78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658) (24668)
Karamel a HMF budou dvě rozdílné látky. HMF v karamelu určitě bude, ale podstatou karamelu bude něco jiného. Pro teplokrevné živočichy karamel jedovatý nijak zvlášť není, dříve se karamel používal přece k obarvování některých potravin, třeba octu. Co se týká náletu včel do cukrovaru, zase na druhé straně podle starého článku ve Včelařství je přímo v předpisech pro cukrovary případně hygienických předpisech přikázáno zabránit vstupu hmyzu na místa, kde by se mohl dostat k cukru. Na sladkou šťávu totiž mohou přiletět nejen včely, ale i vosy, mouchy, brouci. Takže pokud byl nějaký hromadný nálet včel na cukr v cukrovaru, někdo porušil předpisy.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, August 26, 2007 8:56 AM Subject: Re: krmen?
> Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že > by to někdo nějak kvantifikoval. > Karel > > Ja mám určité skúsenosti s hydroxymetylfurfulalom HMF pri chove včiel. > Trnavský cukrovar ponúkal svoj prokdukt - invertovaný roztok na zimné > doplnenie zásob, v 10kg plechovkách s perforovanými viečkami. Po tejto > stránke to bolo vynikajúce, horšie až zle to bolo s jeho obsahom > Práve nadlimitný obsah HMF bol tragédiou pre niektorých včelárov, ich včely > sa jari nedožili, aj moje. > Súdnou cestou sme nejakú náhradu vysúdili. > Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre včely > hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami. > Písať o karamele len tak z ľuftu o jeho škodlivosti, je nedomyslené, bol by > potrebný odborný výklad. Myslím si, že karamel nemá mať prečo nadbytok HMF, > veď táto látka vzniká po dlhé roky aj v odloženom mede bez tepelného > spracovania. > > Myslím si, že je nadsadená aj otázka náletu včiel do cukrovarov. > Niekoľkokrát som pred desiatkami rokov chodil do veľkého cukrovaru na nákup > zlacneného cukru (cukor získaný pri čistení zásobníkov), ktorý sa pri > balení a expedícii natrúsil po betónovej dlážke. Do tohoto veľkého > priestoru bol prístup včiel úplne voľný, ale prostredia bolo suché. Ani raz > nevidel ani jedinú včelu, ktorá by sa bavila na hromadách rozsypaného cukru > a v okolí cukrovaru bolo niekoľko kočovných stanovíšť, med získavali len > kočovkou do porastov agáta a slnečnice a nik ich nenazval cukrármi > Anton.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24671
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639) (24642) (24660)
Koncesovaná živnost Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů. Je to můj záznam z 2.2. 2007.
Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel, možná by se dala zahrnout pod pivo. Pokud ne, je to další téma pro vedení svazu ČSV, nějak zlegalizovat v rozumném množství bez nějakého složitého papírování domácí výrobu medoviny.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, August 25, 2007 11:18 PM Subject: Re: krmen?
> GUPA: > No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě > medovce, výroby, prodeje atp? > > Předem díky za info. > .......... > > Potřebuji upřesnit otázku. > > Leoš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24670
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651) (24654) (24663)
Ano. Zvyšovat pravděpodobnost přenosu zrovna moru je vysoce zavrženíhodné. Proč jsem ale nakonec souhlasil s Gustimiliánem v tom, že venkovní krmení (cukrem) je z hlediska pravděpodobnosti menší zdroj než krmítko v napadeném úle? Neboť jsem viděl rovnítko mezi medem a cukrem coby nosičem a tedy i mezi "sudem s cukrem" a úlem. Ale ono tam to rovnítko není. Hlavně proto tam není, že v sudu jsou předpokládané pouze donesené spory, jejichž počet už se jinak nezvýší, kdežto v kontaminovaném úlu je plod.
pf ----- Original Message ----- From: "Eman" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, August 26, 2007 7:24 AM Subject: Re: krmen? - MOR
> Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká > je spora: > Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako > větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak > málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk > přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní > nasála > dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli > své lenosti a blbosti pokoušet? > > Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně > nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo > spálit > jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to > snad > za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje. > > ---------------- > Petr Forejtek: >>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné > pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24669
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.211) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658)
Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že by to někdo nějak kvantifikoval.
Karel
Ja mám určité skúsenosti s hydroxymetylfurfulalom HMF pri chove včiel. Trnavský cukrovar ponúkal svoj prokdukt - invertovaný roztok na zimné doplnenie zásob, v 10kg plechovkách s perforovanými viečkami. Po tejto stránke to bolo vynikajúce, horšie až zle to bolo s jeho obsahom
Práve nadlimitný obsah HMF bol tragédiou pre niektorých včelárov, ich včely sa jari nedožili, aj moje.
Súdnou cestou sme nejakú náhradu vysúdili.
Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre včely hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami.
Písať o karamele len tak z ľuftu o jeho škodlivosti, je nedomyslené, bol by potrebný odborný výklad. Myslím si, že karamel nemá mať prečo nadbytok HMF, veď táto látka vzniká po dlhé roky aj v odloženom mede bez tepelného spracovania.
Myslím si, že je nadsadená aj otázka náletu včiel do cukrovarov. Niekoľkokrát som pred desiatkami rokov chodil do veľkého cukrovaru na nákup zlacneného cukru (cukor získaný pri čistení zásobníkov), ktorý sa pri balení a expedícii natrúsil po betónovej dlážke. Do tohoto veľkého priestoru bol prístup včiel úplne voľný, ale prostredia bolo suché. Ani raz nevidel ani jedinú včelu, ktorá by sa bavila na hromadách rozsypaného cukru a v okolí cukrovaru bolo niekoľko kočovných stanovíšť, med získavali len kočovkou do porastov agáta a slnečnice a nik ich nenazval cukrármi
Anton.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24668
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658)
Já jsem zase četl, jak u nás kdysi hořel cukrovar a jak potom včely nalétaly na připálený cukr s vodou a přiotrávily se.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, August 25, 2007 10:57 PM Subject: Re: krmen?
> Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá > před čím. ... > > Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a > třetí ztuhlý a špinavý karamel. > > Co bude mít včelař jako první v úlu? > ------ > Kdysi dávno jsme četl ( v souvislosti o doletu včel) že někde shořel snad > člun s cukrem a do jaké vzdálenosti vytáčeli včelaři med s příchutí > karamelu. Ale nebyla tam žádná zmínka o úhynech. > Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že > by to někdo nějak kvantifikoval. > Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24667
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: Cukr 13.90 Kč (24486) (24613) (24664)
Podlo toho, co jsem se dozvěděl, jsou akce cen na cukr pro markety vysoce prodělečné (co se cukru týče) a zároveň potenciálně vysoce výdělečné (natahání zákazníka do krámu). Například MAKRO tyhle věci nedělá, a proto jsem neslyšel, že by měli někdy cukr za lepší cenu než 18 bez dph. KAUFLAND a markety které střílí do jiných zákazníků naopak počítá s tím, že tam půjdete koupit dva pytlíky cukru pod cenou a koupíte zároveň prase draho, a snaží se to vynutit uvedením maximálního množství na položky nákup. My, co jsme měli štěstí a koupili cukr za 13,90 si můžeme být jisti, že našim včelám na krmení přispěli kapitalisti nejmíň 4,50 kč na kilogram cukru. To je od nich pěkné, ne?
pf
----- Original Message ----- From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, August 26, 2007 7:26 AM Subject: Re: Cukr 13.90 Kč
> Trh s medem je deregulovaný , ale trh s cukrem asi dlouho nebude žádný.Viz > aféry s dotacemi za uzavření cukrovarů a prodej "národních" kvot na cukr. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24666
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (77.236.212.66) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651) (24654)
Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká je spora:
Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní nasála dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli své lenosti a blbosti pokoušet?
Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo spálit jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to snad za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje.
----------------
Petr Forejtek:
>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24663
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (194.212.232.6) --- 26. 8. 2007
Re: krmení (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24571) (24576)
Z wikipedie:Buenos Aires se nachází na východě země na pobřeží Atlantského oceánu, je to nejdůležitější argentinský přístav, při společném ústí řek Uruguay a Paraná. Samotné město leží na 34. stupni jižní zeměpisné šířky, zhruba na stejné úrovni jako Sydney nebo Kapské město, v nadmořské výšce asi 25 m. Převládá zde mírně vlhké subtropické podnebí. Léta jsou obvykle velmi horká, průměrná teplota se v období od prosince do března pohybuje něco pod 25°C. Zimy jsou vlhké, teplota neklesá nikterak nízko, v období od června do srpna můžou teploty klesat pod 10°C. Roční úhrn srážek činí 1 005 mm. Převládajícím typem krajiny v okolí města je pampa. Ano Argentina je skutečně velká země!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24662
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658)
Tiše předpokládám, že všechno, co bude alespoň trochu med, bude atraktivnější než cukr. Ale vábit včely lze i na vyvařovaný vosk. A co by zvítězilo v soutěži karamel/med, zkoušet s největší pravděpodobností nebudu, ale tipuju si na med.
pf ----- Original Message ----- From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, August 25, 2007 10:57 PM Subject: Re: krmen?
> Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá > před čím. ... > > Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a > třetí ztuhlý a špinavý karamel. > > Co bude mít včelař jako první v úlu? > ------ > Kdysi dávno jsme četl ( v souvislosti o doletu včel) že někde shořel snad > člun s cukrem a do jaké vzdálenosti vytáčeli včelaři med s příchutí > karamelu. Ale nebyla tam žádná zmínka o úhynech. > Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že > by to někdo nějak kvantifikoval. > Karel >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24659
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (88.103.157.154) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656)
Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá před čím. ...
Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a třetí ztuhlý a špinavý karamel.
Co bude mít včelař jako první v úlu?
------
Kdysi dávno jsme četl ( v souvislosti o doletu včel) že někde shořel snad člun s cukrem a do jaké vzdálenosti vytáčeli včelaři med s příchutí karamelu. Ale nebyla tam žádná zmínka o úhynech.
Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že by to někdo nějak kvantifikoval.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24658
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651) (24654) (24655)
Hm, s tím nakonec musím - nerad - souhlasit.
pf
----- Original Message ----- From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, August 25, 2007 9:40 PM Subject: Re: krmen?
> Ano. > Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v > minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu > přeci naši odborníci v Dole. > > A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle > mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím > sudem. > > > > > > PF: >>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale > pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece > myslím, že stojí za to se jí vyhnout.< >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24657
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24653)
Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá před čím. ...
Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a třetí ztuhlý a špinavý karamel.
Co bude mít včelař jako první v úlu?
R.Polášek:
>Nikdy bych neměl
jistotu, že tam nějaký lajdák nenechal na nějakém topidle nebo parním
potrubí přepálit cukr na karamel a ten karamel potom nechal vlhký někde
volně přístupný včelám a tím je otrávil.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24656
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651) (24654)
Ano.
Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu přeci naši odborníci v Dole.
A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím sudem.
PF:
>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece myslím, že stojí za to se jí vyhnout.<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24655
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651)
Dobrá, to zjevně souvisí s množstvím spor, které jsou potřebné k propuknutí choroby. Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné. Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece myslím, že stojí za to se jí vyhnout.
pf ----- Original Message ----- From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, August 25, 2007 9:08 PM Subject: Re: krmen?
> Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na > povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho > plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ? > > V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého > odhadu > asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až > 200 > kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách) > > I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji, > že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného. > > PF: >>A nemohlo by se jí stát, > že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i > se svou kontaminovanou náloží utopí?< >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24654
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?
Já bych se se včelami u cukrovaru docela bál, hlavně dříve. Nikdy bych neměl jistotu, že tam nějaký lajdák nenechal na nějakém topidle nebo parním potrubí přepálit cukr na karamel a ten karamel potom nechal vlhký někde volně přístupný včelám a tím je otrávil. Co se týká "vylízávání" plástů nebo sklenic od medu před úly, problém není ve vlastním plástu nebo sklenici. Problém je v tom, že včely z okolí se na takové místo houfně zalétají a když už jsou ten plást nebo sklenice vyčištěné, ty včely se vrhnou na úly. Je prokázáno, že i když není na stanovišti viditelná loupež, včely si na stanovišti vyměńují zásoby tichou loupeží. Takže ty houfy zalétaných cizích včel se vrhnou na úly na stanovišti a některé z nich se stoprocentně dostanou dovnitř úlů a odnesou si zpátky zárodky chorob, pokud v těch úlech nějaké jsou, případně dodají svoje.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24653
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648)
ono je to jinak ty včely si mohou odnést spory moru v tom medu . na sosáku by to tak nevadilo to by bylo podprahové množství spor horší je ten med kde již mor propukl a včelař to ještě nezjistil
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz> > Předmět: Re: krmen? > Datum: 25.8.2007 20:30:27 > ---------------------------------------- > No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na > rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého, > kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě > kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá > myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět > rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli > zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu > nepřenášely včely "na sosáku"? > > pf > > ----- Original Message ----- > From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM > Subject: Re: krmen? > > > > PF: > >>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z > > cukru"?< > > .. > > > > Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a > > skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková > > činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení" > > bylo za pomoci včel uklizeno. > > > > Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské > > haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po > > pokropení rychlejší. > > > > Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a > > není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových > > cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších > > teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když > > toto nevíte. > > > > Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu, > > byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak. > > > > Mor donesly jiné aspekty. > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24652
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650)
Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ?
V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého odhadu asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až 200 kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách)
I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji, že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného.
PF:
>A nemohlo by se jí stát,
že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se svou kontaminovanou náloží utopí?<
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24651
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649)
No, ona včela, když má letět dálku na nějaké "cukrové napajedlo", myslím si určitě trochu natankuje na cestu z úlových zásob? A nemohlo by se jí stát, že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se svou kontaminovanou náloží utopí?
pf ----- Original Message ----- From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, August 25, 2007 8:43 PM Subject: Re: krmen?
> Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu - > přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální > sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu > a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob, > které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost > do > takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel > a > je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti". > ....... > > PF: >>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude > v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se > včelaři tolik báli > zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu > nepřenášely včely "na sosáku"? < >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24650
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648)
Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu - přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob, které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost do takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel a je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti".
........
PF:
>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se včelaři tolik báli
zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu nepřenášely včely "na sosáku"? <
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24649
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647)
No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého, kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu nepřenášely včely "na sosáku"?
pf
----- Original Message ----- From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM Subject: Re: krmen?
> PF: >>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z > cukru"?< > .. > > Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a > skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková > činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení" > bylo za pomoci včel uklizeno. > > Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské > haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po > pokropení rychlejší. > > Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a > není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových > cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších > teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když > toto nevíte. > > Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu, > byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak. > > Mor donesly jiné aspekty. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24648
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646)
PF:
>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?<
...
Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení" bylo za pomoci včel uklizeno.
Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po pokropení rychlejší.
Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když toto nevíte.
Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu, byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.
Mor donesly jiné aspekty.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24647
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644)
Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?
pf
----- Original Message ----- From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, August 25, 2007 4:40 PM Subject: Re: krmen?
> Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů? > Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace. > Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás > omlouvá. > > > ...... > Racionalizaci zdar: >>Všem pochybovačům: > Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a > kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických > velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné. > Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď > lže, > nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. < >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24646
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: Letoni rok bude super (11046) (11048) (11049) (24633) (24634) (24638)
Dokonce je prokázán i vyšší výnos z hektaru když úly stojí přímo u lánu než když k nim včely mají 1 km. Ale o tom naši zemědělci ještě asi neslyšeli
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Letoni rok bude super > Datum: 25.8.2007 10:00:57 > ---------------------------------------- > J.Čáp: > >Z čeho usuzuješ, že existuje vztah mezi opylením a olejnatostí řepky > (nikoliv výnosem, který je podle článku O.K.)? Připadá mi to poměrně > nepravděpodobné.< > ... > > Mohu tě bobídnout k vyššímu studiu této problematiky? Význam a vztah > opylení a olejnatosti je podle všech odborných stanovisk prokazatelný. > Jedná se i o jiné olejniny. (mak, slunečnice, saflor, atp.) > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24645
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643)
Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů? Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace. Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás omlouvá.
.......
Racionalizaci zdar:
>Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. <
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24644
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (85.132.169.34) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630)
Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné.
Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá včelstva nakrmit normálním způsobem:
Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr +/- 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( nejlépe řídkého medového roztoku ) a celý vnitřní prostor nástavku se obklopí fólii, jež bude zabraňovat vysychání cukru. Včely dávku do 2-3 týdnů vyberou.
Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v domnění, že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením fólií. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o 10-20% menší.
Nicméně tento způsob je časově a materiálně minimálně náročný a nejde o žádnou ,,prasečinu,,!
S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24643
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (85.132.169.34) --- 25. 8. 2007
Kyselina mravenčí
Zdravím přátele včel.
Němci používají 2-3% roztok kyseliny šťavelové na léčení včel na varroázu formou postřiku, jež se dá účelně využít při vytváření smetenců. Ošetření se provede důkladným porosením včel roztokem kyseliny. Účinnost ošetření je 90-100%.
Nevíte někdo, jest-li se dá kyselina šťavelová nahradit kyselinou mravenčí o příslušné koncentraci na postřik???
Děkuji za odpověď.
S pozdravem... M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24641
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: Letoni rok bude super (11046) (11048) (11049) (24633) (24634) (24638)
Jedná se i o jiné olejniny. (mak, slunečnice, saflor, atp.)
... Také mi letos zaseli semenáři konopí, které je velmi pylodárné. Nepozoruji žádný přínos sladiny, ale pouze pyly (jsou varianty v odstínech - to jsem zpozorval přímo na včelách v kultuře) a nosí takou mazlaninu, kterou včely potahují v úlu horn loučky rámků místo propolisu.
Ta mazlanina má tmavou až černou barvu a je bez chuti a zápachu. Kultura má odhadem asi 60 ha a zasahují do ní snůškově tři moje stanoviště.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24640
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Leoš (213.19.51.58) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637)
Pálení jen pro vlastní
potřebu se taky nejspíš vejde jen do přestupku a pokud to příslušné lidi
nepraští přes nos, sami to nehledají. Nejspíš mají plno práce s
"prestižnějšími" případy.
...........................
Doporučuji držet se tématu včelařství, Vaše vědomosti v tomto oboru jsou bez nadsázky obrovské. S chutí čtu Vaše příspěvky a dovídám se nové informace.
Ne už tak v oblasti právní problematiky . . .
Nic ve zlém, ale držme se každý "svého kopyta".
Leoš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24639
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: Letoni rok bude super (11046) (11048) (11049) (24633) (24634)
J.Čáp:
>Z čeho usuzuješ, že existuje vztah mezi opylením a olejnatostí řepky (nikoliv výnosem, který je podle článku O.K.)? Připadá mi to poměrně nepravděpodobné.<
....
Mohu tě bobídnout k vyššímu studiu této problematiky? Význam a vztah opylení a olejnatosti je podle všech odborných stanovisk prokazatelný. Jedná se i o jiné olejniny. (mak, slunečnice, saflor, atp.)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24638
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591)
No, příslušný zákon nebo směrnice hovoří jasně. je povoleno pálit jen v pálenicích a kvas jenom z ovoce. Med nebo medovina nebo cukr ovoce není. Jiná věc je, že se to v praxi normálně nesleduje. Pálení jen pro vlastní potřebu se taky nejspíš vejde jen do přestupku a pokud to příslušné lidi nepraští přes nos, sami to nehledají. Nejspíš mají plno práce s "prestižnějšími" případy.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, August 23, 2007 10:13 PM Subject: Re: krmen?
> Začínám mít podezření, že někteří účastníci konference mají paranoidní > sklony, jak dokazují jejich příspěvky. Jestli jsem napsal o tom, že způsob > krmení nemá žádný vliv na výnosy, tak proč do toho montovat hned cukráře, > vždyť o nich to vůbec není.Jestli někdo potřebuje lahev dobrého pití a chce > ji koupit, tak proč do toho montovat STB, Velké bratry a podobné nesmysly. > Veřejně se přiznávám, že pálím a na podobné strašáky s.... . S vynášemním > suchého cukru je to také dost nesmysl. Je li cukr trochu navlhčen a je nad > včelami v nějaké misce s vyššími okraji včely nic nevynosí,ale pomalu > spotřebovávají. Tímto způsobem jsem již zkrmil tuny cukru, před česny mám > lino a světe div se ani jeden krystalek. Prostě když něco dělám špatně, tak > proč to jako moudro prezentovat v Konferenci. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24637
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: javorovy med (24609)
Já myslím, že to je do určité míry pokus prorazit s dalším květovým medem. Maliny, které dříve rostly na pasekách mezi mladými smrčky a extenzívně sekané louky, kde byla snůška z květů u nás ubývají, zatímco javory kleny asi někde zůstávají. A z javorů klenů je medu podobně jako z řepky, takže v žádném případě nemusí být souvislé porosty, stačí v doletu nějaká stovka vzrostlých stromů a med to je kvalitnější než z řepky. Je docela možné, že jinde je javorový med schovaný do lučních nebo malinových medů, protože tam je více kvetoucích luk a třeba schválně ponechávané malinové porosty. Nebo, kde pěstují řepku, je možná schovaný v řepkovém medu, což je škoda, protože javorový med je lepší.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, August 24, 2007 9:41 AM Subject: javorovy med
> Už jsem to tu psal, množí se u nás nabídka javorového medu. Leckde ho > nabízí obyčejný trhovec. Vypadá to, že jsou u nás obrovské souvislé > javorové porosty. > > Když si dám googlem vyhledat jaká je nabídka javorového medu v sousedním > Německu a Rakousku (Ahornhonig), nevypadne skoro nic. Led, že čistý > javorový med je velká vzácnost, protože s javorem kvetou v tu dobu jiné > rostliny a vyžaduje to tudíž vysokou polohu, aby nic jiného nekvetlo. > > Takže ten český javorový med musí být nejspíš velká rarita. Nebo je to tak, > že u nás každý včelař vydává za javorový všechno, co má poblíž nějaké > javory a voní trochu po javoru? Druhovost medu nikdo nekontroluje a ani to > asi dobře kontrolovat nejde. Takže kdo chce prodávat kvalitní český med, > tak prodává.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24636
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: Umístění včelínu na vlastním pozemku (24586)
Záleží velice na dohodě a na konkrétním uspořádání toho místa. Předpisy nejsou. Opatření k zmenšení obtěžování mně napadají trojí. Za prvé před česny včelína udělat 1,5 - 2 metry vysokou překážku, která zvedne let včel nad sousedovým pozemkem na dva metry a výše. Na krátkou dobu to může být nějaká hustá síť, na dlouho živý plot z nějakých neopadavých keřů. Pokud jsou česna, pak jsou třeba dva metry a pak je cesta nebo sousedův pozemek, je třeba zvážit přesunutí včelína na 10, ideálně 15 metrů od plotu. Za druhé pravidelně kupovat matky šlechtěné na mírnost, divoká včelstva rušit a mírné rozchovávat. Za třetí udělat na zahradě pro včely napajedlo, aby neměly proč létat k sousedovi třeba na bazén nebo do květináčů, větší mělké jezírko s mokřinou na osluněném místě, kde slunce tu vodu ohřeje. Taky záleží na počtu včelstev, jestli ty včelstva jsou brány jako koníček nebo přivýdělek. Velký včelín nacpaný 20 včelstvy, i slabými v zadovácích je v nějakém sporu něco jiného než včelín se 4 včelstvy, i silnými v nastavcích a s každoročně chovanými oddělky pro výměnu matek. Když budete mít tak 4 klidná včelstva 15 metrů hluboko v zahradě chráněná tou překážkou, takže včely budou zdaleka létat nad a včelín nebude od sousedky ani prakticky vidět, takže ji nebude dráždit, sousedka prakticky ani nepozná, že máte včely. Můžete se s ní dohodnout, že všechno nebo něco z toho provedete a ona stáhne stížnost a podpořit to každý rok nějakou sklenicí medu nebo když se nedohodnete, argumentovat v řizení těmi provedenými opatřeními. Myslím, že pokud budete toto všechno mít splněno, stížnost bude s největší pravděpodobností zamítnuta.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Vladislava Slepičková" <V.Slepickova/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, August 23, 2007 8:35 PM Subject: Umístění včelínu na vlastním pozemku
> Mám problém a potřebovala bych poradit. Již 15let máme včelín umístěný na > svém pozemku u obecní cesty(konec slepé ulice)v nejsevernější části a je > orientován na jih.Na druhé straně ulice je dům a jeho majitelka si stěžuje > na obtěžování včelami. Je pravda, že době, kdy vybíráme med se včely trochu > zlobí, ale jinak myslím , že stížnosti jsou neopodstatněné. V součastnosti > opět bude řešena stížnost na okresní úrovni a tak bych chtěla vědět, zda > existují nějaké předpisy o umístění včelínu, konkrétně vzdálenosti. Děkuji > za odpověď. Vladislava Slepičková
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24635
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Čáp (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: Letoni rok bude super (11046) (11048) (11049) (24633)
Z čeho usuzuješ, že existuje vztah mezi opylením a olejnatostí řepky (nikoliv výnosem, který je podle článku O.K.)? Připadá mi to poměrně nepravděpodobné.
Gustimilián Pazderka napsal(a): > A tu poslední a nejlepší jsem umístil na svůj web. Je to opravdu k > zamyšlení. > > http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&id=834%3Asklizena-repka-ma-mene- > oleje&Itemid=1&option=com_content
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24634
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: Letošni rok bude super (11046) (11048) (11049)
Petr Mikšovský:
>neni mezi posluchaci nahodou zemedelsky inzenyr ktery by nam rekl svoji prognozu co se bude u nas v budoucnu pestovat ??<
....
Nejsem inženýr, ale našel jsem dnes jednu zajímavou, vlastně více zajímavých iformací okolo tohoto tématu.
Dnes informoval server novinky.cz o tom, že se zvedají ceny obilnin. Takže jak známo, oseváři zareagují.
http://www.novinky.cz/ekonomika/rekordni-ceny-psenice-zdrazi-chleb--maso-i-pivo_121405_a08l7.html
Další je, že se otvírá nový provoz na zpracování řepky.
Nový provoz v Setuze zahajuje
Alterová Libuše (24.8.2007)
V úterý dne 28. srpna chce Setuza slavnostně zahájit výrobu v novém provozu v Ústí nad Labem na produkci metylesteru řepky olejné (MEŘO). Ten se má od září povinně přidávat jako biosložka do motorové nafty. O zahájení práce v novém provozu informovala tisková mluvčí Setuzy Marie Logrová. Jak uvedla, slavnostního zahájení by se měl zúžastnit premiér Mirek Topolánek a ministři Petr Gandalovič a Aleš Řebíček.
A tu poslední a nejlepší jsem umístil na svůj web. Je to opravdu k zamyšlení.
http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&id=834%3Asklizena-repka-ma-mene-oleje&Itemid=1&option=com_content
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24633
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martin (89.103.58.195) --- 24. 8. 2007
Re: Umístění včelínu na vlastním pozemku (24586)
Žádný právní předpis neurčuje, na jakém místě a v jaké vzdálenosti mají být umístěny včely ať již umístěné ve včelíně či na včelnici. Jediným právním předpisem, který Vás může do jisté míry omezit je Občanský zákoník (zákon č.40/1964 Sb., v platném znění), konkrétně v § 147 který užívá pojem:" .... obtěžování nad míru přiměřenou poměrům....."
Zda skutečně dochází k obtěžování souseda Vašimi včelami a zda se jedná skutečně o obtěžování nad přiměřenou míru rozhodne soud po podání žaloby Vašeho souseda. Soud bude vycházetpřdevším ze znaleckých posudků soudních znalců či ústavů pro obor včelařství. V dotazu se zmiňujete o nějakém "řešení stížnosti na okresní úrovni "... nechápu co to znamená. Pokud by skutečně někdo řešil nějakou stížnost tak dle právních předpisů to nemůže být nikdo jiný než Obecní úřad a to na návrh souseda dle § 5 Občanského zákoníku. Pokud by toto řešila vaše ZO či OV ČSV a ať by rozhodla jakkoliv, neřiďte se tím, protože toto pseudorozhodnutí nemá naprosto žádnou právní relevanci a jedná se doslova o kus popsaného papíru, který je zralý na vhození do tříděného odpadu. Pokud by Váš soused podal na Vás žalobu a jste členem ČSV skutečně si požádejte o bezpltnou právní pomoc právníka ČSV dle směrnice ČSV č. 3/2003/S, která je dostupná na webu ČSV www.vcelarstvi.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24632
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 8. 2007
Re: javorovy med (24609) (24615)
Javor mléč kvete v druhé polovině dubna před rozkvětem ovocných stromů. Opravdu už to někdo umí na začátku května vytočit?
Jinak my jsme měli na lesním stanovišti ještě někdy před 30 lety téměř čistý javorový med z javoru klenu. Na začátku května byla na tom stanovišti snůška z takové desítky stromů třešně ptačí a pak tam byla kromě javorů do poloviny června jen nějaká snůška z luk. V okruhu 500 metrů bylo asi 10 - 15 nejméně stoletých javorů klenů a z těchto stromů větrem roznášenými semeny vyrostlo tak na 50, možná i 100 tehdy kvetoucích 20 let a více starých javorů klenů. Byla to tehdy pravidelná každoroční první snůška vytáčená na začátku června před malinami a obsahovala tak 80 - 90 % medu z javorů klenů. Pokud nebyla v okolí řepka, to pak byl med "zaneřáděný" odlišným řepkovým medem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24628
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bzzuk (88.101.12.73) --- 24. 8. 2007
ČSV
Nabývám dojmu, že ČSV je dobré jen k výplatě dotací a k organizování léčení - to mají zase zmáknuté dobře. JInak mi vlastně ČSV k ničemu není - jen k placení poplatků. Časopis je také naprosto o ničem. Myslím, že by pouze stačilo vyházet komunistické kostlivce z vedení a hned by to bylo lepší. Vedení není totiž schopno se ani po téměř dvaceti letech přizpůsobit nové době a novému hospodaření s financemi.
Články ve Včelařství o nízkých výkupních cenách medu a o nedostatku nových včelařů mě již nebaví číst - tolik k těm 5 minutám
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24627
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 24. 8. 2007
Re: MOR (24581) (24584) (24585) (24592) (24612) (24618)
J. Černý
>Pane, za kontrolu ochrany spotrebitele v oblasti potravinarskych vyrobku na celem uzemi republiky zodpovida Ceska potravinarska inspekce, neni-liz pravda?...
Vzhledem k pravidelne provadene veterinarni kontrole je vylouceno Vase tvrzeni, ze by to mohli byt nasi domaci vcelari, at malo nebo velko.
<
Řekl bych, že přírodní med je pouze veterinární záležitost. Něco jiného je med s invertem - umělý med nebo s příměsí např. mandlemi. Tam je to již výrobek a to je nejen po inspekcí, ale v případě toho invertu i pod cukrovarnickou výrobní kvótou ČR.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24626
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.135) --- 24. 8. 2007
Re: MOR (24581) (24584) (24585) (24592) (24612) (24618) (24621) (24622) (24623)
>..to ano, když mluvíme o medu od včelaře s pozitivním nálezem.
Pokud myslíš s pozitivním klinickým nálezem ve včelstvech, tak tem musí všechen med spálit.
Jinak všichni v ochr. pásmu musí mít neg. nález v medu, aby mohli prodávat.
>Já ho prodat nesmím bez neg. analýzy a dovoz a prodej v obch.síti není regulován
Nesmíš, ale můžeš to zkoušet. Když tě vymáknou, tak máš smůlu. Co myslíš tou regulací? SZPI dělá namátkové kontroly, všechno přeci kontrolovat nemůže. Rozbor medu na spory m.v.p. není žádná legrace na pár hodin.
Nepochytají ani všechny ty listeriozy, salmonely atp. Až to někoho skolí, tak pak začnou kontrolovat. Odpovídá za to výrobce.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24625
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.53) --- 24. 8. 2007
Re: MOR (24581) (24584) (24585) (24592) (24612) (24618) (24621) (24622)
Jo může, ale jen pod kontrolou do pekáren - do perníku.
---------
>...výklad, že obsah spor MVP v medu není lidem škodlivý a m§že se prodávat
-----
to ano, když mluvíme o medu od včelaře s pozitivním nálezem.
Ale já jsem to psal o tom co je v obchodní síti. Viz původní článek a původní stanovisku Plusu. Spory MVP nejsou lidem škodlivé. A myslím, že ta diskrimance tuz.včelařů byla víckrát napadána. Já ho prodat nesmím bez neg. analýzy a dovoz a prodej v obch.síti není regulován - z hlediska MVP.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24623
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.53) --- 24. 8. 2007
Re: MOR (24581) (24584) (24585) (24592) (24612) (24618)
Za prodej zdravotne nezavadnych vyrobku (tuzemskych i dovezenych)
zodpovida ten, kdo jej prodava. Tedy maloobchodni prodejce zakaznikovi,
velkoobchod maloobchodnimu prodejci, velkoobchodu vyrobce.
-----------
Zatím jsem slyšel výklad, že obsah spor MVP v medu není lidem škodlivý a m§že se prodávat.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24621
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 8. 2007
Re: MOR (24581) (24584) (24585) (24592) (24612) (24618) (24619)
To teda vubec neni vylouceno. Spravne by vykupce mel od vcelare z ochr. pasma vyzadovat Potvrzeni o rozboru medu na pritomnost spor moru. Ale kdo zaruci, jaky med vcelar poslal na rozbor?
Vylouceno neni vubec nic. Jiste je jen to, ze mozne je cokoli.
_____________________________________________________________
Ano přesně tak.
Viz... zákon č. 166/1999 Sb. ( veterinární zákon ), hlava XIII, Nákazy Včel, díl 2, Mor včelího plodu, § 141 odst. 1,2 a 3
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24620
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.135) --- 24. 8. 2007
Re: MOR (24581) (24584) (24585) (24592) (24612) (24618)
To teda vubec neni vylouceno. Spravne by vykupce mel od vcelare z ochr. pasma vyzadovat Potvrzeni o rozboru medu na pritomnost spor moru. Ale kdo zaruci, jaky med vcelar poslal na rozbor?
Vylouceno neni vubec nic. Jiste je jen to, ze mozne je cokoli.
.------------------------
J. Cerny
Vzhledem k pravidelne provadene veterinarni kontrole je vylouceno Vase tvrzeni, ze by to mohli byt nasi domaci vcelari, at malo nebo velko
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24619
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaromir Cerny (e-mailem) --- 24. 8. 2007
Re: MOR (24581) (24584) (24585) (24592) (24612)
Datum odeslání: Fri, 24 Aug 2007 10:00:35 +0200 Od: "zdenek" <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Věc: Re: MOR Odpověď kam: vcely/=/v.or.cz <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe> <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>
[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]
/=/g.pazderka: Toto snad hovoří za vše. Jestli tu máme včelařství, tak je pěkně nahouby jestli nedokážeme konkurovat a ani se nějak bránit nějakému importu kubánského medu ...
Jak je to s výkupem medu od drobných včelařů, který tvoří většinu vysoce kvalitního ČESKÉHO medu? Mám ten dojem, že med tu dnes vykupuje každý větší včelař v okolí, protože pak dostává lepší ceny od zahraničního exportéra.
A ruku na srdce, kdo že kontroluje zda drobný včelař nepřiváží med s morovou nákazou? Slušnost a zodpovědnost je v této zemi minimální. Drobný včelař jen křičí jak mu včelaření nic nevynáší.
Ten místní velkovčelař, co provozuje svůj krám v nějakém polorozpadlém statku, ten to zkontroluje? Ten to nemůže zachytit a velký importér má již med zředěný, nic nezjistí.
A je to ten "cizák" či "Němec", co drží včelařství v Čechách nad vodou, protože český včelař by sám na světový trh nevyvezl nic než svoji ostudu.
________ Information from NOD32 ________ This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server. http://www.nod32.com
Pane, za kontrolu ochrany spotrebitele v oblasti potravinarskych vyrobku na celem uzemi republiky zodpovida Ceska potravinarska inspekce, neni-liz pravda?
Za prodej zdravotne nezavadnych vyrobku (tuzemskych i dovezenych) zodpovida ten, kdo jej prodava. Tedy maloobchodni prodejce zakaznikovi, velkoobchod maloobchodnimu prodejci, velkoobchodu vyrobce. Mezi temito ucastniky existuje pozadavek tzv. zdravotní nezávadnosti. Na kvalite a nezavadnosti medu, stejne tak mozne kontaminaci, se tedy mohou potencialne podilet vsichni.
Vzhledem k pravidelne provadene veterinarni kontrole je vylouceno Vase tvrzeni, ze by to mohli byt nasi domaci vcelari, at malo nebo velko.
J. Cerny
________ Information from NOD32 ________ This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server. http://www.nod32.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24618
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Eman (194.149.115.135) --- 24. 8. 2007
Re: Re:Moderni vcelar - + OSLAVY 100 LET (24527) (24539) (24547) (24553) (24590) (24597) (24601) (24611) (24616)
OSLAVY 100 LET ORGANIZOVANÉHO VČELAŘSTVÍ NA PŘELOUČSKU
Dne 22.prosince roku 1907 se konala první ustavující schůze včelařského spolku pro Přelouč a okolí. Naše organizace se proto rozhodla pro uspořádání oslav, které by měly připomenout a přiblížit co možná nejširšímu spektru obyvatel našeho regionu oněch minulých 100 let včelařské činnosti. Ve dnech od 7. do 9. září 2007 pořádáme v sále hostince Na Křižovatce ve Břehách slavnosti spojené s výstavkou včelařských exponátů jak historických, tak i soudobých. Cílem je nejen ukázat dlouhou a nelehkou cestu našeho oboru, ale i upozornit na nenahraditelnost včel v opylování kulturních i ostatních rostlin pro celou společnost. Pro všechny, kteří se chtějí podrobně seznámit s historií organizovaného včelařství na přeloučsku je připraven almanach, který bude možné zakoupit během oslav.
-----------------------
>Udělejte si takovou malou analýzu na téma proč jsem v ČSV. U sebe i u okolí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24617
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (194.138.39.53) --- 24. 8. 2007
Re: Re:Modern? v?ela? (24527) (24539) (24547) (24553) (24590) (24597) (24601) (24611)
Asi jsi mě nepochopil? Já nabývám takový dojem, že že za rozpory těchto dvou spolků stojí někdo třetí v pozadí. Těmi blbci pak myslím oba a bojím se , že na to doplatí právě ti včelaři co se tím živí.Ti drobní včelaři jsou mimo hru a pro něj nezajímaví. Vždycky to bývá tak , že dva se perou a třetí se směje! K nastartování stačí vždy jen jedovatá slina, ať to byl komunismus nebo dnešní demokracie.
.......
Nevím o žádných rozporech ze strany PSNV. Před sjezdem měli někteří ideály a snažili se jako členové ČSV pomoci se změnit, to "jednotná masa" odmítla a konec. Vydejchalo se to, nevím o nějakém odporu. Pokud někdo o něčem ví, rád se to dozvím.
PSNV je pro mě společenství lidí kde jich spousta dělá dobře nejen včelařinu ale i věci okolo. A myslím, že to většině vyhovuje a některým mimo vadí.
A divím se, že to nevadí víc členům ČSV, protože o tohle byli ochuzeni tím že se ČSV uzavřela. A co chybí ČSV jsou lidi co dělají a umí. Dneska na to, abych včelařil, nebo si svolal schůzi/setkání nepotřebuji žádný štempl.
A dokonce ani na léčení. Pokud se sousedi dohodnou ( a je to v jejich zájmu) tak si sami zorganizují léčení i monitoring VD atd. Protože ani v ČSV to bez dohody a aktivity lidí nejde. To se pak jen rozdá léčivo.
Udělejte si takovou malou analýzu na téma proč jsem v ČSV. U sebe i u okolí.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24616
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 24. 8. 2007
Re:javorovy med (24609)
Javorový med lze získávat, a znám jednoho, jako druhový příkladně v Litovelském Pomoraví a jedná se o Javor mléč a v tu dobu toho opravdu moc ještě nekvete Pokud by se jednalo o jiné druhy javorů pak si to také neumím představit
PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: zdenek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: javorovy med > Datum: 24.8.2007 09:41:44 > ---------------------------------------- > Už jsem to tu psal, množí se u nás nabídka javorového medu. Leckde ho > nabízí obyčejný trhovec. Vypadá to, že jsou u nás obrovské souvislé > javorové porosty. > > Když si dám googlem vyhledat jaká je nabídka javorového medu v sousedním > Německu a Rakousku (Ahornhonig), nevypadne skoro nic. Led, že čistý > javorový med je velká vzácnost, protože s javorem kvetou v tu dobu jiné > rostliny a vyžaduje to tudíž vysokou polohu, aby nic jiného nekvetlo. > > Takže ten český javorový med musí být nejspíš velká rarita. Nebo je to tak, > že u nás každý včelař vydává za javorový všechno, co má poblíž nějaké > javory a voní trochu po javoru? Druhovost medu nikdo nekontroluje a ani to > asi dobře kontrolovat nejde. Takže kdo chce prodávat kvalitní český med, > tak prodává. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24615
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zdenek (82.100.43.4) --- 24. 8. 2007
Re: MOR (24581) (24584) (24585) (24592)
/=/g.pazderka: Toto snad hovoří za vše. Jestli tu máme včelařství, tak je pěkně nahouby jestli nedokážeme konkurovat a ani se nějak bránit nějakému importu kubánského medu ...
Jak je to s výkupem medu od drobných včelařů, který tvoří většinu vysoce kvalitního ČESKÉHO medu? Mám ten dojem, že med tu dnes vykupuje každý větší včelař v okolí, protože pak dostává lepší ceny od zahraničního exportéra.
A ruku na srdce, kdo že kontroluje zda drobný včelař nepřiváží med s morovou nákazou? Slušnost a zodpovědnost je v této zemi minimální. Drobný včelař jen křičí jak mu včelaření nic nevynáší.
Ten místní velkovčelař, co provozuje svůj krám v nějakém polorozpadlém statku, ten to zkontroluje? Ten to nemůže zachytit a velký importér má již med zředěný, nic nezjistí.
A je to ten "cizák" či "Němec", co drží včelařství v Čechách nad vodou, protože český včelař by sám na světový trh nevyvezl nic než svoji ostudu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 24612
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 24612 do č. 24672)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu