Archiv Včelařské konference

Vyšetření měli na spad roztočů přes zimu je všechno jen ne pro všechny včelstva v různých typech úlů objektivní!

Například je dokázáno, že pokud neproběhne větší prolet před vložení podložek na zimu, mnoho roztočů usmrcených při podzimním léčení, kteří zapadnou do buněk nebo mezi nástavky, se dostane do zimní měli. Tento jev je nápadný zvláště u velkoprostorových úlů. Další věc je ta, že ne všechny roztoči jsou při flotaci v oleji nalezeny, respektive pracovníci v laboratoří nejsou tak pečliví, aby každý spadnutý roztoč byl nalezen.

Ukazatel zimního spadu je mnohdy spíše orientační něž reprezentující skutečný stav ve včelstev. Pro jistotu bych prováděl předjarní a jarní léčení kyselinou mravenčí ( pokud nebyl proveden nátěr a fumigace v případě spadu více jak 3 roztočů na včelstvo ) všude tam, kde zimní spad přesáhl v průměru 1 roztoče na včelstvo.


S pozdravem...M. Václavek

Míra:
No 130kč za med je asi opravdu dost,ale 100-110 se mi zdá pokud hu bude málo naprosto v pořádku.I kdyby ho bylo dost tak stovka je v pohodě.Já bych si ho klidně za to koupil.Samozřejmě mám na mysli med od včelaře.....
--------
Samozřejmě že od včelaře. V krámě kvalitní med nekoupíte pod 150Kč za kilo.
Kolik myslíte, že stojí český med ze Včelpa?

O pár řádků níž někdo nabízí med v sudech řepkokvětový za 60 kilo. I kdyby ho někdo chtěl prodávat dál z čirého altruismu, aby lidi nechodili do supráku, tak na jakou cenu se dostane, když započte jen náklady a svoji práci na manipulaci. Nemluvím ani o marži a DPH. Ta to hodí o dalších 25-50% nahoru.

Já prodávám 460ml cca 0,55kg za 59 (ofic cena), kamarádům aby se to dobře počítalo za 50. Už dva roky. Kdyby mě nějak významně bolela ekonomika, nylím, že bych neměl problém prodávat oboje o desetkorun dráž. Ale nechám to až od podzimu, jak se věci vyvinou.
A pokud bych se měl o nějaku významnou částku vsadit, tak řeknu, že není problém ani za tu půlkilovky chtít 75Kč. V běžném krámě nekoupíte med laciněji, pokud tam nedodává nějaký včelař :-)

Karel

Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem

------------------------

Tady na této konferenci jsem byl poučen, že včelař si má u místně příslušné ZO do konce dubna objednat Formidol, Gabon atd a ta mu to má podle jeho požadavků zajistit do 30.6.

To moc času nezbývá.

Doufám že je výrobce předzásoben, protože by to znamenalo vyrobit za dva měsíce trojnásobek (možná víc) běžně ordinovaného a asi vyráběného Gabonu.

Takže se doufám jede na tři směny, nebo že by byly takové zásoby.
Ono posbírat objednávky, vyrobit a rozdistribuovat milion pásků za necelé tři měsíce je docela problém. Zvláště když se ještě nestačilo ani ponatírat.

Vyhlášky o jarních nátěrech se vydávaly až v prvné dekádě března, tedy v době, kdy by i v běžném roce mělo být natřeno.

Tak mám takový dojem, že i letos je roztoč o pár roztočích pidikroků před naším skvěle propracovaným, světově ojedinělým a asi trochu nepružným systémem.

Karel

Vrtání do dotace 1D JIŽ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝSLEDKY
http://www.reflex.cz/Clanek31686.html

PEPAN

------------------
Oni do našich dotací vrtají i v USA? A ještě nám sem ser... radar.
POZOR, NEPŘÍTEL NASLOUCHÁ! Pište sem šifrovaně.


Jinak někdo do toho vrtal již vloni v parlamentu a částka na letošní dotace je prý seškrtaná. Myslím, že ve všeobecném parlamentním boji o zrno bude kdekdo křičet chyťte zloděje. Fotbalisti, olympionici, a všechy možné zájmové skupiny. No a včelaři josu docela dobrý cíl. (mají tam většinou levicovou lobby, zatímco takoví myslivci, ti jdou napříč celým politickým spektrem jako nůž máslem.
Karel

On Wednesday 02 of April 2008 14:07:51 G.Pazderka wrote:
> Archibald:>Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit.<
>
> .......
>
> Určitě ano. Je to výhodné. V položce ČSV to je vyměřováno za včelstvo.
>
> Příklad. Uříznete si prst, jste členem ČSV a máte zaplacené příspěvky v


No je to hezke, ale vzhledem k tomu, jake jsou prebytky ve fondu , tak se na
pripojisteni urazu nepouzivaji. Pokud plati priklad, z toho, co dostanete Vam
bude smutno jeste jednou.


Honza

On Wednesday 02 of April 2008 14:33:59 G.Pazderka wrote:

> Možná je vhodné mít telefonní číslo na inspekltora - veterináře a být
> členem       - p. Machovou v kontaktech.

jestli Vam to k necemu bude - volal jsem tam pri otrave (silna, odesly
letavky - tedy protirojove opatreni :) ), mel jsem lahev od pripravku, ktery
zahodil traktorysta, volal jsem CSV pravni oddeleni, precetl nazev, bylo mi
sdeleno, ze pripravek neni registrovan a ze pokud nebudu mit ty mrtve vcely,
u kterych prokazu, ze jsou opravdu moje a opravdu je otravila ta postrikana
horcice, mam smulu, a nema cenu se tim zabyvat - identifikovat na desitkach
hektaru me vcely by bylo zhola nemozne.

tak jsem to nechal byt, vcely do slunecnice zesilily .......


Honza

On Thursday 03 of April 2008 16:27:55 KaJi wrote:

>
> Hlášení včel na OU je dobré, ale asi nejlepší by bylo aby jeden
> člověk/parta měla kontakt na agronomy a malé zemědělce a věděly o sobě.
> Zemědělec to totiž nahlási na OÚ a dál co?


Myslite ?
jsem jediny vcelar ve vsi (ze 4) , ktery to opravdu hlasi, kdyz jsem se ptal
starosty, jestli za nim uz byl nekdy nejaky zemedelec, pokrcil rameny .......


Honza

Honziku ,včelaři jsou pojištěni na úraz u České pojišťovny a ve fondu jsou peníze na pomoc včelařům kteří se ocitli v obtížíchAle nic ti nebrání se ještě pojistit třeba u 5 pojišťoven víc to bude stát ale pak možná v obtížích i i víc pobereš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: pojitění včelařů
> Datum: 04.4.2008 20:46:01
> ----------------------------------------
> On Wednesday 02 of April 2008 14:07:51 G.Pazderka wrote:
> > Archibald:>Základní otázkou není u koho, ale zda vůbec se pojistit.<
> >
> > .......
> >
> > Určitě ano. Je to výhodné. V položce ČSV to je vyměřováno za včelstvo.
> >
> > Příklad. Uříznete si prst, jste členem ČSV a máte zaplacené příspěvky v
>
>
> No je to hezke, ale vzhledem k tomu, jake jsou prebytky ve fondu , tak se na
> pripojisteni urazu nepouzivaji. Pokud plati priklad, z toho, co dostanete Vam
> bude smutno jeste jednou.
>
>
> Honza
>
>
>

Jak čtu z jednotlivých přísopěvků na dané téma tak autoři znají reálný
stav pouze z učebnic. Otravy z hluboké minulosti ala metation jsou
dávnou historií Dnes *nejsou k dispoziči vzorky otrávených včel*
uhynulých před česnem nebo v úlech, a dát dohoromadu vzorek 500
otrávených včel pro rozbor je nemotžné. Otrávené včelý se prostě do úlu
nevrátí. Otravu zjistí pouze ten, kdo vidí úbytek letové aktivity po
postřicích, nebo lépe dle úlové váhy, kdy razance otravy je zjistitelná
i na váze, a následně rapidní snížení přínosu z důvodu nedostatku
létavek. Komise, jak je zde doporučováno, nemůže po otravě zjistit nic,
jde o srovnání stavu včelstva před a po otravě, k čemuž chybí srovnání.
Další argument, že jezeďáci nestříkají kvůli nákladům je opět mulný, v
současných cenách chemická ochrana a hnojení je jedinou cestou k zisku.
Současná cena řepky je nutí k častějšímu osetí bez karanténní dobym, což
umožňuje zase jen chemi. Řeči, že někdo čeká na opylení řepky včelami
je již také minulost, chemie je nutnější než včely. Bez stříkání do
květu se úroda řepky již nezajistí, jinak by to nedělali. Jak jsem již
uvedl, včely hynou v řepce, nikoli v úlech!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ŕepku je asi třeba brát jako nutné zlo, stejně jako varoázu.

Gustav

> "Bohužel, podle "P a c k a l o v ý ch zákonů schválnosti", pokud dojde k
> tak velké otravě včel, že ji včelaři zaznamenají, je to obvykle v pátek
> odpoledne a veterinář je již dávno někde na chalupě nebo na Bahamách. I na
> to je však pamatováno".
> .......................................................
>
> Doporučený postup dle právního oddělení ČSV je takový:
> (Nasavrky dne 30.03.2008, aktiv učitelů včelařství). Pokud neseženeme
> veterináře, je vhodné požádat o pomoc při zajištění důkazů starostu, nebo
> jím určenou osobu (jde o nezávislou osobu s pokud možno úředním puncem).
> Je-li to možné i osobu která ošetření provedla, případně pro koho bylo
> ošetření provedeno a zajistit vzorek ošetřovaného porostu (z několika
> míst)o hmotnosti cca 20 dkg, do neprodyšného obalu, vzorek asi 20dkg
> otrávených včel do prodyšného obalu a vzorky uchovat v mrazáku. O celé této
> akci sepíšeme jednoduchý zápis (kdo provedl, v kolik hodin a kterého dne,
> co bylo děláno ...) opatřený podpisy zůčastněných osob. Je vhodné také
> provést fotodokumentaci ošetřeného porostu. Tato fotodokumentace by též
> měla být v zápise uvedena a popsána a je přílohou zápisu. Fotodokumentace
> je důkazem kvetoucího porostu - případně kvetoucích plevelů v ošetřovaném
> porostu nebo těsné blízkosti. V nejbližší pracovní den tyto vzorky se
> zápisem dopravíme na SVS, která zajistí a také platí vyšetření. V případě,
> že vzorky na vyšetření zašleme sami, sami také platíme.
> S přáním,
> abychom tohoto postupu nemuseli použít Pepča
>
>
>
>

Myslite ?
jsem jediny vcelar ve vsi (ze 4) , ktery to opravdu hlasi, kdyz jsem se ptal
starosty, jestli za nim uz byl nekdy nejaky zemedelec, pokrcil rameny .......
Honza
--------
Pokud to včelař nenahlásí, tak má smůlu. Nemá prý nárok na náhradu.
On je celý systém evidence na OU poněkud zmatený.
Někdy jim to tam hlásí důvěrníci, jindy celá ZO, pak různě včelaři dbalí zákona a pán/paní tam mají šanon narvaný papírama a když tam přijde zemědělec dbalý zákona (zažil jsem to - vysušovadlo do kvetoucí svazenky)tak se pak ten seznam v lepším případě tvoří, v druhém se vylepí na úřední desku oznámení.

Kdysi jsem měl představu, že by se udržovala databáze GPS souřadnic stanovišt (to bylo ještě před mapy.seznam.cz) ale ..... Tak předseda ZO v té době koupil katastrální mapu jejich vesnice, vyznačil tam stanoviště a kontakty na včelaře a dal to na OU.

Karel

Nechci strašit, ale obávám se, že letos nás potká podobná, spíše horší pohroma v podobě hromadných úhynů včelstev. Všechno záleží na tom, jak se včelaři poučí z loňska a jest-li budou v případě potřeby léčit.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Není léčení, jako léčení. Musíme vědět kdy léčit, čím léčit a jak léčit. Potřebné léčivo musíme mít k dispozici. Nařízený a doporučený předpis je třeba ještě doladit na místní podmínky. Naše česká a moravská krajina je natolik rozmanitá, že toto doladění je potřebné. Uvedu příklad pro jarní léčení nátěrem plodu s následnou fumigaci. Je předepsáno toto ošetření nejpozději do 15.4. Je logické, že v nižších polohách je zapotřebí léčit dříve, ve vyšších polohách pak později, s ohledem na velikost plochy plodu a teplotu při ošetřování. Stejně tak je nutno postupovat i u dalších léčení, aby bylo co nejúčinnější a přitom co nejšetrnější. Z toho vyplývá, že je nutno při léčení uplatnit znalosti, disciplínu a rozum.
V mnohých krajích bylo nařízeno povinné jarní léčení. Kdo toto provedl dobře, bude na tom lépe, neboť na počátku rozvojové řady VD bude mít nízký počáteční stav (a1).
Dalším důvodem jarního přeléčení je ten, že letní léčení má nižší účinnost. U KM se uvádí 50 – 80%. U BABONU je rovněž účinnost jen 80 %. Kdežto jarní léčení nátěrem s následnou fumigaci a podzimní fumigaci u včelstev bez plodu se uvádí 95 – 98 %. Co z toho zase vyplývá? Pokud si chceme zachránit včelstva, musíme u méně účinného léčení léčit častěji. Po reinvazi, pak co nejdříve.
To, co jsem napsal o informovanosti včelařů důvěrníky, případné jejich pomoci a oni budou dostávat informace shora, za tím si nadále stojím. Jinak by mohlo platit heslo: Čím hůře, tím lépe, ale jak pro koho. To už jsme u jiného tématu diskuse a to je úloha a cíle účastníků procesu zvaného včelařství. Kdo prosazuje a hájí, jaké a čí zájmy.
Zdravím H.

Archibald:>...Otrávené včelý se prostě do úlu
nevrátí<
........

To co tu popisujete, tak s tím jsem se setkal, ale otrava po postřiku řepky to nebyla. Setkal jsem se s tím v mých začátcích. A bylo to zapříčiněno varoázou a hlavně nosemou ze zvědavosti.

Otrava bez hromad včel pod česny (ne lezoucí a rozlezlé po stanovišti) se mi nějak nezdá. Odporovala by totiž anatomii a fyziologii včel.

Já jsem tam žádnou zmínku o nějakém vrtání do dotací nenašel. Jenom logické
a zřejmě správné zhodnocení stavu. Kde je stacionárních včelstev na
zahradách ve vesnicích a podobně tolik, že víceméně stačí opylit řepku na
polích mezi vesnicemi, zemědělci nikomu za opylování nic nedají. Kde ty
včelstva nejsou, zemědělci začínají platit včelařům kočovníkům, kteří ty
včelstva přivezou. V tom článku to píšou o sadařích, ale jinak to je úplně
stejné.
Ono jinak každé lhaní za účelem nahnání strachu a tím získání nějakých výhod
je krátkodobě možná hodně produktivní, ale dlouhodobě to je úplně naopak.
Veřejné mínění je dneska včelařům nakloněno, máme nalobovány určité podpory,
ale když bude vedení Svazu stále katastroficky žvanit o tom, že když nebudou
včelstva včelařů, bude tady poušť a na základě toho vymáhat další podpory,
může to velice snadno dopadnout přesně opačně. Stačí, když nějaký politik,
který si bude chtít nahnat politické body na úsporách financí, zjistí
situaci třeba kolem německých měst v průmyslových oblastech, kde drobní
včelaři skončili už před roky a profesionální včelaři se tam nevyskytují. Ze
dne na den mohou být dotace škrtnuty a vedení Svazu se stane na desetiletí
nedůvěryhodné. Ne jako že bych považoval škrtnutí těch 150 Kč na včelstvo za
nějakou pohromu, ale ubývání drobných řadových včelařů je prostě trend,
který se zvrátit rozumnými prostředky nedá a nemá cenu kvůli tomu provádět
takové nesmysly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 6:16 PM
Subject: opylování


Vrtání do dotace 1D JIŽ PŘINÁŠÍ SVÉ VÝSLEDKY
http://www.reflex.cz/Clanek31686.html

PEPAN

Neznám podrobnosti, domnívám se, že léčivo kterým se impregnují gabonové
pásky se vyrábí po hektolitrech, je to relativně běžný insekticid a
podložka, do které se to napouští, se vyrábí taky běžně po tisicích metrech
čtverečních. Neměl by tedy být nijak velký problém vyrobit 1 - 1,5 miliónů
Gabonových pásků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 04, 2008 7:29 PM
Subject: Re: Lecení


> Doneslo se mi, že se pro celou republiku připravuje povinné léčení Gabonem
>
> ------------------------
>
> Tady na této konferenci jsem byl poučen, že včelař si má u místně
příslušné
> ZO do konce dubna objednat Formidol, Gabon atd a ta mu to má podle jeho
> požadavků zajistit do 30.6.
>
> To moc času nezbývá.
>
> Doufám že je výrobce předzásoben, protože by to znamenalo vyrobit za dva
> měsíce trojnásobek (možná víc) běžně ordinovaného a asi vyráběného Gabonu.
>
> Takže se doufám jede na tři směny, nebo že by byly takové zásoby.
> Ono posbírat objednávky, vyrobit a rozdistribuovat milion pásků za necelé
> tři měsíce je docela problém. Zvláště když se ještě nestačilo ani
> ponatírat.
>
>
> Karel

čzjk

Vorja:
Není léčení, jako léčení. Musíme vědět kdy léčit, čím léčit a jak léčit. Potřebné léčivo musíme mít k dispozici. Nařízený a doporučený předpis je třeba ještě doladit na místní podmínky.
------
No jak se mi tak potí brejle nad novou celostátní metodikou na 2008-09, tak tam žádné ladění nebude.
KVS nařídí jednotné termíny tří léčení, pak vyrazí komise, při druhém a třetím jednotném komisionelním léčení se rozdrásá zavíčkovaný plod a pokud někdo komisi odmítne, ZO jej udá KVS.
Zřejmě bude následovat létající soud, upálení včelaře nebo včelstev, možná některé slabé povahy (až mu bude chtít někdo v zadováku v prosinci zjišťovat plod na třetím rámečku) vezmou do ruky vidle. Tradiční cepy dpošly, můžeme napřímit vidle.

Centrální plánovaní a jiné věci nepředpokládají ladění, přizpůsobení nebo nedej bože myslící a aktivní jedince. Ti jsou pro centrální systémy vždy hrozbou a všechny systémy je ve vlastním zájmu neúprosně likvidují.

Neznám podrobnosti, domnívám se, že léčivo kterým se impregnují gabonové
pásky se vyrábí po hektolitrech, je to relativně běžný insekticid
----
To jsou běžné všechny léky na VD u nás, jen ta cena proti třeba Slovensku není běžná.
Ale nemají nožičky a ke včelařům sami nedoběhnou. To byl ten problém o kterém jsem psal.

Karel

No, pro nás to jsou léky na varoa a distribuují se po lahvičkách, kde je od
oka desetina gramů léčiva nebo po destičkách, kde jsou miligramy. Pro vinaře
či jiné zemědělce to jsou insekticidy na škodlivé roztoče, stříkají se v
dávce střelím kilogram na hektar a prodávají se běžně v kanystrech po
desítkách, možná stovkách litrů. Odhaduji, že není tedy problém vzít navíc
pár kanystříků či kontejnerů pro české včelaře a v nějakém velkotruhlářství
nakoupit příslušných pár stovek nebo tisíců metrů čtverečních příslušné dýhy
na Gabon. To jsem měl na mysli, distribuce mezi včelaře ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 05, 2008 11:42 AM
Subject: Re: Lecení


> Neznám podrobnosti, domnívám se, že léčivo kterým se impregnují gabonové
> pásky se vyrábí po hektolitrech, je to relativně běžný insekticid
> ----
> To jsou běžné všechny léky na VD u nás, jen ta cena proti třeba Slovensku
> není běžná.
> Ale nemají nožičky a ke včelařům sami nedoběhnou. To byl ten problém o
> kterém jsem psal.
>
> Karel

Tyto popisy otrav také těžko trávím, ale o této chorobě jsem ještě neslyšel "a hlavně nosemou ze zvědavosti." Sice mi to připomíná některé včelaře kteří se ve včelách hrabou stále a pak se diví jak to , že jim zmizela matka nebo se jim dějí jiné pohromy

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ely, jedy a Machov? - a ?kolometi
> Datum: 05.4.2008 08:32:15
> ----------------------------------------
> Archibald:>...Otrávené včelý se prostě do úlu
> nevrátí<
> .......
>
> To co tu popisujete, tak s tím jsem se setkal, ale otrava po postřiku řepky
> to nebyla. Setkal jsem se s tím v mých začátcích. A bylo to zapříčiněno
> varoázou a hlavně nosemou ze zvědavosti.
>
> Otrava bez hromad včel pod česny (ne lezoucí a rozlezlé po stanovišti) se
> mi nějak nezdá. Odporovala by totiž anatomii a fyziologii včel.
>
>
>

Dnes jsem kouknul přes folii do včel a již staví na stavebním rámku.V okolí kvete zatím pouze jíva.Stanoviště přibližně něco přes 500 m.n.m. Zdravím Zdeněk.

Já jsem minulý týden založil první sérii, polovinu (tj. 15 misek) mi přijaly, kvete také jenom jíva...
stavební rámky jsem přidáva dneska, tak uvidíme...

Já jsem minulý týden založil první sérii, polovinu (tj. 15 misek) mi přijaly, kvete také jenom jíva...
stavební rámky jsem přidáva dneska, tak uvidíme...

Páni nemyslíte, že preháňate svoju aktivitu? Nútite robiť včely to, na čo ešte nie sú pripravené. Stavebný pud prichádza spolu s prínosom peľu, hlavne však nektáru, ktorý podporuje aktivitu a včelstvo rozširujú novo liahnuce sa včely. Tohoto roku a to aj u vás bola dlhá pauza v plodovaní,matky začali intenzívne plodovať až 27.3, mladé včely sa začnú liahnuť až o 21 dní. t.j. 17.4. tento sled vývoja sa nedá zrýchliť, to dokáže len počasie a potom kto Vám oplodní mladé matky, hádam to nechcete urobiť Vy alebo Ste rujný? Trúdy, ktoré sú nezbytné pri oplodňovacom procese, začnú včely ošetrovať až príchodom teplejších dní, ktoré prichádzajú s rozkvetom vŕb (ešt k tomu chýba 10-15 dní). Aj trúd, aby bol rujný potrebuje svoj čas, 24 dní v bunke a 10-12 dní kým dospeje. Spočítajte si to.

Dneska jsem byl ve včelách a už jsem tam viděl dospělé trubce, nebylo jich mnoho ale pár přeci. Ti budou akorát zralí,když se budou chtít matky pářit. vylíhli se z divočiny, proto jsem vložil i stavební rámky. Včely jedou jak pily!

Mám dotaz: Přestože loňská sezona byla víc než dobrá, jsem zase na dně. Zde se objevilo několik nabídek na prodej medu, ale v sudech. Může někdo poradit, jak dostat tento med do sklenic, když většina z nás na to není ani v nejmenším vybavena? Myslím, že to může zajímat i ostatní.
Zdraví R. Stonjek

Karel:>No jak se mi tak potí brejle nad novou celostátní metodikou na 2008-09, tak tam žádné ladění nebude. <
........
A kde na kterém odkazu je k mání taková disharmonie SVS?

Děkuji předem

Já jsem minulý týden založil první sérii, polovinu (tj. 15 misek) mi přijaly, kvete také jenom jíva...
stavební rámky jsem přidáva dneska, tak uvidíme...

______________________________________________________________

Proč začínáte s chovem matek tak brzo a jakým způsobem chovéte? Vy máte ty sibiřské včely, že :-)))

Stonjek:>Může někdo poradit, jak dostat tento med do sklenic, když většina z nás na to není ani v nejmenším vybavena? Myslím, že to může zajímat i ostatní. <
......

Já pořád říkám, že balení není žádná sranda. Jen mi často moc nikdo nechce věřit. Včelař má včelařit a obchodník obchodovat. Obojí jde, ale nato musí být více lidí.

Prodává se spirála /nevím kolik má watů/ na ohřev medu v sudech. Viděl jsem jí v Nasavrkách. Je to obdoba 50W spirály, která se používá na ohřev medu v konvích.

Bzzuk (194.212.22.2) --- 5. 4. 2008
Re: Stavební rámek (28747)
Já jsem minulý týden založil první sérii, polovinu (tj. 15 misek) mi přijaly, kvete také jenom jíva...
stavební rámky jsem přidáva dneska, tak uvidíme..
Óóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóóooooooooooooooooooooo
Bzzuk (194.212.22.2) --- 5. 4. 2008
Re: Stavební rámek (28747) (28748) (28749)
Dneska jsem byl ve včelách a už jsem tam viděl dospělé trubce, nebylo jich mnoho ale pár přeci. Ti budou akorát zralí,když se budou chtít matky pářit. vylíhli se z divočiny, proto jsem vložil i stavební rámky. Včely jedou jak pily!
Úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúú
Stonjek (213.151.87.17) --- 5. 4. 2008
Stáčení medu?
Mám dotaz: Přestože loňská sezona byla víc než dobrá, jsem zase na dně. Zde se objevilo několik nabídek na prodej medu, ale v sudech. Může někdo poradit, jak dostat tento med do sklenic, když většina z nás na to není ani v nejmenším vybavena? Myslím, že to může zajímat i ostatní.
Zdraví R. Stonjek
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
1.- Doporučuji všem včelařům staršího data,aby si vzali příklad z chovu matek již v časném jaru a nesetrvávali na starých dogmatech.Chce to trochu racionalizace...
2.- Doporučuji si zakoupit nový rýč v obchodu se zahradni
technikou a postupovat podle rad Přemka Podlahy,ono to půjde,když člověk chce,jde všechno...

Asi od pátku vždy, když otevřu stránky Včelařských novin ( www.vcelarskenoviny.cz ), antivirový program mi hlásí trojského koně a přeruší spojení se stránkou.

Takže tuto serií budete příští týden školkovat a to je ideální. Jak jste na tom s trubci. Jsou už dospělí ? Obávám se, že tomu tak není a tedy vše je k ničemu. Také při těchto teplotách mladé matky nebudou lítat na snubní lety. Poznamenávám, že odchovávam každý rok cca 400 až 500 matek.

To jsem také zjistil a bylo to na hlavní stránce a měl jsem s tím velké potíže to odstránit. Antivírový program AVG označil, vyléčil, ale stále se mi objevoval. Musel jsem to různě vyskenovat a snad už je to OK. Nejsem odborník na PC, ale nepoužívejte PC bez antivírových programů.

1.- Doporučuji všem včelařům staršího data,aby si vzali příklad z chovu matek již v časném jaru a nesetrvávali na starých dogmatech.Chce to trochu racionalizace...

_____________________________________________________________

Ptám se znovu: proč chovat matky takhle brzo??? Proč nepočkat do doby příhodnější, do doby květu řepky, kdy je zaručeně dostatek říjných trubců a teplotní poměry už jsou poměrně vyrovnané.
Chov matek touhle dobou je poměrně problematický. Jakým způsobem dotyčný chová matky?


S pozdravem...M. Václavek

Rovnou říkám, že osobní zkušenosti s rozehřívání velkých sudů s medem nemám.
Navrhuji vyklidit nějakou velkou dřevěnou nebo jinak tepelně izolovanou
skříň a dát tam ventilátor s tepelnou regulací. Udržovat tam teplotu 40 - 50
st C tak den, dva, tři, dokud se med neprohřeje. Výkon topného tělesa je
třeba spíše menší, hlavně aby se prohřál vzduch ve skříni, protože teprve
přes vzduch se ten sud ohřívá. Takových 300 - 600 watt. Bude asi mnohem
lepší z hlediska vystavení vyšší teplotě, když se ten med jen ohřeje tak
málo, aby jen změkl a bylo možné ho nějakou pevnější naběračkou nabrat než
aby se stal tekutý a mohl se přelívat, některé méně tuhé medy změknou už
při 30 st C. Ohřívání by se nemělo urychlovat zvyšováním teploty, rychlost
průniku tepla ztuhlým medem je poměrně malá, dá se uvažovat tak, že med hned
za stěnou sudu nabere během prvních pár desítek minut prakticky stejnou
teplotu jako je teplota vzduchu, zatímco med uprostřed sudu se rozehřeje na
tuto teplotu až za několik desítek hodin. U flašky od okurek to trvá 12 - 24
hodin. Problém by mohl být v tom veltilátoru, běžné při teplotě 40 - 50 st C
jednak moc nevydrží, jednak pouštějí při takové teplotě do uzavřeného
prostředí výrazné pachy, sud by nesměl být otevřený, aby je med nenasál.
Varianta by mohla být taky větší množství obyčejných žárovek rovnoměrně
rozmístěných ve skříni a regulace termostatem koupeným jako náhradní díl v
opravně. Já používám bimetalový termostat do bojleru.
Pokud nebude tak velká skříň, nezbude nic jiného než sud ofoukávat teplým
vzduchem z ventilátoru. Kdysi ve fabrice jsme tak nějakou dobu oficiálně
rozmrazovali a ohřívali 200 litrové sudy s stříkacím tmelem na pracovní
teplotu 20 - 30 stupnů, ovšem spotřeba energie byla velká. Ale tehdy to
nijak nevadilo. Dokud jsme nedali dohromady zařízení, kde se sudy vyklopily
do nádrže a ohřály tam výměníkem s teplou vodou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 05, 2008 10:48 PM
Subject: Stáčení medu?


> Mám dotaz: Přestože loňská sezona byla víc než dobrá, jsem zase na dně.
> Zde se objevilo několik nabídek na prodej medu, ale v sudech. Může někdo
> poradit, jak dostat tento med do sklenic, když většina z nás na to není
ani
> v nejmenším vybavena? Myslím, že to může zajímat i ostatní.
> Zdraví R. Stonjek

To ano. Ale v dnešní době není problém vyrobit, ale prodat.
Takže klidně můžete pouze včelařit a prodat do výkupu. Při přibližné aplikaci zákona 1/3 za výkupní max ceny 30-40,-Kč za kg.
Další alternativy jsou:
-balím a prodávám sám ze dvora nebo do obchodu;
-spojím se s více včalaři a založíme obchodní družstvo, tj. více lidíjak říkáte. Zde šlo získat i nějakou dotaci;
Vše hezké

Problém asi nebude jen rozehřátí medu v sudu, ale vůbec vlastní manipulace se sudem. Je tedy otázkou, zda se to vůbec vyplatí řešit.

Ak sa chcete pozrieť čo robia práve na Slovensku práve teraz, kliknite si na ptiložený e-mail.

http://www.vcelovina.sk/vcelovizia.php

Ta televize je výborná, ale ta grafika je vynikající.
Jsou to nejlépe graficky zpracované stránky, které jsem v poslední době viděl.
Výborné logo a ta sklenice je skvěle tvarovaná i nafocená.

Ať se dále daří.

Karel

No, já jsem příspěvek př Stonjeka pochopil tak, že už se rozhodl ten med ve
velkém sudu koupit, aby nezklamal svoje jarní zákazníky a teď jen hledá
nejlepší řešení, jak ten med z sudu ztuhlý dozajista stáním v nějaké
nevytápěné místnosti dostat, nic víc.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 12:17 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> To ano. Ale v dnešní době není problém vyrobit, ale prodat.
> Takže klidně můžete pouze včelařit a prodat do výkupu. Při přibližné
> aplikaci zákona 1/3 za výkupní max ceny 30-40,-Kč za kg.
> Další alternativy jsou:
> -balím a prodávám sám ze dvora nebo do obchodu;
> -spojím se s více včalaři a založíme obchodní družstvo, tj. více lidíjak
> říkáte. Zde šlo získat i nějakou dotaci;
> Vše hezké

Problém asi nebude jen rozehřátí medu v sudu, ale vůbec vlastní manipulace se sudem. Je tedy otázkou, zda se to vůbec vyplatí řešit.
-----
To je o pružnosti prodejců. Někdo nabízí beton v sudech, někdo nabídne stočení rozehřátého sudu do vlastních menších nádob/konví.
A někdo přijde na to, že je dobré stanovit ceník podle odebraného množství a formy odběru. Sud, konve, sklenice.

ALe třeba bude taková poptávka po medu, že prodají všichni.

Přiznejte se, kdo má ještě med. :-)

Myslím že místo naříékaní by měly létat špunty, že problém s odbytem a nadprodukcí medu byl právě vyřešen.
Pokud nebude letos nadúroda jako po úhynech před pěti lety.

To bylo vidět jak se tvoří ceny na trhu u výkupců.

Mně připadá, že ta grafika je tam dost na úkor kvality obsahu. 3/4 plochy
obrazovky je tam na nic, nedodává žádné informace, ty se zjevují jen ve
zbytku plochy..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 1:40 PM
Subject: Re: Čo robia včely práve teraz?


> Ta televize je výborná, ale ta grafika je vynikající.
> Jsou to nejlépe graficky zpracované stránky, které jsem v poslední době
> viděl.
> Výborné logo a ta sklenice je skvěle tvarovaná i nafocená.
>
> Ať se dále daří.
>
> Karel

To já taky. Tento příspěvek byl reakcí na příspěvek GUPA.
Problém je v tom, zda se vyplatí pro jednorázovou záležitost zřizovat nějaké jednoúčelové zařízení nebo zda nákup medu v sudech plánuje i do budoucna. Za zvážení potom stojí i nějaké víceúčelové zařízení, s následným využitím například pro výrobu medoviny a pod..
Vše hezké.

Topnou spirálu nabízí např. Löfelmann za cca 1500,-Kč, ale vlastní zkušenost s tím nemám. Záleží asi i na velikosti sudu (100,200 l). Sám jsem měl problém loni, ale šlo o malé množstí tak jsem to zvládl ve vodní lázni. Protože stáčím med do platsových nádob na cca 40,-Kg, uvažuji o termokomoře ze styroduru s následným využitím pro výrobu medoviny v cca 40l demižonu a nejspíš s využitím topného ventilátoru, který mám k dispozici. Otázkou je požití vhodného termostatu. Termosttay z bojleru mají asi dost velkou tepelnou setrvačnost a pro výrobu medoviny (28°C) bude asi potřebná teplota mimo regulovatelný rozsah.

Aha. Záleží, jestli včelař skladuje med v něčem větším a podle potřeby
rozehřívá a míchá med nebo jestli med vytočí, vyčeří a zpastuje a ještě
tekutý med naleje do sklenic a ty potom celý rok prodává. Dneska je asi
normálnější ten první případ, takže něco na rozehřívání mít musí. Já mám ten
bojlerový termostat, ventilátor a topné těleso asi 150 watt a tím rozehřívám
až 3 flašky od okurek najednou. Nebyl by asi ale nijaký velký problém
vyklidit velkou skříň, k topnému tělesu přidat dalších 300 - 400 watt třeba
v žárovkách a rozehřívat takhle něco většího. Co se týká manipulace, měl
bych zvládnout v pohodě sud 50 kilo, možná 70, 80 kilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 3:41 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> To já taky. Tento příspěvek byl reakcí na příspěvek GUPA.
> Problém je v tom, zda se vyplatí pro jednorázovou záležitost zřizovat
> nějaké jednoúčelové zařízení nebo zda nákup medu v sudech plánuje i do
> budoucna. Za zvážení potom stojí i nějaké víceúčelové zařízení, s
následným
> využitím například pro výrobu medoviny a pod..
> Vše hezké.

Já si vůbec nedovedu představit, že v něčem jako topné spirále je zaručeno,
že na každém kousku této spirály je hlídaná teplota a ta nepřekročí třeba
těch 50 st C. Na rozehříváni medu takovou věc nikdy nebudu používat. Možná
tak ještě na ohřívání cukerného roztoku, aby se cukr rychleji rozpustil,
případně kdybych potřeboval z nějakého důvodu zvýšit teplotu tekutého medu,
ale na rozehřívání tuhého medu nikdy. Co se týká bojlerových termostatů, tam
je hystereze, to je rozdíl mezi teplotou, kdy termostat vypne, protože už je
moc teplo a teplotou, kdy termostat zapne, protože je už moc zima, v oblasti
40 - 45 st C typicky tak 5 st C, záleží na kvalite termostatu a na tom, jak
se počítá s prací termostatu při této teplotě, protože obvyklá pracovní
teplota bojlerů je mezi 50 - 80 st C. Termostaty pro elektrické trouby budou
mít tu hysterezi o něco větší. Co se týká kolísání teploty při regulaci, to
je poměrně složitý vztah, vedle tepelné setrvačnosti ohřívané hmoty, topného
telesa a čidla to závisí i na geometrickém uspořádání těchto věcí, na výkonu
topného tělesa i na tepelných ztrátách, to znamená jak je ten prostor
izolovaný. Kromě toho klasické překmity, to znamená zvýšení teploty
ohřívaného medu nad teplotu nadstavenou na regulátoru se prakticky
nevyskytují, v topné komoře se teplo z topného tělesa do medu přenáší
vzduchem, který má minimální tepelnou kapacitu, zatímco nádoba s medem má
kapacitu mnohem větší. Pokud tedy nemá být teplota vzduchu v komoře vyšší
než 50 - 60 st C, aby teplota medu hned z vnitřku stěny sudu nepřesáhla 50
st C, je množství tepla, kterým se v průměru ohřívá sud poměrně malé. Jinak
řečeno, vzduch se v topné komoře ohřeje z 20 st C na 50 - 60 st C už během
třeba 15 minut a potom se taková teplota +- řekněme 5 st C termostatem
udržuje , ten sepne a vypne třeba co 3 minuty, zatímco průměrná teplota toho
medu stoupá z třeba 10 st C postupně třeba 40 hodin do teploty nadstavené
termostatem 50 st C a tam prakticky zůstává, to, že termostat potom co 3
minuty sepne a vypne se potom projeví v kolísání průměrné teploty medu o
nějaké 0,01 stupně C. U medoviny ta přesnost 28 st C přesně na stupeň asi
taky nebude nutná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 3:58 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> Topnou spirálu nabízí např. Löfelmann za cca 1500,-Kč, ale vlastní
> zkušenost s tím nemám. Záleží asi i na velikosti sudu (100,200 l). Sám
jsem
> měl problém loni, ale šlo o malé množstí tak jsem to zvládl ve vodní
lázni.
> Protože stáčím med do platsových nádob na cca 40,-Kg, uvažuji o
termokomoře
> ze styroduru s následným využitím pro výrobu medoviny v cca 40l demižonu a
> nejspíš s využitím topného ventilátoru, který mám k dispozici. Otázkou je
> požití vhodného termostatu. Termosttay z bojleru mají asi dost velkou
> tepelnou setrvačnost a pro výrobu medoviny (28°C) bude asi potřebná
teplota
> mimo regulovatelný rozsah.

Myslím, že u př. Stonjka šlo spíše o sud 100 a více kg, proto ten dotaz.
VP Ještěd prodává na rozehřívání medu v plastových nádobách (35=40 kg také jakousi "elektrickou dečku"-ztekucovací pás, za cenu také asi 1500,-Kč.
Pokud se týká topné spirály, myslím, že je technicky možné ji navrhnout a realizovat tak, aby povrchová teplota nepřekročila např. 50°C bez potřeby termostatu a řekl bych, že takto jsou prodávané spirály vyráběny. Ostatně VP Ještěd je nabízí také.
Ale jedná se v obou případech o jednoúčelové zařízení.
Menší objemy je asi lepší ohřívat ve vodní lázni. Dovedl bych si i přestavit např. modifikaci klasické ROMO vířívé pračky-termostat má, topné tělěso také a dokonce i zařízení na míchání vody. Zbývá jen vyřešit nějakou tepelnou izolaci.

Jinak asi máte pravdu, že problém hystereze nebude tak velký.

Pane Polášku, když tomu nerozumíte, tak o tom nepište! Nejste jistě elektrikář, tak si úvahy o topných spirálách nechte na doma. Spirála je konstruována tak, aby nepřekročila teplozu danou výrobcem. Včelám zdar

On tam je nějaký termostat nebo co několik centimetrů je snímána teplota a v
případě zvýšení teploty nad 50 st C je vypínáno topení? Nebo tam je použit
nějaký zázračný materiál, co při překročení teploty 50 st C ztrácí
elektrickou vodivost a tím spirála přestává topit?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Říha" <zkousk/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 6:14 PM
Subject: rozehřívání medu


> Pane Polášku, když tomu nerozumíte, tak o tom nepište! Nejste jistě
> elektrikář, tak si úvahy o topných spirálách nechte na doma. Spirála je
> konstruována tak, aby nepřekročila teplozu danou výrobcem. Včelám zdar

vsusicky:>To ano. Ale v dnešní době není problém vyrobit, ale prodat.<
.....

Mluvíme oba dva o medu doufám. Protože výrobce medu a producent medu jsou od doby, kdy jsem zjistil, že je med lehko vyrobitelný ale nesnadno produkovatelný, jedno a druhé.

Vyrobit med umí dnes každé malé dítě. Ale vyprodukovat od vlastních včel, to také není panečku žádná sranda. Jinak by se p. Stonjek nezajímal o jistý upgrade své medárny.

Jinak odpověď na otázku pro přítele stonjeka zní:

lze takový med zpracovat za tepla a i za studena.

Za tepla jsou alternativy známy, ale dochází často k likvidaci medu a sám tyto technologie moc nechci, protože samotná energie pro rozpouštění medu jsou buď jako el. energie nebo plyn atp. drahé nebo při využití alternativních zdrojů nákladné.

Za studena zase existuje dogma, že nelze zákazníka přesvědčit, že se jedná o med ale zkažený med. To je otázka výchovy od dětství a nic jiného. Co se jedná zpracování, opět lze vzít jak tu někdo řekl rýč a nějakten sud přeházet do mlýnku nebo nějakého pastovače no a nadávkovat. Problémem nezvládnutí je teplota samotného medu přei takovém zpracování, protože je nutné pochopit při viskozitě a stroje, který se na zpracování použije.

Takže příkladem v Oboře bylo tč. při exkurzích vidět pastování na tusím mramorových válcích a balení do porcovaček. Není to nic při dobrém rýči těžkého přeházet ručně tak 1t medu za den pro plnění na druhý den.

Kupte nerez rýč,teď stojí asi 230kč,med vyryjte,dejte do konví rozehřejte a nevymýšlejte blbosti.

Topný pás jsem asi před deseti roky udělal z asi 2,5 metrového kusu plochého
40žilového kabelu, který se tehdy používal do počítačů k harddiskům.
Jednotlivé dráty jsem v kabelu propojil cikcak za sebou a tím jsem získal
celkově spotřebič o odporu jednotek ohmů, který po připojení už nevím na 5
nebo na 12 voltů hřál právě tak akorát na nějaký ohřev střední nebo menší
nádoby s medem. Při použití se objevilo pár problémů. Na svislých stěnách
nádoby byl problém ten pás připevnit, muselo se to dělat lepicí páskou,
potom pás místy odstával od stěny nádoby, protože nebyl elastický, takže se
musel ještě nějakým pásem gumy ke stěně nádoby přitlačovat a nakonec jsem
tehdy neměl kromě nějakých dek a podobných materiálů vhodnou tepelnou
izolaci. Nakonec jsem ho přestal používat, protože jsem ho zas tak moc
nepotřeboval a hlavně neměl jsem ho tehdy jištěný proti zpřelámání pramene
kabelu a tím proti místnímu zvýšení elektrického odporu, následně zvýšení
tepelného příkonu na tom místě až k případnému vzniku ohně. Dneska bych
propojil jako topné jen každou druhou žílu, žíly mezi tím bych použil jako
jisticí.
Ta spirála může být přirozeně vypočítána na tak malý výkon, aby se v medu
nepřehřála, jenže si nejsem úplně jistý, jestli je uplně všechen rozehřívaný
med stejný. Případně jaký vliv mají nepřesnosti při výrobě spirály nebo
nějaké nerovnoměrné stárnutí spirály, teplota na povrchu spirály při
rozehřívání medu se moc dobře neměří a nekontroluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 06, 2008 5:21 PM
Subject: Re: Stáčení medu?


> Myslím, že u př. Stonjka šlo spíše o sud 100 a více kg, proto ten dotaz.
> VP Ještěd prodává na rozehřívání medu v plastových nádobách (35=40 kg také
> jakousi "elektrickou dečku"-ztekucovací pás, za cenu také asi 1500,-Kč.
> Pokud se týká topné spirály, myslím, že je technicky možné ji navrhnout a
> realizovat tak, aby povrchová teplota nepřekročila např. 50°C bez potřeby
> termostatu a řekl bych, že takto jsou prodávané spirály vyráběny. Ostatně
> VP Ještěd je nabízí také.
> Ale jedná se v obou případech o jednoúčelové zařízení.
> Menší objemy je asi lepší ohřívat ve vodní lázni. Dovedl bych si i
> přestavit např. modifikaci klasické ROMO vířívé pračky-termostat má, topné
> tělěso také a dokonce i zařízení na míchání vody. Zbývá jen vyřešit
> nějakou tepelnou izolaci.

chtěl bych zjistit cenu medometů

chtěl bych zjistit cenu medometů

Chytnout nějakého vira z webu není vůbec problém. Bohužel útoky jsou stále a např. i asi před rokem byl napadeny stránky i vcely.cz, resp. systém, na kterém se technicky odbavují dotazy z počítače po kliku nebo zadání do adresního řádku prohlížeče.

VN jsou co jsem zjistil momentálně čisté, čisté vypadají i vcely.cz, ale stále je i na Google odhalený nebezpečné včelařské a české stránky jsou vcelky.kvalitne (dotaz přes google, nezadávat do adresy prohlížeče, jinak budete okamžitě infikováni trojanem)

Co se týká antivirového programu momentálně proty, kdy ovládají alespoň takové Vašich počítačů skenovací programy v angličtině, je Top v angličtině Avira. Při prohledávání souborů nabídne uzamknutí programu. Pokud jde o dočasné soubory internetu, je vhodné za nějakou dobu pravidelně mazat tuto složku. Je to složka, která pomáhá prohlížeči rychleji načítat webové stránky, ale u systému je Windows velice často dochází přes takto uložené soubory k nestabilním akcím prohlížeče a k napadení a infikaci.

Kupte nerez rýč,teď stojí asi 230kč,med vyryjte,dejte do konví rozehřejte a nevymýšlejte blbosti
......
V topné sezoně problémy s rozehříváním nemám, 50kg plst. nádoby a kýble rozehříváme sálavým teplem za "pecí" velkými kachlovými kamny.
Pokud by byl tvrdý až moc, možná pokud je nějaké infratopidlo v domě, tak by to trochu změklo. Ale ten rejč, to je fakt dobrý :-)

Když se tu nakousla ta spirála, měl jsem potávku na tekutý med ještě před topnou sezonou a už jsme měl v ruce prachy a jel do prodejny. Ale napřed jsem si zavolal a obchodník mi řekl, že je nerad prodává, že je na to dost reklamací.

Máte někdo nějaké zkušenosti ?

Karel

Jen doplneni - pr. Sedlacek to popisuje na
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008

Martin

> Jaký je Váš názor na přemetení včel na mezistěny./jarní-
> př.Sedláček,podzimní- př.Jindra/.Děkuji.Zdraví Parkan.

Podívejte se na sstránky www.vastoil.cz
www.medomety.cz
Oudoleň: 569642221, 731479134
www.apidomia.cz
www.vcelarstvo.cz

Já používám už několik let Avast, pro nekomerční použití je domácí verze zadarmo, což mně vyhovuje stejně jako poměrně časté aktualizace, někdy až denně. Sice recenzenti tvrdí, že proti placeným AVG nebo Nodu atd je Avast slabší..

Loni jsem Sedlackovu metodu zkusil u jednech vcel, kde jsem zjistil pokrocilou rojovou naladu -> zavickovane matecniky. Premetal jsem tesne po odkvetu ovocnych stromu -> podnecovaci snuska z luk, ze 4 Tachovskych nastavku na 2. Po premeteni jsem stavbu nastartoval 2 kg cukru, zbytek nechal na vcelach. Po 14 dnech oba nastavky postavene, ale matka se rozkladla az za dalsi tyden (uz byla pripravena na vyrojeni). Medny vynos na prumeru stanoviste, varoa je min postihla (mensi spad, v ostatnich vcelstvech jsem videl deformovane vcely, u techto ne -> asi vysledek mezery v plodovani), vyzimovaly dost dobre, ale ted zacinaji zaostavat za ostatnimi vcelstvy (asi slabsi zasoby pylu -> pri nateru plodu mely polovicni rozlohu plodu -> v pulce brezna cca 5 dm2 zavickovaneho) -> uvidim, jak je nastartovaly jivy. Dalsi plus bylo posileni dvou zaostavajich vcelstev plodem. Urcite tuto metodu skusim znova. Stanovste - severni konec Bilych Karpat, 410 mnm

Urcite tuto metodu skusim znova.

- ja termín na totálnu výmenu volím v čase plného kvetu vŕb a nástupu kvitnutia ovocných stromov, čo je pre včely a včelára výhodnejšie, je dostatok nektáru a plodisko včely skôr postavia. Prečítajte si môj komentár z 2. a 3.4

- Sedláček vkladá do debničky len medzisteny (Ms) a matku, včely zmetá k matke. Včely po takomto tvrdej robote sú stresované a poriadne zmatätené, zrazu nenájdu vystavané plásty, nemajú kde ukladať nektár a peľ a začnú sa rozbiehať a odchádzať z úľa, často matka vybehne s nimi často do vedľajšieho, kde matku zabijú, ak aj ostatú v úli včelstvo sa ťažko rozbieha a zoslabne a znášku navužuje.

Toto všetko som prežil, myšlienky som sa vzdať nechcel, preto som urobil pokus a vložil som do stredu úľ s Ms mladý plást, so zásobami, peľom a plodom, najlepšie zaviečkovaným. Včelstvo od začiatku bolo kľudné, matka mala kde plodovať, včely kde ukladať peľ a nektár, včely rýchlo vystavali Ms. Po vystavaní polovice Ms som postupne Ms presúval do stredu debničky, včelstvo rýchlo silnelo a prinieslo dobrú úrodu medu. je to dobrá metóda, len si ju včelár musí osvojiť, musí vedieť čo vlastne chce.
Ja oproti p. Sedláčkovi neprenášam plodové plásty do iných včelstiev, je to zdĺhavé a neproduktívne a ak máme silné ostatné včelstvá, tak nemáme kde tieto odobraté plásty umiestniť.
Ja všetky plodové plásty okrem jedného, preložím nad plodisko do medníka, ktorý oddelím meterskou mriežkou a takto jedným zásahom (max. za dva dni) umiestnim včelstvá na Ms.
Aj dobré veci môžu byť ešte lepšie.

VN jsou co jsem zjistil momentálně čisté, čisté vypadají i vcely.cz, ale stále je i na Google odhalený nebezpečné včelařské a české stránky jsou vcely.kvalitne.cz (dotaz přes google, nezadávat do adresy prohlížeče, jinak budete okamžitě infikováni trojanem)

Omlouvám se za to, že moje stránka má plno nedostatků. Protože za týden je i 60 návštěv , stránku ještě nechám.

Pro mne, jsou tam už zastaralé způsoby. Zabývám se novými způsoby včelaření.Pro mladé včelaře, např. Ostrovním včelaření, aby tohoto koníčka zjednodušením hravě zvládali.

Bíle písmo ve žlutém je u odkazu na E-Mail nevhodné. Není vidět kontakt.

- Na kazde strance ma byt tlacitko s navratem na hlavni stranku.
- Kdyz se projdu po strankach, tak uz se nenabizi posledni dva dolni
radky./Kluci vcelari, technicky rozvoj/ Vrátit se na 1. stránku.
- Na nekterych strankach neni videt obrazky./kluci vcelari/ IE7 vidi
prazdne ramecky Firefox nevidi nic./
- kdyz se projdu po strankach, tak prestane fungovat odkaz "Nova
varianta ramku" Vrátit se zase na 1.stránku.

Odzkousel jsem to s IE7 a Firefox 2 a Firefox 3 testovaci

B.V.

http://www.novinky.cz/clanek/136970-kvuli-teple-zime-decimuje-vcelstva-varroaza.html

Díky všem za rady, i když použitelnost velmi mizerná. Předpokládal jsem, že GP napíše udělej to tak a tak a v neděli si přijeď pro dva sudy. Určitě bychom si plácli. No a mezitím volal včelař znedaleka a nabízí mi med v láhvích za velmi dobrou cenu. Skutečně se mi jedná pouze o udržení zákazníků. Děkuji Sršáňovi za radu sice brutálně primitivní ale jak to často bývá geniální. Budi li někdy stát před podobným problémem určitě tak budu postupovat. Zdraví R. Stonjek

No, dobrým slovem ten med nezměkne a jakýkoliv jiný způsob vyžaduje vždycky
nějaké investice.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 07, 2008 8:18 AM
Subject: Přelévání medu


> Díky všem za rady, i když použitelnost velmi mizerná. Předpokládal jsem,
> že GP napíše udělej to tak a tak a v neděli si přijeď pro dva sudy. Určitě
> bychom si plácli. No a mezitím volal včelař znedaleka a nabízí mi med v
> láhvích za velmi dobrou cenu. Skutečně se mi jedná pouze o udržení
> zákazníků. Děkuji Sršáňovi za radu sice brutálně primitivní ale jak to
> často bývá geniální. Budi li někdy stát před podobným problémem určitě tak
> budu postupovat. Zdraví R. Stonjek

Koupil jsem postupně 5 spirál - 3 mě odešly do roka, 2 fungují (asi 3-4 roky). Kazit se přestaly, když jsem s nima přestal míchat polorozpuštěný med. Ještě dodám, že lépe rozpouští, pokud se nádoba alspoň trochu zaizoluje.
---------------------------
Když se tu nakousla ta spirála, měl jsem potávku na tekutý med ještě před topnou sezonou a už jsme měl v ruce prachy a jel do prodejny. Ale napřed jsem si zavolal a obchodník mi řekl, že je nerad prodává, že je na to dost reklamací.

Máte někdo nějaké zkušenosti ?

Karel

Stonjek:>Předpokládal jsem, že GP napíše udělej to tak a tak a v neděli si přijeď pro dva sudy. <

............

Balením se moc nezabývám a spíš bych takové otázky měl pokládat já Tobě, coby majitele plnírny. Ne? A svůj med nerad vnucuji takovým vlezlým způsobem. Nachystaný jsem na sezonu medaře a to je pro mne momentálně důležitější, než řešit nějaké technické problémy baliče. Já předpokládal, že jsi na úrovni a máš nějaké vybavení pro manipulaci se sudy. Mýlím se, že by jsi si to představoval tak, že bych Ti pořídil takové stroje aby jsi sudy medu mohl zpracovávat? Taková jednání probíhají jinak a hlavně ne tady na konferenci.

Pěkný den.

No a nebylo by rozumné objednat si teplovodní spirály od L. Češky z Moraviaproduktu a mít malý el. kotlík nebo ohřívač nebo lepší kotel ÚT s regulací a třeba i na dřevo a hnát to přes hadice?

Kolik to stojí taková neodolná spirála mejdymejdšmejd? :-)

Zdravím.


.........


Broněk:>Koupil jsem postupně 5 spirál - 3 mě odešly do roka, 2 fungují (asi 3-4 roky). Kazit se přestaly, když jsem s nima přestal míchat polorozpuštěný med. Ještě dodám, že lépe rozpouští, pokud se nádoba alspoň trochu zaizoluje.<

Bronislave mě také odešla a bylo to tím micháním. Ono to svádí s tou spirálou míchat. Ulomuje sa kabel při vstupu do kovové části spirály. Vzhledem, že jsem vyučen v oboru elektro, dokázal jsem to odstránit. Propálení topné spirály přímo v kovové části zřejmě dojde jedině při poškození kovového obalu. Samotná spirála má pouhych 50W a přehřátí medu /nad 50 st. C./ nehrozí ani za několik dnů. Nějaké termostaty do medu jsou zcelá zbytečné.

Pokud je v depozitáři středních včelařů nějaký sudový med,dobře uskladněný,snad letos jej tito včelaři lépe prodají,aby jejich práce byla trochu zhodnocená.Byla tady debata,jak jej z toho sudu vybrat a poté ztekutit.Dobré téma pro ty,kteří opravdu nechtějí přijít o své stálé zákazníky a když jim budou chodit,budou jim říkat "já už
nemám včely atd..." A s včelařením nehodlají přestat,i když o spoustu včelstev přišli.Je to koníček jako každý jiný,když se daří,vyplatí se. Mnoho takových postižených včelařů by si rádo koupilo ten 1 nebo 2 sudy medu za přijatelnou cenu a pokračovali by v uspokojování svých stálých odběratelů.Ještě by měli řekněme na kile 20-30 Kč. Není to sice mnoho,ale měli by to vydržet aby se tito jejich odběratelé medu nepřelili do supermarketů,kde by si
kupovali med neznámého původu,i když za nižší cenu.
Ten rýč je asi dobrý,třeba vyzkoušet,z nerezu a z dřevěné či umělohmotné násady.Mnohý se tomu asi zasměje,aniž by si jinak věděl rady.Ta topná tělesa jsou zajisté taky řešení
i když poměrně zdražují tento proces.Na tuto tématiku doufám ještě dojde řada,bude aktuální jednak po letošní ztrátě včelstev a mnohem menším výnosu v letošním roce.
K tomu se zajisté vyjádří mnozí účastníci této konference
včetně mého přítele Šány kterého tímto zdravím a bude to dobře,dobrý den...

Mám několik kg včelího vosku a rád bych ho vyčistil. Má tmavší barvu, než mezistěny, které kupuji. Někde jsem se dočetl, že se používá kyselina sírová, ale nevím jaj. Poradíte?
Vosk mám ze slunečního tavidla.
Chci si sám vyrábět mezistěny, lis mám. Děkuji.

ZU Brno Prednasky prihlasilo se pres 60 posluchacu a prakticke demonstrace na vceline jez konaji prof.Novotny a naducitel Zavadil.Zakonceny zkouskou za predsednictvi predsedy a pritomnosti spravni rady.Prihlasilo se 15 posluchacu a 2damy
Jeliko,jak z uctu kazdemu pristupnych zrejmo,hmotne prostredky nase znacne seslabeny,ba vycerpany jsou.Zada sprava spolkova P.T.clenu,kteri slibili podily ku dokonani tohoto dila spolkoveho,aby majici zreni ku nutne potrebe brzkym a nejlaskavejsim zaslanim upsanych podílu praci spravy spolkove usnadnili.
Subvence zemska 300 zl. Prispevky udu 1312 zl. Nedostatek kasovni 627 zl.

Jednota Velvary predseda predstavil Jos.Kafku,delegovaneho zemedelskou radou : Velecteni panove,prilezitost abych ukazal k nekterym snaham ZU k povnesenim vcelarstvi...mela byti zrizena trznice...pozadovano podpory zemske a statni,pecovano o svoleni cla na dovoz medu...Politovani hodne ohledy politicke,nedostatecna znalost skutecnych pomeru vcelarstvi a jeho bagatelisovani znicily vsecky nadeje.Tomu mozno predejiti : 1)zmenou stanov ustredniho spolku 2)podanim dukazu o stavu naseho vcelarstvi dukladnou statistikou.

XXXII Sjezd nem-rakouskych vcelaru ve Stuttgarte
Prijat navrh na ochranu praveho cisteho medu,jakoz i zakaz,ze vyrobky jine dostavaji tento nazev.

To asi nemá smysl provádět další čištění. Stejně Ti minimálně 3% odečtou při výměně za mezistěny i když ten vosk budeš mít úplně čistý - žlutý.

http://www.vydelej.zaridi.to/

Milý Gustave, zase jsi si nepřešlápl a na tvém příspěvku je to znát. Nabízíš li v sudech na prodej med, musíš poředpokládat, že většina včelařů zde na Konferenci plný sud nikdy neviděla, natož s ním manipulovala. Ostatně z těch příspěvků je to znát. Připomínám, že váží cca 300 kg. Není problém sud nahřát, problém je dostat ho do sklenic nějakou schůdnou a lehce dostupnou cestou. Co si myslíš o mojí úrovni včelařské je mi srdečně jedno já jsem spokojen a já na její rozpoznávání u jiných mám jiná kritéria než je manipulace se sudy. Prostě jsem vybaven na skladování medu jinak a dokud nebudu mít medu 4 x více, nebudu nic měnit. Zdraví R. Stonjek

Byl teť někdo v Brně na výstavišti na Veletrhu Silva Regina Tech agro a Vetex ??? Jak to tam vypadá Se včelařskou tématikou? Kolik je tam vystavovatelů ohledně včel ? O traktory myslivost a veterinu mi ani moc nejde. Byl tam někdo a má cenu tam jet ? Mám možnost jet zítra 8,4,2008, ale váhám.Vystavují se tam nějaké včelařské novinky ?
Díky za odpovědi a recenze návštěvníků
Zdraví Pepíno

Odpověď na dotaz týkající se výstavy v Brně bude asi nejednoznačná,včelařiny méně,traktorů však hodně.
To jsem slyšel od Ostraváků,kteří tam neváhali přijet a byli viditelně zklamáni.
Když už jsem zde na konferenci,mám takovýto dotaz :
má někdo zkušenosti s napouštěním vyrobených nástavků
parafinem ? Pokud ano,prosím o technologický postup,zda je
namáčet do rozpuštěného a horkého,či by stačilo je pouze natřít klasicky štětcem ? Jakou asi má životnost tato ochrana nástavků,a nebo má to vůbec cenu tento způsob použít nehledě na náklady,které by nebyly vysoké ?
Děkuji za každou odpověď která se bude moci aplikovat.

Byl jsem a jel jsem tam kvůli přednáškám a líbilo se mi tam. Slyšel jsem před. o metodě LBV, líbil se mi př. Tokay od Dunaje, který mě naviklal ohledně vyvíječe Fuerto, další přednášky měly běžný průběh a daly se slyšet i jinde. Exponáty byly dobré, už tam byly odvíčkovače asi 3 druhy, spousty naleštěných medometů.Prodejci tam měli stánky, takže to jde spojit s dokupem toho co chybí. Byla tam i vana na dezinfekci parafínem a určitě se to tam dá prodiskutovat. Lidí v neděli mraky a dost tlačenice. Dr. Kamler na můj dotaz ohledně koupě dotovaného užitkového vozidla sdělil, že možné jsou pouze traktory. Byla tam taková šikovná kombinace náklaďáčku a traktoru, moc se mi líbil a tak po této informaci jsem se vrátil pro další informace, ale 600 000 Kč a líbit se mi přestal. Tak jsem mu pohladil alespoň volant. Jinak spousta medoviny kosmetiky a tak jak je na podobných akcích běžné. Kupodivu na podobných akcích bývá daleko víc výrobců úlů. Venku byl náznak o kočování v malém. Také jsme dostali poč. informace o nových připravovaných veter. opatřeních ohledně varrózy. Bez přednášek bych asi nejel. Zdraví R. Stonjek

Nesdílím názor, že výstava v Brně je důvodem ke zklamání. Kromě jiného tam
byl názorně prezentován postup impregnace nástavků parafínem s odborným
výkladem. Odborný doprovodný program přednášek zaujal řadu lidí natolik, že
sál byl naplněn k prasknutí. Řada prodejců vystavovala kompletní včelařské
potřeby včetně medometů. Husté obležení stánků napovídalo, že zájem byl
značný. Velké množství traktorů nebylo vystavováno včelaři.

Tedy asi je třeba vidět, protože názory jsou rozdílné ... Za sebe mohu říci,
že jsem byl mile překvapen a zaujala mne řada věcí. Nechci tím říci, že v
dalších letech není co zlepšovat, ale zároveň nevím, co by bylo třeba
vystavovat, aby včelaři nebyli zklamáni. Jsem všem pořadatelům akce vděčný
za práci, kterou při přípravách a realizaci této výstavy odvedli.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "Rokyta" <emca5/=/seznam.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 07, 2008 5:59 PM
Subject: vXstava brno / parafin


> Odpověď na dotaz týkající se výstavy v Brně bude asi
> nejednoznačná,včelařiny méně,traktorů však hodně.
> To jsem slyšel od Ostraváků,kteří tam neváhali přijet a byli viditelně
> zklamáni.
> Když už jsem zde na konferenci,mám takovýto dotaz :
> má někdo zkušenosti s napouštěním vyrobených nástavků
> parafinem ? Pokud ano,prosím o technologický postup,zda je
> namáčet do rozpuštěného a horkého,či by stačilo je pouze natřít klasicky
> štětcem ? Jakou asi má životnost tato ochrana nástavků,a nebo má to vůbec
> cenu tento způsob použít nehledě na náklady,které by nebyly vysoké ?
> Děkuji za každou odpověď která se bude moci aplikovat.

Můžete konkretizovat jaká opatření ohledně Varoázy se připravují . díky za informace Franta



> Byl jsem a jel jsem tam kvůli přednáškám a líbilo se mi tam. Slyšel jsem
> před. o metodě LBV, líbil se mi př. Tokay od Dunaje, který mě naviklal
> ohledně vyvíječe Fuerto, další přednášky měly běžný průběh a daly se slyšet
> i jinde. Exponáty byly dobré, už tam byly odvíčkovače asi 3 druhy, spousty
> naleštěných medometů.Prodejci tam měli stánky, takže to jde spojit s
> dokupem toho co chybí. Byla tam i vana na dezinfekci parafínem a určitě se
> to tam dá prodiskutovat. Lidí v neděli mraky a dost tlačenice. Dr. Kamler
> na můj dotaz ohledně koupě dotovaného užitkového vozidla sdělil, že možné
> jsou pouze traktory. Byla tam taková šikovná kombinace náklaďáčku a
> traktoru, moc se mi líbil a tak po této informaci jsem se vrátil pro další
> informace, ale 600 000 Kč a líbit se mi přestal. Tak jsem mu pohladil
> alespoň volant. Jinak spousta medoviny kosmetiky a tak jak je na podobných
> akcích běžné. Kupodivu na podobných akcích bývá daleko víc výrobců úlů.
> Venku byl náznak o kočování v malém. Také jsme dostali poč. informace o
> nových připravovaných veter. opatřeních ohledně varrózy. Bez přednášek bych
> asi nejel. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Při pročítání archivu konference jsem se dočetl, že někdo na zatavování mezistěn používá dobíječku na autobaterii. Máte s tím někdo nějakou zkušenost ? Nebyla to včelařská latina ? Pokud s tímto zkušenosti máte, jak dobíječku na zatavování nastavit ?
Za zkušenosti děkuji,

Jiří

Asi o latinu nejde Jirko.Já zatavuju tím trafem jako řežu styrodur.Bude to chtít vyzkoušet pěkně od slabšího proudu a uvidíš že to půjde.Míra

Doporučuji raději použít zdroj z PC. Není u něj nebezpečí, že ho zkratováním zničíte jako nabíječku. Podívejte se např. na
viz. www.sweb.cz/jjvcela
najdete tam kompletní popis.
Honza

Tak jste mě přesvědčily že ta výstava bude asi kvalitní.Škoda že je už po přednáškách.Ptám se protože vloni jsem se zařek že na výstaviště hooodně dlouho nepujdu protože je všechno každý rok skoro stéjné.Na Sivě Regině jsem ještě nebyl,tak se uvidí.Každopádně na odvíčkovače jsem zvědavý.Díky všem za reference.
Zdraví Pepíno.

za SVS tam cca 20min přednášel p. Pantůček ohledně MVP, mluvil velice
pěkně, k věci, je to zkušený potírač MVP :) ale ohledně varoázy sem
nepostřehl nic zásadního. Ani v přednášce od ing. Přidala, který
přednášel přímo na téma varoázy. Možná něco bylo v odpoledních
přednáškách, tam sem nebyl.....


Jinak v neděli bylo všude děsnejch lidí, mít to blíž a trošku čas, tak
bych tam zkusil zajet ještě jednou a v klidu, bez tlačení si znova
obešel stánky :)


petr j.



FRANTIŠEK ČIHÁK napsal(a):
> Můžete konkretizovat jaká opatření ohledně Varoázy se připravují . díky za informace Franta
>
>
>
>
>> Byl jsem a jel jsem tam kvůli přednáškám a líbilo se mi tam. Slyšel jsem
>> před. o metodě LBV, líbil se mi př. Tokay od Dunaje, který mě naviklal
>> ohledně vyvíječe Fuerto, další přednášky měly běžný průběh a daly se slyšet
>> i jinde. Exponáty byly dobré, už tam byly odvíčkovače asi 3 druhy, spousty
>> naleštěných medometů.Prodejci tam měli stánky, takže to jde spojit s
>> dokupem toho co chybí. Byla tam i vana na dezinfekci parafínem a určitě se
>> to tam dá prodiskutovat. Lidí v neděli mraky a dost tlačenice. Dr. Kamler
>> na můj dotaz ohledně koupě dotovaného užitkového vozidla sdělil, že možné
>> jsou pouze traktory. Byla tam taková šikovná kombinace náklaďáčku a
>> traktoru, moc se mi líbil a tak po této informaci jsem se vrátil pro další
>> informace, ale 600 000 Kč a líbit se mi přestal. Tak jsem mu pohladil
>> alespoň volant. Jinak spousta medoviny kosmetiky a tak jak je na podobných
>> akcích běžné. Kupodivu na podobných akcích bývá daleko víc výrobců úlů.
>> Venku byl náznak o kočování v malém. Také jsme dostali poč. informace o
>> nových připravovaných veter. opatřeních ohledně varrózy. Bez přednášek bych
>> asi nejel. Zdraví R. Stonjek
>>
>>
>>
>>
>
>

Honzo, zatavovač ze zdroje PC jsem si nechal udělat podle Vašeho plánku a úspěšně jsem jej použil. Zatavoval jsem naráz 5 drátků na rámku 39 x 24. Při dalším zatavování za několik dnů přestávky se mi to nedařilo, drátky se nežhavily, ventilátor zdroje se nerozběhl. Až asi po 10 min. pokusů to začalo fungovat. Můžete mi poradit, čím to mohlo být ? Je tam nějaká ochrana ? (elektrika byla zaplá, jistič v pořádku).
Díky.

Jiří

Nic moc je tam Dol Svoboda Vel. ob. Olomouc Sedláček, Nekdo tam nabízí medomety Logar, PSNV, ASI 6 NEBO DESeT VYSTAVOVATELŮ Můžete si tam prohlédnou tady nedávno diskutované skleněné úly HLAVNĚ SE TAK PRODÁVÁ MED A MEDOVINAa dobré medové pivo .Právě jsem ho dojel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: BVV Silva Reg?na
> Datum: 07.4.2008 18:14:12
> ----------------------------------------
> Byl teť někdo v Brně na výstavišti na Veletrhu Silva Regina Tech agro a
> Vetex ??? Jak to tam vypadá Se včelařskou tématikou? Kolik je tam
> vystavovatelů ohledně včel ? O traktory myslivost a veterinu mi ani moc
> nejde. Byl tam někdo a má cenu tam jet ? Mám možnost jet zítra 8,4,2008,
> ale váhám.Vystavují se tam nějaké včelařské novinky ?
> Díky za odpovědi a recenze návštěvníků
> Zdraví Pepíno
>
>
>

Stonjek:>Nabízíš li v sudech na prodej med, musíš poředpokládat, že většina včelařů zde na Konferenci plný sud nikdy neviděla, natož s ním manipulovala. ... Prostě jsem vybaven na skladování medu jinak a dokud nebudu mít medu 4 x více, nebudu nic měnit. Může někdo poradit, jak dostat tento med do sklenic, když většina z nás na to není ani v nejmenším vybavena? Zdraví R. Stonjek<

.....

Inzerce je tu nezakázána a navíc vynucována přímo administrátory tohoto webu.

Předpokladem toho, že si někdo koupí sudy medu je ten, že je má nejen jak přepravit, ale také je umí zpracovat. Jestli to někdo neumí, vyptává se a zvažuje možnosti. Ty ani nechceš koupit nějaký med v sudech ani ho nezvažuješ zpracovávat, protože to neumíš - nejsi na to zařízen.

Takže se sudů asi budeš muset vyvarovat. Jsou moooc těžké a nejde je jen tak nadávkovat do sklenic bez nutných výdajů do zařízení. :-)

A jsem znovu na začátku a u první mé reakce na Tvůj dotaz:

Já pořád říkám, že balení není žádná sranda. Jen mi často moc nikdo nechce věřit. Včelař má včelařit a obchodník obchodovat. Obojí jde, ale nato musí být více lidí.

Prodám med - cena od 55,-/kg. JM.
Kontakt mailem:
gupa(zavinac)seznam.cz

Příčina může být různá, nemám dost informací a také nejsem profík elektro. Pokud se ale zdroj sám nerozeběhne a je to starší zdroj, může to být chyba nedostečné zátěže na 5V. Na to používám trvale přiletovanou 12V žárovku (mezi černý a červený drát). Při 5V nesvítí tak intenzívně ale stačí to na nastartování pulzního zdroje.
Honza

Když po 10 minutách pokusů to začalo fungovat, tak to jsi musel něco
určitého udělat, aby se to rozeběhlo. Teď je otázka, co. Obecně ochrany
počítačového zdroje zareagují za zlomek sekundy a zotavení zdroje by mělo
trvat jednotky sekund, více ne. Byly všechny drátky a konektory zastrčeny,
tam, kde měly být a pořádně?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 07, 2008 9:50 PM
Subject: Re: zatavování mezistěn


> Honzo, zatavovač ze zdroje PC jsem si nechal udělat podle Vašeho plánku a
> úspěšně jsem jej použil. Zatavoval jsem naráz 5 drátků na rámku 39 x 24.
> Při dalším zatavování za několik dnů přestávky se mi to nedařilo, drátky
se
> nežhavily, ventilátor zdroje se nerozběhl. Až asi po 10 min. pokusů to
> začalo fungovat. Můžete mi poradit, čím to mohlo být ? Je tam nějaká
> ochrana ? (elektrika byla zaplá, jistič v pořádku).
> Díky.
>
> Jiří

Na hlavní stránce mi AVG 8.0 označil infekci : Exploit to known ...

No, asfalt a jiné chemikálie se taky distribuují v 200 litrových sudech, ale
třeba taky v 50 litrových. Dotaz byl jen na rozehřívání medu, ne na
manipulaci. Fakt ale je, že jak jsem psal o uložení sudu do třeba šatní
skříně kvůli rozehřátí, to by asi pro 200 litrový sud nebylo to pravé.
Jinak ale na dílnách ve fabrikách se běžně ručně manipuluje třeba i s
tunovými náklady. Je na to třeba jen mít maličkost, vedle příslušného vozíku
mít jenom rovné podlahy. 200 litrové sudy jsou po dvou na obyčejné
europaletě, do ní se najede ručním hydraulickým nízkozdvižným vozíkem,
vyzdvihne pár cm nad zem a převeze, kde je potřeba. Možná by to chtělo
zadiskutovat, jak dalece při stavbě mícháren medu a podobných provozoven
počítat s takovými baleními. Vozík se třeba půjčí, ale s podlahami se musí
počítat už při stavbě. Nemusí to být jen sudy, ale třeba i sklenice a další
věci, které přivezou na europaletě a složí někde na dvůr. 300 kilový sud na
paletě na běžné rovné vybetonované podlaze převeze, kde je potřeba, na
ručním vozíku prakticky kdokoliv.

R. Polášek

Ano , letos to bude ještě horší. Ti co byli letos obviněni, že řádně neléčili, případně měli včelstva v budečácích , ti budou již mimo hru. A začnou se ozývat ti , co obviňovali. Někomu možná ještě pomůže "vyšetřený" GABON z loňska a tím , že si bude po loňských zkušenostech ordinovat léčivo sám , jiní si po uspokojení , že to se jim "pořádným" nemůže stát , budou muset projít "údolím stínů" .

Používám také zdroj vyřazený z PC, který po zkratu (stačí si skrtnou o sebe svorkami) opětovně nenaběhne. Musím ho vypnout od sítě a chvilku počkat až se vybijí kondezátory. Dá se to urychlit tím, že se při vypnuté síti vzkratuje. U mého zdroje se to projeví tím, že se na chvilku rozeběhne ventilátorek. Protože jsem zdroj získal zadarmo, tak to více neřeším.

Když jsem na dotaz reagoval odhadoval jsem sud minimálně na 100l. Tak jak psal př. Stonjek není jen problém jen s rozehřátím medu ale také s následným přečerpáním ze sud. Nakonec ten nerezový rýč pro nouzové řešení je geniální nápad.

Ještě mi vysvětli jak kvalitu léčení ovlivňují budečáky Rád se poučím :-D

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 08.4.2008 07:23:17
> ----------------------------------------
> Ano , letos to bude ještě horší. Ti co byli letos obviněni, že řádně
> neléčili, případně měli včelstva v budečácích , ti budou již mimo hru. A
> začnou se ozývat ti , co obviňovali. Někomu možná ještě pomůže "vyšetřený"
> GABON z loňska a tím , že si bude po loňských zkušenostech ordinovat léčivo
> sám , jiní si po uspokojení , že to se jim "pořádným" nemůže stát , budou
> muset projít "údolím stínů" .
>
>
>

Neupravený budečák má dno asi 1 - 3 cm vysoké a není tam síto. V létě je dno nacpáno včelami. Sledovat spad roztočů v létě je prakticky nemožné. Pokud se zimuje v zimě jen v plodišti, chumáč včel se běžně dotýká dna, tudíž roztoči, kteří jsou léčením jen omámení a spadnou, se vzpamatují a dříve než zkřehnou, vylezou bez problémů zase zpátky na včely do tepla.

Pokud SVS, nebo ČSV nezmění postup léčení, začnou včelaři po loňských zkušenostech ze strachu prát do včel nekontrolovaně léčiva a nebude to dobré. Sám jsem koncem února léčil a roztoč padá pořád. Chci před nasazením medníkových nástavků taky ještě nějak přeléčit. Chyba je, že se pořád tvrdí, že je to včelařema a nic se neděje. Po přednáškách prý z VÚ DOL říkají, že doba gabonu se může prodloužit, že se může hned odstranit ochranný obal z formidolu, ale oficielně nic. Mohli by mít aktuální informace přímo na svých internetových stránkách a dát to vědět ZO. U nás třeba jednatel (bývalý velitel letecké základny Chotusice) striktně dodržuje nařízení a já budu muset léčit tajně vyšetřeným léčivem, aby to nevěděl. Nařízený celoplošný gabon moc nepomůže. Náš okres už ho má několik let a ztráty jsou stejně velké.
Tonda

>Ano , letos to bude ještě horší. Ti co byli letos obviněni, že řádně neléčili, případně měli včelstva v budečácích , ti budou již mimo hru. A začnou se ozývat ti , co obviňovali. Někomu možná ještě pomůže "vyšetřený" GABON z loňska a tím , že si bude po loňských zkušenostech ordinovat léčivo sám , jiní si po uspokojení , že to se jim "pořádným" nemůže stát , budou muset projít "údolím stínů" .

Z tohoto příspěvku zase vyplývá , že za úhyny nemůže jen V:D: ale postupuje to od západu na východ a je úplně jedno jakou technologií se léčí. :-O stejně zůstavají jen prázdné úly :-((


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 08.4.2008 07:52:29
> ----------------------------------------
> Pokud SVS, nebo ČSV nezmění postup léčení, začnou včelaři po loňských
> zkušenostech ze strachu prát do včel nekontrolovaně léčiva a nebude to
> dobré. Sám jsem koncem února léčil a roztoč padá pořád. Chci před nasazením
> medníkových nástavků taky ještě nějak přeléčit. Chyba je, že se pořád
> tvrdí, že je to včelařema a nic se neděje. Po přednáškách prý z VÚ DOL
> říkají, že doba gabonu se může prodloužit, že se může hned odstranit
> ochranný obal z formidolu, ale oficielně nic. Mohli by mít aktuální
> informace přímo na svých internetových stránkách a dát to vědět ZO. U nás
> třeba jednatel (bývalý velitel letecké základny Chotusice) striktně
> dodržuje nařízení a já budu muset léčit tajně vyšetřeným léčivem, aby to
> nevěděl. Nařízený celoplošný gabon moc nepomůže. Náš okres už ho má několik
> let a ztráty jsou stejně velké.
> Tonda
>
> >Ano , letos to bude ještě horší. Ti co byli letos obviněni, že řádně
> neléčili, případně měli včelstva v budečácích , ti budou již mimo hru. A
> začnou se ozývat ti , co obviňovali. Někomu možná ještě pomůže "vyšetřený"
> GABON z loňska a tím , že si bude po loňských zkušenostech ordinovat léčivo
> sám , jiní si po uspokojení , že to se jim "pořádným" nemůže stát , budou
> muset projít "údolím stínů" .
>
>
>

bývalý velitel letecké základny Chotusice
....
To by jste mohli začít ničit roztoče ze vzduchu. Plošným leteckým práškováním a nátěrem(postřikem).
Zdola by to jistila motorizovaná pěchota, co by rozškrabávala, či vyřezávala plod. Jednotný termín útoku by stanovila KVS. V tom by byl čert, aby jsme ho nezničili. Když nezlikvidujeme parazita, zlikvidujeme hostitele. :-)

Zajímalo by mě, co se děje v zahraničí. Protože vše je relativní, i teplé zimy. Teplé zimy v Krkonoších a Brdech a studené zimy na jižní Moravě, Německu, Rakousku atd jsou srovnatelné, a někdy i studená zima v některých krajích kde stále přežívá kraňka je stále teplejší, než nejteplejší u nás.

Možná by to chtělo nějaké zkušenosti od soudruhů z NDR:-)
Zatím jsme byli jedničky co byli nejlepší, ale už je to jen o prsa (tvrdí optimisté). Hlavně neztratit stopu - to je názor pesimistů:-)

Karel

Me prakticke zkusenosti se spracovanim medu ze sudu. Predesilam, ze nemam zarizeni na ztekuceni celeho sudu, take proc? Je to jen jednorazove reseni pro udrzeni zakazniku a nepredpokladam, ze to budu provozovat.
Doprostred medu v sudu postavim rozpousteci spiralu na konve a necham "zapadnout" tak do poloviny. Rozehraty med vyberu velkou naberackou do konve a jeste "dotekutim". Jeste jednou opakuji. V prosredku sudu vznikne otvor od ktereho se pozdeji da nerezovou lopatkou med nabrat do konvi na dalsi "ztekuceni". Toto reseni je pouzitelne pro kazdeho vcelare, ktery vlastni rozpousteci spiralu na konve. Priznam, trochu vice prace, ale co by jsme pro nase zakazniky nepodnikli ne?
Frantisek


Milý Gustave, zase jsi si nepřešlápl a na tvém příspěvku je to znát.
Nabízíš li v sudech na prodej med, musíš poředpokládat, že většina včelařů
zde na Konferenci plný sud nikdy neviděla, natož s ním manipulovala.
Ostatně z těch příspěvků je to znát. Připomínám, že váží cca 300 kg.
Není problém sud nahřát, problém je dostat ho do sklenic nějakou schůdnou a
lehce dostupnou cestou. Co si myslíš o mojí úrovni včelařské je mi srdečně
jedno já jsem spokojen a já na její rozpoznávání u jiných mám jiná kritéria
než je manipulace se sudy. Prostě jsem vybaven na skladování medu jinak a
dokud nebudu mít medu 4 x více, nebudu nic měnit. Zdraví R. Stonjek

Bývalý velitel letecké základny,ředitel Pražských vodovodů a další ostří vedoucí pracovníci včetně SVS neco nařizují a kontrolují,bohužel nemají další informace o stavu jednotlivých včelstev ve svém okolí a tak jen bezhlavě dodržují doporučení a nařízení, která jsou zrovna tak bezhlavá.
Příklad: Loni někteří rozdávaly Gabon a měli ho označený pro jednotlivé včelaře.Za 30 dní ho museli včelaři vracet aby ho tam náhodou nenechali déle.Jak to dopadlo si jistě domyslíte sami.
Z tohoto důvodu bych chtěl varovat před těmito důslednými "veliteli"

Já osobně se domnívám, že to není "velení", ale jde o to, že pokud by se ten gabon nechával déle jak je určeno, je velké nebezpečí, že včelaři jej budou nechávat v úlech po celý rok. Jaké jsou vědomostí včelařů o prostředcích tlumení VD - mizerné. Takže nezbyde nic jiného, než aby důvěrník odebral zpět od všech včelařů po 30 dnech gabonové pásky. Stačí se podívat na přednášce o nemocech, kolik je tam včelařů. Ti co tam jsou, to vědí a ti co nechodí, nečtou odbornou literaturu, neví nic. Já sám jsem se stkal vícekrát s názorem, že tlumení je zbytečné atd. Pak se nesmíme dívit, že situace je taková, jaká je. S GABONEM OPRVDU OPATRNĚ !!!

V konečném důsledku je to zase jen boj dvou teorií.
Ta jedna říká, že na myšlení jsou nadřízení, chytřejší, kompetentní, zvolení, jmenovaní atd.
A ta druhá, že jsme dospělí a tudíž zodpovědní.

No a podle toho, co se prosadí ve včelách, takoví včelaři budou, zůstanou.

Osobně nemám chuť zůstávat v systému, kdy mi někdo bude určovat termíny léčení, kontrolovat, chodit natírata navíc jen s mírnou zanlostí stavu (a to říkám mírně) a bez jakékoli zodpovědnosti za ty zásahy.

Tenhle systém udrží při životě včely lajdákům, co ohrožují okolí.

Jasně včelaři jsou taky prasata (i já) ale jsou to naše včely. Ale nese někdo nějakou zodpovědnost, že nesplnil to co mu ten systém dává za úkol.

Neobjednal léčivo, nedodal léčivo, nepředepsal Gabon, nepředal dál informaci (červený papír).

Takže musíme chvilku až se to vystříbří.

Karel

Není to sranda. Psal jsem to proto, že jednatel má v ZO velké slovo a proti takovému a včelařům, kteří nechtějí léčit se těžko něco prosadí. Budou dodržovat přesně jen to, co je nařízeno SVS, co přijde obsílkou a to už asi nestačí. A nezačne se ani o den dříve. Formidol nařízený není, tak budou taky proti.
Teplou zimou to taky nebude. Jinde jsou i teplejší a v minulosti se s roztočem vyrovnali.
Tonda

>To by jste mohli začít ničit roztoče ze vzduchu. Plošným leteckým práškováním a nátěrem(postřikem).
Zdola by to jistila motorizovaná pěchota, co by rozškrabávala, či vyřezávala plod. Jednotný termín útoku by stanovila KVS. V tom by byl čert, aby jsme ho nezničili. Když nezlikvidujeme parazita, zlikvidujeme hostitele. :-)

Zajímalo by mě, co se děje v zahraničí. Protože vše je relativní, i teplé zimy. Teplé zimy v Krkonoších a Brdech a studené zimy na jižní Moravě, Německu, Rakousku atd jsou srovnatelné, a někdy i studená zima v některých krajích kde stále přežívá kraňka je stále teplejší, než nejteplejší u nás.

Možná by to chtělo nějaké zkušenosti od soudruhů z NDR:-)
Zatím jsme byli jedničky co byli nejlepší, ale už je to jen o prsa (tvrdí optimisté). Hlavně neztratit stopu - to je názor pesimistů:-)

Neupravený budečák má dno asi 1 - 3 cm vysoké a není tam síto. V létě je dno nacpáno včelami. Sledovat spad roztočů v létě je prakticky nemožné. Pokud se zimuje v zimě jen v plodišti, chumáč včel se běžně dotýká dna, tudíž roztoči, kteří jsou léčením jen omámení a spadnou, se vzpamatují a dříve než zkřehnou, vylezou bez problémů zase zpátky na včely do tepla.

Priestor medzi dolnou latkou a dnom (2 cm) majú aj moje B-éčka a včely v nich ani raz neboli poškodené VD. Liečim ich takisto ako ďalších 56 včelstiev, kde je dno 85 mm vysoké.Tu sa nedá nájsť žiadna súvislosť medz výškou dna a znovu oživovaním odpadnutých VD, preto včelárov s Budečákmi je nedôstojné osočovať, pretže verím, že nie každému v nich včelstvá padajú. Jednoducho bez uhľadu na to v akých úľoch chováme včely, nízke dno nemôže byť dôvodom na úhyny včelstiev. Tie sú vždy v nesprávnom technolgickom postupe ku jeho potieraniu.

Ak je raz klieštik zasiahnutý fumigantom, tak jeho návrat nie je možný do plodiska a keď aj tak náhodu stane, behom niekoľkých minút až málo hodín, definitívne uhynie. Raz som robil pokus s práve odpadnutými VD na podložke, ktorú som vybral z podmetu. Na zdanlivo mŕtve VD po ich osvietení slnečnými úľmi začili tieto kývať nohami, samozrejme som sa čudoval, ale počas 1/2 už nežil ani jeden na podložke (200ks)

Už som raz písal, že fumigant pôsobí na VD zhubne nie cez ústa, ale cez prieduchy na jeho tele a cez nervové zakončenie v oblasti dýchacích prieduchov definitívne hynie.

Zanechajte obviňovanie, po roku - dvoch sa scéna vyčistí ad nezodpovedných, možno i nesprávne informovaných jednodtlicov s technologickým postupom. Ostane čisté pole, plevel sa sám vyhubí. Anton

Omlouvám se. O den dříve jsem byl v Ohrazenicích a tam Ing Veselý a špičková přednáška jak je u něj zcela běžné a mě se to zřejmě nějak slilo dohromady. No asi 10 přednášek za 2 dny to by zmohlo i ..... Chystá se nějaká významná novelizace, která co nejdřív vyjde. Součástí prý bude i síť signalizátorů, jejichž poviností bude od května monitorovat situaci v roztočích. Protože foretické období se významě zkracuje, současně s podložkami se bude muset otevřít i určitý počet buněk trubčiny. Signalizátor alespoň jeden v malé ZO. Toto má svojí logiku, ale vůbec se mi to nelíbí. Zase typický český způsob ochrany lemplů a zase hurá kolektivně, jako kdyby dnes někdo, komu na životě svých včel záleží, měl i jinou možnost než signalizovat. Dále je nutné počítat s dřívějším léčením a zač. 7 by letos mohl být reálný. Jinak porovnám li zimní přednášku Ing Titěry a Ing Veselého teď, tak nevím co si mám myslet. Ing Titěra: Formidol zespoda funguje stejně, vnitřní pohyb plynů v úle ho spolehlivě roznese. Gabon se dá použít i 2 x, lahvičky s léky, když se zavřou, mají jistou více než 5 letou účinnost aj. Ing Veselý: Formidol zespoda má sníženou účinnost a zeshora je hodně pracný. Gabon použít jen jednou a lahvičky vyhodit, účinnost je snížená. Takže pánové, i když sídlí na jedné chodbě se neumí dohodnout, tak jak pak asi funguje výměna informací mezi ústavy státy apod. Jak pak lze brát např i odsouzení vyvíječe Fuerto běžně používanáho u sousedů, lehký nesouhlas s metodou LBV bez vyzkoušení aj. Jinak zajímavá doporučení ze světa o správné koncentraci par kys. mravenčí: Před úly 2 hrstě mrtvých včel a žlutá tráva. To prý je teprv správná koncentrace pro působení par pod víčky. Takže víkend to byl velmi zajímavý a podnětný a teď hurá do práce, nějak nestíhám, jak je u mě touto dobou již zavedeným zvykem. Zdraví R. Stonjek

Právě , že nijak, stejně jako diagnostická podložka. Přesto při hodnocení postižených , se neustále opakují klíčová slova: neměl diagnostickou podložku, je to starší dědula, má včely ve starých budečácích apod. Pak zjistíte, že je to včelař kolem 40 , ná nástavkové úly které navíc desinfikuje a přehled o počtu roztočů má i bez podložky.

Do loňska jsem žil s tím, že roztoč zasažený léčivem se možná ještě vzpamatuje, ale již určitě není schopen se dále rozmnožovat. Změnilo se na tom něco?

vždy uváděj o jakém Gabonu píšeš G.90 tam má být jen do 30 dní. G. 92 Má jinou účinnou látku a je účinný déle. Navíc údajně nevzniká zatím rezistence
.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 08.4.2008 09:14:00
> ----------------------------------------
> Já osobně se domnívám, že to není "velení", ale jde o to, že pokud by se
> ten gabon nechával déle jak je určeno, je velké nebezpečí, že včelaři jej
> budou nechávat v úlech po celý rok. Jaké jsou vědomostí včelařů o
> prostředcích tlumení VD - mizerné. Takže nezbyde nic jiného, než aby
> důvěrník odebral zpět od všech včelařů po 30 dnech gabonové pásky. Stačí se
> podívat na přednášce o nemocech, kolik je tam včelařů. Ti co tam jsou, to
> vědí a ti co nechodí, nečtou odbornou literaturu, neví nic. Já sám jsem se
> stkal vícekrát s názorem, že tlumení je zbytečné atd. Pak se nesmíme dívit,
> že situace je taková, jaká je. S GABONEM OPRVDU OPATRNĚ !!!
>
>
>

Pepane, důležitější je podle mne označení GABON PA xx respektive GABON PF xx, protože to písmenko PA/PF označuje účinnou látku, co je nejdúležitější!!!Co označuje číslo však nevím.
Gabon PF-90       Účinná látka Fluvalinate
Gabon PA-92       Účinná látka Acrinathrin
My jsme měli vloni k disposici GABON PF 92!!!

Vazeni pratele,
uz po ctvrte se odhlasuji z vcelarske jonference a to zcela bezuspesne, vzdycky se mne vrati mejl zpatky, ackolic na stejne adrese mne 1x bylo odepsano, at se neodhlasuji, ale zvetsim si pismo na pocitaci, mam-li problemy se zrakem. pak uz mi adresat moje mejly - vysvetlujici moje ztakove potize, jimz zadna zvetsenina na mejlu nepomuze, neprijimal. Muzete-li mi nekdo poradit co mamdelat, abych dosla v odhlaseni uspechu, prosim, poradte, vcera na "Vcelarich"v Kremencove ulici mne pan tajemnik sdelil, ze simam adresu najit na internetu, ale to povazuji za nesmysl, protoze adresu mam a kdyz jsem se pred lety prihlasovala, tak jsem pouzila tutez bez komplikaci.
Dekuji
-Mgr.Vera Cernochova
Palackeho 13., Mar.Lazne 353 01
cermed/=/tiscali.cz

Rokyta:
Když už jsem zde na konferenci,mám takovýto dotaz :
má někdo zkušenosti s napouštěním vyrobených nástavků
parafinem ? Pokud ano,prosím o technologický postup,zda je
namáčet do rozpuštěného a horkého,či by stačilo je pouze natřít klasicky štětcem ? Jakou asi má životnost tato ochrana nástavků,a nebo má to vůbec cenu tento způsob použít nehledě na náklady,které by nebyly vysoké ?
.........................................................


Technologický postup:
- Je potřeba namáčet do horkého parafínu (čím vyšší teplota tím lépe, s ohledem na bezpečnostní strop).
- Natírání štětcem mě ani nenapadlo zkoušet; ale nemá šanci to fungovat. Parafín by se nedostal do dřeva, pouze by ulpěl na povrchu, po vychladnutí by odpadl. Pokud ne, bylo by ho stejně příliš silná vrstva, v léte by se roztékal.
- Princip spočívá v dostatečném prohřátí samotného dřeva, do kterého se parafín potom vsákne - na povrchu ho zůstane minimum (je-li teplota parafínu nízká, zůstane ho více a nástavky jsou v horku "ublemcané")
- Natírání štetcem by také nezajistilo desinfekci, která funguje na principu vysoké teploty působící do hloubky.
- Životnost odhaduji tak na 3 roky, pak je potřeba obnovit (máme nejdéle zatím "dvouleté" nástavky). Souvisí to i s potřebou desinfekce nástavků.
- Cenu to podle mě má - jedním krátkým úkonem zajistím jak desinfekci tak konzervaci dřeva, provozní náklady jsou relativně nízké, není to nepříjemná práce, parafínované nástavky nemají tendenci ke kroucení (nemusí se používat komplikované druhy spojů), ...

Více informací:
- stručné info v ČJ
- fotografie
- podrobný návod v AJ (33 stránek)
- toto už někdo tady na konferenci překládal, možná to je i v archivu.

1. VARIANTA
Pošlete jakýkoliv email (třeba prázdný) na adresu:
vcely-unsubscribe/=/v.or.cz

Jako odpověď vám vzápětí přijde zpátky potvrzující email, čímž se zabraňuje tomu, aby vás někdo z konference odhlásil bez vašeho vědomí. K potvrzení pak stačí, když ve Vašem poštovním programu pouze kliknete na "Odpovědět" /či "Reply"/ a takto vyrobený odpovědní email bez jakýchkoliv dalších úprav prostě odešlete - nic nikde v tomto emailu už nemusíte měnit.
(návod převzat z adresy: http://www.vcely.or.cz/info.htm
.......................................................

2. VARIANTA
Napište přímo správci konference na adresu:
vcely-konference/=/or.cz
Věřím, že ve Vašem případě Vám vyjde vstříc.
.......................................................

3. VARIANTA

Ve spodní části stránky http://v.or.cz/cgi-bin/mailman/listinfo/vcely/ je formulář na editaci či odhlášení z konference - také by to přes něj mělo jít.

Vážení přátelé. Sledují Vaše názory na téma "jarní ošetření" a vše co s tím souvisí. Nedá mi to abych se také do této diskuze nezapojil i když by to bylo na článek na hlavní stránku, ale nenáleží mi dávat pokyny jak, čím a kdy ošeřevot, to patří veterinářům.
Již mnoho let provádím zoušky léčiv pro VÚ a to Varidol, MP 10, Gabon 90 a také Gabon 92. Sleduje se především rezistence roztočů na Varidol a MP 10 a zatím se neprokázalo, že VD je rezsitentní n Varidol. Výsledky jsou srovntelné s dobou kdy se začínalo s Amitrazem. Mnozí zbytečně vícekrát fmigujete než je předepsáno. Také u Gabonu 90 a Gabonu 92 jsou výsledky srovnatelné. Všechny tyto prostředky se smí používat pouze v době kdy už není med ke konzumaci. Gabon 90 a také Gabon 92 se smí používat ve včelstvu 24 až 30 dnů a je to uvedeno v návodu přímo na obalu /mám před sebou obal Gabonu 92/. Autor diskuzního příspěvku v použití Gabonu 92 nemá pravdu, že se smí používat i déle. Pravda u Gabonu 92 je to, že zatím se nepodařilo naměřit rezidua ve vosku. Formidol - kyselinu mravenčí v současné době nelze ještě používat. Záleží také na venkovní teplotě. Jeden autor uvedl, že ing. Veselý a ing. Titěra na nějaké přednášce měli rozdílné názory v umístění desek. Jeden měl mluvit "mezi nástavky" druhý "na dno úlu".Dne 15.2.2008 v Nasavrkách se konal aktiv vedoucích chovů a oba shodně mluvili, že je lépe vkládat desky Formidolu mezi nástavky a nikoliv na dno úlu. Tak nevím, že by změnily názory ? Pokud by byla stejná situace ve vývojí roztočů VD, je optimální vkládat Formidol v červnu - červenci opakování /2x/ a tím lze docílit srovnatelných výsledků jako s Gabonem. Léčit včely až koncem červenci a srpnu by už nemělo žádný význam. Na to mnozí včelaři minulý rok doplatili. Také jeden autor této debaty se zmíňuje doslovně ... nebude mi nikdo určovat jak a kdy a čím mám léčit. Tak k čemu je veterinární zákon !!!

Mnozí zbytečně vícekrát fmigujete než je předepsáno.
------
Co mnozí, velmi hodně nás musí zbytečně vícekrát fumigovat.:-)

Bývaly časy, kdy se fumigovalo jen třikrát, po předepsané aplikaci Gabonu jen dvakrát a na jaře jen ti co měli průměr nad tři VD.
Nyní je Gabon aplikován skoro plošně, na podzim 3 fumigace a na jaře čtvrtá plošně a dvojitě (nátěr a fumigace) i u včelstev s nulou jen proto, že existuje nějaké pofidérní blíže nedefinované kritériu - méně jak 25%negativních vzorků. Co se vykládá jako vzorek, třeba i ze 40 včelstev, kde nespadl ani jeden VD. Příští rok odevzdají včelaři vzorky po pěti, deseti ze včelstva a hned se nám ta statistika NUL vylepší.:-)

Že je těchto nulových vzorků stále méně je možné vysvětlit velkým počátečním počtem VD v podletí ale taky větším rozšířením NN úlů a spadem z louček.

Jinak mám tabulku měření spadu od srpna do února na 12 včelstvech , diagnostika v 7, 8 léčení aerosloem Varidol v 10, 11 12
cvičné přeléčení o Vánocích M1 (spadlo do 20VD na včelstvo - takže mi není jasné proč to bylo zbytečné) spad do vzorku a spad po odevzdání vzorků.
A podle ní je všechno jinak. Jediné co by to vysvětlovalo je reinvaze až do vánoc.

Karel

Ono je vůbec nejdůležitější je od sebe rozlišovat, více jak polovina včelařů vůbec neví, že jsou dva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD jarni oet?en?
> Datum: 08.4.2008 17:21:45
> ----------------------------------------
> Pepane, důležitější je podle mne označení GABON PA xx respektive GABON PF
> xx, protože to písmenko PA/PF označuje účinnou látku, co je
> nejdúležitější!!!Co označuje číslo však nevím.
> Gabon PF-90       Účinná látka Fluvalinate
> Gabon PA-92       Účinná látka Acrinathrin
> My jsme měli vloni k disposici GABON PF 92!!!
>
>
>

Číslo je rok, kdy bylo léčivo schváleno k používání, PF-90 = 1990, ...
K: Čermák

Kritik napsal(a):
> xx, protože to písmenko PA/PF označuje účinnou látku, co je
> nejdúležitější!!!Co označuje číslo však nevím.
> Gabon PF-90       Účinná látka Fluvalinate
> Gabon PA-92       Účinná látka Acrinathrin

Pokud takto postižený roztoč přežije a bude plodit potomstvo, bude to
právě ten, který založí rezistentní populaci proti účinné látce. Možná,
protože záleží i na dávce léčiva, která ho zasáhla a která příp. zasáhne
jeho potomky...
K. Čermák

kozl?k napsal(a):
> Do loňska jsem žil s tím, že roztoč zasažený léčivem se možná ještě
> vzpamatuje, ale již určitě není schopen se dále rozmnožovat. Změnilo se na
> tom něco?

P. Čermák, děkuji za vysvětlení.