Archiv Včelařské konference

Antonín Podhájecký napsal:

>Byly prázdné už začátkem září.


>>Krátkověké včely vždy henou mimo úl, dlouhověké v úle jeli počasí i mimo a proto ty prázdné úly koncem říjan.
.................

U mě ne.
Já jsem měl na postiženém stanovišti všechny včely ještě v polovině září, když jsem vydělával gabony. Jen dvě včelstva z devíti jsem pozoroval oslabená.
Cca v půlce října zbyla tři slabá včelstva z devíti.

Radek Krušina

V Odborných včelařských překladech č.1/2007 na str. 20-23 v článku od
Dr. G. Liebiga (včelařský ústav Hohenheim, Německo), známého propagátora
nástavkového včelaření, se mj. zajímavostí můžete dozvědět, jaká je

reálná síla včelstev, v červnu byl průměr 10 včelstev 31 tis. včel.,
podzimní síla 12 včelstev (říjen 2004) kolísala mezi 4 a 16 tis. včel. K.Č.

Svoj názor som už o prirodzenej vrcholovej sile vyslovil, aj to čo uviedol ing.K.Čermák vo svojom príspevku, plne koreluje s mojimi poznatkami (a iste i s jeho!) o maximálnej sile včelstiev, t.j. v priemere na konci zimy 1,3 kg+-0,3 kg. A to platí aj vtedy, keď včelstvu ponúkneme v čase vrcholenia diferenciácie včiel na dlhoveké zimné včely aj 200 až 250 litrov (u mňa 5 debničiek B 10).

Toto som preveroval na svojej včelnici min. 15 rokov a tieto včelstvá nikdy netrpeli nedostatkom zásob, peľu a mladými matkami. Ak som chcel dosiahnuť silu zimujúcich včelstiev okolo 2+-0,3 kg robil som to posilňovaním odložencami (chovanými pre tento účel) vždy v októbri (XI. mesiac). Diferenciácia zimných včiel je už definitívne ukončená a ich spojením získame až dvojnásobnú silu.

Aj táto zima ma na svojej včelnici 70-tich včelstiev prekvapila, prehliadol som námatkove začiatkom januára-ledna 8 včelstiev, ktoré sú bez zúženia (10 plástov), obsadajú v priemere priestorovú plochu úľa okolo 37-41% (sú skôr slabé), väčšinou 5-6 uličkách v celkovej dlžke 115 cm: koef.100= váha 1,15 kg. Čiže "nic moc", ďaleko za ciframi udávanými M. Václavkom, aj Liebig a pred ním v Liebefelde a je smiešne, keď Václavek svoje včelstvá nadhodnocuje o 300-400 %. Teda moje včely sú žobráci, chcípáci. Touto metódou hodnotím všetky včelstvá pred prvým jarným preletom. Dá sa použiť v každom úľovom systéme.

Zimný chumáč po jarnom rozídení (teplota nad +12˚C) zaujme dĺžku uličiek 115 cm x koef.1,6 = 184 cm. Toto včelstvo bez posiľňovania dosiahne bez problémov produkčnú silu do znášky. Pri stanovení váhy=počtu včiel v jednej plne obsadenej uličke miery B je 250 g. Táto váha včiel v jednej uličke bola stanovená presne tak ako uvádza ing. K.Čermák, vážením strasených včiel, teda žiadna alchýmia.

nechtěl bych to počítat ani u jednoho včelstva, natož u deseti

Nechť nám p. Turčáni sám
napíše, jak moc u něho působí reinvaze, určitě si i toho všímá. Z tohose dá odhadnout, jak moc se množení roztoče omezuje inbrídingem. K.Č.

Páni, či chcete alebo nie, ani ja nevčelárim vo vzduchoprázdne. Aj okolo mňa sú stovky včelstiev, i keď momentálne nie tak blízo aby som na ne svojimi očami videl. Jedny odišli zbierať med a peľ na nebeské lúky, ďalšie prilietajú zo zálohy, ktoré prinášajú nenapraviteľný "zásobovači" rojov, znovu a znovu snažia "včeláriť, jedny odleteli v podobe rojov do hlbokých lesov a predsa len môžu zásobovať moje včelstvá novou krvou V.D.

Potom je ťažké predpokladať a tvrdiť, že "moje" klieštiky sú neschopné enormného rozmnožovania. Ešte v počiatkoch osídľovania nových území klieštikmi, sa tvrdilo, že sa na nezamorených územiach dokáže presunúť prirodzenou cestou o 30 km. Potom by pre ne nemal byť pre ne problém presunúť sa o 3-5 km.
Reinváziu som sledoval (je to ťažšie ako spočítať stovky ažtisícky klieštokv), ale som stále skeptický, aby zvýšená zamorenosť včelstiev bola spôsobená silnou reinváziou. Vo vzdialenosti 2,5 km (vzdušná čiara) sa nachádza stanovište, na ktorom už 10-ky rokov úspešne žijú včelstvá, ani raz nezaznamenali kolaps. Pritom v dedine sú včelári, ktorým sa to stalo. Aj z tohoto príkladu vychádzam, že dobrou a správnou starostlivosťou, s prostriedkami, ktoré včelár má k dispozícii, dokáže udržať V.D. na uzde.

Keďže už 20 rokov sledujem odpad V.D. na podložkách, viem provnávať výsledky z jednotlivých rokov u včelstiev, viem posúdiť ako a či reinvázia je tak častá ako sa to o nej tvrdí. Včelstvá mám na podstavcoch vždy po 5 včelstiev, s medzerami 10-15 cm medzi jednotlivými úľmi. Aj tohoto roku som sledoval včelsvo (a tých príkladov je niekoľko), ktoré bolo v strede palety. V tomto včelstve, bol celkový odpad 520 ks V.D. a v dvoch umiestnených po oboch stranách bol odpad po 55 ks. Logika vraví, že tie včelstvá trpia reinváziou najviac, ktoré sú najbližšie, veď kontakt je možný! Moja logika v tomto prípade zlyháva! Je jasné, že druhá moja logika hovorí o tom, že rozvoj klieštika v sezóne v tom, ktorom včelstve je závislý od toho, aký zostatok samičiek V.D. ostane po poslednej fumigácii či aerosolovaní vo včelstve. To však včelár nedokáže určiť.
Nasledujúce riadky neberte ako radu pri boji s V.D.! Aby som priblížil môj tech. postup (TP), uvádzam.

25.8 robím vo všetkých včelstvách odľahčovaciu fumigáciu, odpadne v priemere 25 % samičiek V.D. nachádzajúcich sa na včelách.

1.10 druhú odľahčovaciu fumigáciu,odpadne znovu od 25 % (ak je ešte zaviečkovaný plod), po 98+-3 %. Aj tohoto roku bola v tomto čase bezplodovosť.

5.11-10.11 posledná záverečná fumigácia, t.zv. záverečná fumigácia, kedy už v mojich podmienkach nie absolútne žiaden plod (ešte som nezaznamenal). V tých včelstvách kde je odpad nad 5 ks, robím aj 4-tu fumig.
Tak pôzdnu fumig. robím aj napriek tomu, že noci sú už aj mrazy, ale nie je plod, čo je absolutnou podmienkou na zasiahnutie každej samičky.
Viem aj to, že amitraz vo fumigante pôsobí vo včelstve asi 30-45 min., čo stačí na to, aby fumigant prenikol i cez zomknutý chumáč včiel do prieduchov klieštika, kde cez nervové zakončenie ukončí jeho život.
Skúšky, ktoré som robil potvrdili, že ak bol klieštik na včelách bol zasiahnutý a vypadol z neho síce pozdejšie (1-2 dni) ale vypadol.
Preto i keď v organizácii máme VAT-1 a je funkčný (3 roky), ešte som ho nepoužil, pretože môj TP je jednoduchý, rýchly, pohodlný a v mojom prípade zatiaľ i účinný.
Nuž čo k tomu dodať, som za predpísaný scenár veterinármi, ale ako niekto povedal v komentári, je to môj majetok a za jeho zdravoptný stav som zodpovedný sám.

Honzo prosím, pouč mne. Dosud jsem se domníval, že roztoč na vosách a jiném hmyzu nejezdí, nebo to dosud nebylo prokázáno. Je to pro mne novinka. J.K.

O prenášení V.D. z včelstva do včelstva si môžete prečítať v priloženom článku problém som riešil pred 15-18 ropkmi. Priame pozorovanie prenosu V.D osami, bolo 1-2 rokmi po mne na stránkach OVP.


Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor

Včelie choroby

Vo včelárskej literatúre sa najčastejšie uvádza šírenie varroa destruktor (V.D) zo zdroja nákazy do jeho okolia, najčastejšie zalietavaním včiel do cudzích úľov, pri rabovaní zásob v nakazenom včelstve, menej už stretávaním sa včiel lietaviek na kvetoch (zber peľu), kde V.D dokáže prežiť bez včely až 48 hodín.

Ja predpokladám (priamy dôkaz chýba), že sa tak deje aj na miestach odberu vody, kde sa často v jednom momente stretnú desiatky včiel. Klieštik včelí pri svojej obratnosti sa dokáže bleskurýchlo presunúť pri vzájomnom styku zo včely na včelu. A tu taká možnosť je.

Možno bude čitateľov zaujímať aj ďalší spôsob šírenia sa V.D. a to využívaním netradičného vzdušného transportéra zo sveta hmyzu ôs (Vespa). Prenášanie V.D.osami je neznáme prípadne málo známe. V čase enormného rozšírenia sa klieštika včelieho (u mňa naposledy v r.1991) na mojom stanovišti (ale aj v širšom okruhu), sa zároveň rozmnožili osy , hlavne osa obyčajná (Paravespula vulgaris L.) a osa útočná (Vespula germanica F.). Osy profitovali na tisícoch poškodených včiel klieštikom včelím a vírusom akútnej paralýzy , ktoré hynuli pred letáčmi úľov a v oslabených včelstvách získavali bez problémov sladinu. Z poškodených včiel získavali hrudné svalstvo (bielkoviny), ktoré odnášali do svojich hniezd. Silno oslabené včelstvá si jednoducho nevedeli poradiť s presilou ôs, ktoré vnikali do úľov, lebo strážkyne letáča už neexistovali. Na druhej strane teda ôs nebolo v tom čase predátorov (napr. jazvec, ktorý likviduje hniezda vyhrabávaním), pri dostatku bielkovinovej a uhľohydrátovej potrave nič im nestálo v ceste aby dosiahli svojho vrcholu. Tým bolo osám umožnené vytvárať v zemi mohutné spoločenstvá, k čomu prispievalo i mimoriadne suché počasie. Nepomohli ani lapače ôs, hoci sa do nich chytilo tisíce jedincov.

Osie larvy

Vtedy ma napadla myšlienka (dosť naivná), či sa klieštik nerozmnožuje v osích hniezdach a odtiaľ ich osy robotnice na svojich telách pri svojich návštevách prenášajú do včelstiev. Viedlo ma k tomu objavenie živých jedincov V.D. na tele ôs na voľnom priestranstve ( asi 4 prípady) a nemal som istotu či klieštikov odnášajú zo svojich hniezd do včelstiev alebo naopak, z včelstva do osieho hniezda. Preskúmal som jedno mohutné osie hniezdo, ale na zaviečkovanom plode som nezistil ani jeden pozitívny prípad. Ani som nemohol, biológia vývoja osieho plodu je odlišná ako u včely medonosnej. Včely ukladajú potravu k larvičkám plodu na dno voskovej bunky a osy kŕmia svoje potomstvo priamo do úst lariev.



Výskyt dospelých samičiek V.D. na telách ôs si vysvetľujem nasledovne a jednoznačne. Do ťažko poškodených včelstiev, v ktorých vplyvom radikálneho premnoženia V.D. nastal rozpad včelieho spoločenstva (všetky liahnuce sa mladé včely odchádzajú z úľa a staré aj keď nepoškodené sú opotrebované rýchlo hynú), ochrana letáča prakticky neexistuje, osy sa bez problémov dostanú na plásty, na ktorých získavajú potravu, čo dokonale do poslednej chvíli využívajú. Klieštik v tomto chaotickom štádiu sa začína rozmnožovať do obludných rozmerov kedy sám inštinktívne cíti ohrozenie seba samého, lebo nasleduje zánik včelstva. So zánikom včelstva hynie aj on. Vtedy nastáva chvíľa keď na svoju záchranu použije nie len rabujúce včely, ale aj netypického predstaviteľa osu, ktorá ho môže preniesť do prostredia čistého včelstva, ktoré mu poskytne možnosť prežiť. Osa má väčší akčný rádius a môže navštevovať aj úle na iných stanovištiach. Klieštik včelí svojím inštinktom vie lepšie vycítiť zánik svojho hostiteľa a ak má možnosť dokáže ho využiť aby sa dostal do iného prostredia a osa je jednou z nich. Našťastie aj osy postihujú tie isté zákony ako ostatné druhy hmyzej ríše pri ich nadmernom rozšírení. Po prajných rokoch aj pre osy prichádzajú roky nevhodné a krivka vzostupu po dosiahnutí vrcholu prudko padá dolu.


Čo z tohoto poznania vyplýva pre nás?
Môže včelár ovplyvniť reinváziu V.D. do nezamorených alebo len slabo zamorených včelstiev ? Má sa len trpne pozerať ako sa s ním príroda zahráva? Nie! Najlepšie opatrenie je v prvom rade chovať silné včelstvá , musia mať stále zásoby, zúžiť veľkosť letáčov v čase od začiatku augusta až do konca sezóny a (čo nebudú schvaľovať ochranári) likvidovať osie hniezda uvedených druhov v okruhu aspoň do 500 m okolo včelnice a pripraviť včas dômyselné lapače na včelniciach.
Ale naozaj to pomôže?

Anton Turčáni, Závada

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

No tak to funguje v ČR. Ale danou podporu z EU nevyužívá pouze ČR. Jestli doopravdy víte jak to funguje tedy u nás, zjistěte si a napište jiné varianty jak a kde to funguje jinde v jiných členských státech Společenství.

Seznamy a další Váš popis nezpochybňuji. Bez byrokracie dotace není.

........
bezejména:>Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.<

To, co tady popisujete, je historie. Letos se budou nakupovat léky přímo za dotovanou cenu. Tak jsem to alespoň pochopil z nového NV 285. Seznamy a faktury spolu většinou souvisí jen teoreticky. V podstatě, co si kdo objedná ze schválených léčiv cestou ZO - OV, to dostane a zaplatí. Problém je v liknavosti včelařů a funkcionářů. Nechápu co v tom pořád vymýšlíte za problémy.

To co tady popisoval HOnza v příspěvku 26621 je mírně řečeno zcestné. Chodit jednotlivě za veterinářem pro předpis nikomu neradím. Raději přímo za někým ze ZO, případně sousední ZO, kdo dává dohromady objednávky léků. Jestli by ten nefungoval, bylo by postiženo 100 lidí z celé ZO, ale s tím jsem se dosud nesetkal.

-----------------------
> Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú
> žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva"
> do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho
> účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a
> komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se
> o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde
> jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do
> 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel
> jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž
> žádné lakování.

Já jsem vyndával gabony někdy koncem srpna. Dávám je koncem července. Do nahlašování počtů už některé padly.
Tonda

>Já jsem měl na postiženém stanovišti všechny včely ještě v polovině září, když jsem vydělával gabony. Jen dvě včelstva z devíti jsem pozoroval oslabená.
Cca v půlce října zbyla tři slabá včelstva z devíti.

Jedná se hlavně o to, jak omezit varaózu. Při norském zimování se včely
setřepou na mezistěny, takže v úlu není žádný plod. Je tedy ideální možnost,
třeba druhý den včely fumigovat. Nebo tam jen na 2 - 4 dny strčit Gabony, to
by mělo úplně stačit a přitom rezidua by byla absolutně minimální. Účinnost
by měla být automaticky vysoká, na 100 % tam není plod. Bylo ověřeno
mnohokrát, že při správném provedení v správné době norské zimování nijak
zvlášť nesnižuje výnosy v dalším roce. Problém je, co s těmi rámky s plodem.
Ideální by bylo je převést na nějaké jiné stanoviště a vložit do úlů, kde
byla zaklíckovaná matka. A kde je třeba pořád nějaká mírná snůška. Jak se
všechno vylíhne, plásty s medem vytočit, včely dát zase buď na mezistěny
nebo na prázdné plásty a zase ošetřit. Ale i když by to proběhlo jen na
jednom stanovišti a byly vedle sebe úly s norským zimováním a úly s
zaklíckovanou matkou a plodem k vylíhnutí, stejně by většina roztočů byla
zlikvidována. A zbytek při normálním podzimním ošetření.
Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. Mohou se setřepat do paketů - levných
zasíťovaných bedniček, odvézt ze stanoviště společně s medem, jako umělé
roje ošetřit a potom v podstatě kdekoliv do jakéhokoliv úlu umístit na
mezistěny. Zaklíckování by muselo být někdy v polovině července, aby se
stavba na mezistěny stihla do poloviny srpna. V této době staví ještě velice
ochotně a do zimy jdou v plné síle. Ale jde to ještě do konce srpna,
případně do poloviny září, ale odrazí se to na počtu vystaveným mezistěn a
malé síle zimního včelstva.
Dají se vymyslet různé varianty. Varianta s zaklíckováním a umělými roji by
mohla umožnit teoreticky chovat včelstva úplně bez chemie, když by se ty
roje ošetřily teplem a potom celý další rok s rozmnoženými roztoči vydržely
a neuhynuly, případně jen s výpomocí kyseliny mravenčí. V běžném chovu by se
včely ozdravily před výchovou zimní generace včel. Už jen prosté norské
zimování poloviny dvou třetin nejsilnějších včelstev a prosté přidání plástů
s plodem do zbytku včelstev bez jakéhokoliv hledání matky a klíckování by
aspoň zajistilo v krajním případě přežití těch včelstev na norském zimování.
Nebo třeba by se nemusela klíckovat matka v silných produkčních včeklstvech,
kde je to problém, ale třeba v silnějších oddělcích, kde to problém nijak
zvlášť není. Takový oddělek by přidaný plod mohl zvládnout a po ošetření
později do zimy by se s produkčním včelstvem zase spojil....
Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
popsané způsoby mohly vcelku fungovat.

R. Polášek

> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 8:51 AM
Subject: Re:Norsk? zimov?n?


> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že
by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je
to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))

A fungovat by to snad melo, jestli se ted hodne moc nepletu, tak tusim, ze vcela indicka pri velkem napadeni opousti svuj domov a tim se zachrani - ale to mam jen z doslechu, nebo mozna spis ze cteni, takze prosim berte s rezervou a klidne me opravte :-))

T.H.

> Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
> ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.
>
> R. Polášek
>
>

Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. R.P.

Túto obrovskú prácu by včelár mohol robiť pri 10-20 včelstvách. Vízia je to pekná, ale naozaj je napísaná pri stole, lebo prax by bola iná. Výsledok je aj tak pochybný, pretože je to biologicko chemický technologický postup a potom je naozaj jednoduchšie už vyskúšaný TP uzatvárať matky v každom úli do vhodného izolátora na 21 dní v čase od 15.9 až 20.9 do 5.10 až 10.10 s následnou fumigáciou bez plodu.
Aj toto je robota, ale zvládnuteľná, možno 10-15 krát rýchlejšia a výsledok je excelentný. Toto všetko mám dokonale overené v praxi (posledných 7 rokov som tento TP zmenil).

Npr. doporučuješ tento úkon už v polovici júna - červenca na 15 až 20 dní, čo je prakticky jeden plododkruh. Tento výpadok včiel v čase keď matka kladie vajíčka pre zimnú generáciu dlhovekých včiel už včelstvo nedokáže nahradiť, atď, atď.
Severské zimovanie (Nórsko, Švédsko) je spojené s obnovou diela a zníženie nozematózy vo včelstvách sa vykonáva v čase (9.mes.), keď zimné včely už dokončili vnútornú diferenciáciu z krátkovekých na dlhoveké, čo Tvoj spôsob vylučuje.

Pri mojom experimentovaní s nápadmi od stola, som vždy myšlienku uskutočnil na včelnici, ak to bolo reálne a malo to význam v prospech veci- t.j. včiel a ošetrovaní včiel, vtedy som s tým vyšiel pred verejnosť.
Viem, že si asi v mojom veku (skôr máme rokov viac ako menej), predsa by som s myšlienku odskúšal na včelnici a získaný výsledok by som vyhodnotil aj s nákladmi, čosovým snímkom, a konečným efektom s ohľadom na zamorenosť V.D.

Nie je nad prax. Moje slová sú myslené úprimne, pretože Tvoje myslenie, sloh a nápady obdivujem a vždy si ich rád prečítam.

V září mám včelstva pouze ve 4 nástavcích (nízkých). Mohu říci, že i zde vyhledat matku za účelem zaklíckování je skutečně složité a velmi zdlouhavé. Neumím si to představit u 100 včelstev. Zná někdo z diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? Pozn. Všechny matky mám značené. Zkoušel jsem i přesívání přez mateří mřížku. Ani to není 100%ní.
Pepča

Kdyz ji napoprve nenajdu (mam take NN ), tak ten ve kterem ji ocekavam oddelim zhora a zdola materi mrizkou - jeji prostor se tak zmenci. Ale to asi znate :-)
Neni to to prave ale v pripade 4 nastavku kdyz tusim, ze je treba ve 2 a oddelim ho tak za par dni uz nemusim hledat na 40 ramkach ale dle plodu se pozna ve kterem je takze v nejhorsi variante je to 20 ramku - taky nic moc, navic dvojnasobny pocet materich mrizek :-(

T.H.


>V září mám včelstva pouze ve 4 nástavcích (nízkých). Mohu říci, že i zde
> vyhledat matku za účelem zaklíckování je skutečně složité a velmi
> zdlouhavé. Neumím si to představit u 100 včelstev. Zná někdo z
> diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? Pozn. Všechny
> matky mám značené. Zkoušel jsem i přesívání přez mateří mřížku. Ani to není
> 100%ní.
> Pepča       
>
>
>

seremedserious:
oprava DTD (drevotriska), sem se prepsal, DVD je samozrejme drevovlaknita deska (sololit,MDF,hobra..., ty mekke na ven take ne, sololit mozno)
-----
Dnes jsem byl v dřevoprodejně poptat matroš.
Mimo jiné potřebuji dělat mezidna, desky olaťované oboustraně v rámu (na krmení , výkluzy atd).
Nechal jsem si ukázat jaký mají sololit. Prodavač mě ukazoval i 3mm MD desky, prý jsou vhodnější do vlhka, protože mají jinak upravený povrch. Dokonce jsou i o něco levnější.
Normálně bych vzal sololit, ale ten co jsem tam viděl mě za srdce nechytil.

Má někdo zkušenosti s oběma matrošema. Ten bílý MD by se mě líbil. Minimálně na VD podložky.

Díky

Karel

Ach jo, proč je tak těžké naučit se myslet. Jestliže někdo klíckuje matky v září až říjnu, tak toho moc nevyřešil a z hlediska letošní pohromy se snažil úplně zbytečně. Zásadní problém je, že musíme ochránit před reprodukčními roztoči dlouhověké, tedy zimní včely a to je plod od slunovratu do konce července /přibližně, přesně to neví asi nikdo/ Mám li zimní generaci už poškozenou v buňkách tak jsem v .... Nechápu, proč je to tak těžké pochopit. Takže norské zimování brzo, zapříčiní výpadek alespoň jedné generace a tím je to návod na dokonalého jarního slabocha, uděláme li to v září, dlouhověká zimní generace je poškozená a to jsou důvody letošních ztrát. /Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat cca 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít. Každý, kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu??? Za hrubé výrazy se omlouvám, ale jak přerušit to vaše pindání o ničem, připomínající baby na trhu a ne rozkoukané včelaře.
Zdraví R. Stonjek

Nojo, jenže můj původní příspěvek byl psán na ohlasy těch včelařů, co
naříkalí, že už předloni normálně léčili, loni v létě použili formidol nebo
kyselinu mravenčí nabo v srpnu Gabon a na konci září už měli prázdné úly. To
já vím, že hledání matky je pracné. Jemže pokud by ti včelaři takhle počkali
s tím klíckováním matek, už by prakticky neměli v říjnu co klíckovat a co
fumigovat.
Přirozeně je třeba si rozmyslet, co je při takovém tlaku varaózy přednější.
Jestli mít komerčně 100 včelstev, valit do nich neustále nová léčiva nebo
jestli zkusit ta léčiva omezit, přirozeně za cenu vyšší pracnosti. To se
taky uvidí časem, jak moc byl loňský rok výjimečný, nebo jestli bude hynutí
nejsilnějších včelstev na varaózu s virózou i přes léčení pravidlem.
Co se týká hledání matek, pokud by se objevila potřeba, časem by se objevily
metody, jak to hledání usnadnit. Dneska se to dělá třeba 1 - 2 mateřími
mřížkami, úl se dopředu rozdělí a za týden se prohledá jen ta část, kde je
mladý plod. Hodně by třeba pomohlo značení matek fluorescenčními barvami, ne
těmi obyčejnými. Před hodně lety byl ve Včelařství článek o jednom polském
velkovčelaři, ten používal úly a rámky, které neobsahovaly kov, zatímco
matku měl značenou kovovou značkou a hledal ji detektorem kovů. Říkám, jak
se objeví potřeba, objeví se i cesty, jak původně zdánlivě nemožnou věc
udělat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 9:32 AM
Subject: Re: Norské zimování


> Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
> matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
> plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
> vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu -
provést
> norské zimování a zase ošetřit. R.P.
>
> Túto obrovskú prácu by včelár mohol robiť pri 10-20 včelstvách. Vízia je
to
> pekná, ale naozaj je napísaná pri stole, lebo prax by bola iná. Výsledok
je
> aj tak pochybný, pretože je to biologicko chemický technologický postup a
> potom je naozaj jednoduchšie už vyskúšaný TP uzatvárať matky v každom úli
> do vhodného izolátora na 21 dní v čase od 15.9 až 20.9 do 5.10 až 10.10 s
> následnou fumigáciou bez plodu.
> Aj toto je robota, ale zvládnuteľná, možno 10-15 krát rýchlejšia a
výsledok
> je excelentný. Toto všetko mám dokonale overené v praxi (posledných 7
rokov
> som tento TP zmenil).
>
> Npr. doporučuješ tento úkon už v polovici júna - červenca na 15 až 20 dní,
> čo je prakticky jeden plododkruh. Tento výpadok včiel v čase keď matka
> kladie vajíčka pre zimnú generáciu dlhovekých včiel už včelstvo nedokáže
> nahradiť, atď, atď.
> Severské zimovanie (Nórsko, Švédsko) je spojené s obnovou diela a
zníženie
> nozematózy vo včelstvách sa vykonáva v čase (9.mes.), keď zimné včely už
> dokončili vnútornú diferenciáciu z krátkovekých na dlhoveké, čo Tvoj
spôsob
> vylučuje.
>
> Pri mojom experimentovaní s nápadmi od stola, som vždy myšlienku
uskutočnil
> na včelnici, ak to bolo reálne a malo to význam v prospech veci- t.j.
včiel
> a ošetrovaní včiel, vtedy som s tým vyšiel pred verejnosť.
> Viem, že si asi v mojom veku (skôr máme rokov viac ako menej), predsa by
> som s myšlienku odskúšal na včelnici a získaný výsledok by som vyhodnotil
> aj s nákladmi, čosovým snímkom, a konečným efektom s ohľadom na zamorenosť
> V.D.
>
> Nie je nad prax. Moje slová sú myslené úprimne, pretože Tvoje myslenie,
> sloh a nápady obdivujem a vždy si ich rád prečítam.

Brzo a dobře udělané norské zimování na stanovišti s dostatkem pylu v srpnu,
to je většina stanovištť, nijak nesnižuje sílu zimní a přezimované generace.
Bylo to už vyzkoušeno mnohokrát.Je to asi podobný mýtus jako s pozdním
krmením.
Jak říkám, je třeba si vybrat, jestli do včelstev valit léčiva nebo za cenu
nějaké vyšší pracnosti těch léčiv valit míň.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 10:49 AM
Subject: Re: Norské zimování


> Ach jo, proč je tak těžké naučit se myslet. Jestliže někdo klíckuje matky
v
> září až říjnu, tak toho moc nevyřešil a z hlediska letošní pohromy se
> snažil úplně zbytečně. Zásadní problém je, že musíme ochránit před
> reprodukčními roztoči dlouhověké, tedy zimní včely a to je plod od
> slunovratu do konce července /přibližně, přesně to neví asi nikdo/ Mám li
> zimní generaci už poškozenou v buňkách tak jsem v .... Nechápu, proč je to
> tak těžké pochopit. Takže norské zimování brzo, zapříčiní výpadek alespoň
> jedné generace a tím je to návod na dokonalého jarního slabocha, uděláme
li
> to v září, dlouhověká zimní generace je poškozená a to jsou důvody
> letošních ztrát. /Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu
> včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já
> spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi
> musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s
> jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez
> otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat
cca
> 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít.
Každý,
> kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne
> pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos
> bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu??? Za hrubé
> výrazy se omlouvám, ale jak přerušit to vaše pindání o ničem,
připomínající
> baby na trhu a ne rozkoukané včelaře.
> Zdraví R. Stonjek

Zná někdo z diskutujících jednoduchý a spolehlivý způsob vyhledáví matka? J.K.

- pri včelách nič nemôže byť jednoduché, každá práca si vyžaduje svoj fortieľ, ten si musí vytvoriť a osvojiť sám včelár.

- v čase vrcholiaceho rozvoja, keď je úľ preplnený včelami,je to naozaj ťažké a nič nám neostáva iné ako matky značiť, aby sme nestrávili mladosť jej hľadaním. Lepšie je úľ uzavrieť a pokračovať po 3-5 hodinách alebo na budúci deň. Tradície hovoria, že najpravdepodobenejšie sa oplodnená matka nachádza tam kde je voľné miesto na plodovanie, ale ani to nemusí byť vždy pravda, veď matka často mení miesto svojho pobytu a v čase hľadania by mohla byť i na zaviečkovanom plode.

- iné je vyhľadať matku npr. v 9. mesiaci, keď plodovanie ustáva a včiel ubúda. Vtedy je vždy matka tam, kde je plod, ale nevhodným zásahom matku vytlačíme z miesta plodu a potom je je naozaj ťažké nájsť.
S dlhšou praxou pri včelách, nepotrebuje včelár za každých okolností matku vidieť. Stačí sa pozrieť na plod, a zistiť či sú v bunkách vajíčka a utvoríme si obraz o matke.

- ak Ste reagovali na uzatváranie matky vo včelstve pre účely fumigácie (včelstvo bez plodu), tak ja hovorím nie klietkovaní matiek, ale o izolovaní matiek. Je to dôležité vedieť, že včelstvo aj za prítomnosti matky v klietke, vždy začalo s náhradným chovom matky, preto matku musíme izolovať v izolátore, do ktorého vždy musia mať včely voľný vstup. A to preto, že včelám nestačí "vôňa " matky, ale potrebujú jej materskú látku, ktorý získajú le priamym kontaktom! Kto to neverí, nech to vyskúša.

Já mám jen dotaz. Jak je možné, že děláš taková opatření, tj.používáš kyselinu, která prý jde pod víčka, používáš gabony, které vymyšleny tak aby fungovaly měsíc a přesto máš po víčky takovou úrodu?
.........



/Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat cca 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít. Každý, kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu???

Už jsem to psal, letos to bylo na ....Takže na to ať se nespoléhá.

Udělal jsem takovou zkoušku.
K rámku s vajíčky a plodem jsem přidal samé vybrané rámky s trubčinou od ostatních včel.Sledoval průběžně spad.
Vychovaly si matku. Včely jsou zazimované na 7 rámcích. Sleduji i přes zimu /přes sklo / nadále jejich stav po všech stránkách.Spad roztočů u nich začal pozdě, stejně jako u ostatních.Jinak nevím, jak vychovat odolné včely?
B.V.

Mám včely v podhůří Jeseníků-Město Albrechtice. V létě 2007 byl uveden do provozu cca do 1km od včelstev nový vysílač mob. telefonů. Troje včelstva umístěna blíže k vysílači zmizela ihned po zakrmení, zjištěno v září - zásoby zůstaly. U vzdálenějších, ze 6.ti včelstev zůstaly do listopadu troje. Zásoby na místě, včely jakoby vysál vysavačem, žádné mrtvolky. Nemá někdo obdobnou zkušenost? Děkuji za odpověď.

Mirek napsal:

>Mám včely v podhůří Jeseníků-Město Albrechtice. V létě 2007 byl uveden do provozu cca do 1km od včelstev nový vysílač mob. telefonů.
>Troje včelstva umístěna blíže k vysílači zmizela ihned po zakrmení, zjištěno v září - zásoby zůstaly. U vzdálenějších, ze 6.ti včelstev zůstaly do listopadu troje.
>Zásoby na místě, včely jakoby vysál vysavačem, žádné mrtvolky.

>Nemá někdo obdobnou zkušenost? Děkuji za odpověď.
..............

To víš, že má někdo obdobnou zkušenost. :)
Už dlouho se tu o tom diskutuje, výzkumný ústav o tom vydal zprávu.
Včely i po formidolu a gabonu mizely i tam, kde neměli nový vysílač.
Nic nenasvědčuje tomu, že je to něco jiného, než varroa destruktor, možná ve spojení ještě s něčím dalším u včelstev, která jsou roztočem oslabená.

Radek Krušina

"Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to nejde nebo není zvládnuto.

6ádat pak musíte čSV sám a datumy jsou pro vás TAKÉ ZÁVAZNÉ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú
> žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva"
> do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho
> účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a
> komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se
> o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde
> jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do
> 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel
> jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž
> žádné lakování.
>
>
>

Jediná rada želovat Paegas nebo eurotel?Ti stím u nás začali!

No jo - ale protože nedokáže příčinnou souvislost, přijde kromě včel i o
penízky za poplatky :-) !
S úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 4:09 PM
Subject: Re: Zmizení včelstev


Jediná rada želovat Paegas nebo eurotel?Ti stím u nás začali!


__________ Informace od NOD32 2776 (20080109) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Když si Vás tak hezký čtu, tak mě také napadá jedno řešení. Někde jsem četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po dobu 3 hod. se zbaví VD. Plod se může poškodit v době svlékání kukly max. ve výši 10%. Z toho vyplývá, že zavíčkovaný plod můžeme přeléčit kdykoli. Otevřený plod se včelami (bez medu) Fomidolem prakticky také. Tak co to tak zkusit. Zdravím, Honza.

Je vidět, že máme všichni obdobné zkušenosti pokud chceme matky klíckovat, nebo vkládat do izolátoru. Když je hledáme, jsou to zpočátku holčičky, potom holoky, dále již děvky, mrchy .... Ony jednají téměř vždy podle zákonů starého P a c k a l a. Nachází se pravidelně tam, kde je nehledáme. Mimochodem ten polský patent s detektorem kovů je víceméně z říše snů a pohádek. Též jsem o něm v osmdesátých letech četl. Také jsem to zkoušel. Nikoli ve včelstvu, ale na stole. Použil jsem alobal, výsečníkem zhotovil značku, použil několik detektorů kovů včetně armádní minohledačky a n i c. Detektory zcela spolehlivě signalizovali ze vzdálenosti 2 cm na plochu alobalu 3 x 3 cm. U plochy 2 x 2 cm nesplohlivé a muselo to být téměř s dotykem. Plochu 1 x 1 cm přístroje nezaznamenaly. Nejcitlivější použitý detektor byl z tehdejšího NDR. Armádní minohledačka reagovala až na plochu 8 x 8 cm. Nejlepším důkazem, že použití detektoru je nesmysl je tonastalé ticho po pěšině. A tak se asi shodneme, že dosud nejspolehlivějším prostředkem u více nástavků jsou dvě mateří mřížky a trpělivost, nebo chceme-li Norské zimování, můžeme k vyhledání matky použít přesátí včelstva přez mateří mřížku. Pepča

Od Honza
"Někde jsem četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po dobu 3 hod. se zbaví VD".

Zkus nejprve OVP z přelomu tisíciletí. Dva němečtí vynálezci na to již vymysleli vařič.

Pepča

No já si na vysílač zatím stěžovat nemůžu.Mám troje včelstva asi sto metrů od něj a jsou tam celej rok a asi jim to nevadí.V březnu tam přibydou ještě patery a doufám že tam vydrží.Míra

Zimný chumáč po jarnom rozídení (teplota nad +12˚C) zaujme dĺžku uličiek 115 cm x koef.1,6 = 184 cm. Toto včelstvo bez posiľňovania dosiahne bez problémov produkčnú silu do znášky. Pri stanovení váhy=počtu včiel v jednej plne obsadenej uličke miery B je 250 g. Táto váha včiel v jednej uličke bola stanovená presne tak ako uvádza ing. K.Čermák, vážením strasených včiel, teda žiadna alchýmia.
______________________________________________________________


Vaše metoda, pane Turčáni, se nedá použít u vysokoprostorově vedených včelstev s mednou komorou vytvářející eliptický chumáč orientovaný nahoru.

Včelstva zimní síly 10 000 - 15 000 včel nevyužijí plně snůšku ( jarní ).

S pozdravem...M. Václavek

Elektromagnetické záření mobilů včelám neškodí. Včely se orientují podle světla. Proč by se do loňského roku nemělo toto záření projevovat?

Je to jen otázka zkušeností vystihnout dobu, kdy včelstva kladou jen omezeně ( někdy začátkem září, ale pozor! brzy nakrmená včelstva mohou ukončit plodování už koncem srpna, ale u mladších matek bych s tím nepočítal,... pozdní krmení vede k většímu rozplodování a tím pádem komplikovanějšímu hledání matky ). Když matka klade na pár rámků v jednom nástavku, je pak její hledání poměrně jednoduché a při výběru toho správného nástavku se najde i během 5 minut. Nalézá se na rámku s vajíčky ( pokud jste ji nevyrušili ). Při hledání matky by se mělo omezit zakuřování na minimum a vyvarovat se přílišným otřesům. Pokud včelstvo už neploduje ( nebo v plném rozvoji v produkční období ), je hledání matky poměrně dost obtížné.

S pozdravem...M. Václavek

Průměrný včelař snadno docílí slabých včelstev, ale ne velmi-slabých včelstev, ať již krmí pozdně nebo zužuje. Tyto praktiky ale zabraňují vytváření silnějších včelstev než průměrný včelař zazimuje.

Včelstva zimní síly 10 000 - 15 000 včel nevyužijí plně snůšku ( jarní ).

To si myslíte len Vy.

Včely se orientují podle světla.

To je fakt, ale jednoduché oči na temene hlavy uložené do trojuholníka, sú určené na vnímanie intenzity svetla, ale na orientáciu v teréne používajú zložené oči tzv. facetová očká. Včela dokonale vníma (a nielen včely, ale i osy, čmele ale aj ostatný hmyz) polohu úľa, letáča voči aj drobným predmetov, krov, stromov v okolí úľa a na výletových a návratových cestách včiel. Videné orientačné body si ukladá do základových centier, aby si ich pamätala (tzv. fotopamäť).

... pozdní krmení vede k většímu rozplodování....

Ja 1/3 zásob podávam v čase od 1.9 do 10.9 (cca 5kg cukru v roztoku), no povrdiť väčšie rozplodovanie matiek ako to tvrdí M.V. som nikdy nezaznamenal (a včelárim 51 rokov. Ja skôr vidím postupné postupné utlmovanie kladenie vajíčok matkou, pretože tieto posledné zásoby včely vždy ukladajú do stredu plodiska, na miesta po vyliahnutom plode.

Kdysi jsem někde četl, pokud se nepodří najít matku ve včelstvu, které je na vrcholu rozvoje, stačí vložit do takového včelstva plodový plást s otevřeným plodem, zbavený včel ze sousedního včelstva a úl uzavřít. Asi po hodině při znovuotevření tohoto úlu, prý prakticky 100% tně bude matka na tomto vloženém plástu. Vůně cizí mateří krmné kašičky prý ji tam přiláká za účelem vyhledání sokyně. Sám jsem to v praxi ovšem nikdy neověřoval, protože jsem se do takové situace ještě nedostal.
Zdraví Honza.

Díky Honzo
"Kdysi jsem někde četl, pokud se nepodří najít matku ve včelstvu, které je na vrcholu rozvoje, stačí vložit do takového včelstva plodový plást s otevřeným plodem, zbavený včel ze sousedního včelstva a úl uzavřít".

Je to možné. Nyní jsi mi připoměl, že v dětství jsem tuto radu slyšel od starých včelařů kteří se u mého otce na včelínku scházeli na kus řeči. Jem kdybych si pamatoval vše co bylo tenkrát řečeno.

Tvoji radu vyzkouším a dám vědět. Ještě jednou dík.
Pepča

nezlobte se na mě ,jednomu jsme říkali peťa knížka ,jeho praktikum se v ničem nescházelo s jeho encyklopedickými znalostmi,takové důležité hov. v trávě.... s prominutím za averzi,ale toho mi silně připomínáte....

matka se nejdřív hledá srdcem -tu musíte cítit,pak teprve rozumem a očima.....

O plodu nevím, jestli tu zvýšenou teplotu vydrží, obecně je plod citlivější
než včely. Tepelně se kdysi ošetřovaly včely, které by měly vydržet teplotu
do 50 st C, zatímco roztoč ne a plásty taky ne. Vlastně to je modelování
rojení indické včely, kterým se tato včela brání přemnožení varoa, uvádí se
pokud si pamatuji, že teplota těch rojů je právě taky vyšší a roztoč při
rojení opadá.. Tehdy ještě nebyly moc k dispozici léčiva, tak se vymýšlely
různé horkovzdušné vynálezy, elektrické i dokonce snad na propanbutan.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 4:36 PM
Subject: Re: Norské zimování


> Když si Vás tak hezký čtu, tak mě také napadá jedno řešení. Někde jsem
> četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po
dobu
> 3 hod. se zbaví VD. Plod se může poškodit v době svlékání kukly max. ve
> výši 10%. Z toho vyplývá, že zavíčkovaný plod můžeme přeléčit kdykoli.
> Otevřený plod se včelami (bez medu) Fomidolem prakticky také. Tak co to
tak
> zkusit. Zdravím, Honza.

Z období, kdy ještě nebyla varaóza, i když se už léčilo si pamatuji zmizení
asi dvou včelstev po nakrmení. V listopadu byl prázdný úl se zásobami. Když
vynásobím počet zazimovaných včelstev x počet let, tak to byly asi 2
včelstva z 200. Roztoči to nebyli na 100 %, rovněž to nebyl mor plodu nebo
jiná nemoc plodu. Nyní si myslím, že to byla nějaká virová nákaza, kdy
nakažené včely prostě odletěly nebo vylezly uhynout z úlu ven. Tyto včelstva
patřily mezi slabší a taky klidnější už druhou nebo třetí generaci matek,
možná se tam objevila genetická náchylnost k virózám.
Co se týká blízkosti vysílače, domnívám se, že v první řadě by se včely na
takovém místě necítily dobře a daly by to najevo zvýšenou bodavostí a
útočností.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Mirek" <stolarik/=/lesycr.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 2:25 PM
Subject: Zmizení včelstev


> Mám včely v podhůří Jeseníků-Město Albrechtice. V létě 2007 byl uveden do
> provozu cca do 1km od včelstev nový vysílač mob. telefonů. Troje včelstva
> umístěna blíže k vysílači zmizela ihned po zakrmení, zjištěno v září -
> zásoby zůstaly. U vzdálenějších, ze 6.ti včelstev zůstaly do listopadu
> troje. Zásoby na místě, včely jakoby vysál vysavačem, žádné mrtvolky. Nemá
> někdo obdobnou zkušenost? Děkuji za odpověď.

> "Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy,
kdyby
> se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
> To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v
> kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v
> napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se
> promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit
> způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské
> zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně
> stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to
nejde
> nebo není zvládnuto.

Ale taky zatímco na původním díle dochází k kontaktu včel se starým
zamořeným voštím, případně různě opravovaným voštím, na novém díle nic
takového není. Stres, že včely přišly o plod, zásoby a dílo trvá maximálně
prvních několik hodin. Potom naopak včelstvo intenzívně mobilizuje svoje
síly a dostává se do pozice usazeného roje, kde stres není a taky první dny
se ani jedna včela nemusí starat o plod, což se dá taky považovat za určitý
stres.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 3:02 PM
Subject: Re: Re:Norské zimování

S Norským (Finským) "zimováním" mám převážně dobré zkušenosti. Článek, který
jsem cca před 4roky napsal do Včelařských novin měl být především popisem
některých událostí, které mne ( resp. včelstvo ) při tom potkaly. Např.
zkušenost, že kvalitně zadrátkované mezistěny jsou podmínkou, protože
hmotnost včelstva je příliš velká na nevystavěnou mezistěnu a ta se může
přetrhnout ( to ukazuje obr.2). Vystavěný plást má pevnost několikanásobně
větší. Obavy o nedostatek pylu a kvalitní výživy pro plod na jaře se mi
zatím nepotvrdily. V srpnu provedený zásah zatím obvykle poskytl včelstvům
dostatek příležitostí, jak nasbírat pyl pro výživu dlouhověkých včel i
dostatek pylových zásob pro jarní rozvoj. Na každý náhlý nedostatek přece
včely reagují zvýšenou činností - tedy při nedostatku pylu v úlu zvýší
intenzitu pátrání po pylu přírodě. A pokud včelař ví, že pyl mají šanci
najít, nemá proč mít obavu, že krátkodobý nedostatek pylu včely poškodí. Ani
omezení vyzimované síly včelstva ( jinak řečeno výpadek jedné generace
dlouhověkých včel) jsem nepozoroval. I to dokáží včely hravě nahradit. Tyto
poznatky nemám ze žádných objektivních měření, ale jen ze včelařsky
zasvěceného porovnání se včelstvy přezimujícími na původním díle.
Dále si dovolím sdělit poznatek, že pozorovat intenzivně pracující včelstvo
při výstavbě nového díla je silný pozitivní zážitek pro mne jako včelaře.
Protože jasně vnímám, jak v úlu náhle probíhá perfektně organizovaná
činnost, z úlu "zní harmonie činorodosti bez falešných tónů" (odpusťte, ale
jinak to neumím vyjádřit). Kdo si to na vlastní kůži zažil a umí včelkám
naslouchat mi to asi potvrdí.(Platí jen pro dobře provedený zásah). Kdybych
to měl vyjádřit jinak: včelky se chovají jako kdyby konečně dostaly
jednoznačný úkol, který s radostí zvládají.( Jsem si vědom, že emoce nepatří
do korektního popisu včelařových pozorování - volím jen proto, abych to pro
vnímavé autenticky popsal). Pouhý dotyk dlaně na včelstvo vás přesvědčí o
zvýšené teplotě v celém prostoru úlu, než je u včelstev sedících na
původních plástech ( dokonce i proti včelstvům v normální snůšce, nebo
krmení a zpracování zásob). Asi to zvýšení teploty nestačí na eliminaci
varroázy, ale stačí velmi pravděpodobně na potlačení nosemózy.

Není to metoda všespásná. Tento zásah, stejně jako každý zásah do včelstva
představuje především včelařovo umění posoudit, který ze zákonů minima (viz.
např. zákonitosti života včel O. Brennera) způsobí nerovnovážnost - tedy
vliv, který už včelstvo nemá sílu bez stresu a následné újmy zvládnout. To
jsou zákonitosti vzájemně pevně propojené. To je princip, který platí pro
všechna období života včelstva. A včelař buď pochopí a umí ve svůj prospěch
aplikovat a tím včelstva podnítit k přirozené činnosti, ale jen tak, aby
výkyv jednoho z "parametrů" způsobený včelařovým zásahem nebyl nad
momentální síly včelstva a nad jeho schopnost doladit rovnovážnost ostatních
kritérií.
Pan Brenner nic nevěděl o varroáze, málo o importovaných virózách. Většina
včelařů by asi dnes přidala k jím formulovaným zákonitostem i další. Ty by
se netýkaly jen varroázy, ale odolnosti vůči "kokteilu" chorob a parazitů.
Dovolím si formulovat závěr své úvahy: neznám dost závažný důvod, proč by
zvláště včelaři s menším počtem včelstev neměli metodu "norského zimování"
vlastní praxí ověřit ve vazbě na své zažité metody ošetřování včelstev.
Sám za sebe se kloním k přesvědčení, že včelstvům to víc pomůže, než ublíží.
Je to zásah, kterým včelař pouze probudí přirozené schopnosti včelstva.
Josef Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Wednesday, January 09, 2008 10:10 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Re:Norské zimování

> "Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy,
kdyby
> se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
> To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v
> kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v
> napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se
> promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit
> způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské
> zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně
> stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to
nejde
> nebo není zvládnuto.

Ale taky zatímco na původním díle dochází k kontaktu včel se starým
zamořeným voštím, případně různě opravovaným voštím, na novém díle nic
takového není. Stres, že včely přišly o plod, zásoby a dílo trvá maximálně
prvních několik hodin. Potom naopak včelstvo intenzívně mobilizuje svoje
síly a dostává se do pozice usazeného roje, kde stres není a taky první dny
se ani jedna včela nemusí starat o plod, což se dá taky považovat za určitý
stres.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 3:02 PM
Subject: Re: Re:Norské zimování




__________ Informace od NOD32 2764 (20080103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

V každom prípade sa vo svojich príspevkoch musíme riadiť stupňom svojich vedomostí odborne a citlivo reagovať na vznesené témy. Pri najskromnejšom posudzovaní príspevky pána Ing. Čermáka majú hodnoty profesionála bádateľa. Veľmi si Vážim jeho praktické dlohoročné skúsenosti. Už sme to uzavreli ! Ja sa chcem zaoberať hlavne tými, čo píšu, aby písali a písali. Musíme si uvedomiť a zmieriť sa s tým, že aj tých notorických vychytralých odborníkov má Pán Boh rád a preto ich aj v hojnom množstve rozmnožuje. Konferencia Vaša- naša sú veľkým prínosom. S úctou sa skáňajme nad odbornosťou a tých ostatných proste mažme. Veď ich z konferencii dobre poznáme. Tak to robia aj moji kamaráti z Moravy a všade kde prevláda úcta k prosionalite. .

Mišo Seničan t.č. zo Slovenska
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
< Predmet: Re: Kdo je K. ?erm?k ???
< Dátum: 08.1.2008 20:38:54
< ----------------------------------------
< Ne, neodmlčím se, jak už jste i poznali. Jsem mnohem víc včelař než
< výzkumník, proto se odmlčuji hlavně v sezoně, kdy mi včelaření dává
< opravdu zabrat...
< A p. Poláškovi odpovídám, že si opravdu nemyslím, že mám vždy pravdu.
< Vždyť některé jednotlivé dílčí poznatky v širších souvislostech mají
< různý význam, říká se tomu, že jde o interpretaci poznatků...
< A už se nezabývejte mou osobou, ale včelami a včelařením. :-)
< K. Čermák

…..Dále si dovolím sdělit poznatek, že pozorovat intenzivně pracující včelstvo
při výstavbě nového díla je silný pozitivní zážitek pro mne jako včelaře.
Protože jasně vnímám, jak v úlu náhle probíhá perfektně organizovaná
činnost, z úlu "zní harmonie činorodosti bez falešných tónů" (odpusťte, ale
jinak to neumím vyjádřit).Napsal hezky Josef Kala.

Ještě větší zážitek je sledovat včely ve skleněném nástavku. Jak postupují při dostavování mezistěny.Nebo taky rozebírají při nedostatku vosku. Čistění buněk. Jak celá včelka vleze do buňky a po vylezení ji další včela celou očistí, či zkontroluje. Taky jak zavíčkovaný med rychle vyberou, spotřebují a jak je omezuje mřížka, které jsem přestal používat.
Roztoč jak propade sítem/lozí delší stranou dopředu/ a převrátí se na záda, zpět se nedostane atd.Leták pomáhá spadlým roztočům dostat se do úlu, proto je ruším.
B.V.

test na spam

Jedna rada pro Josefa Křapku:
Vpravo ve žlutém poli u každého příspěvku je
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo

Když se na to klikne, ušetří to psaní Téma a příspěvky se pěkně zřetězí.

Jednoznačně se musím postavit na stranu této metodiky. Mam jí vyzkoušenou a osvědčenou! Prostě to funguje. Mimochodem výpadek jedné generace plodu se nekoná, oni to totiž doženou. Ostatně již jsem to psal, když sem sem ten článek o norském zimování vlepil

Jen počkejte až se v Brdech objeví Americký radar jak mi řekl jeden přítel z této oblasti on vás ten smích přejde.

Já vám do toho nechci zbytečně kecat, ale podle jedné známé revoluce bych řekl, že oktober je říjen, u nás 10. měsíc. Já sice vím, že ta revoluce byla v listopadu 11. měsíc, ale nevím který oktober to vlastně myslí pan Turčány.

Jen počkejte až se v Brdech objeví Americký radar jak mi řekl jeden přítel z této oblasti on vás ten smích přejde.
_____________________________________________________________

Jsou to jen obyčejné spekulace nijak vědecky nepodložené. Je tolik jiných možností, na co to svést ( když ne na nezodpovědnost včelaře :-))

ano i já si myslím, že jsme letos měli provést odlehčovací fumigaci a nenutit nikoho spoléhat se na kyselinu a nebo dokonce na Gabon, který i kdyby se nasadil včas, což se u nás prostě nestalo, tak by díky dlouhotrvajícímu účinku včelstva nezachránil.

Radar by měli nasměrovat přímo na pana Václavka.Ať je od něj pokoj. Pepa

Prosím Vás, dejte si s těma poplašnými zprávami o zdravotní závadnosti radaru pokoj!

oktober je stejný měsíc to počítání je podle dvou různých kalendářů V době té slavné revoluce platil ještě v Rusku kalendář juliánský a ta revoluce tam byla říjnu a u nás platil kalendář gregoriánský a bylo ten den 7 listopadu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
> Datum: 10.1.2008 15:59:03
> ----------------------------------------
> Já vám do toho nechci zbytečně kecat, ale podle jedné známé revoluce bych
> řekl, že oktober je říjen, u nás 10. měsíc. Já sice vím, že ta revoluce
> byla v listopadu 11. měsíc, ale nevím který oktober to vlastně myslí pan
> Turčány.
>
>
>

Mám, zatím není ani vysílač, ani radar. Je to typická varoáza. Kdyby jsi přišel ve správný den, zdálo by se ti, že někdo vyhlásil velký pochoďák.kolem a hlavně za úly lezou po zemi včely. Během 2 dnů je včelstvo prázdné. Přitom pár dní předtím se zdálo jako silné, vitální, se spoustou plodu. Je to takový fofr, že ho ostatní sousedící včely nestačily ani vyloupit. Vevnitř hrstka včel , nebo také nic. Podmet prakticky čistý zásoby zavíčkované, trochu zastydlého plodu i s tím "zázrakem Gabonem".

jasně a podle kterého to počítá pan Turčány?

použijte kruhový detektor a značku z magnetického kovu - tedy ne alobal, i když na ten z cigaret to reaguje taky trochu. Normálně se dá najít cvoček v šatech na vzdálenost do 10 cm. Samozřejmě pokud se cíl pohybuje, značka je menší tak je lepší použít oči. :-)

oktober je stejný měsíc to počítání je podle dvou různých kalendářů V době té slavné revoluce platil ještě v Rusku kalendář juliánský a ta revoluce tam byla říjnu a u nás platil kalendář gregoriánský a bylo ten den 7 listopadu

Pepan

No to je něco! Já jsem si vždycky myslel, že sovětští soudruzi neznají kalendář, ale nikdy jsem to neřekl, abych neskončil v Jáchmově.
Ještě štěstí, že zde máme znalce na všechny obory!

zdenek

Radar by měli nasměrovat přímo na pana Václavka.Ať je od něj pokoj. Pepa
---------------------

Tomu říkám nápad -). Leoš

Jedna rada pro ....

A to je pěkná hračka. Díky Emane.
Inu, stále se musíme učit. Dnes hlavě my dříve narození.
Čau Pepča

To mi povídej... a jde mi to ztuha :-)

>Inu, stále se musíme učit. Dnes hlavě my dříve narození.

Pán Kozlík, nejde o omyl,ide o moju chybu, kto nerobí kontrolu textu "sklizí posměch", ale ako sa hovorí, "posmech je malá úctivosť". Nech sa Vám darí, príležitosť na odplatu sa vždy najde.

Přátelé, kteří sledujete kabelovou televizi s kanálem Spektrum, dnes byl zajímavý pořad o včelách s názvem Živočišní squateři - pokr.č.4. Bohužel jsem chytil už jen konec.
Nemáte jej někdo náhodou nahraný ať už na kazetu nebo DVD?
Dík za zprávu na bsvoboda/=/centrum.cz.

Přesný popis. Padaly i když jsem dal gabon koncem července. Do nástavkových by to ale chtělo víc jak dva pásky. Na jaře jsem přeléčoval a nemusel jsem. Záleží asi na napadení okolních včel, hlavně divokých a na jejich hustotě.
Nejvíc chytří jsou ti, které to nepotkalo.
U nás se to právě vyhlo těm lajdákům. Znám jednoho, který vytočil a nenakrmil. Říká, že včely si seženou. Okolní včelaři na něj samozdřejmě nadávají. Včely mu přežily. Byly asi bez plodu a roztoč se tak nerozšířil. Rozplodovyly se asi teprve až si sehnaly.
Tonda
>Mám, zatím není ani vysílač, ani radar. Je to typická varoáza. Kdyby jsi přišel ve správný den, zdálo by se ti, že někdo vyhlásil velký pochoďák.kolem a hlavně za úly lezou po zemi včely. Během 2 dnů je včelstvo prázdné. Přitom pár dní předtím se zdálo jako silné, vitální, se spoustou plodu. Je to takový fofr, že ho ostatní sousedící včely nestačily ani vyloupit. Vevnitř hrstka včel , nebo také nic. Podmet prakticky čistý zásoby zavíčkované, trochu zastydlého plodu i s tím "zázrakem Gabonem".

Odplata přijde brzy. Nicméně kdy to tedy spojujete , v říjnu a nebo až v listopadu?

V predchádzajúcich komentároch npr.26 496 som napísal, "diferenciácia včiel je v 9. mesiaci ukončená, je už nezvratná". Preto integrovať- spájať včelstvá môžeme v mesiaci október (10.mesiac), čo neznamená, že integrovať nemôžeme aj v 11.mesiaci, ak je na to vhodný čas.Ak sa to nepodarí v tomto období, môžeme to spraviť až po prvom jarnom prelete. To je všetko. Ešte raz sa ospravedňujem.

Výměnu za mezistěny provádím při vytáčení a taky nyní při čistění spodních dílů, pokud mi ho včely uvolní.Spodky čistím každý rok a pokaždé je ve spárách plno zakuklených zavíječů atd. Nedovedu si představit, že bych to neudělal, když to vidím a sleduji. Na www.vcely.kvalitne.cz, je odkaz Výroba úlu, pohled do zimního chomáče včel. Tmavší dílo,které vidíte vpravo, při vytáčení měním. Tak rovněž převládá na zimování nové dílo.
Spojování včel.
Kdo spojuje slabá včelstva má výsledek zase jen slabý. Příklad si beru od sedláků. Na velkou fůru si zapřáhl 2 silné, těžké koně. Zatím se mi to vždy vyplatilo.Pro mne je to racionální řešení.
B.V.

Když se ppoužije komorování na jaře (2-3 souše), tvorba oddělků (2-3 souše) a 2-3 souše se nahradí mezistěnami při krmení v podletí obměníte průběžně v jedné sezóné minimáilně polovinu plodiště. Ale původní diskuze byla o tom, že by norské zimování provedené ve vhodném časovém okamžiku spojené ještě např., s fumigací mohlo být součástí snahy o snížení zamoření včelstva VD tím, že přijde o veškerý plod a roztočů na včelách se zbavíte fumigací. Obměna díla byla v kontextu pouze další doprovodný efekt. Dalším efektem může být zvýšený výzisk vosku. Pro ty, kteří s tím mají zkušenosti bych měl dotaz: o kolik odhadujete že se zkrmí více cukru proti včelstům, u kterých se norské zimování neprovádí? Dík za Vaše názory.

Pana Turčányho to učily ve škole a protože mu to opakovali každý rok Tak se nemůže vymlouvat , že ten den nebyl ve škole na rozdíl od některých

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
> Datum: 10.1.2008 16:48:57
> ----------------------------------------
> jasně a podle kterého to počítá pan Turčány?
>
>
>

dobře si prohlížej programy . V krátké době se tam opakují

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: TV Spectrum
> Datum: 10.1.2008 19:23:21
> ----------------------------------------
> Přátelé, kteří sledujete kabelovou televizi s kanálem Spektrum, dnes byl
> zajímavý pořad o včelách s názvem Živočišní squateři - pokr.č.4. Bohužel
> jsem chytil už jen konec.
> Nemáte jej někdo náhodou nahraný ať už na kazetu nebo DVD?
> Dík za zprávu na bsvoboda/=/centrum.cz.
>
>
>

Opakovaný vtip je již trapný


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
> Datum: 11.1.2008 06:36:24
> ----------------------------------------
> Odplata přijde brzy. Nicméně kdy to tedy spojujete , v říjnu a nebo až v
> listopadu?
>
>
>

> Pana Turčányho to učily ve škole a protože mu to opakovali každý rok Tak
> se nemůže vymlouvat , že ten den nebyl ve škole na rozdíl od některých
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Kozl?k <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Racionalizace a uteplen?
>> Datum: 10.1.2008 16:48:57
>> ----------------------------------------
>> jasně a podle kterého to počítá pan Turčány?
>>
>>
>>
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2782 (20080110) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Díky a je to jasné.

Co je na tom za vtip? Já nějak postrádám smysl pro humor.

Včela se dají spojovat dlouho i v zimě. Do té doby, dokud jejich výkalový
váček není zaplněný natolik, že při vyrušení vyvolaném spojováním začnou
kálet do úlu. Může být klidně i jakýkoliv mráz, možná je to i lepší, protože
v dostatečně velkém mrazu po odkrytí jednotlivých nastavků nevzlétají. V tom
listopadu poměrně dost včel vzlétá, ty už nemusí najít nějaký úl se včelami
zkřehnou venku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 11, 2008 7:55 AM
Subject: Re: Racionalizace a uteplen?


> V predchádzajúcich komentároch npr.26 496 som napísal, "diferenciácia
včiel
> je v 9. mesiaci ukončená, je už nezvratná". Preto integrovať- spájať
> včelstvá môžeme v mesiaci október (10.mesiac), čo neznamená, že integrovať
> nemôžeme aj v 11.mesiaci, ak je na to vhodný čas.Ak sa to nepodarí v tomto
> období, môžeme to spraviť až po prvom jarnom prelete. To je všetko. Ešte
> raz sa ospravedňujem.

Publikované zkoušky vycházely různě nejspíš podle toho, jestli včely mohly
zvenku k tomu cukru donést ještě další sladinu. Rozdíl byl určitě taky, když
na stanovišti byl přebytek pylu proti stanovišti, kde bylo pylu méně. V
poslední řadě může být rozdíl, jestli to je v červenci na místě, kde je
teplo a jsou i teplé noci nebo jestli to je už později a v noci je zima. Po
Anně není výjimky zrána na otevřeném prostranství teplota 3 - 5 st C. Já
bych řekl na 10 kilo cukru na průměrném až lepším stanovišti 2 - 3 kila
padnou na stavbu mezistěn.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 11, 2008 8:16 AM
Subject: Re: Norské zimování


> Když se ppoužije komorování na jaře (2-3 souše), tvorba oddělků (2-3
souše)
> a 2-3 souše se nahradí mezistěnami při krmení v podletí obměníte průběžně
v
> jedné sezóné minimáilně polovinu plodiště. Ale původní diskuze byla o tom,
> že by norské zimování provedené ve vhodném časovém okamžiku spojené ještě
> např., s fumigací mohlo být součástí snahy o snížení zamoření včelstva VD
> tím, že přijde o veškerý plod a roztočů na včelách se zbavíte fumigací.
> Obměna díla byla v kontextu pouze další doprovodný efekt. Dalším efektem
> může být zvýšený výzisk vosku. Pro ty, kteří s tím mají zkušenosti bych
měl
> dotaz: o kolik odhadujete že se zkrmí více cukru proti včelstům, u kterých
> se norské zimování neprovádí? Dík za Vaše názory.

Souhlasím s tím, že spojování v podletí nepřináší očekávaný výsledek ( při přímém spojení ). Co říkáte na spojení přes mateří mřížku začátkem podletí ( výsledkem je dvoumatečné včelstvo )? Není výsledek obdobný, ne-li lepší než při spojení v pozdním podzimu ( 10. měsíc ) nebo na jaře. Dvoumatečná včelstva jsou vždycky znatelně silnější než jednomatečná. V produkčním období to sice nezvyšuje produktivitu práce, jak by se mohlo na první pohled zdát ( výnos na hmotnostní konstantu včel ( např 1 kg ) se snižuje, časově náročnější manipulace se včelstvem, zvyšuje se rojivost, tím pádem i protirojová opatření musejí zabrat více času,..., což časově naruší zvýšení výnosů ). V podletí je situace úplně jiná.

Co se týče zimní síly, určitě není hraniční 15 000 včel. Například Leoš Dvorský ( pokud se nepletu ) zimuje běžně včelstva síly 20 000-30 000 ( přes 2 kg ) aniž by kmenové včelstvo nějak posiloval. A výsledky v jarní snůšce ... přes 60 kg na včelstvo. To nejsou žádné nesmysl, to je fakt pro velmi silná včelstva. A tak by mohl pokračovat.

Princip tvorby dlouhověkých včel je jistě ne zcela vysvětlen. Je pozoruhodné, jak si mnohé autority protiřečí. Například Váš citovaný Liebig není na světovém odborném poli ,, bez ztráty kytičky ,,. Studie A. Neukirchové mnohé jeho tvrzení popírá.
více na: http://web.quick.cz/pvzubri/dokumenty/letnivcely.pdf
Doporučuji si to přečíst, stojí to za to.

S pozdravem...M. Václavek

Indická včela je chytrá včela, může nás i něčemu naučit. Je známá teplota v úle při rojení indické včely a naší kraňky?
Našel jsem ten článek. Je v časopise Včelár 11/1995 - Tepelné ošetrenie včelieho plodu proti klieštikovi, Dr. Ernest ALT, Levice.
Upřesňuji. Tato metoda spočívá v poznání, že všechny vývojová stadia roztoče, včetně dospělých samiček, hynou při 40°C po třech hodinách, přitom samotný plod je poškozen jen nepatrně (podle literatury asi 3%, a to hlavně ve stádiu svlékání). Některé kladné a záporné stránky.
Kladné:
Výsledek léčení je při plodu 100 %-ní. Ošetření je možné vykonat kdykoli i v době snůšky.
Záporné:
Potřeba speciální, mimořádné přesně zkonstruované termokomory. Metoda je méně vhodná pro velkovčelaře. Pro malovčelaře je zase nákladná.
No, po 17-ti letech můžeme uvedené záporné stránky posuzovat i jinak.
Zdravím, Honza.

Není výsledek obdobný, ne-li lepší než při spojení v pozdním podzimu ( 10. měsíc ) nebo na jaře. Dvoumatečná včelstva jsou vždycky znatelně silnější než jednomatečná.

Aj túto Vami nevrhovanú variantu som viackrát skúšal, ale odstúpil som od nej z jednoduchého dôvodu a to potvrdili viaceré svetové kapacity, pracujúce v oblasti chovu dvojvčelstiev. Ak niečo človek robí, musí mať istotu, aby to čo robí malo zmysel, tzn. aby som tie dve včelstvá oddelených MMr dokázal previesť cez úskalia až do finále.

Často sa stalo, že včely jednu matku odstránili, boli aj kladné výsledky, hrozilo neustále riziko, že jednu z dvoch matiek včely odstránili. Tým celá práca vyšla nazmar, no včelár chce mať výsledok istý a nie založený na náhode, preto úplnú istotu dáva systém, keď madzi dvomi M je pevné dno so samostatným letáčom. pritom sa mi osvedčil systém ak sa včelstvá generujú in situ, teda nad materským včelstvom. Má to veľa praktických výhod.
Neraz som choval dve včelstvá pod a nad MMr a úspešne, chovali sa ako dve samostatné včelstvá, dokonca mali spoločný letáč. Vždy sa však jednalo o tzv. dcérske včelstvo, jedna matka bola dcéra staršej matky (spoločný alebo skoro spoločný genetický základ a vtedy je to jednoduchšie), ale na to sa nedá vždy spoľahnúť, výsledok musí byť 100 %.

Musím však zdôrazniť, že tieto dve včelstvá po prezimovaní neboli nikdy dvojnásovne silné a celá práca plus zásoby, bola zbytočná. Preto každé včelstvo, musí byť až do polovice septembra zvlášť, aby mohla prebehnúť diferenciácia časti včiel vo včelstve samostatne a až potom spájať v jeden celok. Tieto pokusy s integrovaním dvoch včelstiev som skúšal možno 10 rokov, ký som pochopil mechanizmus tvorby dlhovekých včelstiev. Zakaždým keď som v auguste spojil dve včelstvá a po prezimovaní včelstiev čakal mimoriadne silné včelstvo, našiel v týchto úľoch včelstvá rovnajúce sa silou včelstvám, ktoré neboli spájané. Kranská včela sa po milióny rokov naučila aká sila na prežitie zimy je najlepšia. Nakoniec som túto cestu našiel a myslím, že je správna.

Princip tvorby dlouhověkých včel je jistě ne zcela vysvětlen.M.V.

Ja by som bol v tejto súvislosti od Vás skôr čakal otázku npr. tohoto znenia: nerozumiem čo myslíte pod pojmom: diferenciácia letných včiel na včely dlhoveké?

Pane Kozlík škoda že jste neposlal napadené včely na rozbor.Nebo ano? Docela by to mohlo být zajímavé.díky M.H.

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=518331

"Byl novým typem hrdiny: vysoký a vytáhlý včelař ze samé periférie britské říše," vzpomněl před pěti lety na Hillaryho výstup National Geographic.

Karel

Vážení přátelé dneska jsem poslouchal CNN a debatili tam o smrti Mr.
Hilariho a několikrát zduraznili, že pocházel z Nového Zélandu a že byl
velkým příznivcem včelaření, pro úplnost zemřel v 88 letech.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Karel
Sent: Friday, January 11, 2008 6:03 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Zem?el Edmund Hillary

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=518331

"Byl novým typem hrdiny: vysoký a vytáhlý včelař ze samé periférie
britské
říše," vzpomněl před pěti lety na Hillaryho výstup National Geographic.

Karel

Co se děj,držíte smutek?

Ohřev úlu.
Potřeba speciální, mimořádné přesně zkonstruované termokomory. Metoda je méně vhodná pro velkovčelaře. Pro malovčelaře je zase nákladná.
No, po 17-ti letech můžeme uvedené záporné stránky posuzovat i jinak.
Zdravím, Honza.
Když se zakryje úl sklem opatřeným ovládanou clonou, proti přehřátí na slunci a teplota uvnitř úlu se hlídá na počítači, 40°C není problém. Včely, ale dělají rychle opatření proti přehřátí.Např. při vsunutí čidla teplota 39,2, ale postupně pokles na 36,4 – 35,8- 35,2 …

B.V.

zapojení do diskuze

Opravuji, nebyl jen příznivcem, ale byl i profesionálním včelařem, i když do důchodového věku mu to nevydrželo. Na Everest s ním cestoval i jeho med a on se dal slyšet, že i to mělo na dobytí dobytí Everestu vliv. Zdraví R. Stonjek

Nevím do jaké míry byl profesionální včelařem on sám, ale jeho otec určitě. Kdysi jsem četl jeho knihu, možná ji dokonce i někde mám, kde vzpomíná na své dětství a mládí a na své lezecké začátky. O včelaření se zde také zmiňuje, ale neřekl bych, žena to vzpomínal s nějak velkým nadšením Měli rodinnou farmu, cca 3000,- včelstev a vypomáhlal v době svých studií se svými sourozenci. Ale myslím, že sám se včelaření profesionálně nevěnoval.
Ale i tak to byl skvělý člověk.

Máte někdo ponětí jak to vypadá s plodem ve včelstvech? Minulý rok 31.12. jsem spojoval oddělek s kmenový kde odešla matka.Poměrně slabý oddělek měl 4 plásty s plodem přez celou plochu,bez 5 cm po okrajích.Včera jsem se podíval jak se spojily a vytáhl zbytek papíru.Toho plodu tam bylo 8 plástů oboustraně.

Máte někdo ponětí jak to vypadá s plodem ve včelstvech? Minulý rok 31.12. jsem spojoval oddělek s kmenový kde odešla matka.Poměrně slabý oddělek měl 4 plásty s plodem přez celou plochu,bez 5 cm po okrajích.Včera jsem se podíval jak se spojily a vytáhl zbytek papíru.Toho plodu tam bylo 8 plástů oboustraně.

----------------------------------------------------------
Konečně se našel Pepík , kterého již taky tato debata která k posledku nikam nevede taky znechutila a tak napsal návod,jak správně spojovat slabá včelstva a to nejlépe koncem roku.Je třeba doufat,že v budoucnu tato konference konečně nabere svůj pravý smysl na který byla založena...

Já si myslím, že v letošním a loňském nenormálním roku na podzim a v zimě se
včely plodováním snaží zvýšit počet včel ve včelstvu u těch včelstev, která
přežila, ale která byla varaózou oslabena. O to více bude varaóza problém i
letos.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 13, 2008 7:50 AM
Subject: Plodují nám včelstva?


> Máte někdo ponětí jak to vypadá s plodem ve včelstvech? Minulý rok 31.12.
> jsem spojoval oddělek s kmenový kde odešla matka.Poměrně slabý oddělek měl
> 4 plásty s plodem přez celou plochu,bez 5 cm po okrajích.Včera jsem se
> podíval jak se spojily a vytáhl zbytek papíru.Toho plodu tam bylo 8 plástů
> oboustraně.

To není návod jak správně spojovat.Prostě bylo potřeba kmenovému včelstvu dát matku z rezervy a tak jsem sáhl po té nejslabší rezervě a připojil je.Jestli to je správně nevím,ale pár roků už to dělám a je to dobré.Poslední dva extrémní roky jsem to nedělal,protože včelstva byla tak silná,že to prostě nebylo možné.Byly totiž ve 3 nástavkách a víc jsem jich neměl.Byla to chyba.Výnosy poklesly a zdravotní stav se také zhoršil.

Sohlasím s p.Poláškem.Mám ten pocit také,že včelstva postižená se snaží dohnat početní stav a tak plodují jako o závod.Ostatní pohodová tolik neplodují.

Zareaguji. Ano plodují, ale tu pohodovost bych si dovolil upřesnit. Jde o umístění stanoviště. Nezáleží podle všeho na ničem jiném. Ani na doplňování zásob ani na stáří matky, ani natom, jestli je včelstvo zimováno na 1 nebo 2 nástavcích.

Stanoviště, které mi ploduje je umístěno na místě s vysokou hladinou spodní vody, písčité podloží a na místě, kde je větr zlomen porostem. Také je zde patrna velká akumulace tepla do podloží. Vlastně je to původní odekryté koryto řeky Dyje, které je na území lužních lesů.

Myslím, že ten novinový papír tam nemusel v zimně být. Bylo včelstvo skutečně osiřelé? Nejednalo se náhodou o ticho výměnu?

Tolik plodu a takhle brzo v zimně? Kolik toho plodu tam odhadem je ( dm2 po jedné straně, tisíce buněk )?

Zimní plodování není nic vyjímečného. Například Farrar kdysi v zimně ( 16.1 ) usmrtil kianidem jedno své silné včelstvo( 4 nástavky NN s deseti rámky 448x159 mm, síla nástavku 19 mm ). Zjistil následující:
síla včelstva cca 30 000 ( 3 kg ) včel,
cca 12 000 buněk plodu všeho stáří

Pochybuji, že se včely vychované takhle brzo dožijí jarní snůšky ( ovocné stromy ). Co na to řikáte Vy?

S pozdravem... M. Václavek

Ještě bych rozšířil otázku na pana Pepíka: v jakém úle má zazimované toto včelstvo ( rámková míra, počet nástavků, počet rámků v nástavku, uteplení, drátěné dno, očka, atd ) a na stanoviště ( nadmořská výška, průběh počasí )????
Děkuji za odpověď!

S pozdravem...M. Václavek

V tuto dobu se včely z různých úlů neperou, zimní chumáče se vzájemně spojí
a dost možná, že tam dost dlouhou dobu do jara vydrží obě matky. Mám
vyzkoušeno, papír v tuto dobu považuji za zbytečný. Zimní chumáče se spojí
během pár minut, nejpozději hodin bez jakéhokoliv ruchu.
Včely ze zimního plodování možná se dožijí jarní snůšky, možná ne, ale na
jednu tak vychovanou bude tak 1,5 až 3 zimní včely z podletí, které se kvůli
té zimní výchově oslabí a právě snůšky nebo dokonce prvního jarního proletu
nedožijí. Myslím, že takové zimní plodování tedy spíše způsobí oslabení
včelstva než zesílení. Hodně záleží zaprvé kolik je ve včelstvu pylu a potom
jaké bude během výchovy, kdy musí na plodu udržovat těch 35 st C, počasí.
Může se stát, že včely nakladou vajíčka a jak se objeví larvičky, teploty
klesnou pod nulu a potom to pro včely bude drsné. Ale taky se může stát, že
budou následující týdny mít "rozumnou" teplotu, ve dne 5 - 10 - 15 st C, v
noci kolem nuly nebo ještě tepleji a potom může to včelstvo růst.
Nejpravděpodobněji ale stejně v únoru nebo i březnu přijde ochlazení, které
dá takhle rozplodovaným včelám zabrat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 13, 2008 11:16 AM
Subject: Re: Pepíkovo povídání


> Myslím, že ten novinový papír tam nemusel v zimně být. Bylo včelstvo
> skutečně osiřelé? Nejednalo se náhodou o ticho výměnu?
>
> Tolik plodu a takhle brzo v zimně? Kolik toho plodu tam odhadem je ( dm2
po
> jedné straně, tisíce buněk )?
>
> Zimní plodování není nic vyjímečného. Například Farrar kdysi v zimně (
16.1
> ) usmrtil kianidem jedno své silné včelstvo( 4 nástavky NN s deseti rámky
> 448x159 mm, síla nástavku 19 mm ). Zjistil následující:
> síla včelstva cca 30 000 ( 3 kg ) včel,
> cca 12 000 buněk plodu všeho stáří
>
> Pochybuji, že se včely vychované takhle brzo dožijí jarní snůšky ( ovocné
> stromy ). Co na to řikáte Vy?
>
> S pozdravem... M. Václavek
>

Pane Pola?ku,proč neustále opisujete předchozř příspěvek.Je to pro konferující potom velmi nepřehledné.
K plodování,opravdu záleží jen na stanovišti,u nás při minusových teplotách ani tˇuk.

Co si myslíte o nových veterinárních předpisech? Víte, že se bude povinně platit zato, že včelaři mají včelstva v pásmech moru?

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/co-jsem-vycetl-z-novych-veterinarnich-predpisu#komentare

A pokud kočujete, nebo prodáváte oddělky, tak ani ta včelstva nemusíte mít v OP moru a budete platit za vyšetření.

>....Víte, že se bude povinně platit zato, že včelaři mají včelstva v pásmech moru?

Nepřehledné naopak je, když odpověď nemá ani náznak původní zprávy - navíc
když je tak obecná, že může patřit k čemukoliv :-). Ovšem zkrácení původního
textu na nutné minimum je vítané.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 13, 2008 1:45 PM
Subject: konference


Pane Pola?ku,proč neustále opisujete předchozř příspěvek.Je to pro
konferující potom velmi nepřehledné...

Podle délky života znám včely krátkověké, jsou to včely letní s délkou života zhruba 21 - 35 dní, dlouhověké, které se líhnou v červenci, srpnu a na podzim. Jak dlouho žijí včely,které se líhnou teď v lednu až do dubna,kdy ještě včely nelétají za snůškou ? Díky za odpověď.

Prosím poraďte mi někdo kde se dá sehnat plánek na výrobu plemenáčku.Z fotek co jsem vyděl nejsou dost dobře vydět detajli jednotlivých částí.Děkuji Míra

Jsou lidé kteří k této konferenci přistupují z e-mailu a pro ty je příspěvek bez nějaké původní zprávy bezcenný

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ji>
> Předmět: konference
> Datum: 13.1.2008 13:47:09
> ----------------------------------------
> Pane Pola?ku,proč neustále opisujete předchozř příspěvek.Je to pro
> konferující potom velmi nepřehledné.
> K plodování,opravdu záleží jen na stanovišti,u nás při minusových teplotách
> ani tˇuk.
>
>
>

A pokud kočujete, nebo prodáváte oddělky, tak ani ta včelstva nemusíte mít v OP moru a budete platit za vyšetření.
------
Ve směsném vzorku snad může být až 15 včelstev. Takže 30Kč na včelstvo. Máš to jako kdyby jsi je vzal k doktoru :-)

Povede to k lepším sousedským vztahům, až někdo iniciativně nahlásí podezření na mor.

Takže zatloukat, zatloukat a zatloukat.
Karel

Toho plodu tam bylo 8 plástů oboustraně. pepík

Plodovanie včelstiav v zime sledujem už niekoľko rokov a hľadám jeho príčiny. Všeobecne sa tvrdí, že je to anomália, potom, že sa tak prejavujú niektoré matky, ale zároveň pisatelia dodávajú, že je to viacmenej na škodu toho ktorého včelstva.

Na základe článku v OVP (Autor ak sa nemýlim Pahchaker) uvádzal z priamych pozorovaní zimného chumáča každodenné plodovanie matiek cez zimné obdobie. Dokázal, že plusové denné teploty sú podnetom pre plodovanie včelstva. V priemere je hodnota nakladených vajíčok úmerná na každý plusový stupeň 42 vajíčok, príklad +5˚C, výkon matky môže byť 5x42=210 vajíčok v príslušnom dni. K tomuto výkonu pomáha včelstvu ak zároveň svieti a zohrieva úľ aj slnko, ak nie, podľa mojich pozorovaní výkon klesá o 2/3.

Ukážka plodujúceho včelstva zo 16.1.07
vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=290&mode=&order=0&thold=0

Prekvapuje ma pepíkov komentár o plodujúcom včelstve, keď nič tomu počasie nenaznačuje aspoň na mojej včelnici, aby teplé dni dali podnet na plodovanie.
Včelárim na juhu Slovenska, 265 m.n.m., december 2007 skončil s priemer.tepl. -1,85˚C, od 13.12 každý deň bol mínusový a prvá januárová dekáda taktiež, až posledné tri dni boli denné teploty +1 až +2˚C.

Dnes som pri +5˚C a za asistencie presvitajúceho slnka,som u na popud pepíka otvoril úľ, aby som urobil kontrolu. Dvojpriestorový úľ s miery B 250x270mm, s 10 timi plástami (teda bez zúženia, v spodnej debničke zimujúce prázdne plásty), s vynikajúcimi zásobami, včely v 6 tich uličkách, chumáč v strede, dĺžka v 2/3 s počtom včiel 11-13 tisíc,som postupne rozobral plást po pláste. Ani na mieste kde sa nachádla matka, som nenašiel ani jedno vajíčko! nie to ešte 8 plástov s plodom, ako nám to tvrdí pepík.

Len pepík vie čo v úli videl, alebo na tomto kúsku zeme kde včelári je zrovna leto. Inak sa to nedá vasvetliť. Ako pozorujem meteo situáciu u Vás, bolo počasie po celý čas podobné u nás.

Rád by som poznal názor na túto tému ing.Leoša Dvorského, ktorý v tejto oblasti má získané, ale i svoje vlastne skúsenosti, dokonca vypracoval metódu, ako určiť silu včelstva na znášku, na základe plusových denných teplôt.

Anton

No to asi záleží na výživě, teplotách v chumáči a funkci juvenilního hormonu. Je to velice variabilni až nespolehlivé řici že přesně tolik nebo tolik. Každopádně u vlašky (A.m. ligustica) je to dobře využitelné. Ta ale unás není vhodná.

Míro jaké fotky jsi viděl? Jsou vidět i na internetu? Také by pomohl r. rozměr a typ popř. jaké to má mít úpravy pro plemenivo. Nebo to je jen na oddělky?
.......
Míra. P.>Prosím poraďte mi někdo kde se dá sehnat plánek na výrobu plemenáčku.Z fotek co jsem vyděl nejsou dost dobře vydět detajli jednotlivých částí.Děkuji Míra<

Chtěl bych si zkusit letos vychovat tak deset matek pro tuto potřebu a míru 39x24 bych rád ten plemenáček postavyl.Vyděl jsem fotky na stránkách včelařů které právě neposkytují ten detajlní záběr třeba z vnitřku úlku.V obchodě nabízeli jeden starší do kterého jsem se mrknul a ten měl udělané krmení podednem takovým šuplíčkem z pozinku.Rád bych vyděl víc a nechám si poradit od někoho s praxí.Dík Míra

Plodování v zimě se mně jeví jako vcelku relativně dost náhodné. Dá se
odhadnout, že některá včelstva budou plodovat více, některá méně, ale
spolehlivé to není. Obecně mladé letošní matky plodují více. Pravidelné
plodování v zimě u většiny včelstev může taky svědčit o nějakém nevhodném
ošetřování v podletí nebo na podzim, kdy došlo k částečné ztráte zimních
včel, kterou se o to více snaží včelstvo v zimě nahradit. Je taky možné, že
zatímco letní včely odcházejí ze včelstva během září až října a zimní včely
vydrží do dubna až května, mohou vlivem něčeho vznikat částečně zimní včely,
které vydrží celý podzim, říjen, listopad a část prosince a odejdou v nějaké
větší míře během prosince a ledna v době mrazů, potom se včely snaží
kompenzovat náhlý úbytek počtu odchovem nových včel třeba teď v lednu, i
když třeba v listopadu nebo prosinci neplodovaly. U pozdního krmení to je
zase opačně, včely poměrně dost plodují v době krmení, v říjnu, listopadu a
klidně i prosinci, jak ale krmení ustane a teploty klesnou, včely vychovají
plod a další už nějaký měsíc nenasadí, i když teplota z mrazů zase stoupne.
Stejný efekt asi bude mít pozdní snůška. Vliv má určitě i uteplení úlů, v
teplejších úlech třeba včely začnou plodovat, pokud k tomu mají nějaký
podnět, zatímco ve studenějších za stejného počasí na stejném místě ne. Bude
to asi taky vliv, který zhoršuje výsledky v uteplených úlech proti
neutepleným. Včely v uteplených úlech se při oblevě v lednu, pokud mají
nějaký podnět, rozplodují a potom se snaží držet plodování, i když teplota
zase podstatně klesne, což je při oblevě v lednu vcelku pravidlem, že v
únoru až březnu přijde zase mrazivé studené počasí. Udržování plodování při
takovém počasí včely jednoznačně oslabí oproti včelstvům ve studeném úlu,
která se nerozplodovala.
Co se týká kladení vajíček, dříve při zimování v zadovácích se objevovaly i
za mrazů vajíčka běžně na podložkách. Možná včely neumožnily matce klást
vajíčka do prázdných buněk a ta je vypouštěla dolů. Nyní se mně zdá, že se
vajíčka objevují už méně. Možná je to tím, že dříve tady byly směsky včely
náchylnější k zimnímu plodování, zatímco nyní je tady mnohem čistější
kraňka, která v zimě ploduje mnohem méně.
Co se týká opakování příspěvků, když odpovídám na nějaký konkrétní
příspěvek, tak ho uvádím, aby bylo jasné, na co odpovídám. Když píšu
obecněji, tak neuvádím nic, jako třeba tady.

R. Polášek

Možná, až se u nás oteplí, vlaška se stane vhodná. Pokud budou takové zimy
jako 2006-2007, tak určitě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G. Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 13, 2008 9:42 PM
Subject: Re: Delka zivota zimnich delnic


> No to asi záleží na výživě, teplotách v chumáči a funkci juvenilního
> hormonu. Je to velice variabilni až nespolehlivé řici že přesně tolik nebo
> tolik. Každopádně u vlašky (A.m. ligustica) je to dobře využitelné. Ta ale
> unás není vhodná.

Ctěla bych od vás pomoc?Jak se obratít na člověka ktery lhal a psal svoje posudky do lekařske spravy.Vím že se mam obratit na soud ale jak to mam podat aby mi umožnily abych si mohla nahlednout do spisu a nebo at mi urči soud nake lekařské vyšetření protože nesouhlasím s moji diagnostikou kterou mi určily . My sme v soudním procesu ,protože jsem chtěla aby moje matka byla opatrovníkem a mi vratili své pravnosti těd ji mam jen častečně . pomožte mi jsem zoufala protože USP mi brani odejít s chraněného bydlení kde jsem se octla je toho moc mužete mi dat nějokou radu nebo telefoni čislo

Dělá se to tak, že se jeden koupí, třeba se v něm něco odchová nebo
neodchová a další se postaví podle něho. Asi docela zajímavý by byl
plemenáček s Antesovým rámkem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <pupek73/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 14, 2008 7:03 AM
Subject: Re:


> Chtěl bych si zkusit letos vychovat tak deset matek pro tuto potřebu a
míru
> 39x24 bych rád ten plemenáček postavyl.Vyděl jsem fotky na stránkách
> včelařů které právě neposkytují ten detajlní záběr třeba z vnitřku úlku.V
> obchodě nabízeli jeden starší do kterého jsem se mrknul a ten měl udělané
> krmení podednem takovým šuplíčkem z pozinku.Rád bych vyděl víc a nechám si
> poradit od někoho s praxí.Dík Míra

Tak já vám tedy nevím, povídala moje. Koupila jsem kapra a nevím co s peřím.

Radim
"včely poměrně dost plodují v době krmení, v říjnu, listopadu a
klidně i prosinci"

Pepík
Toho plodu tam bylo 8 plástů oboustraně..... 03.01.2008

To je skoro tak dobré, jako když včelaři v 60-tých letech v hospodě na nádraží v Křížanech u Liberce nechávali vysedět včelí matku pod slepicí. Ale to byla včelařská latina u piva.
Čau Pepča