,ponejvíce strakapůdů,vrabců,sýkor,kteří se tam zalítají a tím krmí
> svá mláďata.Má to jednu nevýhodu,je mi velmi líto,když končí asi po měsíci
> stavba a zakládání trubčiny a ti ptáci navyklí na tento pro ně snadno
> dosažitelný zdroj potravy pro mladé tam ještě lítají celý příští týden a já
> jim nemám co nabídnout.Že by mi někdy škodili na včelách jsem
> nezaznamenal,snad jen trochu vlaštovky,když se ochladí a jiný hmyz
> nelétá,tak loví z bídy včely nad stanovištěm a kdo je pozorný,může
> uvidět,jak včely tyto nalétávající vlaštovky pronásledují,jenže nemají
> šanci,vlaštovky jsou rychlí letci
> ale aby jejich přičiněním zeslábly po jaru včely je blbost
> ale někteří,kterým se nedaří to tvrdí,nechme je při tom.Navíc mám
> každoročně rozvěšeno na zahradě 15 budek pro sýkory , vrabce
> polní,zvonohlíky a jiné drobné ptáky.
> Tyto budky každoročně po sezoně čistím,protože to je důležité aby byly v
> příštím jaru ptáky obsazeny.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 26. 5. 2008
Re: Nenažraní ptáci (29733) (29734)

Zdravíčko
Mé včelstva se dobře rozvíjejí a nikde jsem nepsal že se nedaří kvůli ptákům.Jen se kolem motá podezřele hodně ptáků,tak jsem konstatoval že mi létají na včely.Vlaštovky to nejsou a zjistit co je to za druhy je obtížné,jelikož uletí dřív než se přiblížím.Jestli opravdu zobou včelky nevím,ale znervóznilo mě to tak se zde na konferenci raději ptám. Že je může lákat vůně zaplodované trubčiny je velmi zajímavá informace.Zkusím jim dát trubčinu kousek bokem aby tam všude nes.ali a uvidí se. Doufám že se nesletí všichni z okolí a nebude jich tam několikanásobně víc.Každopádně vám děkuji
Pepíno


Janíček (88.100.95.205) --- 26. 5. 2008
Nenažraní ptáci

(e-mailem) --- 26. 5. 2008
RE: Nenažraní ptáci (29704) (29726)
Také si někdy lze nalákat ptáky vylámanou trubčinou z podmetu která zůstane zapomenutá v blízkosti včelína
Sám mám však skušenost že při rojení se v okolí náhle objevují Vlaštovky Jiřičky a Žlůvy
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef

----------------------------------------------
Tedy klobouk dolů před včelaři,kterým škodí na včelách nenažraní ptáci,sýkory,jiřičky,vlaštovky a jiná ptačí pakáž
Již po více než 35 let nevyřezávám trubčinu z podmetu,od toho je rošt pod rámky,aby včely tak nečinily.Včely mají na stavbu trubčiny v obou plodišťových nástavcích prázdný rámek,kde ten svůj pud mohou libovolně uplatnit.Takže jak to dělám já,za 14 dnů po vložení trubčího rámku je tento vystaven,zaplodován a ponejvíce zavíčkován.Tyto trubčí rámky vyjímám,dávám znovu prázdné a tyto zaplodované rámky
rozvěšuji zevnitř zahrady na plot,který je silně obrostlý
zvenku a tudíž ani náhodní okolojdoucí to nevidí.Protože mám více včelstev,je také hodně těchto trubčích plástů na
tomto plotě a na příštích 14 dnů to bohatě vystačí pro hodně ptáků,ponejvíce strakapůdů,vrabců,sýkor,kteří se tam zalítají a tím krmí svá mláďata.Má to jednu nevýhodu,je mi velmi líto,když končí asi po měsíci stavba a zakládání trubčiny a ti ptáci navyklí na tento pro ně snadno dosažitelný zdroj potravy pro mladé tam ještě lítají celý příští týden a já jim nemám co nabídnout.Že by mi někdy škodili na včelách jsem nezaznamenal,snad jen trochu vlaštovky,když se ochladí a jiný hmyz nelétá,tak loví z bídy včely nad stanovištěm a kdo je pozorný,může uvidět,jak včely tyto nalétávající vlaštovky pronásledují,jenže nemají šanci,vlaštovky jsou rychlí letci
ale aby jejich přičiněním zeslábly po jaru včely je blbost
ale někteří,kterým se nedaří to tvrdí,nechme je při tom.Navíc mám každoročně rozvěšeno na zahradě 15 budek pro sýkory , vrabce polní,zvonohlíky a jiné drobné ptáky.
Tyto budky každoročně po sezoně čistím,protože to je důležité aby byly v příštím jaru ptáky obsazeny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 26. 5. 2008
Re: Nenažraní ptáci (29733)

Janíček (88.100.95.205) --- 26. 5. 2008
Nenažraní ptáci

(e-mailem) --- 26. 5. 2008
RE: Nenažraní ptáci (29704) (29726)
Také si někdy lze nalákat ptáky vylámanou trubčinou z podmetu která zůstane zapomenutá v blízkosti včelína
Sám mám však skušenost že při rojení se v okolí náhle objevují Vlaštovky Jiřičky a Žlůvy
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef

----------------------------------------------
Tedy klobouk dolů před včelaři,kterým škodí na včelách nenažraní ptáci,sýkory,jiřičky,vlaštovky a jiná ptačí pakáž
Již po více než 35 let nevyřezávám trubčinu z podmetu,od toho je rošt pod rámky,aby včely tak nečinily.Včely mají na stavbu trubčiny v obou plodišťových nástavcích prázdný rámek,kde ten svůj pud mohou libovolně uplatnit.Takže jak to dělám já,za 14 dnů po vložení trubčího rámku je tento vystaven,zaplodován a ponejvíce zavíčkován.Tyto trubčí rámky vyjímám,dávám znovu prázdné a tyto zaplodované rámky
rozvěšuji zevnitř zahrady na plot,který je silně obrostlý
zvenku a tudíž ani náhodní okolojdoucí to nevidí.Protože mám více včelstev,je také hodně těchto trubčích plástů na
tomto plotě a na příštích 14 dnů to bohatě vystačí pro hodně ptáků,ponejvíce strakapůdů,vrabců,sýkor,kteří se tam zalítají a tím krmí svá mláďata.Má to jednu nevýhodu,je mi velmi líto,když končí asi po měsíci stavba a zakládání trubčiny a ti ptáci navyklí na tento pro ně snadno dosažitelný zdroj potravy pro mladé tam ještě lítají celý příští týden a já jim nemám co nabídnout.Že by mi někdy škodili na včelách jsem nezaznamenal,snad jen trochu vlaštovky,když se ochladí a jiný hmyz nelétá,tak loví z bídy včely nad stanovištěm a kdo je pozorný,může uvidět,jak včely tyto nalétávající vlaštovky pronásledují,jenže nemají šanci,vlaštovky jsou rychlí letci
ale aby jejich přičiněním zeslábly po jaru včely je blbost
ale někteří,kterým se nedaří to tvrdí,nechme je při tom.Navíc mám každoročně rozvěšeno na zahradě 15 budek pro sýkory , vrabce polní,zvonohlíky a jiné drobné ptáky.
Tyto budky každoročně po sezoně čistím,protože to je důležité aby byly v příštím jaru ptáky obsazeny.

