76135

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Aleš (193.85.238.34) --- 19. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost - prostavování (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505) (29506) (29507) (29508) (29511) (29521)

Severní Čechy - nevyrovnanost proti minulým letům pozoruji také. Nejprve jsem myslel, že jsem nebyl dost důsledný ve spojování slabochů (z 30 přezimovaných jsem nechal 20), ale né, ten rozdíl v dynamice rozvoje je nyní po měsíci od tohoto zásahu příliš markantní.
Skutečně cca 1/2 jede pěkně - nyní je mám na cca 5-6 tachovských nástavcích s cca 2 plnými medníky a cca 1/3 sedí na 3 nástavcích s prázdným medníkem a k ničemu se nemá (ve 3 ze 6 jsem již před 14 dny zahlédl matečníky, ale k rojení se to nemá).
Když už zde píšu, měl bych dotaz na chovatele - každý rok dělám cca 20-25 oddělků pomocí směsných oddělků a letos již potřetí larvím, neboť strašně zastavují zavíčkované matečníky (nabídnu na laťce cca 12-13 misek cca 10 jich přijmou a 14 den kromě 1-2 vše zastavěno) - teď použiji již otevřené matečniky i když jsem měl vždy obavu, zda bude malé včelstvíčko po rozdělení směsného oddělku schopno tento kvalitně uhřát a krmit.
Máte nějakou radu proti prostavování??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 5. 2008
Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? v?ela?en? tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525) (29526) (29531) (29532) (29535)

Staví všechno volně bez mezistěn, neměly by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)

_____________________________________________________________

Na tuto námitku autoři odpověděli v článku:

cituji:
,,V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
,,


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 5. 2008
Re: Kladení vajíček matkou do nově vystavěných mezistěn (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479) (29486) (29488) (29489) (29490) (29529)

Jiří: ... Co jsem udělal špatně a co mám dělat s novými (vyrojenými) včelstvy ?
-----
Nic, jestli jsi neměl volné dílo a měl jsi na rozšiřování jen mezistěny, tak pokud byla dobrá snůška, tak nemusely stíhat stavět. To moc neovlivníš.
Co s roji - pokud se ptáš na toto, tak ty bych usadil, ať staví.
Co stěmi, ze kterými vyletěly roje? Když nic neuděláš, taky nic nezkazíš.
Pokud je tomu tak, že včely neměly kam nosit a tudíž to nejsou jednoznačné rojilky, tak můžeš ještě z nich udělat do plemenáče oddělky a posílit to z nevyrojených včelstev - tedy takové maličké protirojové opatření.
Včelstva z plemenáčů můžeš později - podletí, podzim, zima ? - přidat k usazeným rojům - vyměníš tak matky.

To záleží na tom, jestli chceš mít spíše med, nebo včelstva:-)
-----
K možným chybám, nevím jak máš vysoké nástavky - ale u vyšších nástavků bych v tuto dobu nepřidával celý nástavek, ale převěšoval bych. Ale neříkám, že je to určitě správnější.

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 18. 5. 2008
Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525) (29526) (29528) (29534)

Mohl by jste pane Bernátku podrobněji popsat tu novou metodu z Hřivínova Újezdu?Nebo kde se dá o tom něco dovědět?
Dík Míra
Posílám příspěvky do Včelaře. Celkem vyšlo 7 příspěvků. Další zatím nevydali. Je to věcí redakce co pustí, snad se tam časem objeví další technika.…
Racionální včelaření tria L-B-V má přednost. Když jsem kluky nutil, aby vše podrobně prostudovali, tak mi řekli, že je to plno textu , který jim nic neříká.Pro mne je velmi poučný, protože mi potvrzuje metodu, kterou používáme už dlouho, která je založena na maximální obnově včelího díla a chování trubců. Zásahy provádíme současně při vytáčení medu.“Co nejméně zásahů do včel“, publikováno ve Včelaři 1/ 2004. Dnes díky včelaření ve skleněných nástavcích, měření teplot, toho víme podstatně více, proč včely nerušit. Nasazování nástavků ,mřížek, medníků, očka, zpomaluje rozvoj včelstva. Když se při vytáčení objeví na rámku v květnu opuštěný matečník, což je vedle označené i neoznačená matka v úle, která se těžko najde, ale je přínosem hlavně pro stavbu nového díla, a z něho potom vytáčení medu . Není to tichá výměna matky, která se stává u běžného včelaření.
Pro výzkumnou činnost podle mne nestačí takové ověřování, jako je uváděno, že z internetového obrázku je zřejmé, úkol pozorovacího úlu může splnit např. i staré akvárium.Proč si nepořídí skleněné úly, aby něco taky vysledovali a z jednoduchého včelaření nedělali složité, což je nevědecké, nepřirozené.Uvedu aspoň jeden příklad využití.Na skle si značím plochu denního postupu víčkování, které se zastaví na nějakou dobu podle zásahu do včel. Včely reagují a hned včelařovy zásahy napravují na úkor postupu..

Princip nápodoby funguje u lidí. U zvířat např. když se rozeběhne jedna ovce, tak za ní běží i ostatní.U ptáků např. u vlaštovek přiletěly 27.4. stejně jako v roce 07.atd… Celý program u včel jsem nazval:“Včelí inteligencí“.Tyto metody zjišťování chování u jednotlivých včel i celého společenství, ukazují co by se dalo ještě zlepšit. Na to si taky objednal ins. matky. Jsem v pořadníku, ale potřeboval bych je už tento týden.

Pokud byste chtěl vyzkoušet použití vlasce v rámku místo drátu, popíšu technologii s tím, že mne budete informovat jak to dopadlo.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 5. 2008
Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? v?ela?en? tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525) (29526) (29531) (29532)

Právě myši, jak píší, co jim chutná dílo mi jednou udělaly paseku v souších.

Tak toto autori LBV prepískli (podľa mňa), aby v akejkoľvek dutine robili myši poriadok so starými plástami v prospech včiel. Neviem prečo by mali včelie súše myšiam chutiť, len preto, že sú v nich zbytky výkalov lariev.
Úľ často navštevujú piskori-rejsky, ale preto, že sú hmyzožravé, súše a v nich zbytky medu či peľu, im nechutia, myši najčastejši v úľoch hľadajú ubytovanie a preto dokážu zničiť niekoľko plástov, kde si zakladajú hniezdo, ale zbytky súšov ostávajú v úli, nechutia im ani mŕtvolky včiel, rady si pochutia na peľi v bunkách a nepohrdnú ani medom. Taká je pravda.

LBV v zmienenom článku je uviedli viacero lapsusov, ktoré sú viacmenej vykonštruované, ako skutočné. Neviem koľko preverili, zakreslili či odfotografovali dutiny so včelím dielom, podielu trúdoviny ku robotníčiemu plodu, umiestnenia plodiska a pod.

Staví všechno volně bez mezistěn, neměly by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)

Prečo si myslíte, že sa roja- delia len včely vo veľkej dutine? Podľa mňa každé včelstvo môže byť pomere ku veľkosti dutiny, včely sa neroja len preto, že majú 50-60 tis. jedincov, roja sa len a len preto, že je to ich poslanie. Z veľkej dutiny vyletí veľký roj z malej menší roj, ale v podstate sú obidve skupiny roje so všetkým čo novému včelstvu patrí.
Nepáči sa mi ani pomenovanie uletených včelstiev ako divé včely, prečo divé, veď sú to práve tie isté včely, ktoré chováme doma. Hovoria že volne žijúce včely nie sú domestikované. Žiadne včely nie sú domestikované, všetky včely sú prírodné tvory, tak ako tisíce rokov.

Ja som ponúkol včelstvu príbytok s dutinou 30x30x100cm, zhodu okolností túto umelú dutinu obsadil priletený roj. Pred zimou som ho ošetril 3 krát fumigantom, včelstvo prezimovalo zdravé, rýchlo sa rozvíjalo a práve včera (17.5) sa vyrojilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 18. 5. 2008
Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525) (29526) (29528)

G.Pazderka napsal(a):
> To je zajímavé. Jak přesně by to mělo normálně "u každého" probíhat? Jeho
> články jsou před tím rokem 2000 a i po, hovoří o zkušenostech. Možná je
> dobrá otázka, jestli jste p. Čermáku byl u p. Smělého a viděl ty jeho
> "včelohrady".(já jen přehodnotil podstatné a využil něco z jeho práce)
>
Když odpovím, co to změní na věrohodnosti mého předchozího příspěvku?
Když mě někdo jednorázově navštíví a uvidí osazených 200 oplodňáčků a na
stole v pracovně inseminační přístroj, bude schopen z toho odvodit
pravdivost třeba mé charakteristiky chovu Vigor....??
S ing. Smělým jsem si léta dopisoval a myslím, že o jeho způsobu chovu a
výsledcích vím víc než třeba z desíti návštěv u něho.
K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 5. 2008
Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? v?ela?en? tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525) (29526) (29531)

Antone, mám otázku¨. Jak bys nazval stav ve 4 včelstvech která jsem prohlédl a sleduji každý týden. 4 - 5 odvíčkovaných matečníků, zbytky otevřeného plodu, zav. plod, spousty trubců a včelstvo se rozhodně nevyrojilo. Rád se nechám poučit.

Rozhodne takto nevypadá stav včelstva pri tichej výmene matky, charakter Tv je presne špecifický, npr. už v tom, že včelstvo matke pripraví prvú materskú misku, do ktorej položí vyjíčko, do troch ďalších dňoch matku umiestni ďalšie vajíčko a o ďalšie tri tretie vajíčko, nikdy som nespozoroval štvrtú mater. bunku. Tento scenár je v závislosti na poistenie ak by prvá matka bola poškodená, prípadne pre nejakú vnútornú príčinu sa matka vôbec nevyvinie. Po vyliahnutí prvej matky vždy včely zbývajúce MB odstránia včely.

Tvoj popis je dosť strohý, ale je typický pre porojové včelstvo z ktorého odletela časť včiel, príopadne zasiahol do priebehu RN a matka sa stratila (mne sa to stalo, keď som zastrihával jedno krídlo a matka sa pri rojení stratila. Tým, že sa matka stratila, RN sa nezastavila, ale "bežala" ďalej do doby, keď sa vyliahli mladé matky v jednej chvíli. Vtedy sa včelstvo rojí viacerými mladými matkami. Tvrdíš, že roj určite zo včelstiev nevyletel, potom v úli môže byť pôvodná M (ak je značená niet o tom pochýb) alebo by si mal nájsť mladú, prípadne nie je vo včelstve žiadna matka. To však zistíš len Ty. Aj z biologického hľadiska sa nemôže uvažovať s TV v čase prirodzeného rozmnožovania delením.

No niekedy je to "proklěte" zauzlené, ale časom sa to vysvetlí v správnom smere.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 5. 2008
Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? v?ela?en? tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525) (29526) (29531)

Nějak tomu nerozumím. Předem pravdivě říkám, že tři autory vbůbec neznám ani jsem s nimi nemluvil a nemám potřebu jim dělat advokáta, ale každý kdo je chce hodnotit, měl by si pečlivě přečíst co napsali. Ve Včelařství č.10 na str. 14 přílohy autoři jasně píší že metodu aplikovali u 60 včelstev po dobu 7 let a jenom dva roje, které vznikly jejich vinou.
--------------
Pokud je to na mě, tak mě by se spíše líbilo, kdybych četl, "... metodu jsme zkoušeli na 40 včelstvech a vedle byla kontrolní skupina 20 včesltev. S jinak stejným způsobem ošetřování - až na tu trubčinu. A výsledek obou skupin....".

60včelstev po 7 letech t.j. jako 420 včelstev za jeden rok s trubčinou a skoro bez roje. To by bylo skvělé, kdyby to fungovalo. Jenže jak se pak v přírodě množí včely? Roji? Asi ne. Staví všechno volně bez mezistěn, neměly by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)
....
Autory neznám, nic proti nim nemám.
Náhodou teď opět čtu jejich internetovou publikaci (ve Včelařství ji zřejmě odmítli publikovat) a dost věcí podepíšu taky.
Právě myši, jak píší, co jim chutná dílo mi jednou udělaly paseku v souších. Od té doby se trubčiny nebojím. Od jednoho stavebního v každém nástavku jsem přešel ke dvěma - když je vystrojuji a to tam pak různě prohazuji. Plus nějaká ta destrukce při vytáčení - vracím s dírou do nástavku, atd. Z málo zakladených - světlých stavebních vylámu opatrně při třídění větší část trubčiny z drátků a vracím. Teď jsem likvidoval jednu rojovku - v tomhle případě moji vinnou - nechal jsem je na 4N a byly plné. Vzal jsem nástavek a rozděloval to o okus dál do plemenáčů. Aź jsem měl chuť ho jít prohodit za jiný. V podstatě v něm byla trubčina s dělničinou snad 1:1.

Takže bych mohl být rád, když jsem se stal se svoji trubčinou světovým, dřív jsme byl za černou ovci:-)
Ale protože s tím už nějaký pátek zápasím, tak vím, že je to(snad) jen jedním z faktorů, který omezuje rojení.

A pokud by někdo to srovnání udělal, pak by to bylo skvělé. Věděl bych, co má větší vliv. Trubci, matka, stanoviště - průběh snůšky bez výpadku, úl, geiopatogenní zóny atd.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 5. 2008
Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? v?ela?en? tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525) (29526)

Nějak tomu nerozumím. Předem pravdivě říkám, že tři autory vbůbec neznám ani jsem s nimi nemluvil a nemám potřebu jim dělat advokáta, ale každý kdo je chce hodnotit, měl by si pečlivě přečíst co napsali. Ve Včelařství č.10 na str. 14 přílohy autoři jasně píší že metodu aplikovali u 60 včelstev po dobu 7 let a jenom dva roje, které vznikly jejich vinou. Naproti tomu na zkoumání Mite Gone v Dole bylo použito 24 včelstev po dobu 1 roku a je vše jasné. Navíc slibované výsledky porovnání účinku Formidolu a MG dodnes nejsou. Autoři navíc píší" Prosím prověřte naši metodu.Budeme velmi vděčni "..... Včel. č. 5/2007 str.125. Mě je to na nich velmi sympatické. A za 3 - 5 let budem vědět více. Každopádně nelze zavírat oči před tím, že existují již stovky spokojených včelařů od loňska a jak to bude letos uvidíme.
Antone, mám otázku¨. Jak bys nazval stav ve 4 včelstvech která jsem prohlédl a sleduji každý týden. 4 - 5 odvíčkovaných matečníků, zbytky otevřeného plodu, zav. plod, spousty trubců a včelstvo se rozhodně nevyrojilo. Rád se nechám poučit. Zdraví R. stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 5. 2008
Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525) (29526) (29528)

GP:
Jak přesně by to mělo normálně "u každého" probíhat? ....
----
Tady byla původně otázka, kdo nese zodpovědnost (nebo kdo to zaplatí, když něco napsaného nefunguje).
Já jsme psal o tom, že jsem zaplatil poměrně vysokou cenu za to, že jsme se domníval, že někdo položil autorovi článků s tématem IZOLACE=VÝNOSY otázku, jestli a jak to prověřil.
Já četl až ty články okolo roku 2000. Jestli se nepletu, jejich opakované moto bylo - silně izolovaný nástavek = velké výnosy. K tomu spousta statistiky.

Nemám nic proti Ing. Smělému, ale proti tomu způsobu publikování, že se něco otiskne, aniž by se zkoumalo, jak moc je to ověřené. A nemám nic proti inf. o nově zkoušených věcech atd, pokud bude napsáno, že je to nové, nebo zatím vyzkoušeno tak a tak.
Pokud by tam od Ing. Smělého byl seriál (ani by nemusel být tak dlouhý, jako o Eurodantech) o jeho metodice a o jeho izolovaných nástavcích, nic bych proti tomu neměl.

Ale ze článků vyplývalo, že izolace = vysoký výnos.


No a já tehdy řešil pokles výnosů. Nějak tady na čas zmizela medovicová snůška. Tak jsme si to chtěl ověřit, jestli to není tím, jak k původním mírně izolovaným nástavkům přidělávám stále víc neizolovaných.

No a abychom tady nemlátili prázdnou slámu. Tak jen dodám, že to tím nebylo. Stačilo třeba změnit stanoviště, včely a mám tam včelstva co jsou teď na 4až6 N(24cm). I když to má poměrně malou korelaci s výnosem:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 18. 5. 2008
Kladení vajíček matkou do nově vystavěných mezistěn (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479) (29486) (29488) (29489) (29490)

Toto téma bylo řešeno ve vlákně "úhyny pokračují", proto jsem založil toto vlákno s přijatelnějším názvem. Protože chovám včely teprve druhým rokem, nemám mimo zkušeností, na letošní sezónu dostatek souší k rozšiřování včelstev. Jsem nucen rozšiřovat pouze mezistěnami. Rovněž do nástavků dávám stavební rámky na kladení trubčiny. První nástavek mi dvě rodiny vystavěly celkem rychle a další dvě si dávaly načas. Téměř každý den jsem jejich výstavbu mezistěn kontroloval přes fólii. Měl jsem na paměti rady zkušených "rozšiřuj, až bude nástavek plný včel. Asi 300 m od stanoviště kvete řepka, tak jsem si říkal, že stavba na mezistěnách bude bez problémů a já budu v klidu rozšiřovat. Včera jedno ze slabších včelstev, které nemělo vystavěno asi cca 3 mezistěny, ale možná i více (dva nástavky), se začalo kolem 10.00 hod. rojit, tak jsem sledoval, kam si roj sedne. Naštěstí dosedl na mojí zahradu, na švestku, asi 2 m nad zem. Nikdy jsem roj nesetřásal, ale rada od včelaře, "nech ho, až do večera, pak ho setřes, přes noc ho nech ve sklepě", mi dodala klid a začal jsem rozšiřovat o nástavek mezistěn další včelstva. Nástavek jsem vkládal mezi první a druhý (druhé nástavky mají včelky dost zaneseny medem). Asi za hodinu po rozšíření z nejsilnějšího včelstva opět vzlétl roj a naštěstí dosedl opět na moji zahradu na jabloň vedle švestky. Trochu mě to rozhodilo. Dva roje během hodiny a to jsem věřil tomu že se mě včely vyrojit nemůžou, vždyť pro ně dělám první poslední. Roje jsem sklepl do rojáků, dal do sklepa a ráno jsem je usadil no nových úlů, opět na jedenáct nevystavěných mezistěn. Měl jsem a mám trochu obavu, aby roje z úlů neodletěly, pro jistotu jsem jim dal cca 0.75 l cukerného roztoku, i když jsem zpočátku moc nechtěl. Asi jsem udělal dobře, protože od 14.00 hod. prší, jen se lije, teplota cca 11 st.C. Když jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované matečníky "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale excentricky v plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá matka údajně zlikviduje ostatní. Co jsem udělal špatně a co mám dělat s novými (vyrojenými) včelstvy ? Je mi jasné, že jsem se měl dívat, zda včelky nestaví matečníky, ale to jsem nepředpokládal, vždyť jsem jim dopřával dost místa (volné mezistěny).
Díky za názory a rady.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 18. 5. 2008
Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525) (29526)

K.Čermák:>Přesně tak, normální klasický srovnávací pokus porovnávající jen jeden
fakor (vliv), který zvládne každý a který nejlépe odpoví na otázku, co
způsobuje, p. Smělý neudělal...<
...........

To je zajímavé. Jak přesně by to mělo normálně "u každého" probíhat? Jeho články jsou před tím rokem 2000 a i po, hovoří o zkušenostech. Možná je dobrá otázka, jestli jste p. Čermáku byl u p. Smělého a viděl ty jeho "včelohrady".(já jen přehodnotil podstatné a využil něco z jeho práce)

Totiž určitě si pamatujete články p. S. Kubišové o "fantastickém" zimování v medníku a protože šlo také o "praktickou" zkušenost, viděl jsem její autogram z té doby v Hustopečích u včelaře v návštěvní knize, který mi vědecký tým dokázal před třemi lety ještě popsat dobře svými slovy, když se zimování u něj dávno provádělo s dobrými výsledky.

Nevím, jestli není pro někoho důležitý rozvoj pro mne ano, protože rychlý rozvoj je základem dělení a připravenosti snůškové kondice na hlavní snůšku.

Našel jsem narychlo:
Ing. Václav Smělý; Včelařství 1980/9/202-203; Jak podstatně zvýšit výnos medu.



Já si něco z toho vzal a srovnání - "jednoduché" proběhlo cca před 6-ti lety.(šlo o problém s nosemózou a ten byl s dalším navazujícím opatřením prakticky vyřešen) Rozdíl takového výsledku je významný a nepotřebuji to jako p. Smělý zveřejňovat, ikdyž to po roce 2000 ve svých článcích udělal jak v souvislosti s jeho názory řešit a praktikovat uteplení na větší počet včelstev. (to jsem zahlédl i v článcích PSNV)



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29518) (29522)

Jsou i včelstva mizerná, která sedí, ale tam dochází v tuto dobu k TV matek.

Tejto teórii o tichej výmene matiek vo včelstvách v tomto období neverím. V tomto čase je existencia včelstiev založená na delení-rojení včelstva a ne na TV.

TV je náhradný variant záchrany včelstva v typickom období 7 a 8. mesiac v roku, keď z rôznych dôvodov (stará a neschopná poškodená matka), nedokáže pripraviť včelstvo do budúcej sezóny. Vtedy včely rozhodnú o tom či M vymeniť TV, začnú vždy chovať trúdí plod (včelstvo nemôže spoliehať na náhodu, že trúdy niekde budú) a pir liehnutí prvých trúdov, včely pripravie materskú kolísku a prinútia matku položiť do nej vajíčko. Takto to spravia ešte 2-3 krát. Toto je pravá TV matky vo včelstvách. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 18. 5. 2008
Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? v?ela?en? tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515) (29516) (29525)

Přesně tak, normální klasický srovnávací pokus porovnávající jen jeden
fakor (vliv), který zvládne každý a který nejlépe odpoví na otázku, co
způsobuje, p. Smělý neudělal a neudělal ho bohužel ani R. Linhart pro
metodu vlivu chovu trubců. Proto sotva může seriozně tvrdit, že je to
všespásná metoda proti rojení. V tzv. nerojových letech si pak můžeme
nalhávat, že je to opravdu 100% účinná metoda. Ono to tak není...
K. Čermák

e-mail/=/nezadan napsal(a):
> No já myslím tu vlnu článků někdy po 2000.
>
> A samozřejmě jsem si jeho metodiky trochu zdáli nastudoval.
>
> Ale pokud chci vliv něčeho srovnávat, tak musím vliv ostatních faktorů
> omezit. Tedy to ostatní musí být stejné. Tak alespoň já chápu pokus.
> Takže je pravda a v tom se shodujeme, že nástavkové včelaření dává větší
> výnosy než třeba v MU, pokud jsou k tomu vhodné podmínky a člověk se to
> naučí:-)
> A tohle srovnání nebylo provedeno.
> A že se to i Ing. Smělý postupně učil je zřejmé z jeho referátu v Letňanech
> a přehledu výnosů v jednotlivých letech. Nebo by se z té vzestupné křivky
> dalo odvodit, že výnosy stoupají stářím polystyrénu, včelaře (to je můj
> názor - tedy zkušenostmi) a nebo letopočtem. S tím vším ta křivka
> korelovala.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.103.157.154) --- 18. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515) (29516)

GP:
Pokud vím, p. Smělý je pamětník a o meteorologii a úlech z polystyrenu publikuje asi od roku 1975.

Porovnání dělal podle Mor. universálů, které před nedávnem ještě prodával přes inzerci Včelařství.
-----
No já myslím tu vlnu článků někdy po 2000.

A samozřejmě jsem si jeho metodiky trochu zdáli nastudoval.

Ale pokud chci vliv něčeho srovnávat, tak musím vliv ostatních faktorů omezit. Tedy to ostatní musí být stejné. Tak alespoň já chápu pokus.
Takže je pravda a v tom se shodujeme, že nástavkové včelaření dává větší výnosy než třeba v MU, pokud jsou k tomu vhodné podmínky a člověk se to naučí:-)
A tohle srovnání nebylo provedeno.
A že se to i Ing. Smělý postupně učil je zřejmé z jeho referátu v Letňanech a přehledu výnosů v jednotlivých letech. Nebo by se z té vzestupné křivky dalo odvodit, že výnosy stoupají stářím polystyrénu, včelaře (to je můj názor - tedy zkušenostmi) a nebo letopočtem. S tím vším ta křivka korelovala.

Já si založil pokus před víc jak pěti lety, na Brennerech (to jsem si chtěl ověřit i tu slavnou izolační mezeru dlouhé loučky). Systematický pokus mi zlikvidovala melecitozni kalamita (nebo co to bylo - zajímavé že ani tady neměla izolace vliv). Pak už jsme jen tak porovnával nástavky. Ty poslední v provozu loni a letos sežrali mravenci.

A až si takové srovnání ve stených úlech někdo udělá, tak si rád poslechnu, k čemu došel. Třeba právě o té izolaci, ploše půdorysu a tvaru plodiště atd.

Osobně si myslím, že teď bude hlavním faktorem u úlu jeho schopnost desinfekce, nebo snadnost výroby a likvidace.
A celého úlového systému - snadno množit včelstva.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 18. 5. 2008
Perga

Prosím, nezná někdo postup na získání (doma dostupným způsobem) včelího pylu "Perga" z medových plástů? Jedná se o jeden z výrazně léčebných produktů včel s léčebnými účinky na mnoho a mnoho nemocí. Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 18. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29518) (29522)

Výzkumné trio L-B-V by mělo se své nápady prezentovat na konci sezóny, nikoliv v její půlce. Letos už asi těžko někdo tuto metodu vyzkouší. Možná někteří ve vyšších polohách ještě medníky nemají. U nás za dva týdny řepka již dokvete.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29518)

Článek jsem četl a nutno dodat že opět hromada námětů k přemýšlení a k pokusům. Takhle podané obnově plodiště rozumím a zřejmě nás ani v budoucnu s autory žádná nuda nečeká. Pro majitele nízkonástavkových úlů příležitost ihned s pokusy začít, my Dadantisté / nebojím se říct s trochou nadsázky plodištní humusáci / si svojí cestu budeme muset najít. O pár drobnostech mám menší pochybnosti, ale budoucnost ta mrcha neovlivnitelná skutečně ukáže. Samozřejmě autoři předpokládají bezchybnou kvalitu mezistěn a tu já vidím nic moc. Jinak metodu LBV plošně testuji u všech svých cca 60 Dadantů a jsem nadšen i když se jedná prakticky o 1/2 sezony. Každopádně ani jeden roj, neuvěřitelné výnosy i na stanovištích cca6 km od řepky a znamenitá vyrovnanost produkčních včelstev. Jsou i včelstva mizerná, která sedí, ale tam dochází v tuto dobu k TV matek. Dopadne li tak i druhá polovina sezony, kupuji flašku kvalitního pití a zasílám autorům jako lék proti trudomyslnosti, myslím, že za to co pro nás, běžné včelaře dělají si ji určitě zaslouží. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 17. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505) (29506) (29507) (29508) (29511)

Myslým, že účinné látky z postřiku se už dávno rozpadly a také bodavost se postupně ztratila. Nejednalo se ale o plošnou vlastnost u všech včelstev na stanovišti, ale pouze u těch, která jsem přivezl z lesa. Z ochranných pomůcek, které pravidělně používám, je to dýmák. Kuklu si nasazuji jen když pospíchám a rukavice jsem musel letos použít poprvé snad po pěti letech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 5. 2008
Re: Med vs cukrovka

Někdo ano, jiný ne. Nejlépe se domluvit se svým lékařem. V žádném případě
ale nepřehánět ....
S pozdravem Petr
----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 17, 2008 3:01 PM
Subject: Med vs cukrovka


Dobrý den.

Velmi by mne zajímalo, jak moc mohou med jíst cukrovkáři? Máte nějaké
poznatky??

Díky

Jose


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3106 (20080516)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef ?amalík (e-mailem) --- 17. 5. 2008
Med vs cukrovka (29510)

Dobrý den.

Velmi by mne zajímalo, jak moc mohou med jíst cukrovkáři? Máte nějaké
poznatky??

Díky

Jose

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513)

Vadí mi ale, že objevují už objevené (viz. Nástavkové včelaření, Kalmer, Oliva, Ptáček 1998)
______________________________________________________________

Je to podobné, nikoliv stejné, co popisují výzkumníci Linhart, Bičík a Vágner. Klasické teorie dynamiky včelí populace ve vztahu k pohybu plodového tělesa se nezmiňují ( nebo alespoň nezdůrazňují ) tendence ke skokovitému přemístění plodové plochy.

Při pročítání článku jsem došel k názoru, že tento systém uspořádání včelího obydlí je logičtější než klasická představy. Když jsem nad tím uvažoval, zjistil jsem, že tento cyklus je úzce spojen s rojovou náladou, což autoři neuvádějí...

Situace v roji druhým rokem na základě teorie v článku ( http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ ):

V předjaří včely založí plodové hnízdo v panenských plástech nad místem, kde se původně nacházelo v podletí loňského roku ( obr.2. ). Začátkem jara započne stavba nového díla na spodku plástů. Včely ukládají med jak nad plod ( do již bývalých plodových nebo do panenských buněk ) tak pod ním do panenských souší ( zde probíhá převážně zrání medu. Po vyzrání ho transportují nad plod...samozřejmě pokud tam je místo ). Jelikož včely zpravidla průběžně neposunují plodové těleso na nově postavené panenské, respektive vlivem nárazové snůšky nestačí matka zaklást spodní panenské buňky před jejich částečným zanesením sladinou, čímž dojde k jejich zablokování. V závislosti na snůšce a prostoru v místě sediska dojde k obklopení plodového tělesa zásobami. Matka je nucena omezit kladení, čímž se odstartuje rojová nálada. Včely přestanou stavět, tím rojovou náladu podpoří.

Proběhne vyrojení a plodové těleso zanikne. Nová mladá matka začne klást pod zaneseným panenským dílem, ke kterému se po zániku rojové nálady začne přistavovat další dílo ( obr.3.). V průběhu zimního klidu se včelstvo přemístí na zanesené panenské plásty a cyklus se opakuje ( obr.4. ) Pokud je dutina zastavěna, staré horní dílo dle autorů zanikne a včely začnou přistavovat dílo od spoda nahoru, tedy cyklus se opakuje ,,vzhůru nohama,,.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515) (29516)

Ano, je to další problém, ke kterému dochází. Když už porovnávat, tak porovnávat pokud možno co nejpřesnější kopii metodiky.

Systém včelaření pana Smělého je založen na vytvoření slabého včelstva ve pro včely těsném ,,polystyrénovém termoboxu,, , kde ( světe, div se :-)! ) včely mají relativně velmi malou spotřebu zásob. Na jaře pan Smělý musí včelám vytvořit ideální podmínky k plodování, aby zesláblá vyzimovaná včelstva dohnala kategorii silných až velmi silných včelstev. To lze jedině v dokonale utepleném prostoru s intenzivní péčí při rozšiřování. Vzniká při tom velký risk vzniku rojové nálady v případě pozdního rozšíření.

,,Pane Směly, děkuji za nabídku, nechci! Vystačím si s nízkonástavkovými úly, kde při vhodné péči dosáhnu toho samého jako Vy. Akorát u včel nestrávím tolik času.,,


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513) (29515)

KaJi:>Blbě jsem naletěl a předpokládal, že někdo z redakce se tehdy zeptal, zda autor při všech korelacích a jiných statistikách taky porovnal izolované a neizolované.<
.........

Pokud vím, p. Smělý je pamětník a o meteorologii a úlech z polystyrenu publikuje asi od roku 1975.

Porovnání dělal podle Mor. universálů, které před nedávnem ještě prodával přes inzerci Včelařství.

Takže porovnáno - vyzkoušeno to je, spíše to chce, jestli se nenajde ten správný grif, navštívit ho osobně a starého pána slušně požádat o exkurzi. (jestli ji ještě provádí) Samozřejmě, že se dá říci, že snůškové podmínky jsou u něj lepší než jinde, ale to je více méně zavádějící, jestli při snůškách, a i slabých jde především o létavky.

Také je velký rozdíl, jestli se používá i dobře zateplené dno. Bez dokonalého okopírování celého Smělého utepleného úlu není co porovnávat, protože se potom porovnává úplně něco jiného než p. Smělý vysvětluje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509) (29513)

Jenom by mne zajímalo, kdo je platí, protože pokud bych zákazníkovi vnucoval metodiku, a za rok mu sdělil, že ta původní byla téměř správná, tak bych asi dost brzy skončil.
------

Pokud to někdo otiskne, tak ten za to platí.

Po té, co letos vyřazuji všechny "skvělé úly z polystyrénu", na které jsem četl mnoho oslavných vědeckých článků, platím to především já.
Blbě jsem naletěl a předpokládal, že někdo z redakce se tehdy zeptal, zda autor při všech korelacích a jiných statistikách taky porovnal izolované a neizolované.

Od té doby se vždy zajímám jak dlouho a v jakých podmínkách bylo to, co mi někdo doporučuje, zkoušeno a ověřováno.

A taky se ptám, jakých výnosů v jeho podmínkách dosahuje. Množství lidí co mi radí od té doby značně pokleslo :-))

U metody "Trubců" jsem nenašel jedinou zmínku jak dlouho a s jakým úspěchem byla metoda zkoušena.
U té nové, mě při prvním letmém čtení mě zarazilo, že jako novum je tam "oproti všeobecně doporučovanému prohazování nástavků" neprohazovat.
Někdo to doporučuje, ale znám spoustu metodik, které neprohazují nástavky a strkají nové prázdné, nebo s mezistěnami dolů.
Ovšem podstrkovat mezistěny,atd pod těleso, to taky nejde vždycky.

Článek je to zajímavý a jako všechny takové i kontroverzní.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 17. 5. 2008
Usazeni roje a prvni prolet

Dobry den,
s usazovanim roju jiz mam nekolikalete zkusenosti, tedy chyceni > zavreni do
rojaku a sklepa (pri primem usazeni roj nekdy uletl), za 1-2 dny do ulu.

Letos jsem poprve jak pri usazovani roje, tak pro udrzeni pouzil zakladeny
trubci plast a funguje to. Druhy den jsem ale pozoroval,jako by roj chtel
uletet - cca 2 hodiny krouzil kolem ulu (prumer krouzeni cca 30m) , potom
se znovu usadil a normalne stavi - vzhledemk tomu,ze roje obvykle nepozoruji
(toto byla nahoda) a v literature si toto take nepamatuji,je tonormalni ?
Nebo se roj proste pouze chtel uletet a otevrana trubcina hovratila ?

Honza


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (217.115.252.250) --- 17. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504) (29509)

Článek jsem si přečetl dvakrát a doufám, že bude zveřejněn v časopise Včelařství stejně jako jejich předchozí "dílo",
protože zdůrazňuje význam obnovy díla (oproti předchozímu, kdy tato byla na začátku zavrhnuta jako něco, co výrazně a zbytečně snižuje medný výnos - to byla voda na mlýn včelařů v Budečácích a pod., co ročně vkládají 2 -3 mezitěny).
Vadí mi ale, že objevují už objevené (viz. Nástavkové včelaření, Kalmer, Oliva, Ptáček 1998)
Jenom by mne zajímalo, kdo je platí, protože pokud bych zákazníkovi vnucoval metodiku, a za rok mu sdělil, že ta původní byla téměř správná, tak bych asi dost brzy skončil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 16. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29491) (29495) (29499) (29500)

Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

V Brně se kluci domluvili s ing. Přidalem, že napíší článek jak včelaří do časopisu, protože měli k přednáškám výhrady.
Jestli se to uskuteční jde mimo mne.Včelaří už samostatně každý na své zahradě.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 16. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505) (29506) (29507) (29508)

Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.

Ještě dodám. Účinnost neonicotinoidů je systémová velmi. A to tak, že dle mého názoru a zdrojů o těchto látkách dokonce může mít vliv na DNA matek, živených v období ochran.( účinnost se infiltruje do rostliny posléze i do jejich genetativních orgánů.

Takže se může stát, že naruší řetězec dobrých vlatností (bodavost) mnohem dříve, než může mít vliv křížení negativních genů z okolí.

Mne osobně bodavost už až nevadí, používám ochranné prostředky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 5. 2008
Racionální včelaření tria L-B-V - klíč k zaručenému úspěchu, či pouhý sen?

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 5. 2008
Re: Využití přirozených vlastností včel v náš prospěch - racionální včelaření tria L-B-V (29504)

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 16. 5. 2008
Re: letošní nevyrovnanost (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505) (29506) (29507)

Nějakou dobu jsem natom dumal a co se týká bodavosti, tak je možné to, že mohou zato i mravenci, ale i také mám obavy, že to menší zlo - bodavost je oproti otravám přijatelnější. Řepky a nejen ony se nějakou dobu ošetřují přípravky na bázi neonicotinoids (správně česky neonikotinoidů :-) )

Jeden významný zemědělec je v okolí používá a aplikaci přípravků jsem zjistil přímo od něho telefonicky na základě mého kontaktu na území jedné z obcí kam podávám hlášení o tr. stanovišťích.

Jde o stovky ošetřených hektarů v dosahu a stovky mých včelstev.

V souvislosti s CCD

(viz.¨http://www.youtube.com/watch?v=lH9mpHNawSs )

jsem koleraci (souvislosti) s úhyny na CCD ani v nejmenším nepozoroval! Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.


Mám také slabé stanoviště, ale tak, aby byla o tři týdny opožděná ne. U mne zato může natom jednom stanovišti slabá snůška, protože viditelně les je 1500 daleko a kolem významně nic v dosahu stanoviště nekvete.

Řepku nemám rád, protože se musí důrazněji zasáhnout navíc (vícepráce) proti ztrátám kvůli rojovce. Včelstva dají med, ale o který není mezi obchodníky důstojný zájem (cena cca 40-42 Kč u baliče) a proto se orientuji na hlavní snůšku a její medy. Řepku tím, že nezimuji na cukru ale na podzimních snůškách a tím je "promíchanější", je med úplně jiné kvality. Dobře se homogenizuje.

_gp_


......
Honza Jindra:>Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 16. 5. 2008
letošní nevyrovnanost (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505) (29506)

Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec.
Včera jsem mluvil s jedním komerčním včelařem z Litoměřic a ten mi potvrdil podobnou zkušenost. Jeho včelstva na vozech se chovají podobně.
Řepka nám do týdne asi skončí a zatím je do akátu daleko. To je dobře, nebude žádná honička s vytáčením a stěhováním.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 5. 2008
Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj? (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485) (29505)

Ono to máte prašť jak uhoď
I v těch latinských názvech je neskutečný zmatek Ve skutečnosti to je tak, že 3 botanici popíší jednu rostlinu a máte hned 3 názvy a používají se všechny :-))
To za prve .
A podle nových pravidel českého jazyka se připouští u cizích slov psát tak jak je slyšíte :-O

Pepan

> ------------ P ůvodní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 16.5.2008 18:27:12
> ----------------------------------------
> To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy,
> když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže
> mu, že má jiný původ:)
> ---------------------------------------------------------
> Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český
> název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na
> celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny
> výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem
> hesla: "je to blbý ale naše"?       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kritik (87.197.103.170) --- 16. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485)

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
---------------------------------------------------------
Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem hesla: "je to blbý ale naše"?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 16. 5. 2008
Výzkumné trio L-B-V

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 5. 2008
Re:ochranné pásmo (29501)

Zeptej se na veterině

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: ochranné pásmo
> Datum: 16.5.2008 14:27:47
> ----------------------------------------
>
> Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
> včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
> která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
> nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
> stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
> ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?
>
> Děkuji za nějakou radu
>
> Pavel
> __________________________________________________________________
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 16. 5. 2008
Re: ochranné pásmo (29501)

Mám na každém stanovišti, základní vybavení, úly jsem taky používal odděleně, když jsem byl v pásmu já a druhé stanoviště mimo.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: ochranné pásmo
> Datum: 16.5.2008 14:27:46
> ----------------------------------------
>
> Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
> včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
> která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
> nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
> stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
> ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?
>
> Děkuji za nějakou radu
>
> Pavel
> __________________________________________________________________
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 16. 5. 2008
ochranné pásmo


Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?

Děkuji za nějakou radu

Pavel
__________________________________________________________________

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29491) (29495) (29499)

To je sice pěkné, že někdo někde nějak vyřešil jakýsi problém. Jenže to, že
někdo nějak vyřešil určitý problém ve skutečnosti nic neznamená, protože
ostatní ten problém řeší dál. Vyřešený nějaký problém je tedy teprve tehdy,
když to nové řešení je pečlivě popsáno a zdokumentováno a ta dokumentace je
rozšířena a dostupná ostatním včelařům. Je jedno, jestli úplně volně nebo
třeba je to komerční řešení formou nějakého patentu nebo průmyslového vzoru.
Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 16, 2008 9:30 AM
Subject: Re: úhyny pokračují


> Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro
> mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových
> řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k
diskutovanému
> rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva
není
> rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole
> proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek
> zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou
> vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces
se
> dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka
> včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní
> trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování ,
> skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem
> komplikovalo.
> Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
> B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 16. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29491) (29495)

Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k diskutovanému rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva není rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces se dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování , skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem komplikovalo.
Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.146.126.105) --- 16. 5. 2008
Re: (29497)

ý720 252 813
č.budějovice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 16. 5. 2008

Vážení nemáte někdo kontak na včelaře, sháním oddělky - přišel jsem o velkou část včel Varroáza. Jižní Čechy. Díky za zprávu nebo upozornění . Franta Bechyňsko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

knopf (83.148.42.131) --- 15. 5. 2008

Znovu si dovoluji připomenout, že se naše ZO Příbram zůčastní průmyslové výstavy malou expozicí na Zimním stadioně v Příbrami,která proběhne ve dnech 23.5.2008 až 25.5.2008. Kdo to máte v dosahu, přijďte popovídat. Těšíme se na vás! Na výstavě živé včely, školní úlek, videa s včelařskou problematikou a pod.
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29491)

(...)
Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody.
(...)
______________________________________________________________

Nemohl byste být prosím trochu konkrétnější a spíše než na umístění úlu a konstrukci úlu se zaměřil na práci se včelstvy během roku? Stačilo by stručně projít tématické okruhy typu: způsob rozšiřování, mateří mřížka, protirojová opatření, způsob zužování a podob.

Děkuji.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 5. 2008
Re: Med v sáčcích (29492)

12 gramů medu je asi 8 mililitrů. Balení nevím, ale určitý nápad by byl. V
lékárnách se dá zakoupit injekční stříkačka o objemu až asi 50 militrů. Do
té by šel nalít tekutý med a potom odměřovat po těch 8 mililitrech,
stříkačky mají na sobě stupnici. Nabízí se koupit u včelaře hned po vytočení
medu tekutý med, doma ho rozlít do nějakých malých sklenic a hned jako
tekutý zamrazit do mrazničky. V mrazniččce med sice ztuhne, ale po
rozmražení je potom několik dnů tekutý, než definitivně zkrystaluje. Nabízí
se ten med po rozmražení tou stříkačkou nadávkovat všechen na takových 20 -
50 dávek, než zkrystaluje a po jejich spotřebování zase z mrazničky vytáhnut
další skleničku. Výhoda je ta, že to bude zaručeně čerstvý med od včelaře a
ne nějaký zahřívaný a přefiltrovaný, jako v tom prodávaném balení. Jen mně
nenapadá, do čeho těch 8 mililitrů dávkovat, jestli by byly k sehnání nějaké
malé skleničky s víčkem či malé plastové obaly pro vícenásobné použití nebo
něco takového. Mraznička proto, že to je mnohem šetrnější, i když dražší
uchovávání medu než ho nechat zkrystalizovat a potom rozehřívat. Taky mně
připadá, že med, pokud je někde i ve správných podmínek skladován po
vytočení týdny, už tolik nevoní jako med zmražený v mrazničce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petra" <page-it/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 15, 2008 1:34 PM
Subject: Med v sáčcích


> Dobrý den,
> zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem
jsme
> v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a
> jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné
> jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a
> já je nikde nemohu sehnat.
> Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za
> informaci.
> Děkuji
> Petra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 15. 5. 2008
RE: Med v sáčcích (29492)


Tedy 12g baleni jsem nevidel, ale 20g dodava a ma internetovy obchod Vcelpo http://www.vcelpo.cz/doc/katalog2007.pdf
Frantisek


Dobrý den,
zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem jsme
v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a
jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné
jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a
já je nikde nemohu sehnat.
Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za
informaci.
Děkuji
Petra



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petra (194.228.68.11) --- 15. 5. 2008
Med v sáčcích

Dobrý den,
zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem jsme v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a já je nikde nemohu sehnat.
Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za informaci.
Děkuji
Petra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472)

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.
Já se omlouvám, že zbytečně zaplňuji konferenci. Chtěl jsem smutné téma změnit, protože mne zajímají jiné postřehy na konferenci i v tisku než opakování statistiky úhynů pořád kolem dokola.
.Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody..Nedělal jsem to pro sebe, ale pro jiné, tak hodnocení nechám na uživatelích, které by bylo nejvhodnější ve Včelařství.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech……… Začal jsem využívat sklo ve včelaření. Jednoduchá výroba úlu. Odpadá opracování a natíraní, nečerná na dešti, je trvanlivé, snadno se řeže atd. Dříve jen na pozorování, dnes už z těchto úlů vytáčím med.V pátek jsem byl s úlem i se včelami ve škole.Další výhoda celého systému.Ekologická výchova hrou , vyšel článek v sobotním Zlínském deníku.Sklo má jednu nevýhodu, že je těžké, ale na to je technika.Včely dřevo impregnují. U skla jim tato práce odpadá. Další varianta využití materiálu. Stříbrná hmota je hliníkový plech, ne nátěr, jak se někteří domnívají. Ověřování je prvním rokem.
B. V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479) (29486) (29488) (29489)

Je to teplota jako po polovině srpna, kdy matka už taky dávno neklade do
vystavených mezistěn. Uvidí se tak za 14 dní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 15, 2008 6:56 AM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto,
> hlavně
> noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece
severní
> vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
> _______________________________________________________________
>
> U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes
> týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak
> doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
> Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již
> odkvetly.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479) (29486) (29488)

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
_______________________________________________________________

U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již odkvetly.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479) (29486)

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
Mezistěny jsou studenější než tmavé plásty, matka proto kladla přednostně do
plástů. Teprve zhruba od teďka, když se oteplilo, nebude matkám vadit
studenější mezistěna a budou do nich klást.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2008 8:16 PM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene
> mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred
> plodoveho hnizda.
>
> ______________________________________________________________
>
> Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu
> vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná
> snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že
> se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v
> úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do
míst
> původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i
> rojová nálada.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484) (29485)

Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
Pán múdry, to nebola moja nevedomosť, bola to len moja zbrklosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479)

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

______________________________________________________________

Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do míst původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i rojová nálada.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(81.19.47.102) --- 14. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482) (29484)

Dovolím si vás trochu opravit
Český název: Roztoč včelí
Lat/En název: Varroa destructor (nikoliv Varoa destruktor, často se odstraňuje jedno "r" a "c! mění na "k")

Až do roku 2000 se užíval název Varroa jacobsoni a roztoči se nerozlišovali (je mezi nimi minimální rodíl v DNA, velikosti - cca 0,2 mm a cyklu rozmnožování).
Od roku 2000, kdy se katalogizoval Varroa destructor by se u nás měl používat tento název nebo roztoč včelí.

Blíže i s vysvětlením původu a rozdílu:Global database
http://www.issg.org/database/species/ecology.asp?si=478&fr=1&sts=

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 5. 2008
Re: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476) (29482)

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká) modifikace z Varroa Jacobsony.

Ale,ale p.kolega, nejedná sa o žiadnu mutáciu, V.D. je naozaj endemický druh potvrdený aj geneticky. V.J. na včele medonosnej nedokáže sa rozmnožovať. Pri pomenovaní varroa, ktorý bol prenesený do Europy došlo k omylu, ktorý napravili vedci až po r. 2002.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Holy (147.229.132.16) --- 14. 5. 2008
Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448)

Prosim přítele Hubače, aby se mi ozval mailem na
holy/=/fme.vutbr.cz. V současné době sbírám informace
o podobných případech, které se vyskytly i u nás.
Děkuji.
M. Holý, OV Brno venkov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 14. 5. 2008
RE: [Spam] Re: úhyny pokračují (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476)

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká)
modifikace z Varroa Jacobsony.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
A.Turčáni
Sent: Tuesday, May 13, 2008 10:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: [Spam] Re: úhyny pokračují

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 5. 2008
Re: ?hyny pokra?uj? (29434) (29435) (29448) (29466) (29467) (29470) (29472) (29476)

J8 se blbě vyjádřil měl jsem na mysli právě jen oblast kde žije včela květná a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 22:16:45
> ----------------------------------------
> Varoáza přece pochází z Indie, Pepan
>
> Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
> destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
> poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubomír Hanuš (e-mailem) --- 14. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475) (29479)

Jako začátečník ty mezistěny potvrzuju. Jako by se jim do toho vůbec
nechtělo, divočinu klidně vytáhnou celý rámek. Asi se poohlédnu po systému
bez mezistěn, nadrátkuju a nechám vystavět. Jak se ujme trubčina v medníku
?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 14. 5. 2008
Re: Uhyny pokracuji (29434) (29435) (29448) (29449) (29461) (29465) (29475)

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

Vlastne jsem to ani netusil ze kvalita vosku mezisteny rozhoduje o takovych vecech - az ted ve vcelarstvi sem si vsimnul zminky u clanku pana Kolomeho, ale na vic jsem zatim nenarazil nebo jsem to vzdy prehledl.
Vite o tom nekdo vice?

Diky


> Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice
> mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme
> čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76135 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 29479 do č. 29539)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu