78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209)

U toho zařízení na samovýrobu existuje taky dilema. Koupit to levnější a
riskovat potom, že ty úly se mi nepovede udělat v potřebné kvalitě nebo
koupit to dražší a větší, mít tím zapranou dílnu a riskovat, že i tak
nakonec ty úly nebudu z nějakých důvodů vyrábět a když budu potřebovat v
dílně místo, budu se toho zařízení zbavovat se značnou ztrátou. Uříznuté
prkénko potom vyjde klidně dráž než kdyby si ho člověk nechal nařezat na
míru v nějaké truhlárně, případně zakoupil v nějaké kutilské prodejně. Já
jsem si uzpůsobil konstrukci úlů tak, že všechny dřevěné díly můžu nařezat z
běžného coulového řeziva, od stěn úlů přes různé lištičky až po loučky
rámků. Na něco, na co jsem dříve dával nařezat prkýnky síly 1 cm, nyní
používám sololit. Řezivo se pro výrobu úlů dá sehnat od kvalitního, kubík
smrkového za odhadem 5000 Kč po různé krajiny určené běžně na topení kubík
od zhruba 500 - 1000 Kč, ze kterých se třetina, polovina nebo i víc dá
vybrat na úly, zbytek jde do pece. Dobrý materiál pro menší množství úlů je
řezivo používané na výrobu europalet. Je poměrně levné a má délku 1200 mm,
dá se tedy naložit dozadu do osobního auta, takže pro menší množství je
problém dopravy vyřešen. Moje nářadí pro výrobu úlů je malá cirkulárka o
výkonu 600 watt, kdysi koupená v Bauhausu za 2000, nyní jsem viděl podobné
s druhým kotoučem tak za 1600. Potom ruční elektrický hoblík, vrtačka,
nějaké truhlářské svěrky a další běžné ruční nářadí. Vyrábím s tím v
současné době jednostěnné nízké nastavky a dvoustěnné izolované nastavky na
39x24. U těch jednostěnných nízkých nastavků jsem se hodně inspiroval knihou
G Liebiga "Včelaříme jednoduše." Přirozeně technologie výroby je daná
použitým nářadím, obecně u takového levného nářadí trvá výroba o něco déle a
bývá méně přesná než u nějakého profi a poloprofi nářadí, přesnost je nutno
občas nahradit třeba tmelením nebo ručním pasováním, taky se nedá počítat,
že se s tím nářadím udělají desítky úlů. Takové nářadí je vhodné pro výrobu
tak do 5 - 10 úlů postupně během více let a pro vyzkoušení a naučení se
práce se dřevem s tím, že když po několka letech to člověka dále zajímá, je
možné potom vyčlenit trvale nějaké metry čtvereční v dílně a nějaké desítky
tisíc korun pro nějaké kvalitnější truhlářské zařízení a mít vedle včel jako
koníčka nebo přivýdělek i truhlařinu. Pro výrobu úlů jsou nutné vedle nářadí
i další předpoklady. Je to za prvé dostatečný prostor. Koupené řezivo se
musí někde proložené skladovat a aspoň rok sušit. Potom je třeba mít pro
práci se dřevem určité znalosti stejně jako pro práci se včelami. Kdo je
nemá, bude se na prvních 10 - 20 nastavcích a prvních pár desítkách hodin
učit. Já jsem v podstatě navázal na dobu, kdy jsem jako dítě pozoroval otce,
strýce a bratrance, jak v jejich malé truhlářské dílně vyrábějí úly, dveře,
skříně, obložení, žebříky a podobné věci. Potom je třeba, aby člověk měl
určitý cit pro nářadí, zvláště pokud pracuje s tím levným. Poznat, kdy
přitlačit, aby to řezalo rychleji a poznat, kdy ubrat, aby ta cirkula nebo
hoblík neodešel. Poznat taky, který kus dřeva ještě zpracovat a který kus
dřeva už dát na "teplo" do kotle. Zvlášť u levnějšího řeziva bývá někdy
problém, kolikrát je pošlapané nebo doslova vylovené z bláta a potom nože
nebo zuby na pile dostávají zabrat. Pak je ještě další možnost.
polosamovýroba. Dát si v nějaké truhlárně všechno nařezat, sklížit stěny
nastavků do potřebných rozměrů atd, tak, aby doma stačilo k sestavení jen
kladívko, hřebíky, vruty, šroubovák a vrtačka pro předvrtání děr.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 7:26 PM
Subject: Re: výroba ulu


>
> Myslím, že to nejtěžší je rozhodnout se správně. Nejdůležitější: zda úly
> zateplené nebo z masivu. Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly
> kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v
> patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani
> včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak
vysoké
> nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly
> zateplené. Náklady jsou vcelku stejné, dřevo je prostě u nás drahé a na
úly
> z masivu musí být navíc kvalitní. Na samovýrobu musí být slušně zařízená
> dílna. Rozhodně kvalitní cirkulárka a žel i protahovačka, tedy alespoň pro
> toho, kdo si nechce tahat věčně třísky z rukou. Jakmile s nějakou operací
> musíme jinam, náklady naskakují. Časová náročnost je velká,těm dvoum
> hodinám se shovívavě usmívám. Zateplené úly jsou podstatně pracnější,
velmi
> často i několikrát. Stavba je lepší asi studená, s teplou se pracuje
> pohodlněji a je u ní o něco méně žihadel. Pro kočování samozřejmě vyšší
> podmet a spodní větrání, pro pevná stanoviště nejsou nutná a jdou nahradit
> jinak. Zadní otevírání dna ruším, protože ho nepotřebuji a místo varroa
dna
> pracuji raději s vymazlenou podložkou.
> Teď jsem zkusmo vybouchl několik úlů v kombinaci styrodur 40 mm tlustý a
> dřevo. Na výrobu by stačila jen cirkulárka, samozřejmě plátkový kotouč,
> dřevo mizerné kvality. Dadant s 5 nástavky dnem a stříškou s ipou cca 600
> kč, když je dřevo zdarma. Hodiny práce tak něco kolem 10, přesně to nevím.
> Sololiťák stejné konstrukce vyjde o 200 laciněji, pracnost zřejmě
> dvojnásobná. Dnes ale vím, že je mi materiálově mnohem sympatičtější.
Takže
> rozhodování těžké, nikomu ho nezávidím. Každopádně pouze nástavkový úl, po
> důkladné dezinfekci může být i starší, teď jich bude volných mraky, ale
> pouze ze zdravých oblastí a to bych kladl důraz na ověření u OVS jinak ani
> náhodou!!! Takže přeji šťastnou volbu! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218)

..... Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
Může sem někdo nepsat nevýhody Adamcovy míry rámků (39 x 24), v čem je problém ? a nebo naopak výhody ?

Díky Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218)

Google – Včelaření moderně, je možno najít jeden příkladů včelaření.
Začínající včelaři si vyrobí všechno sami, proto je k tomu celý systém výroby a včelaření přizpůsobený/věku/. Pokud přešli na skleněný podmet, posílají mi stav svých včelstev mailem.
Když to hodnotím podle síly jejich včelstva z obrázku , tak začali úspěšně.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216)

Většina, nás nováčků (a to doporučuji) začala tím, že si 2 - 3 kompletní úly koupila (třeba i se včelama), jeden rok osahávala a v zimě použila jednotlivé díly těchto úlů jako předlohu a podle nich vyráběla další a další. (není pak problém, že ti propadají rámky, či máš velkou mezeru mezi nástavky a vše děsně prostavené atd.)- jako začínajícímu doporučuji již moderní úly - nástavkové (OPTIMAL považuji za zlatý střed)- a Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
Za sebe si ani neumím představit, že bych dokázal - bez znalosti základů včelařiny - byť s použitím nějakého návodu - udělat napoprvé funkční úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212) (28214)

On Tuesday 18 of March 2008 22:13:38 M. Václavek wrote:

> Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy
> síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech

Nebo docili stavu,ze se mu vcelstva vyrojej :)))

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213)

"Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet uly. Dekuji vsem za rady. Urcite jsem moudrejsi :-) Ted uz mam asi tak nejak jasno :-)"
-----------------------------------------------------
Tak to vidíte začínající příteli. Když se sejdou tři právníci, mají šest právních názorů. Když se sejdou tři lékaři je zde ihned šest diagnóz. Když se sejdou tři včelaři
tak se také nedohodnou. Mimo studia literatury, zkuste udělat exkurzi po známých včelařích a jenom se dívejte a poslouchejte. Ono to příjde. Ono se Vám něco zalíbí a bude to ono to pravé, ořechové. Stejně však nastoupíte neskutečně dlouhou cestu vlastního bádání o tom který úl je vhodnější, která rámková míra je lepší, jestli použít plast nebo beton... Tím jsme prošli všichni.Teprve po mnoha letech včelaření, pokud vydrží v Evropě včely a pokud vydržíte Vy u včelaření, zjistíte, že jste opět tam odkud jste vyšel. Zase nebudete vědět, ale bude Vám ubývat sil. Tehdy uvidíte, že jste zmoudřel. Proto příteli, máte-li vymyšlen nějaký systém, neztrácejte čas a vyrobte ho bez ohledu na názory jiných. Vše Vám dá praxe a ukáže čas.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212) (28214)

Dobře, ale pak je nefér používat výsledky jednoho z nejlepších navíc, který to má jako hlavní zaměstnání. Seriozní by bylo použít výsledky běžného průměrného včelaře, který občas nemá čas, sem tam něco zkoní, musí chodit do práce apod tzn.u kterého je běžný třetinový stav včelstev/ špičková, průměrná, nic moc/ A pak teprv letí výnosy dolů. A nejlépe je předhodit vlastní tabulky grafy pro přesvědčování ostatních. Jsem dalek tomu tvrdit, že úly z masivu jsou špatné a že to v nich nejde, Tvrdím jen,že vždy je něco za něco a učinit správné rozhodnutí je těžké a začínajícím ho moc nezávidím. Hledání vyhovujícího úlu pro sebe systémem pokus omyl je sice dost drahé, je to nejdražší palivo do kotle ÚT,ale když se to bere jako zábava a zdroj poučení a na konci je výsledek, tak to vúbec není ztracený čas ani finance. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212)

Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing. Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek

_____________________________________________________________

Nepřehánějte, neuteplené úly nejsou jen pro nějaký malý výbor ,,nadvčelařů,, či včelařů s ,,speciálně,, vyselektovanými včelami.
Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech uteplení stěny ztrácí význam! ).

Osobně nevidím u silných včelstev žádný rozdíl mezi neuteplenými a uteplenými úly. Spíše jsou ve výhodě úly neuteplené ( častější prolety v zimně ). Spotřeba zásob a výnosy jsou v průměru stejné.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MK23 (89.111.99.2) --- 18. 3. 2008
vyroba ulu

Dekuji vsem za rady. Urcite jsem moudrejsi :-) Ted uz mam asi tak nejak jasno :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211)

Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing. Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209)

Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak vysoké nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly zateplené.

______________________________________________________________

Pane Stonjeku,
kam chodíte na takové informace? Většina experimentů ( v postkomunistické době ) jednoznačně nezachycuje žádné významné rozdíly ve výnosu. Máte pravdu, že pro neuteplené úly jsou třeba silná včelstva, tedy je třeba včelařit racionálně a vyvarovat se praktik dvouprosotrového včelaření. Žádná složitost to není.


S pozdravem...M. Václavek

Výsledky ze Zubří, pokus s uteplenými úly:
___________________________________________________________

POKUS S UTEPLENÝMI ÚLY

Od roku 1999 probíhá na třech pracovištích našeho ústavu (Dol, Pekařov a Zubří) provozní pokus na porovnání jednostěnných - dřevěných úlů s úly silně uteplenými 6 cm polystyrenem. U obou skupin včelstev se hodnotí průběh jarního rozvoje a hlavní ukazatel - produkce medu, do níž se veškeré podmínky pro jarní rozvoj promítnou.

Zde uvádíme výsledky za naše pracoviště. Obě porovnávané skupiny jsou nízkonástavkové úly Optimal s rámky 42×17 cm. Kromě úlové stěny je rozdíl ještě v uteplení stropu - u dřevěných úlů je tam standartně 3 cm polystyren, u olystyrenových úlů je na strůpku 6 cm polystyren. Vše ostatní včetně způsobu ošetřování je shodné. Výsledky jsou v tabulce:

SROVNÁVACÍ POKUS S UTEPLENÍM ÚLŮ
po 14 (r.2005 po 12, od r.2006 po 11) včelstvech ve variantě; kg medu/včelstvo

VARIANTA
       r. 1999        r. 2000        r. 2001        r. 2002        r. 2003        r. 2004        r. 2005        r. 2006        r. 2007

Uteplené
(6cm polystyren)
       13,2
       21,1
       14,1
       8,8
       24,8
       52,6
       23,6
       25,7
       11,7

Jednostěnné
(25 mm dřevo)
       12,3
       18,6
       12,9
       6,1
       27,7
       55,9
       23,9
       28,9
       13,6

Rozdíl
ve prospěch uteplených
       +0,9
       +2,5
       +1,2
       +2,7
       -2,9
       -3,3
       -0,3
       -3,2
       -1,9

První čtyři roky byly výnosy medu v uteplených úlech vyšší, dalších roky tomu bylo naopak, rozdíly ovšem nejsou velké. Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro sebe! Z tohoto hlediska je užitečný i následující poznatek plynoucí z našich měření: Pokud jsme včelstva rozdělili podle síly po přezimování na silnější a slabší polovinu, potom u těch silnějších nebyl žádný rozdíl ve výnosu medu mezi jednostěnnými a polystyrenovými úly, zatímco u slabších včelstev byl rozdíl větší, než jsou údaje v tabulce, ve prospěch úlů uteplených. Tedy - uteplení napomáhá v jarním rozvoji slabším včelstvům, silnější ho nepotřebují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 3. 2008
Re: Dno s perlinkou (28208)

Vyděl jsem tady na tom odkaze-http://galerie.immenwiese.de/v/viennabee/warre/
dno s asi umělou sítí něco jako je perlinka.Mohl bych použít perlinku pro takovéto dno kde síto plní funkci jen pro diagnostiku spadu a nikoliv pro větrání kde by hrozilo prokousání myší?Dík Míra
------
perlinku jsem jednou použil z nouze, pod to jsem dal síto ze "železa" proti myším. Pětiletku už vydrželo, včely to trochu očistili, ale jádro drží.
Ale tehdy ještě nebylo varoasíto běžně ve včelařských prodejnách.
Na diagnostiku je to možná vhodnější než to plastové zelené, lépe se stím pracuje.


Perlinku jsem tehdy používal k oplášťování polystyrénu + fasáda. Polystyren jsem měl tehdy skoro zadarmo :-)
Fasádu jsme dělal dovnitř a u některých úlů i vně. Cílem útoku myší a ptáků se nestala.

Letos se ale snad konečně těchto silnostěněizolovaných strašáků definitivně zbavím. Plemenáče, oddělky - ano, jinak ne.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207)


Myslím, že to nejtěžší je rozhodnout se správně. Nejdůležitější: zda úly zateplené nebo z masivu. Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak vysoké nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly zateplené. Náklady jsou vcelku stejné, dřevo je prostě u nás drahé a na úly z masivu musí být navíc kvalitní. Na samovýrobu musí být slušně zařízená dílna. Rozhodně kvalitní cirkulárka a žel i protahovačka, tedy alespoň pro toho, kdo si nechce tahat věčně třísky z rukou. Jakmile s nějakou operací musíme jinam, náklady naskakují. Časová náročnost je velká,těm dvoum hodinám se shovívavě usmívám. Zateplené úly jsou podstatně pracnější, velmi často i několikrát. Stavba je lepší asi studená, s teplou se pracuje pohodlněji a je u ní o něco méně žihadel. Pro kočování samozřejmě vyšší podmet a spodní větrání, pro pevná stanoviště nejsou nutná a jdou nahradit jinak. Zadní otevírání dna ruším, protože ho nepotřebuji a místo varroa dna pracuji raději s vymazlenou podložkou.
Teď jsem zkusmo vybouchl několik úlů v kombinaci styrodur 40 mm tlustý a dřevo. Na výrobu by stačila jen cirkulárka, samozřejmě plátkový kotouč, dřevo mizerné kvality. Dadant s 5 nástavky dnem a stříškou s ipou cca 600 kč, když je dřevo zdarma. Hodiny práce tak něco kolem 10, přesně to nevím. Sololiťák stejné konstrukce vyjde o 200 laciněji, pracnost zřejmě dvojnásobná. Dnes ale vím, že je mi materiálově mnohem sympatičtější. Takže rozhodování těžké, nikomu ho nezávidím. Každopádně pouze nástavkový úl, po důkladné dezinfekci může být i starší, teď jich bude volných mraky, ale pouze ze zdravých oblastí a to bych kladl důraz na ověření u OVS jinak ani náhodou!!! Takže přeji šťastnou volbu! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 18. 3. 2008
Dno s perlinkou

Vyděl jsem tady na tom odkaze-http://galerie.immenwiese.de/v/viennabee/warre/
dno s asi umělou sítí něco jako je perlinka.Mohl bych použít perlinku pro takovéto dno kde síto plní funkci jen pro diagnostiku spadu a nikoliv pro větrání kde by hrozilo prokousání myší?Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28198)

Teplá nebo studená stavba je nyní téměř jedno. Teplá stavba byla preferována
dříve, kdy převládaly almárky a úly přístupné zezadu, tam studená stavba
byla problematická. Nyní je spíše vhodnější studená stavba, předpokládá se,
že na začátku zimy si včely sednou blíže ke vzduchu k očku a potom se budou
posunovat po zásobách směrem dozadu. Obdélníkové úly na studenou stavbu,
hlavně pro délkovou míru 45 a 42 cm pro 9 - 10 rámků jsou taky lepší v
případě, že se nastavky má osadit nějaký původní včelín místo starých
zadováků na rámky 39x24. Díky užším nastavkům se jich tam dá nacpat v jedné
řadě prakticky stejně tolik, kolik bylo zadováků. Nebo kdekoliv jinde, kde
je k dispozici spíše stísněný prostor.
Zasíťovaný podmet v každém případě, jednak přivádí včelám vzduch, při
převážení včelstev dává jistotu, že se včely neudusí a hlavně nyní bude
důležité sledovat denní spad roztočů a to se dá nejlépe udělat, když roztoči
budou padat přes síto ven z úlu, kde jejich kontrola nebude včely v létě
obtěžovat. Vzadu otvírání je v každém úlovém dnu, ale vsunování podložek se
dá na podzim a v zimě vcelku docela dobře dělat i česnem, pokud je česno
otevřené přes celou šířku dna. Já pro jiné účel otvírání vzadu nepotřebuji.
Začátečníkovi bych ale radil spíše pročíst inzeráty a koupit hotové úly,
spíše použité, ale nějaké standartizované a moderní, které se potom dají
prodat. Třeba 2 - 3 různé typy s tím, že za nějaký rok vybere jeden typ,
ostatní prodá a potom ten vybraný typ začne podle vzoru vyrábět. Nejlíp asi,
když současně s úlem se dá získat podrobná metodika, jak zrovna v tom úlu
včelařit. Mnohem líp se něco vyrábí, když má člověk prakticky ověřeno, co
proč v tom úlu funguje, než něco vyrábět bez praktických zkušeností naslepo.
Výroba naslepo bez praktických zkušeností svádí k zjednodušením, které se
potom u včel mohou ukázat jako překážka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "MK23" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 11:54 AM
Subject: vyroba ulu


> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne
vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 18. 3. 2008
Re: uhynuly stovky včelsev (28108) (28109) (28159) (28162) (28190)

Milý Kozlíku,napsal jsem to tak nesrozumitelně?Ten problém není v čekání ten je přece jinde.Řekl bych to jako náš pan president,přátelé to je zásadní nepochopení pryncipů léčení.Zásadní část úspěchu je v té JEDNOTĚ! To je chybné slovo,ale to není důležité.Důležité je aby všichni ve vsi a okolí přeléčili v jeden den nebo aspoň víkend jinak nastane reinvaze.Jestli nevěříš není ti pomoci.Na druhé straně je mi jasné,že to je teorie a včelaři jsou jací jsou.Ještě znovu dodatek, jarní přeléčení není všelék!!!
Tak ,že sis koupil vyvíječ a máš vyhráno!To je prima to budeš mít tuny medu, zdravé včely a ještě zdravější med gratuluji.Doufám ,že nám pak poradíš jak to děláš.
Věř mi vyvíječ tě nezachrání!Vyhodil jsi peníze a přispěl prosperitě VUVč.
Ke kompresoru je třeba aby měl výkon 50l/min. a tlak 3,5 atp minimálně.vzdušník nepotřebuješ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28198)

V krátkosti:
1/ Rozhodně studená stavba je lepší ( pro včely )!!! Při teplé stavbě včely nevhodně ukládají zásoby, což v zimně může vést i k jejich smrti hladem ( oddělením od zásob ).

2/ Doporučuji vysoké drátěné dno ( především systém varroa-dno ). Slouží jako ventilace úlu, prostor dočasného vyvěšení při medobraní, ke kontrole včelstva ze spodu. Ulehčuje léčení...odběr měly, kontrolu spadu roztočů.

Doporučuji nízkonástavkový úly ( Optimal nebo Langstroth ) kvůli velkému spektru provozních metod včelaření s těmito úly, tedy včelař si může vybrat tu, která se mu nejvíce hodí, což u ostatních systémů úlů nejde, tam jste vždy něčím limitován.


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Čtvercový půdorys nástavků není rozhodující. Důležité je to, aby v nástavku bylo 10 nebo 11 rámků délky alespoň 42 cm ( kvůli prostoru pro zásoby a prázdné buňky u plodového tělesa ... izolační zóna rámku ). Pak bez problému můžete mít úly tenkostěnné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Archibald (e-mailem) --- 18. 3. 2008
nosematoze - zapomenutá nemoc

Stávající přehršel příspěvků vyjadřuje názor, jako by za všechny úhyny
měla zodpovědnost pouze varroáza. Přitom někteří z přispivatelů
konference uvádějí, že léčbu prováděli přesně dle veterinárních pokynů.
Odsudky těchto včelařů vyúsťují do jednotného názoru, uhynuly mu včely,
je to varroázou, může si za to! Paušalizující, jednoduchý a přitom
mnohdy nespravedlivý názor. Pamatuji na dobu předvarroázní, kdy se jako
největší nepřítel včel označovala nosematoza, u které byly uváděny
(alespoň dle oficiálních zdrojů) velké zimní úhyny. Fumagillin jsme jako
zázrak přidávali do každé poslední dávky zimního roztoku, zjara
fumagillinovým roztokem rosili včely, případně jím v březnu cukrovali
odvíčkované zásobní plásty. Přitom dle zákonitostí rozvoje této nemoci
jsou tyto teplé zimy jako stvořené pro její rozvoj v oslabených
včelstvech, tj. časné plodování v nedokonale obsazeném prostoru v špatně
izolovaném úlu.
V tomto případě je nutno provést u slabších včelstev zůžení pouze
na obsedající prostor a zásoby podstrčit do dolního bástavku, případně
provést jiný způsob klasického komorování a včelám pomoci.
Domnívám se, že kormidlo diskuse mělo stočit i do jiných úvah, než
jen výhradně k varroáze.
Ať se daří včelám i nám včelařům Gustav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubos (213.168.180.35) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28097) (28098) (28102) (28106) (28115) (28116) (28136) (28156) (28182) (28185) (28186)

Ta že, je třeba čekat se spadem 10 dnů. Z podzimu jsem si všiml, že roztoči padnou hned po první fumigaci.(Myslel jsem, že to co se tam objeví po další fumigaci jsou nově vylíhlí. Ják hodnotit včelstva na jaře , kde do rána jsem našel ve 13 včelstvech 3 roztoče? Ty růžuvý jsou ti co byli zabití maurikem pod víčky? Díky Luboš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.56) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28198) (28199)

Kdyby se mi dostala do ruky kniha p. Liebiga "Včelaříme jednoduše" dřív než
jsem udělal první úly, ušetřil bych si dost přemýšlení a chyb. Má tam návody
na podobně jednoduchý úl. Tak se na ní koukněte.
pf
--------
Souhlas. Když jsme to prvně viděl, tak jsem i zvažoval, že těch pár Langstrotů oželím a na Lang. rámky udělám tam popsanou konstrukci.

Hlavně ta protiskluzová lišta je tam velmi dobrá.

=========================

Ale přátelé, i když jsem známý propagátor dobrého větrání a síta ve dně, ve světle nových skutečností (úhynů) měním názor. Jen na konstrukci. Ne na to, že včely potřebují ventilaci.
Pokud má být léčení kyselinou mravenčí účinné, je třeba omezit únik par spodem. Po dobu léčení.

Je třeba se přizpůsobit novým skutečnostem a k tomu změnit technologii (software) i hardware. :-)

Nechci nikoho ovlivnovat, ale jsem zvědav jak to vymyslí jiní a pak si porovnám své řešení.


Takže dobré a osvědčené konstrukce berme jako něco co vyhovovalo. Ale co budeme (včely i my) potřebovat teď?

Takže bych zatím dělal jednoduchá dna a větral (zasítovaným v zimě) česnem. Malé zasítované větrání vzadu (na zadní straně dna) není podle mě od věci.
A čekal bych, co se vyvrbí, co nám roztoč, včely a počasí přinese.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re:vyroba ulu (28198)

Rozhodně studená stavba, zasíťované dno úl Langstroth - nízký nástavek. Vyrábí Nerad. Jeho stranky jsou www.inerad.wz.cz
Franta

> ----------------------------------------
> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re:vyroba ulu (28198)

Máš li přístup do podmetu zadem, můžeš ho pak využít i jinak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MK23 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: vyroba ulu
> Datum: 18.3.2008 11:54:43
> ----------------------------------------
> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28198)

Dělám vysoké nástavky z coulových prken, skládám je na teplou stavbu, ale
šly by otočit o 90 stupňů. Prkna používám šířky 12cm, takže jdou akorát dvě
na sebe pro míru 39x24. Stejně dělám dna, tedy podmet vysoký 12cm. Celý
komplet úl 2 nástavky, dno, víko je za 2 hodiny na světě. Je to funkční a
laciné. Nic světoborného.
Kdyby se mi dostala do ruky kniha p. Liebiga "Včelaříme jednoduše" dřív než
jsem udělal první úly, ušetřil bych si dost přemýšlení a chyb. Má tam návody
na podobně jednoduchý úl. Tak se na ní koukněte.

pf

----- Original Message -----
From: "MK23" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 11:54 AM
Subject: vyroba ulu


> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne
> vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MK23 (89.111.99.2) --- 18. 3. 2008
vyroba ulu

Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno, ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.

1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez zasitovani a vkladani podlozek predem..??

Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi to sem prosim.
Dekuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.56) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28107) (28163) (28188) (28192) (28194) (28195)

Příspěvek je na provoz ZO. Léčiva hned při objednávání platím a na podzim dostanu zpět dotaci

Pepan
-------------------
Pokusím se letos dosáhnmout tohoto stavu, že dostanu kolik si řeknu (a zaplatím) a včas.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Archibald (e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re: kompresor (28191)

kozlík napsal(a):
> Nevíte jestli mi na aerosol vyhoví tenhle kompresor 210/8/24, GÜDE ?
>
>
>
>
Pokud má tlakovou nádobu, alespoň dvacetilitrovou, tak zcela jistě
vyhoví. Léta používám sestavu vyvíječe , kompresoru l,2 Kw a generátor
Honda 1 Kw. Při aerosolování není žádná prodleva pro nedostatek vzduchu.
Generátor, ač výkonově slabší než elmotor, vše v pohodě stihne.
Automatika kompresoru občas i vypne pro přebytek načerpaného vzduchu.
Gustav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28107) (28163) (28188) (28192) (28194)

Příspěvek je na provoz ZO. Léčiva hned při objednávání platím a na podzim dostanu zpět dotaci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 18.3.2008 09:42:28
> ----------------------------------------
> Nevidíš ten protimluv!!
> Chceš aby každý včelařil za své a léčíš za peníze ZO??
> Pepan
> --------
> ZO bere peníze kde? Od včelařů. Od členů. Ze zhora jim peníze nechodí,
> naopak je tam posílají.
> Včem je protimluv?¨
>
> A navíc jsem se tady před několika měsíci dozvěděl, že včelař objedná
> léčivo u ZO, ta mu je zajistí přes OV (V případě Gabonu do 30.6.) on je
> zaplatí a ZO vúčtuje dotaci.
> Kde jsou ty peníze ZO? (Práci funkcionářů uznávám - aby se nezvrhla debata
> jinam.)
>
> Nebo to už neplatí?
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.56) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28107) (28163) (28188) (28192)

Nevidíš ten protimluv!!
Chceš aby každý včelařil za své a léčíš za peníze ZO??
Pepan
--------
ZO bere peníze kde? Od včelařů. Od členů. Ze zhora jim peníze nechodí, naopak je tam posílají.
Včem je protimluv?¨

A navíc jsem se tady před několika měsíci dozvěděl, že včelař objedná léčivo u ZO, ta mu je zajistí přes OV (V případě Gabonu do 30.6.) on je zaplatí a ZO vúčtuje dotaci.
Kde jsou ty peníze ZO? (Práci funkcionářů uznávám - aby se nezvrhla debata jinam.)

Nebo to už neplatí?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28107) (28163) (28188)

A jak podnikají ostatní zemědělci? Když nějaký obor potřebují, dají na něj dotace. Kdo závidí, může to skusit podnikat.
Tonda

>Konečně jeden rozumný příspěvek, až na ty peníze odněkoho. Jestli chci včelařit a tedy v něčem podnikat musím nést nějaké náklady a příjmat riziko ztrát. Tak žádné peníze od ČSV, a jiných insstitucí, peníze sí dá každý sám a nebo at nevčelaří. Problém s léčením je , že kadý se snaží vše dostat zdarma a pak ZO nemá ani na zakoupení léčiva a tak se léčivem šetří a neléčí se těmi dávkami jaké mají být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28107) (28163) (28188)

Nevidíš ten protimluv!!
Chceš aby každý včelařil za své a léčíš za Za peníze ZO??

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 18.3.2008 00:42:53
> ----------------------------------------
> Konečně jeden rozumný příspěvek, až na ty peníze odněkoho. Jestli chci
> včelařit a tedy v něčem podnikat musím nést nějaké náklady a příjmat riziko
> ztrát. Tak žádné peníze od ČSV, a jiných insstitucí, peníze sí dá každý sám
> a nebo at nevčelaří. Problém s léčením je , že kadý se snaží vše dostat
> zdarma a pak ZO nemá ani na zakoupení léčiva a tak se léčivem šetří a
> neléčí se těmi dávkami jaké mají být.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 18. 3. 2008
kompresor

Nevíte jestli mi na aerosol vyhoví tenhle kompresor 210/8/24, GÜDE ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 18. 3. 2008
Re: uhynuly stovky včelsev (28108) (28109) (28159) (28162)

No někdy mi taky připadá , že o to jde - aby byl pokoj. No od letoška už alespoň nebudu zdržovat s aerosolem . Nikdo už po mě nebude chtít , abych s léčením počkal na nevhodný termín. Léčit je třeba v termínu , kdy je to potřeba , jsou vhodné podmínky a samozřejmě máš i čas. Ne čekat, až si někteří větší včelaři odléčí , přijde ten správný víkend a než ti včely padnou. Případně ma jinou podobně zhovad...ou záminku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28143) (28146) (28169)

Milý Václave přihlaš se do kurzu ošetřování včelstev aerosolovou technikou ve VÚVč Dol a vem si ssebou vyvíječ ať Ti ho zkalibrují na kolik Atm máš dát tlak a kolik dávkuje. Pozor na česno nezavírat dlouho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28107) (28163)

Konečně jeden rozumný příspěvek, až na ty peníze odněkoho. Jestli chci včelařit a tedy v něčem podnikat musím nést nějaké náklady a příjmat riziko ztrát. Tak žádné peníze od ČSV, a jiných insstitucí, peníze sí dá každý sám a nebo at nevčelaří. Problém s léčením je , že kadý se snaží vše dostat zdarma a pak ZO nemá ani na zakoupení léčiva a tak se léčivem šetří a neléčí se těmi dávkami jaké mají být.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28143) (28146) (28169)

Milý Václave přihlaš se do kurzu ošetřování včelstev aerosolovou technikou ve VÚVč Dol a vem si ssebou vyvíječ ať Ti ho zkalibrují na kolik Atm máš dát tlak a kolik dávkuje. Pozor na česno nezavírat dlouho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28097) (28098) (28102) (28106) (28115) (28116) (28136) (28156) (28182) (28185)

Proveďte si kontroní vyšetření měli a zhrozíte se jak to padá. Platí to pro celou CR. Nutné nátěr plodu s následnou fumigací a to co nejrychleji. Smeťte z podložek měl a nasypte do sstolního olej, zatřepte a počkejte až se měl usadí, asi po hodině, roztoči plavou u hladiny. Letošní růžově svítí, staří jsou podobní lněnému senínku, pokud na ně posvítíte baterkou. V oblastech ,kde njsou úhyny je to za 10 dbí do 4.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28097) (28098) (28102) (28106) (28115) (28116) (28136) (28156) (28182)

http://krkonossky.denik.cz/podnikani/krkonose_vcelari20080309.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 17. 3. 2008
(28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28097) (28098) (28102) (28106) (28115) (28116) (28136) (28156) (28182)

http://www.novinky.cz/clanek/135497-uprchle-vcely-obsadily-americkou-dalnici.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 17. 3. 2008
RE: Jaro 2008 (28140) (28144)

V Praze už první peckoviny kvetou!!!

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Pol??ek
Sent: Monday, March 17, 2008 8:30 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Jaro 2008

U nás ,severní Morava, 330 n. m. praskají pupeny mirabelky či
myrobalánu,
pokud jim nebude vadit ochlazení, rozkvetou za několik dnů. O měsíc
dříve
než jindy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 17, 2008 8:20 AM
Subject: Jaro 2008


> 17.3. - Rozkvétají meruňky, odkvétají mandlovníky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28097) (28098) (28102) (28106) (28115) (28116) (28136) (28156)

No a resil jste to , teda uplnou likvidaci plodu nad 1 dm2 - jak narizuje
metodika (tedy vlastne likvidacevcelstva), nebo jste to nechal byt ( jak by
alespom mne radil zdravy rozum ) ?

____________________________________________________________

Kde jste na takový nesmysl přišel? Doufám, že jde o překlep. V originálním návodu je hranice 10 dm3(správně má být dm2!!!)

____________________________________________________________
Citace z návodu:
Rozsah provedení
Z hygienických důvodů u jednoho včelstva natíráme plochu nejvýše 10 dm3. Pokud má včelstvo více plodu, musíme plod nad tuto hranici odstranit. Natíráme opatrně jen víčka plodových buněk tak, abychom nepotřísnili další plástovou plochu, rámky plástů ani části úlů.
____________________________________________________________

Taky si myslím, že vyřezávání plodu je více kontraproduktivní než vhodné z hlediska snížení reziduí léčiv. Včelstvo tak připravujeme o drahocenný pracně vychovaný předjarní plod, vlastně se tím připravujeme o snůškové včely a plýtváme zásobami na zbytečně promrhaný plod. Nehledě na to, dost znatelně se tímto zásahem rozruší včelstva.
Je toto zlo nutné, není!


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 17. 3. 2008
Re: uhynuly stovky včelsev (28108) (28109) (28159) (28162) (28164)

Milý Kozlíku,že ty jsi chtěl léčit hned je krásné,ale důraz na jednotu léčení klade okresní veterinář a platná vyhláška.Pokud máš nějaké lepší nápady kontaktuj ho! Možná bys mohl i na jeho místo bude odcházet do důchodu.Pokud ti mohu poradit zeptej se v Pičíně a okolí kdy budou léčit a dělej podle nich. V opačném případě tvoje včely nakoupí od ostatních v okolí takové množství roztočů,že se nebudeš stačit podivovat.V minulých dvou týdnech jsem si dělal malý průzkum jak to vypadá v naší ZO.Malá včelnice kde jsou teď 4 včelstva.Hodnocení: 1 silné 2 střední a 1 slabé. za posledních 14 dnů donesly, silné 24 střední 9 a 11 a to slaboučké 5 roztočů.Jsou přeléčeny před 20 dny.Nechci tvrdit,že to tak musí být všude,ale tady v okruho 4 km nejsou včely a přesto nanosily.
Zase bych opakoval nenech se bezhlavě nachytat na všelék zvaný jarní přeléčení. V této zemi si snad většina myslí když to udělají dobře mají pokoj do podzimu.Je to tragický omyl příklady máš i v naší ZO.3 včelaři kteří dělali toto přeléčení na jaře 2007 měli v červenci prázdné úly.Nechci je tady jmenovat.Kdo za to mohl? Samozřejmě,že já! Dokonce i stížnost na mě došla na odborné oddělení ČSV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 17. 3. 2008
Re: uhynuly stovky včelsev (28108) (28109) (28159) (28162)

Milý Karle lepší bych to určitě nenapsal díky. Určitě sis všiml jako já ,že to nepadlo na úrodnou půdu.Myslel jsem když to napíše někdo mimo naši ZO ,kde jsem nákazák ,že to zabere.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28138) (28176) (28177)

Také jestli si to chceš, přečti si to z podmínek, které jsou v "Rozhodnutí o dotaci", které musí každá ZO ČSV vystavovat při výplatě 1D.

Doplňuji: To je ten papír, kterej dostaneš v hospodě na schůzi kde obdržíš dotace od ZO ČSV a o ten se stará jednatel ZO. Ty ho většinou necháš kde, žeto nevíš?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28138) (28176)

Pepan:>V roce 2001 byla částka na zimování zrušena ta druhá byla přejmenována na D1 a byla stanovena za opylování planě rostoucích rostlin Již tehdy se jednalo o tom za nevyplácet raděj za vyzimovaná včelstva. <
.......

Tak to je také kravina. Zákon o zemědělství je tu od roku 1997 (č. 252/1997 Sb.) Podmínky se utváří ovšem každý rok znovu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28138) (28176)

Pepan:>Aby sevyhovělo podmíkám EU NESMĚLA JÍT O OPYLOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN PROTO TA ZMĚNA NÁZVU <
.....

Pepane eee, ... že 1d je právě o opylování zemědělských plodin cituji z podmínek Min. Zem:

1.D. Podpora včelařství
Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. (strana 9; soubor z portálu MZE:

http://www.mze.cz/UserFiles/File/kOTTOVA/Zsady%202007%20vlastn%20materil%20do%20OPM%20(1).pdf )

Také jestli si to chceš, přečti si to z podmínek, které jsou v "Rozhodnutí o dotaci", které musí každá ZO ČSV vystavovat při výplatě 1D.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28138)

jaképak oblbování je to skutečnost a je to tak nastaveno Příspěvky na cukr se vyplácely již před válkou a zůstaly včelařům až do roku 2001 Mezitím svaz vybojoval někdy koncem sedmdesátých let platbu za opylování V tu dobu si JZD u svazu objednávaly počty včelstev přímo na pole a za to platily nebo paušálně vypláceli včelařům ve svém katastru přímo a již tehdy to bylo za vykonanou práci Z pádem komunistů a rozpadem družstev, zemědělské podniky ztratily o včelaře zájem a proto se vyjednala tato částka u ministerstva zemědělství. V roce 2001 byla částka na zimování zrušena ta druhá byla přejmenována na D1 a byla stanovena za opylování planě rostoucích rostlin Již tehdy se jednalo o tom za nevyplácet raděj za vyzimovaná včelstva. Obojí ale snadno svádějí k podvodům a proto se zvolilo jedno ze dvou zel když bylo možno tuto částku zachovat A PROTO TAKÉ ZŮSTALO U TĚCH 7 RÁMKŮ KTERÉ ZARUČOVALY ŽE VČELSTVO JIŽ V VE VELKÉ ČÁSTI SEZONY TUTO SLUŽBU PLNILO. Aby sevyhovělo podmíkám EU NESMĚLA JÍT O OPYLOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN PROTO TA ZMĚNA NÁZVU

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 17. 3. 2008
Re: Nestojí za váš komentář (28172) (28173) (28174)

http://www.novinky.cz/clanek/135497-uprchle-vcely-obsadily-americkou-dalnici.html
Trochu se dá z toho článku odhadnout, jak se tam včely převážejí. Na jednom nákladním voze, možná bez přívěsu, možná s přívěsem bylo na 300 paketů, v každém zhruba 30 000 včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 3. 2008
Re: Nestojí za váš komentář (28172) (28173)

A co třeba takovej mezinárodní Eurokonflikt?

To třeba na Znojemsku prý může podle odborníků za varoázu nekázeň rakušanů! :-) :-)

Bohumil Pantůček, Krajská veterinární správa Brno:
Nemají podle SVS tak perfektní organizaci (ČSV) jako unás a proto podle reportáže může rakouský včelař za úhyn na celém Znojemsku.

Na stopáži od: 00.40

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/28.02.2008/308281381850228-19:25-1-udalosti-v-regionech.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 3. 2008
Re: Nestojí za váš komentář (28172)

Nestojí za váš komentář
Dnes vyšel "velmi podnětný" článek
...........

Ještě by mohly naše včelstva vraždit a můžeme to pálet dobrovolně. Ten článek je adeptem na největší mediální otřes co jsem kdy pro veřejnost četl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.130) --- 17. 3. 2008
Nestojí za váš komentář

Dnes vyšel "velmi podnětný" článek

http://www.denik.cz/z_domova/varoza_vcely20080316.html

kde unikátním způsobem odhaluje příčiny vysokých úhynů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28143) (28146) (28169)

Potužník Václav:>Půl spolku, cca 120 včelstev. Mě osmery z deseti padly.
Ostatním podobně.
Včelstva nebyla v chomáči, ale v rozích úlů. Zpětně jsem zjišťoval co bylo
špatně. <
..........
Nemá smysl se zabývat Vašimi otázkami, jestli jste si Vy nebo ostatní z Vašeho území neodpoví.

Co zapřičiňuje ztrátu včelstva?
...a druhá otázka:

Znám infekční tlak a průběh VD (varoázy) u svých včelstev?

A třetí nejdůležitější:

Jsou mé (naše) reakce přiměřené a účinné vůči takovému infekčnímu tlaku VD v našich včelstech právě před zazimováním včelstev, kdy si včeltsvo vytváří zimní generaci dělnic???

Odpověděl(i) jste si tak ve Vaší ZO???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 3. 2008

Josef Křapka:>Zde tedy bych se přimlouval o nalezení finančních prostředků určených na organizační zabezpečení a prevenci, tedy práci lidí, kteří zajistí správná provedení ošetření včelstev u všech včelařů,tolik zatracovaná "komise", a to na co největší ploše a ve stejném čase.<
......

To by byla ale podle mého názoru kravina, protože by to byla duplicitní činnost.

Duplicitní proto, protože funguje odborné postavení - prohližitel včelstev. SVS a i Předsednictno ČSV má prostředky jak tyto lidi financovat. Chce to jen vůli takovou prevenci tak, aby byla pokud možno zajištěna nezávislost.

Léčení je skutečně a vždy byla, jen záležitost individuálního přístupu určitého subjektu.(včelař nebo i skupina) Jestli se subjekt rozhodne, že se spolehne na své schopnosti a ty selžou, musí dojít k nápravě. V tu chvíli musí dojít (pověřenec SVS) prohližitel a vysvětlit přesné postupy. Musí také nalést riziková ohniska s nejvyššími infekčními tlaky - každoroční šlompáky. Takoví šlompáci se musí odhalit mezi svědomitými včelaři a napomenout je a obeznámit s důsledky neléčení svých včelstev. Udělat protokol a situaci předat inspektorovi SVS. Jestli se situace bude opakovat vícekrát, takového včelaře pokutovat. Funguje to tak? Pochybuji. Hledají se nové cesty jak dál neúčinně cedit státní prachy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28143) (28146)

Zdravím v konferenci, delší dobu jen čtu, teď se mě zdá že je potřeba něco
napsat.

Je zde mnoho příspěvků o úhynech, ale žádné konkrétní informace. Je někdo
ochoten popsat stav svých uhynulých včelstev? Mě zatím (sobota) létá vše
(mám pouze 6).

Popíšu zde moje úhyny v minulosti. Jsem vlastně začátečník, včelařím teprve
něco přes 30 let. Plus 15 s tátou. Co je to proti historii včely medonosné
na Zemi.
Loni jedny v plném jaru, příčina 100 procent moje ("matku vyměním až příšti
rok"), tedy trubčina a konec (spojení zbytku po fumigaci v rojáku).Tato
příčina je důsledkem potlačení rojivosti. Pěkné provozní včelstvo a náhlý
konec. Žádný rozmnožovací pud . V minulosti podobné případy asi třikrát,
část možná neúspěšná tichá výměna.
Podobný problém je tichá loupež v oddělcích a s tím spojené nedostatečné
zásoby, ani ne tak na vyzimování, ale na jarní rozvoj. Zde včelstvo přežije,
ale ve snůšce je jen do počtu.
Dvakrát se mě dostala do úlu myš. Zde bych zmínil kolegu, kterému na lesním
stanovišti nějaký "ochránce přírody" začátkem letošní zimy vytrhal česnové
vložky. Asi si někde přečetl, že včely mají mít v zimě dostatek vzduchu.
Myši mu zlikvidovaly většinu.

A teď se dostanu k svojí největší pohromě, tuším 2001. První aerosol, aceton
z lékárny, cca litr. Dělal jsem to já s kolegou, podle hodinek půl minuty,
teplota nula. Půl spolku, cca 120 včelstev. Mě osmery z deseti padly.
Ostatním podobně.
Včelstva nebyla v chomáči, ale v rozích úlů. Zpětně jsem zjišťoval co bylo
špatně. Jediné co mě nevychází je v popisu vyvíječe - aerosolu cca 1ml ale
spotřeba acetonu 5-6ml na včelstvo. Kam se dostane těch 5ml ?
Další otázky jsou:
Kudy a za jak dlouho se aceton dostane z úlu?
Z úlu s očky, z úlu bez oček? (Já bez oček, dvojité dno, cca 650 mnm,
otevřeno východnímu větru)
"Jak se snáší" mateří látka a aceton?
Máte také včely mimo chomáč? Kolik je v úlu včel, méně než je běžné?

Nechci říci, že aerosol a aceton jsou špatně, jen to, že ho asi bylo moc,
nebo byl pozdě. Chci se dobrat zkušenosti pro příště. Člověk by se měl
pokusit pochopit, ne jen papouškovat.

Hodné včely a hodně medu přeje Vašek.



Tato zásilka byla zkontrolována antivirovým systémem BitDefender
Odesláno 602LAN SUITE Groupware

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28097) (28098) (28102) (28106) (28115) (28116) (28136) (28156)

Nic jsem neřezal, vše jsem dobře natřel. Zavíčkovaného plodu ještě tolik nebylo, ale psal jsem to proto, že v tuto dobu a déle ho bude už zavíčkovaného hodně.
Tonda
>No a resil jste to , teda uplnou likvidaci plodu nad 1 dm2 -jak narizuje metodika (tedy vlastne likvidacevcelstva), nebo jste to nechal byt ( jak by alespom mne radil zdravy rozum ) ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 17. 3. 2008
Re: Teorie - příspěvek na včelstvo k 1 září. (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28138) (28147) (28148) (28149) (28151) (28154)

Ne, že by to úplně nešlo, ale je to trochu problém. Teplo bude určitě dřív, než v druhé pol. května. To bývalo. Kdo by chtěl chytračit s nahlašováním včelstev, určitě nemá tolik nástavků navíc. Suché místo? Záleží, jaké bude počasí. Při zazimování je v plástech se zásobami vždycky pyl. Není tak v posledních dvou, v ostatních je. Asi by to byl celkově prodělek.
Tonda
>Uchovávání cukru do května se děje úplně automaticky, aspoň do první poloviny května, v druhé polovině už je dost teplo na rozvoj zavíječů. Ale vůbec není problém uchovat cukr v plástech i přes celý rok do dalšího května, když se uloží do nastavku s mezerami, to je místo 10 rámků se tam dá 6 - 5 rámků a nastavek se dá na suché místo, aby sladina nekvasila. V plástech jen nesmí být pyl, protože pylové plochy zavíječi zničí, i když je plást zavěšený zvlášť. Přirozeně musí být chráněny před včelami, myšmi atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 17. 3. 2008
Odpověď Radkovi

Radku,jsem rád, že můj příspěvek si nebereš osobně. Docela chápu, že můj stručný způsob vyjadřování mířící přímo k věci může lézt někomu na nervy. Na kysel. mravenčí máme stejný názor a i já budu zkoušet jinou aplikaci a též musím být tuto sezonu o hodně pečlivější. Jestli se pletu a máš pravdu ohledně úhynů alespoň u části včelařů ty, nečeká nás pak žádná radostná budoucnost, ale naprostý kolaps českého včelařství. V tomto případě bych pak skutečně pravdu měl raději já, protože nás pak bude čekat dost silný horor. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 17. 3. 2008
Re: Teorie - příspěvek na včelstvo k 1 září. (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28119) (28122) (28123) (28127) (28131) (28138) (28147) (28148) (28149) (28151) (28153)

No a to by nebylo.
Tonda
>Proto musí být v horním nastavku dostatek zásob pro mrazivé období, zásoby v dolním nastavku se využijí až po oblevě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 17. 3. 2008
Re: uhynuly stovky včelsev (28108) (28109) (28159) (28162)

Milý Karle . Já právě nechtěl čekat , já chtěl léčit hned .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28100) (28101) (28103) (28107)

Zdravím všechny a pokusím se reagovat.

Vážení diskutující. Z hozených kamínků sestavená mozaika má několik v různých obmněnách se opakujících dominantních bodů. Vybral jsem ty charakteristické:
ad. 1) komise na léčení tady byly a varoáza stále také.
ad. 2) komise tedy nic neřeší CCD včelstev postupuje od Atlantiku pomalu již třetí rok
ad. 3) podle tebe to tedy nebude nemoc včel ale včelařů".
Pokusím se obhájit myšlenku organizovaného léčení tzv "komisí", které určitě nejsou špatné. Špatné na nich je to, že nám nepříjemně zasahují do našeho soukromého mikrosvěta a našeho pohodlí. Netvrdím však, že můj názor je nejsprávnější.
ad. 1) Včelaři jsou různí. Jedni, kteří potřebují pomoc, povzbuzení a radu a jiní, na které je zapotřebí klacek. Ti první jsou včelaři dosud nezkušení, kteří mají ze včel velký respekt a dosud si neosahali co vše si mohou při práci se včelami dovolit. Další skupinou jsou včelaři zaneprázdnění jinými aktivitami (starost o rodinu) a ke včelám se pouze utíkají jako k prostředku relaxace a platí pro ně v podstatě totéž co bylo uvedeno pro včelaře dosud nezkušené. Dále jsou zde včelaři, jejichž pokročilý věk a doprovodné choroby již vylučují tu péči, kterou by jejich včelstva zasluhovala. Stydí se to ale přiznat. Tito všichni včelaři potřebují naší pomoci. Tuto pomoc může zajistit skupina lidí, jejímž členem je také dotčený včelař, skupina, která zajistí, že metodika léčení bude dodržena. Můžeme ji ze zvyku nazvat tím zprofanovaným názvem "komise". Ti jiní, na které je zapotřebí klacek, jsou včelaři, kteří neuznávají odpovědnost, kterou tím, že chovají včely na sebe převzali. Tato odpovědnost spočívá i v morální a též i nařízené disciplíně při potlačování nebezpečných včelích nákaz. Také tuto skupinu takévčelařů můžeme rozdělit na včelaře, kteří léčebná opatření pomíjejí z lajdáctví a pohodlnosti a na včelaře, kteří veškerou odpovědnost z chovu včel odmítají takzvaně z principu. Tito včelaři tvrdí, že včely jsou jejich a též jejich zacházení s vlastním majetkam, rozuměj včelami, je především jejich "demokratickým právem". To, že svým konáním (v tomto případě spíše nekonáním) se stávají šiřiteli nebezpečných včelích nákaz do včelstev okolních včelařů je jim srdečně jedno. Tito včelaři také s klidným svědomím podepíší, že ošetření bylo provedeno. Ale je to pravda? To jsou včelaři, kteří pokud jim nabídnete pomoc jsou schopni na vás i "komisi" poštvat psa případně broky. Pokud však se rozdávají peníze na obnovu včelstev, stojí právě oni v prvních řadách. V takovém případě by musela zasáhnout SVS a za patřičnou úhradu od tohoto příslušného včelaře ošetření provést. Jeden veterinární lékař mi svého času na kurzu prohlížitelů včel prozradil jedno tajemství: "s některými chovateli včel se domluvíte pouze přez peníze". Když musí platit, změní názor a jsou poslušní. K ad. 2) Již dávno před "objevem CCD" nám bylo známo, že v okolních státech např. Rakousko a Německo se včelařství udržuje na základě dovozů včelstev za včelstva uhynulá. Dovážela se a dosud dováží včelstva například z Nového Zélandu. Tento stav byl zapříčiněn tím, že každý léčil plošné zamoření individuálě, tak jak se mu zachtělo. To bylo ještě před rokem 2003, kdy jsme si mysleli, že jsme nad varroázou zvítězili a že ji udržíme v přijatelných mezích. Jednou z nejpravděpodobnějších příčin proč tomu tak bylo, byla skutečnost, že u nás se v minulosti provádělo léčení organizovaně. Bohužel, negativem návratu k normálnějším politickým poměrům u nás je i skutečnost, že od organizovaného léčení se přešlo k léčení individuálnímu se všemi důsledky. Zde tedy bych se přimlouval o nalezení finančních prostředků určených na organizační zabezpečení a prevenci, tedy práci lidí, kteří zajistí správná provedení ošetření včelstev u všech včelařů,tolik zatracovaná "komise", a to na co největší ploše a ve stejném čase. To, ale je mimo kompetence VÚVč i jednotlivých ZO nebo OV ČSV.
K ad. 3) Varroáza skutečně není nemocí včelařů. Varroáza je parazit není nemoc i když oslabuje svého hostitele a je pravděpodobným přenašečem viróz, která včelstva likvidují. Není znám jediný případ, že varroáza napadá i savce, ke kterým se doufám každý včelař řadí. Nemocí savců na vyšším vývojovém stádiu je však lenost, nezodpovědnost, intolerance ...
S pozdravem Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.2.8) --- 17. 3. 2008
Re: uhynuly stovky včelsev (28108) (28109) (28159)

Milý kozlíku. Pokud budeš mít nemocné jiné zvíře doma, budeš také čekát až budeš mít v zaměstnání nějaké volno ? Včela podle vet. zákona má obdobné místo jako jiné zvíře. Žel pokud budou mít někteří včelaři k léčení VD špatný přístup, situace bude velíce složita až do té doby, pokud o ten svůj zbytek včel příjdou. Jak je vidět někteří to stále nechápou a pak už je pouze to poslední řešení, aby o ten zbytek včel přišli a bude trochu pokoj. Asi jiné řešení není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 17. 3. 2008
RE: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28097) (28098) (28102) (28106) (28115) (28116) (28136) (28156)

Ja jsem v priloze o Varoaze ve Vcelarstvi pochopil, ze nadlimitni
je 10 dm2 plodu, ne jeden dm2. !!!

Martin

> No a resil jste to , teda uplnou likvidaci plodu nad 1 dm2 -
> jak narizuje metodika

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78252 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 28161 do č. 28221)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu