Včelařská konference

Souhlasím s tím, že spojování v podletí nepřináší očekávaný výsledek ( při přímém spojení ). Co říkáte na spojení přes mateří mřížku začátkem podletí ( výsledkem je dvoumatečné včelstvo )? Není výsledek obdobný, ne-li lepší než při spojení v pozdním podzimu ( 10. měsíc ) nebo na jaře. Dvoumatečná včelstva jsou vždycky znatelně silnější než jednomatečná. V produkčním období to sice nezvyšuje produktivitu práce, jak by se mohlo na první pohled zdát ( výnos na hmotnostní konstantu včel ( např 1 kg ) se snižuje, časově náročnější manipulace se včelstvem, zvyšuje se rojivost, tím pádem i protirojová opatření musejí zabrat více času,..., což časově naruší zvýšení výnosů ). V podletí je situace úplně jiná.

Co se týče zimní síly, určitě není hraniční 15 000 včel. Například Leoš Dvorský ( pokud se nepletu ) zimuje běžně včelstva síly 20 000-30 000 ( přes 2 kg ) aniž by kmenové včelstvo nějak posiloval. A výsledky v jarní snůšce ... přes 60 kg na včelstvo. To nejsou žádné nesmysl, to je fakt pro velmi silná včelstva. A tak by mohl pokračovat.

Princip tvorby dlouhověkých včel je jistě ne zcela vysvětlen. Je pozoruhodné, jak si mnohé autority protiřečí. Například Váš citovaný Liebig není na světovém odborném poli ,, bez ztráty kytičky ,,. Studie A. Neukirchové mnohé jeho tvrzení popírá.
více na: http://web.quick.cz/pvzubri/dokumenty/letnivcely.pdf
Doporučuji si to přečíst, stojí to za to.

S pozdravem...M. Václavek