Zdravíčko
Mé včelstva se dobře rozvíjejí a nikde jsem nepsal že se nedaří kvůli ptákům.Jen se kolem motá podezřele hodně ptáků,tak jsem konstatoval že mi létají na včely.Vlaštovky to nejsou a zjistit co je to za druhy je obtížné,jelikož uletí dřív než se přiblížím.Jestli opravdu zobou včelky nevím,ale znervóznilo mě to tak se zde na konferenci raději ptám. Že je může lákat vůně zaplodované trubčiny je velmi zajímavá informace.Zkusím jim dát trubčinu kousek bokem aby tam všude nes.ali a uvidí se. Doufám že se nesletí všichni z okolí a nebude jich tam několikanásobně víc.Každopádně vám děkuji
Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janíček (88.100.95.205) --- 26. 5. 2008
Nenažraní ptáci

(e-mailem) --- 26. 5. 2008
RE: Nenažraní ptáci (29704) (29726)
Také si někdy lze nalákat ptáky vylámanou trubčinou z podmetu která zůstane zapomenutá v blízkosti včelína
Sám mám však skušenost že při rojení se v okolí náhle objevují Vlaštovky Jiřičky a Žlůvy
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef

----------------------------------------------
Tedy klobouk dolů před včelaři,kterým škodí na včelách nenažraní ptáci,sýkory,jiřičky,vlaštovky a jiná ptačí pakáž
Již po více než 35 let nevyřezávám trubčinu z podmetu,od toho je rošt pod rámky,aby včely tak nečinily.Včely mají na stavbu trubčiny v obou plodišťových nástavcích prázdný rámek,kde ten svůj pud mohou libovolně uplatnit.Takže jak to dělám já,za 14 dnů po vložení trubčího rámku je tento vystaven,zaplodován a ponejvíce zavíčkován.Tyto trubčí rámky vyjímám,dávám znovu prázdné a tyto zaplodované rámky
rozvěšuji zevnitř zahrady na plot,který je silně obrostlý
zvenku a tudíž ani náhodní okolojdoucí to nevidí.Protože mám více včelstev,je také hodně těchto trubčích plástů na
tomto plotě a na příštích 14 dnů to bohatě vystačí pro hodně ptáků,ponejvíce strakapůdů,vrabců,sýkor,kteří se tam zalítají a tím krmí svá mláďata.Má to jednu nevýhodu,je mi velmi líto,když končí asi po měsíci stavba a zakládání trubčiny a ti ptáci navyklí na tento pro ně snadno dosažitelný zdroj potravy pro mladé tam ještě lítají celý příští týden a já jim nemám co nabídnout.Že by mi někdy škodili na včelách jsem nezaznamenal,snad jen trochu vlaštovky,když se ochladí a jiný hmyz nelétá,tak loví z bídy včely nad stanovištěm a kdo je pozorný,může uvidět,jak včely tyto nalétávající vlaštovky pronásledují,jenže nemají šanci,vlaštovky jsou rychlí letci
ale aby jejich přičiněním zeslábly po jaru včely je blbost
ale někteří,kterým se nedaří to tvrdí,nechme je při tom.Navíc mám každoročně rozvěšeno na zahradě 15 budek pro sýkory , vrabce polní,zvonohlíky a jiné drobné ptáky.
Tyto budky každoročně po sezoně čistím,protože to je důležité aby byly v příštím jaru ptáky obsazeny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re: Nenaraní ptáci (29704) (29726) (29731)

Vlaštovky, jiřičky a rorýsi mě nenapadli, ty by včely v letu chytat mohli.
No, doma máme na zahradě pro tyto ptáky příliš stromů, tam by se asi
rozletět nemohly. Teď jsem si vzpomněl, je to několik let, co jsme našli
před včelami na zemi poraněnou jiřičku. Mohla letět za včelami a narazit na
nějakou větev. Každopádne ale nepamatuji si, že by bylo někde v literatuře,
že by tito ptáci nějak významně lovili včely a viditelně tím oslabili
včelstva. A to byly tehdy jiřičky a vlaštovky pomalu v každé chalupě Možná
nějaké hejno jiřiček nebo vlaštovek ztratilo obživu třeba likvidací nějakého
polního hnojiště nebo nečeho podobného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 26, 2008 3:58 PM
Subject: RE: Nenaraní ptáci


Také si někdy lze nalákat ptáky vylámanou trubčinou z podmetu která zůstane
zapomenutá v blízkosti včelína
Sám mám však skušenost že při rojení se v okolí náhle objevují Vlaštovky
Jiřičky a Žlůvy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 5. 2008
RE: Nenaraní ptáci (29704) (29726)

Také si někdy lze nalákat ptáky vylámanou trubčinou z podmetu která zůstane zapomenutá v blízkosti včelína
Sám mám však skušenost že při rojení se v okolí náhle objevují Vlaštovky Jiřičky a Žlůvy
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Nenaraní ptáci
> Datum: 26.5.2008 12:05:42
> ----------------------------------------
> Kdysi jsem měl podobný problém - před včelínem jsem měl zatlučený kůl (už nevím
> nač byl) a na něm se usadil nějaký velký pták, v létě. Naletoval před česna a
> lovil včely. Kůl byl již od něj celý zadělaný, takže to provozoval delší dobu.
> Dvakrát jsem jej vyplašil, kůl odstranil a byl pokoj, takže jsem ani nemusel
> shánět nějakou flintu. V zimě někdy mohou obtěžovat na česnech sýkorky, ale
> stačí jim pověsit kus loje někde 20m od včelínu a je od nich pokoj, na včely
> jdou, když mají opravdu hlad.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepíno
> Sent: Sunday, May 25, 2008 11:48 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Nenaraní ptáci
>
> Zdravíčko
> Nevíte nebo neznáte někdo kvalitní a hlavně účinou plašičku ptáků?
> (vzduchovku neberu, ani viniční plynové práskačky).V sousedčiném sadě před
> včelínem se mi shlukují už od konce zimy ptáci všeho druhu,hlavně ti velcí
> nenažraní (nejsem ornitolog) a mají z mých včel očividně dobrou hostinu.
> Zkoušel jsem na ně už různé odleskové plašičky jako větrem točící se cd a
> dvd,které mi tak akorát rozzuřili včelky hlídačky, pak jsem zkoušel velké
> odleskové koule(takové ty velké zlaté nebo střídrné baňky co se napíchnou na
> plot nebo do korun stromů proti káním aby nebraly kuřata) Vše bez úspěchu.Jestli
> někdo víte Jak naně rozumě, protože bydlím v CHKO tak prosím poraďte.
> Díky
> Nejsem Jozef,Pepan,Pepi,ani Ozef,atd. jsem Pepíno i když se to špatně
> rolišuje,protože je tu přeOzefováno
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re: ridky med - kvaseni (29710) (29713) (29721)

tak ne ale jde to však že necháte med stát ve velké čeřící nádobě která má ventil alespoň dole voda vystoupá na horu a spodkem vypustíte med pokud bude mít tu správný obsah vody nebo lze také pak nad hladinu umístit teplovzdušný ventilátor a vodu odpařit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ridky med - kvaseni
> Datum: 26.5.2008 11:32:48
> ----------------------------------------
> Přidal bych se k tématu. Lze mícháním a pastováním z řídkého medu vodu
> dostat, aby nekvasil?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 26. 5. 2008
Přelarvování na vodu

Příteli Stonjeku, jsem "dioptrie" a zaujalo mě vaše upozornění na včelařskou lupu od WWW.Sagitta.cz za necelých 600 Kč. Bohužel na uvedeném webu jsem žádnou nabídku tohoto zboží nenašel. Prosím o objasnění. Děkuji. Nezbav.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re: Nenaraní ptáci

Sýkorkám v zimě hodně pomáhají někteří včelaři. Když jsou v zimě usazené
včely v chumáči pár centimetrů od otevřeného očka tenkostěnného úlu nebo od
česna malého úlku, to by byl div, kdyby se sýkorky nenaučily lákat včely ven
klepáním na úl..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 26, 2008 12:05 PM
Subject: RE: Nenaraní ptáci


. V zimě někdy mohou obtěžovat na česnech sýkorky, ale stačí jim pověsit kus
loje někde 20m od včelínu a je od nich pokoj, na včely jdou, když mají
opravdu hlad.
Pepa


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 26. 5. 2008
Re: ridky med - kvaseni (29710) (29713) (29721) (29724)

V zimě pomohlo, když se med zhora, tak 10 % celkového objemu vybral a ostatní se rozehřálo a promíchalo. Med pak obyčejně přestal kvasit. Delším přeléváním rozehřátého medu ze sklenice od okurek do sklenice v zimě v nevytopené místnosti se mně zdálo, že určitá část vody z medu se při tom přelévání i odpařila a med byl potom hustější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 26. 5. 2008
RE: Nenaraní ptáci (29704)

Kdysi jsem měl podobný problém - před včelínem jsem měl zatlučený kůl (už nevím nač byl) a na něm se usadil nějaký velký pták, v létě. Naletoval před česna a lovil včely. Kůl byl již od něj celý zadělaný, takže to provozoval delší dobu. Dvakrát jsem jej vyplašil, kůl odstranil a byl pokoj, takže jsem ani nemusel shánět nějakou flintu. V zimě někdy mohou obtěžovat na česnech sýkorky, ale stačí jim pověsit kus loje někde 20m od včelínu a je od nich pokoj, na včely jdou, když mají opravdu hlad.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepíno
Sent: Sunday, May 25, 2008 11:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Nenaraní ptáci

Zdravíčko
Nevíte nebo neznáte někdo kvalitní a hlavně účinou plašičku ptáků?
(vzduchovku neberu, ani viniční plynové práskačky).V sousedčiném sadě před včelínem se mi shlukují už od konce zimy ptáci všeho druhu,hlavně ti velcí nenažraní (nejsem ornitolog) a mají z mých včel očividně dobrou hostinu.
Zkoušel jsem na ně už různé odleskové plašičky jako větrem točící se cd a dvd,které mi tak akorát rozzuřili včelky hlídačky, pak jsem zkoušel velké odleskové koule(takové ty velké zlaté nebo střídrné baňky co se napíchnou na plot nebo do korun stromů proti káním aby nebraly kuřata) Vše bez úspěchu.Jestli někdo víte Jak naně rozumě, protože bydlím v CHKO tak prosím poraďte.
Díky
Nejsem Jozef,Pepan,Pepi,ani Ozef,atd. jsem Pepíno i když se to špatně rolišuje,protože je tu přeOzefováno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 26. 5. 2008
RE: Med vs cukrovka (29510) (29519)

Med je vhodný nejen pro cukrovkáře, ale i - na rozdíl od tvrzení v telebedně - i pro malé děti. Cukrovkáři musí samozřejmě pečlivě hlídat hladinu cukr - insulin.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef Šamalík
Sent: Saturday, May 17, 2008 3:01 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Med vs cukrovka

Dobrý den.

Velmi by mne zajímalo, jak moc mohou med jíst cukrovkáři? Máte nějaké poznatky??

Díky

Jose

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re: ridky med - kvaseni (29710) (29713) (29721)

Prakticky jsem nezkousel, teoreticky vim o http://jjvcela.sweb.cz/Vysousec_medu_soubory/Vysousec_medu.htm

a tak to asi jde ....


T.H.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ridky med - kvaseni
> Datum: 26.5.2008 11:32:46
> ----------------------------------------
> Přidal bych se k tématu. Lze mícháním a pastováním z řídkého medu vodu
> dostat, aby nekvasil?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Löffelmann (e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re: Kalibrování refraktometru (29696)

Na skleneny kalibracni hranol (je soucast refraktometru) nakapnete jednu az
dve kapky kalibracni kapaliny (prodavame ji - neni soucast refraktometru).
Hranol pritisknete na sklo refraktometru a prilozenym sroubovackem otacejte
kalibracni sroubek az na hranici 19,6% Takto zkalibrovany refraktometr muze
merit obsah vody v medu pri 20C. Pokud se teplota vychyli o nekolik stupnu,
doporucuje se kalibrovat po pul hodine prace. Orientaci cena nasi kalibracni
kapaliny 50Kc za 1ml a cena refraktometru 1549Kc.
Dekuji
jan
----- Original Message -----
From: "včelař-laborant ?" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 24, 2008 10:40 PM
Subject: Kalibrování refraktometru


Podělte se prosím o zkušenosti s kalibrováním refraktometru. V návodu
refraktometru doporučují přístroj nakalibrovat. Nevím jak vytvořit
zkušební(kalibrační) roztok, který bude mít přesný, mě známý podíl vody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Löffelmann (e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re: Kalibrování refraktometru (29696)


----- Original Message -----
From: "včelař-laborant ?" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 24, 2008 10:40 PM
Subject: Kalibrování refraktometru


Podělte se prosím o zkušenosti s kalibrováním refraktometru. V návodu
refraktometru doporučují přístroj nakalibrovat. Nevím jak vytvořit
zkušební(kalibrační) roztok, který bude mít přesný, mě známý podíl vody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra (80.188.188.170) --- 26. 5. 2008
Re: ridky med - kvaseni (29710) (29713)

Přidal bych se k tématu. Lze mícháním a pastováním z řídkého medu vodu dostat, aby nekvasil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re: Nenaraní ptáci (29704) (29706) (29714) (29716) (29719)

Nejlepší bude obrátit se na nějaké ornitology. Udělat pár fotek, aby bylo
vidět, co je nad úly, kolem úlů, udělat detail toho hovínka, třeba s
zápalkou nebo měřítkem, aby bylo vidět velikost a pokud se zadaří, tak i ty
ptáky, třeba i z dálky. Obecně, co vím o ptácích, tak jim klidně střechy úlů
nebo větve nad úly mohou sloužit jako vyvýšené stanoviště pro lov potravy,
ptačí hejna různých druhů ptáků bez nějakého viditelného důvodu desetiletí
preferují určité stromy nebo místa pro odpočinek nebo shromaždiště.... Nevím
ale, jestli existuje nějaké diskuzní ornitologické fórum na internetu.
Docela ochotní, jak jsem poznal, jsou lidi kolem záchranných stanic
živočichů, tam by se ale s těmi fotkami muselo nejspíš dojít osobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 26, 2008 10:31 AM
Subject: Re: Nenaraní ptáci


> Pokud je mi známo, běžní hmyzožraví ptáci včely a hmyz ve vzduchu ulovit
> neumí, sbírají ho ze země nebo větví. No a tam zase obvykle včely nejsou a
> pokud jsou, jsou to umírající včely. Hmyz ze vzduchu lapají jen netopýři a
> pak ještě tuším lelek, ale to není ve dne a v noci zase včely nelétají.
> Jedině že by sbírali včely na česnech, tam se ale přes léto včely dokáží
> ochránit samy, jedno jediné žihadlo by na usmrcení drobného ptáča mělo
> stačit. Řekl bych, že včely mizí jiným způsobem než v žaludcích ptáků.
>
> Tak to jste mě velmi potěšil,protože tuhle informaci jsem neměl.Teť budu
> řešit už jen ty pos.ané úly.Nevím co ty ptáky potom přitahuje když né
> potrava a ani tam v blízkém okolí nehnízdí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 26. 5. 2008
Re: Nenažraní ptáci (29704) (29706) (29714) (29716)

Pokud je mi známo, běžní hmyzožraví ptáci včely a hmyz ve vzduchu ulovit neumí, sbírají ho ze země nebo větví. No a tam zase obvykle včely nejsou a pokud jsou, jsou to umírající včely. Hmyz ze vzduchu lapají jen netopýři a pak ještě tuším lelek, ale to není ve dne a v noci zase včely nelétají. Jedině že by sbírali včely na česnech, tam se ale přes léto včely dokáží ochránit samy, jedno jediné žihadlo by na usmrcení drobného ptáča mělo stačit. Řekl bych, že včely mizí jiným způsobem než v žaludcích ptáků.

Tak to jste mě velmi potěšil,protože tuhle informaci jsem neměl.Teť budu řešit už jen ty pos.ané úly.Nevím co ty ptáky potom přitahuje když né potrava a ani tam v blízkém okolí nehnízdí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 5. 2008
Re: p?el?t?k (29662) (29663) (29682) (29707) (29711)

Tak trochu jsem brouzdal po internetu co je nového a nesatačím se divit. Pepo Křapko měl jsi to také udělat, než jsi začal psát svůj příspěvek o rojení. Měl jsi navštívit stránky Optimal klubu a bylo by ti hned jasné, že vše je jinak ). V Pekařově, což je detašované pracoviště VÚ v Dole se včelaří s 4 zásahy a většina je vytáčení a rojení je tak 1 - 3%. A to vše je již známo 25 let. Jistě se divíš,tak jako já, jak to dělají a proč v ústavní bohaté literární činnosti o tom není ani zmínka? Nejsi sám, kdo si tento "zázrak" neumí vysvětlit. Mě je srdečně jedno, když si vědci znepříjemňují život, vždyt věda není nic jiného než souboj teorií, ale mělo by se to dělat trochu na úrovni. No a ta mi u kritiky metody LBV trochu chybí. A zřejmě v souboji kritiků také brzy dojde k soutěži, kdo bude trapnější. No náš problém to asi nebude, my si LBV raději poctivě odzkoušíme. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkaš (e-mailem) --- 26. 5. 2008
RE: Nenaraní ptáci (29704) (29706) (29714) (29716)

existuje vták tusim sa vola vcelarik.

velakrat ich pocut typickym zaskriekanim a cca 10 - 15 min. chytaju vcely v
udoli kde vyletuvaju a zrazu su prec.

Marek




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek
Sent: Monday, May 26, 2008 10:03 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Nenaraní ptáci

Pokud je mi známo, běžní hmyzožraví ptáci včely a hmyz ve vzduchu ulovit
neumí, sbírají ho ze země nebo větví. No a tam zase obvykle včely nejsou a
pokud jsou, jsou to umírající včely. Hmyz ze vzduchu lapají jen netopýři a
pak ještě tuším lelek, ale to není ve dne a v noci zase včely nelétají.
Jedině že by sbírali včely na česnech, tam se ale přes léto včely dokáží
ochránit samy, jedno jediné žihadlo by na usmrcení drobného ptáča mělo
stačit. Řekl bych, že včely mizí jiným způsobem než v žaludcích ptáků.


__________ Informacia od ESET Smart Security, verzia databazy 3130
(20080526) __________

Tuto spravu preveril ESET Smart Security.

http://www.eset.sk



__________ Informacia od ESET Smart Security, verzia databazy 3130
(20080526) __________

Tuto spravu preveril ESET Smart Security.

http://www.eset.sk



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 26. 5. 2008
Re: Nenažraní ptáci (29704) (29706) (29714)

Pokud je mi známo, běžní hmyzožraví ptáci včely a hmyz ve vzduchu ulovit neumí, sbírají ho ze země nebo větví. No a tam zase obvykle včely nejsou a pokud jsou, jsou to umírající včely. Hmyz ze vzduchu lapají jen netopýři a pak ještě tuším lelek, ale to není ve dne a v noci zase včely nelétají. Jedině že by sbírali včely na česnech, tam se ale přes léto včely dokáží ochránit samy, jedno jediné žihadlo by na usmrcení drobného ptáča mělo stačit. Řekl bych, že včely mizí jiným způsobem než v žaludcích ptáků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 26. 5. 2008
Re:Jak to vidim

Konference
30.4. J.M. Muj zcela osobni nazor ktery nehodlam nijak prosazovat.Pokud nektery funkcionar mnohym vecem nemuze a take jiz nechce rozumet,mel jiz davno opustit,bez pardonu
1.5. J.K. Vazeny priteli.Tvuj nazor ma hlavu i patu.Myslim,ze jeto ta spravna cesta...
2.5. J.K. O zruseni UV rec nebyla nebo ano? Ja to pochopil jako centralisace zdola.
2.5. Polasek Ja to taky tak pochopil.Omezeni funkcionaru v ZO a zkvalitneni jejich prace.
2.5. Kaji Prevedeni OV na kraj- protoze tam je dnes samosprava.Samosprava-slouceni ZO do vetsich celku,kdyz bude malo funkcionaru-navrhoval to za PSNV P.Texl.Urcite by neprineslo zvyseni nakladu.Stat narve do vcelarstvi 150 mil.Kc. Tady jde oto udelat funkcni system.Dneska muzeme pocitat co chceme,nic stejne nezmenite.

6.5.Frantisek Rousek Vazeny priteli Polasku vubec si nedovedes predstavit objem prace.Jako predstavitel Kralovohradeckeho kraje s 5 OV a 63 ZO. Vubec si nedovedu predstavit vest sam celou jejich agendu.Pro jednoho cloveka to je zcela nezvladatelne.
Nejdrive se seznam s organisacni strukturou CSV,dotacni strukturou, zahrn do toho vekovou strukturu vcelaru a po tomto kroku zacni psat doporuceni jak zjednodusit.Pracuji jako odborny konzulant informacnich systemu.

2006/UKRK
Protoze je nutne reagovat na veskere propominky tykajici se kritiky a pripominek na cinnost CSV, budou clenove p.Rousek a p. Konecny sledovat casopis Moderni Vcelar.
2007/UKRK
p.Rousek podal informaci o deni v casopise Moderni Vcelar.: Uroven se velmi zlepsila,neshledal nic,co by bylo v rozporu se -zajmy a potrebami- vcelarstvi u nas.

Sledovani informaci v casopise -Vcelarstvi-o cinnosti UKRK je nastavenym zrcadlem clenum CSV jejich bezmocnosti nad darebnostmi a gaunerstvim v rizeni organisace.
Pokud nebude funkcni UKRK je jakekoliv rozhlizeni clenu cinnem marnosti. franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 26. 5. 2008
Re: Nenažraní ptáci (29704) (29706)

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 5. 2008
Re: Nenažraní ptáci (29704)

.V sousedčiném sadě před včelínem se mi shlukují už od konce zimy ptáci všeho druhu,hlavně ti velcí nenažraní (nejsem ornitolog) a mají z mých včel očividně dobrou hostinu.

Pane, napíšem Vám to rovno, vymýšľate voloviny, len trochu vzdelaný včelár by takúto hlúposť nevyslovil, tobôž nenapísal.

Díky za vaši upřímnost, ale ta mi od ptáků,kteří se mi okolo úlů slétavají ve větší míře nepomůže. Nejenže proletují okolo česen(asi zobou včely co jiného),ale taky věčně serou na úly.Minulý příspěvek byl laděn vtipněji u sklenky dobrého Moravského vína,ale myslen byl vážně.Jestli někdo ví jak účině a šetrně na ptáky tak prosím poraďte.
Díky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re:ridky med - kvaseni (29710)

To záleží na způsobu uskladnění
Po pár dnech voda v medu vystoupá nahoru a horní vrstva se ještě více zředí a ta teprve začne kvasit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: ridky med - kvaseni
> Datum: 26.5.2008 07:39:07
> ----------------------------------------
> zdravím,
>
>
> za jak dlouho po vytočení začne kvasit med, je-li v něm ještě hodně vody?
>
>
> petr j.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 26. 5. 2008
Re: přelarvování na vodu (29675) (29709)

Se sklouzáváním larviček jsem měl ty samé problémy.Shrnování larviček u čínské lžičky je hrozně humpolácké. Stačí seříznout pružný jazýček a zmenšit šířku a jde to dobře. Teď nejraději larvím stýblem trávy, Konec zalamovacím nožem seříznu a upravím kožovitý jazíček na vyhovující velikost. Pak jazýček ohnu do pravého úhlu a chvíli podržím a on si nějaký čas to pamatuje. Jde to pak jedna báseň. Ale ani do ostré špičky špejle není špatná. Na třetí místo bych dal čínskou přelarvovací lžičku. S dalšími mě to nijak dobře nešlo. Stýblo je potřeba zasadit do dřevěného držátka. No a na závěr: vynikající pomůcka pro "dioptrie" je včelařská lupa od WWW. Sagitta.cz. Zašlou vám ji za necelých 600 Kč. Jakmile ji jednou nasadíte je vám jasné, že larvit, počítat roztoče, hledat matky apod. múže i slepec. Schováte ji i pod klobouk.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 26. 5. 2008
Re: p?el?t?k (29662) (29663) (29682) (29707)

> Přeleták použijeme buď jako poslední
a relativně jistý pokus o potlačení rojové nálady
Jake mate na mysli ty predposleni pokusy?
Ptam se tak blbe, protoze s rojenim bohuzel stale bojuju :-(
T.H.
------------------------------------------------------
Vůbec se neptáte blbě. Včelaři v minulosti naopak rojení vítali a znali metody jak rojovou náladu podpořit. Dnes je doba jiná a včelaři rojení vnímají jako nežádoucí jev. Proto s tímto fenoménem bojují různými způsoby. Vždy zaručeně a stoprocentně účinnými. K vystřízlivění dochází potom na švestce pět metrů nad zemí.

Rojovou náladu se včelaři snaží potlačit například obráním včelstev o plodové plásty, rozšiřováním prostoru, přidáváním mezistěn, větráním úlu (mám na mysli spodní síto u nást. úlů)a také, zvláště v některé starší literatuře doporučované, vylamováním matečníků. Určitě existují i jiné "zaručeně účinné" metody které někteří starší včelaři zachovávají jako tajemství a nechtějí je za žádnou cenu prozradit. Podezřívám je z šamanství. Přesto se jim ale včely také rojí.

Z výše uvedených jako nejméně spolehlivé pokládám vylamování matečníků. Mají-li včely možnost stavby, dostatek prostoru a možnost regulace teploty a i přesto, že jim pravidelně pouštíme žilou (řečené obrání) a zjistíme větší množství naražených rojových matečníků, včelstvo se rozhodlo rojit. Proto je pro včelaře lepší tomu předejít a provést "umělé zrojení" přeletákem.

Poměrně velmi spolehlivou metodou, teoreticky stoprocentní, je nyní současný hit ve včelařství, nazývaný některými včelaři na této konferenci, jako metoda LBW. Tedy cílený chov trubců. Spočívá na poznatku, lapidárně řečeno, že mají-li včely možnost chovat trubce, mají kam dávat krmnou kašičku (krmí trubčí plod i dospělé trubce) a rojová nálada tedy nevznikne. To vše za předpokladu dostatku místa, stavby, větrání. Musím dodat, že tato metoda se významnou měrou podílí na tom, že rojová nálada ve včelstvech vzniká v daleko menší míře. To podle mých vlastních zkušeností. Snad Vám to takto bude stačit.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 26. 5. 2008
ridky med - kvaseni

zdravím,


za jak dlouho po vytočení začne kvasit med, je-li v něm ještě hodně vody?


petr j.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re:přelarvování na vodu (29675)


Při použitímateří kašičky je ta výhoda, že
> larvička lépe sklouzne ze lžičky na dno misky kašička je více vazká než
> voda.- Přeji hezké chvíle strávené u včel. Gusta
>
Se sundanim larvicek ze lzicky jsem mel problem (plastova lzicka za par Kc), pak jsem se byl podivat u profika a misto lzicky pouzival obycejne paratko z restaurace - kuzelova spicka. Vyzkousel jsem a opravdu vyborny, hrot je potreba mit stale vlhky - slinit.


Jeste dotaz - matky si davaji na cas s lihnutim, meli se lihnout v sobotu, polovina se vylihla v nedeli a druha jeste vcera nebyla venku. Myslim, ze to je tim ochlazenim (nebo jsem pouzil moc mlade larvicky). Skolkoval jsem je ve ctvrtek a to byla docela kosa :-(

Myslite, ze pozdnejsi lihnuti muze mit vliv na kvalitu matek?

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 26. 5. 2008
Dotace 1.D.d). (29701)

Nevíte někdo, jak se určovaly okresy, na něž se vstahuje dotace na náhradu za úhyny na varoazu. Dle zvěstí jsem měl dojem, že jde o mnohem větší problém (já přišel o 1/3 včelstev)- než jen 25 okresů.
Znamená to tedy, že nemám nárok, když jsem z Libereckého kraje, protože jsem zde jen vyjímka?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 5. 2008
Re: p?el?t?k (29662) (29663) (29682)


> Přeleták použijeme buď jako poslední
a relativně jistý pokus o potlačení rojové nálady


Jake mate na mysli ty predposleni pokusy?

Diky


Ptam se tak blbe, protoze s rojenim bohuzel stale bojuju :-(


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 5. 2008
Re: Nenažraní ptáci (29704)

.V sousedčiném sadě před včelínem se mi shlukují už od konce zimy ptáci všeho druhu,hlavně ti velcí nenažraní (nejsem ornitolog) a mají z mých včel očividně dobrou hostinu.

Pane, napíšem Vám to rovno, vymýšľate voloviny, len trochu vzdelaný včelár by takúto hlúposť nevyslovil, tobôž nenapísal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 26. 5. 2008
Re: Akaty? (29683) (29685) (29702) (29703)

František Škrob:>...
a zjistil jsem, že nemají vůbec nasazeno na květy. Zřejmě na
jaře pomrzly. Nebo kdo ví co se jim stalo. Přitom je poslední dobou výborné
počasí. Minulý rok z nich také nic nebylo, ale zase kvůli velkému suchu. <
.......

O akátu proč nemá květenství vím, že měl právě to sucho v období léta a hlavně podzimu loňského roku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 25. 5. 2008
Nenažraní ptáci

Zdravíčko
Nevíte nebo neznáte někdo kvalitní a hlavně účinou plašičku ptáků? (vzduchovku neberu, ani viniční plynové práskačky).V sousedčiném sadě před včelínem se mi shlukují už od konce zimy ptáci všeho druhu,hlavně ti velcí nenažraní (nejsem ornitolog) a mají z mých včel očividně dobrou hostinu. Zkoušel jsem na ně už různé odleskové plašičky jako větrem točící se cd a dvd,které mi tak akorát rozzuřili včelky hlídačky, pak jsem zkoušel velké odleskové koule(takové ty velké zlaté nebo střídrné baňky co se napíchnou na plot nebo do korun stromů proti káním aby nebraly kuřata) Vše bez úspěchu.Jestli někdo víte Jak naně rozumě, protože bydlím v CHKO tak prosím poraďte.
Díky
Nejsem Jozef,Pepan,Pepi,ani Ozef,atd. jsem Pepíno i když se to špatně rolišuje,protože je tu přeOzefováno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Škrob (e-mailem) --- 25. 5. 2008
Akaty? (29683) (29685) (29702)

Zdravím včelaře,
chtěl jsem se zeptat jak to u vás vypadá s akáty.
Dneska jsem byl zkontrolovat velkou alej akátů v doletu mých včel (jižní
okraj Prahy) a zjistil jsem, že nemají vůbec nasazeno na květy. Zřejmě na
jaře pomrzly. Nebo kdo ví co se jim stalo. Přitom je poslední dobou výborné
počasí. Minulý rok z nich také nic nebylo, ale zase kvůli velkému suchu.
Několik sezón za sebou do roku 2006 z nich byla velice vydatná snůška.

Jak to vypadá u vás?

Franta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubomír Hanuš (e-mailem) --- 25. 5. 2008
Re: Vyrojený oddělek (29683) (29685)

Doplnění:
Oddělek byl vytvořen 4.5. Složení 3x zavíčkovaný plod, 2x zásoby, 1x
čerstvě zakladený plod, bez matečníku. doplněno o 11x 39x24 mezistěnami,
za týden přidán jeden nízký nástavek z mezistěn 39x17. Ten neobsedli,
chtěl jsem ho podsunout teď po vylíhnutí.

Otázka teď, jak roje využít - chtěl bych je spojit s tím oddělkem a dát
zpátky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.29.160.5) --- 25. 5. 2008
Drátkování

Chtěl bych se zeptat, který způsob drátkování je lepší( drátkovat svisle nebo vodorovně?) Děkuji za odpověď
J. Tulkan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 5. 2008
Re: Potravinářská barva - název. (29695) (29698)

Natírání rezavého medometu doma běžným kutilským způsobem je třeba brát jako
nouzové řešení. Obvykle není možné, hlavně klec, protože je hodně členitá,
ji očistit od rzi a vrstvy vosku tak dobře, aby se využil plný potenciál
potravinářské barvy, to znamená 10 - 20 i více let životnosti. Životnost
barvy v opraveném medometu je potom takové 2 - 4 roky. Ty, co chtějí
natírat medomet nyní upozorňuji, že barvy sice ztvrdnou za pár hodin,
maximálně za den, ale rozpouštědla a různé složky barvy uvolňují ještě týdny
až měsíce. To je ona "vůně" čerstvého nátěru, která je u nově koupených nebo
vyrobených věcí příjemná, ale v medu je to přesně naopak. Natřený medomet by
tedy měl nějaký týden až měsíc větrat, já bych ho dal otevřený na půdu těsně
pod plechovou střechu, tam je v létě za slunečného počasí minimálně 50 st C.
Možná by bylo lepší v tuto dobu medomet nespravovat, holá místa v medometu
zakrýt roztaveným včelím voskem, ten krátkodobě ten med taky ochrání,
medomet potom opravit po sezóně v srpnu nebo září. Jinak už to tady bylo
dříve mnohokrát diskutováno, kdo nechce vydávat peníze ze celý nový
nerezový medomet, mohla by být dobrá investice dát udělat do medometu jen
nový nerezový koš. Kovový plášť medometu jakožto rovnou plochu lze i doma
zevnitř očistit tak dobře, že ta barva tam skutečně drží minimálně těch 10 -
20 let.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 25, 2008 8:26 AM
Subject: Re: Potravinářská barva - název.


> Ve včelařství 1/2008/17 je článek o natíraní medometů a úlů. Je zde i
> kontakt na autora článku.Jsem raději pro využití plastů, protože neodebírá
> teplo medu tak rychle jako kov.Nemá kouty, a teplou vodou se snadno
> vyčistí.Snadná údržba.
> B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 5. 2008
Re: přeléták (29662) (29663) (29682) (29686) (29697)

V krátkosti okomentuji můj předchozí příspěvek.

Snažím se, aby moje rady byli univerzální, alespoň co se týče silnějších včelstev v nástavkových ( nízkonástavkových ) úlech.

Rojová nálada vypukne často v půlce sezóny, kdy již někteří včelaři nemají žádné rozšiřovací nástavky ( mezistěny ). Proto taky raději neuvádím Boháčův přeléták na mezistěny. Těm, kdo mezistěny v půlce sezóny nemají, jsou tyto rady k ničemu. Když už dotyční včelaři nemají rozšiřovací nástavky, určitě mají medníky ( medné nástavky ), či nástavky s rozestavěnými mezistěnami, na něž mohou nechat přelétat včely létavky.

,,Rozhodně je třeba umožnit přelétáku výchovu nové matky ( ponechat mu pár otevřených rojových matečníků ).,,

Rojové matky jsou po stránce fyziologické a anatomické zpravidla výborné. Co se týká genetiky, je dost pofidérní, zda je údajná ,,nadměrná rojivost,, opravdu dědičná. Často se včelstva dostanou do rojové nálady následkem špatného obhospodařování, tedy včely se nevyrojí jen tak z ničeho nic. Vyrojení vždy předchází omezení plodování ( následek pozdního rozšíření, zanesení plodiště zásobami, nebo také i nedostatku zásob ). Připouštím, že některé linie včel jsou rojivější něž ostatní, ale strachovat se z toho, že z každého rojového matečníku je automaticky ,,rojivka,, , je dle mého názoru zbytečné. Tím však nemíním, že preferuji rojové matečníky.

Dočasný přeléták je vhodné vybavit rámkem s otevřenými(!) matečníky. I nejstarší rojový nezavíčkovaný rojový matečník se vylíhne nejdříve za 8 dní. Proto, pokud spojení proběhne následující týden, není se třeba obávat, že se vylíhne v přelétáku rojová matka, která by vadila po spojení přelétáku s plodovou částí. Za týden budou rojové matky z bývalých otevřených matečníků ještě v matečnících, takže stačí pouze matečníky zrušit a provést spojení. Někteří autoři tvrdí, že spojení přelátáku má proběhnout nejdříve za 8 dní, jiní zas tvrdí, že až za 9 dní, či za 10 dní...podle mě je to jedno, úplně stačí vyčkat týden...rojová nálada zaniká během pár dní po vytvoření přelétáku.

Vyhledávat ve včelstvu v rojové náladě rámek s vajíčky či nejmladšími larvičkami, který by se vložil do přelétáku kvůli nouzovému chovu, je časově dost náročné, někdy i nemožné ( krátce před vyrojením ). V případě dočasného přelétáku, jež většina včelařů používá, je naprosto zbytečné hledat nejmladší plod na tvorbu nouzových matečníků, když je ve včelstvu s rojovou náladou plno otevřených matečníků, které úlohu výchovy matky v přelétáku zastoupí.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Zákon 40 dní platí jen ve velmi silných včeltev ( nad 60 000 včel ), kde se letní včely dožívají 6 týdnů. Tyto včelstva, jak jste nám mnohokrát dokázal, pane Turčáni, nemáte, tak neargumentujte závislost medného výnosu na stavbě mezistěn zákonem 40 dní. Jelikož se letní včely ze slabších včeltev v průměru dožívají 3 týdnů (=21 dní) ( 30 000-40 000 buněk plodu...3 týdny vývoj / 30 000-40 000 včel...3 týdny života ) není možné, aby u těchto včelstev, které vlastní valná většina včelařů, zákon 40 dní platil.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 25. 5. 2008
Re: Potravinářská barva - název. (29695)

Ve včelařství 1/2008/17 je článek o natíraní medometů a úlů. Je zde i kontakt na autora článku.Jsem raději pro využití plastů, protože neodebírá teplo medu tak rychle jako kov.Nemá kouty, a teplou vodou se snadno vyčistí.Snadná údržba.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 25. 5. 2008
Re: přeléták (29662) (29663) (29682) (29686)

Př. Václavek uvedl:
"Vhodnější je přeléták na nástavky se zásobami, případně i s menším množství staršího plodu, než-li přeléták na mezistěny, kde jsou včely nuceny soustředit se na výstavbu mezistěn, čímž poklesne jejich sběrací aktivita ( málo místa k ukládání zásob, nutnost většího množství včel stavitelek ). Přeléták by měl mít k dispozici vystavěné plásty ( nejlépe souše, či poloprázdné medové plásty ), pokud chcete, aby byl maximálně snůškově činný. Menší množství mezistěn nevadí. Rozhodně je třeba umožnit přelétáku výchovu nové matky ( ponechat mu pár otevřených rojových matečníků ). S pozdravem...M. Václavek"
-------------------------------------------------------
I když s názory př. Václavka převážně souhlasím,zde mám určité výhrady. Je nutno si především uvědomit účel přeletáku. Je-li účelem zabránění vyrojení včelstva, tedy potlačení již vzniklé rojové nálady ve včelstvu, budeme po devíti dnech původní včelstvo s přeletákem opět spojovat. Předtím však vylámeme veškeré nouzové matečníky, které včely (létavky) v přeletáku na nejmladším plodu založily. Proto vkládáme plást s plodem všeho stáří. Včelstvo chce mít vlastní "maminu". Vkládat do přeletáku staré souše není, již z preventivně hygienických důvodů žádoucí. Naopak, opětovné probuzení stavebního pudu u (starých) létavek v přeletáku, využijeme k rozšíření tohoto po rozdělení opět spojeného včelstva. je to rozšíření novým dílem a též i jako následné další protirojové opatření. Z tohoto pohledu, nemá použití mezistěn pro tvorbu nového díla negativní vliv na "snůškovou činnost". Je třeba si uvědomit, že po odeznění rojové nálady spojené včelstvo má k dispozici veškeré dosud vystavěné dílo a stavba na mezistěnách v přeletáku slouží k rozšíření a též i obnově díla tohoto včelstva.

Dále, pokud míníme použitím přeletáku vytvořit včelstva dvě, není opět žádoucí ze stejných prevenivně hygienických důvodů, použití starého "zamořeného" díla do přeletáku. Nutnost použití dvou plástů se zásobami a jednoho plodového plástu je více než je nám milé. Je nutné, aby takto nově vzniklé včelstvo si vystavělo dílo nové a hygienicky nezatížené.

Co se týče použití otevřených rojových matečníků a i matečníků zralých, zavíčkovaných. Do přeletáku a také i původního (mateřského) včelstva, je dle mého názoru přípusné u začínajících včelařů, kteří dosud nemají zkušenosti s chovem matek, nebo včelařů kteří v této době ještě vlastní či nakoupené matky nemají a k tomuto kroku byli donuceni pod tlakem okolností, nebo u včelařů, kteří již matky nechovají. Tím nechci tvrdit, že matky z rojových matečníků nejsou kvalitní. Je však nutno brát ohled na to, zda se nejedná o budoucí matky z nadměrně rojivého včelstva abychom si o stejný problém s rojivostí nekoledovali i v následujícím roce. Je také nutné brát ohled na ostatní kritéria, jako při výběru chovného materiálu při chovu matek. V případě, že není předpoklad, že matky z rojových matečníků mohou splnit naše očekávání, je třeba je při nejbližší příležitosti vyměnit. Při použití rojových matečníků je vložení plástu se starším zavíčkovaným plodem před líhnutím vhodné. Mladá matka bude mít k dispozici mladé (ne již ošoupané) ošetřovatelky.

Tímto příspěvkem nechci poučovat staré kozáky ve včelařství. Chci upozornit nové a dosud méně zkušené kolegy včelaře na nutnost obnovy díla při každé příležitosti, aby třeba i v dobré víře, použitím starého díla, nepodporovali šíření chorob ve svých včelstvech.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

včelař-laborant ? (213.195.202.66) --- 24. 5. 2008
Kalibrování refraktometru

Podělte se prosím o zkušenosti s kalibrováním refraktometru. V návodu refraktometru doporučují přístroj nakalibrovat. Nevím jak vytvořit zkušební(kalibrační) roztok, který bude mít přesný, mě známý podíl vody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 5. 2008
Re: Potravinářská barva - název.

Vodouředitelnou barvu bych neradil, jednak je mnohem citlivější na
zamaštění, každý medomet je zamaštěný od včelího vosku a doma ten voskový
povlak moc dobře odstranit nejde, jednak vodouředitelné barvy už z principu
zaschnuté mají mnohem více pórů než rozpouštědlové, takže rychleji
proreznou. Ono "působením" EU ty rozpouštědlové barvy až na výjimky nijak
moc nezmizely, jenom některé levnější složky ředidel byly nahrazeny dražšími
ekologištějšími a výrobci některých rozpouštědlových barev to možná museli
vyřešit tím, že platí nějaké odvody za tu vyráběnou barvu navíc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 24, 2008 6:51 PM
Subject: Re: Potravinářská barva - název.


On Saturday 24 of May 2008 16:41:24 flakatos wrote:
> Dobryý den,
> potřebuji ošetřit nátěrem vnitřní část medometu a koše a nikde nemoho
> narazit na potravinářskou barvu co by byla vhodná k tomuto ošetření, znáte
> někdo její přesný název díky za odpovědi.

bisil, eprosin ...ted asi uz vsechny, ponevac jsou dle eu vodoureditelne a
prirode neskodlive.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 5. 2008
Re: Potravinářská barva - název. (29688)

"přesný" název je nějaká barva s atestem na přímý styk s potravinami,
protože v rámci omezování toxických chemikálií a toxických složek výrobku a
v rámci konkurence výrobci upravili poměrně dost receptur různých barev tak,
že podmínkám pro přímý styk s potravinami vyhovují. Já bych asi spíše použil
epoxidový email S2321 Epolex v bílém odstínu , hodně včelařů tady
zpopularizovalo barvu pro přímý styk s potravinami Bisil, možná bych se taky
zkusil na internetu porozhlídnout po nějaké polyuretanové, nejlépe
dvousložkové barvě s atestem na styk s potravinami. Polyuretanová barva je
obecně taková spíše vhodnější na nanášení. Jinak jsem zjistil, že je nyní už
možné nakoupit i plechovky s barvou přes internet a nechat si je poslat,
nemusí se chodit po drogeriích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 24, 2008 4:41 PM
Subject: Potravinářská barva - název.


> Dobryý den,
> potřebuji ošetřit nátěrem vnitřní část medometu a koše a nikde nemoho
> narazit na potravinářskou barvu co by byla vhodná k tomuto ošetření, znáte
> někdo její přesný název díky za odpovědi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 24. 5. 2008
Re: Hmmmm (29683)

V pondělí jsem přes stěn úlu slyšel jak se
matka hlásí a říkal si je to dobré. No a včera přišel soused, že má na
zahradě moje 2 roje !

Pri tvorbe odloženca, ste s plodovými plástami preložil i mladú matku, ktorá bola určená ako prvá na odlet s rojom. Práve mladá matka svojím hlasným volaním- tzv títaním oznamovalo, že je prvá na rojenie. Spevom verbovala včely do roja, ktorý nakoniec vyletel. V tomto vašom prípade je to výnimočné, ale možné, predsa odloženec nie ja prepchatý včelami. je to dôkaz aký je rojový pod silný a keď je nedá sa mu zabrániť. Z tou teóriou- podľa mňa je to skôr fáma, je to inak, tento proces riadia včely a ak ako vo vašom prípade rojová nálada bola na "naplánová" už dávno, včely nie matka MB (ak som dobre čítal), nezlikvidovali.
No, nakoniec aj keď malý, ale máte roj, vraví sa "keď neprší aspoň kvapká".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75998 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 29693 do č. 29753)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu