Archiv Včelařské konference

Ty skleněné nástavky budou poměrně křehké, když jsou zhotoveny s klasického okenního skla.

Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose

Pro matematicky založené doporučuji si spočítat, kolik roztočů budou mít ve včelstev v srpnu, jest-li provedou léčení v březnu nebo v dubnu, nebo v květnu, nebo až v červnu. Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.

______________________________________________________________

Špatně jsem se vyjádřil! Počítání vývojových křivek je velmi problematické, protože přesně nevíme jakými tempem se roztoči budou rozmnožovat. Poslední větou jsem narážel na to, že dosažení určité účinnosti při léčení kyselinou mravenší je v produkčním období problematičtější než v předjaří, kdy je plodové těleso poblíš stropu a daleko ode dna, což je plus při léčení horem ( možnost aplikace kyseliny přímo pod strop s maximální účinností ). V produkčním období by vkládaní desek či odpařovačů přímo pod víko ztrácelo smysl kvůli medníkovým prostorům, které příliš oddálí plodovou plochu. Kromě toho je na jaře a v létě nutné zvýšit dávku, protože se část kyseliny plýtvá nasáváním sladinou, větší prostor a silnější včelstva též vyžadují větší dávku. Účinnost léčby kyselinou mravenčí je z velké části tvořena likvidací roztočů pod víčky plodu, proto je důležité vytvoření dostatečné koncentrace kyseliny mravenčí hlavně v oblasti plodu, nikoliv ve dnu nebo v medníku. V produkčním období je potřeba kvůli vložení aplikátorů kyseliny poblíš plodu oddělávat medníkové nástavky. V předjaří to není nutné. Stačí vložit desku přímo pod strop. Zabere to méně než 2 minuty. Tento zásah je tak krátký, že u mírných včelstev není potřebné rozdělávat kuřák. Proto neradím odkládat léčení až na dobu po rozšíření.


S pozdravem...M. Václavek

Proč si myslíte pane Václavku že budou křehké?
Všechnu váhu nad nesou závitové tyče a házet s ním taky nebudeme.Rámy se mohou pěkně začepovat a sklížit a pak to drží jak židovská víra.Proč to nezkusíte,uvidíte sám že to pevný je.Míra

On Tuesday 01 of April 2008 14:54:49 tomtom wrote:
> Zrovna před chvíli jsem v rádiu poslouchal nějakého baču ze slovenska.
> Vyrábí bačosvské hole a pokud jsem to slyšel dobře tak dřevo natře sádlem a
> dá vyudit. Tuto úpravu tam provádějí už od nepaměti a dřevo je takhle
> zakonzervované a vydrží sto let ...

V drivejsich dobach se napriklad na nekterych uzemich na balkane, kde se
platila dan z komina ujalo vyusteni komina na pudu, kde kour mimo masa vyudil
i tramy a dosky, ktere se takto konzervovaly. Samozrejme netopili uhlim :)

Honza

Zdravím.Jsem držitelem akcie Předboj a mám dotaz.Je akcie obchodovatelná a kolik dnes stojí?Děkuji,dlouholetý včelař z českolipska.
M§žu poprosit o informace?

Teml:>Zdravím.Jsem držitelem akcie Předboj a mám dotaz.Je akcie obchodovatelná a kolik dnes stojí?Děkuji,dlouholetý včelař z českolipska.
M§žu poprosit o informace?<
........

Ano ... hodnota ve velká, u přítele Buriana v obchodě na Kolišti v Brně jsem ty akcie viděl zavařené do fólie a pověšené na zdi nad dveřma. A vedle byl nějaký podepsaný diplom (či co) s podpisem tajemníka Peroutky. Pěkný a hodnotný pohled to opravdu je, jen co je pravda.

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/

sršenˇžádnou dotaci nedostane, protože není medonosný.

Teml napsal(a):
> Zdravím.Jsem držitelem akcie Předboj a mám dotaz.Je akcie obchodovatelná a
> kolik dnes stojí?Děkuji,dlouholetý včelař z českolipska.
> M§žu poprosit o informace?
>
>
>
>
Akcie má cenu pouze jako památeční listina, svědčící, že včelařský
zájmový spolek se má staqrat jen o chov včel a ne o věci, které není
schopen. Svědčí to i o tom, že náše vedení je předimenzováno placenými
(námi) úředníku. Nechápu, co mohou mít na práci na plný úvazek! dva lidé
na ústředí - tajemník a předseda. I ten fond je přežitek, kdo se chce
pojistit, ať se pojistí, kdo ne, je to jeho věc. My kvůli tomu držíme
Machovou Gustav

Ano ... hodnota ve velká, u přítele Buriana v obchodě na Kolišti v Brně jsem ty akcie viděl zavařené do fólie a pověšené na zdi nad dveřma. A vedle byl nějaký podepsaný diplom (či co) s podpisem tajemníka Peroutky. Pěkný a hodnotný pohled to opravdu je, jen co je pravda.

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/
-----------------------

http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/suvenyry.html
V sortimentu jsme to nenašel. Možná by to mohl být obchodní trhák. K tomu třeba svázaný ročník Včelařství, kde je popisována prosperita podniku, skvělé perspektivy pod novými vlastníky a nebo třeba zápisy z dozorčí rady a představenstva.

Něco už je digitalizováno:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=documentList&vypisListin./=/cEkSub=21285

Dobré k přečtení je třeba:
účetní uzávěrky, výroční zpráva r.2003+příloha
Pokud si chce někdo něco přečíst o své investici, může začít zde
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=pageContent&sysinf.src=getFile:listina./=/slCis=100057384-listina./=/str=4-listina./=/klic=2dc1530e5781ab64eb6f2bb8c9311947

Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.
------------------------------------------------------------------------------------------------

Takhle mě to výpočtem nevychází.

Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak rozvojová řada roztočů VD se rovná:

An=A1 x q na (n-1)

Kde:
A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
An je počet roztočů na konci rozvojové řady
q je kvocient řady
n je počet čísel v řadě
n-1 je počet reprodukčních cyklů

Při kvocientu 3 je rozvojová řada:

1       3       9       27       81       243       729       2187       6561       19683       %
1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3       5904,9       30

Co z toho vyplývá?

-       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např. u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší konečný počet roztočů).

-       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).

-       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu (podle denního spadu).

-       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.

-       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu, snůškových podmínkách, atd.

-       Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních cyklů do slunovratu).

-       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle toho pak postupovat.

Zdravím, H.

Co je místo těch protispamových /=/ za znak?
.........
Něco už je digitalizováno:
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=documentList&vypisListin./=/cEkSub=21285

Dobré k přečtení je třeba:
účetní uzávěrky, výroční zpráva r.2003+příloha
Pokud si chce někdo něco přečíst o své investici, může začít zde
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf./=/typ=sbirka&sysinf./=/strana=pageContent&sysinf.src=getFile:listina./=/slCis=100057384-listina./=/str=4-listina./=/klic=2dc1530e5781ab64eb6f2bb8c9311947

Co je místo těch protispamových /=/ za znak?
-----
Nevím, už jsme to smazal, ale je to jednoduché.
Na www.justice.cz zadej Včela Předboj no a pak si vyber sbírku listin. Ve sloupci napravo je pak vidět, co už je digitalizováno.

Podle všeho společnost plnila informační povinnost svědomitě. Škoda že to nikdo nečetl, a pokud četl, tak to členům a akcionářům co zastupoval tajil.

Jak už říkal Felix. Důvěřuj a prověřuj. :-) Hlavně když někomu svěříš prachy.


Karel

Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších věcí.díky

Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších věcí.díky
-----
začni třeba zde www.n-vcelari.cz
dobrý rozcestník je na vigorbee.cz
nebo použij vyhledávač. Najdeš toho tolik, že z toho ztumpachovíš.

Mnohem osvědčenější postup než coby nováček hned úly vyrábět je zakoupit 1-4
úly nové nebo i použité, začít včelařit a potom podle nich vyrábět další.
Studium internetu použít na to, aby ty koupené úly nebyly nějaké překonané
věci. Vzhledem k nákazové situaci a místy velkým úhynům bude asi letos dobrá
nabídka použitých úlů. Důležitá věc je vyčištění použitých úlů kvůli
možnosti přenosu hlavně moru plodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondrej" <lorczhubacek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 01, 2008 11:18 PM
Subject: Re:Stavba ulu-postup


> Zdravím,jsem člověk který by chtěl časem začat včelařit.Sháním
> technologický postup na výrobu nástavkového ulu popřípadě dalších
věcí.díky

Dobrý den,

technologický postup pro výrobu nástavků najdete zde:
http://matela.wz.cz
Dále na webu najdete i výkresy dílů pro výrobu dna.

Ať se daří

Lukáš Matela

Protože to je česká závist. Jeden závidí druhému a tak se to snaží změnit tak dlouho, až mají oba ...(jednou jsem do toho šlápl). Jinde by byli rádi, že něco mají a byli by zticha, mírně řečeno. Myslím, že si někteří včelaři myslí, že když se to změní, včelařů nebo dotovaných včel ubyde a on dostane víc peněz. Není to ale pravda a to, co se tady dokola promílá ti co to připravovali věděli taky. Určitě i víc.
Tonda

>Protože jsou v podstatě dvě metody , bude polovina lidí s tím nespokojena a čím více do toho budem vrtat tak nám bude zbývat pak již jen metoda třetí. A TO POŽÁDAT SOUSEDY NEBO ZEMĚDĚLCE V OKOLÍ ABY TI ZA OPYLOVÁNÍ ZAPLATILY!!!!! Ještě jim pak můžete pohrozit , že svoje včely na jejich pozemky nepustíte :-))

Dobry den,
musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat, jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky) bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k nezaplaceni.

Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal na:
http://www.optimalklub.cz/index.php?typ=OMA&showid=51
- Čermák K: Včelaření v nízkonástavkových úlech.

Ta publikace obsahuje popis celeho ulu vcetne vykresu vsech soucasti ulu (vykres plus slovni popis - dobre k pochopeni) a take jsou tam popsany zpusoby osetrovani vcelstev v nastavkovych ulech (v Optimalu). V pripade, ze clovek nezvoli zrovna Optimal, ale treba Lanstroth neni problem rozmery prepocitat (to dno mam vyrobene pro Langstroth i pro 39x24, optimal nemam)

Toto dno doporucuji proto, ze je uz praxi overeno a tudis je vychatana vetsina drobnych much, ktere mohou byt zbytecne otravne.
Hlavne lze bez ruseni vcelstva kontrolovat spad v podlozce pod pevnym sitem. Tj, klidne i v trenyrkach bez kukli :-)) Lze vcely ve vterine uzavrit v pripade kocovani ci z jineho duvodu. Neni problem dodelat pylochyt vlozenim pylochytovych desticek v ramu atd.

Samozrejme vyroba techto zasitovanych den je mnohem narocnejsi nez bezneho nezasitovaneho - ale to si kazdy musi rozhodnout sam co od dna ocekava a zda je pronej vyroba nutne zlo nebo dobry konicek (taky asi zavisi dost na poctu kusu :-)) ) ...

Preji stastnou volbu :-)

T.H.



> technologický postup pro výrobu nástavků najdete zde:
> [odkaz] http://matela.wz.cz
> Dále na webu najdete i výkresy dílů pro výrobu dna.
>
> Ať se daří
>
> Lukáš Matela
>
>
>

"Nechápu, co mohou mít na práci na plný úvazek! dva lidé
na ústředí - tajemník a předseda. I ten fond je přežitek, kdo se chce pojistit, ať se pojistí, kdo ne, je to jeho věc. My kvůli tomu držíme Machovou Gustav"
----------------------------------------------------
Milý Gustave,
na to, proč "držíme Machovou", by Ti mohli odpovědět včelaři, kteří díky právnímu zastoupení ČSV mohou dále chovat včely. Pokud při soudním řešení sporů nebudeme mít právní zastoupení se znalostí problematiky věci, tak advokát protistrany nás s úsměvem vymaže z povrchu krajiny České i Moravské. Zvláště, pokud tou protistranou bude například jeden nejmenovaný, nyní minulý, ministr kultury. Ale stačí i obyčejná lidská závist, sousedské spory kde jsou včely jen prostředkem, jak Tě protistrana může poškodit. Nebo chceš příteli snad sám věčně hlídat legislativní změny? To může vážený příteli, při současné vysoké potenci našich zákonodárců, pouze osoba na odborné úrovni a na plný úvazek. Já osobně, jako laik ve věcech práva, si veškeré změny v legislativě, které se mne týkají, raději přečtu naservírované ve vnitřní příloze časopisu Včelařství, než bych odebíral a studoval sbírky zákonů. Takto ušetřený čas potom mohu věnovat včelám. Co se týče dalších zde zmíněných? Každá loď musí mít svého kapitána a kormidelníka. Aby bylo na koho "nadávat". A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik? Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice.
Hezký den Pepča

Josef Křapka:>A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik? Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice. <
........
Odčeho máte právníka? Pojištěn jako zemědělec jsem a ta pojistka je zatím dostatečná. Apropó. Je ta svazová pojistka na škody způsobené druhému při výkonu včelařství?

Pochybuji. Když se stane druhému újma, např. škoda na zdraví? ... naběhne svazový právník a začně přesvědčovat protistranu, že to vyřídí jen soud za pomocí znalců. A zbytečný soud - práce pro právníka, protože člen není na takové škody přes ČSV pojištěn, může začít.

Umne to řeší pojišťovna až do výše i několika miliónů. A to bez zlé krve a s donucením omezit problém a řešit to, aby se tak podruhé opakovaně nestávalo. Mluvím o zbytečných a problémových sousedských sporech, kde se včelaři opírají o klauzuli o obtěžování nad míru úměrnou. Mluvím i o např. nehodě s kuřákem, při převážení a škodě na kultuře hospodářských rostlin atp.

Chcete ještě cenu? Taková cena se dá v rámci svazu vyjednat přes tzv. bílou smlouvu a tu podepisují většinou osoby s právem jednat za určitý zájmový svazový celek nebo segment.

Rámy se mohou pěkně začepovat a sklížit a pak to drží jak židovská víra.Proč to nezkusíte,uvidíte sám že to pevný je.Míra

Čepování neprovádím, je zbytečné. Na plochy nanesu tekuté hřebíky, jeden vrut, abych nemusel čekat než spoj zatuhne a mohl pokračovat v práci. Spojované plochy na jedné straně rámu musí být na sebe kolmé, nikdy rovnoběžné. Zvyšuje se tím pevnost a stabilita rámu, do kterého se zavrtají očka pro zvedání. Pro ruční zvedání řetízek s háčky na koncích nebo pásek.
Čepy provádím jen u racionálního rámku, který je skládací.Je to velká výhoda, protože do šuplíků ve stole mi vejdou stovky hotových rámků.V jednom mám horní a spodní loučky, protože jsou stejné a ve druhém jen boční loučky.Boční loučky mají dva otvory 2cm od kraje o průměru 5mm. Původně jsem to připravoval pro výrobu rámků z plastu. Skládací LEGO. Právě tyto dva otvory v bočních loučkách umožňují uchytit jakékoliv dílo přenesené z jiného rámku pružným vlascem. I pro uchycení mezistěny se využívá jeho pružnosti.Drát to neumožňuje. Zatím jsem to naučil včelaře v naší ZO.
B.V.

VB:>I pro uchycení mezistěny se využívá jeho pružnosti.<
.......

V nějakém čísle Včelařství se v nějakých kometnářích diskutuje otom, že vlasec včely časem překoušou. A to většinou těsně nad spodní loučkou.

Jaké máte v tomto směru zkušenosti?

Pojištěn je každý včelař u ČSV, ale co jsem se před asi dvěma roky díval na
pojistné částky, je to spíše takové pojištění, aby se vlk nažral a koza
zůstala celá. Aby včelař něco dostal a přitom platba pojistného za každého
včelaře nebyla velká.
Dneska se dá téměr všechno kolem včelaření pojistit komerčně. Sebe jakožto
včelaře přes nějaké úrazové pojištění, obvykle v kupě s "velkým" životním
pojištěním, škody někomu jinému jako pojištění zodpovědnosti, pojištění
včelínu a dílny jako pojištění nemovitosti a právnické služby jako pojištění
právní ochrany. Nevýhoda proti pojištění přes ČSV je to, že tak komplexně
jako je to od ČSV by se muselo komerční pojištění složit z více jednotlivých
pojištění, taky dávat pozor na pojistné podmínky - přílohy hustě potištěné
malým písmem, dále takové pojištění na rozdíl od toho od ČSV pocítí včelař
znatelně na penežence. Výhoda je v tom, že u nenákladových částí tohoto
pojištění, třeba u odškodnění za úraz nebo smrt je možné zvolit pojistnou
částku v širokém rozmezí, jak je potřeba, nemusí to být jen dneska směšných
pár desítek tisíc jako je u pojištění ČSV, ale tolik, kolik se kdo rozhodne,
u komerčního pojištění se jenom úměrně k tomu zvýší placené pojistné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 9:50 AM
Subject: Re: cena akcie


> Josef Křapka:>A s tím pojištěním, zkoušel jsi to, nebo to máš pouze z
> televizních reklam? Pojistí Tě? Když tak za jakých podmínek a za kolik?
> Jaké bude plnění v případě pojistné události? Vážený příteli, nic není tak
> jednoduché jak se to zdá být, pokud se na to díváme pouze od klávesnice. <
> .......
> Odčeho máte právníka? Pojištěn jako zemědělec jsem a ta pojistka je zatím
> dostatečná. Apropó. Je ta svazová pojistka na škody způsobené druhému při
> výkonu včelařství?
>
> Pochybuji. Když se stane druhému újma, např. škoda na zdraví? ... naběhne
> svazový právník a začně přesvědčovat protistranu, že to vyřídí jen soud za
> pomocí znalců. A zbytečný soud - práce pro právníka, protože člen není na
> takové škody přes ČSV pojištěn, může začít.
>
> Umne to řeší pojišťovna až do výše i několika miliónů. A to bez zlé krve a
> s donucením omezit problém a řešit to, aby se tak podruhé opakovaně
> nestávalo. Mluvím o zbytečných a problémových sousedských sporech, kde se
> včelaři opírají o klauzuli o obtěžování nad míru úměrnou. Mluvím i o např.
> nehodě s kuřákem, při převážení a škodě na kultuře hospodářských rostlin
> atp.
>
> Chcete ještě cenu? Taková cena se dá v rámci svazu vyjednat přes tzv.
bílou
> smlouvu a tu podepisují většinou osoby s právem jednat za určitý zájmový
> svazový celek nebo segment.

Pro úly jsem si nechal svařit z železných profilů novou konstrukci, na kterou chci tento, nebo příští týden, přemístit úly ze současného stanoviště. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
Děkuji za Vaše zkušenosti.
Jiří

Nedívím se, že jste byl tak nazván. Opravdu Vám už musí strašit z těch dotací. Nebylo by lepší, aby jste si založil svou nějakou stránku ve které bude možnost také diskutovat a nechal VN k rozumné věcné debatě ?!

Dovolil jsem si napsat takový souhrn poznámek jako sdělení do Včelařských novin. Jestli bude mít takový zákon vliv na na budoucí komunikaci u včelařů > stát; stát > včelař; zájmových organizací > stát; stát > organizace ... a budou tu nové varianty sdílení informací, může takový zákon přinést, podle mého názoru, dost významné změny.

http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2008040101
..........
>K poslednímu a celkovému přehledu pro stát a statistické údaje potom postačuje systém, který by mohl být podobný tomu, co jsem tu psal o tzv. účtech včelaře.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=28150&

Takovou byrokracii lze řešit hlavně s úsporou s pomocí programátora a jedným nebo dvěmi lidmy v Hradišťku pod Medníkem - v Útvaru ústřední evidence včelstev.

Tam zřejmě poskytují údaje zatím SVS a ČSÚ. Časem ale určitě mohou zprostředkovat údaje jako doklad pro nový vznikající systém správy elektronických dokumentů přes speciální státní emailový účet, o který bude mít podle vznikajícího vládního návrhu, právo jako každý svéprávný subjekt (právnická a fyzická osoba) zažádat a vést agendu prokazující OKAMŽITÝ a dlouhodobý stav chovaných včelstev a může takto vlastně zažádat elektronicky o přesně vedené dotace bez účasti např. dnes, podle mého názoru drahého a komplikovaného systému vedení ČSV. Zákonná stávající podoba nezastupitelnosti ČSV, po vzniku takových možností při řešení záležitostí přímo se státní zprávou přes takový systém nesmírně zefektivní a hlavně zlevní. Samozřejmě že samotná ZO časem také může po registraci takové úřední dokumenty a celkovou dokumentaci při jednání se státem zvolit bez OV nebo vedení.

To je ale o době po asi 5-ti letech.

Pepa:>Nedívím se, že jste byl tak nazván. Opravdu Vám už musí strašit z těch dotací. Nebylo by lepší, aby jste si založil svou nějakou stránku ve které bude možnost také diskutovat a nechal VN k rozumné věcné debatě ?!<

........

O nic jiného mne nikdy nešlo. VN také slouží k debatě. Tak proč ji tam nerozvinout. Jestli má nějaké problémy co se týká technické správy, takové problémy nejsou pro mne překážkou v diskuzích. ...

K tomu jak jsem byl nazván ...
Občas sdělím informaci takovým způsobem, že reakce protistrany je rozsudek bez rozvany a zhodnocení.
A to není můj problém.


Takže mne nějaké mé označení od kohosi takto vůbec nerozhází, protože urážlivý jsem velmi málo. Očekávám vždy jen debatu o věci, ale jaksi to není možné, jestli se zbytečně někdo bezyznamně kvůli nepochopení urazí.

.... tak diskutuj věcně a ne stále "DOTACE" jedno a totéž. Asi to už nikoho moc nebaví o čem stále dokola diskutuješ !!! Jak je vidět nemáš co dělat, jenom sedíš stále u počítače a hrabeš se mnohdy v nesmyslných otázkách.

Jak je vidět nemáš co dělat, jenom sedíš stále u počítače a hrabeš se mnohdy v nesmyslných otázkách.
--------
Docela stíháš, nechceš si pořídit ještě pár včelstev navíc?
Ale napřed nahlaš úhyn, dostaneš dotaci. :-)

Karel

- Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních
cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
cyklů do slunovratu).

Je také účelné co nejméně zasahovat léčivy do včelstva
S toho nejlépe vychází Pak Pozdější léčba kdy musí vývoj populace zase začít od té první samičky a pak vpodletí méně generací = menší zamoření

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Formidol z jara - kdy?
> Datum: 01.4.2008 22:53:09
> ----------------------------------------
> Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v
> podletí.
> ---------------------------------------------------------------------------
> ---------------------
>
> Takhle mě to výpočtem nevychází.
>
> Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak
> rozvojová řada roztočů VD se rovná:
>
> An=A1 x q na (n-1)
>
> Kde:
> A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
> An je počet roztočů na konci rozvojové řady
> q je kvocient řady
> n je počet čísel v řadě
> n-1 je počet reprodukčních cyklů
>
> Při kvocientu 3 je rozvojová řada:
>
> 1       3       9       27       81       243       729       2187       6561
> 19683       %
> 1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3
> 5904,9       30
>
> Co z toho vyplývá?
>
> -       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na
> účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např.
> u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší
> konečný počet roztočů).
>
> -       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější
> léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).
>
> -       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu
> (podle denního spadu).
>
> -       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.
>
> -       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu,
> snůškových podmínkách, atd.
>
> -       Nejvíce závisí konečné       množství roztočů na počtu reprodukčních
> cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
> cyklů do slunovratu).
>
> -       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby
> a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle
> toho pak postupovat.
>
> Zdravím, H.
>
>
>

Pepa:>Jak je vidět nemáš co dělat, jenom sedíš stále u počítače a hrabeš se mnohdy v nesmyslných otázkách.
--------
KaJi:>Docela stíháš, nechceš si pořídit ještě pár včelstev navíc?
Ale napřed nahlaš úhyn, dostaneš dotaci. :-)

........


Jestli je to tedy ke mě. ...

Ano. Mám již nachystáno rozšířit svůj chov o cca dalších 100 včelstev a připraven založit přibližně tři letošně nová stanoviště včelstev navíc.

O dotaci za úhyn nevím nic, co by bylo oficiální. Ty Karle ano?

A Pepane pochlub se co dokážeš Ty za zimu, kromě kolegiálního shazování a bezvýznamné řeči na internetu. Zatím jsi kvalitu v debatách se mnou moc kromě snahy mne urážet neukázal.

Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit. To musí být mým
rozhodnutím a pokud chci toto riziko
nést sám, nikomu do toho nic není, není důvod aby Svaz zřizoval fond a
svépomocné pojištění, které nutí účastníka k pojistce. Přitom nejde o
škodu způsobenou cizí osobě, jako např. povinné ručení aut, ale
pojistka, která hradí moji škodu. Povinnost podporuje přebujelou
administrativou ústředí a dívá se na členy jakona nesvéprávné osoby. Gustav

Archibald:>Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit.<

........

Určitě ano. Je to výhodné. V položce ČSV to je vyměřováno za včelstvo.

Příklad. Uříznete si prst, jste členem ČSV a máte zaplacené příspěvky v pořádku, které ZO ČSV v pořádku dále odvádí na Ústředí, jediná věc je navštívit web ČSV, najít si formuláře vytisknout k vyřízení, ty odeslat nebo předat podle instrukcí dál a čekat na bolestné.

Nevidím v tom nějakou břebujelost. Spíš mi připadá, že členi ČSV jsou už tak pohodlní, že ač se jim stane nějaká fyzická újma při chovatelské činnosti, takovou pojistku nevyužijí a nečerpají tak výhody svého členství, s kterými při vstupu do ČSV byly určitě obeznámeni a souhlasily.

Doba, kdy se dalo prokázat otrávení včel postřikem dle uhynulých včel na
letáku a před úlem, je dávno pryč. Technologie jde dopředu a včely jsou
otráveny přímo v porostu a do úlu se nevrátí. Dokázat otravu je
prakticky nemožné a v tom nepomůže ani Machová. Do řepky se střízá
pravidelně, je to již technologickým pravidlem. Smíchává se několik
relativně neškodných přípravků do smrtícího koktejlu a tak je řepka v
doletu spíše neštěstím. Pokud jsou semvčely zalétány a pak se to
postříká, dojde k výraznému oslabení včelstev, ale dělat se s tím nic
nedá. Viděl jsem obrázky, jak přítel Moravčík ze Slovenska v koordinaci
s jezeďáky včelstva přímo za letu při postřiku zavírá (nejdřív silně
pokouří, pak plachta a v intervalech vpouští dovnitř), ale to pro
neprofesionály prakticky nepřichází v úvahu. Jak jsem již napsal, otravy
nutno brát jako negativní jevse kterým se těžko bojuje. Pokud bych chtěl
za každou cenu vidět věci pozitivně mohl bych říct, že je to dobré
protirojové opatření. A k té lodi - myslím, že na kormidlování stačí jen
jeden. Gustav

Spíš mi připadá, že členi ČSV jsou už
> tak pohodlní, že ač se jim stane nějaká fyzická újma při chovatelské
> činnosti, takovou pojistku nevyužijí a nečerpají tak výhody svého členství,
> s kterými při vstupu do ČSV byly určitě obeznámeni a souhlasily.
>


No obeznamen jsem nebyl temer s nicim ale souhlasil jsem se vsim :-)) O takovych to clenskych moznostech nikdo u nas nemluvil, mozna ani nevedi :-)

Dik za info, ne ze bych toho chtel zneuzivat - prsty se hodi vsechny - hlavne na psani na klavesnici :-))

T.H.

Přitom nejde o
škodu způsobenou cizí osobě, jako např. povinné ručení aut, ale
pojistka, která hradí moji škodu.
------
Jeden člen mi říkal, že by už ve Svazu nebyl, že je tam jen kvůli pojištění včelstev.
Doporučil jsem mu nastudovat status a postup náhrady i částky.
Škoda nad 20 tis. - musí snad přijet někdo z OV, ceník náhrad a rozhoduje někdo o krácení až 50% bez možnosti odvolání.
Kdysi dávno ve Včelařství otiskli dopis jednoho, komu shořely včely od samovzníceného uhlí. Prý lajdáctví - tedy jen polovina.

Krádež myslím pojištěná není a to mi kromě úhynů připadá jako nejpravděpodobnější škoda.

Pokud si pamatuji, tak SF býval ve výrazném přebytku, takže mám dojem, že tam s pojistnou statistikou moc nepracovali.

V pojišťění domu a domácnosti mám nastavenou částku (myslím asi 50tis) do které jsou plněny škody na zařízení okolo domu - včelíny, kolny, skleníky atd. Myslím že to umožňuje většina pojišťoven.
Karel

Archibald:>Viděl jsem obrázky, jak přítel Moravčík ze Slovenska v koordinaci
s jezeďáky včelstva přímo za letu při postřiku zavírá (nejdřív silně
pokouří, pak plachta a v intervalech vpouští dovnitř), ale to pro
neprofesionály prakticky nepřichází v úvahu. <
..........

Profesionálove musí jednat profesionálně a ne jak nějaký Váš přítel ze Slovenska. Otravou jsem si jednou nedobrovolně prošel a vím jedno. Kdybych dal na kvalitu rad naší ZO, ve které jsem byl tč. členem, vznikla by neskutečná panika.

Možná je vhodné mít telefonní číslo na inspekltora - veterináře a být členem - p. Machovou v kontaktech. Prvotní je veterinář a jeho sepsaný protokol na místě zjištění. Jestli se vyjádří ve spolupráci s inspektorkou rostlinolékařské zprávy v tom smyslu, že provedená kontorola na pozemku toho toho pěstitele ukázala, že kultura byla chráněna nepovolenými přípravky, takový protokol je hodný k archivaci, protože je důkazem o vině.

Pokud vím, ochrana rostlin musí být provedena tak, aby v žádném případě neohrožovala život opylovačů. Jestli se nemýlím, žádná povinnost zavírat česna není. Jestli se stane to, že se otráví včely, je potřeba okamžitě jednat.

Včelař podle zákona o rostlinolékařské péči má povinnosti informovat obecní úřad, když si to vyžádá o směru letu jeho včel a přet upozorněním, že se bude provádět letecká ochrana, zajistit označení žlutým trojúhelníkem o stranách min. 1 m stanoviště.

Ahoj Jiří.Já jsem taky posouval včelky asi o dva až tři metry.To odpoledne lítali na původní místo a motali se ale na večer už byli zase doma a druhej den naprosto v pohodě.Nevydím v tom problém.Můžeš třeba zkusit jedny a až si najdou novou cestu tak další.Ahoj Míra

Je důležité rozlišovat status Svépomocného Fondu ČSV a komerční pojištění, které uzavíra za své členy ČSV s nějakou pojišťovnou .

To pojištění je na následky za úraz člena při chovatelské činnosti.

Nezalétat do toho :

SF (Svépomocný fond), který slouží jako fond ke kompenzaci škod, které mohou vzniknout členům. Fond má svá pravidla a ty je potřeba znát, aby se předešlo mylným dojmům.

A nakonec má pojistka na škody způsobené druhé osobě při činnosti (zájmové činnosti). Tu má možnost si sjednat asi v řádu pár stokorun zarok každý zájmový chovatel podle nabídek nějaké pojišťovny. (Často je nabídka rozšířena třeba na Vaše ratolesti, které mohou ve škole nebo v nějaké supermarketu způsobit škodu atd.)

A u mne to je pojistka o něčem podobném a je dražší, ale je charakteristická v tom, že je pro zemědělce.

Ale v případě likvidace moru dostaneš od státu ai od včelařů dá to zhruba na celou úhradu nového zařízení. A když se ti nelíbí podmínky včelařů co tě nutí být členem?

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Archibald <Archibald/=/senior.cz>
> Předmět: Re: pojištění včelařů
> Datum: 02.4.2008 13:42:40
> ----------------------------------------
> Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit. To musí být mým
> rozhodnutím a pokud chci toto riziko
> nést sám, nikomu do toho nic není, není důvod aby Svaz zřizoval fond a
> svépomocné pojištění, které nutí účastníka k pojistce. Přitom nejde o
> škodu způsobenou cizí osobě, jako např. povinné ručení aut, ale
> pojistka, která hradí moji škodu. Povinnost podporuje přebujelou
> administrativou ústředí a dívá se na členy jakona nesvéprávné osoby. Gustav
>
>
>

Nejlepší doba na přesun na krátkou vzdálenost je za nízkých teplot na
začátku zimy nebo v zimě po velkém proletu, kdy mají včely vyprázdněné
výkalové váčky a před sebou nejméně týden počasí, ve kterém nelétají ven.
Ale myslím si, že nyní by to ještě šlo taky, vypadá to, že dalších pár dnů
taky létat nebudou, takže létavky zapomenou a za pár dnů, až bude pěkně, se
budou orientovat nově už na nové místo. Já myslím, že teď se klidně mohou
přesunout. Dneska je aspoň tady ještě dost teplo, takže by při rozrušení
ještě dost vyletovaly, takže spíše tak zítra, pozítří spíše k večeru, aby
rozrušené létavky nevyletovaly a přes noc se uklidnily.
Záleží taky na stanovišti, včely neodlišují od sebe úly a stabilní
orientační body v jejich blízkosti, keře, stromy atd. Pokud dojde jen k
posunu úlů, keřů a stromů kolem bude jen málo a vzhled úlů se umístěním na
novou konstrukci nijak zvlášť nezmění, základní orientační bod pro létavky
bude úl. Přesun se potom může uskutečnit kdykoliv i během výletu včel,
včely se budou vracet v pohodě do správného úlu. Pokud je keřů a stromů
blízko úlů hodně nebo dojde při přemístění k velké změně směru výletu z
česna nebo dojde k velké změně vzhledu úlů, zalétané včely budou ty správné
úly hledat, spotřebují navíc energii a některé se mohou poztrácet, je vhodné
je teď na jaře přemístit právě během delšího období špatného počasí, aby se
létavky po delší době nečinnosti musely znova zalétávat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 11:47 AM
Subject: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost


> Pro úly jsem si nechal svařit z železných profilů novou konstrukci, na
> kterou chci tento, nebo příští týden, přemístit úly ze současného
> stanoviště. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém
> se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
> Děkuji za Vaše zkušenosti.
> Jiří

. Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?

Nebudú! Je jedno či premiestňujeme na 2 alebo 50m, len treba dodržať správny princíp. Premiestnenie urobte večer po ustátí letu alebo chytro ráno, keď ešte včely nelietajú. Ak budete mať dobrú-silnú pomoc, nie je potrebné zatvárať letáče, ale ak máte strach tak na tú chvíľu letáč uzatvorte molitanom, prípadne sieťkou. Premiestnenie urobte naraz a je jedno ako ich uložíte.
Zásada je, na pôvodnom mieste nesmiete nič nenechať! Pri prvom výlete z úľa sa každá vyletujúca včela otočí hlavou k letáču a pomali krúživým letom (snaží si uložiť do fotografickej pamäti nové orientačné body), aby sa mohla bezpečne vrátiť zpäť.
Každá včela, ktorá už lietala z letáča na starom mieste, bude sa naň vracať (podľa staršej orientačnej schémy, ktorú má vo fotografickej pamäti), "prepne" na nové fotografické údaje a odlieta na svoje nové miesto. Ak uvidíte na starom mieste poletovať viac alebo menej včiel, nesmiete prepadnúť panike a ihneď im klásť tam nejaký úľ s plástami, aby doňho vletovali. Trochu si polietajú a statočne pôjdu na nové stanovište.
Po 2-3 dňoch na svoje pôvodné miesto úplne zabudnú. Toť vše, uvidíte ako dobre to dopadne. Nie je to moja prvá rada. Anton

Přečetl jsem celé všechny příspěvky na toto téma. Chtěl bych však podotknout, že v předchozích letech byla norma, do kdy se nemuselo provádět jarní ošetření průměrný spad pod 3 roztoče na stanoviště. Proč toto nyní neplatí. Jinak proč mám provádět letní ošetření včelstev pokud je denní spad začátek července např 0.2-0.3 roztoče? Proč pokud provedu letní ošetření mám nařízena 3 podzimní ošetření? (Protože sleduji spad, můžu říct, že 1.podzimní ošetření je pak zbytečné). Proč máme dělat několik zbytečných zásahů ve včelstvech, proč zbytečně zvyšujeme množství léčiv? Ještě jsem se dovětěl, pokud léčím pásky tak si mám plaásty v okolí označit a ty pak nepoužívat na med(ono to sice většinou výjde - při přehození nástavků), tak čím to vlastně léčíme. Léčíme takhle zběsile z opravdové potřeby?, neznalosti někoho?, nebo snad úmyslu?(prodej léčiva) Luboš (50 včelsev)

V MF dnes je rozhovor v sekci Ekonomika s Radovanem Vítkem. Popisuje tam
mimo jiné, jak nepřátelsky převzal Družstvo Včela a přeměnil ho v akciovku.
Podle
rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné? Hledal
jsem na internetu akciovku Včela a.s. a nenašel jsem nic, jen několik
spotřebních družstev Včela zabývajících se ale prodejem zboží kolem
samoobsluh snad bývalé Jednoty.

R. Polášek

Milý Lubo,
hlavně proto, že se tak činí podle oficiálních vyhlášek SVS a o vyhláškách
se sice diskutovat může, ale konat musí. Když už ne kvůli zdraví včel, tak
alespoň kvůli zdraví peněženky, protože stanovené sankce za porušení těch
vyhlášek jsou citelné....
Jinak ovšem je ale zostření podmínek pro léčebné zákroky důsledkem již dvou
po sobě jdoucích zim, které nadmíru přály rozmnožování roztočů. Všechny
příspěvky na dané téma jsi si ale patrně nepřečetl, pokud ti unikly
informace o vysokých ztrátách na včelstvech v některých oblastech... Za
těchto okolností bych nepovažoval způsob léčení za zběsilý - už proto ne, že
ani tak to nestačí na kýžené vypořádání se s roztočem.
S přátelským pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Lubo" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 3:35 PM
Subject: VD jarni oetření


Přečetl jsem celé všechny příspěvky na toto téma. Chtěl bych však
podotknout, že v předchozích letech byla norma, do kdy se nemuselo provádět
jarní ošetření průměrný spad pod 3 roztoče na stanoviště. Proč toto nyní
neplatí. Jinak proč mám provádět letní ošetření včelstev pokud je denní
spad začátek července např 0.2-0.3 roztoče? Proč pokud provedu letní
ošetření mám nařízena 3 podzimní ošetření? (Protože sleduji spad, můžu
říct, že 1.podzimní ošetření je pak zbytečné). Proč máme dělat několik
zbytečných zásahů ve včelstvech, proč zbytečně zvyšujeme množství léčiv?
Ještě jsem se dovětěl, pokud léčím pásky tak si mám plaásty v okolí označit
a ty pak nepoužívat na med(ono to sice většinou výjde - při přehození
nástavků), tak čím to vlastně léčíme. Léčíme takhle zběsile z opravdové
potřeby?, neznalosti někoho?, nebo snad úmyslu?(prodej léčiva) Luboš (50
včelsev)


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 2995 (20080402)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Tak takhle jsem viděl v jednom přírodovědeckém pořadu vyrábět z ropy benzín.

Luboš:
Proč... proč .... proč....
_________________

Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: Protože se mnohem snadněji někdo donutí odebrat a koupit léčiva (případně mu je do úlu organizovaně nacpat) pod hrozbou sankcí z vet. vyhlášky, než aby se vzdělával, soustavně monitoroval a vyhodnocoval úroveň varroázy, pořizoval si varroadna, podložky si opatřoval ohrádkami a mastil plochu proti mravencům a spekuloval, jestli a kdy stačí Formidol, Mitegone, Nassenheider a správně si načasoval nasazení a vyjmutí Gabonu, kupoval kvalitní šlechtěné matky a dělal si oddělky... atd.

Je prostě ten veterinární cirkus jednodušší k provedení, tak jako je jednodušší pro zemědělce hospodařit klasicky s chemií, na rozdíl od pracného biozemědělství. A drtivá většina včelařů má svými praktikami daleko k biovčelaření. Výsledek je rezistence škůdců, kontaminace vosku, medu a propolisu, bastardizace chovu a občas katastrofy jako loni coby nutná a zasloužená daň.
Jsem pro to, aby si každý včelařil tak, jak to odpovídá jeho znalostem, povaze a vztahu k přírodě, ke včelám a ke svému zdraví.
Ztrátami včelstev jsme se nyní zařadili do světového průměru a pýcha přešla v pád.

Ono záleží, jak se kdo cítí jistý nebo nejistý bez pojištění a s pojištěním.
Svaz kryje pouze smrt a trvalé následky pouze včelaře, člena svazu, logicky
při činnosti spojené se včelařením a svépomocný fond kryje ztráty
včelařského majetku způsobené neznámým pachatelem, do určité částky na jedno
chované včelstvo. Nic dalšího. Je tedy otázka, komu to bude stačit, zvláště
když za smrt dostanou pozůstalí 50 tisíc a za trvalé následky dostane včelař
maximálně 100 tisíc a kdo bude cítit za potřebné mít k tomu další komerční
pojištění.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 2:51 PM
Subject: Re: pojitění včelařů


> Je důležité rozlišovat status Svépomocného Fondu ČSV a komerční pojištění,
> které uzavíra za své členy ČSV s nějakou pojišťovnou .
>
> To pojištění je na následky za úraz člena při chovatelské činnosti.
>
> Nezalétat do toho :
>
> SF (Svépomocný fond), který slouží jako fond ke kompenzaci škod, které
> mohou vzniknout členům. Fond má svá pravidla a ty je potřeba znát, aby se
> předešlo mylným dojmům.
>
> A nakonec má pojistka na škody způsobené druhé osobě při činnosti (zájmové
> činnosti). Tu má možnost si sjednat asi v řádu pár stokorun zarok každý
> zájmový chovatel podle nabídek nějaké pojišťovny. (Často je nabídka
> rozšířena třeba na Vaše ratolesti, které mohou ve škole nebo v nějaké
> supermarketu způsobit škodu atd.)
>
> A u mne to je pojistka o něčem podobném a je dražší, ale je
> charakteristická v tom, že je pro zemědělce.

Podle
rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné?
------
Jednalo se o lidové spotřební družstvo. Ale v podstatě se jednalo o stejný problém. Ve vedení byli lidé, kteří netušili kolikátá bije a domnívali se, že nepružnost jejich i stanov je jejich výhodou.
Členem se v podstatě mohl stát kdokoli, kdo zaplatil členský příspěvek 50Kč.
Do družstva naběhli bílí koně, přišla schůze a výboři zvyklí na manifestační hlasování najednou zjistili, že jsou bez funkcí. Přehlasovali je členové, které přijali s vidinou výběru členských příspěvků a dalšího sladkého života. Takhle znám tu story já.
LSD Včela pak pronajala své sídlištní prodejny většinou Delvitě. Ty vlastně předtím dostala zadarmo od státu, stejně jako SD Jednota prodejny postavené v akci Z na vesnici.

Prostě být ve správnou chvíli na správném místě. :-)

Eman:
Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: .....
-----
I ty?
Tady už nebude koho hecovat. :-)
Zůstává jen Pepan a i toho nějak zasáhl bacil liberalismu, jak cítím z některých jeho příspěvků.

Za chvíli nikdo nebude věřit v neomylnost nejvyšších. Svět jde do pekel, když přichází o své tradiční hodnoty.

Co s námi bude, až každý začne používat rozum?

Karel

Možná jsou na obzoru lepší časy, co se týká plateb za opylování.
http://www.ustecko24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=4149

R. Polášek

> musim rict, ze prvni dno a prvni nastavek jsem vyrabel dle
> zminenych vykresu a musim za ne panu Matelovi podekovat,
> jsou plne funkcni a v dobe kdy jsem zacinal (cca 3 roky)
> bez velkych vcelarskych zkusenosti vyrabet uly to bylo k
> nezaplaceni.
>
> Dno je dle planku docela jednoduche vyrobit, ale vzhledem
> k tlaku na celorocni sledovani spadu Varroa d. doporucuji
> prostudovat vykres dna pripadne i celeho ulu Optimal
>

Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)

Hezký zbytek dne

Lukáš Matela

matela.wz.cz

Podle něj se názory na nutnost opylení včelami různí. "V našich sadech jsme nepozorovali rozdíl ve výnosech při přisunutí včelstev," řekl předseda. V minulosti v družstvu včelařům za přísun včel neplatili, ale zajišťovali dopravu včelstev. Nabídku včelařů by družstvo v současnosti rádo využilo.
---------
Tomu se říká dobročinnost, nemá to efekt, ale zaplatí :-)
Víc takových.


Já osobně mám dobrou zkušenost. Jednomu družstvu které hospodaří trochu okolo mého jednoho stanoviště v polích (je problém s roztříštěností pozemků a nájemců, často se to mění) jsem vysvětlil, kde je v okolí nejvyšší koncentrace včelstev. Pěstují někdy něco na semeno, mimo jiné svazenku. Za inf. byly vděční. Když jsem zase říkal, že by bodlo nějaké zelené hnojení s hořticí na podzim,nebo podsev tak o tom vážně začali uvažovat. Myslím, že je to hlavně o komunikaci.

Karel

Není jedno, jestli se včely přemístí o dva metry nebo o 50 metrů. Aspoň ne
teď v časném jaru. Když se úl přemístí o dva metry, je velká naděje, že
včelky samy najdou svůj úl nebo jakýkoliv úl a nebudou ztraceny. Když se
přemístí o 50 metrů, tak při současné venkovní teplotě včelky sice budou úly
hledat, ale než prohledají těch 50 metrů k novému stanovišti, zkřehnou a
odpadnou. Jedno by to bylo možná někdy v létě za teplého dne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 3:23 PM
Subject: Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost


> . Jedná se o vzdálenost cca 1,5 - 2 m. Budou mít včelky problém se
> zalétáváním na nové místo ? Mohou nastat i jiné potíže ?
>
> Nebudú! Je jedno či premiestňujeme na 2 alebo 50m, len treba dodržať
> správny princíp. Premiestnenie urobte večer po ustátí letu alebo chytro
> ráno, keď ešte včely nelietajú. Ak budete mať dobrú-silnú pomoc, nie je
> potrebné zatvárať letáče, ale ak máte strach tak na tú chvíľu letáč
> uzatvorte molitanom, prípadne sieťkou. Premiestnenie urobte naraz a je
> jedno ako ich uložíte.
> Zásada je, na pôvodnom mieste nesmiete nič nenechať! Pri prvom výlete z
úľa
> sa každá vyletujúca včela otočí hlavou k letáču a pomali krúživým letom
> (snaží si uložiť do fotografickej pamäti nové orientačné body), aby sa
> mohla bezpečne vrátiť zpäť.
> Každá včela, ktorá už lietala z letáča na starom mieste, bude sa naň
vracať
> (podľa staršej orientačnej schémy, ktorú má vo fotografickej pamäti),
> "prepne" na nové fotografické údaje a odlieta na svoje nové miesto. Ak
> uvidíte na starom mieste poletovať viac alebo menej včiel, nesmiete
> prepadnúť panike a ihneď im klásť tam nejaký úľ s plástami, aby doňho
> vletovali. Trochu si polietajú a statočne pôjdu na nové stanovište.
> Po 2-3 dňoch na svoje pôvodné miesto úplne zabudnú. Toť vše, uvidíte ako
> dobre to dopadne. Nie je to moja prvá rada. Anton

Zkoušel někdo pro pohon vyvíječe aerosolu tyhle kompresory?
Gude Silver 750W dodávané množství 70l/min
Gude 210/8/24 1.1kW dodávané množství 120l/min,
Gude Multikompresor 1.1kW dodávané množství 50l/min
ABAC OL195 1.1kw dodávané množství 110l/min
případně kompresor z Bauhausu EASY 1.1kW za 2290 Kč ?
Honíte někdo kompresory centrálou? Jak velkou výkonovou rezervu jste zvolili ?

Před třemi roky jsem si při řezání latěk na rámky uřízl poslední článek na ukazováku a prostředníku pravé ruky.
Od své pojišťovny jsem dostal bolestné a pojistné dle výpočtu bodů u lékaře. Celou dokumentaci (kopie a potvrzení od ZO) jsem odeslal ČSV do Prahy a do měsíce jsem dostal úhradu pojistného z obecného pojištění členů. Jen pro příklad od pojišťovny to bylo 30 000 Kč a od ČSV 50% z uvedené částky a od pojišťovny ještě bolestné. Články mně to sice nevrátilo, ale alespoň něco. Mojmír

Toho se nebojím :-).
"Jen dvě věci jsou nekonečné, vesmír a lidská blbost, tím vesmírem si však nejsem jist." A.Einstein
________________
KaJi:
>Co s námi bude, až každý začne používat rozum?

Když se přemístí o 50 metrů, tak při současné venkovní teplotě včelky sice budou úly hledat, ale než prohledají těch 50 metrů k novému stanovišti, zkřehnou a odpadnou.

Radim, ja som dal radu, ktorú preverili desiatky včelárov tak ako u nás, ako i v Česku. Včelári si sa o premiestňovaní podali niekoľko autentických správ na vcely.sk a priatelia z Česka súkromnou poštou.
Ak chcem niečo vyvrátiť, tak nie konštrukciou ako to môže byť (staré poznatky o premiestňovaní včelstiev), ale túto metódu by som preveril osobne, presne ako je to napísané a potom by som získanými výsledkami oponoval. Zdôrazňujem, že treba dodržať podmienku, aby na nové miesto bola v úli každá včela, preto premiestnenenie musíme robiť pozde večer alebo chytro ráno, možno aj cez deň keď je chlad a včely z úľov nevyletujú.
Anton
Ak je chladno a včely krehnú, tak vyletovať predsa nebudú.
Včely v takýchto prípadoch ani v teple nehľadajú svoje nové stanovište na základe vône, ale tak, ako som to popísal.
Včely na novom mieste nevyletujú bezhlavo z úľa, ale vždy sa orientujú na letáč a iné orientačné body. Za túto metódu sa zaručujem 100%-pu istotou, ktorú som niekoľkokrát na svojej včelnici preveroval.

Léčení není žádná norma ale nařizuje ji veterina podle stavu v místě. Př. u nás v letošním roce je pro obce kde jedno stanoviště má spad nad 3 nařízeno plošné léčení nátěrem pro celou obec a přímo u nás se neléčí a podzimní léčení 3× varidol již provádíme 3 roky. Gabon u nás používáme již nejméně 10 let

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubo <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: VD jarni oet?en?
> Datum: 02.4.2008 15:35:16
> ----------------------------------------
> Přečetl jsem celé všechny příspěvky na toto téma. Chtěl bych však
> podotknout, že v předchozích letech byla norma, do kdy se nemuselo provádět
> jarní ošetření průměrný spad pod 3 roztoče na stanoviště. Proč toto nyní
> neplatí. Jinak proč mám provádět letní ošetření včelstev pokud je denní
> spad začátek července např 0.2-0.3 roztoče? Proč pokud provedu letní
> ošetření mám nařízena 3 podzimní ošetření? (Protože sleduji spad, můžu
> říct, že 1.podzimní ošetření je pak zbytečné). Proč máme dělat několik
> zbytečných zásahů ve včelstvech, proč zbytečně zvyšujeme množství léčiv?
> Ještě jsem se dovětěl, pokud léčím pásky tak si mám plaásty v okolí označit
> a ty pak nepoužívat na med(ono to sice většinou výjde - při přehození
> nástavků), tak čím to vlastně léčíme. Léčíme takhle zběsile z opravdové
> potřeby?, neznalosti někoho?, nebo snad úmyslu?(prodej léčiva)       Luboš (50
> včelsev)
>
>
>

Včela a Jednota byly dvě spotřební družstva zabývají se se prodejem Včela byla převážně v českých krajích a Jednota na Moravě. U včelařů to byla Včela Předboj.
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Dru?stvo V?ela
> Datum: 02.4.2008 15:43:05
> ----------------------------------------
> V MF dnes je rozhovor v sekci Ekonomika s Radovanem Vítkem. Popisuje tam
> mimo jiné, jak nepřátelsky převzal Družstvo Včela a přeměnil ho v akciovku.
> Podle
> rozhovoru to dělal kvůli tomu, že družstvo vlastnilo lukrativní
> nemovistosti. Jedná se o "naše" družstvo Včela nebo nějaké jiné? Hledal
> jsem na internetu akciovku Včela a.s. a nenašel jsem nic, jen několik
> spotřebních družstev Včela zabývajících se ale prodejem zboží kolem
> samoobsluh snad bývalé Jednoty.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Dobrý den chtěl jsem se zeptat jestli nevíte jaký mám použít nátěr na uly.Mám nařezané desky na nastavky a jenom mi to chybí natřít a sklepnout.Tak jsem se chtěl zeptat co je nejlepší?co odolá venkovním vlivům a neuškodí včelám...děkuji předem. přítel Stuchlík

No nevím, nechci nijak zlehčovat zkušenosti desítek včelařů, jenom mi není
jasné, když se včely přesunou o 50 metrů dál někdy pozdě večer nebo časně
ráno, jak včely v úlu poznají, že jsou na novém místě o 50 metrů jinde a že
proto nesmí vyletět rovnou z úlu pryč, ale musí se nejdřív orientovat.
Pravda je ovšem, že i kdyby úl teď na jaře byl v nejlepším výletu včel v
poledne necitlivě přesunut třeba o těch 50 metrů, nic moc se nestane,
létavky, co ztratí, budou poměrně rychle nahrazeny včelami, které by jinak
zůstávaly v úlu. Včelstvo v žádném případě neuhyne, akorát se o nějakou řadu
dnů zpozdí ve vývoji a to se bez problémů svede na chladné jarní počasí či
nosemu nebo něco takového.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 7:56 PM
Subject: Re: Přemísování úlů na krátkou vzdálenost


> Když se přemístí o 50 metrů, tak při současné venkovní teplotě včelky sice
> budou úly hledat, ale než prohledají těch 50 metrů k novému stanovišti,
> zkřehnou a odpadnou.
>
> Radim, ja som dal radu, ktorú preverili desiatky včelárov tak ako u nás,
> ako i v Česku. Včelári si sa o premiestňovaní podali niekoľko autentických
> správ na vcely.sk a priatelia z Česka súkromnou poštou.
> Ak chcem niečo vyvrátiť, tak nie konštrukciou ako to môže byť (staré
> poznatky o premiestňovaní včelstiev), ale túto metódu by som preveril
> osobne, presne ako je to napísané a potom by som získanými výsledkami
> oponoval. Zdôrazňujem, že treba dodržať podmienku, aby na nové miesto bola
> v úli každá včela, preto premiestnenenie musíme robiť pozde večer alebo
> chytro ráno, možno aj cez deň keď je chlad a včely z úľov nevyletujú.
> Anton
> Ak je chladno a včely krehnú, tak vyletovať predsa nebudú.
> Včely v takýchto prípadoch ani v teple nehľadajú svoje nové stanovište na
> základe vône, ale tak, ako som to popísal.
> Včely na novom mieste nevyletujú bezhlavo z úľa, ale vždy sa orientujú na
> letáč a iné orientačné body. Za túto metódu sa zaručujem 100%-pu istotou,
> ktorú som niekoľkokrát na svojej včelnici preveroval.

Dobrý den,

zaujalo mne, že opatřujete podložky ohrádkami proti mravencům, jak vypadají
a čím je mastíte?

Luboš


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 4:37 PM
Subject: Re: VD jarni oetření


> Luboš:
> Proč... proč .... proč....
> _________________
>
> Ptám se taky tak a vychází mě jedna odpověď: Protože se mnohem snadněji
> někdo donutí odebrat a koupit léčiva (případně mu je do úlu organizovaně
> nacpat) pod hrozbou sankcí z vet. vyhlášky, než aby se vzdělával,
> soustavně
> monitoroval a vyhodnocoval úroveň varroázy, pořizoval si varroadna,
> podložky si opatřoval ohrádkami a mastil plochu proti mravencům a
> spekuloval, jestli a kdy stačí Formidol, Mitegone, Nassenheider a správně
> si načasoval nasazení a vyjmutí Gabonu, kupoval kvalitní šlechtěné matky a
> dělal si oddělky... atd.
>
> Je prostě ten veterinární cirkus jednodušší k provedení, tak jako je
> jednodušší pro zemědělce hospodařit klasicky s chemií, na rozdíl od
> pracného biozemědělství. A drtivá většina včelařů má svými praktikami
> daleko k biovčelaření. Výsledek je rezistence škůdců, kontaminace vosku,
> medu a propolisu, bastardizace chovu a občas katastrofy jako loni coby
> nutná a zasloužená daň.
> Jsem pro to, aby si každý včelařil tak, jak to odpovídá jeho znalostem,
> povaze a vztahu k přírodě, ke včelám a ke svému zdraví.
> Ztrátami včelstev jsme se nyní zařadili do světového průměru a pýcha
> přešla
> v pád.

Aha, tak proto spotřební družstvo Včelu neznám. Jakožto moravák znám jen
Jednotu a ta u nás už dávno skončila, některé prodejny se prodaly
soukromníkům a zbytek se přejmenoval, jestli si to dobře pamatuji, na COOP
prodejny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 8:38 PM
Subject: Re:Dru?stvo V?ela


Včela a Jednota byly dvě spotřební družstva zabývají se se prodejem Včela
byla převážně v českých krajích a Jednota na Moravě. U včelařů to byla Včela
Předboj.
Pepan

Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní- př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

Dobrý den, již jsem to psal na jinou otázku. Používám
kompresor Gude Silverstone již tři roky, výkon na vyviječ
VAT bohatě stačí. Koupil jsem jej přes internetový obchod tenkrát za 3400 Kč, dnes se dá sehnat o něco levněji.
Pokud vím, je to jediný dostupný typ se vzdušníkem, který utáhne běžně prodávaná dvoutaktní elektrocentrála 800 W,
co mají v každém Buhausu v ceně okolo 2500 Kč.
Celkově ta souprava vyjde levněji než FUK s dotací (pokud ještě někdy bude) a mám díky tomu k dispozici elektriku na stanovišti i pro jiné účely, třeba osvětlení, sekačku či elektrické nářadí.
Při aerosolování je lépe nechat běžet vyvíječ pořád (chce to mít připravené úly), při zavření vzduchu a vypnutí kompresoru se do protitlaku špatně rozbíhá a centrála někdy při opětném sepnutí chcípne. Je to podobný děj jako když řidič začátečník při rozjezdu nepřidá plyn před povolením spojky, jednoduchá automatika otáček u centrály to rovněž předem neumí. Pokud se přívod do vyvíječe při práci nezavírá,kompresor běží pořád a k uvedenému problému nedochází. V případě potřeby zapnout kompresor do protitlaku je vhodné předem přidat plyn ručně, je to ta páčka s táhlem za kohoutem od nádrže.

Zdraví H. Holý

1x1 cm latičkou, mastit se dá rostlinným olejem, ale není to ideální (vzniká svinčík).

----------------------------
L.Adamec
...ohrádkami proti mravencům, jak vypadají
a čím je mastíte?

Pro dvouprostorové včelaření, nebo včelstva dlouhodobě trpící infekčními nemocemi ( zvápenatění plodu, nosemóza ( nosematóza ), virózy ) vřele přemetení na mezistěny v podletí doporučuji.

U řádně vedených silných včelstev v nástavkových úlech při správné metodice s důrazem na obnovu díla nevidím důvod, proč si tímto komplikovaným zásahem ztěžovat včelaření a případně i snižovat výnos.

Nelze očekávat vytvoření velmi silných včelstev po přemetení. Včelstvo přemetené v srpnu na mezistěny už zimní sílu větší než 3 kg ( 30 000 včel ) v daném roce s vysokou pravděpodobností nedosáhne, i kdybychom všelijak krmili nebo byla příhodná snůška. To však dvouprostorovým včelařům nevadí, protože v takových úlech se zpravidla ani nedá dosáhnout větší zimní síly něž 1,5 kg ( a ani to v těch ,,minibedýnkách,, kvůli rojení není žádoucí ).

Já bych se přemetením v podletí připravil v následujícím roce odhadem o něco přes 50 % medu, protože moje metoda je stavěna na velmi silných včelstev a ta vznikají jen za určitých ( optimálních ) podmínkách, které přemetení na mezistěny dokonale naruší. Mimo to, protože si bez problému vystačím s obnovou díla bez přemetávání, tuto metodu neprovozuji.


S pozdravem...M. Václavek

Máte strašně rozhozené kódování češtiny, je to jak šifra - možná by bylo lepší psát bez dikaritiky, aspoň to bude čitelné...

Jinak úl natřete čímkoliv nebo také ničím, vyjde to celkem nastejno :-) Někdo používá Luxol, Dispersol, fermež, emailové barvy, parafín...

Díky za zkušenost.

enom mi není
jasné, když se včely přesunou o 50 metrů dál někdy pozdě večer nebo časně
ráno, jak včely v úlu poznají, že jsou na novém místě o 50 metrů jinde a že
proto nesmí vyletět rovnou z úlu pryč, ale musí se nejdřív orientovat.

Radime, si bystrý pozorovateľ, ale nie všetko si si správne všimol. Posledné roky som hodne znovu študoval anatómiu a fyziológiu včely medonosnej a veľa detailov som so ozrejmil a zároveň odpozoroval chovania sa včiel.

Ako včela pozná, že je na novom mieste? Predsa včela len čo vyjde naletáč, vďaka svojmu dobrému videniu okamžite zistí, že poloha úľov a prostredia (rôzne predmety, stromy, kríky a pod. je iná, nová. Práve včelí inštiknt pudove reaguje na nový stav zafixovaním nových podnetou vo svojou nervovom centre, ktorý som nazval fotografick pamäť, ktorá je trvalá a nemení sa, až na nové podnety. Na tomto princípe som túto metódu rozpracoval, aby mohla slúžiť včelárom. Je tomu 15 rokov, keď som tieto pokusy robil a sledoval správnosť predpokladu, že to je tá správna metóda. S malou dušičkou som prvý krát premiestnil 10 včelstiev o 1Om na včelnici, kde bolo v hustom slede ďalších 50 včelstiev na malom priestore.
So strachom som sledoval na druhý deň ráno vyletujúce a prilietajúce včely nazad z paše, ako sa budú správať. Včely sa chovali presne tak ako to popisujem, vracali sa na staré miesto (kde ostali spodné včelstvá, tie čo som premiestňoval boli nad nimi oddelené medzidnami), všetko dopadlo presne podľa predpokladu, včely sa posupne presúvali na nové stanovište a prvá včela priletela s peľom 1/2 hod. od jej výletu. Bol som nadšený. Potom po hodinách na staré stanovište prilietalo stále menj včiel a na tretí deň som už žiadnu včelu nevidel poletovať.

Tento istý systém priestorovej orientácie som si všimol pri rojení včiel. Všímavý včelár na včelnici, ak má otvorené oči veľa vidí, ak chce vidieť. Už som často pri svojich prednáškach v ZO dal otázku účastníkom: Čo urobí každá rojová včela po výlete z úľa? Padali rôzne odpovede, ale nik neodpovedal správne. Keď som im prezradil, že každá vyletená rojová včela (a to aj tá, ktorá už veľakrát to urobila) sa otočí hlavou k letáču a znovu robí novú orientáciu svojho vletového otvoru.
Nedokázali pochopiť prečo to robí? Nuž vysvetlenie je logické. Veľakrát sa stane, že s rojom stará matka z rôznych príčin navyletí (má zastrihnuté či poškodené) spadne na zem. Rojové včely aj keď sadnú na konár, po 10-15 min. sa vrátia do úľa. Ak by sa neorientovali, nedokázali by svoj návrat uskutočniť bez tejto orientácie. Veď sa hovorí, že rojové včely zabudnú na svoje staré miesto.
Takto nejako prebieha orientácia na nové stanovište.
Anton

Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní- př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

Preloženie včiel v tomto čase absolútne neprichádza do úvahy. Nechajte ich ešte chvíľu, až do času kvitnutia vŕb na pôvodnom diele zosilnieť.
Asi v polovici kvitnutia vŕb (dobré počasie so slnkom, prínos nektáru, peľu a vody), pripravte debničky, do ktorých vložte medzisteny (Ms), s medzerou v strede pre jeden plást (tzv. záchytný plást),a so zaviečkovaným plodom a nejakými zásobami a hlavne s Matkou, do ktorej ho vložte.
Celé pôvodné plodisko preložíte hore nad nové plodsiko, Nové plodisko položíte na úľové dno a oddelíte materskou mriežkou a tak staré plodisko naň.
V každom prípade včelstvu do nového plodiska podajte asi 3-5 litrov cukrového roztoku 1:1. Plod sa postupne vyliahne, včely Ms vystavajú a matka zakladie a môže prísť znáška.
Je to tak zhruba čo musíte urobiť, ostatné viete ako ďalej.
Anton

Otázka je, proč chcete přemetení provádět.
Pokud je včelstvo OK, tak je to zbytečné provádět.
Existují 3 důvody proč přemetení provádět:
1) změna rámkové míry
2) zdravotní obnova včelstva (nejen nosema, virózy, ale i VD. U VD se odstraní všichni roztoči na plodu) za cenu trochu menšího včelstva
3) radikální obnova díla

Pro všechny důvody je jedno společné, čím dříve tím lépe. Tvorba vosku je u včel časově omezená a důležitý je dostatek snůšky nebo stravy. Kde je dostatek pozdní snůšky, tak se přemetení může trochu opozdit, ale asi nejlepší je provést u posledního medobraní.

Jinak je přemetání včel na mezistěno odvozeno od norského zimování včel, kde se tím velmi omezovala nosematóza. Ale tam jsou podmínky trochu jiné.

Pro ty, co kupují/prodávají včely tak platí: oddělky/smetence/roje na nových rámcích a mezistěnách je to nejlepší záruka, že si člověk na stanoviště nedotáhne něco nežádoucího.

Poznámky p. Václavka o silných včelstvech a dvouprostorovém včelaření nekomentuji. Má sice z 90% pravdu, ale píše to při každé příležitosti 10x týdně a už to stačilo.

Jarní přemetení je podle mně vhodné zhruba až po polovině květu řepky,
případně po zmrzlých. Dříve si myslím, že je na to příliš zima. Nezkoušel
jsem to ale. Přemetení v podletí, dříve byly argumenty spíše více proti než
pro, nyní kvůli rozšíření varaózy přibyl argument pro, přeruší se cyklus
plodování roztočů a včely smetené na mezistěny jsou bez plodu, takže je
možná fumigace, případně je možné přeléčit i gabony vložením jen na pár dnů,
ne na měsíc. Vytvoří se tak včelstva s málo roztoči, která na vystavených
mezistěnách vychovají zimní generaci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 02, 2008 11:06 PM
Subject: Re: Přemetení včel na mezistěny


> Otázka je, proč chcete přemetení provádět.
> Pokud je včelstvo OK, tak je to zbytečné provádět.
> Existují 3 důvody proč přemetení provádět:
> 1) změna rámkové míry
> 2) zdravotní obnova včelstva (nejen nosema, virózy, ale i VD. U VD se
> odstraní všichni roztoči na plodu) za cenu trochu menšího včelstva
> 3) radikální obnova díla
>
> Pro všechny důvody je jedno společné, čím dříve tím lépe. Tvorba vosku je
u
> včel časově omezená a důležitý je dostatek snůšky nebo stravy. Kde je
> dostatek pozdní snůšky, tak se přemetení může trochu opozdit, ale asi
> nejlepší je provést u posledního medobraní.
>
> Jinak je přemetání včel na mezistěno odvozeno od norského zimování včel,
> kde se tím velmi omezovala nosematóza. Ale tam jsou podmínky trochu jiné.
>
> Pro ty, co kupují/prodávají včely tak platí: oddělky/smetence/roje na
> nových rámcích a mezistěnách je to nejlepší záruka, že si člověk na
> stanoviště nedotáhne něco nežádoucího.
>
> Poznámky p. Václavka o silných včelstvech a dvouprostorovém včelaření
> nekomentuji. Má sice z 90% pravdu, ale píše to při každé příležitosti 10x
> týdně a už to stačilo.

Preloženie včiel v tomto čase absolútne neprichádza do úvahy. Nechajte ich ešte chvíľu, až do času kvitnutia vŕb na pôvodnom diele zosilnieť.

Páni, dovoľte sa mi vrátiť k svojmu prvému komentáru, aby som doplnil chýbajúce fakty, pretože v tak krátkom komentári, môže človek viacmenej konštatovať a nie zdôvodňovať.

- 13 rokov som včelstvá pripravoval na znášku v tzv. systéme dvoch včelstiev, v úľovej štvorzostave miery B 10,t.j. každá debnička predstavovala celkovú plochu 200 dm2 spolu až 800 dm2. Do agátovej znášky zostava išlo včelstvo s 1 matkou.

- každý rok včelstvo (celkom 50) muselo vystavať deväť nových medzistien (Ms) a ono ich aj vystavalo. Vždy som to robil v 4 mesiaci, keď u nás kvitnú vŕby. Technologický postup bol zladený s repkovou a agátovou znáškou, všetko do seba zapadalo, ako kolieska v hodinách.

- termín začiatku vkladania MS bol ideálny (vďaka ideálnym teplotným podmienkam), ani raz sa nestalo, aby sa nejakým negatívnym spôsobom prejavil tento násilný zásah na zastavení rozvoja, i keď z hľadiska včel. praktikov to bol tvrdý zásah. Od tohoto zásahu som si sľuboval, že predídem silnému rojeniu, opak bol pravdou.

- odborníci každoročnou výmenou diela 9 plástov za Ms sľubovali, že je to najlepší spôsob ako zamedziť rozvoju nozematózy, NEBOLA TO PRAVDA. Otriaslo to mojím sebavedomím (Bola to obravská práca naviac), lebo zdravotný stav na 13 rok nebol o nič lepší, ako na začiatku. Potvrdilo mi to, že mechanizmus objavovania sa N.A. sa vyskytuje sporadicky bez závislosti od toho, či včely veľa alebo málo stavajú, skončil som s tým a už tretí rok včely dostávajú len tri MS.
Skončila sa aj moja drina.

- klieštikovitosť včelstva nezmenšíte ani týmto spôsobom, pretože ak takúto masívnu výmenu robíte vo všetkých včelstvách, musíte plodové plásty ponechať v úľoch, čiže kontinuita vývoja cyklu pre včely a rovnako aj Varroa sa nepreruší.

- aby ste dosiahli rýchle vystavanie Ms musí k tomu napomôcť materská mriežka a krmivo, aby včely stavali a matka plododovala a ono to funguvalo. Je samozrejme na mieste otázka, či vkladám MS do včelstva za účelom celkového systému alebo npr. mením úľový systém s inou mierou. Preto doporučujem vložiť medzi Ms tzv. záchytný plást s matkou, aby som donútil včely prejsť k plodu na ňom a zároveň k stavbe Ms. Ja samozrejmé keď takáto akcia prebehne čím skôr tým lepšie čo je možné len vtedy, ak je včelstvo aj silné.

Preto som tento systém výmeny Ms ponúkol pýtajúcemu sa, pretože je vhodný a možný (vychádza z overenej praxi), ale keďže všetko so všetkým súvisí, je k takémuto zásahu potrebné teplo, aby včely mohli vyletovať z úpľa.
Ešte raz dodávam, takto koncipovaná výmena plástov hromadným vložením MS, je možný, u mňa za tie roky ani raz nezlyhala, "zlyhali" skôr včely, ktoré akoby mali čím väčší priestor na plodovanie, tým častejšie prichádzali do rojovej nálady a rady sa rojili, čo bolo možné aj vďaka neuveriteľným podmienkam za posledných 25 rokov

Anton

> Zde mi není jasné, proč je "naše" dno méně vhodné? Právě
> pod toto celozasíťované dno lze zasunout diagnostickou
> podložku. Takto celoročně spad roztočů sledujeme. Pravda,
> o podložce se v pláncích dna nezmiňujeme, ale kus sololitu
> opatřit lištami po krajích není problém - a je to :)
>
> Hezký zbytek dne
>
> Lukáš Matela



Mate pravdu ze, to neni zadny problem, ale tim, ze to tam neni detailne nakreslene tak to zacatecnik, ktery varoa dno nevidel nazivo nemusim presne pochopit, proto odkaz na ten optimal kde je to vse slovem i vykresem popsano. Navic udelat si obrazek z vice ruznych zdruju neni na skodu a pak si vybrat co mi vyhovuje. To je moje zkusenost :-)

A to, ze to neni v planku detailne nakreslene neberte jako vytku. Vim jak pracne a kolik casu zabere delat takove vykresy pro cloveka, ktery se tim nezivi :-)

At se dari

T.H.

Videl jsem to na kurze u pr. Zigala v podleti. O mesic pozdeji
jsem videl perfektne vystavene dilo na trech patrech
a vcely pripravene do zimy. Clovek musi pocitat s tim,
ze zkrmi hodne cukru (30 kg na vcelstvo).

Nadchlo me to. Libi se mi 'dira v plodovani' = vhodny okamzik
na leceni formidolem. Libi se mi vcelstvo na novem dile.
Letos to vyzkousim, chci to zaradit to do svych pracovnich postupu.

Martin

> Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní-
> př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

V nějakém čísle Včelařství se v nějakých kometnářích diskutuje otom, že vlasec včely časem překoušou. A to většinou těsně nad spodní loučkou.

Jaké máte v tomto směru zkušenosti?

Na technologii využívání vlasce pracuji už mnoho let. Jeden takový rámek, jako suvenýr, jsem věnoval předsedovi ČSV Mgr. L. Sojkovi. To by snad rybáři pochybovali o kvalitě vlasce, kdyby ho včela přehryzla. Vlasec na spodní loučku neuchycuji a dává se dvojitě.

Jak dopadlo nedělní přemístění včel.
Zatím mi přišla mailem tato zpráva.
V pondělí jsem se dostal s práce až v 18:00l. Byl jsem zvědavý co dělají včely. Vypadá to že už si začínají zvykat, dělá jim problém přílet do úlu, neví zda sedat na drátěnou mřížku. Některé se už snaží přistávat hore na rámky.
S pozdravem
Včely nanosí desítky kilogramu materiálu do úlu. Včely pracují efektivně, a toho právě využívá nové integrované dno úlu, aby to měly maximálně umožněno.Včela, která sedne přímo na rámek, docílí většího výkonu úsporou času lozením po česně.Je to další a nový způsob, vedle přibližování včel kočováním, jak zvýšit výnos.
Včelaři dělají pravý opak.
Viz. tento patent.
Česnová vložka s komůrkou je užitečná včelařská pomůcka sloužící k odchytu rojící se matky. Je použitelná na všechny typy nástavkových úlů s vysokým "kočovným" podmetem a pro úly s vhodně přizpůsobeným česnem pro vložku.

Popis
Atd.
Když dáte včelám práci a volnost v úle,nesmí mít taky hlad, tak nemají čas se rojit.
B.V.

M.Olšák:>Clovek musi pocitat s tim,
ze zkrmi hodne cukru (30 kg na vcelstvo).

Nadchlo me to. Libi se mi 'dira v plodovani' = vhodny okamzik
na leceni formidolem. Libi se mi vcelstvo na novem dile.
Letos to vyzkousim, chci to zaradit to do svych pracovnich postupu.<

...........
Nevím, ale těch 30 kg cukru mne podle tohoto vyjádření nenadchlo vůbec a spíš než shánět a investovat do zbytečného cukru, raději bych se určitě snažil propracovat a zafixovat nějaké levnější chovatelské způsoby obnov díla a účinků léčby během sezony.

Odhlašuji se z pravidelného zasílání příspěvků včelařské konference.

Lenka Chvojková, mail: chvojkova/=/vcelarstvi.cz


Děkuji za vyřízení.

-------- Původní zpráva --------
Předmět:        odhlaseni z konference
Datum:        Tue, 1 Apr 2008 12:29:41 +0100
Od:        Jaromir Cerny <JCerny/=/fame.utb.cz>
Přeposláno - Komu:        Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Společnost:        Univerzita Tomase Bati ve Zline
Komu:        vcely/=/v.or.cz



Odhlasuji se z pravidelneho zasilani prispevku vcelarske konference.

Dik za vyrizeni.
J. Cerny


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com



--
S přátelským pozdravem
Lenka Chvojková
Český svaz včelařů
Sekretariát
Křemencova 8
115 24 Praha 1
tel: 224 934 082
e-mail: chvojkova/=/vcelarstvi.cz

Odhlašování z e-mailové účasti na konferenci

viz: http://www.vcely.or.cz/info.htm

Karel Stuchlik (88.208.95.148) --- 2. 4. 2008

Odpověď na nátěr úlových nástavků.
Nejlepší zkušenosti máme s trojnásobným nátěrem luxolem , vždy po 24 hodinách.
Vnitřek natíráme stříbřenkou,neb jinak včely sololit po čase vykusují.Je nanejvýš
vhodné tento nátěr po asi 3 létech vždy obnovit. Očko je též velmi užitečné.
Jedná se o nástavky,které jsou volně na včelnici,ty co jsou pod střechou ,u těch je naprosto
jedno,jakou barvou budou natřeny. S píše si myslím,že pisatel poprvé vstoupil do této diskuze
a tento jeho první vstup nebyl zrovna ideální,až se na to podívá,něco si s počítačem udělá. Hlavně zdraví...

Dělám to stejným způsobem - luxolem.

Mohu pridat dotaz ohledne nateru???

Chci natrit pozinkovany sito kuli kyseline mravenci - nekdo tu davno nedavno zminoval, ze pri aplikaci k. mravenci zkoroduje i pozinkovane sito. Tak bych to rad osetril predem nez pak resil co stim.
Muzete nekdo poradit ci primo doporucit barvu vhodnou na pozink? Muze se na pozink pouzit obycejna barva na kov?

Premyslim take o Bisilu aby to bylo eko - slo by to?

Omlouvam se za naivni otazky ale s barvama sem zatim moc nepracoval.

Jinak nastavky take natiram Luxolem, nyni Lazurolem, ale melo by to byt stejne, pouzivam pinii a jsem spokojen.

Dna natiram modrou, mahagonem = temer cervena a kastanem = hnedou (co dum dal )

Dneska jsem se docetl, ze vcely vidi cervenou a timpadem asi i hnedou jako sedou ci cernou :-( ale problemy, ze by se nevracely dom neregistruju :-))

Tolik dalsi ukazka me neznalosti souvislosti :-)

Jinak predem dik za odpovedi

T.H.

Ono se síto moc dobře ochránit před rezavěním nedá. Na styku dvou drátů bude barva vždy praskat a bude to tam rezavět. Nátěr jen o nějaký rok prodlouží životnost síta,teda hlavně toho galvanického zinku, jak už tam není a dráty jsou rezavé, moc se tím nezachrání. Dle mého názoru jsou nevhodné vodouředitelné barvy, pokud to nejsou nějaké speciální na pozink, mají hodně pórů, kterými ty korozní látky proniknou. Jinak nemá cenu kvůli tomu nějaké speciální barvy shánět. Já bych se doma možná obtěžoval najít ještě resistin a natřel ty sita zředěným resistinem, možná bych vzal asfaltový nátěr, možná nějakou zředěnou systetiku, co by mně padlo pod ruku.

Stříbřenka neboli silikonový nátěr s obsahem hliníku určený pro teploty okolo 500 st C určitě nebude vhodný pro styk s potravinami a pro vnitřky úlů. Že se kdysi pro vnitřky úlů dost často používal, je věc jiná.

nekdo tu davno nedavno zminoval, ze pri aplikaci k. mravenci zkoroduje i pozinkovane sito.

Pozinkovaný drôt naozaj koroduje, ale len vtedy keď sieť príde do priameho kontaktu s KM. Použil som 14mm HOBRU, ktorá vplyvom roztoku KM napuchla- nabobtnala a dostala sa do kontaktu so sitom. Človek sa celý život učí na vlastných chybách. KM od vtedy nepoužívam

Včela, která sedne přímo na rámek, docílí většího výkonu úsporou času lozením po česně

Pane, nie každý zlepšovák je skutočne aj prínosom. Včela vždy odlieta z úľa tam, kde má letáč a kde sa zdržuje matka. Ak včelár využíva mater.mriežku a plodisko má nad dnom úľa, vždy budú včely valetovať a odlietať z očka alebo letáča kde vymedzená matka, ostatné otvory na úli budú ignorovať. Neplatí to prichove včelstva bez materskej mriežky, pretože vtedy matka ploduje podľa svojej orientácii v celom priestore úľa.
Prečo je to tak? Pretože včely bez "natankovania" materskej látky z úľa neodlietavajú (sú však aj výnimky), včely vtedy pri výlete a po návrate z letu, pri prechode debničky kde je matka, vždy sa včela nakontaktuje na materský feromón. Ak by včela odlietala OČKOM zo 6- tej debničky, tak ML nemá k dispozícii, nedokáže úľ opustiť a musí prejsť ked sa nachádza M.

To je jedna vec a to, či včela donesie do úľa viac medu ak má skrátenú cestu, je tiež pofiderné. V OVP bol publikovaný článok tom, koľkokrát cez deň včela vyletí pri dobrom počasí, vedkyňa dokázala, že v priemere je to 7 krát za deň a dosť. My máme zákon o deliktoch v niečom podobný, trikrát a dosť, previnilec ide do basy a včely takisto, po splnení normy vyletí vraj 7 krát a dosť, potom leňoší na letáči alebo v úli na pláste a kašle na znášku.

Gustave, Gustave...
Já o voze, ty o koze. Tady alespoň vidíš, proč nestačí jen kormidelník. Ten na svých bedrech vše neunese. Můj příspěvek nebyl jen o jedech používaných v zemědělství. Mimochodem o těch jsem se ani nezmínil. Byl spíše o jedu v "myslích" některých lidí nepřejících včelařům. Byl také o prospěšnosti právního oddělení pro členy svazu. Prosím, přečti si můj příspěvek ještě jednou. Určitě uznáš, že Tvá odpověď???, nebo připomínka, je poněkud vytržená z kotextu. Nyní k jedům používaným v zemědělství. To Ti odpověděl a myslím že správně přítel Pazderka. Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na to je však pamatováno. Byl bych však rád, kdyby na toto téma na těchto stránkách pohovořil někdo fundovaný a s praktickými zkušenostmi. Já jsem se dosud, díky sv. Ambrožovi, do role takto postiženého včelaře nedostal a tak bych pouze teoretizoval. Blíží se totiš období, kdy zemědělci budou pesticidy a herbicidy používat. A kdo ví co nám zítřek přinese.
Čau Pepča

Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na to je však pamatováno. Byl bych však rád, kdyby na toto téma na těchto stránkách pohovořil někdo fundovaný a s praktickými zkušenostmi.
-------
Já to zažil, naštěstí jen jednou a to v pátek odpoledne.
Je to tak v MV asi 2roky zpět.
Skutečně je problém, že si toho včelaři nevšimnou, a když všimnou tak to byla jen malá otrava, druhý den se ty včely zase probraly (bylo vyčištěné dno :-) , ale většinou hynou ).
Vzorky se odesílají až v pondělí, veterinář mi tvrdil, že jim žádné výsledky nazpátek nepřišly a není jeho úkolem to někde urgovat. Mě to bylo jedno, protože včely nebyly moc zasaženy - stříkal "moje pole" asi půl hodiny. Když jsem se zajímal jak jsou vybavení tam, kam to SVS poslala , tak to na moc velkou chem. analýzu nevypadalo (ale to je zpráva z doslechu).

Ta otrava co jsem zažil nebyla úmyslná. Chlap s tím jezdil po svých polích od rána a teprve já si toho všiml.
Podle jeho dotazů na kolegy v oboru se dá soudit, že ušetřil naftu a zkombinoval postřiky.
Když zjistil že to vadí, tak to dál nedělá.

Zajímavé bylo, že hned v pondělí u něj byl odborník od té firmy co prodává postřiky a poskytl mu právní školení.

Myslím, že o otravaách se moc neslyší, protože jednak se moc nezjišťují a jednak protistrana má na své straně odbornou pomoc. Takže je těžké dokázat, že mi někdo otrávil včely, pokud se ten druhý umí obvinění bránit.

Podle mě je to o komunikaci. A taky o tom jak jsou lidi zorganizovaní. Jestli ZO nemá ani telefoní čísla svých členů, aby se snimi v takovém případě rychle spojila je to na ....

Hlášení včel na OU je dobré, ale asi nejlepší by bylo aby jeden člověk/parta měla kontakt na agronomy a malé zemědělce a věděly o sobě.
Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?

Karel

Oprava - něco jsem nedopsal (velká písmena)
Skutečně je problém, že si toho včelaři nevšimnou, a když všimnou tak to byla jen malá otrava, druhý den se ty včely zase probraly (bylo vyčištěné dno :-) , ale většinou hynou MIMO ÚL, PŘED ČESNEM, VČELY JE PRAVDĚPODOBNĚ NEPUSTÍ DOVNITŘ, nebo vynesou). k tomu ještě dodám - zajímavý argument mají zemědělci, ale bohužel to šíří i včelaři (Taky smutné)
Ty včely nebyly otráveny, oni je jen navoněly a ubodaly je včely z úlu/česna, protože jinak voněly.


Smutné je, že s většinu podobných věcí, o kterých si myslím že jsou mylné a zavádějící (malá otrava - včely ráno vstaly z mrtvých, žádná otrava nebyla , on by si toho všiml, každý večer když přijde z práce si kontroluje včely,..) jsem slyšel v této souvislosti od funkcionářů.

Karel

Při přímém kontaktu s roztokem KM to síto začne korodovat okamžitě. Pokud je KM ve vzduchu, koroduje taky, ale mnohem pomaleji. Včelařské pletivo je, aspoň všechno, co jsem viděl, pozinkované galvanicky, dokonce bych řekl, že je kvůli ceně galvanicky pozinkován drát a z něho je teprve upleteno pletivo. Galvanicky pozinkovaný povrch má tak do 20 mikrometrů zinku a ten má navíc póry. Takový zinek má spíše okrasnou vlastnost, že povrch je lesklý a vzhledný do doby, než se výrobek prodá plus asi jeden, dva roky skladování někde v suchu. Proto je výhodné to pletivo ještě než ten zinek zkoroduje, ještě natřít. Aby měl samotný zinek i ochrannoz vlastnost, muselo by to být žárové pozinkování, jako jsou třeba králičí pletiva.

Já to mám dobře nastavené s OÚ starosta mně zavolá kde a já zjistím směr letu včel a jednou jsem tak postřik zastavil do nočních hodin

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi
> Datum: 03.4.2008 16:28:07
> ----------------------------------------
> Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak
> velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek
> odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na
> to je však pamatováno. Byl bych však rád, kdyby na toto téma na těchto
> stránkách pohovořil někdo fundovaný a s praktickými zkušenostmi.
> -------
> Já to zažil, naštěstí jen jednou a to v pátek odpoledne.
> Je to tak v MV asi 2roky zpět.
> Skutečně je problém, že si toho včelaři nevšimnou, a když všimnou tak to
> byla jen malá otrava, druhý den se ty včely zase probraly (bylo vyčištěné
> dno :-) , ale většinou hynou ).
> Vzorky se odesílají až v pondělí, veterinář mi tvrdil, že jim žádné
> výsledky nazpátek nepřišly a není jeho úkolem to někde urgovat. Mě to bylo
> jedno, protože včely nebyly moc zasaženy - stříkal "moje pole" asi půl
> hodiny. Když jsem se zajímal jak jsou vybavení tam, kam to SVS poslala ,
> tak to na moc velkou chem. analýzu nevypadalo (ale to je zpráva z
> doslechu).
>
> Ta otrava co jsem zažil nebyla úmyslná. Chlap s tím jezdil po svých polích
> od rána a teprve já si toho všiml.
> Podle jeho dotazů na kolegy v oboru se dá soudit, že ušetřil naftu a
> zkombinoval postřiky.
> Když zjistil že to vadí, tak to dál nedělá.
>
> Zajímavé bylo, že hned v pondělí u něj byl odborník od té firmy co prodává
> postřiky a poskytl mu právní školení.
>
> Myslím, že o otravaách se moc neslyší, protože jednak se moc nezjišťují a
> jednak protistrana má na své straně odbornou pomoc. Takže je těžké dokázat,
> že mi někdo otrávil včely, pokud se ten druhý umí obvinění bránit.
>
> Podle mě je to o komunikaci. A taky o tom jak jsou lidi zorganizovaní.
> Jestli ZO nemá ani telefoní čísla svých členů, aby se snimi v takovém
> případě rychle spojila je to na ....
>
> Hlášení včel na OU je dobré, ale asi nejlepší by bylo aby jeden
> člověk/parta měla kontakt na agronomy a malé zemědělce a věděly o sobě.
> Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?
>
> Karel
>
>
>

jsou to postřiky, které byly stříkány do kvetoucího pole a včely si přiletěly se otrávit nebo to jsou postřiky, kdy byly úly blízko pole postříkány. Máte někdo včely třeba jen 2 - 3 metry od pole, které se stříká, třeba i když tam je jen obilí?

Radim Polášek:>jsou to postřiky, které byly stříkány do kvetoucího pole a včely si přiletěly se otrávit nebo to jsou postřiky, kdy byly úly blízko pole postříkány. Máte někdo včely třeba jen 2 - 3 metry od pole, které se stříká, třeba i když tam je jen obilí?<
........

Od pole jsem a to velmi blízko a nějaké otravy z postřiků obilnin jsem zatím, díky Bohu nezaznamenal.

Jsem tohoto názoru. Jak se ptal Karel. ...

Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?

Co vím.Zemědělec musí mít platný průkaz, na základě kterého provádí ochrany. Ochrana rostlin jako taková podléhá zákonu o rostlinolékařské péči. Co říká zákon o rostlinolékařké péči je nutné znát. Tudíž jestli Karle budeš hovořit v tváří v tvář s nějakým zemědělcem, je nutné se bez jakýchkoli okolků dotázat, jestli zná zákon o rostlinolékařké péči. Samozřejmě pár věcí musíš znát i Ty.

Jestli ne, debata s ním jako taková je o ničem, protože si můžete jeden den potřást pravicí a poplácat po ramenech, ale druhý den zjistíš otravu, kterou třeba viditelně zapříčinil právě on.

A ještě k razaci otrav po postřiku. Existuje v několika úrovních. Já zažil tu nejrazantnější. Ta se vůbec neprojevuje tím, žeby včely naráz uhynuly a byl šmytec, a nebo že by nějaké hlídačky nevpouštěly včely do úlu. Spočívala v tom, že ve velkém houfu a jak se létavky s otráveným nektarem a pylem do úlu vracely, tak nejenže se samy otrávily a byly vynášeny na hromady pod česna, ale stačily nektar předat dalším včelám v úlu, uložit pyl do buněk. SYSTEMATICKY otráveno! - úl jako takový byl dlouhodobě neslučitelný s životem včel. Jedovaté souše, pylem živený plod, med, a i samotný úly.

Takže louhování úlů, oddělení od ostatních a vyvaření veškerého díla, navážení prakticky nových oddělků v jiných úlech.

Sezona na tom stanovišti v háji a hromada vícepráce. To je otrava včelstev.

Je síce pravda, že jsou nějaké zákony a nařízení kdy, co a jak se má stříkat. V minulostí tomu bylo tak, že nějaký Zemědělský podnik prodal postřík pouze té osobě, která má oprávnění. Dnes je situace zcelá jiná. Dnes když půjdu do skladu kde mají nějaké postříky a budu chtít celý vagon a položím peníze na prkno, nikdo se mě ptát nebude na nic a už vůbec k čemu to potřebují atd. Navíc u těchto postříku je tak rychlý rozklad, že za několik hodin z rostlin už není možné nic poznat. Pokud vím vyšetření otrávených včel je asi za 20.000.- Kč. Pak kdo to zaplatí ?
Opravdu to není jednoduché, ale štěstí pro nás včelaře je pouze v tom, že postříky jsou drahé a nějak moc zemědělci se do postříků nehrnou když opravdu nemusí. Řepka se stříká ještě před květen kdy o ní včely nemají zájem.

Řepka se stříká ještě před květen kdy o ní včely nemají zájem.
------
V mém případě to byla právě řepka za květu.
Fungicid Alert S. A ten by asi nebyl nijak škodlivý (podle rostlinolékaře to bylo O.K.) ale on tam něco přidal a kombinace už nebyla úplně neškodná.

Je to vždy dáno osobní zkušeností, ale v osobním vztahu zemědělec a včely, stejně jako občan a včely jsme se vždy setkával s úctou ke včelám.

Doufám, že to vydrží a nebudu muset měnit názor.

Karel

Na natírání nástavků, ale i den úlů, jsem začal používat lazurovací lak DIXOL, vodou ředitelný. Údajně je ekologický, neškodí životnímu prostředí, ani včelám, dřevo si ponechává přirozený vzhled, jsou krásně viditelná léta na dřevě. Provádí se 2 - 3 nátěry. První nátěr se provádí lakem ředěným vodou, další nátěry se neředí. Já používám odstín PINIE a jsem s ním spokojený. Pouze vnitřek dna nechávám bez nátěru, aby včely s nátěrem nepřišly do styku. Co kdyby náhodou ?

Jiří

My máme zákon o deliktoch v niečom podobný, trikrát a dosť, previnilec ide do basy a včely takisto, po splnení normy vyletí vraj 7 krát a dosť, potom leňoší na letáči alebo v úli na pláste a kašle na znášku

Podle Vás, zkracování včelám cesty kočováním je zbytečné? Jsem pouze autorem integrovaného dna, které nemá leták. Takže na letáku lenošit nemohou. Zprávy a obrázky ze sledování včel dostávám mailem od vlastníků integrovaného dna. Já osobně jsem toto ani neočekával a naopak mě to mile překvapuje. Není to jen varroa dno, ale má plno nových vlastností, jak na roztoče Varroa Destruktor.To zjišťují uživatelé, protože o žádné včelstvo nepřišli.
Proč přijdou Čechy, Morava a Slezsko možná o 50% včelstev | …
Je škoda, že nebyla zasíťovaná varroa dna dána mezi dotovaná technická zařízení, ani je v časopisech zatím neukázali, aby si je mohli včelaři vyrábět.Ten jeden obrázek ve Včelařství, který mi vydali, asi nestačí.
B.V.

Odhlašuji se z účasti na konferenci. Chvojková

-------- Původní zpráva --------
Předmět:        Re: [Fwd: odhlaseni z konference]
Datum:        Thu, 3 Apr 2008 11:12:24 +0200
Od:        G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
Přeposláno - Komu:        vcely/=/v.or.cz
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>



Odhlašování z e-mailové účasti na konferenci

viz: http://www.vcely.or.cz/info.htm



--
S přátelským pozdravem
Lenka Chvojková
Český svaz včelařů
Sekretariát
Křemencova 8
115 24 Praha 1
tel: 224 934 082
e-mail: chvojkova/=/vcelarstvi.cz

Já se ptám, protože před několika lety, kdy jsem si plánoval začít včelařit
na současném stanovišti jsem se musel rozhodnout mezi pásem bývalé lesní
cesty na rozhraní lesa a pole, kde v předjaří jako první sleze sníh, kde je
v létě teplo a sucho , ale není větrno, ale kde kvůli uzkému pruhu pozemku
není možné včely umístit dál než metr dva metry od pole a mezi stanovištěm
pod tím polem, kde zůstává sníh, kde teče za velkých dešťů voda z pole a kde
je i přes léto poněkud vlhko. Zemědělci mně právě to první stanoviště s
poukazem na přesahování postřiků přes kraje pole vymluvili a tak mám včely
na druhém, cca 5 metrů daleko od kraje pole a cca 1,5 - 2 metry výškově pod
tím krajem pole. Jak jsem zjistil potom po postřicích s herbicidy, kraje
polí skutečně přestříkavají, občas až přes metr daleko.

R. Polášek

"Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na to je však pamatováno".
........................................................

Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:
(Nasavrky dne 30.03.2008, aktiv učitelů včelařství). Pokud neseženeme veterináře, je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo jím určenou osobu (jde o nezávislou osobu s pokud možno úředním puncem). Je-li to možné i osobu která ošetření provedla, případně pro koho bylo ošetření provedeno a zajistit vzorek ošetřovaného porostu (z několika míst)o hmotnosti cca 20 dkg, do neprodyšného obalu, vzorek asi 20dkg otrávených včel do prodyšného obalu a vzorky uchovat v mrazáku. O celé této akci sepíšeme jednoduchý zápis (kdo provedl, v kolik hodin a kterého dne, co bylo děláno ...) opatřený podpisy zůčastněných osob. Je vhodné také provést fotodokumentaci ošetřeného porostu. Tato fotodokumentace by též měla být v zápise uvedena a popsána a je přílohou zápisu. Fotodokumentace je důkazem kvetoucího porostu - případně kvetoucích plevelů v ošetřovaném porostu nebo těsné blízkosti. V nejbližší pracovní den tyto vzorky se zápisem dopravíme na SVS, která zajistí a také platí vyšetření. V případě, že vzorky na vyšetření zašleme sami, sami také platíme.
S přáním,
abychom tohoto postupu nemuseli použít Pepča

Nabízím prodej medu těm včelařům,kteří již svůj med vyprodali a nebo o své včely přišli a chtějí si přesto udržet své zákazníky . Med je v sudech po cca 300kg /asi 8 konví / je smíšený,tedy ne řepka a orientační cena včetně sudu je 18 200,-Kč / čili 60,-Kč/kg , sud 200,-Kč.Okres Hradec Králové.
Nabídky buď na e-mail frantisek.rousek/=/atlas.cz nebo na mobil 776130089

Jedná se o " Murphyho zákony,,

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: v?ely, jedy a Machov? - p??teli K?apkovi
> Datum: 04.4.2008 09:14:51
> ----------------------------------------
> "Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k
> tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek
> odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na
> to je však pamatováno".
> .......................................................
>
> Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:
> (Nasavrky dne 30.03.2008, aktiv učitelů včelařství). Pokud neseženeme
> veterináře, je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo
> jím určenou osobu (jde o nezávislou osobu s pokud možno úředním puncem).
> Je-li to možné i osobu která ošetření provedla, případně pro koho bylo
> ošetření provedeno a zajistit vzorek ošetřovaného porostu (z několika
> míst)o hmotnosti cca 20 dkg, do neprodyšného obalu, vzorek asi 20dkg
> otrávených včel do prodyšného obalu a vzorky uchovat v mrazáku. O celé této
> akci sepíšeme jednoduchý zápis (kdo provedl, v kolik hodin a kterého dne,
> co bylo děláno ...) opatřený podpisy zůčastněných osob. Je vhodné také
> provést fotodokumentaci ošetřeného porostu. Tato fotodokumentace by též
> měla být v zápise uvedena a popsána a je přílohou zápisu. Fotodokumentace
> je důkazem kvetoucího porostu - případně kvetoucích plevelů v ošetřovaném
> porostu nebo těsné blízkosti. V nejbližší pracovní den tyto vzorky se
> zápisem dopravíme na SVS, která zajistí a také platí vyšetření. V případě,
> že vzorky na vyšetření zašleme sami, sami také platíme.
> S přáním,
> abychom tohoto postupu nemuseli použít Pepča
>
>
>

Takze jsem se docetl, ze mame jineho roztoce nez predloni a malo ucinneho leciva.
http://ekonomika.idnes.cz/vcel-je-malo-zdrazi-med-i-ovoce-dec-/ekonomika.asp?c=A080404_947238_ekonomika_maf

Je to cenný článek, protože v podstatě určuje minimální cenu medu z 80 Kč za
kilo na 130 Kč za kilo. Jinak žvanění vedení Svazu o neúrodě způsobené
nedostatkem včel pokračuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "cvanha" <kamil.turza/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 9:48 AM
Subject: Re: VD jarni oet?en?


> Takze jsem se docetl, ze mame jineho roztoce nez predloni a malo ucinneho
> leciva.
>
http://ekonomika.idnes.cz/vcel-je-malo-zdrazi-med-i-ovoce-dec-/ekonomika.as
> p?c=A080404_947238_ekonomika_maf

No ale nějak mě chybí postup od právníka co udělat a postupovat, jestli se zjistí, že v inkriminované době stříká více zemědělců.

Jedná se o " Murphyho zákony,,

Pepan


>
> Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:

je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo jím určenou osobu ....

-------------
Já jsem volal POLICII. Jednak jsem toho názoru, a jednak ještě za Vojty Protivínského coby šéfredaktora vyšel v Moderním včelaři velice cenný článek napsaný policisty o tom, jak postupovat při otravě včel.
Tam byl uváděn důvod "poškozování životního prostředí" a měl tu výhodu, že u něj není žádná dolní hranice škody a Policie to nemůže hodit pod stůl.

Já si zavolal POLICII, protože cca 50 včelstev * 3000Kč je docela pěkná pálka. Takže poškozování cizí věci - či jak se to říká. Někdo volá POLICII i kvůli pár televizorům a jiným "drobným škodám".

Když někdo někomu otráví stádo krav, koní, nebo ovcí, tak má taky zavolat k zajištění důkazů starostu?

Karel

Sledují už několik dnů debatu na shora uvedené téma. Některé Vaše názory jsou OK, ale některé naprosto zcestné. Dovolím si to tvrdit z důvodu, že o řešení postříků, sousedských sporů ze strany ČSV něco vím. Řešit sousedské vztahy a už vůbec postříky, není jednoduché pro svaz. Mgr. Máchová má s řešením těchto problémů opravdu velké zkušeností. Pokud se někdo domnívate, že advokát, kterého si najměte, dokáže Vás lépe hájit, tak to nevím. Obhájoba najatého advokáta z nějaké kanceláře se na hodinu počítá v tisících a advokát ČSV při řešení těchto záležitostí je pro členy ČSV je bez poplatku. Samozřejmě ani Mgr. Máchové se nepodaří vždy vše prokázat a obhájit. Záleží to na posudcích a dalších podkladech, které má od nás včelařů.
S tím, že není nějaký pokyn jak postupovat při škodách, nelze souhlasit. V časopisu Včelařství už mnohokrát bylo popisováno v příloze, jak se má postupovat při škodách. Ti, kteří neodebírate tento časopis, nečtete jej, pak to nemůžete vědět.
Ti, kteří nebudete s tím souhlasit co jsem napsal, je to vaše věc a nebudu se k této otázce dále vyjádřovat.

Takže ti farmáři kteří si opylování objednávají jsou hlupáci a vyhazují peníze z okna ? To jim musíš poradit ať neplatí vyčůraným včelařům

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 04.4.2008 10:11:50
> ----------------------------------------
> Je to cenný článek, protože v podstatě určuje minimální cenu medu z 80 Kč za
> kilo na 130 Kč za kilo. Jinak žvanění vedení Svazu o neúrodě způsobené
> nedostatkem včel pokračuje.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "cvanha" <kamil.turza/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, April 04, 2008 9:48 AM
> Subject: Re: VD jarni oet?en?
>
>
> > Takze jsem se docetl, ze mame jineho roztoce nez predloni a malo ucinneho
> > leciva.
> >
> http://ekonomika.idnes.cz/vcel-je-malo-zdrazi-med-i-ovoce-dec-/ekonomika.as
> > p?c=A080404_947238_ekonomika_maf
>
>
>
>

Něco jiného je podporovat placení za opylování plodin, protože na plodinách
opylených včelami bude o něco větší úroda, například o 10 - 20 % a něco
jiného je hloupé žvanění, že když z krajiny zmizí včelstva včelařů, stane se
z ní něco jako poušť. A na základě toho žvanění vymáhané dotace.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 1:19 PM
Subject: Re: VD jarni oet?en?


Takže ti farmáři kteří si opylování objednávají jsou hlupáci a vyhazují
peníze z okna ? To jim musíš poradit ať neplatí vyčůraným včelařům

Pepan

Med za více než 130 Kč je z mého pohledu předražený med. Lze očekávat sníženou nabídku kvalitního českého medu vlivem velkých loňských úhynů včelstev na varroázu a to se každopádně promítne v ceně med.

Cituji z článku:
_______________________________________________________________
Nejhorší situace je ve středních a jižních Čechách. Včelař Ladislav Nerad z Dražic u Tábora přišel o více než tři čtvrtiny chovu. Parazit, který zaútočil loni na podzim, byl trochu jiný než ten předloňský a nefungovaly na něj běžné léky.

"Těch, které by zabraly, byl velký nedostatek. V celém okolí dnes nepotkáte jedinou včelu. Určitě se to projeví na ovocných stromech a na úrodě řepky. Med nebudeme mít letos vůbec," popisuje Nerad.
______________________________________________________________


To, jak Nerad vysvětluje úhyny svých včelstev, je podle mě blud. Roztoč varroa, jež nás ohrožuje, byl v roce 2007 stejný jako v letech předchozích. Účinná léčiva jsme měli k dispozici i vloni, ale kvůli selhání orgánů či jednotlivých včelařů ( často nesledujících spad ) byly mnohde pozdě aplikovány. Nehledě na to, jako každý rok, se jarní léčení neprovádělo řádně a plošně v dané oblasti u všech včelstev. Tyto špatně léčená včelstva se staly ohnisky nákazy. Po loňské teplé zimně, došlo vlivem skoro nepřetržitého plodování u mnohých včelstev k výraznému podpoření růstu populace roztočů. Více faktrorů se v loni sešlo a to, čemuž někteří říkají CCD, jehož hlavním činitelem je zřejmně varroáza, postihlo i ČR.

Tvrzení, že v současnou dobu čelíme nějakému zmutovanému roztoči mnohem nebezpečnějšímu, než byly verze předešlé, je dle mého soudu zcestné. NERAD se tím snaží vymluvit z podcenění situace a následného zanedbání zásahů, jež by tento stav zvrátily. Když je to nutné, léčit se musí po celý rok ( i na jaře a v létě ), pokud chcete zabránit možnosti kolapsu včelstev. I vyléčená včelstva se znenadání můžou stát kriticky nakažená ( vlivem reinveze ), proto je třeba u vybraných nejsilnějších včelstev v průběhu roku sledovat stav, aby se předešlo tomu nejhoršímu včasným léčením.

Nechci strašit, ale obávám se, že letos nás potká podobná, spíše horší pohroma v podobě hromadných úhynů včelstev. Všechno záleží na tom, jak se včelaři poučí z loňska a jest-li budou v případě potřeby léčit.

Přeji všem co nejméně roztočů!

S pozdravem...M. Václavek

No, nejsem odborník a tedy nemohu diskutovat na téma zmutovaných kmenů roztočů.
Na podzim jsem měl v měli dle vyšetření 0 roztočů, na jaře jsem natíral a fumigoval (začátkem března) - po 20 hodinách spad v počtu desítek ks roztočů. Dnes mám na sítech v průměru 1 roztoč denně. Zbývá reinvaze - ale na to myslím bylo celkem chladné jaro.
Teď už zbývá jen kyselina.

No 130kč za med je asi opravdu dost,ale 100-110 se mi zdá pokud hu bude málo naprosto v pořádku.I kdyby ho bylo dost tak stovka je v pohodě.Já bych si ho klidně za to koupil.Samozřejmě mám na mysli med od včelaře a né náhražku ze supermarketu.Vy snad prodáváte za 60-70kč?
To snad ne!Míra.

Dnes jsem přemístil všechny úly se včelstvy na jiné místo. Včelky létaly málo a ty, co byly venku, cestu zpět v pohodě našly. Trochu jim sice vrtalo hlavou, proč musí hledat česno jinde, ale nakonec na to přišly. Děkuji všem (panu Turčánymu, p. Poláškovi, Mirovi) za jejich názory a zkušenosti.

Jiří

Ono je to něco jiného v AUSTRÁLIIA A Americe KDE VČELY NEŽILY a vegetace byla zařízena na jiné opylovače. NA STARÉM KONTINENTĚ BY BEZ VČEL DOŠLO K PODSTATNÉ ZMĚNĚ VEGETACE. Na ty předcházející kontinenty byly včely dovezeny a důvodem byly právě plodiny dovezené z Evropy které v nových podmínkách dávaly velmi neuspokojivé výsledky. A právě tehdy se zjistilo jak jsou včely důležité.
A ZA DRUHÉ DRŽME HUBY A BUĎME RÁDI , ŽE ZA NÁS NĚKDO LOBUJE!! S takovými řečmi proti nim jděte do (_!_)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 04.4.2008 13:28:51
> ----------------------------------------
> Něco jiného je podporovat placení za opylování plodin, protože na plodinách
> opylených včelami bude o něco větší úroda, například o 10 - 20 % a něco
> jiného je hloupé žvanění, že když z krajiny zmizí včelstva včelařů, stane se
> z ní něco jako poušť. A na základě toho žvanění vymáhané dotace.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, April 04, 2008 1:19 PM
> Subject: Re: VD jarni oet?en?
>
>
> Takže ti farmáři kteří si opylování objednávají jsou hlupáci a vyhazují
> peníze z okna ? To jim musíš poradit ať neplatí vyčůraným včelařům
>
> Pepan
>
>
>
>

>>>Nechci strašit, ale obávám se, že letos nás potká podobná, spíše horší
pohroma v podobě hromadných úhynů včelstev. Všechno záleží na tom, jak se
včelaři poučí z loňska a jest-li budou v případě potřeby léčit.

Přeji všem co nejméně roztočů!<<<

Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem

Pepan

Vrtání do dotace 1D JIŽ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝSLEDKY
http://www.reflex.cz/Clanek31686.html

PEPAN

Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem

_____________________________________________________________

Skvělé! Ještě je třeba zařídit, aby všechny pásky byli vloženy nejpozději do konce července, snůška nesnůška. Účel světí prostředky ( po loňsku desetinásobně! ).


S pozdravem...M. Václavek

PS
Doufám, že se neprojeví rezistence. Například amitraz se používá přes 25 let.

Vyšetření měli na spad roztočů přes zimu je všechno jen ne pro všechny včelstva v různých typech úlů objektivní!

Například je dokázáno, že pokud neproběhne větší prolet před vložení podložek na zimu, mnoho roztočů usmrcených při podzimním léčení, kteří zapadnou do buněk nebo mezi nástavky, se dostane do zimní měli. Tento jev je nápadný zvláště u velkoprostorových úlů. Další věc je ta, že ne všechny roztoči jsou při flotaci v oleji nalezeny, respektive pracovníci v laboratoří nejsou tak pečliví, aby každý spadnutý roztoč byl nalezen.

Ukazatel zimního spadu je mnohdy spíše orientační něž reprezentující skutečný stav ve včelstev. Pro jistotu bych prováděl předjarní a jarní léčení kyselinou mravenčí ( pokud nebyl proveden nátěr a fumigace v případě spadu více jak 3 roztočů na včelstvo ) všude tam, kde zimní spad přesáhl v průměru 1 roztoče na včelstvo.


S pozdravem...M. Václavek