Archiv Včelařské konference

Vážený pane,
obracím se na Vás s prosbou o radu, jak na konstrukci skleněného dna. Po pánovi, který zemřel se mi podařilo zatím odvrátit likvidaci jeho včelstev. S včelařením tím však začínám. Odebral jsem měl a chystám se přihlásit k milovníkům včel. Úly ve kterých včely přezimují jsou však hodně staré, sice dobré ještě slaměné, ale práce v nich mi připadá složitější než v nástavkových. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Nedovedu odhadnout nevýhody tohoto dna, ale protože budu mít nyní tři včelstva alespoň u jednoho byh chtěl tuto variantu použít. Třeba pro to, že lze část dění takto pozorovat. Nevím však a z fotografie neodhadnu jak je provedeno konstrukčně. Prosím Vás tím to zda mi můžete pomoci. Za Vaši ochotu předem děkuji. S pozdravem Karel Kutil
Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.

S napáječkami je to dle mé zkušenosti přesně tak. Včely obětavě absolvují i
v nepříznivém počasí cestu k močůvce, vytékající z hnojiště cca 500m
vzdáleného, všemožných typů napáječek si všimnou jen ojediněle.
Kamarád z Domažlicka mi před lety sdělil černě humornou historku, jak díky
včelám zjistil, že má cukrovku.
Při práci na zahradě občas chodil vykonat malou potřebu do vlhčího rohu
zahrady ( stále stejného), protože na WC to bylo pro jeho bolavé nohy
daleko. Po nějaké době si všiml, že na to místo se slétají včely a vydatně
ssají z vlhké půdy. Protože taková vlhká místa na zahradě měl ještě dvě a na
ně včely nelétaly, usoudil, že to má spojitost s jeho močením.
Po jedné z běžných návštěv u lékaře odhalili, že má cukrovku.
Bez včel by to možná zjistil mnohem později, až by příznaky byly vážnější.
Na mé odpadní tekutiny zatím nelétají. Neberte to prosím jako návod a
náhražku odborného vyšetření, jen jsem si na to v souvislosti s tématem
vzpomněl. I můj kamarád to rád přidává jako jednu z humorných historek,
dokládající laikům, co všechno to nádherné společenství hmyzu dokáže.

Ale ještě k tomu hnojišti:
Zatím jsem se v literatuře nikde nedočetl, že by hnojiště mohlo být zdrojem
pro šíření včelích nemocí. Včely si z odtékajícího roztoku přefiltrují
rozpuštěné dusíkaté látky, stopové prvky a pod. Jejich pohled na hnojiště
netrpí lidskými předsudky.

Hnojiště je jen hromada rostlinných zbytků plných prvků celé Mendělejevovy
tabulky a intenzivně pracujících mikroorganizmů.

Josef Kala

Nechápu, proč Moderní včelař můj nápad nevydá, aby zájemci, kteří nemají internet, taky se mohli rozhodnout,a vyzkoušet nové řešení.
B.V.
--------
Pokud mohu ze zde uveřejněné odpovědi šéfredaktora soudit, tak redakční rada článek doporučila k publikování v MV, ale někdo si všiml, že stejný článek vyšel již ve Včelařství.
To čte 99% včelařů, takže v MV by to bylo vytišěno podruhé celkem zbytečně.
Pokud je to pravda, já patřím mezi to jedno procento a nemůžu to zkontrolovat. :-))

Karel

ale už je to dávno, možná se to změnilo, pořád samá reforma

Taky si to už moc nepamatuji, ale podíval jsem se do učebnice fyziky a tam píšou, že uhlová rychlost omega = 2*PI*n, kde n jsou otáčky. Pro stejnou odstředivou sílu na vnitřním poloměru jako na vnějším platí. F= r1*n1 na druhou =r2*n2 na druhou. Z toho vyplývá, že pokud chceme dosáhnout stejné odstředivé síly na vnitřním poloměru jak na vnějším, musíme zvýšit otáčky n2 = n1* druhá odmocnina (r1/r2). Příklad: pokud máme vnější poloměr 200 mm a vnitřní poloměr 50 mm, pak musíme zvýšit otáčky dvakrát. Lze toho ale docílit, aniž bude medomet vibrovat? Pokud ne, tak musíme prodloužit dobu vytáčení. Kromě druhu medu, bude tato doba záviset i na teplotě plástu a proto hned vytáčet, nebo dát plásty do termokomory. Mám také dva podobné medomety a hned bych se tím více zabýval. Ale mám zatím v hlavě jen termické ošetření včel proti VD.
Zdravím. H.

Pd splavem u nás je červený pískovec. Včely, motýli atd na něm sají vzlínající vodu. Má myslím obě dvě dobré vlastnosti - drží vodu, je tmavý a na slunci se dobře ohřívá.

Do sudu se nemusí dělat díra, stačí plovák, nebo přes okraj dát "starý hadr" a voda sama bude vzlínat a kapat. Tedy dokud hladina příliš neklesne. Tohle byly napajedla, které si u nás včely sami našly, i když neměly. :-)

Z napajedel jsem už vyrostl, i když jej většina knih považuje za téměř povinné. Jakmile se oteplí, včely létají kam chtějí. U nás v podhorské oblasti mají vláhy dost a pokud se voda nesladí, včely neláká. Možná někde, kde je suchopár, je to jiné.

Na jarní napájení poblíž úlu je dobrý nápad př. Štajera, který na vcely.sk popsal př. Holubec. Otočený talíř tvoří dno pod sklenicí, špejle udržují hladinu. Jednoduše geniální. Ale je to tak na dobu prvních proletů, pak včely létají jinam.

Lze použít v podstatě jeden princip a tím by byla mezistěna, buď s dvěma měděnými vodiči po stranách mezistěny a s nějakou (uhlíkovou) složkou, která bude po zapojení plodiště ke zdroji el. energie rozvod přes spodní stranu oušek a zavěšením nebo hřebeny zabezpečovat (lineární, nelinenární) zdroj tepla.

Nebo druhá varianta by byla opět o teple ze dna buněk, ale šlo by nějakou odobnou inovaci první varianty. To už zveřejňovat nebudu.

No není to na patent? ;-)
......
Vorja: >Ale mám zatím v hlavě jen termické ošetření včel proti VD.<

Včely preferují moč a hnojiště kvůli soli Proto se také doporučuje ji do napajedla přidat také čistá voda je chladnější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Napajedlo
> Datum: 20.2.2008 19:24:28
> ----------------------------------------
> Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti
> stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a
> instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky
> nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že
> včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
> Pepča
>
>
>

Dnes se také stávají oblíbeným místem pro včely bazény na kopání Voda se v nich ohřívá kvůli čistotě vody se tam dává velké množství chemikálií a nám se to pak klade za vinu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Napajedlo
> Datum: 20.2.2008 22:59:17
> ----------------------------------------
> Pd splavem u nás je červený pískovec. Včely, motýli atd na něm sají
> vzlínající vodu. Má myslím obě dvě dobré vlastnosti - drží vodu, je tmavý a
> na slunci se dobře ohřívá.
>
> Do sudu se nemusí dělat díra, stačí plovák, nebo přes okraj dát "starý
> hadr" a voda sama bude vzlínat a kapat. Tedy dokud hladina příliš neklesne.
> Tohle byly napajedla, které si u nás včely sami našly, i když neměly.       :-)
>
> Z napajedel jsem už vyrostl, i když jej většina knih považuje za téměř
> povinné. Jakmile se oteplí, včely létají kam chtějí. U nás v podhorské
> oblasti mají vláhy dost a pokud se voda nesladí, včely neláká. Možná někde,
> kde je suchopár, je to jiné.
>
> Na jarní napájení poblíž úlu je dobrý nápad př. Štajera, který na vcely.sk
> popsal př. Holubec. Otočený talíř tvoří dno pod sklenicí, špejle udržují
> hladinu. Jednoduše geniální. Ale je to tak na dobu prvních proletů, pak
> včely létají jinam.
>
>
>

to je velice zajimave, rad vyzkousim, jenom se zeptam: kolik solite ? na
špičku nože do 4l sklenice?

petr j.




Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Včely preferují moč a hnojiště kvůli soli Proto se také doporučuje ji do napajedla přidat také čistá voda je chladnější
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
>> Předmět: Napajedlo
>> Datum: 20.2.2008 19:24:28
>> ----------------------------------------
>> Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti
>> stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a
>> instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky
>> nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že
>> včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
>> Pepča
>>
>>
>>
>>
>
>

Vůbec ne. Na volné hladině včely vůbec nebraly a to je napajedlo asi 1m od česen - 3l sklenice dnem vzhůru na pozinkovaném 2cm vysokém podnose. Pak mě napadlo dát tam šutry a tak jsem pobral co bylo kolem štěrkový cesty. Vypadalo to jako šotolina. A během 5 minut nad tím začali kroužit jak když dostaly telegram. A za 15 min tam bylo alespoň 20 včel. Přesto jich tam dost uhyne (20-30 za cca měsíc) Ale to je asi běžné.

...Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Vůbec ne. Na volné hladině včely vůbec nebraly a to je napajedlo asi 1m od česen - 3l sklenice dnem vzhůru na pozinkovaném 2cm vysokém podnose. Pak mě napadlo dát tam šutry a tak jsem pobral co bylo kolem štěrkový cesty. Vypadalo to jako šotolina. A během 5 minut nad tím začali kroužit jak když dostaly telegram. A za 15 min tam bylo alespoň 20 včel. Přesto jich tam dost uhyne (20-30 za cca měsíc) Ale to je asi běžné.

...Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

Vůbec ne. Na volné hladině včely vůbec nebraly a to je napajedlo asi 1m od česen - 3l sklenice dnem vzhůru na pozinkovaném 2cm vysokém podnose. Pak mě napadlo dát tam šutry a tak jsem pobral co bylo kolem štěrkový cesty. Vypadalo to jako šotolina. A během 5 minut nad tím začali kroužit jak když dostaly telegram. A za 15 min tam bylo alespoň 20 včel. Přesto jich tam dost uhyne (20-30 za cca měsíc) Ale to je asi běžné.

...Zdravím Pavle.Máš na mysli nějaký konkrétní druh kamene pro to napajedlo?Míra

To čte 99% včelařů, takže v MV by to bylo vytištěno podruhé celkem zbytečně.
Pokud je to pravda, já patřím mezi to jedno procento a nemůžu to zkontrolovat. :-))

Karel
Ve Včelařství vyšla jen ukázka, ale nejsou všichni tak dobří, že to podle ní vyrobí. Vy možná ano.Věta v žádostech je jasná. Začal jsem pročítat stará včelařství a protože musím pořídit nové úly zaujal mne váš článek o skleněném dnu. Ještě se nestalo, že bych odmítnul pomoc, ale všechny žádosti pro kontrolu zde nebudu prezentovat.
B.V.

Máte pravdu. Asi tak na špičku nože do 4-litrové sklenice. Se solí se musí opatrně. Pro včely je jedovatá. Do sklenic se doporučuje hlavně proti tvorbě vodních řas, aby se voda "nekazila". Nezaznamenal jsem ale, že osolením by se zvýšila atraktivita vody pro včely.
Pepča

Já už se napajedlem taky nezabývám. Na zahradě mám na osluněném místě dvě malá zabahněná jezírka s lekníny, včely na vodu chodí tam. Loni byl taky poměrně velký nálet včel na vědro, kde jsem měl rozšmelcovanou papírovinu s uhelným prachem na výrobu briket. Vedle nečistot v té vlhkosti to bylo možná proto, že hmota charakteru bláta byla výrazně černá a na slunci se intenzívně ohřívala.

Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?

Jinak se mně začíná líbit, jak se staré věci začínají vracet. Skleněné okýnko bylo "povinné" vybavení všech starých úlů. U nastavku by se musela použít konstrukce dvouplášťové stěny, sklo jako vnitřní stěna a odnímatelné víko jako vnější stěna a tepelná izolace. Přirozeně nastavek by musel být masivnější než běžný bez okýnka, na sklo nesmí působit při manipulaci tlaky, aby neprasklo a odnímatelné víko bude mít při delším používání vůle, takže síly zachytávat nebude. Pokud má být okýnko ne k nahlížení do úlů, ale k distribuci světla dovnitř, aby povzbuzovalo včely k časnějším výletům, potom mnohem lepší materiál než sklo budou průhledné a tepelně izolující plasty, třeba nějaký tlustší makrolon.

Já napajedla nepoužívám 20 m od včelnice teče potok

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Napajedlo
> Datum: 21.2.2008 02:14:16
> ----------------------------------------
> to je velice zajimave, rad vyzkousim, jenom se zeptam: kolik solite ? na
> špičku nože do 4l sklenice?
>
> petr j.
>
>
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Včely preferují moč a hnojiště kvůli soli Proto se také doporučuje ji do
> napajedla přidat také čistá voda je chladnější
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> >> Předmět: Napajedlo
> >> Datum: 20.2.2008 19:24:28
> >> ----------------------------------------
> >> Tak se nám to letos blíží. Prý bude o víkendu teplo. Vyhrožují až 15-ti
> >> stupni. To vypadá na hromadný prolet. Tak jsem tedy vydesinfikoval a
> >> instaloval napajedlo. Nad něj jsem umístil stříšku,aby do něj holky
> >> nenaprášily. Ale nevím. Soused má atraktivnější hnojiště. Čím to je, že
> >> včelám hygiena, byť s láskou podávaná, nechutná.
> >> Pepča
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Včely vnímají světlo v jiném světelném spektru a proto to nemá na ně žádný vliv skleněné úly se dělají jen za účelem bádání nebo jako demonstraci života včel.
K jejich výrobě stačí jakákoliv základní konstrukce zatepleného úlu a místo izolace vsadit sklo a uzavřít dvířky

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rozvoj nejde zastavit, jen p?ibrzdit.
> Datum: 21.2.2008 09:43:35
> ----------------------------------------
> Jinak se mně začíná líbit, jak se staré věci začínají vracet. Skleněné
> okýnko bylo "povinné" vybavení všech starých úlů. U nastavku by se musela
> použít konstrukce dvouplášťové stěny, sklo jako vnitřní stěna a odnímatelné
> víko jako vnější stěna a tepelná izolace. Přirozeně nastavek by musel být
> masivnější než běžný bez okýnka, na sklo nesmí působit při manipulaci
> tlaky, aby neprasklo a odnímatelné víko bude mít při delším používání vůle,
> takže síly zachytávat nebude. Pokud má být okýnko ne k nahlížení do úlů,
> ale k distribuci světla dovnitř, aby povzbuzovalo včely k časnějším
> výletům, potom mnohem lepší materiál než sklo budou průhledné a tepelně
> izolující plasty, třeba nějaký tlustší makrolon.
>
>
>

Radim:
na sklo nesmí působit při manipulaci tlaky, aby neprasklo ...
-----
Teď se chystám vyrábět nástavek, tak jak to bude teď v MV ve fejetonu. :-)) Ale domnívám se, že sklo na malou výšku při krabicové konstrukci snese dostatečný tlak. Dospěl někdo pokusem k opačnému závěru?
Ať neprosšlapávám zbytečně slepé uličky.

Karel

Včely nevidí záření blízko k infru, to znamená červenou část spektra, naopak proti člověku vidí dál k ultrafialovému, to znamená ještě asi jednu další barvu za modrou. Shodně s člověkem vidí zelenou, žlutou a modrou. Sklem prochází přirozeně všechny viditelné barvy spektra, jinak by nebylo pro nás čiré, z hlediska včel jím obvykle neprochází UV světlo stejně jako průhlednými plasty, z hlediska včel je tedy sklo zabarvené, ale světlo jím prochází. Proto může sklo průchodem denního světla život včelstva ovlivnit. Dělaly se pokusy s cílem průhledným okýnkem přinutit včely vyletovat ráno dříve a končit let večer později, výsledky asi nebyly výrazné, protože se to nijak nerozšířilo.

Co se týká praskání skla, dá se podle mně omezit, když nebude v okýnku napevno, třeba kraje skla nebudou těsně na dřevo, ale bude tam vůle. Sklo se uchytí do dřeva třeba klasickými plechovými trojúhelníčky, jak to dělají sklenáři a mezírky potom včely utěsní propolisem, který je dostatečně měkký, aspoň v létě.

Jak tak uvažuji, kdybych dal sklo do svých nízkých jednostěnných nastavků, asi bych s praskáním problémy neměl. Jsou sešroubovány 12 vruty délky 70 a ty drží tvar úplně napevno. Ve svých dvoustěnných nastavcích by asi problém byl, ty jsou sbíjeny hřebíky a docela dost při manipulaci "pracují".

www.elf.cz

mam takovy dotaz ohledne koreni v medovine jestli nechat v prubehu kvaseni nebo ne dekuji za odpoved z pozdravem vasnivy vcelar

Někteří autoři zapomínají, že hlavní požadavek na napajedlo je hygyena tzn. zabránění setkávání se včel a spor Nosemy. Dotkne li se včela zadečkem něčeho studeného, během okamžiku se vykálí a už tu na napajedle máme problém. Ten bude letos zvl. aktuální, protože lze předpokládat že u plno slabších včelstev bude s touto nemocí problém. Kdysi před lety mě jeden velký včelař přesvědčil, že nejlepší napajedlo je žádné. Od těch dob co jsem všechny popisované nesmysly zrušil jsem neviděl zvápenatěnou buňku a o pokáleném rámku si pouze čtu. Na výnosech to nebylo znát, spíš naopak.

Honzo! Zkus si přečíst poslední číslo MV, kde autor popisuje přípravu zákvasu bez vaření a příchutí, kdy uvádí, že koření slouží pouze k tomu, udělat z nepitelných srágor něco lepšího. To je i můj názor. Po všech pokusech a spoustě vylitých ....... zásadně nic nevařím a nic tam nepřidávám. Další zásada i jeho, vyhnout se obloukem Dolským kvasinkám, které svojí vitalitou na nesterilizovaný zákvas nestačí. Vyzkoušej a budeš pořekvapen skvělou chutí. Též za přísp. 70.9 Zdraví R. Stonjek

http://www.doprovodhracu.cz/detail.php?id=265 hlasujte pro Dominička.

http://www.doprovodhracu.cz/detail.php?id=265

Zkoušel už někdo napajedlo uveřejněné ve Včelařství 9/2007
Je to hygienické jednoduché,levné a víceúčelové .Jen místo soli bych použil propolisovou tintúru.Jednu lžíci na čtyři litry.Zdravím

Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?

Našel, protože v časopisech to nevydali, dal jsem to na www.vcely.kvalitne.cz, ale všichni včelaři nemají internet. Staré spodky vyřazuji, skleněný úl ani spodek skleněný mi ještě žádný nepraskl.Může se tak stát, pokud to vyrobíte neodborně.
B.V.

Zdravím přátelé,
bohatá výměna zkušeností kolem napajedel mě nutí přispět troškou do mlýna. Stranou stanoviště mám starý smaltovaný pekáč ca. 25 x 30 cm z pečící trouby naplněný vrchovatě říčním pískem různé frakce. Voda z hadice je zavedena dovnitř pískové náplně. Vzhledem k délce hadice vtéká do toho "pískoviště" docela prohřátá a "pískoviště" bývá hustě obaleno nosičkami vody. Některé sají na vyvýšeninách, tedy relativně náročnější výkon, některé přímo z míst kde je volná hladina vody. Výtok z toho pekáče je ještě vylepšen knoty ze samozavlažovacích truhlíků Lebiš, které bývají také holkami přímo obaleny. Po čase, když se začne tvořit na povrchu písku zelená řasa, tak se prostě shrne a nasype se nová vrstva čerstvého písku. Včely napajedlo hojně navštěvují, přestože o ca. 40m dále mají rybníček, tzv. kačák, který jistě nabízí nápoj s kvalitními přísadami, jak již zde bylo zmíněno.
Jakub

Ty dna jsou skutečně průhledná úplně. Jsou nějaké výsledky zkoušek o tom,
jestli průhledné sklo nějak znatelně zvyšuje aktivitu včelstva?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 21, 2008 9:33 PM
Subject: Re: Rozvoj nejde zastavit, jen přibrzdit.


> Našel by se někde na webu popis toho celoskleněného dna?
>
> Našel, protože v časopisech to nevydali, dal jsem to na
> www.vcely.kvalitne.cz, ale všichni včelaři nemají internet. Staré spodky
> vyřazuji, skleněný úl ani spodek skleněný mi ještě žádný nepraskl.Může se
> tak stát, pokud to vyrobíte neodborně.
> B.V.
>

Zdravím přátelé,
nevíte někdo jak si sám udělat zkoušku na mor vč. plodu z
měli a jaký živný substrát se používá?
děkuji Slávek.

Já mám právě taková okénka na zadní stěně nástavků a bez nich by to prostě nebylo ono. Nástavky jsou - 2 rámy, mezi nimi polystyren a zvenku palubky, ze vnitř latičky. Sklo stačí i tenké, jen nesmíte nástavek upustit a také při opalování musíte na sklo dát pozor. Na skle je opět namáčklý polystyren s tkalounem pro snazší vyjmutí a dvířka.
V zimě když jsou vidět za okénkem včely a přiložíte ruku na sklo ucítíte na dlani teplo. Proto se také trochu kriticky dívám na tvrzení, že povrch chomáče má teplotu okolí. No možná , že má, ale pak to znamená, že včely vnitřek úlu ohřívají. tohle tvrzení se ale spousty přátel dotkne , protože jejich včelky jsou za jednoduchým prknem a aby nezmrzly musí pálit i 20 kg cukru.

nebo prostě jenom hřebíčky, jinak malou rozměrovou vůli tu opravdu doporučuji.

http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=241

Jinak nakultitvovat mor je obtížné. Jde to, ale musí to být ve spojitosti s jinými na larvární hmotě. Někde bych našel i receptury.


.....
>Zdravím přátelé,
>nevíte někdo jak si sám udělat zkoušku na mor vč. plodu z
>měli a jaký živný substrát se používá?
>děkuji Slávek.

V roce 2007 vyšla publikace "Mor včelího plodu, pohroma a obnova" v té se dočtete jakým způsobem to lze zjistit na včelnici, ale toto zjištění je pouze informativní pro Vás. Nedokáže to na včelnici určit se 100% procentní jistotu nikdo. Dále je nutné laboratorní výšetření, které provádí VÚ a je nutné se domluvit co se tam má poslat. Vzorek ze 25 včelstev je v hodnotě asi 520.- Kč včetně DPH.Tento rozbor asi těžko dokážete doma udělat na rozdíl do VD, kde stačí obyčejný stolní olej.
Jinak běžné diagnostika - základní se popisuje mj. v učebnici "Včelařství Veselý a kolektiv" a v mnoha dalších publikacích.

V zimě když jsou vidět za okénkem včely a přiložíte ruku na sklo ucítíte na dlani teplo. Proto se také trochu kriticky dívám na tvrzení, že povrch chomáče má teplotu okolí. No možná , že má, ale pak to znamená, že včely vnitřek úlu ohřívají. tohle tvrzení se ale spousty přátel dotkne. Kozlík

Už som to raz vysvetľoval, za akých podmienok môže byť vyššia teplota v okolí zimujúceho chum,áča, vo vašom prípade na sklenom okienku vzadu úľa.
Na poznaní o vyhrievaní úľového priestoru mimo zimný chumáč neč nezmeníte, aj napriek vašej čerstvej skúsenosti s teplým sklom v okienku. Tento rozpor medzi tvrdením jednej skupiny včelárov (mladšia generácia) tvrdí, včely v zime úľ nevyhrievajú a druhou skupinou, ktorí tvrdia "včely v zime úľ vyhrievajú, pretože je len jedna pravda "VČELY ÚĽOVÝ PRIESTOR" v zime "NEVYHRIEVAJÚ". Tak prečo je za istých podmienok uteplivka npr.v zime TEPLÁ?

Je len jedno pravdivé vysvetlenie! Výraz "v zime" je zavádzajúci, pretože tenj pravdu nerieši. Vo vhodnej teplej zime zime, trebárs v januári- leden (ako to bolo vlani a tohoto rokui), môžu včely ošetrovať plod. Vyvíjajúci sa plod či v zime, na jar alebo v lete potrebuje TEPLO. V prípade plodu v larválnom štádiu, samotný plod vydáva do priestoru biologické teplo z plodu, ktorého ak je viac a ovplyvňuje, aj úľové prostredie. Ak je tepla viac (to až na jar), uniká z chumáča smerom hore, potom do postranných uličiek a keď je tepla viac ako včelstvo potrebuje, včely úľ "vetrajú. Vidíme to často na letáči, kde sú včely zoradené do útvaru v rade za sebou, hlavou do úľa a silno pohybujú krídlami.

Takže pravda je len jedna, včely uložené do zimného chumáča úľ nevyhrievajú, zubytočne nemrhajú energiou, úľ vyhrievajú len vtedy, keď sa včely starajú o plod a majú prebytok tepla. Teplota hranicu 35,6˚C v úli nikdy neprekročí, včely ju okamžite upravujú, aby neohrozila vývoj plodu.

Anton

Antone, máš pravdu , zase a to i kdybys napsal pravý opak, což se ti nakonec i povedlo. Ano není jejich úmyslem není vyhřát celý prostor úlu , produkují tolik tepla, aby jim nezachladl plod. Teplo vyrábějí spalováním zásob. Na tom se shodneme. Jen závěrečná interpretace se liší. Neizolovaný nástavek je nutí spálit zásob více, protože chumáč neizoluje dokonale. Ale rozhodně bych si nedovolil tvrdit, že v lednu včely na letáku větrají , aby se jim úl nepřehřál, jak píšete. Proto asi se používají ty neizo-úly. Aby se včelky v lednu neuvařily . :-)

Ak je tepla viac (to až na jar), uniká z chumáča smerom hore, potom do postranných uličiek a keď je tepla viac ako včelstvo potrebuje, včely úľ "vetrajú. Anton

Kolega, túto vetu si prečítajte ešte raz a zistíte, že som písal o jari. Podstatné je, že sa slušne podebatujeme a o tom to je. Aj ja som dlho tápal v neistote a vyrovnal som s ním, až kým som neurobil vlastné pozorovanie a meranie teplôt aj v tých tuhších zimách. Musel som prekonať strach s otvárania úľov, ich vyrušovania, tieto rady som dlho vstrebával do seba z dostupnej literatúry. Anton

Promiň, to se omlouvám , já se bavil o zimě. Na jaře jak se oteplí , tak samozřejmě za okénkem necítíme nic.

No já nevím kolik to je let, nejméně 15, co VUVČ Dol uveřejnil výsledky měření tepelnými čidly a z toho vytvořené průběhy teplot v zimě a v předjaří v úlech. Vyšlo z toho, že pravdu mají í ti, co tvrdí, že včely úl nevyhřívají a taky i ti, co tvrdí, že včely úl vyhřívají, takže zhruba uprostřed. Ono to ani jinak vyjít nemohlo, pokud mají uvnitř úlů platit stejné fyzikální zákony a příslušné vzorečky jako vně úlů a v učebnicích. Já myslím, že diskutovat tady o tom je úplně zbytečné.

sámo, původně to bylo jen o okénku a jak je fajn jím včelky pozorovat. Folie na vršku je také dobrá, ale jen jako nouzovka , protože se vlastně koukám jen do horního nástavku.

Přátelé, zkusme se dohodnout. Podle mého názoru, a patrně se mnou budete spouhlasit, včely úl nemají v úmyslu vyhřívat. Včely vyhřívají pouze své těleso (chomáč). Teplo, které je naměřeno vně chomáče je teplo, které včelám unikne, je vyzářeno do prostoru. Jsou to ztráty, které postihují každý zdroj energie. Tyto ztráty jsou tím větší, čím větší je v úle průvan. Proto dnes po delší zkušenosti nepokládám za správné zimování s plným otevřením podmetu (zasíťovaného dna) se současně otevřeným horním očkem, jak zde někdo již dříve doporučoval. Studený vzduch, který nekontrolovaně obtéká zimující chomáč včel jej nadměrně ochlazuje. (Viz košnice, v letním období měli včely vykousánu v nejvyšším bodě dírku, používali ji též jako druhý leták, ta však před zimou byla zavoskována, jak praví historická literatura).
Pepča

Tyto ztráty jsou tím větší, čím větší je v úle průvan.
Dopsal bych za to ", dále čím je menší počet včel a čím je větší rozdíl mezi teplotou uvnitř zdroje a venkovním prostředím.
Miloš

V neděli jsem léčil nátěrem plodu a fumigací, byť jsem měl nález z měli 0 ks. Z deseti včelstev 2 začátkem zimy uhynula (opustila úl), zbylých 8 je ve dobré kondici. Nosema nezjištěna, po 12. hod. od fumigace spad 2,9 roztoče na úl. Plod od 0,1 dm2 do 1 dm2, trubčí buňky nezakladeny. Ve všech úlech přísun pylu.
Kolín 280 m.n.m

Bohužel, očekávaný výpadek se neočekávaně protáhl.
Server se přestěhoval v pátek k večeru, ale odmlčel se přes celý víkend. Vyskytly se totiž komplikace a kompetentní člověk nebyl k dosažení. Omlouváme se.

Teď už snad bude provoz bez problémů.

JPB

Také jsem využil teplot nad 15 stupňů (Turnovsko - 330 m/m)a provedl jsem nátěr plodu s následnou fumigací. Kontrolu spadu provedu až následující víkend (včelstva mám mimo). Plodu byla kolečka na 1-3 plástech. Z 30 včelstev 4 úhyny, 2 včelstva bez plodu (budu pozorovat - matky nehledal). Polovina včelstev značně slabá (především loňská produkční, zazimované oddělky jsou na tom mnohem lépe - spojování provedu až za cca měsíc).
V neděli nosily pyl jako o život - zajimavost - u nejsilnějších včelstev nalezeny již stopy první sladiny (asi ze sněženek a jaterníků)- poprvé v životě jsem zaznamenal snůšku kolem 20.února.
Bohužel léčivo jsem si musel obstarat z DOLu sám, v organizaci se k jarnímu ošetření postavili vyčkávavě - až jestli někdo něco nařídí - ale než se tak uděje a sežene se organizovaně léčivo bude konec března a plodu plný úl a varroa také??
Organizované léčení (vydávané za přenost) se v nových klimatických podmínkách bohužel stává brzdou.
Ještě poznámka ke spolehlivosti vyšetření zimního mělí - před odevzdáním jsem ho prohlédl a napočítal 84 roztočů na 26 včelstev (a tak jsem se rychle vybavil léčivem)a před týdnem přišel výsledek - jen 34 ks!!
Tak čemu mám věřit.

Včera a dnes létaly jak o život, sbíraly jasně žlutý pyl, možná z lísek nebo
z kočiček vrb a jasně oranžový pyl - z krokusů? Včera na slunci na teploměru
bylo přes 24 st C, dnes v 10 hodin 18 st C, ještě před 20 minutami okolo 13
hodiny jasno a slunečno, nyní je zataženo. Severní Morava, asi 330 m.

R. Polášek

Dnes jsem překládal včely s posledního budečáku a plod ještě nevíčkovaly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jarn? l??en?
> Datum: 25.2.2008 13:10:12
> ----------------------------------------
> Také jsem využil teplot nad 15 stupňů (Turnovsko - 330 m/m)a provedl jsem
> nátěr plodu s následnou fumigací. Kontrolu spadu provedu až následující
> víkend (včelstva mám mimo). Plodu byla kolečka na 1-3 plástech. Z 30
> včelstev 4 úhyny, 2 včelstva bez plodu (budu pozorovat - matky nehledal).
> Polovina včelstev značně slabá (především loňská produkční, zazimované
> oddělky jsou na tom mnohem lépe - spojování provedu až za cca měsíc).
> V neděli nosily pyl jako o život - zajimavost - u nejsilnějších včelstev
> nalezeny již stopy první sladiny (asi ze sněženek a jaterníků)- poprvé v
> životě jsem zaznamenal snůšku kolem 20.února.
> Bohužel léčivo jsem si musel obstarat z DOLu sám, v organizaci se k jarnímu
> ošetření postavili vyčkávavě - až jestli někdo něco nařídí - ale než se tak
> uděje a sežene se organizovaně léčivo bude konec března a plodu plný úl a
> varroa také??
> Organizované léčení (vydávané za přenost) se v nových klimatických
> podmínkách bohužel stává brzdou.
> Ještě poznámka ke spolehlivosti vyšetření zimního mělí - před odevzdáním
> jsem ho prohlédl a napočítal 84 roztočů na 26 včelstev (a tak jsem se
> rychle vybavil léčivem)a před týdnem přišel výsledek - jen 34 ks!!
> Tak čemu mám věřit.
>
>
>

já mám kousek tisy a tam byl taky hukot Jedni na mě zvonili , že se mi rojí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: jaro
> Datum: 25.2.2008 13:23:11
> ----------------------------------------
> Včera a dnes létaly jak o život, sbíraly jasně žlutý pyl, možná z lísek nebo
> z kočiček vrb a jasně oranžový pyl - z krokusů? Včera na slunci na teploměru
> bylo přes 24 st C, dnes v 10 hodin 18 st C, ještě před 20 minutami okolo 13
> hodiny jasno a slunečno, nyní je zataženo. Severní Morava, asi 330 m.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

"Zakoupil jsem ve stavebninách zednický plastový kbelík (ten nevětší), z polystyrenu jsem vyřezal plovák a manželce....."

U nás na severozápadě:
Včerá 19 stC ve stínu. Nádherný - přímo učebnicový hromadný prolet ze všech úlů. Dnes 13 st. ve stínu. Včely v plné práci, nosí pyl a u napajedla stojí ve frontě jako důchodci na banány. Sousedovi patrně vyschlo hnojiště. Je u nás dost sucho.
Pepča

Lehl jsem si na zem před úly a díval jsem se na cvrkot (včera i dnes), nádhera. Včelky létaly, jako kdyby to byl jejich poslední prolet. Co to s nimi udělá ? Myslím tím, když příjde špatné počasí, budou mít hodně plodu a bude mráz ? (Ne Děda).

V neděli nosily pyl jako o život - zajimavost - u nejsilnějších včelstev nalezeny již stopy první sladiny (asi ze sněženek a jaterníků)- poprvé v životě jsem zaznamenal snůšku kolem 20.února. Aleš

Behom dvoch dní som prehliadol 40 včelstiev, peľ včely prinášajú piaty deň. Do 20.2 boli dené teploty u nás nízke, vtedy som nachádzal len úplne malé plochy zaviečkovaného plodu. od 21.2 matky postupne akcelerujú s plodovaním v rytme množstva prineseného peľu.

Prekvapila ma však vysoká spotreba zásob, vo všetkých prípadoch včely spotrebovali zásoby len nad zimným chumáčom až po hornú latku. Je šťastím pre včely ale i pre včelárov, že denné teploty vystúpili nad 12 do 18˚C (nočná dnes do -3,5˚C u nás)), včely sa mohli z miesta zimujúcich včiel aj vodorovne do uličiek k zásobám, v opačnom prípade (nízke teploty) by bolo niekoľko včelstiev skončilo túto zimnú životnú púť pred bránami jari.

Aleš píše o prvej znáške, a to prínosom nektáru zo snežienok, ktorý ojedinele nachádzal v bunkách. No musím Aleša sklamať, to nie je prínos nektáru, ale prenos zásob z okrajových plástov do blízkosti plodu. Včely som nachádzal odoberať zásoby ďalej v medziuličkách, umožňuje im to vyššia vonkajšia teplota a biologické teplo.
Všetky moje včelstvá prezimovali (70), no v prevážnej miere sú skôr slabšie až slabé, no ak vydržia tieto mimoriadne teplé dni, ešte 5-10 dní, tak včelstvá od 13.3 do 28.3 značne zosilnejú. Potom to môže dobre dopadnúť.

Dotaz na pana V. Bernátka:

Používání skleněných den je pro mě novinkou. Jaké výhody přináší tento systém? Zatím mě nic důležitého nenapadá ( snad s vyjímkou jednoduché kontroly činnosti v podmetu ).

Nejsou včely v takovém dně dezorientovány při hledání česna ( včely při výletu z úlu jdou za světlem )???


Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek

Včera při proletu včel mě jedno včelstvo nevylítavalo. Rozdělal jsem jej a hrozen ztuhlých a již mrtvých včel byl 3 rámečky od česna. Některé byly ještě živé, ponecjal jsem je ještě v úlu. Čím by to mohlo být, zásob mají ještě dost.

Včelaři pozor! I když vyšetření zimní měli nebylo tragické, odebraná měl do 20.10,2008, tak po plošném ošetření ZO to tragedie je. V neděli 24.2. při teplotě okol 19 jsme celá organizace provedli nátěr plodu M-1 a s následnou fumigací. Před jsme vymetli podložky. v pondělí jsme ztuhly co bylo roztočů. Přitom jsme neměli kromě asi 15 včelstev žádný úhyn v celé ZO. Bylo po tomto nátěru napočítáno i 300 ks. Jinak do 30. Zde na Třeboňśku se líhne 2 generace po zimním slunovaratu i když plodu neni mnoho na 2 až 4 rámcích. Letošní rok se jeví jako loňský. Pokud s tím včelaři nebudou nic děla tak bude úhynů více. Je nutné zasíťovat podložky na stanovišti do 20 včelstev aspoň 3 a sledovat spad. Budeme 2x dávat formidol v květnu a červnu a intenzivně ve 12 denních intervalech vyřezávat biopasti ve formě stavebních rámků, tak aby jako v loňském roce jich bylo 5 na včelstvo od rozkvětu třešně ptáčnice do letního slunovratu. Myslím, že toto pomohlo, když se nenechali líhnout trubci. Upozorňuji na přílohu Včelařsství, kterou by si měl přečíst aspoň 2x každý včelař a vzít si z toho ponaučení"Proti varroaze bojujeme po celý rok". Technologie ošetření nemá chybu. Chyba je jen v nás včelařích, že tomu necháváme volný průběh a proto na to draze doplácíme. \Účinnost je v tom, že léčí všichni a v jednotnou dobu. Pokud léčí jednotlivec a ostatní ne, nemá to účinek, to si musíme všichni uvědomit. Zásahy musí být včas dokud se to nechá zvládnou. Včas musí být i dostatek léčiva a v tom je celý problém. O tom až jindy. Tak ještě jednou POZOR NA VARROAZU a nenechat se uspokojit, že jsem měl vzorek jen s jedním až dvěma roztoči.

Začíná se ukazovat to co se dalo předpokládat.Hrozba prudkého nástupu Roztoče VD v letošním roce v této schnilé zimě bude opět masivní.Proto si myslím,že se měl provádět nátěr a následná fumigace celoplošně.Jak jsem se zmínil na této konferenci už v lednu.Možnost vyššího výskytu VD jsem už poznal při kontrolní aerosolové fumigaci,kterou jsem si udělal.Z některých reakcí jsem usoudil,že jsem udělal zbytečnost.Možná udělal.Ale dnešní některé zprávy mě dávají za pravdu.Jen aby dílo zkázi nebylo dovršeno na podzim letos a na jaře přištího roku.Abycho měli vůbec s čím včelařit.Zdraví Čárlí

Proč skleněné dno? /Včely při výletu z úlu jdou za světlem/ světlo včelám nevadí ale musí být ze všech stran, možná škůdcům. Včely mají rády Slunce , tak proč je udržovat pořád ve tmě? První dna jsem vyrobil pro začínající včelaře, aby mohli sledovat rozvoj včel ve svých úlech a dokázat jim, že včely se přirozeně, jako ve stromě, rozvíjí směrem dolů.Když toto pochopili, tak nemají problémy s rojením, protože tento poznatek umí respektovat a nemusí dělat žádné protirojové opatření. Mají přehled kolik uliček je obsazených, vystavěných, sledují rozvoj včelstva, a mají možnost zasáhnout včas aniž by včely rušily častým rozebíráním.. To je úspora taky času.
Jednoduše, levně a rychle se vyrobí.Orámované síto lištou se snadno ze dna vytahuje pro potřebnou desinfekci/skla to umožňují/, protože síto nahrazuje leták a sítem propadne co do úlu nepatří na kontrolní podložku včetně např. přineseného kleštíka včelího, který nemůže přinesený a spadlý lozit po létáku.Sýkorky včely neruší/přes zimu/, potom čistit posmolený,černý léták, listí, atd. Pokud včely posmolí sklo je zle,a hned se to zjistí. Skla se dají snadno vytáhnout, třeba i nabarvit podle barvy matky a měnit.Je to nový. design úlu, vypadá to hezky.Včely nemusí lítat jen na jednu stranu, protože některé lítají ne jen na jih, ale i na sever..Pokud mráz sklo pomaluje, včely žijí a orosené sklo rády využijí. O měření teplot za mrazu v úle jsem tu psal.Při léčení, převozu skla těsní…
B.V.

Ve více nástavkovém úle jsou roztoči z podzimního léčení napadaný v rámkách ve spodních nástavcích.Včely jak čistí při oteplení neustále schazují roztoče na podložky to může včelaře vděsit. Skusit vyjmout a oklepat rámky ze spoda na podložku jestli tam jsou.

Jsou taky ve volných buňkách. Když jsem v neděli vylamoval divočinu z vysokého dna a dával na hromadu, po uklizení tam zůstala hromádka roztočů.
Tonda

>Ve více nástavkovém úle jsou roztoči z podzimního léčení napadaný v rámkách ve spodních nástavcích.Včely jak čistí při oteplení neustále schazují roztoče na podložky to může včelaře vděsit. Skusit vyjmout a oklepat rámky ze spoda na podložku jestli tam jsou.

Včely nemusí lítat jen na jednu stranu, protože některé lítají ne jen na jih, ale i na sever..

_____________________________________________________________

Ale česna máte na jedné straně, že? Nebo ne?


S pozdravem...M. Václavek

Včera mi říkala tchyně, že slyšela ve zprávách, že se budou oficiálně dovážet včely z Polska a Maďarska. Slyšel jste to někdo?

Dovoz včel z Polska, Maďarska ......... to určite ne. Slyšela něco jiného .... .

Čarli bohužel máš pravdu a pravdu za kterou nevěřící Tonášové hodně zaplatí. Dnes jsme se rozhodli a natíráme celý okres. Jinak teoretikové o roztoči neví ,že píšem o letošních samičkách, které jsou světlejší a těch je tam. Oni se budou divit. Kdo nenatře bude mít v srpnu prázdné úly. Nejde zde o roztoče, ale sekundárně o onemocnění viry, které roztoč přenáší a to si spousta včelařů neuvědomuje, že v tom je hlavní nebezpečí. Moulka

Čarli bohužel máš pravdu a pravdu za kterou nevěřící Tonášové hodně zaplatí. Dnes jsme se rozhodli a natíráme celý okres

------
A kdo by to měl rozhodnout? Za včelaře?

Zprávy z Cechu: http://www.apiscech.cz

Včelaři a dotace
Zemědělci druhé kategorie

Profesionální včelaři s napětím čekali, jak budou akceptovány jejich myšlenky na zlepšení postavení v rámci ostatních zemědělců. Žel, očekávání se nenaplnila. Samostatný program podpor včelaření, který byl přijat novelizovanou vládní vyhláškou 285/2007 Sb. znovu je programem drobnovčelařů a farmám nic nového nepřináší. Očekávali jsme otevření cesty v přístupnu do programu Rozvoje venkova. Bohužel, ani tady nebyl umožněn včelařům plnohodnotný přístup jak vyplývá z čerpání pravidel této dotace. Stanovené podmínky je z většiny projektů vylučují. Nyní musíme najít cestu, jak tuto nepříznivou situaci zvrátit.

Dnes vám v příloze ke stažení předkládáme část řešení výzkumného úkolu :
Podpora zdravého chovu včel a kvalitní produkce s využitím přírodních látek s antimikrobiálním a probiotickým účinkem – studii pro projekt včelařství s více jak 1000 včelstvy.

Více na:

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=29


...............
Má poznámka:
Myslel jsem si, že Cech má více než 1000 včelstev. ;-) No nic, hlavně že jsou peníze na dávno známé studie a poznání.

6.1. zemrel po dlouhe nemoci Rehor Jan Mendl,infulovany prelat a opat rehole Augustianske.
ZUspolek Brno jednano o zbudovani spolkveho domu.Vsem clenum rozeslano bylo toto prohlaseni a vyzvani:...seznavse potrebu spol.domu a shledavse,ze poskytnouti prispevku neb daru,jeden podil obnasi 5 zlatych.Az dosud prihlaseno 430 podilu,cini 2150 zlatych.
Kocujici schuzi v Rajhrade dostvilo se pres 120 clenu a pratel spolku.:Bude Vas zajimat v jakem stavu se zalezitost domu naleza.Jestlize chceme,abychom pred zemsky vybor a vladu s pozadavkem subvenci se zdarem predstoupiti mohli,je treba dokazati ze nase cinnost se s uspechem potkava.Nebudeme li vcelarstvi v Brne vyucovati,nebudemeli podporovati vcelarstvi v jinych zemich(Bosne a Hercegovine),zajiste nebudeme moci zadati za subvenci statni.Kdyz se myslenka zrizeni domu neprovede letos,provede se za 3 za 5 let,potrebujeme jen kousek zahrady a domek pro stolare.

Slansky vcelarsky spolek jednatel Kozak udelil slovo J.Zapotockemu uciteli.Je znam co vytecny recnik,mile prekvapoval svym zpusobem prednasky a padnymi duvody.Navstiven pri obecne skole(jeho) vzorny vcelin ktery dovedne demonstroval..v uli amerikanskem s pouzitim medovych skrinek.

ZUc Mimoradna valna hromada Predmetem bylo slouceni nemeckeho vcelarskeho spolku pro Cechy s ceskym zemskym ustredim.Dosavadni pomery nebyly na prospech ceskeho vcelarstvi a jest zadoucno aby dustojne slouceni v jeden celek se provedlo.Zemedelska rada dala petici k Snemu kralovstvi Ceskemu ze by subvence jen tenkrate uspechem dati se mohla,kdyby jedinemu zemskemu spolku se propujcila.K tomu nese se snaha ziskati vcelare narodnosti nemecke,coz bohuzel nevedlo k cili.Dosavadni Prazska Vcela od roku 1885 slouci se Ceskym Vcelarem.Prijat navrh na slouceni obou spolku a k provedeni zmeny.

Já jsem vloni natíral plod, dal gabony a v září byly úly stejně prázdné. Zajímavé je, že kolega ze sousední vesnice roztoče nemá, ve vzorkách měl jednoho roztoče a včely mu zmizely taky. Myslím, že tento rok se to roztáhne po celé republice.
Tonda

>Čarli bohužel máš pravdu a pravdu za kterou nevěřící Tonášové hodně zaplatí. Dnes jsme se rozhodli a natíráme celý okres. Jinak teoretikové o roztoči neví ,že píšem o letošních samičkách, které jsou světlejší a těch je tam. Oni se budou divit. Kdo nenatře bude mít v srpnu prázdné úly. Nejde zde o roztoče, ale sekundárně o onemocnění viry, které roztoč přenáší a to si spousta včelařů neuvědomuje, že v tom je hlavní nebezpečí

Zdravim, mam dotaz ohledne premisteni vcelstev. Vloni napodzim jsem prisel temer o vsechna puvodni vcelstva - varoaza. Naopak mi prezily vcelstva z lonskych oddelku a roju. Nemam je vsak v idealnich ulech a chci je premistit do ulu po uhynulych vcelstvech z duvodu lepsi manipulace a celkove lepsich podminek. Kdy byste mi doporucovali tento zasah udelat? Nyni, nebo pockat na jarni rozvoj???
Diky a zdravim,
Ondrej

Přečetl jsem si Vaše příspěvky a trochu jsem dostal strach zda jsem udělal proti VD všechno. Jsem včelař z Vysočiny - Dalešická přehrada, včelařím v nástavkových úlech. Na podzim jsem zazimoval celkem 22 včelstev, přezimovalo 21 (úhyn byl mojí chybou), léčil jsm gabonem, pak fumigace a aerosol. Bohužel nemáme ještě výsledky vyšetření měly. První spad po fumigaci byl ovšem obrovský, nešlo ani spočítat množství roztočů.
Proto mám strach, aby nedošlo k tomu, co tu někteři prorokují a na podzim nebyly úly prázdné. Všech 21 včelstav je v dobré síle, plodují a prolet byl 24.2.2008 nádherný.
Přeléčit tedy ?????
Radek.

Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude potom už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že budu potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra

Dobra otazka :-))

pro inspiraci a k zamysleni zajimavy clanek - alternativni postup:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna-o-50-vcelstev

ja bud budu natirat a nebo dam formidol. Natirat "nemusim" - na jednom stanovisti prumer 2 na vcelstvo (13vcelstev) - 1uhyn - moje chyba ; druhe stan. 4vcelstva s prumerem 1 v.d.

Zatim se klanim k formidolu, pro me jednodussi a podporuje pry cistici pud - bojim se nosematozy.

Moc casu na rozhodovani neni, vcelky makaj, nosi pyl, je citit plodovani

Chci se hodne rychle naucit s kyselinou mravenci :-)

T.H.

> Přeléčit tedy ?????
> Radek.
>
>
>

Obraťte se na VÚ v Dole. Kontakt najdete na www.beedol.cz. Mně loni poslali
M1-AER pro nátěr bez problémů poštou.

pf

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 26, 2008 12:15 PM
Subject: nátěr plodu


> Když jsem se ptal po schůzi jestli budou objednávat M1-AER pro nátěr ,tak
> mi bylo řečeno že až po tom co někdy v březnu přijdou výsledky z rozboru
> tak se uvidí co dál.Podle toho co tu čtu a co si myslím i já sám bude
> potom
> už pozdě!Mohl bych si to objednat sám a nečekat až se rozhoupou?Vím že
> budu
> potřebovat nějaký papír asi od veterináře.jak přesně mám
> postupovat?Poradíte mi někdo prosím pěkně po lopatě?Dík Míra
>

Rozhodnutí o léčení je na základě doporučení předsednictva OV ČSV a veterinárního lékaře KVS, který vyhodnotí nákazovou situaci a stanoví jednotný postup pro jednotlivé ZO nebo okres. Jinak léčivo VÚvč M-1 a Varidol zasílá poštou na základě krátké objednávky, kterou potvrdí veterinární lékař a ta slouží jako recepis. Dobírkou zaplaytíte a lze tuto objednávku připojit přes OV k dotacím .

Zašel jsem za veterinářen (co u nás ve městě léčí kočky a psy) - nebyl to včelař a tak jsem mu přesně nadiktival co má napsat na recept - jeden na Varidol fum, jeden na M-1 var, zaplatil 2x35 Kč, oskenoval je a odeslal s objednávkou do DOlu.
Použil jsem mail z jejich www. stránky - chodí přímo na ing. Veselého. Do týdne došlo léčivo i s fakturou (lze uplatnit následně žádost o dotaci - 70%).

alespoň Formidolem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Pokorn? <pokorny.radek/=/seznam.cz>
> Předmět: VD
> Datum: 26.2.2008 11:54:28
> ----------------------------------------
> Přečetl jsem si Vaše příspěvky a trochu jsem dostal strach zda jsem udělal
> proti VD všechno. Jsem včelař z Vysočiny - Dalešická přehrada, včelařím v
> nástavkových úlech. Na podzim jsem zazimoval celkem 22 včelstev,
> přezimovalo 21 (úhyn byl mojí chybou), léčil jsm gabonem, pak fumigace a
> aerosol. Bohužel nemáme ještě výsledky vyšetření měly. První spad po
> fumigaci byl ovšem obrovský, nešlo ani spočítat množství roztočů.
> Proto mám strach, aby nedošlo k tomu, co tu někteři prorokují a na podzim
> nebyly úly prázdné. Všech 21 včelstav je v dobré síle, plodují a prolet byl
> 24.2.2008 nádherný.
> Přeléčit tedy ?????
> Radek.
>
>
>

Zvovu se tedy ukazuje, že vytvořit skupinu profesních včelařů v rámci ČSV
je v přímém rozporu se záměry a zájmy obou skupin. A tak jedna nebo druhá
skupina musí být zákonitě nespokojena. S ohledem na řadu skutečností to musí
být téměř vždy ta, která je v menšině. Jediné řešení je vytvořit samostatný
subjekt, který může hájit své zájmy bez jakéhokoliv omezení. Do té doby, než
vznikne samostatný suverénní subjekt platí to, co je v předmětu mailu: "Je
to o nicem, jakakoli snaha je v tomto smeru zbytecna".

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: "gupa - GustimiliXn Pazderka" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 26, 2008 9:18 AM
Subject: Je to o nicem, jakakoli snaha je v tomto smeru zbytecna


> Zprávy z Cechu: http://www.apiscech.cz
>
> Včelaři a dotace
> Zemědělci druhé kategorie
>
> Profesionální včelaři s napětím čekali, jak budou akceptovány jejich
> myšlenky na zlepšení postavení v rámci ostatních zemědělců. Žel, očekávání
> se nenaplnila. Samostatný program podpor včelaření, který byl přijat
> novelizovanou vládní vyhláškou 285/2007 Sb. znovu je programem
> drobnovčelařů a farmám nic nového nepřináší. Očekávali jsme otevření cesty
> v přístupnu do programu Rozvoje venkova. Bohužel, ani tady nebyl umožněn
> včelařům plnohodnotný přístup jak vyplývá z čerpání pravidel této dotace.
> Stanovené podmínky je z většiny projektů vylučují. Nyní musíme najít
cestu,
> jak tuto nepříznivou situaci zvrátit.
>

Ano, ta studie je velmi zajímavá. Zkoušejí se například extrakty z křene
jako velmi nadějná protibakteriální látka tlumící růst bakterií původce moru
včelího plodu. Vzhledem k tomu, že tato vytrvalá zelenina nemá zvláštní
nároky na stanoviště a pěstování, jistě s morem brzo zatočíme.

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: "gupa - GustimiliXn Pazderka" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 26, 2008 9:25 AM
Subject: Budou profesionalove profiky? :-o


>
>
> Dnes vám v příloze ke stažení předkládáme část řešení výzkumného úkolu :
> Podpora zdravého chovu včel a kvalitní produkce s využitím přírodních
látek
> s antimikrobiálním a probiotickým účinkem – studii pro projekt včelařství
s
> více jak 1000 včelstvy.
>
> Více na:
>
> http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=29
>
>
> ..............
> Má poznámka:
> Myslel jsem si, že Cech má více než 1000 včelstev. ;-) No nic, hlavně že
> jsou peníze na dávno známé studie a poznání.

A tak jedna nebo druhá
skupina musí být zákonitě nespokojena.
-----
To platí v případě objektivního hodnocení. V případě včelařů, jak to tak poslouchám, jsou obě dvě skupiny přesvědčeny, že je na tom lépe ta druhá.
A třetí se směje. Která to je? :-))





/ za CÉ - Ta co sedí na penězích/

Dnes jsem včely rozebral, nepřežila ani jedna(přežily 3, ale ty jsem utratil).Většina včelích mtvolek byla přichycená na plástech, spadené na dně na podložce a také některé včelky byly schovány v buňkách na plástu. Zázimované byly na 8 rámcích a 5 rámků bylo ještě plných zásob. Nestalo se to také někomu? a další otázka je jak mám zbylé plásty se zásobami zužitkovat, jestli je mám nechat na později a dát je zbylému včelstvu ke spotřebě, nebo je mám vyřezat a roztavit i se zpracovanými zásobami?.

Ale česna máte na jedné straně, že? Nebo ne?
Je tam více variant, možno otevřít na 4 strany otvory podle potřeby. Např. možnost upravit při vykrádaní, nebo v době vedra, snůšky, lze otevřít celou jednu stranu a včely sedají přímo na síto, které můžeme podle potřeby touto stranou celé vytáhnout a oklepat.To je účelem, aby sedaly na síto, i když některá obleze po stěně.To je technické řešení podpory zdravého chovu včel. Zatím to pochopili včelaři jen v blízkém okolí.
B.V

A co na tom chapat???

Je to proste jen jine provedeni vysokeho zasitovaneho dna - varroa dna. Za pouziti jineho materialu. O vyhodach lze diskutovat, ale nelze to nikomu vnucovat.

T.H.

Zatím to pochopili včelaři jen v blízkém okolí.
> B.V
>
>
>

Abych se nikomu nevnucoval, už nebudu zde na dotazy odpovídat.
B.V.

občas se to stává včelstvo zvolí špatné míst k zimování obvykle někde u bočni stěny úlu nahoře. S příchodem chladna se nedokáže přesunout k zásobám a umře hladem, to naznačují včely zalezlé do buněk. Říká se, že se utrhly od zásob Já jsem jedno takové řešil v lednu přehozením nástavků Včelstvo se snadněji pohybuje za zásobami buď po délce plástu nebo směrem nahoru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?mrt? v?elek.
> Datum: 26.2.2008 15:22:32
> ----------------------------------------
> Dnes jsem včely rozebral, nepřežila ani jedna(přežily 3, ale ty jsem
> utratil).Většina včelích mtvolek byla přichycená na plástech, spadené na
> dně na podložce a také některé včelky byly schovány v buňkách na plástu.
> Zázimované byly na 8 rámcích a 5 rámků bylo ještě plných zásob. Nestalo se
> to také někomu? a další otázka je jak mám zbylé plásty se zásobami
> zužitkovat, jestli je mám nechat na později a dát je zbylému včelstvu ke
> spotřebě, nebo je mám vyřezat a roztavit i se zpracovanými zásobami?.
>
>
>

Díky Aleši.Vaše rada je ta kterou potřebuji.Míra

Jest-li nutně potřebujete včelstva přeložit ( stejná rámková míra ) již v současnou dobu, tak to klidně můžete provést za silného letu včel. Jinak je určitě lepší počkat s přeložením včelstev až na začátek jara, začátek rozvoje.

S pozdravem...M. Václavek

No faktem je, že popsaný křen proti moru jsem ještě nikde neobjevil, ale podle ceníku VÚ Vč. za 10 Kč v pracích z 63 roku a by si mohli otom např. počíst v práci p. Haragsimové. Je v ní i na toto téma obrovská bibliografie.

Jinak práce se jmenuje: Vlif fytoncidů na B. l. W. in vitro.






........
A. Pridal: >Zkoušejí se například extrakty z křene
jako velmi nadějná protibakteriální látka tlumící růst bakterií původce moru včelího plodu.<

Antibiotický vliv některých fytoncidů na Paenibacillus larvae je znám již
dlouhou dobu, o tom není pochyb. Jejich využití v praxi však nepřineslo
žádné výsledky. Vzhledem k tomu, že existují nadějnější cesty, je třeba se
zaměřit právě na tyto.

Antonín Přidal

> Gupa: No faktem je, že popsaný křen proti moru jsem ještě nikde neobjevil,
ale
> podle ceníku VÚ Vč. za 10 Kč v pracích z 63 roku a by si mohli otom např.
> počíst v práci p. Haragsimové. Je v ní i na toto téma obrovská
> bibliografie.
>
> Jinak práce se jmenuje: Vlif fytoncidů na B. l. W. in vitro.

.......
> A. Pridal: >Zkoušejí se například extrakty z křene
> jako velmi nadějná protibakteriální látka tlumící růst bakterií původce
> moru včelího plodu.<

Aleš:
...Ještě poznámka ke spolehlivosti vyšetření zimního mělí - před odevzdáním jsem ho prohlédl a napočítal 84 roztočů na 26 včelstev (a tak jsem se rychle vybavil léčivem)a před týdnem přišel výsledek - jen 34 ks!!
----
Jen dotaz k podobnosti čísel 8 a 3 (84/34). To jsi viděl originál protokolu, nebo nějaký přepis?
Karel

No nevím

Je to tak

Je to tak

neni to tak

Já myslím , že pravdu mají obě strany, jen nevím o čem je řeč. :-)

Dobre rano,
prosim neberte me tolik vazne, trochu sem si rypnul, nic ve zlem :-))

Myslim si, ze i kdyby Vase dno bylo petkral vyhodnejsi nez klasicke drevene varroa dno, tak cloveka, ktery ma treba jen 20 vcelstev tezko presvedcite, aby je hodil do stodoly a rychle vyrobil sklenena.
Predpokladam, ze sklenena dna nikde clovek nekoupi a i kdyby, do takove investice by sel malokdo ....
Vim jak casove narocne je vyrobit varroa dno ze dreva, ze skla to musi byt jeste narocnejsi. Tolik k tomu vnucovani.

U skla je zajimava moznost mnohem snadnejsi desinfekce. Jinak ostatni zminovane vyhody se mi zdaji hodne podobne. Do vysokeho zasitovaneho dna je taky zadnimi dvirky videt az do pulky 1. nastavku, lze kontrolovat spad bez ruseni vcel, lehce cistit apod.

T.H.

> Abych se nikomu nevnucoval, už nebudu zde na dotazy odpovídat.
> B.V.
>
>
>

Dobre rano,
prosim neberte me tolik vazne, trochu sem si rypnul, nic ve zlem :-))

Ale máte pravdu, úľové dno musí byť lacné, jednoduché zhotovenie, musí mať prísup zozadu a musí poskytovať včelárovi bezpečný a rýchly zásah proti V.D. v každom čase .

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!

Jak říká klasik "Proti gustu žádný dišputát říkával pan Prošek" Ale již ta představa jak nahlížím do úlu jak automechanik je hrozná V zimě když chci vidět kde jsou včely podívám se na podložku, v létě se podívám zadními dvířky a jinak vše vidím podle chování na česně

Asi přehlédl desetinou čárku mě to vyšlo 3,3 Musíte si uvědomit to se přepočítává na včelstvo a nějaká statistická odchylka tam bude. Běžně se počítá s 2,5%. Ale na jarní léčení je to tak akorát

Asi přehlédl desetinou čárku mě to vyšlo 3,3 Musíte si uvědomit to se přepočítává na včelstvo a nějaká statistická odchylka tam bude. Běžně se počítá s 2,5%. Ale na jarní léčení je to tak akorát

kdysi jsem narazil i na článek kde doporučovi umístit úly pod ořechem prý jsou tam včely zdravější

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa - Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Budou profesionalove profiky? :-o
> Datum: 26.2.2008 18:38:51
> ----------------------------------------
> No faktem je, že popsaný křen proti moru jsem ještě nikde neobjevil, ale
> podle ceníku VÚ Vč. za 10 Kč v pracích z 63 roku a by si mohli otom např.
> počíst v práci p. Haragsimové. Je v ní i na toto téma obrovská
> bibliografie.
>
> Jinak práce se jmenuje: Vlif fytoncidů na B. l. W. in vitro.
>
>
>
>
>
>
> .......
> A. Pridal: >Zkoušejí se například extrakty z křene
> jako velmi nadějná protibakteriální látka tlumící růst bakterií původce
> moru včelího plodu.<
>
>
>

Pán V.B. má ale výdrž, je šikulka, lenže včelári, ktorí majú niekoľko desiatok včelstiev, sa nemajú čas hrať, musia s včelami pracovať!
.................

S výše uvedeným bezezbytku souhlasím. Budu se opakovat, ale je obrovský rozdíl včelařit s 5 včelstvy nebo s 50.

Dovolím si volně citovat jednoho dlouholetého včelaře, kterého si velmi vážím : " český včelař pokud nevymyslí nějakou zlepšovací ptákovinu, se snad ani nemůže nazývat včelařem " A tak se vymýšlí, zdokonaluje . . .

Loni jsem si byl prohlédnout včelnici, kde měly být úly Langstroth. Dotyčný včelař je ale na základě svých dlouhodobých poznatků a bádání lehce modifikoval - tamhle pár milimetrů ubral tamhle přidal - zkrátka vytvořil nový typ úlu naprosto nekompatibilní s čímkoliv.


Leoš

Nahrada škody při odcizení zařízení a včel.

Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s. Hlavně do věcí o kterých nic nevím. Odsuzujeme skleněnná dna? Co však o nich víme? Nebylo by lepší nejprve alespoň jedno dno na zkoušku vyrobit? Já se na to chystám. Nemusím jich zhotovit hned 50 nebo 150. Potom snad budu trochu v obraze, když už se zůčastním diskuse na toto téma. Možná, že nebudu muset do úlových den nahlížet za pomocí zrcátka, protože se mi již poněkud hůře ohýbají kolena. Věřím tomu, že i pro děti to bude jiný pohled na živé včely.
Pepča

Zdravíčko
Ctěl bych se zeptat kde se dá koupit KM Kyselina Mravenčí, nebo kde ji nakupujete ? Ideální balení třeba na zkoušku litrovku.Ptal jsem se v několika lékárnách,někteří říkaly že nevedou ani neměli,jiní že jen na předpis(na co se předepisuje sem už nezjistil).Pak barvy laky a drogerie rovněž neúspěšně.Na internetu je prodejce, ale jen s osobním převzetím z opačného konce republiky.Jestli někdo ví ve Zlínském kraji a okolí tak prosím napište.
Ještě by mě zajímalo kdy odstraňujete mřížky z česen proti myším.Včelky lítaly pro pyl jak divé ale mřížky jim očividně komplikovaly průchod.
Díky za odpovědi a jestli se to tu už probíralo tak se omlouvám,ale nenalezl jsem to.
Zdraví Pepíno

Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Zřejmě dělám něco špatně, ale já zezadu přístup vůbec nepotřebuju. Naopak, jelikož jsem tak všechna dna vyrobil, tak teď zas pracně přístupy zezadu při GO den napevno ucpávám a naopak česnové vložky rozšiřuji na celou šířku dna. /ulehčená manipulace s podložkami/Ke skleněnému dnu se nevyjadřuji, protože jsem nikdy žádné neměl a umím si zdůvodnit, proč ho nechci.
Zdraví R. stonjek

Na stránkách ČSV a SVS je nová informace k postupu proti Varoase. KVS či OVS na žádost včelařů předepíší M-1 a Varidol FUM i v těch oblastech, kde dle tohoto opatření nátěr plodu není nařízen (projeví-li o to včelaři zájem).

Zdravím Pepíno.Já jsem si koupil KM u pana Buriana v Brně a i dva Nassenhaidry.Snad sem to napsal správně.Telefon je-545574965.Platil jsem za litr asi 120kč.Pošlou ti to poštou.Míra

Ctěl bych se zeptat kde se dá koupit KM Kyselina Mravenčí, nebo kde ji nakupujete ? Ideální balení třeba na zkoušku litrovku.Ptal jsem se v několika lékárnách,někteří říkaly že nevedou ani neměli,....Pepíno

KM kupujte vo veterinárnych lekárňach. Ja kupujem npr. Taktik (amitraz) taktiež vo veter. lek. a nikdy som nemaL problém s kúpou aj v malých dávkach.A bez v bez predpisu veter. lekára.


Včelky lítaly pro pyl jak divé ale mřížky jim očividně komplikovaly průchod.

To je len zdanlivý problém, včely sa naučia preliezať bez straty peľových obnôžok, ale máte pravdu, MMr už včelstvá nepotrebujú

Ještě by mě zajímalo kdy odstraňujete mřížky z česen proti myším.

Včelstvá v čase keď je okolie bez snehu, teplota nad 12˚C aj myši a piskori sa nájdu potravu mimo úľ a navyše včely si dokážu ukontrolovať úľové prostredie, netreba sa obávať piskorov-rejskom, takže MMr s letáčov odstráňte hneď.

Anton

Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Stonjek

Radim nepostrehol si, že ja píšem nie o slklenenom dne ale o tom drevenom a najjedduchšom, ktoré má otvor do podmetu má zo zadného priestoru,za úľom, aby som zbytočne pred letáčom zbytočne navystavoval včelím žihadlám.
Veď ak chcem npr. robiť zber prirodzene odpadnutých V.D. počas sezóny, dokážem to urobiť zozadu bezpečnejšie, rýchlejšie a pod., ďalej vkladanie fumigantu do podmetu je veľmi praktické a rýchle ak je otvor aj dostatočne vysoký, (môj je 6-8cm), môžem bezpečne, ak včelstvo potrebuje na jeho záchranu vložiť balík CMC alebo vo vhodnom kŕmidle podať cukrový roztok či med, kontrola podmetových podložiek po zime, na ktorej ostane (ak ju vyberiem pred preletom) negatív zimovania včelstva, z ktorého dokážem vyčítať všetko o priebehu zimovaniavčiel viac, ako keď úľ otvorím a čo také rýchle vyčistenie dna a vloženie čistej podložky. Takéto dno je pre včelára k nezaplateniu.

Anton

Dříve v diskuzích měli právě dobré zkušenosti s těmi lékárnámi. Lékárníci
návdavkem k farmaceutickému vzdělání mají i určité chemické vzdělání a pro
nějaké svoje účely, jako je vlastní příprava léků nejspíš nějaké chemikálie
nakupují, takže by měli mít kontakty. Zasílání českou poštou to nejde, v
balících se nesmějí posílat žíraviny a hořlaviny, mohla by to ale vzít
nějaká kurýrní služba. Jacísi prodejci by měli být i v Brně, tam by neměl
být problém dojet ze Zlína třeba vlakem.
V běžných letech, kdy je hodně sněhu, myši přestaly vylézat po napadnutí
první silnější sněhové pokrývky, pak ty mřížky byly spíše ochrana proti
ptákům než myším. Letos nebyl sníh, myši pod ním nevyhynuly, ale včely už
jsou pohyblivé a ochrání se. Každá myš, která teď vleze do úlu s
životaschopným včelstvem, nejspíš vyfasuje žihadlo a rychle zkape.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2008 12:19 PM
Subject: Prodej KM


> Zdravíčko
> Ctěl bych se zeptat kde se dá koupit KM Kyselina Mravenčí, nebo kde ji
> nakupujete ? Ideální balení třeba na zkoušku litrovku.Ptal jsem se v
> několika lékárnách,někteří říkaly že nevedou ani neměli,jiní že jen na
> předpis(na co se předepisuje sem už nezjistil).Pak barvy laky a drogerie
> rovněž neúspěšně.Na internetu je prodejce, ale jen s osobním převzetím z
> opačného konce republiky.Jestli někdo ví ve Zlínském kraji a okolí tak
> prosím napište.
> Ještě by mě zajímalo kdy odstraňujete mřížky z česen proti myším.Včelky
> lítaly pro pyl jak divé ale mřížky jim očividně komplikovaly průchod.
> Díky za odpovědi a jestli se to tu už probíralo tak se omlouvám,ale
> nenalezl jsem to.
> Zdraví Pepíno

Anton:
KM kupujte vo veterinárnych lekárňach. Ja kupujem npr. Taktik (amitraz) taktiež vo veter. lek. a nikdy som nemaL problém s kúpou aj v malých dávkach.A bez v bez predpisu veter. lekára.
------
Jaké ceny za jaké balení?
Děkuji
Karel

Přiláním se k panu Turčánymu Moje dna jsou 10 cm vysoká a zadem přístupná a jsou podstatně lepší jak těch pár den přístupných jen z předu 2 cm štěrbinou Postupně je likviduji

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Sklen?n? dno
> Datum: 27.2.2008 14:35:10
> ----------------------------------------
> Antone, proč by mělo být úlové dno přístupné zezadu? Stonjek
>
> Radim nepostrehol si, že ja píšem nie o slklenenom dne ale o tom drevenom a
> najjedduchšom, ktoré má otvor do podmetu má zo zadného priestoru,za úľom,
> aby som zbytočne pred letáčom zbytočne navystavoval včelím žihadlám.
> Veď ak chcem npr. robiť zber prirodzene odpadnutých V.D. počas sezóny,
> dokážem to urobiť zozadu bezpečnejšie, rýchlejšie a pod., ďalej vkladanie
> fumigantu do podmetu je veľmi praktické a rýchle ak je otvor aj dostatočne
> vysoký, (môj je 6-8cm), môžem bezpečne, ak včelstvo potrebuje na jeho
> záchranu vložiť balík CMC alebo vo vhodnom kŕmidle podať cukrový roztok či
> med, kontrola podmetových podložiek po zime, na ktorej ostane (ak ju
> vyberiem pred preletom) negatív zimovania včelstva, z ktorého dokážem
> vyčítať všetko o priebehu zimovaniavčiel viac, ako keď úľ otvorím a čo také
> rýchle vyčistenie dna a vloženie čistej podložky. Takéto dno je pre včelára
> k nezaplateniu.
>
> Anton
>
>
>

Presne tak, chodit pred cesna bez kukly je u me nemozne- takovy hrdina nejsem :-)) , rychla kontrola pohledem do dna zezadu lze i bez kukly, do 10cm podmetu lehce vlozite ruku, takze lze podmet pripadne vycistit, lze videt i polohu chomace pres zimu, kolik ulicek apod - to samozrejme je videt i z podlozky. Dale jednoducha fumigace, na hrebik napichnu pasek s kapkami a pripichnu do steny dna, pasek visi atd.

T.H.

> Přiláním se k panu Turčánymu Moje dna jsou 10 cm vysoká a zadem přístupná a
> jsou podstatně lepší jak těch pár den přístupných jen z předu 2 cm štěrbinou
> Postupně je likviduji
>
> PEPAN
>
>

Zřejmě se každý bavíme o jiných dnech. Já když vyndám česnovou vložku a zadní klín, dno otočím o 180 stupňů prohodím klíny tak vše pasuje. Nejvíc by se mělo štrachat s podložkami v červenci a srpnu kvůli diagnostice roztoče a to je úplně jedno odkud tam lezete, slíznete si to vždycky. Pozorování kde je v zimě chomáč pohledem zezadu je pouze ukázkou špatně zazimovaného včelstva, protože včely mají mít přebytek volných buněk a ne viset v prostoru. Jistě pohledem odspoda by to mohlo být vidět, ovšem v tom případě by musel mít včelař šířku hlavy 10 cm a očima se dostat u studené stavby co nejblíž k česnu. Dávám přednost dobře zazimovaným včelstvům, které podobné okuky pouze ruší. Záchrana včelstva CMC či jiným krmením, proč volit to nejhloupější nejvzdálenější a nejstudenější místo v úle?? Předpokládám že se jedná o zimu, předjaří. Dávám přednost opět dobře zaz. včelstvům, která podobné nesmysly nepotřebují a i kdyby, předem to jde u mě stejně dobře. Fumigace v podmetu, v Dole z ní nijak nadšeni nejsou, já ji také nepoužívám a zepředu by to šlo také dobře. No a lézt po kolenou a podle visících včel v podmetu usuzovat na přidání nástavku? No kdo má rád roje proč ne. Setřásání včel přes smyk z medných plástů do podmetu funguje dobře, ale od těch dob co jsem ho zrušil odjíždím s mednými plásty ze včelnice kdy chci já a ne když mě včely vyženou. Takže jste mě nepřesvědčili. Zadní dvířka do podmetu považuji pouze za výrobní komplikaci i nadále.
Zdraví R. /Rudolf/ Stonjek

dobry den chcela by som sa spytat ako by sa mali chovat vcely v obci nas sused ma 8 rodin v tesnej bliskosti domov /domy su s troch stran/ maximalne 30-50 m od domov cez moj pozemok tecie obecny potocik a vcely tam chodia pit ale nas aj ohrozuju lebo ich je vela nemozem sa slobodne pohybovat po svojom vlastnom pozemku sused ma ani nepocuva spolocne riesenie neexistuje kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?

"kto mi povie kde je pravda a ake mam prava ziadat o napravu?"

Pokud chcete znát kvalifikovanou odpověď na svoji otázku, obraťte se na soudního znalce obor zemědělství odvětví včelařství. Jejich seznam vede každý Krajský soud. O znalcích se můžete informovat i na stránkách Českého svazu včelařů. Upozorňuji však, že je to za Vaše peníze.
Josef Křapka

Vážení přátelé,
velmi se mi líbí typická středoevropská vlastnost, k e c á l i s m u s. Hlavně do věcí o kterých nic nevím.
.................

Nijak Vám nebráním vyrábět skleněná dna a už vůbec Vám do toho nehodlám KECAT. Doufám, že smím svobodně vyjádřit svůj názor.

Dno jsem viděl v reálu - a fakt je, že nechápu, v čem je jeho přínos. Ale netvrdím, že musím pochopit vše, ani se o to upřimně řečeno nesnažím. Stejně tak nechápu, proč máme v Čechách několik desítek rámkových mír a typů úlů a stále jsou tvořeny další . . .

Leoš

Zdravím Tě Pepíno,
Kyselinu mravenčí,jak to tu už někdo napsal, lze koupit v prodejně včel. potřeb v Brně, Koliště 25. Když jsem se o to, zajímal,prodávali litr za 80,- Kč. Někdo zde zmiňuje 120,- Kč, byl by to dosti velký cenový skok. V lékárnách je taky k dostání, je kvalitnější, ale cca 200,- Kč 1 l. Ptal jsem se i ve veterinární lékárně a o KM ani neslyšeli. Je to asi podle předchozího zájmu. Pokud si zde na konferenci, vpravo nahoře, nad posledním příspěvkem, do okénka "vyhledat", vepíšeš heslo kyselina mravenčí, tak Ti vyhledá veškeré příspěvky na toto téma. Pokud si vzpomínám, je jich tam několik i s výrobci KM.

Měj se. Jiří