Archiv Včelařské konference

Toto není nic nového. Začal s tím Prof. Hejtmánek, spousta včelařů včetně mě to vyzkoušela a zase se s tím přestala zabývat. Běžné pokusy již dokazují, že velikost a váha matky nemá na výnos vliv. Nakonec něco podobného zjistili i v Dole a existuje o tom nějaká práce, to samé v cizině. Největší nebezpečí je jednoplástový izolátor, v kterém je matka už cca po 12 hod v nebezpečí a to se s časem zvyšuje. Vztah včel není k matce nijak láskyplný, často spíše naopak. Něco o tom vím, neboť jsem tak přišel o dvě plem matky. Matka, aby vydržela v izolátoru několik dní, musí být chráněna alespoň jednou, nebo dvěma uličkama,takže víceplástový izolátor je vhodnější. Pak se dávají do něj zakladené plásty, aby matka neměla kam klást, a po několika dnech se vloží upravený plást jak napsal Anton. O tom, že se nevyplatí kupovat plem. matky může napsat opravdu jen ....Naopak se jedná o velmi lukrativní záležitost.Př: Choval jsem matky a myslel jsem si, že jsem King. Pak jsem čistě náhodou a z hecu přivezl otevřené matečníky od Lněničků a rázem výnosy v této skupině poskočily nad 10 Kg proti ostatním. Když to spočítám o 5 let zpátky a u všech včelstev tak nejsem King ale parádní blb. A od těch dob mám vždy nějakou ins. matku na pozorování. Poslední z Dolu nic moc a tak letos zase nějakou koupím. Dostal jsem hlášku, že někde u Mníšku nebo Nového Knína vznikla nějaká nová a špičková chov. stanice, která pracuje s dovezenými matkami z Slovinska. Nemáte adresu a jaké jsou zkušenosti??? Děkuji za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Video o varroáze:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html

S pozdravem...M. Václavek

O tom, že se nevyplatí kupovat plem. matky může napsat opravdu jen ....Naopak se jedná o velmi lukrativní záležitost.
...............

Mohu se zeptat zda to bylo myšleno na mou adresu ?

Leoš

Formy na výrobu mezistěn lze také nalézt v Googlu po zadání
"mittelwandgiessform" nebo na adrese

http://swienty.com/?pid=5&ref=1047&root=1012
tam jsou i formy ze silikonu kolem 200 €,
ty nerez nabízí totiž za 700 - 1000€.
Zdravím.

A zas tady vznikla další fáma!!!!!!!!

Nikdo zde neřekl, že kupovat chovné matky na rozchov je zbytečné či pavčelařské!

Rozdíl je, když si někdo koupí plemenou ( chovnou matku ) a nevyužije ji na rozchov. Jednak se to ztratí ,,v davu,,, pokud včelař nemá vysloveně pár včelstev. Pokud má včelař například dvacet včelstev a koupí si chovnou matku, od které nebere plemenivo na chov matek, protože to neumí ( nebo spíš nechce umět ), pak celá tato akce ztrácí smysl a racionalitu. Mimo jiné jde o nevyužití účelu plemenných matek.
Vlastní výběr matek u malovčelařů, jak jsem již dříve psal, se zpravidla nevyplatí ( kvůli malé výběrové základně a omezeného vlivu na skladbu trubčích shromaždišť ). Proto se kupují chovné matky.

S pozdravem...M. Václavek

Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně. Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech. Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min. 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek

já myslím že pravidelným sledováním konference si člověk postupně udělá
obrázek o jejích účastnících a dokáže oddělit zrno od plev i bez použití
GOOGLE


Škoda že jste se nepodepsal, zkusil bych se mrknout co mě o Vás prozradí
třeba SEZNAM....


petr j.



88.100.95.205 napsal(a):
> Kdo přispívá do této konference.Je to jednoduché,stačí do vyhledávače
> SEZNAM či do GOOGLE napsat příjmení a jméno toho dotyčného a je vše
> jasné,jaký má titul,čím se živí a odkud pochází,jaké má aktivity mimo
> včelaření,vřele Vám doporučuji.
>
>

Díky za informaci, dodnes jsem nevěděl, že jsem "pavčelař". Sice ne úplný, ale trochu ano. Mám i klasické úly, 10% včelstev se mi pravidelně "nekontrolovaně" vyrojí, ale hlavně neefektivně včelařím. Při drátkování rámků si dám kafíčko nebo vínečko, při kontrole úlů hledám v klidu matky. Žádné šup, šup, hotovo. Efektivní včelař nebo profík by nade mnou zaplakal.

V USA a Kanadě řada velkovčelařů kupuje oddělky nebo matky. Kupují to po stovkách a dovednosti chovu matek jim chybí. Taky s rojením si hlavu nelámou. Mám tam nějaké známé, můžu jim vyřídit, že jsou "pavčelaři"?

Shrnu to. Pane Václavku, vymyslete jinou definici "pavčalaře". Stávající definice velmi pokulhává.
_________________________

,,Pavčelař,, je zjednodušené označení pro iracionálního včelaře ( klasické úly, nekontrolovatelné rojení, neovládání dovedností chovu matek, neefektivní včelaření ).

Včelaři a pavčelaři ...
Do téhle diskuse jsem se původně ani nechtěl zapojit, ale nakonec mi to
nedalo.
Napadlo mě totiž tak trochu pouvažovat o pojmech "včelař" a "racionalizace"
s hlediska doby jejich používání a také tak trochu o tom, co si představuji
pod pojmem včelař.
Jistě - vážím si práce současných "velkovčelařů" a obdivuji je pro jejich
houževnatou pracovitost a píli, a vím, že u nich je racionalizae provozu
nezbytnou nutností.
Někde v koutku srdce ale vidím včelaře - takového "s velkým V" -, jako
bělovlasého kantora, pana faráře nebo pana řídícího, jak láskyplně v horkém
letním dni ošetřují své bodavé milušky v době, kdy se ještě pojem
racionalizace jaksi nevyskytoval...
Nehledí při tom na práci ani čas, který jim věnují, protože je pro ně tato
činnost radostí, naplňující je pocitem souznění s přírodou a jejich duši
klidem a mírem...
Bude snad někdo popírat, že to byli včelaři a zařadí je mezi "pavčelaře" jen
proto, že se jejich činnost víc řídila intuivním porozumněním přírodě, než
nejmodernějšími (a někdy i dostatečně praxí neověřenými) trendy ? Popře
snad někdo jejich zásluhy, bez nichž by ani dnešní včelařství nebylo na té
úrovni, na jaké nyní je?
Nu a proč bychom se tedy měli domýšlet, že dnes již nejsou lidé, pro které
je včelaření skutečnou zálibou a alespoň částečným únikem před běžným shonem
všedních dní? Nepotřebují "racionalizaci". Vzala by jim ten úzký kontakt s
milovanými včeličkami. Ekonomika provozu je celkem nezajímá, protože včelaří
z jiného důvodu, než výdělečného.
Už za ten jejich vztah ke včelkám je mám rád, a nikdy bych si je nedovolil s
opovržením nazvat "pavčelařmi" ...
S přátelským pozdravem Petr.

No mně se příčí z jedné plemenné matky vyměnit dcery do všech nebo většiny
včelstev. připadá mi, že potom nechovám svoje včelstva, ale jakási cizí.
Jenže já mám v současné době tak málo včelstev, že pokud od plemenné matky
neodchovám dcery do aspoň většiny včelstev, tak jsem ten včelař, co když
koupí plemennou matku, tak si ji "suší" v jednom včelstvu a další téměř
neodchovává, takže se mu kupovat plemennou matku nevyplatí. Takže plemenou
matku nebo matečníky atd kupuji jednou za několik hodně let a mezi tím
udržuji linie. To znamená, že z plodu každého včelstva odchovám v průměru
optimálně tak jednu novou matku ročně použitou do toho samého včelstva.
Takže v každém úlu držím linii s výjimkou úlů, kdy včelstvo s nejméně druhou
matkou v řadě se ocitá ve výnosech někde vzadu, tam dávám matečník z linie,
která je někde vpředu. V současné době "vpředu" mám linii, kterou jsem
získal z roje před 3 roky, ten roj jsem sebral od včelaře, který tehdy
začínal, nakoupil údajně několik chovných matek na svých cca 10 - 15
včelstev a jelikož bylo tehdy rojové počasí, neměl už bedničky na další
roje. Další chovnou matku nebo matečník atd budu kupovat odhaduji tak za
další 3 roky. Neberu to jako vytváření svých vlastních včel, je mně jasné,
že na to je mám málo, prostě takhle momentálně včelařím. Nevylučuji ani, že
třeba za nějakých pár let zvětším počet včelstev na pár desítek, potom mně
začne zajímat rentabilita a potom budu třeba kupovat chovné matky každý
druhý rok a osazovat jimi většinu včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 14, 2008 9:56 PM
Subject: Re: Václavové nevymřeli


> Bylo to myšleno všeobecně a pouze na ty, kteří tento nesmysl myslí vážně.
> Je to můj názor ověřený na jednoduchých a zcela přesvědčivých pokusech.
> Jinak svoje matky neprodávám a jak kdo chová nebo nechová je mi srdečně
> jedno. Oproti př. Václavkovi si myslím, že jakýkoliv začátek s cizí
> výkonější matkou je lepší než nic, protože pak už skutečně nezbývá nic
> jiného, než si namlouvat nějaké nesmysly.A výraznější úspěch i u jednoho
> včelstva může být inspirující. Co se týče přirozeného výběru, je to hodně
> zajímavé a poučné, ale těch včelstev musí být hodně. Literatura udává min.
> 40. Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a
> inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je
> mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší. A aby to
> nebylo jednoduché, dcery plemenou hodnotu pouze naznačují,vnučky
> potvrzují.Takže probírání se výnosovými tabulkami a původy matek - moc
> zajímavé čtení pro zimní večery. Zdraví R. Stonjek
>

http://www.lidovky.cz/ln-vcely-hromadne-vymiraji-ddd-/ln_domov.asp?c=A080214
_210356_ln_domov_fho

R. Polášek

Stonjek:
Mám li prověřit plemenou matku, její případnou náhradnici a inseminovanou, protože co kdyby se někde vyskytovalo něco lepšího, tak je mých 60 včelstev zoufale málo a dvojnásobek by byl o hodně lepší.
-------
Kdysi jsem kupoval matky a pak se začal zajímat kolik včelstev mají chovatelé, od kterých kupuji. Podle mého tehdejšího názoru překvapivě málo.
Dneska jsem svoji představu, kolik včelstev by bylo třeba k nějaké efektivní selekci a porovnávání posunul hodně nahoru.
I když to určitě není jediné kritérium. Nerad bych tady zaváděl debatu na ono omezení počtu včelstev u nových chovatelů. Spíše si myslím, že je zajímavá připomínka Ing.Dvorského v úvodníku MV, že nový řád nebere v úvahu možnost sdružování chovatelů. Myslím si, že pouhý počet včelstev nic neznamená. Jde o to, aby se snimi pracovalo, posuzovalo a včelař je "znal". Pak je může hodnotit.

A myslím, že takové kolektivmní ověřování matek/linií je daleko přínosnější a má v našich malých českých podmínkách budoucnost.

Karel

jak řekneš matce, že má plodit méně a větší vajíčka? Jak by matka mohla ovlivnit při 3000/ denní produkci vajíček to, že by produkovala vajíček z ničeho nic méně a ještě tomu větší? Ty vajíčka co nejsou na dně buněk v izolátoru z velké pravděpodobnosti nebudou větší a asi se buď příležitostně přenesou dělnicí mimo izolátor, nebo častěji je dělnice požřou nebo skončí na dně.GUPA

Už tu raz múdry návštevník povedal, každý kto radí iným, alebo iných krituzuje, len preto, že sa s tým nestretol a ani to sám nerobil, mal by uviesť hodnoverný zdroj pre a proti, prípadne svoje osobné skúsenosti, aby tvrdenie malo svoju oporu.

Ja som svojím tvrdením v prvom komentári reagoval na Václavekove tvrdenie pozitívne na jeho skúsenosť s matkou vychovanej náhradným spôsobom, ktorá bola očividne robustná. Urobil som to preto, že zazneli na jeho tvrdenie pochybnosti, že by náhradným chovom v takom pôzdnom čase včelstvo to dokázalo. Ja to priamy dôkaz, že v tom čase je vo včelstvách sa nachádzalo (koniec září) od 50 do 100ks, ale ťažkých vajíčok. Ja naopak som ho podporil, lebo mám osobné skúsenosti pri odchovaní (asi 700 až 800 ks) cca 700-až 800, na báze obmedzenia matky v IZO, kde matka za 36 hodín môže položiť obmedzené množstvo vajíčok. Veď je to prirodzený spôsob, aj pri rojovej náleade. nik neodškriepi, že matka od položenia prvého vajíčka do MB,každý ďalší deň položí 3-4 vajíčka a niekoľko desiatok do robot. buniek, postupne ich počet znižuje a v dobe rojenia je to len pár desiatok vajíčok.
Práve posledné matky sú tie najťažšie a je to evidentný dôsledok ťažších vajíčok, čoho výsledkom sú robustné matky.
Padla tu aj takáto otázka, načo sú nám robustné matky, keď aj tie ľahšie to dokážu? Nuž je vedecky preukázané, že tieto matky sú obdarené aj vysokým počtom vaječných rúročiek v počte 220 až 260. Práve tieto matky ľahko zvládnu nároky na ne kladené, zvlášť posledné teplé roky, keď matky plodujú až 13 plodokruhov a práve takéto matky poľahky zvládnu aj tri produkčné roky za sebou.(tvrdí to aj Linhart a Bičík, autori hypotézy, ako odstrániť rojenie pomocou nadbytku trúdov vo včekňlstve)

Profesor Hejtmánek to skúmal dlhé roky a jednoznačne vyhlásil: izoláciou matky v čase plného rozvoja včelstva, donútime matku klásť optimálne ťažké vajíčka, samozrejme aj tu je hranica akú matku použijeme na odber ťažkých vajíčok a tým larvičiek. Ak náš (ale i váš) vedec nebol ten preslávený vo svete, istotne takou vedkyňou bola Ruska Triasková (uznávaná celým včelárskym svetom), tak ona dokázala, že je to tak.

Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým). Tvoje tvrdenie mi pripadá ako keby matka v čase 24 hodín, musela každý deň naplodovať 2000 vaj. a túto normu splniť aj v izolátore. Myslím, že to tak nie je, matka aj v plnom rozvoji včelstva je schopná bez ujmu na zdravý stlmiť svoje nadmerné produkovanie vajíčok, bez jej poškodenia.

Plodovať začne až vtedy, keď včely bunky vyčistia a potiahnu propolisovým filmom (po túto dobu si regeneruje vaječníky.. Pravdou je aj to, že včely do izolátora sa nehrnú, preto ja do plástika (1dm2) vkladám med, an prilákanie včiel.

Tí chovatelia matiek a nielen u nás, považujú Jenterov rámik za najlepší systém, nakoniec taký je i francúzky Nicot a tieto taktiež pracujú na princípe spomalenia kladenia vajíčok,čím matka začne produkovať ťažšie vajíčka.

Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás.

A.Turčáni:
Ešte sa vrátim k Tvojej poznámke, "matka v IZO plodovala naplno a ostatné vajíčka mladé včely požrali" prečo si myslíš, že je to tak, keď ja som nikdy niečo také nepozoroval. Pravdou je, že matka vložená bez prípravy plásta včelami, väčšinou hneď neploduje (a netrpí tým).
-------
Zní to dobře.
Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně.
Takže taková matka měla zřejmě potřebu klást. Na druhou stranu nevím, jestli v takovém případě včely vajíčka "jednotili" - jedli.
Karel

http://www.lidovky.cz/vcely-hromadne-vymiraji-0w7-/ln_noviny.asp?c=A080215_000027_ln_noviny_sko
------------
Vychovat matky by nebyl až takový problém, ale k nim se musí přidat určitý počet včel, který je bude schopen chránit. Tomu se odborně říká oddělky. Ty mohou poskytnout včelařům farmáři. V každém případě však není v našich silách vytvořit dvě stě tisíc nových včelstev za sezonu,“ varuje šéf svazu včelařů Sojka.

Podle něj bude nevyhnutelné, aby pomohl stát. Svaz včelařů už oslovil některé poslance, které o vážnosti situace informoval. Sojka si chce brzy promluvit i s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem (ODS).

Jak velkou částku budou včelaři požadovat, zatím nevědí. Tvrdí však, že bez dotací se včely do Česka nevrátí.

„Víte, průměrný věk našich členů je kolem 60 let. A pokud ti staří pánové o své chovy přijdou, nebudou ochotni sáhnout do kapsy a začít znovu,“ říká Sojka.

Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč

Sroll Josef napsal(a):
> Racionalizace....
> Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
> http://annarietta.tripod.com/
>
> za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
> Myši nežere.
>
> Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?
>
> Pepa
>
> P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč
>
>
>
>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr

kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr
-----
A tudíž má nárok na dotaci.
Protože kdyby nebylo dotací, staří kočkáři by nechovali kočky, mladí se do toho nehrnou a za chvilku by tady byli samé myši.

Kočky jsou užitečnější jak včely a proto je třeba kočkářům také vyplácet dotace na obnovu koček. A vyšší dotace, protože kočky je na rozdíl od včel krmit celý rok.

Václav Kocour,
předseda Českého svazu pro Kočku

Tak příště když se budu chtít tady na něco zeptat budu raději držet kravatu a už se ptát nebudu abych tu nebyl za soudce. Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší. Když to tedy jak zmiňuješ - využíváš, měl by jsi to vědět a také jakým způsobem si tu gramáž vajíček tedy ověřuješ, jestli tomu tak je.

Málo co mne přesvědčí, jestli to postrádá základní hodnotící prvky, které potom logicky dokážou přesvědčit každého a i mne. Jestli tě tedy zajímá fyziologie matky mohl by jsi mne pochopit kam směřuji a co je nejasného na tvém pohledu.

Ani já, ani Ty nejsi asi apiembryolog a asi je zbytečné se tu tedy nad čímkoli pozastavovat, abych neurazil.



.......
Antoni:>Možno som Ťa Gusti presvedčil, možno nie, práve preto by si to mal vyskúšať a potom vynášať súdy, ale to platí pre všetkých nás. <

Na druhou stranu jsem zažil (a v knížkách je to popsané taky), že matka v oddělku kde bylo málo volných buněk kladla víc vajíček do buňky. Po rozšíření to přestalo a matka kladla normálně. KaJi

Kolega, je to jednoducé konštatovanie a k tomu neoverené, beriem to len vtedy, keď je keď každ ý takýto prípad je dôveryhodne zdokumentované,ďalšími pokusmi potvrdené. Inak mi to pripadá ako medzi ľuďmi známe JPP (nemám Ti to za zlé, ale človek má tendenciu veci nadhodnocovať, vydávať ju za pravdivú, aj vtedy keď si to neoveril).

Mám s tým vlastné skúsenosti, preto v rámci mojich skúseností som vždy znovu a znovu podroboval každú odchylku od normálu, preveroval aj 10 rokov, porovnával, ak to bolo možné aj s vedeckými poznatkami.

S týmto úkazom som sa stretol v mojej praxi, ale hlavne v kmeňových včelstvách, kde mali matky dostatok miesta na plodovanie, ale tieto chyby vždy korenili s výskytom nejakej vážnej poruchy matky (ale i mojej), npr. matke chýbal kontrolný orgán, tykadlo, a vtedy matka kládla aj 6 vajíčok, plodokruh bol na malej ploche, ale plod bol bez jedinej medzery. Totiž pred položením bajíčka, matka skontroluje bunku tykadlami, keď nezistí vajíčko či larvičku, položí vajíčko do bunky, ak zistí prejde ku prázdnej bunke atam vajíčko položí, pri chýbajúcom takadle alebo obidvoch to nedokáže, dása oklamať a vajíčko položí, pri ďalôšej návšteve znovu.

Ak by som to vztiahnuť na malé oplodňovacie jednotky, npr. sekciu, dvojplástový oplodniačik, lomený rámik alebo posledné roky používam na výchovu matky dva bežne plásty miery B (výhoda pri pridávaní matky do takých istých úľoch), som to pri zdravej matke nezaznamenal a matky v týchto obmedzených chovných jednotkách boli aj dlhú dobu, matky sa vždy prispôsobili situácii a zbytočne netrúsili vajíčka po dne CHJ, ako známy biblický Onan.

Aj moje vysvetlenie je "sebecké" a nemusí byť pravdivé. Je chhbou takejto volnej debaty ako je táto, nikdy nedôjdeme ku správnemu záveru, potom tom to vypadá ako mlátenie prázdnej slamy. Tieto neplodné diskusie by mali vždy byť uzatvorené konečným verdiktom uznávaného odborníka, ktorý by dal bodku, aspoň do času spochybnenia. Lenže, ktorý odborníkto bude robiť len tak pre pekné naše oči. Anton

Žádné soudy nedělám, jen se naposledy tážu jak jsi !sám! došel nato, že ty vajíčka jsou těžší

Ja som na to neprišiel, na to prišli iní a to aplikujem pri chove M, na váženie nemám spôsob. Musím sa spoľahnúť na pokusy, ktorí robili povolaní a mali na to i peniaze.

Mohol som sa o tom presvedčiť aj sprievodnými úkazmi (npr. rojové matky pred rojením prestávajú plodovať= málo vajíčok, sú ťažšie = výsledok je robustná matka) a výsledkami dosiahnutými pri chove matiek z lariev získaných v IZO a ich výsledkami v chove. Samozrejme, že mi chýbajú vhodné váhy na ich odváženie, ale robostnú matku poznáš aj voľným okom.
Prečo ale máme byť neveriacimi Tomášmi, keď na to máme verifikované odborné včelárske kapacity v renomovaných výskumných ústavoch, ktoré sa týmto zaoberali.

Gusti, ozvem sa Ti súkromnou poštou, prečo by sme mali otravovať účastníkov stránky, ktorí chcú možno počuť niečo iné.
Stále si ale myslím, že každá rozumná diskusia má význam, môže posunúť veci dopredu. veď ak by každý prijímal, čo raz niekto pred 100 rokmi napísal, nepohli by sme z miesta a veľa by sme o včelách nevedeli.
Možno na prvý pohľad neplodné veci, sa raz pustia skúmať a rozlúsknuť povolaní.
Anton

No ona se u koček nějaká racionalizace využívá? Tam je dost patrný pevně daný chovný režim. Vysvětlit to včelařům, když neumíme nejen chovat včely ve velkém, (viz. novinky z webu Cechu na:

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=29 )

ale také v malém ze zájmu jako u kočkaře jsou hrušky a jablka.

Taková racionalizace u koček neprobíhá, pokud je tedy vše pro chov jasné a dostupné.

Kdyby mi někdo řekl, že je amatér - včelař, který pouze z náruživosti chová včely, první je pro mne zajímavá informace jaký úl a jaké postupy používá. To proto, protože jsem zatím nenarazil na včelaře, který by choval včely pro pocit z dokonalosti a krásy, ale pouze z hospodářkého užitku a kvůli přímé nebo nepřímé užitkovosti. (Přímá užitkovost je např. med v mé kávě, která je jen promne a nepřímá už. je např. med nebo jiné produkty včelařství, které slouží jako prostředek nebo předmět ke směně)


Mé představy jak by měl vypadat chovatel náruživec je v tom, že využívá a testuje např. úly osazené logicky řídícími jednotkami, které se dokážou samy rozšířit, zbavit podle svého programu přesně své hosty jejich škodlivých hostitelů (VD atp.), dávkujou vodu, odrojit, odseparovat med ... prostě udržují hodnoty životních potřeb včelstva na dokonalé chovatelské špičkové úrovni jak u kočky takové za 10 000,- Kč.

Takový úl může být třeba i od 30 000,-/ks. Pokud je konstrukčně ojedinělý, ale dokonalý.


.........
>Racionalizace....
Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
http://annarietta.tripod.com/

za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
Myši nežere.

Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?

Pepa

P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč<

O tomto jevu, že hmotnost ( velikost ) vajíček je ovlivněna množstvím vajíček, které matka za den naklade, se zmiňuje např. Včelařská encyklopedie ( Veselý a kol. ) na straně 42.

Musím se zastat p. Turčáni. Vždyť je to logické! Když matka klade hodně vajíček, tak je docela možné, že kvůli urychlení tvorby ( uvědomte si, kolik vajíček musí matka během pár minut ve dne naklást ) se částečně sníží hmotnost ( a tím pádem i rozměry ) nakladených vajíček. Z malých vajíček při stejné dávce krmiva vzniknou menší jedinci. Větší ( hmotnější ) matky mají více vaječných rourek, a tím pádem mohou dosahovat vyššího výkonu v kladení vajíček.

Otázkou je, zda daný způsob izolace opravdu vede ke snížení kladení vajíček ( včely mohou matku stále krmit a ta může stále klást ve stejném tempu, i když mimo buňky, což je naprosto reálné ). Též je otázkou, zda se pěstovaní větších ( plodnějších ) matek vyplatí při extenzivním způsobu včelaření ( slabá až střední včelstva ), tedy způsobu, jež většina účastníků této konference provozuje. Při intenzivním způsobu včelaření ( silná až velmi silná včelstva ), kdy máme k dispozici dostatek nástavků ( počítejte minimálně s prostorem 8 NN Optimalových nástavků ) se plodnější matky určitě projeví zvýšeným výnosem. U plodnějších matek je potřeba většího prostoru, jinak hrozí rojová nálada a tím pádem naopak snížení výnosu.

S pozdravem...M. Václavek

Otázkou je, zda daný způsob izolace opravdu vede ke snížení kladení vajíček ( včely mohou matku stále krmit a ta může stále klást ve stejném tempu, i když mimo buňky, což je naprosto reálné ). V.

Som o tom presvedčený, ak by to tak nebolo, v IZO v dlnej časti by som za roky používanie bola našiel aspoň jedno utrúsené vajíčko, nič také.Uvolnenie vajíčka bez podnetu nie je možné. Už som videl vajíčko na kladielku, sktorým pobehovala po pláste, až kým ho nestratila. Bola vystšená pri kladení vajíčka pri pri kladení do bunky.

Presne som nikde nečítal, ako ten podnet vzniká (pretože všetko v úli sa deje na základe vonkajších a vnútorných podnetov, ktoré pôsobia na orgány matky cez nervové zakončenie. Usudzujem, že sa to deje v momente, keď matka zasúva zadoček do bunky približne pod 90˚, keď vychádza podnet cez nervovú sústavu do ovariol. M zasunie zadoček do bunky a takto zotrváva so zasunutým zadočkom v bunke asi 5-7 sekúnd, pokiaľ sa vajíčko neuvolní z vaječnej rúročky a vajcovodom odchádza na kladielko (žihadlo u matky sa zmení po oplodnení na kladielko). V čase prechodu vajíčka cez vajcovod dochádza k jeho oplodneniu. Už som písal o tom čo je podnetom uvolnenie spermií zo spermatéky práve v čase, keď sa vajíčko nachádza vo vajcovode.
Prijímam všetky názora za i proti, možno niekto môže byť viac informovaný, ako ja.

Anton

Někdy to není o lenosti ale o času, který chci včelám věnovat. Předpokládám,
že matky z oblastního chovu jsou kvalitní matky.

Luboš

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 13, 2008 8:46 PM
Subject: Re: pavčelaři


>V klasických racionální včelaři nevčelaří, protože se v nich dosahuje nízká
> produktivita práce. Medu se sice oběma způsoby dá získat stejné množství,
> ale s rozdílnou časovou nákladností...práci se silnými včelstvy a celými
> nástavky se v produktivitě práce nic nevyrovná. A s produktivitou práce
> souvisí celá efektivnost včelařského provozu.
> Bez chovu matek se obejdou jen včelaři a opravdu malým počtem včelstev.
> Ale
> je to lenost kupovat několik matek pro svůj chov. Kdyby to tak dělat
> každý,
> matky by se staly velmi velkým nedostatkovým zbožím. Kvalitní matka je
> základ úspěchu.
> Rojení se při správné metodice dá úplně vymýtit a to i u velkovčelařů. Je
> třeba rojení předcházet a ne mu čelit.
>
> Včelaři často zapomínají na to, že když už si pořizovat racionální
> technologie je třeba vědět jak s nimi zacházet, jak s nimi pracovat.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Zdravíčko chtěl bych poprosit o vaše rady nebo doporučení jaký typ oplodňáčku je vhodný, jednoduchý, spolehlivý k chvu matek a domácí výrobě.Mé představy jsou že korpus bude s tvrzeného polystyrenu, na rámeček 42x17,který bude skládací a to buď na dva nebo tři díly pomocí čepů nebo kování tak aby se dal po složení vložit do klasického nástavku.Má s tím někdo skušenosti?Jsou někde plánky? Čeho se mám vyvarovat abych nenadělal víc škody jak užitku? Hlavně se nemůžu rozhodnout zda rámek dlohý 42 skládat na půl nebo na tři díly a druh větrání aby tam bylo čerstvo a nebyla zima.Teť v "zimě" je trochu víc času tak chci ještě do jara stihnout něco vyrobit.
Díky Pepíno

Takový oplodňáček o kterém píšete je k vidění na pokusném stanovišti Skřivánek u Šotk asi 5 km od Havl. Brodu.Mladý a schpopný včelař př. Tomáš J vám k tomu dá i instruktáž, stojí to za to. Moluka

Díky ale Hav.Brod je vzdálený víc jak 200 km takže se tam asi hned tak nestavim,jedině jak pojedu nekdy okolo(v budoucnu).Viděl jsem na internetu pár fotek podle kterých by se dalo něco vyrobit,ale konkrétnější popis by byl lepší protože jsou určitě různé vychytávky a usnadňováky atd.Nedávno jsem chtěl /klasiku/(nevím co to přesně bylo) a pak když jsem uviděl skládací rámek tak jsem měnil okamžitě rozhodnutí kvůli kompatibilitě s nástavky.Proto chci poradit dřív než něco vyrobím protože v téhle oblasti mám jen velmi malí přehled.
Přesto díky Pepíno

Cestu oploďnáčku jsem opustil - popíšu Vám "jednodušší" variantu.

Zkuste rozdělit jeden nástavek dvěma posuvnýma přepážkama. Získáte tak prostor pro 3 samostatné oddělky. Ubyde Vám spousta nepotřebného harampádí - malé oplodňáčky, skládací rámky . . .

To vše platí za přepokladu, že nechcete produkovat stovky matek.

Leoš

Dúfam, že mi bude odpustené!
       

Pikantný príbeh


Čo dokážu včely, som sa presvedčil, jedno teplé leto. Nebudem uvádzať miesto, ani menovať, kde a komu sa to stalo, ale príbeh je pravdivý. Už názov článku bude vzbudzovať u mužov včelárov zvedavosť, akým spôsobom dostali včely dostali osobu včely do problému, v ktorom žena bola obeťou a ja jej náhodným pozorovateľom. No je celkom možné, že som ju predsa zapríčinil len ja, lebo včely boli moje.

Pri mojej včelnici medzi, ktorú som si vybudoval na vhodnom pozemku, na čo som dostal súhlas od majiteľa. Včelnica sa nachádzala nejakých 250 m od bytovky, okolo agátové porasty, listnaté lesy, pasienky porastané kvetenou a kríkmi, ponúkajúce včelám peľ a nektár, k tomu popri včelnici tiekol malý potôčik, ktorý žiaľ v lete obyčajne vyschol. Výhodou včelnici bolo, že sa nachádzala blízo bytovky a okolo nej rástli kríky a vrbina, ktorá robila dobrú clonu pre okolo chodiacich družstevníkov. Nebude to nadnesené, ak napíšem, že to bol môj vysnívaný raj na zemi a pre včely tiež.

Stalo sa však niečo nečakané, v jej blízkosti, v náväznosti na môj plot si susedia z bytovky ohradili plochu dobrej pôdy a rozdelili na záhradky. Nebolo to šťastné riešenie, no stalo sa a vedel som, že budú vznikať aj nepríjemné situácie pri obťažovaní včelami, preletujúce nad hlavami záhradkárov, čo sa aj v ďalších rokoch, niekoľkokrát potvrdilo.

Neostalo mi nič iné, len na miesta bez súvislej ochrany kríkov, vysádzať liesky, maliny a rýchlorastúce „francúzke“ vŕby. Zo začiatku na včelnici bolo len 10 včelstiev, tak v podstate sa nič vážne nestalo, no ako pribúdali včelstvá, predsa sa sem tam stalo, že záhradkári museli svoje políčka rýchlo opustiť. Stromy a kríky dorástli a včely museli vyletovať nad ne a tak odlietať za svojimi povinnosťami. Klamal by som, keby som nepriznal, že včely boli vždy mierumilovné. Aj keď leteli vysoko, stalo párkrát, že pohybujúce a pracujúce postavy, hlboko pod nimi ich vyprovokovali k útokom a hneď bol oheň na streche.

Hneď za mojím plotom mali záhradku susedovci, oddelenú vysokým a súvislým pásom malín s prístupovou bránkou hneď pri mojej, ktorou som vchádzal na včelnicu, na ktorú z času načas prišla suseda po zeleninu.

Ja som kontroloval úľ za úľom a okolie som si veľmi nevšímal, že na záhradku prišla mladá suseda. Preto ani presne neviem čo všetko a ako sa odohralo do času, kým som sa nestal účastníkom tejto pre mňa úsmevnej príhody, no pre susedku skôr tragikomickej, takže sa môžem len domnievať ako to všetko začalo. Ženy majú zvláštny vzťah k svojim záhonom a okrem toho, že si odnesú z nich zeleninu či kvety do vázy, chcú ich mať aj čisté. To urobila moja suseda, začala motykou odstraňovať všade prítomnú burinu. Preletujúce včely nad inkrimovanou záhradkou v pomerne veľkej výške, asi tak 4-5m, reagovali na prudko sa pohybujúcu postavu s motykou, opúšťali svoju letová dráhu a útočili na hlavu nešťastnej susedky. Realitou toho čo sa deje za živým plotom, bol zúfalý krik a volanie o pomoc. Vedel som že je zle, že moje včely niekoho obťažujú, preto som bežal bližšie ku plotu, čo sa za ním deje. Mohlo to byť aj smiešne, ale v tej chvíli to bolo skôr tragikomické, lebo žihadlo nie je obyčajné pichnutie, bolí a čo je horšie, opuchy nikoho nepotešia. Suseda rukami odháňala útočiace včely na jej hlavu, ale väčšina z vás to pozná, čím viac sa snažíte, tým viac ich vo vlasoch máte. A tak to bolo i s touto nešťastnicou. Bola by pomohla nejaká väčšia plachta, tú som však na včelnici nemal. V tej chvíli ma napadlo, že v tejto kritickej chvíli jej pomôže len rýchly útek do bezpečia. Skríkol som „utekajte“, suseda pochopila a rýchlo vybehla pred bránku na chodník pod košatou vŕbou, kde ostala stáť, mysliac si, že má vyhrané. To nemala urobiť lebo zúrivé včely ju našli a znovu sa pustili do jej vlasov. Od strachu ostala oko drevená, kým ju nenapadla spásonosná myšlienka, čľupla si k zemi a zároveň zodvihla letné šaty nad hlavu, mysliac si, že je zachránená. Lenže, včely vedia ako dobyť nedobytné. V tom ako blesk sa z pokľaku zodvihla, spustiac šaty z hlavy dolu a utekala až k neďalekej bytovke.

V tomto svojom nešťastí si uvedomila, že niekoľko metrov od nej stojí muž a predsa verejne ukazovať svoje spodné prádlo sa nesluší. Preto zvolila útek, čím ďalej od zúrivých včiel. V tom momente by možno prijala radšej nejaké to žihadlo, ako sa ukázať cudziemu mužovi skoro nahá. Nuž tak či tak, ten čo má uši včetko počuje a kto má oči, rád sa na pekné veci podíva. Veď aj včelár nežije len so svojich včiel, jeho život sa skladá zo spektra každodenných zážitkov, tak ako je to u ostatných ľudí.

Naše spolužitie bol naďalej priateľské i keď pri stretnutí jej vystúpil rumenec na líca, pohár sladkého medu sa však postaral o urovnanie dobrých susedských vzťahov. Od tejto sexi príhody som susedku cez deň na záhrade nestretol, chodila skoro ráno alebo pozde k večeru, keď včely ešte nelietali alebo už nelietali.

Zdravím, můžu poslat foto skládaného rámku na Dva díly.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Oplod???ek
> Datum: 15.2.2008 20:47:50
> ----------------------------------------
> Zdravíčko chtěl bych poprosit o vaše rady nebo doporučení jaký typ
> oplodňáčku je vhodný, jednoduchý, spolehlivý k chvu matek a domácí
> výrobě.Mé představy jsou že korpus bude s tvrzeného polystyrenu, na rámeček
> 42x17,který bude skládací a to buď na dva nebo tři díly pomocí čepů nebo
> kování tak aby se dal po složení vložit do klasického nástavku.Má s tím
> někdo skušenosti?Jsou někde plánky? Čeho se mám vyvarovat abych nenadělal
> víc škody jak užitku? Hlavně se nemůžu rozhodnout zda rámek dlohý 42
> skládat na půl nebo na tři díly a druh větrání aby tam bylo čerstvo a
> nebyla zima.Teť v "zimě" je trochu víc času tak chci ještě do jara stihnout
> něco vyrobit.
> Díky Pepíno
>
>
>

Niečo o oplodniačikoch nájdete na fotogalérii
klikmúť
vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=10045

Je to môj nápad s využitím nádob na pestovanie rastlín, pre rámik vonkajších rozmerov 135x420 mm, delený na tri časti, pospájaný ANTI závesmi. Nádoba je s ndstavbou, v strede rozdelená priehradkou na dve časti, letáčiky sú z obidvoch strán v hornej časti. Priestor je uzatvorený dreveným stropom.

Aj napriek, že nádoba je z umelej hmoty, včelám plne vyhovuje. Úspešne matka odchovávam, proti prehriatiu sú chránené dreveným stropom a sten tepelne sú dostatočné. Osadenstvo si dokáže udržať aj v studených dňoch udržať vhodnú teplotu pre výchovu plodu.
Možno bude v niečom pre Vás užitočný.

26. STADIA OBDOBÍ PLODU, JEHO CHOV VE VČELSTVU

Zpracovala Tereza Půžová

Vajíčko
"Délka včelích vajíček není stejná, kolísá od 1,3 mm do 1,8 mm a stejně proměnlivý je i jejich průměr, od 0,3 do 0,4 mm. Hmotnost vajíček je 0,10 až 0,15 mg. Velikost a hmotnost vajíček jsou nepřímo úměrné nakladenému množství. Čím více vajíček klade matka v určitém období, tím jsou menší".

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

Taková varianta, rozdělení jednoho nastavku na 3 oddělky se dříve běžně prováděla. Kvůli orientaci matek při návratu oplozovacích výletů se k tomu dělalo dno, kde jednotlivé oddělky měly česna na různé strany. Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.

Odposťte mi také,

Jsme-li u pikantních příběhů, vyprávěl mi přítel Vlasta.

Měl jsem kočovný vůz u řepky. Přijedu na kontrolu, vykonávám u nedalekého remízku malou potřebu. Našla mne. To byla bolest. Skočím do auta a hurá za manželkou. Ale žádné překvapení se nekonalo. Já už nenatékám.

Pepča

Podívej se na tyto stránky.Mám tam sekce a oplodňáček rozdělen na odchov čtyřech matek.
http://foto.tiscali.cz/kladva/vcely

Zdravíčko sluníčko
Právě váš skládací rámek mě velmi inspiroval,jen oplodňáčky chci s tvrzeného polystyrenu ,i když vaše matky s květináče budou asi odolnější na změny počasí protože nepoužíváte izolaci. Hlavně by mě zajímalo kde se dá sehnat vámi použité kování,protože jsem obešel 2 železářství a speciální stolařskou prodejnu a kování nikde není ani v katalogu.VP Ještěd teť nabízí nějakou novinku,ale nemají foto takze to můze být i neco jiného.Zkuste prosím uvést výrobce-prodejce nebo nejaké přesnější vodítko.
Předem díky Pepíno


Niečo o oplodniačikoch nájdete na fotogalérii
klikmúť
vcely.sk/index.php?name=coppermine&cat=10045

Je to môj nápad s využitím nádob na pestovanie rastlín, pre rámik vonkajších rozmerov 135x420 mm, delený na tri časti, pospájaný ANTI závesmi. Nádoba je s ndstavbou, v strede rozdelená priehradkou na dve časti, letáčiky sú z obidvoch strán v hornej časti. Priestor je uzatvorený dreveným stropom.

Aj napriek, že nádoba je z umelej hmoty, včelám plne vyhovuje. Úspešne matka odchovávam, proti prehriatiu sú chránené dreveným stropom a sten tepelne sú dostatočné. Osadenstvo si dokáže udržať aj v studených dňoch udržať vhodnú teplotu pre výchovu plodu.
Možno bude v niečom pre Vás užitočný.

Díky ale foto raději někam umístětě a dejte odkaz ať se můžou podívat všichni.Nerad zvařejňuju na webu kontakty protože pak otravují různí vtipálci nějakými nesmysly a reklamou.
Díky za pochopení Pepíno


FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 15. 2. 2008
Re:Oplod???ek (27386)

Zdravím, můžu poslat foto skládaného rámku na Dva díly.

Zatím chci jen 2-3 oplodňáčky na zkoušku a pozorování,učení,protože s chovem matek nemám žádné skušenosti (nějak se začít musí) proto nechci zatím nic kde se chvá po dvou a více matkách současne ale všechno zvlášť,aby nepřišlo zklamání při hromadné ztrátě při začátečních chybách.(ani včelky by s toho nebyly dvakrát nadšené) Možná časem jestli se zadaří tak něco kombinovaného.Včelařím v malém pro radost a je to pro mě skvělé odreagování od dnešního hektického světa.

Díky za vaše skušenosti i rady
Pepíno






Leoš (213.19.51.58) --- 15. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)


Cestu oploďnáčku jsem opustil - popíšu Vám "jednodušší" variantu.

Zkuste rozdělit jeden nástavek dvěma posuvnýma přepážkama. Získáte tak prostor pro 3 samostatné oddělky. Ubyde Vám spousta nepotřebného harampádí - malé oplodňáčky, skládací rámky . . .

To vše platí za přepokladu, že nechcete produkovat stovky matek.

Leoš






R. Polášek (85.71.1.251) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386) (27389)

Taková varianta, rozdělení jednoho nastavku na 3 oddělky se dříve běžně prováděla. Kvůli orientaci matek při návratu oplozovacích výletů se k tomu dělalo dno, kde jednotlivé oddělky měly česna na různé strany. Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.








Kladivo (213.195.224.2) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodňáček (27386)

Podívej se na tyto stránky.Mám tam sekce a oplodňáček rozdělen na odchov čtyřech matek.
http://foto.tiscali.cz/kladva/vcely

-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz za uživatele Jarolím Petr
Odesláno: pá 15.2.2008 13:19
Komu: Včelařská konference
Předmět: Re: Včelaři a pavčelaři

Sroll Josef napsal(a):
> Racionalizace....
> Moje číča Annarietta Forleag Lestrix
> http://annarietta.tripod.com/
>
> za týden sežere cca 5 až 6 zahraničních konzerv á 20,-Kč. Pytel steliva stojí cca stovku a vydrží několik týdnů. Každoroční návštěva veterináře (očkování, prohlidka) je vždy přes tisícovku. kromě toho vyžaduje další péči (česání, obsluhu jejího WC...). Náklady tedy přes 5000,- Kč ročně.
> Myši nežere.
>
> Takže mi může nějaký odborník na racionalizaci a samozvaný udělovač titulů vypočítat nějaký koeficient?
>
> Pepa
>
> P.S. Kotě této rasy (samozřejmě s PP) stojí cca 10 000,-Kč
>
>
>
>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr


Ale nesežrala. :-)
Pepa

Přepážky musí být nejen včelotěsné, ale v rámci možností i "vůnětěsné", aby vůně jedné matky v oddělku nerušila přijetí matky v druhém oddělku.

Dobrá téma na diskusiu, ktorá má aj praktické použitie pri 100%-nom pridávaní matky do včelstva.

Podľa mojich praktických skúseností je život včelieho spoločenstva v prítomnosti matky organizovaný kontaktným spôsobom t.j. prijímaním materskej látky ML, je potom chuť a nie vôňa. Samozrejme aj vôňa ako taká nie je neznáma v ich živote, npr. Nassanovova vôňová žľaza, ktorú včelie spoločenstvo využíva pri združovaní včelích jedincov.

Tento fakt môže pozorovať každý vnímavý včelár npr. pri zberaní roja z miesta jeho sadnutia do pripravenej rojnici. Včely pri striasaní do rojnice sa časť z nich rozletí do okolia. Včely vchádzajúce do rojnici sa vždy postavia do polohy, ktorá im odkryje vôňová žľazu (medzi predposledným a posledným tergitom)odkryje a včely pohybom krídiel ho roznášajú do okolia vo smere prúdenia vzduchu. Poletujúce včely združujúcu vôňu zachytia a letom proti proti prúdenia vzduchu za pomoci združovacej vône bezpečne nachádzajú miesto kde vošla matka s včelami. To isté môžeme pozorovať aj v prípade, keď roj osádzame na stále miesto, keď aj v tomto prípade včely bezpečne nachádzajú svoje družky pomocou vône.

Iné je to v prípade organizovania života včiel vo vnútri včelstva, ktoré žije svoj život v úli alebo voľne v dutine. Ako som v úvode napísal, život včelstva je organizovaný na báze ML, ktorá musí vo včelstve neustále kolovať, všetky včely musia cítiť, že matka je medzi nimi. ML odberajú včely z tela matky jazýčkom, teda ústami ako kontaktnú látku, teda ako CHUŤ. Včely získavajú ML neustálym kontaktom s matkou,tie ju roznášajú a odovzdávajú včelám po celom úli a ich život je v norme.
Mnohí z nás často vyložia plás s včelami na kozlík bez matky. Ak je tá doba oddelenia od prísunu novej dávky ML asi 20-30 min., včely znepokoja a začnú "hučať", hoci svoju vôňu majú, rozliezať , lietavky odlietajú do úľa a mladé včely, ktoré ešte neboli na orientačnom prelete sa rozbiehajú (rozbiehavosť včiel, ktorú vyvolal sám včelár)
Potom prezentovať, že sa včely v úli riadia len na základe vône, jedným so zmyslov včely medonosnej, je asi nesprávne (vidíte použil som slovko "asi", pamätám aj na zadné dvierka)
V živote včelieho spločenstva je najdôležitejšia je materská látka, ktorá je jedným z hlavných zmyslov, ktorú nazývame CHUŤ, ktorú pruduje matka.

Materská látka-chuť sa dá dokázať nepriamymi dôkazmi, Matku z usporiadaného včelstva, vložte do zasieťoavnej pridávacej klietky, aby z nej unikala do priestoru včelstva domnelá vôňa a vložte ju do podmetu pod plásty. Oddelenie matky od včiel pomocou klietky (včely k nej nesmú mať prístup),ani jej prítomnosť v úli, nezabráni kolapsu včestva a následnému chovu náhradnej matky. Včelám nestačí len vôňa.

- včelári si neuvedomujú, keď v prípade tvorby nového včelstva formou zmetanca, že prijatie matky je preto také rýchle a bezpečné, lebo včely okamžite pociťujú nedostatok chuti (môžu byť z aj viacerých včelstiev) a preto v Pude sebazáchovy prijmú okamžite každú voľne pridanú matku (aj neoplodnenú). Nie je to na princípe domnelého zmätku včiel, ale na princípe prahnúcich včiel po materskej látky, ktorá ich zjednocuje a dáva život.
A týchto prípadov je viac.

Týmto rozsiahlym komentárom som chcel poukázať na to, čo napísal pán Polášek ako má byť vyrobená chovná jednotka, rozdelená na chovné komôrky, MUSÍ BYŤ VČELOTESNÁ! a tu včelári často robia chybu, že včelotesnosť podcenia.
Ja mám úľ ležan rozdelný na 14 komôrok na dva normálne plásty. Komôrky sú rozdelené sololitom v drážkach, ktorý je dobre natrieť vytvrdeným lakom. Priehradky- prepážky sú vypustené nad úroveň hornej latky rámika. Potom medzi priehradky nad každú komôrku vkladám povalku. Takto zabránim akémukoľvek styku včiel osadených vedľa seba, pochádzajúcu z knštrukčných chýb. Oplodňovacia jednotka je neutrálnej šedej farby, bez akéhokoľvek farebného rozlíšenia. A matky sa nestrácajú.

Tieto moje riadky berte ako môj názor, preto nemusí byť pravdivý. V mojej včelárskej praxi ho však plne uplatňujem.

Anton
Preto ja tvrdím, život dvoch blízkych včelstvíčok nie je ovplyňovaný domnelou vôňov, ale závisí od prítomnosti tej správnej materskej látky.

Zkuste prosím uvést výrobce-prodejce nebo nejaké přesnější vodítko.
Předem díky Pepíno

Nič také sa nedá u nás kúpiť.
Závesy, ktoré ja používam si vyrábam sám, nie je to môj vynález, je produkt včelára Antesa, žije v Česku, zaves aj nazýva Antosov. ja som ho trochu zmenil, aby sa dal ľahšie pripevniť na rámik. Pôvodný sa pripevňuje na latky zhora, môj ANTI pripevňujem na bočné zvislé latky rámika.
Na záves používam Al plech hrubí 0,8-1mm (ľahšie sa s ním pracuje), vystrihnem si dva pásy 10mm široké,dlhé 40mm a na jednom konci ponechám výstupok 10x10mm, tento výstupok upravím dopolokruhu, presne v strede výstupku vyŕtam dieru 1-2mm, vo zveráku alebo plochýmyi kliešťami ohnem výstupok do pravého uhlu a tak znitujem. Výstupok na proti kuse urobím na druhej strane, aby som to mohol znitovať.

Môj dvojoplodniačikje pre chov bezpečný a hlavne lacný (nádoba je za 35.-Sk). Čistotu aj napriek letáčika v hornej časti včely dokonale udržujú a ďalôšia výhoda je podávanie krmiva či pevného alebo tekutého. Verte mi, to je pre mnohých včelárov z hľadiska tepelných pomerov neprijateľné, včelám neškodí, ja ich mám vystavené na vyššom podstavci (netreba sa k nim zohýnať) a bez tieňa.

Zdravím Pepíno.Pokud máš zájem pošlu ti fotku toho pantíku co nabízí VP Ještěd.Psal sem tam jedné paní a ta mi ho ochotně i poslala v obálce.Mám taky fotky toho Antes rámku které jsem získal díky diskuzi.Poslal mi je pan Polášek.Pokud chceš pošli mi svou adresu na pupek73/=/seznam.cz a máš to tam.Míra

Pro všechny pochybovače jsem zkopíroval část náhodně vybraného článku. Tato tématika již byla v literatuře nejednou publikována.
I podle mých zkušeností, pokud chceme dosáhnout co možná největších vajíček musíme matku na několik hodin izolovat, dát jí možnost regenerace jak uvádí přítel Anton a ostatní předřečníci. Dříve jsem to prováděl tím způsobem, že jsem matku izoloval mateří mřížkou v jednom nízkém nástavku, po 48 hodinách a kontrole, že matka zakladla co mohla jsem vkládal jednu mezistěnu, po dalších čtyřech až pěti dnech jsem vystavěnou zakladenou "mezistěnu" vyjmul a použil vhodné larvičky. Je pravdou, že kontrolou vajíček ve zpřímeném stavu se odhadem některá vajíčka se zdála větší. Sám se ale domnívám, že velikost budoucí matky spíše závisí na kvalitě ošetřování v larválním stádiu. Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek. Pro vysvětlení, matky odchovávým výhradně v plemenáčích, které průběžně rozšiřuji na záložní včelstva pro vlastní potřebu a několik známých. Pokud bych se ale zabýval rozchovem matek a jejich dodáváním (dle plemen. zákona), zcela jistě bych způsob izolace chovných matek aplikoval i nadále.
Pepča

______________________________________________________________

Proč na to tak složitě? Vždyť stačí matku na den vložit do klícky, abychom u ni zastavili ( minimalizovali ) kladení. Druhý den se vpustí pod poklopku s průlezem ( s mateří mřížkou místo síťoviny, rozměr +/- 1 dm2 ) přiloženou k vhodné souši na zakladení nebo se může také přemístit do NICOTu . Včely musí mít k matce přístup, jinak nám připravené dílo nezaklade, protože matka klade jen do předem včelami feromonově označených a vyčištěných buněk připravených k nakladení vajíčka. Třetí den se matka pustí. Šestý den ( čtvrtý den od započetí kladení ) máme k dispozici hodinové larvičky z větších vajíček, které jsou vhodné k započetí chovu.

Výhoda tohoto způsobu je to, že nemusíme hledat vhodné larvičky, protože si je předem připravíme vhodné larvičky v dostatečným počtu i k většímu rozchovu od dané matky ( případně se může projevit i zvýšení medného výnosu vlivem produkce hmotnějších matek ).


S pozdravem...M. Václavek

>
kecáš za rok 2004 ulovila 4myši
Petr


Ale nesežrala. :-)
Pepa



Páč byla přežraná, potvora jedna :-))) !

No tak to je paráda, zadával jsem ANTI do různých vyhledávačů,v odchodech vysvětloval že je to "běžné kování" jen oni ho nemají.Nekoumal jsem ho podrobně,ale na první pohled jsem myslel že je to sériovka z fabriky.Jo jo zlaté české (slovenské) českoslovenké ručičky.
Zdraví Pepíno


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 2. 2008
Re: Oplodnáček. (27387) (27388) (27392) (27397)

Zkuste prosím uvést výrobce-prodejce nebo nejaké přesnější vodítko.
Předem díky Pepíno

Nič také sa nedá u nás kúpiť.
Závesy, ktoré ja používam si vyrábam sám, nie je to môj vynález, je produkt včelára Antesa, žije v Česku, zaves aj nazýva Antosov. ja som ho trochu zmenil, aby sa dal ľahšie pripevniť na rámik. Pôvodný sa pripevňuje na latky zhora, môj ANTI pripevňujem na bočné zvislé latky rámika.
Na záves používam Al plech hrubí 0,8-1mm (ľahšie sa s ním pracuje), vystrihnem si dva pásy 10mm široké,dlhé 40mm a na jednom konci ponechám výstupok 10x10mm, tento výstupok upravím dopolokruhu, presne v strede výstupku vyŕtam dieru 1-2mm, vo zveráku alebo plochýmyi kliešťami ohnem výstupok do pravého uhlu a tak znitujem. Výstupok na proti kuse urobím na druhej strane, aby som to mohol znitovať.

Môj dvojoplodniačikje pre chov bezpečný a hlavne lacný (nádoba je za 35.-Sk). Čistotu aj napriek letáčika v hornej časti včely dokonale udržujú a ďalôšia výhoda je podávanie krmiva či pevného alebo tekutého. Verte mi, to je pre mnohých včelárov z hľadiska tepelných pomerov neprijateľné, včelám neškodí, ja ich mám vystavené na vyššom podstavci (netreba sa k nim zohýnať) a bez tieňa.

Antes, ne Anti. Dobrý materiál na zkoušky je obyčejný konzervový plech, obvykle je z venkovní strany galvanicky pocínovaný, tudíž po očištění od lepidla na něm drží cín. Protože je tak tenký, dá se v menších plochách jednotky cm dobře pájet i obyčejnou pistolovou páječkou a těch několik let, než se příslušné řešení ověří, v pohodě vydrží.

Antes, ne Anti! Radim

A prečo nie Anti?, Veď môj je iný, vysvetlil som to Pepínovi, prečo. Dúfam, že neurobíš z toho medzinárodnú arbitráž. Pán Antes, bol alebo ešte je, šikovný včelár.
Na lomený rámik by sa dal použiť priemyselme vyrábaný záves a používaný na kuchynské linky, vhodne pod tlakom formovaný a priemyselne vyrábaný, je však asi nevhodný, je rozmerný.
V obchode predávajú tzv. kazetové závesy z tenkého plechu rozmerov asi š.20x v.30mm, z ktorého zaklepaním vo zveráku do pravého uhla získame záves vhodný na použitie pre lomený rámik.

Oplodňáčky mají význam u velkochovatelů matek, kteří ročně vychovají mnohem více matek než mají kmenových včelstev. Oplodňáčky jsou velmi nenáročné na spotřebu plniva ( včel ), a tak chovatel nemá potíže se sháněním potřebného množství včel k naplnění třeba více jak pěti oplodňovacích jednotek na každé produkční včelstvo.

Včelaři chovající matky pro sebe oplodňáčky nepotřebují! Ti si bez problému ( zvláště pokud včelaří s nízkými rámky ) můžou dovolit nechávat všechny matky oplodňovat v ,,oplodňovacích nástavcích,,. K tomuto účelu stačí obyčejný nástavek ( nízký ), který se přepážkami ( nejlépe uteplenými ) včelotěsně rozdělí do 2-4 oddělení ( pro 3 rámky ). Nástavek se posadí na nízké drátěné dno, respektive jeho náhradu . K tomuto účelu poslouží i vhodná prodyšná pevná podložka ( např. mateří mřížka, na kterou se položí síť ), podložená latěmi ( kvůli minimalizaci prohýbání a zajištění přístupu vzduchu ). Na toto podložku se pod místa přepážek a ke hranám nástavku přiloží loučky, stejné tloušťky, jako je stěna nástavku. Jednotlivé loučky jsou přerušeny...česínka. Stačí česna +/- 3 x(tloušťka louček, např 1 cm ) cm. Větší česna bych kvůli předcházení příležitostné loupeži nepoužíval. Česínka pro jednotlivá oddělení je vhodné umístit na všechny světové strany, abychom minimalizovali zalétávání matek při snubních proletech. Jako střecha se použije klasické víko ( nejlépe uteplené ). Jednotlivá oddělení musí být každopádně včelotěsně oddělena, nikoliv vzduchotěsně...vzduchotěsné oddělení, jak zde bylo zmíněno, nemá význam! Oplodňovací nástavky by se měli být umístěny ve stínu.

Plnění probíhá následovně:
Do každého oddělení se vloží rámek s medem, rámek s pylem ( může být i částečně s plodem ) a souš naplněnou vodou, která se dává až nakonec. Do každého oddělení ( do mezery ) se sklepnou včely ze tří rámků, alespoň ze 2 rámků s plodem...pro předejití možnosti přenesení matky do oplodňovacího oddělení je vhodné plodové plásty ( bez včel ) převěsit do nástavku nad mateří mřížku. Během půl hodiny jsou obklopeny mladuškami, ale matka na nich zaručeně není. Plodové rámky se po oklepání včel do jednotlivých oddělení vrátí do plodiště, pokud-li s nimi nemáte jiné záměry.

Během plnění oplodňovacího nástavku včelami odletí většina létavek, které nejsou pro vytváření oplozovacích včelstvíček vhodné ( jsou krátkověké, náchylné k nosemě, mají tendence se vrátit do kmenového úlu ). Po naklepání potřebného počtu včel ( cca 2000-3000 včel ) se do mezery vloží souš naplněná vodou. Souš vkládejte pomalu, aby příležitostné včely vytvářející v prostoru mezery chumáče nebyly nepomačkány. Do každého oddělení se vloží matečník ( lépe dva pro případ, kdyby se jeden nevyvedl ) a oddělení se zavřou ( nad každé oddělení je kvůli usnadnění manipulace s celým oplodňovacím nástavkem vhodné položit pruh stropové fólie ).

Oddělení se nechají po dva dny zavřené, aby se osazenstvo stmelilo. Proto je vhodné vložit souš naplněnou vodou, abychom předešli případné žízně včel. Pokud-li jsou oplodňovací nástavky ve stínu, není je třeba během ,,věznění včel,, přechovávat ve sklepě. Přímé oslunění by jen zvyšovalo neklid včel, teplotu v nástavku a tím pádem i spotřebu vody, proto je třeba se ho nejen během ,,věznění včel,, vyvarovat. Utepelní chrání před přehřátím, které by mohlo vést i k vyrojení ( také chrání před chladem ). Včelstvíčka nejsou schopna dobře regulovat svoje klima v úle, proto je třeba se tak o ně postarat, abychom předešli případným škodám následkem přehřátí či podchlazení.

V oplozovacích oddělení nemusí být plod. Když se použije, je potřeba počítat s tím, že včelstvíčko zesílí a bude potřebovat více prostoru, což přináší komplikace. Pokud se neprovede rozšíření přeplněného oddělení, může se vyrojit. Případný otevřený plod komplikuje přijetí matečníku.

Za dva týdny po naplnění by měly už matky klást. Třetí týden můžeme očekávat víčkování prvního plodu. To je doba, kdy je vhodné provést tzv. základní výběr matek.

Při základním výběru hodnotíme matku podle dvou rysů...1/ podle jejího vzhledu, 2/ podle jejího plodu
1/ Rušíme veškeré poškozené matky ( potrhané tykadla, nohy, promáčknutý zadeček,.. )a matky s deformacemi ( zakrnělé nohy, křídlo ) či mutacemi.
Větším matkám ( s větší hrudí, delším zadečkem ), s tlustším tělem dáváme při výběru přednost.
( pozn. Též barva je někdy dobrým hodnotícím znakem. Matky černé jsou zpravidla méně kvalitní, ale nemusí to být vždy pravda )

2/ Rušíme veškeré matky s hrboplodem ( trubcokladné ), smíšeným plodem( hrboplod + normální plod ), nebo bez plodu.
Při výběru podle plodu si všímáme velikosti plodové plochy ( čím více matka nakldla u stejně silných včelstvíček, tím je kvalitnější ), stáří plodu ( pokud se vyskytne jedna z mála matek, která ještě po třech týdnem od vylíhnutí nemá zavíčkovaný plod, tak to svědčí o tom, že se později oplodnila než ostatní matky...pozdně oplozené matky jsou méně kvalitnější ) a také hodnotíme mezerovitost ( pozor! při hodnocení podle mezerovitosti může dojít k častým chybám...včely někdy při slabších snůškách zanáší plásty medem či pylem mezerovitě, takové plásty bývají po zakladení více mezerovitější něž ostatní ), která by neměla být vyšší jak 20%.

Při základním výběru je vhodné minimálně 1/3 horších matek brakovat ( zamáčknout ). Malá výběrová základna si zakládá na neúspěchu ( ne každá matka se vyvede! ). Proto je vhodné vytvořit alespoň o 1/3 více oplozovacích oddělení, než potřebujeme oplozených matek.

Při tomto způsobu oplodňování matek prakticky nepoužíváme jednoúčelové věci. Oplozovací oddělení se dají bez problému použít k druhé sérii. Nebo můžeme jednotlivá oddělení pospojovat, ponechat jednu matku a posílit výsledné včelstvo plodovým plástem. Získáme tím oddělek, vhodný k posílení či k výměně matek produkčních včelstev. V oplodňovacím nástavku můžeme rovněž přechovávat záložní matky. Oplodnění matek na plástech, který si včelstvíčko předem nemuselo postavit, čímž se jednotlivé včely nevysílí a snižuje se riziko onemocnění matky nosemou, je daleko přirozenější a úspěšnost oplodnění vyšší něž v oplodňáčcích. Proto tento systém všem včelařům ,,samozásobitelům,, doporučuji!


S pozdravem...M. Václavek

Chceš si lehce vidělat? .. zkus to na http://cz.iq-test.eu/?d=7074 ..a ještě u toho zjistít jaký IQ máš :-)

Dík, nechci si vydělat mám dost

Když už mě jmenujete, tak tedy:
Když už 42 dělit, tak jen na půl. Já mám rozdělen rámek 448x159 na půlku. Ale, když vychováte v tak malém včelstvíčku více než jednu matku, není vhodné vracet včely do produkčních včelstev nebo více jich spojovat dohromady – nosematoza. Za tři roky používání jsem to nedělal. Pokud jich nehodláte chovat stovky, tak asi nemá význam vůbec něco podobného vyrábět.
Mnohem jednoduší a pro kvalitu matky vhodnější mi přijde použít standardní rámky i nástavky. Případně nástavek rozdělit. A pokud je nechcete ani prodávat, tak chov využít jako protirojové opatření a později spojit zpět celý oddělek – usnadní to spoustu práce.
Co se týká mnou publikované bedny, tak stačí na stránkách VÚVč najít moji adresu a rád pošlu pár fotek a popis – plánek po mě nechtějte.

Tomáš Jaša

"Proč na to tak složitě? Vždyť stačí matku na den vložit do klícky, abychom ........."

Omlouvám se. Nepřesně jsem se vyjádřil. Ono je to ještě složitější než jsem uvedl. Protože nevím ve kterém z 6-ti nástavků se matka právě nachází, tak musím nejprve zjistit kde je jaký plod. Zpravidla se v tomto období nachází v prvém nástavku shora již pouze zavíčkovaný plod jehož buňky po uvolnění včely průběžně zaplňují medem. Ve druhém nástavku shora je plod smíšený a je možnost, že matka se pohybuje právě zde. Ve třetím nástavku i čtvrtém nástavku shora je taktéž smíšený plod s možností přítomnosti matky. Pátý - šestý nástavek shora, zde se plod v tomto období nachází pouze vyjímečně. Proto musím jednotlivé nástavky kde předpokládám matku oddělit mateřími mřížkami abych zjistil ve kterém nástavku se matka ve skutečnosti nachází. Potom již stačí postupovat jak jsem uvedl. Ještě jednou se omlouvám za nepřesnost. Tato složitost je dána pracným vyhledáváním matky. Proto jsem jako izolátor používal celý nástavek a matku jsem nehledal. Snad to pro objasnění stačí.
Pepča

Utepelní chrání před přehřátím, které by mohlo vést i k vyrojení.

Pokud se neprovede rozšíření přeplněného oddělení, může se vyrojit. M.V.

Tieto dve vety budem komentovať, lebo odlet včiel z oplodničika pripisovaný preplnenému včelami a jeho prehriatiu, má inú príčinu, ako to komentuje autor M.V.
Je to jedna z príčin, často prezentované vysvetlenenie opakujúceho sa tohoto javu, ktorý zažil možno každý včelár, ktorý použil MB, respektíve matku z rojaceho včelstva.
Za normálnych okolností je to efektný spôsob ako vychovať novú matku, odobratím rojových včiel a zo včelstva odobrať mladú matku. Včely sú kompaktné už v roji a tá odobratá časť včiel roja s matkou z toho istého včelstva a vloženým pevným krmivom, sa rýchlo prispôsobí novému prostrediu a behom 10 dní dokončí svoj vývoj dokonalým oplodnením.

Aj z týchto dôvodom je malá oplodňovacia jednodtka výhodná z viacerých dôvodov, výroba oplodniačika je lacná, netreba mnoho zásob na výchovu matky, nepotrebujeme veľa včiel (300 až 500ks, uvedomte si, že včely pri jej oplodnení nehrajú už žiadnu úlohu). Matky z opladniačikov nemáme prečo držať dlhú dobu, sú určené pre okamžitú potrebu.

Odlet včiel z oplodniačika sa stáva často, niekedy odletí i z normálneho úľa, kde roj umiestnime a odletel neraz aj mne. Príčina odletu vždy bola samozrejme "preto", že oplodňovacia jednotka je prehriata a preplnená včelami. Boli prípady, keď oplodniačik bol poloprázdny a včely predsa odleteli.
Dlho som pátral po príčine, kým som túto záhadu vyriešil.

Rojace sa včelstvo, ktoré sa rojí s mladými matkami, hlavne vtedy, keď stará rojová matka zahynie, najčastejšie však včelár ju odoberie, RMB, ktoré ponechá vo včelstve, včelstvo ostatné MB ponechá, tie do času kým prvá mladá matka dospeje trvá to 4-5 dní a až potom odlieta s rojom. lenže ostané MB včely vždy nezrušia a matky dosiahnu 16 dní, včely ich naďalej väznia v MB aj 5 dní po tomto termíne, toto si ustriehne Matka určená s výhradným právom ako prvá na odlet.

Toto robí svojím typickým spôsobom, behá ako víchor po plástoch, chvíľu nepostojí, iba včase "spevu na malú chvľku zastaví a krídlom zaspieva charakteristickým zvukom, ktorým oznamuje včelám a včelám, "ja som tá, čo sa ide rojiť, lebo mám prednostné právo!" Včely matky v MB, pokiaľ neodletí roj, (ak v tom čase nezasiahne do včiel rušiteľ- včelár), ostávajú väznené v MB, zístíme to kontrolou, dospelé matky urobia krátky rez z vnútra bunky,včely ich cezeň chovajú, dýchajú, včely ich neustále prísne strážia, aby sa nedostali z bunky, M sa z buniek ozývajú svojim krátkym spevom, znejúce ako kva,kva.

Trošku obšírne, ale zároveň aj tak nedokonale popísané, aby to každý pochopil. A práve tieto spievajúce matky určené na odlet s včelami v roji. Ak včelár nevedomky vychytí spievajúcu matku a umiestni s včelami z roja do oplodniačika, pobudne chvíľu so svojimi včelami, tá začne vspevovať- oznamovať chcem sa rojiť (pozorný včelár počuje vyzývavý spev matky), burcuje včely na odlet ako rojík a sadá vždy na blízke kríky. Tento malý rojík po znovuosadení do O.J. splnil svoj obrad, vyletel ako roj do voľnej prírody, ostáva v úli, včely postavia dielo a M sa oplodní. Tých prípadov, ktoré mám zdokumentované je veľa.

No vždy sa to neskončí hepy endom. Raz som takúto matku osadil do malého oplodniačika s včelami z toho istého roja. Po ukľudnení rojíka som počul spievať matku, vedel som čo sa stane s osadenstvom, matka ho vyprovokuje k odletu. Preto som letáčik opatril mater. mr., o tri dni som letáč uvolnil a čakal. Behom hodiny vyletel rojík a sadol hneď na rakytu, ktorá robila dokonalý tieň osadenstvu. Rojík som znavu zobral a vrátil do O.J, a založil M.Mr., matka znovu vyspevovala 3 dni, uvolnil som letáč, osadenstvo zase vyletelo. Opakoval som znovu tenistý postup a M znovu spievala, až vtedy som si uvedomil, že to márne,dni bežia a oplodnenie sa nekoná, preto som matke dovolil vyletieť a rojík som ponechal niekoľko hodín sedieť na vetve liesky. Po osadení na to isté miesto, konečne matka prestala spievať a dokázala sa oplodniť.

Jednoznačne opustenie O.J. nebolo podmienené preplnením malej O.J, bola v dokonalom tieni, včiel bolo primerane a predsa. Ešte jeden prípad. Odskočil som si z práce na včelnicu kde ma čakal roj, striasol som ho do rojnici, z ktorej odletel len preto, že v roji bolo viac matiek a k tomu spievajúca. Po návrate bola rojnica prázdna, včely odleteli.

Toto je základné včelie právo matky pri svojom delení, vyletieť v roji a sadnúť na dočasné miesto, kde sa dokonale stmelí a až potom hľadá príbytok.

Možno, že mnohí z Vás z tohoto opisu pochopia, že nie všetko je aj v živote včiel nie je všetko také jednoduché a jasné. Je možné, že aj niekto z Vás, má také isté skúsenosti ako ja. Znovu zdôrazňujem, že to môže byť aj inak, ako vidím ja.
Anton

Když už 42 dělit, tak jen na půl.
Pokud jich nehodláte chovat stovky, tak asi nemá význam vůbec něco podobného vyrábět. T.Jaša

Mňa k deleniu rámika 270x420mm na tri časti donútil korpus, ktorý je lacný a včelám a matke je to jedno ako je rámik delený. Oplodnenie matky, nie podmienené počtom včiel v osadenstve, stačí aby tam boli včely, ktoré jej podajú potravu do času, kým ju včelár z O.J.(oplodňovacia jednotka) neodoberie.

Posledných 10 rokov som cez sezónu vychoval od 100 do 160 ks M a to nielen v oplodniačikoch na krátkodobý pobyt ale aj 50 ks veľkých chovných jednotiek, na dlhší pobyt matky na dobré rozplodovanie, ktoré používam na výmenu matiek na mojej včelnici, pomocou celého osadenstva.

Malé oplodniačiky akéhokoľvek druhu sú pri chove väčšieho počtu matiek výhodné pre chovateľa. Matky ztýchto oplodn. sú rovnocenné s O.J. tvorené dvomi normalizovanými veľkými rámikmi. Je len vecou včelára, čo si vyberie.
Anton

Cituji:
"K tomuto účelu stačí obyčejný nástavek ( nízký ), který se přepážkami ( nejlépe uteplenými ) včelotěsně rozdělí do 2-4 oddělení ( pro 3 rámky ). Nástavek se posadí na nízké drátěné dno, respektive jeho náhradu...."

S ostatním uvedeným v přízpěvku MV v podstatě souhlasím. Avšak po zkušenostech s počasím v období chovu matek kdy celkem pravidelně v průběhu měsíců květen i červen přichází i několik po sobě následujících chladných dnů nedoporučuji otvřené zasíťované dno tak jak je popsáno. Je třeba mít možnost jeho uzavření - regulace. Zde nehrozí pouze nebezpečí přehřátí v horkých dnech, ale i zachlazení. Tato malá včelstvíčka svůj prostor tak dobře tepelně neovládají. K přepážkám uvnitř nástavku - stačí sololit, nemusí být uteplené. Naopak izolovat doporučuji vnější plášť. Vhodnější jsou ale plemenáče z extrudovaného polystyrenu který včelám tak nechutná takže jej vykusují minimálně (k dostání v prodejnách staviv). Stačí okružní pila, nebo i ruční pila, pár delších vrutů trochu lepidla a ruce které to udělají podle užívané rámkové míry. Jinak hotové plemenáče jsou k dostání ve včelařských prodejnách. Tyto plemenáče (samovýrobu)používám k naprosté spokojenosti již několik let. Pokud je vyrobíme s odděliteným dnem, velmi dobře se s nimi přidává matka s celým oddělkem. Pochopitelně, pokud se dostaneme do tísně je použití nástavku elegantní náhradou.

Pepča

Naprosto s Pepčou souhlasím. Tyto plemenáče, to je něco jako Mercedes mezi Trabanty. Já jsem je vyrobil podle Kolomého, jak vyšly obrázky před roky ve Včelařství. Po odzkoušení jsem docela slušnou zbírku různých typů chovatelských úlků rozdal nebo spálil. Na výrobu stačí nový plátek pilky na železo, tužka, pravítko, vodovzdorné disperzní nebo epoxydové lepidlo. S cirkulárkou to není tak jednoduché a bez rozpěrného klínu za kotoučem jsou situace, kdy je to o prsty, nebo deska létá po dílně.Výborná je pásová pila, ale tu už má asi málokdo. Řezání odporovým drátem jde o dost hůř než u polystyrenu a strašně to páchne. Odchov více matek v nástavku jde dobře, ale nikdy mě nějak nenadchl.Má to také nevýhody. A ta výměna matek spolehlivá téměř na 100%!!! V chovu matek je to to samé jako v českém včelařství. Místo, aby se vymýšlely věci co nejjednodušeji podle včel, zelenou mají věci které jsou pracné a složité. Žel tam patří i Hejtmánkova metoda velkých vajíček, bez ležanu navíc hodně pracná. Kvalitní a těžké matky jdou spolehlivě vychovat i jinak. Stačí to okopírovat od včel. Stačí se dívat do otevřeného úlu a dávat si jednoduché otázky a získávat jednoduché odpovědi. Ale umíme to ještě dneska při své přiblblé namyšlenosti??? Zdraví R. Stonjek

Zdravím Mirku
Dorazil vám email ?- poslal jsem dva a místo znamení použil /=/ Drtivá většina zde na koferenci mě odrazuje od použití oplodňačku spíš se všichni přiklání k plemenáči (ty mám dva)nebo dělenému nástavku.Chovat matky v plemenáči každopádně budu (jen sem se o tom nezmínil). Ale přesto chci na zkoušku pořídit několik (málo 2-3)oplodňáčky.Kousek polystyrenu rámečky česínko lepidlo atd.Počítám že to bude záležitost asi několik málo stovek a trocha času.
Pepíno

Míra P. (213.192.0.246) --- 16. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398)

Zdravím Pepíno.Pokud máš zájem pošlu ti fotku toho pantíku co nabízí VP Ještěd.Psal sem tam jedné paní a ta mi ho ochotně i poslala v obálce.Mám taky fotky toho Antes rámku které jsem získal díky diskuzi.Poslal mi je pan Polášek.Pokud chceš pošli mi svou adresu na pupek73/=/seznam.cz a máš to tam.Míra

Teď sem to poslal.Snad už to tam máš.Míra.Dej vědět kdyby to nedošlo.

Aha, tak jestli Anti závěsy na skládaný rámek je něco jiného než Antesovy závěsy na skládaný rámek, tak to se omlouvám.
Taky jsem kdysi laboroval s různými oddělky a oplodňáčky, zkoušel omámit včely v rojáku nebo případně jsem včely setřepával smykem do flašky od okurek a omámil nedostatkem vzduchu pro plnění do oplodňáčků, vyndával jednotlivé rámky s plodem do oddělků atd. Nakonec jsem všechny ty hračky opustil a matky vyrábím obvykle v tom úlu, kde matka bude "pracovat" v produkčním včelstvu. Na mých pár matek za rok to stačí.

Koukám na poštu neustále a kde nic tu nic.Už se mi to několikrát stalo že emaily dorazily s mnohahodinovým zpožděním.Jak dorazí hned dám vědět.
Pepíno


Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398) (27403) (27418)

Teď sem to poslal.Snad už to tam máš.Míra.Dej vědět kdyby to nedošlo.

Chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo zkušenost s vytvořením vlastních stránek o včelaření.Jak se to dělá?Co je k tomu potřeba?Díky Míra

Vhodnější jsou ale plemenáče z extrudovaného polystyrenu který včelám tak nechutná takže jej vykusují minimálně (k dostání v prodejnách staviv). Stačí okružní pila, nebo i ruční pila, pár delších vrutů trochu lepidla a ruce které to udělají .....
Na výrobu stačí nový plátek pilky na železo, tužka, pravítko, vodovzdorné disperzní nebo epoxydové lepidlo. S cirkulárkou to není tak jednoduché a bez rozpěrného klínu za kotoučem jsou situace, kdy je to o prsty, nebo deska létá po dílně.Výborná je pásová pila, ale tu už má asi málokdo. Řezání odporovým drátem jde o dost hůř než u polystyrenu a strašně to páchne. ...
-----
Při výrobě první série jsem také nasazoval život/prsty, ruce/ a docela mě to odradilo. :-) Zlepšilo se to trochu, když jsme řezal podle pravítka v celé délce stolu.

S tím plátkem se to normálně prořezává, nebo jiná finta?

Tady ma konferenci mi před lety poradili lepení tavnou pistolí. Na plemenáče jsem to ještě nezkoušel, na jiné věci z PS včetně kombinace PS-dřevo ano a je to výborné.
Na letošní sérii a repas jsem předzásoben spec. truhlářskými vrtuty na lamino (MYSLÍM). Předvrtávají se myslím pr5mm a mají hrubý závit a vnitřní šetihran na utahování. Někde jsem je viděl použít ke spojování PS.
Letos chci obnovit tehdy udělaný plemenáčový park, odehnilo dřevo, ze kterého jsem dělal dno a kostru.
S dalšími váhám, nejsem si jist, zda by nebyl lepší rozdělený nástavek, třeba krmítkem ala Zelený. Je to míň krámů do baráků.
Plemenáče mám na 6 rámků. Protože tuto velikost rozdělením nástavku nedosáhnu.
ALe oplodňování je nejlepší ve 4dnech. Protože je šance 50%, tak pokud to někdo nechce točit několikrát se to dá rovnou rozšířit na 4 rámky. Plemenáče používám tehdy, když je v některém nástavku velká úspěšnost, tak jednu matku odeberu i s plásty, posílím trochu (přijde o létavky) a plemenáč dám stranou.

Karel

Otevřené drátěné dno za chladného počasí není u oplodňovacích včelstvíček takový problém, jak by se na první pohled mohl zdát. Ztráta tepla spodem není až tak významná, že by se to nějak znatelně negativně projevilo ( snad s vyjímkou zvýšené spotřeby zásob ). Důležité je dobré uteplení oplodňovacích oddělení shora a ze stran. K tomu účelu poslouží klasické víko s vnitřní polystyrénovou uteplivkou a uteplující přepážky ( z obou stran jednotlivých oddělení vložené! ). Nástavek jinak může být bez uteplení ( klasický tenkostěnný ).

Osobně si myslím, že využívání vzájemného ohřívaní jednotlivých oplozovacích jednotek prostřednictvím tenké přepážky nemusí být vždy výhodné. Například pokud dojde ke ztrátě matky v jednom z oddělení, vznikne bezmatečné včelstvíčko, které je nestabilní a rozpadá se. V tomto případě by bezmatečné oddělení mohlo být i úplně opuštěno a vlivem nedostatečného odizolování od ostatního prostoru nástavku by ochlazovalo sousední oddělení. Průběžné prohlídky oplozovacích nástavků a případné korektury v období snubních proletů matek je ztráta času a zbytečné rušení včel, které může vést i ke ztrátě matky ( zalétne do cizího oddělení ).

Proti plemenáči nic nemám, ale je to dle mého soudu zase do jisté míry jednoúčelová věc. Avšak na rozdíl od oplodňáčků se dají využít i na něco jiného ( např. jako sádka, odkládací bedýnka ). Přesto jsem raději zvolil nástavek, jako víceúčelové zařízení.

S pozdravem...M. Václavek

Kolikrát za rok je vhodné použití formidolu a kdy je nejúčinnější?

Kolikrát je možno užít během roku k léčření formidol a kdy je jeho použití nejefektivnější ?

Víte zajímá mne hodnocení různých fragmentů ve včelařství.

Také jsem mimo téma naskenoval ze skript zajímavý přehled vývoje včelího vajíčka. (dočasný odkaz: http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=848:prehled-casoveho-vyvoje-vceliho-vajicka&catid=55:skeny&Itemid=56 )

V citaci na výšeuvedeném odkaze jsou fáze vývoje vajíčka v hodinách od položení. Velikost jako taková bude důležitá, jestli se vezme v úvahu kvalita vývoje včelího vajíčka a to i podle toho, že se v posledních hodinách uvádí i začátek vývoje pohlavních orgánů - při vývoji u matky tedy důležité.

Jestli by byl někde tedy prokázaný postup, podle kterého se dociluje vyšší hmotnosti, tak by mne to opravdu zajímalo a zaněj komukoli předem děkuji.(pokud možno v češtině, ale není to podmínkou)

Říci, že se strčí matka do izolátoru a ona bude automaticky po nějaké "regeneraci" (co to má pro matku znamenat?) klást "vejce jako Brno" je jako pohled na med, který se musel přeci nějakým způsobem vytočit.

Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností.

Možná by to mohlo znamenat lepší přehled nejen pro mne, ale také obohacení takového tématu zde na Diskuzi .Díky.

..........
Josef Křapka, al. Pepča: >Proto mne velikost vajíček dnes již netrápí. Důležitý je pro mne výběr plemeniva od kvalitního včelstva s kvalitní matkou a dále ponechání pouze velkých a výkonných matek.<

Volání o pomoc........ Nejsem tak domýšlivý, abych si myslel že to byl dotaz určený mým malým zkušenostem v tomto oboru. Také já volám, někoho kdo má více informací a zkušeností, a touto problematikou se vážně zabývá delší dobu. Rozhodně jde o zajímavé téma.

Přítel Pazderka napsal:
"Pomozte prosím mému teleologickému chápání při chovu matek z vajíčka, abych si mohl udělat nějaký obrázek o docilování vyšších hmotností".

Kdybych poradit uměl rád bych poradil. Ale velikost vajíček je patrně velice relativní. U každé matky se může lišit a bude patrně záležet i na věku, zdravotním stavu, ročním období na fiziologických možnostech, genetických vlastnostech té které matky. Je také otázkou, zda matku izolací v produktivním období nepoškodíme (to je také pouze akademická otázka). Mohu pouze říci, jak jsem již dříve podotkl, že po izolaci se mi pouze n ě k t e r á vajíčka zdála větší. Nezjistil jsem prakticky žádný rozdíl mezi matkami odchovanými z těchto vajíček a vajíček matky, která v izolátoru nebyla. Jsem pouze včelař bez potřebného laboratorního vybavení. Nemohu vážit ani měřit. Mám k dispozici pouze subjektivní pocity. Věřím ale tomu, že je-li panenská matka odchována z dobrého genetického materiálu od zdravé matky a dobře ošetřována, dojde-li v optimálním čase k oplodnění kvalitním trubčím spermatem, je reálná možnost, že odchováme kvalitní výkonnou matku. Proto jsem prohlásil, že mne velkost vajíček již netrápí. Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. Myslím, že by to zajímalo nás všechny, drobno i velkochovatele.
Pepča

Má-li někdo informace případně praktické zkušenosti s předmětem našeho zájmu, jak docílit aby slepice snášela pštrosí vejce (promiňte mi to obrazné přirovnání), budu mu vděčen za poučení. J.Kŕapka

Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov vyberá tie najväčšie vajíčka, pretože vie, že z týchto vajec za pomoci kohúta bude aj potomstvo zdatnejšie. Síce ani tieto nebudú znášať pštrosie vajcia, ale väčšie môžu byť.

Už jsem právě za Pardubice obdržel výsledky měli, v zásadě méně roztočů
než vloni, i když zamoření plošné, já patřím vlastně na pomezí
Hradeckého a Holického regionu, budu muset natírat, z 9 včelstev (5
matek 2007) 40 roztočů po Gabonu a 3 fumigacích, kdo aerosoloval a měl
starší matky ( usuzuji podle pár známých) výsledky lepší

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Lum?r Bo??k
Sent: Tuesday, January 22, 2008 9:39 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: spad rozto??

jak se potom dívat na diagnostiku spadu? Tento problém jsem měl i loni a
přesto včelstva vyzimovala v pořádku. Letos to zatím vypadá taky slibně
i
přes ten spad přes ten poslední teplý týden. LB

Přítel Turčáni napsal:
"Ak by Ste sa venoval chovu sliepkam, s týmto javom by Ste stretol i tu, sliepky v určitom čase znášajú väčšie i menšie vajíčka. Zvlášť na začiatku znášky sú menšie, toto vie každá dedinská žena, preto na ďalší chov..."

No dobre. Toto viem aj ja ...
Máte pravdu. Kuřice na počátku snůšky skutečně snáší menší vejce. Nosnice poté snáší vejce různé hmotnosti. Někdy i dvoužloutková. To ale není náš problém. Za obrazné srovnání slepičího a pštrosího vejce se omlouvám. Nebylo to míněno jako výsměch. Neměl jsem to dělat.
Pepča

Formidol lze používat i opakováně tj. 2x v době kdy jsou ještě medníky a kontaminace nepřekročí povolenou hranici kyseliny mravenčí v medu. Při opakováným nasazení tj. 2x jsou výsledky srovnatelné s Gabony, které nelze používat v době kdy jsou medníky. Toto stanovisko má ing. Veselý a snád žádný včelař se nenajde, který by mu chtěl oponovat v jeho názoru.

V první řadě je si třeba uvědomit, co po stránkách chci. Jestli jen neměnnou
statickou presentaci, která říká "já existuji a jsem tam a tam" nebo jestli
tam budou statické články typu "co se teď v zimě stalo na mém stanovišti"
nebo jestli má být na stránkách i nějaká živá diskuze případně má být
vytvořen okruh autorů nebo jestli chci přes internet třeba prodávat med. Co
se týká umístění stránek v internetu na ty nejjednodušší úplně stačí
doménové jméno a hosting zdarma, na ty střední se za doménové jméno a
hosting zaplatí od 500 do 1500 za rok, internetový obchodu je nejdražší.
Co se týká znalostí , minimum jsou principy statických html souborů, potom
styly, principy vkládaných javaskriptů, principy PHP. Ale taky jsou k
dispozici programy, některé i zadarmo, kde se dají stránky vytvořit prostým
vkládáním objektů, textů a fotek a jejich upravování podobně jako ve Wordu.
Je to velice široké téma a je k tomu hodně knih pro začátečníky i poměrně
dost materiálu na internetu, stačí jen vyhledat hesla HTML, tvorba webů,
javascript, vytváření stránek atd.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 17, 2008 12:42 PM
Subject: vlastní stránky


> Chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo zkušenost s vytvořením vlastních
> stránek o včelaření.Jak se to dělá?Co je k tomu potřeba?Díky Míra

Míro tak ten email nedorazil.Nechal sem si včera poslat jeden pro kontrolu a schrámka mi funguje normálně.Zkus to na hudyny/=/email.cz To už by neměl být problém. Dííík.
Zdraví Pepíno

Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 2. 2008
Re: Oplod???ek (27386) (27391) (27398) (27403) (27418)

Teď sem to poslal.Snad už to tam máš.Míra.Dej vědět kdyby to nedošlo.

Přepážku zatím nepoužívám. Chovám matky v celém nástavku a celý ho přidávám na včelstvo. Ale pokud se použije přepážka a v jednom oddělení dojde ke ztrátě matky, jednoduše se přepážka vytáhne a včelstvíčka se spojí.
Oplodňáčky mají opravdu cenu jenom pro chovatele matek. Ještě jich mám několik doma a matky v nich nechovám. Dalo by to i větší práci. Budu je muset prodat.
Tonda

>Osobně si myslím, že využívání vzájemného ohřívaní jednotlivých oplozovacích jednotek prostřednictvím tenké přepážky nemusí být vždy výhodné. Například pokud dojde ke ztrátě matky v jednom z oddělení, vznikne bezmatečné včelstvíčko, které je nestabilní a rozpadá se. V tomto případě by bezmatečné oddělení mohlo být i úplně opuštěno a vlivem nedostatečného odizolování od ostatního prostoru nástavku by ochlazovalo sousední oddělení.

Konečně větší mráz, ale jen 17.2.08 v 7 h. -12°C. Ve včelíně byla teplota v úle 6,3°C, tam by se mráz projevil až po delším období nízkých teplot. Venkovní úly bez uteplení, skleněný podmet ukazoval -4°C a v úle kolem hroznu včel -1°C. Prostor do kterého se budou včely rozšiřovat je ošetřen mrazem...
Proč to sleduji? Mráz dovede škodit, ale i pomáhat. Jen se naučit tu jednoduchost využívat!

Ano, ale je to dvojí manipulace s nástavky, tedy větší pracnost a tím vyšší náklady. Pro toho období by mohlo být lepší použití desek MiteGone nebo odpařovačů na KM. Ale zde je zase nutná manipulace s KM při plnění a také ani jedno není schváleno pro použití v ČR.

Při chovu NN úlech je asi jednodušší a logičtější použít na tvorbu oddělku s vloženým matečníkem celý nástavek. Použití přepážek připadá v úvahu spíše u vyšších rámků.

Myslíte něco jako stébník? Rozdíl je ten, že budete udržovat stabilní teplotu pod bodem mrazu? Třeba v doledovaném pivovarském sklepě, nebo chladicím voze /kontejneru/. Hezká úvaha, ale dnes je vše o efektivně vynaložených nákladech.

Pepíno tak jsek to poslal znova.Můžu to zkusit poslat ještě po částach.Míra

Poslal jsem to seště po částech na čtyři mejli.Míra

i tak jde zvýšit prodiktivitu
http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm
Pepan

forminol, gabon, fumigace, aerosol vše podle návodu výsledek 0 - Kroměřížsko

No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho zůstane u spodních louček Pepane.
.........
Pepan:
>(e-mailem) --- 18. 2. 2008
i tak
i tak jde zvýšit prodiktivitu
http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm<

Míro moc díky za fotky. Dorazili dnes po třetí hodině,ale ja se dostal ke kompu až teť.Jsou tam vidět detaily které mě zajímali.Celkem mě překvapilo lepení (tavení) mezistěnek na horní loučky na placato (asi je to bežné jen já sem to jako vždy nevěděl) nemusím aspoň drážkovat pro proužky mezistěnek.Ještě že tahle konference existuje.
Míro moc díky Pepíno

to me pripomina jednu pisnicku kde se zpiva: Máš-li HO malýho
nezoufej, strč HO do úlu, zabouchej .....




Josef Křapka napsal(a):
> Odposťte mi také,
>
> Jsme-li u pikantních příběhů, vyprávěl mi přítel Vlasta.
>
> Měl jsem kočovný vůz u řepky. Přijedu na kontrolu, vykonávám u nedalekého
> remízku malou potřebu. Našla mne. To byla bolest. Skočím do auta a hurá za
> manželkou. Ale žádné překvapení se nekonalo. Já už nenatékám.
>
> Pepča
>
>

No tak vidíš.To mě ani netrklo že jsem ty proužky nalepil asi blbě.Já stavěl podle toho co jsem vyděl a ten člověk od kterýho jsem to okopíroval mi řek-no a nahoru nalep proužek mezistěny a je to".Tak sem to asi pochopil špatně.Dělal sem ještě další čtyři oplodňáčky ale ty mají tu krmnou komůrku vzadu,to abych nemusel pracně dělat ten tunýlek.Posílám ti jejich fotku ale jen ze předu.Můžu udělat i detajly a poslat je taky.Druhá fotka je prosklenej nástavek kterej si chci dát na zahradu pro potěchu oka.Ten první oplodňák je ze sololitu s uteplením,ale tydle další jsou jen z prken tloušťky asi22mm.Je to snažší a včelkám to asi vadit nebude.Míra

Já bych řekl že bude u řepky akátu . to jsou hodně tekuté medy a u spodní loučky je med vždy tekutější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 18.2.2008 17:45:28
> ----------------------------------------
> No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho zůstane u spodních louček
> Pepane.
> ........
> Pepan:
> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> i tak
> i tak jde zvýšit prodiktivitu
> http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm<
>
>
>

Paráda přilítli mi obě fota.Ten prosklený nástavek je bezvadný. Já mám nekolik nástavků prosklených jen ze zadu ale ještě jsem je nepoužil.Čekají na letošní sezónu.Několik pantíků si nastříhám podle šablony z plechovek jak radí R. Polášek. S těmi proužky mezistěn naležato je to dobrá dostávačka,myslel jsem že jich včelky chytí a budou mít základ pro plástečky.(třeba jo možná jste oběvil novou jednoduchší metodu)
Zdavím a dííík Pepíno

http://cz.iq-test.eu/?d=7736

Jednoduše - je to technicky nedokonalé a ve velké míře takové řešení nabádá k vytáčení nezralého medu. Což je velmi špatné.

Na 440 mm průměru se dá na NN vytvořit něco s nějakým rámkem navíc, s pohodlým a automatickým přetáčením a přitom s odstředivou silou u spodní loučky někde 100 - 120 mm od středu.

Jestli někomu vyhovuje taková racionalizace, tak z technologického hlediska bych taková vylepšení rád viděl v provozu a hlavně tu kvalitu (vodu) medu. Postupoval bych při předělávce takového vřetene úplně jinak a zgruntu znovu.


........
>(e-mailem) --- 18. 2. 2008
>Re: i tak (27442) (27444)
>Já bych řekl že bude u řepky akátu . to jsou hodně tekuté >medy a u spodní loučky je med vždy tekutější
>
>Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka
>> Předmět: Re: i tak
>> Datum: 18.2.2008 17:45:28
>> ----------------------------------------
>> No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho
>>zůstane u spodních louček
>> Pepane.
>> ........
>> Pepan:
>> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
>> i tak
>> i tak jde zvýšit prodiktivitu
>> http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm<
>>
>>
>>

Záleží také na otáčkách a času Sám používám radiální koš na 6 rámků v normálním čtyřrámkovém medometu a nevidím žádný problém

Prepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 19.2.2008 11:27:32
> ----------------------------------------
> Jednoduše - je to technicky nedokonalé a ve velké míře takové řešení nabádá
> k vytáčení nezralého medu. Což je velmi špatné.
>
> Na 440 mm průměru se dá na NN vytvořit něco s nějakým rámkem navíc, s
> pohodlým a automatickým přetáčením a přitom s odstředivou silou u spodní
> loučky někde 100 - 120 mm od středu.
>
> Jestli někomu vyhovuje taková racionalizace, tak z technologického hlediska
> bych taková vylepšení rád viděl v provozu a hlavně tu kvalitu (vodu) medu.
> Postupoval bych při předělávce takového vřetene úplně jinak a zgruntu
> znovu.
>
>
> .......
> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> >Re: i tak (27442) (27444)
> >Já bych řekl že bude u řepky akátu . to jsou hodně tekuté >medy a u spodní
> loučky je med vždy tekutější
> >
> >Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka
> >> Předmět: Re: i tak
> >> Datum: 18.2.2008 17:45:28
> >> ----------------------------------------
> >> No řekl bych, že to moc účinné nebude. Půlka toho
> >>zůstane u spodních louček
> >> Pepane.
> >> ........
> >> Pepan:
> >> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> >> i tak
> >> i tak jde zvýšit prodiktivitu
> >> http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm>
> >>
> >>
>
>
>
>

Já spíše vidím, že hlavně pro malé včelaře se pro řekněme 4 nízké rámky v jednoduchém koši dá vytvořit velice úzký a tím skladný medomet. Když je ještě poháněný elektricky, s naprogramovaným průběhem rychlosti otáčení, a to v nějaké zjednodušené verzi není zas tak velký problém, to se dá udělat klidně i mechanicky. Včelař může sledovat medomet jen očkem a zatím odvíčkovávat, tak produktivita je i tak velká. Ale hlavní jsou podle mně pro malého včelaře dneska malé rozměry příslušenství, které musí skladovat. Stodoly a podobné velkorozměrové skladovací prostory již dnes v běžném hospodářství nejsou a příparavna speciálně pro včely se vyplatí jen většímu včelaři. Malý včelař potřebuje skladovat příslušenství jen někde ve skříni a teprve když třeba vytáčí, tak ho vytáhne někde do kuchyně nebo podobného prostoru.

Můžeš to být doplněno o průměr toho radiálního koše měřeno od horní loučky k protější horní loučce a výšku rámků, které se v tom radiálu vytáčí? Ty časy a přibližné otáčky podle by také nebyly zbytečné zmínit.

.......
Pepan:>Záleží také na otáčkách a času Sám používám radiální koš na 6 rámků v normálním čtyřrámkovém medometu a nevidím žádný problém <

Tak jak vám to dneska lítalo?U nás 580m.n.m.bylo deset stupňů a včelky lítali a nosili vodu.Pyl jsem tentokrát žádný nevyděl.Zdraví Míra

Unás je 500m a protrhlo se to až večer

Když je radiál provedený z běžného 4 rámk. medometu, vejde se do něj až 18 polorámků. Otáčky tak do 35o, řepka je venku do 5 min, lesní klidně i 12 min. Přijde li melecitoza tak je to průšvih a musí nastoupit tangenciální. Já mám průměr 80 na 22 plástů a nestěžuji si. Známý má průměr cca 1,5 m. a vytáčí 39 x 30 také v pohodě. Radiální medomety pomlouvá pouze ten kdo je nikdy nevyzkoušel.
Zdraví R. Stonjek

Hele Stonjeku nezvedej mi žluč a přečti si souvislousti laskavě. Jestli souhlasíš s takovým provedením koše jako s funkční předělávkou. A nevytahuj tu něco o pomluvě jo?

Produktivitu s takovým klumprtem na tom odkaze(viz Pepanuj odkaz)těžko dosáhleš lepší.

Nebo by jsi takovej medomet bral jako vzor, dával ho za příklad a spoléhal na tekutější konstelaci? :-))

Opakuji, jestli by byly spodní loučky rámků dále než 100 mm od hřídele - středu vřetena, tak by to fungovalo. Takto je med u NN rámků, kde se odebírá přeci převážně jako zavíčkovanej těžko odstředěn i při více jak 350 ot/min.


.............

>(e-mailem) --- 18. 2. 2008
>i tak
>i tak jde zvýšit prodiktivitu
>http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm
>Pepan
.....
>Radiální medomety pomlouvá pouze ten kdo je nikdy >nevyzkoušel.
>R. Stonjek

I když to nevytočíš do sucha přece o nic nejde musíš jim něco nechat a ne být nenaž.......

A toto je ještě lepší
http://www.scienceinafrica.co.za/2005/september/honeyextractor.htm

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 19.2.2008 21:07:40
> ----------------------------------------
> Hele Stonjeku nezvedej mi žluč a přečti si souvislousti laskavě. Jestli
> souhlasíš s takovým provedením koše jako s funkční předělávkou. A
> nevytahuj tu něco o pomluvě jo?
>
> Produktivitu s takovým klumprtem na tom odkaze(viz Pepanuj odkaz)těžko
> dosáhleš lepší.
>
> Nebo by jsi takovej medomet bral jako vzor, dával ho za příklad a spoléhal
> na tekutější konstelaci? :-))
>
> Opakuji, jestli by byly spodní loučky rámků dále než 100 mm od hřídele -
> středu vřetena, tak by to fungovalo. Takto je med u NN rámků, kde se
> odebírá přeci převážně jako zavíčkovanej těžko odstředěn i při více jak 350
> ot/min.
>
>
> ............
>
> >(e-mailem) --- 18. 2. 2008
> >i tak
> >i tak jde zvýšit prodiktivitu
> >http://www.bindaree.com.au/pricelists/products/extractor_maxant_3.htm
> >Pepan
> ....
> >Radiální medomety pomlouvá pouze ten kdo je nikdy >nevyzkoušel.
> >R. Stonjek
>
>
>
>
>

Když jsem četl o tom bicyklu, tak jsem si myslel, že tím to budou pohánět, a oni jsou tak "přízemní" , že to honí vrtačkou. Škoda , že jsem tenhle článek nečetl před rokem. Nekupoval bych nerez medomet a místo něj raději sud od hnojiva. Konečně bych byl světový. :-)

http://www.represents.tym.cz 7. nejlepší tým v ČR potřebujeme sponzory na herní servery prosím prosím :( napište nám ICQ => 403600112 děkujem celej tým ;)

Mlhavě si pamatuji ze školy, že odstředivá síla roste s druhou mocninou poloměru. Pokud mají tedy radiální medomety dostatečně velký průměr, takže odstředivá síla stačí na vystříknutí medu i z buněk blíže osy otáčení a přítom neláme voští, tak proč ne.

Milý Gustave, co kdyby jsi si nechal udělat CT hlavy? Něco ti tam nefunguje jak má a tomu také odpovídá tvůj příspěvek. Ocituj mi prosím ty pomluvy. Někdo položil pár jednoduchých otázek ohledně rad. medometu a já mu na ně stručně a jednoznačně odpověděl, protože ho doma mám a používám a jsem spokojen a zdaleka nejsem sám. Ťo že tento medemet je občas zkritizován není nic nového a výtky jsou jak z výzkumáku, tak od výrobců aj. Takže nožní svalstvo jde i posilovat jinak než si pořád vyskakovat jak čertík Bertík. Zdraví R. Stonjek

Mlhavě si pamatuji ze školy, že odstředivá síla roste s druhou mocninou poloměru.
------
já si mlhavě pamatuji F=m*r*omegaNadruhou omega je uhlová rychlost = 2pí*n n (ot/s)


ale už je to dávno, možná se to změnilo. pořád samá reforma :-))
Karel

Nu a co ty Gusto,co ty na to,nevím,nevím jestli na to budeš odpovídat,má to cenu? Myslím si,že zanedlouho nám nastanou jiné starosti ohledně včelařství,Tobě velké a tomu
dotyčnému malé , ale on je bude mít také za velké z pohledu svého. Jak to budeme řešit do budoucna,jak se budeme o své včely starat nejlépe v budoucnosti a jak to umíme již od dávna asi nebude stačit.Taky úly které se v našem teritoriu za těch posledních řekněme 100 let vyskytují a dodnes v nich včelaři včelařili to nebude jejich vina.Kdysi platilo rčení,že když je snůška,tak to včely donesou med třeba i do bačkory.Věc je natolik vážná,že kdo to podceńuje a dělá si z toho srandu,píše nesmysly do této konference , měl by si uvědomit,že je třeba něco dělat a nespoléhat se že to někdo vyřeší za nás.
Mnoho včelařů bylo optimisty a smích je pomalu přechází...

No jestli se někomu uleví a jiný se pobaví?

Já se snažil rozvést diskuzi okolo medometu, který je předělán na 440 mm průměru z tangenciálu pro 3 rámky na paralelně radiální pro 6 rámků jako kombinace dvou variant. Vidím takové řešení jako paskvil nehledě nato, že sám (pro Stonjeka) pracuji na mém druhém radiálu na 50 rámků pro sériový provoz.(jeden plním, druhý se točí)

Mám tu i konstrukční řešení pro takový průměr 440 mm jako přesný návrh, který jsem chtěl uveřejnit, ale musím nato CT. :-)




........
>Nu a co ty Gusto,co ty na to,nevím,nevím jestli na to budeš odpovídat,má to cenu?<

V ZO Ronov jsou výsledky horší než vloni. U mne po jarním léčení, gabonech v podletí, 2 fumigacích a 2 aerosolech (Varidol a M-1 AER) v zimě je průměr 3,5 roztoče na včelstvo a musím léčit na jaře znovu. Stejně bych přeléčil, ale takhle se jich nezbavím. Ztráty mám asi 80 %.
Tonda

>Už jsem právě za Pardubice obdržel výsledky měli, v zásadě méně roztočů než vloni, i když zamoření plošné, já patřím vlastně na pomezí Hradeckého a Holického regionu, budu muset natírat, z 9 včelstev (5 matek 2007) 40 roztočů po Gabonu a 3 fumigacích, kdo aerosoloval a měl starší matky
( usuzuji podle pár známých) výsledky lepší

Tento týden (asi zítra) očekávejte krátkodobý výpadek webového rozhraní konference. Bude se totiž fyzicky stěhovat server (na jiné místo v Praze), na němž web konference běží.
Nepropadejte panice. Výpadek by měl trvat jen po dobu přemísťování mašiny, tedy snad nanejvýše hodinu.

Za problém se omlouváme a prosíme o pochopení.

J.P.B.

Je úměrná poloměru. Jste lepší chemik, včelař, ... než fyzik. :o)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: i tak
> Datum: 20.2.2008 08:48:03
> ----------------------------------------
> Mlhavě si pamatuji ze školy, že odstředivá síla roste s druhou mocninou
> poloměru. Pokud mají tedy radiální medomety dostatečně velký průměr, takže
> odstředivá síla stačí na vystříknutí medu i z buněk blíže osy otáčení a
> přítom neláme voští, tak proč ne.
>
>
>

situace poletošní zimé

Už jsem to nedávno někde čet ale prosím poraďte mi jaký je poměr komponentů při přípravě medocukrového těsta.Dík Míra

priprav si 20 kg cukr moucky / krystal je nevhodny /. Potom rozpusti tie dva
v konferenci dne 3.6.2004 18:41 bylo doporučeno:
kg medu v 2L horucej vody a zalej tym cukor. Za cca 14 dni to pekne prejde a
mozes cesto pouzit.
Je tu mensia spotreba medu ako pri klasickej vyrobe a hlavne sa nenarobis.
Pri klasickej vyrobe sa miesali 3 kg praskoveho cukru / moucka / s 1 kg
medu. Je to dost narocne na fyzicku pracu. Cesto je hotove asi za 1 - 2
hodiny.

-----Original Message-----
From: On Behalf Of M?ra P.
Sent: Wednesday, February 20, 2008 6:29 PM
Subject: Testo

Už jsem to nedávno někde čet ale prosím poraďte mi jaký je poměr komponentů
při přípravě medocukrového těsta.Dík Míra

Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
Pepča

Zkuste napajedlo, které se rozlévá do omezené nízké nádoby (2-4cm) s porézními plochými kameny. Kameny asi odpařují vlhkost a taky poskytují bezpečnou přistávací plochu, jako ten hnůj. Ty kameny u mne zabraly ze dne na den. Před tím nula.

...Čím to je, že včelám hygiena,..., nechutná.

Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Já mám v plánu udělat napajedlo ze sudu z kterého bude pomaličku kapat voda na korýtko z prken.Vyděl sem to u někoho na stránkách.Mělo by jim to vyhovovat.Míra

No, taky už je to dlouho, co jsem ty vzorce poslouchal v škole.

Kdysi jsme měli napajedlo, voda kapala na desku s mírným sklonem, v desce byl vyřezán cikcak kanálek o hloubce několik milimetrů. Jde to vyřezat poměrně dobře i ostrým nožem, když se deska ponoří na nějaký den do vody, mokré dřevo je měkké. V současné době by byla možná lepší nějaká frézka nebo úhlová bruska. Dúležitý je výběr kvalitní desky, aby vydržela co nejdéle bez praskání, deska by taky měla být spíše úzká, široká praskne podstaně rychleji.

Přátelé, to vše je velice hezké. Vše toto bude fungovat, pokud v blízkosti nebude nejaké hnojiště. Domnívám se, že hnojiště je za a) teplejší než jakákoli voda v napajedlu a za b) močůvka obsahuje pro včely atraktanty, kterým prostě neodolají. V minulém roce manželka zakoupila a použila do truhlíků na pelargonie zeminu přímo určenou pro pelargonie. V těchto truhlících bylo náhle plno včel a aby se dostali k vodě tak se do této zeminy i zavrtávaly. Moje s láskou vybudované hygienické napajedlo, prkénko s cikcak drážkou a napájené ze sudu s pomalu kapající vodou, krásně osluněné nekompromisně opustily. Tato zemina patrně obsahovala látky, které včely vyhledávají. Zeminu určenou pro jiné rostliny včely ponechávaly bez povšimnutí. Pohrdly také napajedlem zhotoveným ze čtyř čtyřlitrových lahví s prosakovacími víčky. A to jsem jim ty lahve natřel černou tabulovou barvou, aby se slunce mělo kam opírat. Závidím jednomu známému, včelaři na Tanvaldsku(nmv 450 m), který na kozy položil jednoduše smrkovou krajinku, přivázal k ní hadici a napájí toto zařízení pramenitou, studenou vodou. Včely se mohou strhat při návštěvách jeho napajedla. Ale v nejbližším okolí žádný zdroj vody, ani hnojiště není.
Zkoušel jsem, jak zde poradil PavelT, v tenké vrstvě oblázky, šotolinu, dokonce jsem zakoupil v potřebách pro "domácí mazlíčky" i lávové kameny a nic. Ale v rezavém sudu se zbytkem ztvrdlého asfaltu na který děti naházeli částečně písek a kam napršelo troch vody "to jóóó" to jim šmakovalo. Ale letos na ně vyzraju. Zakoupil jsem ve stavebninách zednický plastový kbelík (ten nevětší), z polystyrenu jsem vyřezal plovák a manželce uzmul kus tmavé bavlněné tkaniny. Napaječka funguje po technické stránce bezvadně. (Ostatně to ty předešlé také.) Tkanina jako knot krásně saje vodu a při doteku je znát, že je vhká. Slunce ji snad ohřeje na dostatečnou teplotu. Včely budu lákat osvědčeným způsobem. Na med. To by v tom byl čert, aby včely ten med nezbaštily. Kde je hygienicky nezávadná voda tak budou vědět. Ale to sousedovo hnojiště, to hnojiště, to hnoji.......
Pepča

Napajedlem se nezabývam to už mám zasebou.Destruktor to je problém k zamyšlení.

Vážený pane,
obracím se na Vás s prosbou o radu, jak na konstrukci skleněného dna. Po pánovi, který zemřel se mi podařilo zatím odvrátit likvidaci jeho včelstev. S včelařením tím však začínám. Odebral jsem měl a chystám se přihlásit k milovníkům včel. Úly ve kterých včely přezimují jsou však hodně staré, sice dobré ještě slaměné, ale práce v nich mi připadá složitější než v nástavkových. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Nedovedu odhadnout nevýhody tohoto dna, ale protože budu mít nyní tři včelstva alespoň u jednoho byh chtěl tuto variantu použít. Třeba pro to, že lze část dění takto pozorovat. Nevím však a z fotografie neodhadnu jak je provedeno konstrukčně. Prosím Vás tím to zda mi můžete pomoci. Za Vaši ochotu předem děkuji. S pozdravem Karel Kutil
Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.