Včelařská konference

Odpověď Karlovi:
Jaké jste měli výsledky ve vzorcích, tedy třeba kolik jich bylo nadlimitních atd.?
- Nadlimitních odhadem - nemám výsledky u sebe - asi třetina

Lišily se výsledky rozborů oproti posledním letům. A zda jste používali aerosol i v předchozích letech?
- používal se v kombinaci s fumigací páskem(zadýmováním) jako třetí léčení, poslední dva roky ale už jen 3x aerosol, výsledky střídavé ale žádný markantní nárůst spadu v tomto období. Letos je to u mne výrazně vyšší - zatím nevím ale situaci od ostatních členů ZO

O jakou oblast se jedná - třeba jen orientačně.
- Vysočina - Jihlavsko

Pepane :

1/ Reinvazi roztočů se nedá zabránit včasným nakrmením. Nemá to nic společného s loupeží. Včely loupí zcelá z jiných důvodů.

2/ Rezistence se brání používání střídání nejméně dvou přípravků.... To je také nesmysl a buďme rádí, že v ČR Veterinární správa něco nařízuje a pokud by všichní dodržovali nařízení, situace by byla zcelá jiná

3/Kontaminace atd. ... pak tomu nerozumím když se jedná o tak "devadesátkrát ošetření dle vlastního uvážení" a pak až to co je nařízeno.

Z celé této problamatiky je jediný závěr. Dodržujme vše to co je nařízeno a situace bude zcelá jiná. Nesnažme se provádět výzkum na vlastní pěst, nemáme na to.

Dovolím si načít nové téma a nastínit několik poznámek ze svého vlastního
pohledu na problematiku konstrukce úlu a účinnosti léčebných postupů. V
návaznosti na předešlé téma o nadměrném počtu roztočů se trošku "opřu" o
Moravský univerzál a zadováky:
Moravský univerzál MÚ (a koneckonců ani budečák) nebyly na svou dobu vůbec
špatné úly. Naopak. Znamenaly proti poválečnému přepestrému sortimentu úlů
dobrý pokrok. Např. zdůvodnění nepřímého česna ( rámky plodiště jsou pro
včelaře na "teplou stavbu", pro včely na "studenou") se mi zdá přímo
geniálně jednoduché a plně funkční:
Zajistilo klidné zimování s nízkou spotřebou krmiva, i slabší včelstvo si
svůj domov snadno ubránilo proti lupičkám, omezovalo předčasné zimní
prolety, zabránilo vyhladovění včelstva "na zásobách"atd.
Okénko do plodiště poučenému včelaři dávalo dostatek informací o projevech
ve včelstvu, aniž by včelstvo bylo vyrušeno kouřem či rozebíráním díla.
Zejména na r.m. 39x27,5cm to byl výborný úl především do včelína. Úl se
spolehlivými a vyššími mednými výnosy než "almárky" a pod.
Nevýhodný těžký a masivní medník mnohý včelař nahradil lehčím. A pak byl
usnadněn přístup shora k rámkům plodiště - čož odstranilo i základní
nevýhodu zadováků při obměně plástů u přední stěny a odkrylo všechny výhody
horem přístupného plodiště. Atd.
Ještě v počátcích invaze roztočů V.D. se dokonalé utěsnění úlu provedlo
jednoduše a spolehlivě školní houbou a doutnající knot se bez většího
rozrušení včelstva zapíchl do plástu hned za okénkem, kterým se dalo
sledovat víření kouřem neseného léčiva. Stále to pro MÚ vypadalo únosně.
Dokonce při citlivém vedení včelstva nezpůsobovala konstrukce úlu nadměrnou
tendenci včelstva k vyrojení ( jako možný následek významnějšího vlivu
kraňské "krve" v porovnání s dosud převládajícím vlivem "černého" původního
včelstva, které nedosahovalo takové mohutnosti).
Horší to bylo se zasunutím podložky do nízkého podmetu. S narůstáním
invazního tlaku varroázy bylo třeba zabránit nejen vynášení roztočů včelami
z podložky ( a tím zkreslení výsledků léčení a z toho vyplývajících
chlácholivých "informací" o skutečné intenzitě napadení), ale i reinvazi
roztočů ve vlastním včelstvu.
Živý roztoč, který z nějakého důvodu spadne na podložku nebo dno podmetu má
totiž možnost se znovu přisát na včelu, která pochoduje přímo po podložce v
bezprostředním kontaktu s ještě neuhynulými roztoči. Skutečně: stojí za
povšimnutí, že běžné způsoby léčení varroázy nehubí všechny roztoče naráz -
některé jen omámí. Ti spadnou, vliv léčiva "rozdýchají" a dokud neuhynou
chladem a hladem tak zbytky sil vynaloží na sebezáchranu. Proto je výhodná
podložka, z níž roztoč nemá šanci uniknout.
To jde v MÚ obtížně zajistit bez rekonstrukce úlu ( podmetu). To pak může
být jeden ze zdrojů zvýšené tolerance roztočů proti léčivům - tedy i jeden z
možných zdrojů prudkého nárustu invaze roztočů i do míst, kde se řádně léčí.


Díky neoddělitelnému dnu zadováků je nutné pro celkovou hygienickou údržbu
úlu přeložit celé včelstvo do jiného úlu. To je proti jednostěnnému
nástavkovému úlu pěkná "facha".

Dále: např. pro účinnou aplikaci gabonových pásků je třeba umístit dva pásky
do dvou různých uliček s plodem. Aby včely byly nuceny po obou stranách
pásku chodit musí být uličky rozšířeny asi takto: pravá plástová plocha,
včelí mezera, levá plocha gabonového pásku, včelí mezera, pravá plástová
plocha dalšího plástu. Už tento základní požadavek je u zadováků obtížně
realizovatelný, protože každý další rámek se přisouvá k předchozímu na doraz
mezerníku a potřebná mezera pro oboustranně přístupný gabon tak nevznikne.
I zde MÚ může obstát po sundání medníku. Budečák už předepsanou aplikaci
gabonů splní jen obtížně.
Aerosolování je v MÚ také proveditelné( třeba zástrčkou pod plodištním
okénkem). Aplikace kyseliny mravenčí je možná bez problémů, ale bez hlubšího
podmetu nelze zaručit, aby vyšší koncentrace kyseliny působila na spadlé
ještě žijící roztoče a tím je skutečně usmrtila. Páry kyseliny mravenčí jsou
těžší než vzduch a právě u dna je třeba, aby vyšší koncentrace usmrtila
odpadlé roztoče.

Závěr: pokusil jsem se bez nároku na úplnost shrnout několik vlastních
poznatků o možných úskalích při snaze o řádné léčení včelstev, jak jsem se s
nimi potýkal při včelaření v zadovácích. Myslím, že mohou být dostatečným
důvodem, proč uvažovat o likvidaci těchto úlů, jak mnozí zkušení včelaři
svými stručnými výroky prohlašují.

Josef Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, September 05, 2007 7:17 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos

U Budečáků je to jasné ale proč zatracuješ Mor. univerzály Sám jich ještě
několik mám a jsou v pohodě a vyřazuji je jen kvůli stáří.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 18:35:00
> ----------------------------------------
> Jak říká přítel Sedláček a s čím naprosto souhlasím, že nejvhodnější
> využití Budečáků a Moravských univerzálů je jako zdroj palivového dřeva!!!
> ( myšleno s nadsázkou )
>
>
>


__________ Informace od NOD32 2501 (20070903) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Pane Polášek.Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit vašemu nákazovému referentu,přípravku se objednává vždy víc,než se spotřebuje.Tím,že přidáváte do směsného vzorku roztoče navíc,aby ste překročil hranici,kdy je povinnost provést nátěr prodů,to mi připadne kontraproduktivní.A pochybovat o výsledku laboratorního vyšetření,no nevím,nevím,co si mám o tom myslet.Zdraví Víťa

Zimu přežívají jen samičky.
www.priroda.cz/lexikon.php?detail=680

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: srn?
> Datum: 05.9.2007 21:24:55
> ----------------------------------------
> Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
> Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?
>
> Sršeň je vlastne "veľká" osa, tak prečo by mal byť výnimkou z tohoto
> širokého rodu. Celý rod takto prečkáva zimu. K ním sa pripájajú aj čmele a
> včely samotárky.
> Sršne i osy na záver sezóny začnú vychovávať desiatky, ba až stovky
> samičiek. Zároveň s nimi chovajú v hniezde aj také isté množstvo samčekov,
> osích trúdov. Trúdy sú vždy bez žihadla a dajú sa rozpoznať podľa tykadiel,
> ktoré sa líšia od robotníc a samičiek.
>
> Samičky postupne vylietajú tak ako naše matky (nie jedna ako u včiel) na
> svadobné prelety, kde sa vo voľnom teréne pária. Po úspešných zásnubách,
> samičky poletujú v teréne v okolí kde vyrástli hľadajúc si potravu, noc
> prečkávajú v hniezde.
> Po rozpade týchto spoločenstiev si pred prvým náznakom zimy vyhľadávajú
> vhodné úkryty, kde zimu prežijú v strnulom stave (podobne akop muchy), bez
> prijímania potravy.
>
> Jarný scenár je pre každú prezimovanú samičku rovnaký. Po prebudení
> poletujú po chotári vyhľadávajúc si vhodný úkryt- dutinu, v ktorej matka
> samička sama stavia prvé bunky pre robotnice, vyhrieva ich, prináša
> potravu, až sa vyliahnu prvé robotnice, matky sa venuje len znášaniu
> vajíčok, ošetrovanie plodu preberajú robotnice, ktoré zároveň stavajú
> ochranný obal pre vodorovne uložené plásty.
>
> Sú aj výnimky v zimovaní, tzv.strešné osy sa pred zimou sústreďujú do
> vhodných úkrytov v množstve 5-10, ale našiel som úkryty kde ich bolo 30-50,
> asi pochopili, že keď ich je viac, zimu ľahšie zvládnu a možno sa vedia
> brániť proti svojim predátorom.
> Anton
>
>
>

Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Sršeň je vlastne "veľká" osa, tak prečo by mal byť výnimkou z tohoto širokého rodu. Celý rod takto prečkáva zimu. K ním sa pripájajú aj čmele a včely samotárky.
Sršne i osy na záver sezóny začnú vychovávať desiatky, ba až stovky samičiek. Zároveň s nimi chovajú v hniezde aj také isté množstvo samčekov, osích trúdov. Trúdy sú vždy bez žihadla a dajú sa rozpoznať podľa tykadiel, ktoré sa líšia od robotníc a samičiek.

Samičky postupne vylietajú tak ako naše matky (nie jedna ako u včiel) na svadobné prelety, kde sa vo voľnom teréne pária. Po úspešných zásnubách, samičky poletujú v teréne v okolí kde vyrástli hľadajúc si potravu, noc prečkávajú v hniezde.
Po rozpade týchto spoločenstiev si pred prvým náznakom zimy vyhľadávajú vhodné úkryty, kde zimu prežijú v strnulom stave (podobne akop muchy), bez prijímania potravy.

Jarný scenár je pre každú prezimovanú samičku rovnaký. Po prebudení poletujú po chotári vyhľadávajúc si vhodný úkryt- dutinu, v ktorej matka samička sama stavia prvé bunky pre robotnice, vyhrieva ich, prináša potravu, až sa vyliahnu prvé robotnice, matky sa venuje len znášaniu vajíčok, ošetrovanie plodu preberajú robotnice, ktoré zároveň stavajú ochranný obal pre vodorovne uložené plásty.

Sú aj výnimky v zimovaní, tzv.strešné osy sa pred zimou sústreďujú do vhodných úkrytov v množstve 5-10, ale našiel som úkryty kde ich bolo 30-50, asi pochopili, že keď ich je viac, zimu ľahšie zvládnu a možno sa vedia brániť proti svojim predátorom.
Anton

U Budečáků je to jasné ale proč zatracuješ Mor. univerzály Sám jich ještě několik mám a jsou v pohodě a vyřazuji je jen kvůli stáří.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 18:35:00
> ----------------------------------------
> Jak říká přítel Sedláček a s čím naprosto souhlasím, že nejvhodnější
> využití Budečáků a Moravských univerzálů je jako zdroj palivového dřeva!!!
> ( myšleno s nadsázkou )
>
>
>

Viz:
http://www.narod-sobe.cz/svet/hmota/telesa/planety/Zeme/zivot/Eukaryota/Meta
zoa/Arthropoda/Uniramia/Hmyz/Srsni/srsen.htm

Tam uvedeno mimo jiné:
Koncem října dochází k zániku sršní kolonie, protože sršni nedokáží
připravit zásoby, jako včely. Přežívají pouze oplozené samice, které se
ukrývají a přezimují, aby na jaře založily nové kolonie.


-----Original Message-----
Subject: RE: srně
>Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
>Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Jak říká přítel Sedláček a s čím naprosto souhlasím, že nejvhodnější využití Budečáků a Moravských univerzálů je jako zdroj palivového dřeva!!! ( myšleno s nadsázkou )

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 9. 2007
To máte s toho, že v podletí zužujete nebo máte staré matky.

Příteli Václavku Vy jste mistr rychlých soudů. Nemám ani staré matky ani v podletí nezužuji. A už vůbec včely nepřekrmuji, protože včely nechávám na medu.
Honza

Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Martin

> Mám je ve včelíně už
> řadu let (hnízdo veliskosti lidské hlavy)

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.485 / Virus Database: 269.13.3/986 - Release Date: 3.9.2007
9:31

Mam za to, ze Varoa samicky vidime okem a Varoa samecky ne.
Zimni vysetreni meli muze byt postavene na sameccich...

Martin

> vytáhnu z toho pár desítek brouků a hodím do vzorku.

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.485 / Virus Database: 269.13.3/986 - Release Date: 3.9.2007
9:31

To máte s toho, že v podletí zužujete nebo máte staré matky.

> Myslím, že by stačilo neodevzdat vzorky.

No, neudělat něco, co bych udělat měl, to se mi v současné fázi vztahu v ZO
nechce. Nebo jít za nimi s tím, že se mi kvalita aerosolu v zimě nezdála a
že proto chci na jaře nátěr plodu. Na nějaké dohadování, řeči a komentáře
kolem toho už vůbec nejsem zvědavý. Stačí mi, jak jsem "utřen" vedením ZO,
když mi jednou za čas vyjde přijít na výroční schůzi a přispět nějakou
připomínkou do diskuze. To radši vytáhnu nějaké podložky, které jsem odložil
po první fumigaci nebo měl, co jsem sesypal po aerosolu, vytáhnu z toho pár
desítek brouků a hodím do vzorku. Splněné mám všechno a důvěrník na jaře s
léčivem přijde a řeči navíc kolem toho nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 9:59 AM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Bohužel ty výsledky jsou opravdu sporné. Už jsme to tady psali. Včelař od
> nás, který měl hodně broučků měl nulu. Někdy zase nic neobjevíme a číslo
je
> hrozně velké.
>
> >Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na čelstvo. Nevím přesně, jakým
> způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat
flotací
> v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška.
>
> Myslím, že by stačilo neodevzdat vzorky.
>
> Tonda
>
> >Jestli budu chtít nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset
> hodit do vzorku aspoń 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.

Jiří Vávra napsal:
>Přátelé, koukám jako jelen. Co je to MITE GONE. Zatím jsem to nkde neslyšel.
>U nás aerosol nemáme. Dá se tímto nahradit? Jirka
.................

Je to mimo jiné na internetu tady:
http://www.mitegone.com/czech.asp

1.Reinvazi se částečně můžeš bránit včasným krmením a zabránit tak vylupování nemocných včelstev. Včelstvo které má dostatek zásob nemá potřebu tolik loupit
2.Rezistenci se bráníme používáním a také střídáním nejméně dvou přípravků..
3.Kontaminace se dá omezit rozumným používáním léčiv!
Právě uplatňování těchto tří bodů vede k úspěchu a ne přemýšlení jak zvýšit počet ošetření. To však je jen v plné moci chovatele.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 12:01:57
> ----------------------------------------
> Pepan:
> >A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba
> devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené jsou
> povinné<
> ...
>
> Pepane co mi můžeš říci o reinvazi, rezistenci a kontaminaci. Slyšel jsi
> někdy takové termíny?
>
>
>

Najdete v časopise Moderní včelař, č. 6/2006, v čláýnku:
Jak pracuje odpařovač MiteGone. Jak používat kyselinu mravenčí při tlumení varroázy včely medonosné.

Broněk

Přátelé, koukám jako jelen. Co je to MITE GONE. Zatím jsem to nkde neslyšel.
U nás aerosol nemáme. Dá se tímto nahradit? Jirka
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 12:01 PM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


> Pepan:
>>A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba
> devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené
> jsou
> povinné<
> ...
>
> Pepane co mi můžeš říci o reinvazi, rezistenci a kontaminaci. Slyšel jsi
> někdy takové termíny?
>
>
>
>

Pepan:
>A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené jsou povinné<
....

Pepane co mi můžeš říci o reinvazi, rezistenci a kontaminaci. Slyšel jsi někdy takové termíny?

A to ti stojí za to to schovávat jestli tam pár brouků přidáš tak to moc výsledek neovlivní on se totiž z celého odevzdaného vzorku po přepočtu bere vzorek , ten se vyšetří a pak se zase dělá přepočet na jedno včelstvo. A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené jsou povinné

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 09:11:01
> ----------------------------------------
> Přece z fumigace.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 05, 2007 8:45 AM
> Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
>
>
> Ještě nám řekni kde jsi ty brouky vzal když tam nebyly
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> > Datum: 05.9.2007 08:21:45
> > ----------------------------------------
> > Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace
> a
> > jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
> > sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel
> přístrojem
> > kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
> > nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si
> "zakoupím"
> > jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním
> stanovišti
> > 3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
> > Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> > včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
> > způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat
> flotací
> > v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
> > nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
> > 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Bohužel ty výsledky jsou opravdu sporné. Už jsme to tady psali. Včelař od nás, který měl hodně broučků měl nulu. Někdy zase nic neobjevíme a číslo je hrozně velké.

>Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na čelstvo. Nevím přesně, jakým způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat flotací
v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška.

Myslím, že by stačilo neodevzdat vzorky.

Tonda

>Jestli budu chtít nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.

V naší ZO ho máme každoročně povinné. Máme svůj přístroj a léčit jezdím sám, takže spolehlivě všechny přeléčím. Stejně máme kolem deseti včelařů, kteří překročí 3 roztoče. Na jaře jsem si svoje dobrovolně přeléčil znovu nátěrem a fumigací, přestože jsem nemusel. Na doporučení VÚ DOL. Teď mám podložku od broučků stejně červenou.
Tonda

>Myslím si, že by bylo vhodné zavést zimní finální ošetření aerosolem ZO jako povinné. A to hlavně kvůli několika menším včelařům, kteří když vyberou med a vytočí, skončila proně práce u včel. Kvůli obavě z infekčních chorob vyrobit pro každého včelaře koncovku (hubice).

To by bylo řešení.
Tonda
>Žádný rámek není třeba vyndávat a pak vracet Správně udělaný úl má ještě tak zvaný manipulační prostor a ten je dostatečný na rozepření rámků ů Stačí je rozepřít jen z jedné strany ve dvou uličkách a klidně mohou tak zůstat až do jara. Jen se vyndají pásky

Proto jsem to psal, že patří mezi plod a ne do medníku a to je právě problém u obsluhy hodně včelstev. Vybrat jeden rámek u vyššího počtu včelstev je taky problém. Nevím, kam bych je dal a je to moc pracné. Musel by se vybrat ve dvou až třech nástavcích. To by byla na stanovišti spoušť. U nás se doporučuje roztáhnout rámky a udělat mezeru. To znamená 2x v plodišti. Na začátku a na konci plodiště. Pak by včely při krmení rozšířily buňky se zásobama a rámky by nešly dát zpátky.
Před krmením gabony použít taky nejdou. Podle nařízení se musí dávat hned po vytočení. U mne je to v polovině července,(7 měsíc), a být tam zhruba měsíc. Krmil bych pak nejdřív v polovině 8 měsíce. Je daný dokonce termín, kdy se má gabon vkládat a to je myslím od začátku 7 měsíce. To už ani nestíhám.
Tonda

>Pán Podhájecký, gabon patrí len do plodiska medzi plod! Keď ho dávate do medníka ku medu, je to hlúposť. Keď vyberiete jeden rámik z plodiska a gabon dáte do rozšírenej uličky, tak vám včely gabon nepritmelia a vyťahuje sa ľahko a nemáte s tým také problémy o ktorých píšete.Gabon treba použiť včas-ešte pred kŕmením. Ináč Vám včely v rozšírených uličkách rozšíria plásty a potom je problém vrátiť do úľa ten vybratý rámik. Pred kŕmením treba gabon z úľa vybrať a usporiadať plásty, aby ich včely nenadstavovali.

Nebo možná ze zimní měli po aerosolu, už nevím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 9:11 AM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


> Přece z fumigace.
>
> R. Polášek
>

Přece z fumigace.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 8:45 AM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


Ještě nám řekni kde jsi ty brouky vzal když tam nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:21:45
> ----------------------------------------
> Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace
a
> jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
> sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel
přístrojem
> kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
> nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si
"zakoupím"
> jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním
stanovišti
> 3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
> Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
> způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat
flotací
> v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
> nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
> 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Podhájecký:
>Chtělo by vymyslet jednodušší a rychlejší vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli. <
......
Myslím si, že by bylo vhodné zavést zimní finální ošetření aerosolem ZO jako povinné. A to hlavně kvůli několika menším včelařům, kteří když vyberou med a vytočí, skončila proně práce u včel. Kvůli obavě z infekčních chorob vyrobit pro každého včelaře koncovku (hubice).


Já si myslím, že aplikace aerosolem řeší hodně. Svaz a SZIF dává na vybavení dotaci a jestli je někde výchozí cena mezi 6-8 tisíci na vybavení po návratu dotací, tak bych doporučil všem SVS, kde je stabilní problém s varoázou nařídit aerosol povinně.

6ádný rámek není třeba vyndávat a pak vracet Správně udělaný úl má ještě tak zvaný manipulační prostor a ten je dostatečný na rozepření rámků ů Stačí je rozepřít jen z jedné strany ve dvou uličkách a klidně mohou tak zůstat až do jara. Jen se vyndají pásky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jaro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:30:56
> ----------------------------------------
> Pán Podhájecký, gabon patrí len do plodiska medzi plod! Keď ho dávate do
> medníka ku medu, je to hlúposť. Keď vyberiete jeden rámik z plodiska a
> gabon dáte do rozšírenej uličky, tak vám včely gabon nepritmelia a vyťahuje
> sa ľahko a nemáte s tým také problémy o ktorých píšete.Gabon treba použiť
> včas-ešte pred kŕmením. Ináč Vám včely v rozšírených uličkách rozšíria
> plásty a potom je problém vrátiť do úľa ten vybratý rámik. Pred kŕmením
> treba gabon z úľa vybrať a usporiadať plásty, aby ich včely nenadstavovali.
>
>
>

Ještě nám řekni kde jsi ty brouky vzal když tam nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:21:45
> ----------------------------------------
> Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace a
> jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
> sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel přístrojem
> kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
> nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si "zakoupím"
> jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním stanovišti
> 3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
> Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
> způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat flotací
> v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
> nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
> 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Podle mých zkušeností již budečáky krom kočovníků nikdo nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: Nadmerný pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:21:12
> ----------------------------------------
> Já si myslím a takovou mám i zkušenost od nás, že GABON dávají hlavně
> nástavkoví nebo ležany. U nás mají včelaři většinou budečáky nebo
> univerzály. Jeden co má ležany si gabon bral a pak já, ostatní co vím s
> budečskými, ti gabon nechtějí, protože na to mají manipulačně nevhodné úly.
> Musím souhlasit, že by bylo, vzhledem k četnosti blbých úlů, lepší něco
> použitelného cojávím česnem. Ale i tak by se podíl léčených budečáků pouze
> zvýšil a nestal nezanedbatelným.
> Jinak za gabon dík, ale výsledek má smysl pouze při celoroční péči, jak už
> tady někdo napsal.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 05, 2007 7:45 AM
> Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos
>
>
> > Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam.
> > Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří
> > zimují v jednom nástavku.
> > U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním
> > dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká
> > mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je
> > dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část
> > tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a
> > rychlejší
> > vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
> > Tonda
> >
> >>Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.
> >
>
>
>
>

Máš pravdu ale obvykle to udělají jen jednou a buď skončí nebo se poučí. A kvůli sundávání nástavků jsem přešl na zimování na jeden a1/2 nástavku .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 07:45:33
> ----------------------------------------
> Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam.
> Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří
> zimují v jednom nástavku.
> U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním
> dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká
> mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je
> dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část
> tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a rychlejší
> vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
> Tonda
>
> >Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.       
>
>
>

Pán Podhájecký, gabon patrí len do plodiska medzi plod! Keď ho dávate do medníka ku medu, je to hlúposť. Keď vyberiete jeden rámik z plodiska a gabon dáte do rozšírenej uličky, tak vám včely gabon nepritmelia a vyťahuje sa ľahko a nemáte s tým také problémy o ktorých píšete.Gabon treba použiť včas-ešte pred kŕmením. Ináč Vám včely v rozšírených uličkách rozšíria plásty a potom je problém vrátiť do úľa ten vybratý rámik. Pred kŕmením treba gabon z úľa vybrať a usporiadať plásty, aby ich včely nenadstavovali.

Na přeléčení fprmidolem již asi nebude ta správná teplota

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: Nadmerný pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 00:05:56
> ----------------------------------------
> Já bych určitě a ihned přeléčil a to kyselinou mravenčí ( nejdostupnější je
> Formidol), nebo MiteGone odparnými deskami.
>
> Pokud v okolí Plzně někdo potřebuje kyselinu mravenčí CH2O2 ( acidum
> formicum ) do MiteGone, stočí Vám ji do donesené skleněné láhve v Motochemě
> v Plzni na Slovanské třídě ( já platil 49Kč za litr ). Formidol prodává
> paní Včelka Gerská 4, Plzeň - Lochotín.
>
> G.P. vcelku logicky usuzuje, že vysoký spad roztočů může být následkem
> lajdáckého, nebo vůbec neprovedeného ošetření včel aerosolem. Je totiž stále
> mnoho ZO, kde aerosol vůbec nemají, nebo nepoužívají!
>
> Ale dramatický letošní vzestup populace roztočů, kterou jsem popsal ( na
> stanovišti Vysoká ) je přes všechna předepsaná podzimní a zimní léčení.
> Stanoviště spadá pod ZO Štěnovice a léčí se pravidelně, komisionelně a
> pečlivě.
> A to jsou včelstva ještě navíc, po vytočení medu ošetřena kyselinou
> mravenčí. A myslím, že brzo přejdu i na jarní aplikaci kyseliny mravenčí
> formou MiteGone, která se dělá před nástupem mohutného jarního plodování,
> tedy v době květu pampelišky.
>
> Jak musí potom vypadat situace s expanzí roztočů V.D., kde neléčí byť jen
> jediný včelař v doletu včelstev.
> Josef Kala
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Jakub
> Sent: Tuesday, September 04, 2007 10:03 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos
>
> Dotaz:
> Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je
> uvedeno v návodu k Varidolu?
> Díky za názory.
> Jakub
>
>
> __________ Informace od NOD32 2501 (20070903) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>

Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace a
jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel přístrojem
kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si "zakoupím"
jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním stanovišti
3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat flotací
v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.

R. Polášek

Já si myslím a takovou mám i zkušenost od nás, že GABON dávají hlavně
nástavkoví nebo ležany. U nás mají včelaři většinou budečáky nebo
univerzály. Jeden co má ležany si gabon bral a pak já, ostatní co vím s
budečskými, ti gabon nechtějí, protože na to mají manipulačně nevhodné úly.
Musím souhlasit, že by bylo, vzhledem k četnosti blbých úlů, lepší něco
použitelného cojávím česnem. Ale i tak by se podíl léčených budečáků pouze
zvýšil a nestal nezanedbatelným.
Jinak za gabon dík, ale výsledek má smysl pouze při celoroční péči, jak už
tady někdo napsal.

pf

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 7:45 AM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam.
> Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří
> zimují v jednom nástavku.
> U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním
> dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká
> mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je
> dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část
> tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a
> rychlejší
> vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
> Tonda
>
>>Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.
>

Aleš:>Pozn.: Ani já si nemyslím, že to byla moje chyba, že vyletěly.

Osobně jsem nabyl dojmu, že pokud se krmí masivně - jako já cca během 14 dnů na 2x - 20-22 kg cukru a vhodných povětrnostních podmínek (byl teplý podzim) nekteré zblbnou a začnou chovat.<

.....
Asi bych zvolil postup po vybírání medu dodání zásob jako přikrmení.

A jestli jsem si něčeho všiml, tak v jižnějších státech hlavně v teplejších polohách v evropě i v americe mají zavedenou běžnou metodu doplňování zásob přes krmící česnovou vložku a naní sklenici. Myslím si, že už vím proč nekrmí jak u nás taková desetilitrová kvanta naráz. Důvod je to zblbnutí a možné ztráty s pozdním rojením.


Video č. 5 na
http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&catid=58:video-vcelarska-tematika&id=835:video-profesniho-velae&Itemid=68

Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam. Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří zimují v jednom nástavku.
U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a rychlejší vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
Tonda

>Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.

Když zauvažuji nad svou zkušeností s obřím oddělkem, tak by mohl vyletět roj
ze silného včelstva, kde třeba včelař při manipulaci starou matku náhodou
zamáčkl. Včely, místo aby vybraly jednu matku a ostatní zlikvidovaly, tak
při dostatku včel a zásob mohou vybrat dvě matky, s jednou vyletí roj a
druhá zůstane v úlu.

R. Polášek

Jakub:
- Formidol byl letošní
- celá naše organizace loni léčila 3x aerosolem, poslední ošetření bylo myslím týden před Vánocemi a ta dvě předchozí s pauzou 14 dnů.
Na jaře kdo měl vyšší počty natíral, já byl pod limitem, nenatíral jsem.
- včelstev v uvedeném okruhu kolem mého stanoviště bude něco kolem 150.
--------------------
Naštěstí jsem měl (já i další v mém okolí) dosud zkušenost, že když jsem léčil dle návodu a pozdě v zimě, tak spad byl velmi nízký, až téměř nulový.
Zprávy co tady čtu mě děsí a proto se reději ptám, abych byl připraven, až to sem přijde.
Když jste léčili třikrát aerosolem, jednou až skoro na Vánoce tak jste tam přesto měli ve vzorcích spad nad limitem. To by teoreticky nemělo být.
Takže moje otázky:
Jaké jste měli výsledky ve vzorcích, tedy třeba kolik jich bylo nadlimitních atd.?
Lišily se výsledky rozborů oproti posledním letům. A zda jste používali aerosol i v předchozích letech?
O jakou oblast se jedná - třeba jen orientačně.
Děkuji za odpověď.
Karel

Taky jsem to před 2 roky zažil (teď nemám čas to hledat v konf. a ve včel. novinách), a tak jen stručný popis:
Týden po nakrmení (konec srpna) mi ve 2 dnech vyletěly 3 roje z 13 včelstev.
Usadil jsem je na 3 souše a 6 mezistěn a nahodil 12 litrové krmítko s rostokem.
Po týdnu vše vystaveno a krmítko sundáno vše OK.
Po dalším týdnu všechny 3 vyrabovány a v nástavku jen hrstka včel (asi tam byly neoplozené matky a nepodařil se jim všem snubní let - jinak se mi nepodařilo zjistit odkud vyletěly, ale přes zimu jsem neměl žádné včelstvo bezmatečné).
Vše zrušeno, jen jsem timto trochu přikrmil matečná včelstva.
V odpovědích to vyznělo - stává se?!.
Osobně jsem nabyl dojmu, že pokud se krmí masivně - jako já cca během 14 dnů na 2x - 20-22 kg cukru a vhodných povětrnostních podmínek (byl teplý podzim) nekteré zblbnou a začnou chovat.
U mne však asi vyletěly mladé matky (anomálile - nebo si nakonec po skončení krmení uvědomily, že je podzim).
Pozn.: Ani já si nemyslím, že to byla moje chyba, že vyletěly.

Pane Pazderko,
doplněk k Vašim dotazům:
- Formidol byl letošní
- celá naše organizace loni léčila 3x aerosolem, poslední ošetření bylo myslím týden před Vánocemi a ta dvě předchozí s pauzou 14 dnů.
Na jaře kdo měl vyšší počty natíral, já byl pod limitem, nenatíral jsem.
- včelstev v uvedeném okruhu kolem mého stanoviště bude něco kolem 150.

Já bych určitě a ihned přeléčil a to kyselinou mravenčí ( nejdostupnější je
Formidol), nebo MiteGone odparnými deskami.

Pokud v okolí Plzně někdo potřebuje kyselinu mravenčí CH2O2 ( acidum
formicum ) do MiteGone, stočí Vám ji do donesené skleněné láhve v Motochemě
v Plzni na Slovanské třídě ( já platil 49Kč za litr ). Formidol prodává
paní Včelka Gerská 4, Plzeň - Lochotín.

G.P. vcelku logicky usuzuje, že vysoký spad roztočů může být následkem
lajdáckého, nebo vůbec neprovedeného ošetření včel aerosolem. Je totiž stále
mnoho ZO, kde aerosol vůbec nemají, nebo nepoužívají!

Ale dramatický letošní vzestup populace roztočů, kterou jsem popsal ( na
stanovišti Vysoká ) je přes všechna předepsaná podzimní a zimní léčení.
Stanoviště spadá pod ZO Štěnovice a léčí se pravidelně, komisionelně a
pečlivě.
A to jsou včelstva ještě navíc, po vytočení medu ošetřena kyselinou
mravenčí. A myslím, že brzo přejdu i na jarní aplikaci kyseliny mravenčí
formou MiteGone, která se dělá před nástupem mohutného jarního plodování,
tedy v době květu pampelišky.

Jak musí potom vypadat situace s expanzí roztočů V.D., kde neléčí byť jen
jediný včelař v doletu včelstev.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jakub
Sent: Tuesday, September 04, 2007 10:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos

Dotaz:
Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je
uvedeno v návodu k Varidolu?
Díky za názory.
Jakub


__________ Informace od NOD32 2501 (20070903) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Nechtěl jsem ten způsob variotolerance rozepísovat. Celkem se ta zkouška provádí 30 dnů. Po 15 dnech se provede výměna a tam kde byl G 90 se dává G 92. Třicátý den se Gabony musí odstránit a hned se provádí ošetření klasikou fumigaci zda tam ještě nezůstal nejaký roztoč. Ta zkouška se provádí tak maximálně na 16 včelstvech. Proč se ta variotolerance dělá, pouze krátce, hledají se linie včel, které se zbaví roztočů za těch prvních 15 dnů. Je již několik linií zjištěno, které to dokážou. Mám jednu ins. matku u které to v minulém roce jsem také zjistil.Provádím to mnoho let a jenom náhodně při fumigaci po vymdání Gabonu je tam nějaký roztoč. Samozřejmě, že se musí používat podložky ze kterých nejsou schpny včely roztoče vymetat ven. Je to hrozná práce a tyto zkoušky v ČR provádějí převážně chovy. Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme. Je to ale jenom na veterinární předpis a průser je v tom když tyto pásky zůstanou ve včelstvu dlouhou dobu. Pak nám budou roztoče padat i po vložení mezistěny, jak tomu bylo v Rakousku.
Ať je to Varidol, Gabon a celkový postup při likvidací roztočů, musíme postupovat podle nařízení veterinářů. Žel stále mnoho včelařů odmítá provádět ošetření a zcelá jistě ti v letošním roce budou už na vánoce bez včel a v úlech budou mít zásoby.
Na jaře jsem absolvoval několik přednášek při kterých se četly výsledky vyšetření měli. Ti kteří tam neměli v průměru 3 roztoče "jásali", ale zbytečně a odmítali nátěr plodu.

Šefčík:
>Já teď něco dělám pro Vú /variotoleranci/ s Gabonem 90 a 92 a těch prvních 15 dnů byl spád roztočů v průměru celkem kolem 500 ks a teď už je to jenom kolem 10 kusů za 3 až 5 dnů. <
.....

A jaké je tedy ověření spadu a účinku po 15 ti denním vložení Gabonů? Maslím si, že po vytažení musí dojít na usmrcení včelstev a spočítání roztočů(což pochybuji, že se tak děje) nebo indikace něčeho opravdu razantního na roztoče.

Mohu se zeptat, nato samé jako Jakuba?

1) Léčily se plošně, včelstva v zimě v loni aerosolem?(opakuji plošně u všech nebo velké většiny včelařů - tj. když vezmu kružítko, zabodnu jej na mapu kde mám stanoviště a opíšu poloměr cca 3-4 km)

2) Kolik je asi dohromady včelstev všech chovatelů cca v těch 10 km v průměru kruhu?

Stačí jednoduše. Předem za ty dvě odpovědi děkuji.

Jakub:
>Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je uvedeno v návodu k Varidolu?
Díky za názory.<
...

Já mohu odpovědět na mnoho otázek co se týká léčení, ale ne zde. Z jednoho prostého důvodu. Existují schválené metodiky a ty je potřeba dodržovat.

Takže já se jen ze zvědavosti zeptám:

1) Léčily se plošně, včelstva v zimě v loni aerosolem?(opakuji plošně u všech nebo velké většiny včelařů - tj. když vezmu kružítko, zabodnu jej na mapu kde mám stanoviště a opíšu poloměr cca 3-4 km)

2) Kolik je asi dohromady včelstev všech chovatelů cca v těch 10 km v průměru kruhu?

Typuji, že se aerosolem prošně neléčilo a včelstev bude více než cca 300.

Jakube i na formidol byl velký spád. Neměl ten formidol přešlou lhůtu aplikace? Roztoče jsou ve stovkách a nedůsledné ošetření je takřka jistá likvidace včel. Byl vydán metodicky pokyn k ošetření VD Státní veterinární správou, ale zřejmě nereagoval na skutečnou situaci, která v letošním roce je. Ošetření varidolem jde, ale to jenom zabije roztoče, které běhají po úle a navíc velká četnost ošetření je možnost rezistence na tuto látku. Když vyběhně plod, těch roztočů opět bude ve stovkách. Pokud vím řada okresů v ČR dostala pokyn od místních veterinárních správ a používají Gabon 90 a nebo 92. Já teď něco dělám pro Vú /variotoleranci/ s Gabonem 90 a 92 a těch prvních 15 dnů byl spád roztočů v průměru celkem kolem 500 ks a teď už je to jenom kolem 10 kusů za 3 až 5 dnů.

Dobrý večer přátelé,
vaše včerejší diskuze a zejména příspěvek př.Kaly mne vyprovokovala, že jsem dnes provedl pokus s přeléčením fumigací Varidolem u čtyř včelstev. Včelařím na Vysočině, 450 m n.m., v Optimalech, včelstva jsou letos silná, většinou teď ještě v 5 nástavcích. Stav Varoa v minulých letech stejný jak popisuje př. Kala a výsledek dnešního pokusu rovněž stejný jako u něj. Když jsem po hodině otevíral česna a očka byl spad na podložkách odhadem u všech včelstev řádově 400- 500 ks. Přitom všechna byla začátkem srpna ošetřena Formidolem a spad byl skoro žádný.
Dotaz:
Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je uvedeno v návodu k Varidolu?
Díky za názory.
Jakub

(88.100.95.205)- >Na rozdíl od G.P. si myslím,že pozdní roje koncem srpna či v září nejsou normální.

Alespoň jsem se v mé praxi za 40 let s tímto fenomenem nesetkal.

Srpnový a zářiový roj nesvědčí dobře o svém včelaři.
<
...
Tak 40 let ještě nevčelařím, ale troufnu si tvrdit, že jsem nejen u mne, takových pár pozdních rojů viděl. Proto si myslím, že je to více méně normální a nemusí to ukazovat zákonitě o nějakém nedostatku při ošetřování.

Na rozdíl od G.P. si myslím,že pozdní roje koncem srpna či v září nejsou normální.Alespoň jsem se v mé praxi za 40 let s tímto fenomenem nesetkal.Normálně vedená včelstva
by to asi nenapadlo,když jsou od řekněme 20 srpna nakrmena
tak jak to má být.Ani nevím,co bych si s takovýmto rojem počal,asi by visel na stromě až do svého zániku...
Srpnový a zářiový roj nesvědčí dobře o svém včelaři.

Pane Turčáni ,jak potom vysvětlíte vymizení včelstva během 48 hodin na začátku srpna.Poškozené včely šly ven a kam se poděly ty mladé a staré?

Ja som ani v jednom prípade presne nešpecikoval, že to tak presne môže byť.
Vymiznutie včiel z úľa sa deje postupne a nie naraz, zdôraznil som, že liahnuce mladé včely pri totálnom premnožení V.D. z úľa neodlietajú, ale "odchádzajú" a do úľa sa nevracajú (pri prvom orientačnom prelete vychádzajú na letáč so snahou odletieť, ale miesto toho padajú do travý, kde postupne uhynú), takže to trvá dlhšiu dobu. Staré včely, tie sú vekom a prácou tak znehodnotené (nové včely ich nenahrádzajú), že tie z úľa odlietajú, ale hynú v prírode. Toto mám overené a tak sa to deje. Včelár naozaj nachádza úľ bez včiel a ak má šťastie tak aj zásoby. Ak pozde zbadá ubúdanie včiel, tak aj bez zásob, lebo tie pre nespôsopilosť chrániť letáč strážkyňami, cudzie včely poctivo odnosia.
V roku 1988 som to zažil, keď som prišiel o 45% včelstiev. Včelári používali nesprávnu metodiku boja proti V.D., fumigovali, ale vo včelstvách boli skryté pod viečkami na plode, kde ich fumigant nezasiahol. Anton

Franto to je fantastické. Kde jsi to našel takové drahokamy? Mám to zběžně zmapováno až od hraběte Harracha, ale ty jsi mne takovým sledem informací překvapil a trunfnul.

Myslím si, že pozdní roje jsou normální.

1)Výskyt je ale oto větší, pokud se ještě dodávají zimní zásoby či probíhá jejich zpracovávání nebo je intenzivní pylová snůška nebo i spojení s jinými zdroji potravy.

2)Další takovou příčinou co mě napadá, může být při spojování dvou včelstev resp. překládání - posilování plodem.

3)Před běžným zimováním včelstva je normální jeho zvýšená přítomnost a bod 1 a bod 2 vede do důsledku níže. ...

Vedle takové "aktivizace", podle mého názoru, se zvyšuje nadměrně i množství juvenilního hormonu u dělnic. Tím nastává jeho celková nepoměr ve společenství. Potom takový nadměrný přebytek může vést k vyrojení třeba s nějakou čestvě vyběhlou matkou nebo i bez ní. Nezáleží již asi ani na momentální snůšce.

Na toto téma jsou velice odborné pohledy, které jsou mnohdy odpovědí na rojový stav u včelstva.

Pane Turčáni ,jak potom vysvětlíte vymizení včelstva během 48 hodin na začátku srpna.Poškozené včely šly ven a kam se poděly ty mladé a staré?

Mám také opakovaně pozdní roje, ale uplně v jiném provedení. Každý rok mi se mi koncem srpna vyrojí některé oddělky (letos už 3) a vytvoří rojíček velikosti jablka. Záhadou však je, že obsahuje neoplozenou pěkně vyvinutou matku - v oddělcích mám matky 100% označené. Sednou si většinou na větev těsně před před česno.
Honza

Myslím, že v tom malém množství dávky chmele rozdíl na chuti ani nepoznáme.
Zkusil bych ale oba druhy.
Tonda
>Premiant. Je dobrý, už jsem ho použil. Zkus Sládka.

Premiant. Je dobrý, už jsem ho použil. Zkus Sládka.
>Jaký jsi objednal? ...

Jaký jsi objednal? Já jsem se zatím rozhodoval mezi Sládkem a Premiantem. Sládek se mi zdá lepší, Premiant má být hořčí. Žatecký nanabízejí. Ten má být nejlepší. Myslel jsem, jestli ještě někde seženu jiné druhy a jiné balení, ale je to asi jedno. Do Nasavrk 7.9. pojedu. Když tak se domluvíme. Zatím je čas, protože chci vařit, až včely přestanou slídit. Vařím venku.
Tonda

>Já to obratem objednal podle Dana na http://www.domacimikropivovary.cz/?action=productDetail&pid=12877
a mám ho už doma. Jestli náhodou pojedeš 7.9. do Nasavrk, můžu ti pár balíčků na zkoušku vzít. Mám toho dost.

1764 V ramci osvicenske prestavby hospodarske spolecnosti vlada vyzvala vsechny mistodrzitelstvi k zakladani vlasteneckych spolecnosti pro zemedelstvi a svobodna umeni
1770 c.k. vlastenecko-hospodarska spolecnost v kralovstvi Ceskem.Moravska zemedelska spolecnost v Brne.Zemedelska spolecnost ve Slezsku.
1775 Marie Terezie vydala patent : Uzitecnost vcelarstvi..o 16 bodech.
1776 zrizeny vcelarske skoly v Novem Knine a Brne,ktera 1778 prelozena do Vsetina.
1781 Josef II.obe skoly zrusil.Pokusil se povznest vcelarstvi vypsanim -premii-kdo vyzimuje nejmene 10 vcelstev.Premie rozdileny Vlasteneckou hosp.spolecnosti,za Frantiska I.zruseny.
1811 prejmenovany a spojeny c.k.moravskoslezska spolecnost pro zvelebeni zemedelstvi,prirody a vlastivedy.
1818 J.M.Ehrenfels rakousky slechtic vystoupil s planem akciove spolecnosti.Vybudoval v Brne nekolik vcelnic o tisici vcelstvy,ale pro nedostatek schopnych vcelmistru jeho snaha nevysla.

1847 Byla na panstvi Trebon ustavena podilova vcelarska spolecnost s 57 cleny,prevazne z duchovenstva,ucitelu,uredniku a upsanych 158 zl.trvala do 1861 kdy se rozesla.

17.3.1849 Cisarkym patentem dovoleno zakladat spolky.
1852 Patent zrusen pripoustel ustanovovat spolky schvalene zemskymi urady.
1852 Ustavena prvni vcelarska org. v rakousku-Vlastenecko-hospodarske spolecnosti pro Cechy.Predsedou zakladatelem Jan Nep.Oettl,farar v Buckovicich(zatecko).Byla odborem nemecky mluvicich vcelaru.smostany spolek byl povolen 1861.

1853 37.Sjezd ve Vidni spojeny s vystavou.
...Velkomyslny podporovatel vsech odboru hospodarstvi,knize Lichtenstein ustanovil cenu 10dukatu za nejlepsi pozorovaci ul.Z Moravy zucastnili se 4farari:Honcik,Kandus,Janatschek ,Prchal.Vratili se s velkym nadsenim.Ihned zacali zrizovat uly po dzierzonsku,Honcik takovy vystavil v Brne 1854.

1854 K nalehani c.k.mor.slezske hosp.spolecnosti mistoreditele te spolecnosti dp.Cyrila Fr.Nappa na Jana Hansmanna c.k.skolniho radu aby odbor vcelarsky zalozili.Spolecnost zvolila jej za starostu a sestavila pravidla.Stanovy dal obema jazyky vytisknouti.Hansmann byl ale brzy presazen co farar do Vel.Mezerici a za starostu zvolen Jan Patek.
Vzpominka ucirele F.Zavadila na inspekci v Adamove r.1855 skolniho radu dp.Hansmanna,kteremu slibil ze bude brzy zrizen skolni vcelin.V Adamove knizetem z Lichtensteinu postavena skola,kostel s farou(svetelsky oltar)
1859 Za starostu zvolen Karel Nottig,za tajemnika Ed.Wilda.Zriden vcelin pod spravou Jakuba Strohala,prednasky, vydana ucebnice Tomase Simbery,po vwnkove zrizeni jednatelu,skoly osazovany ouly.Kanovnik Nottig povzbuzoval F.Zavadila,musite jako Vas otec,pro vcelarstvi neco ciniti,a to ve skole,mezi uciteli i mezi lidem.Zavadil s pritelem Ed.Rumlerem(zamestnanec strojirny) sestrojili novy zpusob ulu.
1861 Prvni valna hromada spojena s vystavou v Brne.Adamovska skolni vcelnice vyznamenana velkou bronzovou medalii..hospodarske spolecnosti.Ul prijat pro vcelarskou skolu k nazornemu vyucovani.V zime promenila se cast strojirny adamovske v dilnu na hotoveni uluv.Uly dodavali do Brna a okoli
1862 Kalvoda prelat,opat klastera v Rajhrade objednal si pavilon ulu.Vzorek ctyrbrtove rozebiraci skolske vcelnice darovan odboru vcelarskemu.Pro skoly dekanske v okresu 37 ulu.Taktez odbor ustanovil vzorky ty rozmnoziti,aby se jimi podelily okresy.
Za pricinou pretizeni vzdal se starosta K.Nottig sve hodnosti,prozatime prevzal J.Strohal.
Zatim prestaly se hotoviti v Adamove a odborem poverena stolarna v Napajedlich.Robeni uluv v brnenske trestnici dlouho netrvalo.Zarizovala se urcita samostatna stolarna.
Druha valna hromada v Kromerizi z vystavou (Zavadil stribrna medalie)Zavadil sve pusobiste i vcely z Adamova prestehova do Rajhradu 1885

4.10.1864 Zalozen prvni cesky vcelarsky spolek v Chrudimi.

franta

Mě se to stalo jednou Bylo to na konci krmení, kdy včely již odebíraly cukr delší dobu a při velmi teplém dni teplý vzduch vytlačil cukrový roztok z prosakovacího krmítka a ten zalil plodiště včely úl opustily \když jsem zjistil co se stalo Podsadil jsem pod úl jeden prázdný nízký nástavek a včely vrátil aby tu spoušť uklidily. Stalo se to taky touto dobou a přezimovaly normálně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: calo? <calons/=/seznam.cz>
> Předmět: Roj 28.8,2007
> Datum: 03.9.2007 22:02:52
> ----------------------------------------
> Přátelé včelaři 28,8,2007 asi v 10 hodin mi volal přítel ,že mu vyletěl
> roj,protože jsem mu nevěřil okamžitě jsem jel za ním abych se přesvětšil a
> skutečně na stromě asi 10m, od včelína byl velký odhadem tak 4 kg roj.S
> přítelem jsme jej odhytli,což jsme po vsazení do nového úlu běžným způsobem
> ještě 3krát zopakovali, protože se nám vždy vrátil opět na strom.Dnes jsme
> provedli prohlídku roj vzal sklenici cukru a postavi dvě mezistěny(které
> jsme tam dali na skoušku)a dali další sklenici cukru.Přátelé je vůbec možné
> , aby se na podletí vyrojily včely.Napište prosím jestli se někdo z Vás s
> takovým neobvyklým jevem setkal.Aco ta mladá matka má ještě šanci na
> oplození(trubci tam byli ale velmi málo)nebo snat včelstva opět spojit?
> www.vceluly.wz.cz
>
>
>

Já to obratem objednal podle Dana na http://www.domacimikropivovary.cz/?action=productDetail&pid=12877
a mám ho už doma. Jestli náhodou pojedeš 7.9. do Nasavrk, můžu ti pár balíčků na zkoušku vzít. Mám toho dost.

Díky. To jsem ale našel taky a vůbec mi neodpověděli. Asi prodávají ve velkém.
Tonda
>já našel ještě tohle:
http://www.bohemiahop.cz/cze/index_cz.html