76031

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Jan Schmidt (e-mailem) --- 19. 8. 2007
RE: krmen?

Krmítka JEŠTĚD jsou na krmení velmi příjemná, ale jak již zde bylo zmíněno
jsou velmi poruchová. I při šetrném zacházení se projevují trhlinky kterými
cukerný roztok vyteče a to je velmi nepříjemné. Každý rok musím dokupovat 3
÷ 5 nových krmítek ze šestnácti a to se značně prodraží. Po svém předchůdci
mám dvě krmítka "LIAN - včelařské víceúčelové krmítko" z RIMAVANU, Rimavská
Sobota. Jsou stará minimálně 25 let, velmi pevná a dobře se v nich krmí.
Škoda, že se již nevyrábí, nebo že VD JEŠTĚD nevyrábí krmítka z pevnějšího
plastu.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Tuesday, August 14, 2007 8:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách
http://www.honey-well.com/cz/. Na
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli
stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to
přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na
dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru
40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem
nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle
http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně
pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije
opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska
efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální
dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již
zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na
slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v
jedné vinárně.

Vše hezké


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 19. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422) (24427) (24461)

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili.

Ja som komentár písal 16.8 večer, Vy stze mohli matku odobrať 17.8, dmes je 19.8, teda len 48 hod. Včely ešte nemohli postaviť materské bunky, keď po Do 48 hod. včely si vyberú prvé larvičky, a začali podávať materskú kašičku. Včely ešte len pripravujú materskú bunku prerobením robotníčej bunky.Mali matku v klietke ponechať 4-5 dní ako som to v komentári napísal, teda 21-22.8 a až potom by Ste sa mohli vyjadriť kladne alebo záporne. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 19. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422) (24427) (24461)

Bzzuk:
>Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky?? <
....
Takto bych to asi neviděl.

Ve včelařství často existuje Bzzuku takový element, že když dva dělají totéž, není to totéž.

V první řadě by mne NEJPRVE zajímala podoba té přidávací Antonovi Tic tak klícky a potom bych asi bádal, jakým způsobem se mohl feromon včelstvu nedostávat.

Otázkou je tedy ten mateří feromon a jeho šíření přes tu kterou klícku. A odpověď by byla asi v tom smyslu, že Tic tak klícky feromon více redukují než např. Bentonovi klícky nebo Zanderovi a jim podobné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bzzuk (88.101.12.73) --- 19. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422) (24427)

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.
A. Turčáni...

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili. Ovšem nechápu, co jste chtěl tímto pokusem dokázat. Pokud já tvrdím, že se feromon šíří vzduchem,tak tento pokus toto tvrzení nevyvracuje. Ale také pokud Vy tvrdíte, že si včely, jak Vy říkáte materskú látku" předávájí mezi sebou, tak tento pokus také o ničem nesvědčí. Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 8. 2007
Re: Výmena úža. (24459)

na všechny neodpovídám.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jaro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 8:12 AM
Subject: Výmena úľa.


> Jedná se o to, že
> každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
> několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
> znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
> pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
> teplých dnech konce srpna a v září.
>
> R. Polášek
>
>
> Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo
> všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý.
> Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba
hľadať
> odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne nezmysly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 19. 8. 2007
Výmena úľa.

Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek


Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý. Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba hľadať odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne nezmysly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 8. 2007
Re: dotaz - výměna úlů (24444) (24450) (24451)

Do určité míry je konkrétně skutečně ten propolis znalost typu "jedna paní
povídala" . Do určité míry to je záležitost zdravého rozumu. Včely v zimním
chumáči rozrušuje cokoliv nepřirozeného. Protože v zimě za mrazu jen pasivně
přežívají, nemají žádnou možnost cokoliv aktivně ve svém okolí měnit, takže
pokud se tam objeví něco jakoby cizího, je to pro ně ohrožení. Stejně jako
když někdy v říjnu nebo listopadu přijdu a přehážu jim rámky v zimním
sedisku, přidám jim tam nějaký, co půl roku ležel v bedně. Taky ho budou v
zimě cítit jako cizí těleso, protože ho do zimy nestihnou vyspravit. Stejně
tak ten nový úl. Měly by stihnout do zimy potáhnout pečlivě propolisem každý
kout. Píšu měly , ne musí, protože s největší pravděpodobností by přežily
zimu i v novém úlu, ale slabší a s větším počtem mrtvolek. Jde taky o to, že
propolis na povrchu dřeva ho chrání před plísněmi a před vnikáním vody. Úl
nepotažený propolisem bude v předjaří méně izolovat a bude v něm více
plísní. Připouštím ale, že to potažení propolisem se dá částečně nahradit
natřením vnitřku úlu koncentrovanou propolisovou tinkturou nebo impregnací
úlu parafínem nebo nátěrem vnitřních stěn úlu rozpuštěným včelím voskem.
Jinak sice nejlepší doba pro výměnu úlu je jaro, ale když se rámky jen
přehodí z jednoho úlu do druhého a zvládne se nebezpečí loupeže, není důvod,
proč by se to nemohlo udělat teď, pokud jsou nové úly hotové, zvenku natřené
a vůbec připravené překonat nepřízeň počasí v zimě. Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 6:08 PM
Subject: Re: dotaz - výměna úlů


> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat
> ______________________________________________________________
> Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To
> jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve
> zlím.
> Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem
> podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času
> objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost
> má kladný vliv na včelstvo.
> Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická
přehnaná
> péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem,
> přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může
> včelám i uškodit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 18. 8. 2007
Re: Krmen? medem (24426) (24432) (24433) (24437) (24452) (24456)

Ó šťastný to včelař!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: Krmen? medem (24426) (24432) (24433) (24437) (24452)

Já dostal loni za řepku 50 Kč za květový 28 a medovici 55 ale má to nevýhodu čekám na peníze až do srpna nebo září. Najdi si jiného výkupce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 18.8.2007 20:51:20
> ----------------------------------------
> Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe
> četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos
> platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to
> praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to
> jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká
> část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím
> potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v
> úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé
> zdraví
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: dotaz - v?m?na ?l? (24444) (24450) (24451)

A právě teď včely nejvíce utěsňují a potahují propolisem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 18.8.2007 18:08:18
> ----------------------------------------
> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat
> ______________________________________________________________
> Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To
> jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve
> zlím.
> Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem
> podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času
> objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost
> má kladný vliv na včelstvo.
> Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická přehnaná
> péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem,
> přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může
> včelám i uškodit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: dotaz - v?m?na ?l? (24444) (24450)

Já to dělám vždy na jaře je nejméně rámků které je potřeba přeložit a u přechodu na jinou míru také těch které je nutno upravit a to tak , že se plásty v kterých je plod a nejnutnější zásoby oříznou a vtlačí do prázdných rámků zbytek se dají jen mezistěny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 18.8.2007 16:42:50
> ----------------------------------------
> Možná ještě teď co nejdříve by to šlo, ale v této době je velký problém s
> vylupováním. Nové úly by musely být na stejné rámky jako původní a původní
> úly a rámky v nich by měly být vyčištěny od propolisu, aby se dobře
> rozebíraly. Přehození rámků z úlu do úlu by se muselo udělat během pár
> minut, aby se zlodějky nestihly zalétat na odkryté zásoby a spíše k večeru,
> aby si včely na nový úl přes noc zvykly a bránily ho. Česno v nových úlech
> by muselo být zůženo.
> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat a protože vrstva propolisu chrání dřevo před vnikáním vlhkosti a
> před růstem plísní na vlhkých stěnách úlů.
> Jinak nejlepší doba je podle mně v pozdním jaru.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří Krapáč" <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 18, 2007 10:39 AM
> Subject: dotaz - výměna úlů
>
>
> Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
> možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
> díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
> chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl
> bych rád za radu. Díky
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24433) (24437)

Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé zdraví

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24433) (24437)

Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé zdraví

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 8. 2007
Re: dotaz - výměna úlů (24444) (24450)

Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
rozrušovat
______________________________________________________________
Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve zlím.
Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost má kladný vliv na včelstvo.
Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická přehnaná péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem, přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může včelám i uškodit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: dotaz - výměna úlů (24444)

Možná ještě teď co nejdříve by to šlo, ale v této době je velký problém s
vylupováním. Nové úly by musely být na stejné rámky jako původní a původní
úly a rámky v nich by měly být vyčištěny od propolisu, aby se dobře
rozebíraly. Přehození rámků z úlu do úlu by se muselo udělat během pár
minut, aby se zlodějky nestihly zalétat na odkryté zásoby a spíše k večeru,
aby si včely na nový úl přes noc zvykly a bránily ho. Česno v nových úlech
by muselo být zůženo.
Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
rozrušovat a protože vrstva propolisu chrání dřevo před vnikáním vlhkosti a
před růstem plísní na vlhkých stěnách úlů.
Jinak nejlepší doba je podle mně v pozdním jaru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří Krapáč" <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 10:39 AM
Subject: dotaz - výměna úlů


Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl
bych rád za radu. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 8. 2007
Re: Jak přenést včely na Langstroth (21946)

Druhé ( zajímavější ) nalezené vlákno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 8. 2007
Re: Z Budecaku do Tachovaku jak na to (19875)

První nalezené vlákno.

PS Když už si budete pořizovat nový úl, doporučuji racionální úlovou soustavu ( Lasngstroth, Optimal, Farrar....nejlépe nízkonástavkové ).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

meliferka (88.100.95.205) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24433) (24437)

Ano,je to pravda,je to blbost na entou znovu rozpouštět med a znovu jím krmit včelstva.Je to navíc práce zdarma.
Jak jeden člen této konference napsal , že to včelaři dělají z trucu,že výkupci medu u nás dávají nízké ceny.
Včelaři to z trucu asi nedělají,nechtějí však pracovat a dřít své včely takřka zdarma pro ty,kteří využili současné situace ku svému obohacení a byli chytřejší o mnohem víc nežli my mnozí,kteří jsme taky dlouhá léta do včel dělali. Takže začíná se u nás uplatňovat ekologický chov včel/na medu/ vynucený současnou situací.Stačí nahlédnout do posledních čísel Včelařství do rubriky PRODEJ.
Na Slovensku je situace stejná.V srpnovém čísle VČELÁRA je
v příloze otištěn "Národný program stabilizácie a rozvoje slovenského včelárstva na roky 2007 - 2010."
Je to úsměvné čtení,jako u nás,naše představitele to velmi trápí zrovna jako ty na Slovensku,jenže si nemohou pomoci.
A vláda,parlament,ty to vůbec nezajímá protože vše svádějí na EU a nechtějí si přiznat,že ty naše včely vlastně žijí
zde v naší republice,kde nám konají svoji službu a pro nás
a ne pro EU.Pokládám ten jejich postoj za odsouzeníhodný a
krátkozraký,dokonce ohrožující budoucnost naší přírody.Také mám výhrady ke straně zelených,kteří se zajímají třeba o ptákoviny a že je u nás ohrožen chov včel,to je vůbec nezajímá,viď Bursíku a K.Žak. Prosím tímto stranu Zelených abyste se tímto našim problémem zabývali a mějte za to náš dík.
Naše vedení jak vím,Vaši stranu zelených nikdy neoslovili v tomto směru a tak to za ně alespoň činím já.
Úvodník časopisu Včelařství v č.9 uvádí prohlášení předsedy
Sojky " Český svaz včelařů chce razantně postupovat při řešení problémů s odbytem medu " atd.Zkráceno.
Je třeba doufat,že se to v dobré obrátí a naše včelařství
v minulosti podporované osvícenými panovníky opět ožije.
Přeji všem účastníkům této konference hodně zdraví a hlavně
vytrvalosti ve Vašem konání a neprodávejte svoje /za hubičku/včely,které jste chovali po celý svůj život a ponechejte si své úly na zahradě a nechejte včelám to co
přinesly na zazimování.Ponechejte si je pro radost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 8. 2007
Re: dotaz - výměna úlů (24444)

Jiří Krapáč (e-mailem) --- 18. 8. 2007
dotaz - výměna úlů

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky
_____________________________________________________________

Zdravím přátele včel.
Letos, myslím že někdy kolem března, byla na konferenci sáhlodlouhá diskuze na téma překládání včelstev po jiných úlů ( o jiné rámkové míře ). Pokusím se ji najít.
Samozřejmě že jde u univerzálu přidat další patro. Je to velmi výhodné, protože se tím docílí snížení rojivosti, vytvoření silnějších včelstev, které dají více medu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 8. 2007
Re: Krmen? medem (24426) (24432) (24434) (24441)

Pepan:>
k tomu rozpouštění medu . Čím doma ztekucuješ med ?? VODOU ??. JÁ TEPLEM!! a i tak je to ve včelstvu.<
.....

Pro mne je lepší před jídlem si med naředit. Vodou, zkysaným mlékem(kyškou). Zdědil jsem špatný žaludek na sladké a voda mi pomáhá med lépe trávit stejně jak to probíhá ve včelstvu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Krapáč (e-mailem) --- 18. 8. 2007
dotaz - výměna úlů

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422) (24427) (24431)

Ono hlavně záleží na umístění a velikosti plodové plochy, podle níž včely ukládají zásoby ( pokud-li je tam místo, med ukládají převážně nad plodové těleso, pyl na kraje plodu a pod nim ).
Vloni jsem měl jeden slabší oddělek, který měl v srpnu 4 NN Optimalu. Plod byl jen ve 3 nástavku ode dna. Nástavek 4. byl mednou komorou, spodní dva nástavky byly bez plodu a zásob.
Očka byla otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Většina včel lítala očkem ve 2. a ve 3. nástavku. Očkem v 1. nástavku včely lítaly podstatně méně a zúženým česnem lítaly jen v době proletu mladušek.

Letos mám jeden oddělek na 5. NN Optimalu. Plod ve 3. a ve 4. nástavku, 5. nástavek tvoří mednou komoru, spodní nástavky ( 1. a 2. ) jsou bez plodu. Očka jsou otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Všechny očka i zúžené česno jsou plně využívány včelami.
Loňský oddělek plně obsedal 2-3 nástavky ( 20 000-30 000 včel ), letošní oddělek plně obsedá cca 4 nástavky ( cca 40 000 včel ).
Slabá včelstva létají raději očkem, který se nachází blíže plodu. Silnější včelstva plně využívají více letových otvorů něž-li slabší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: konrola moderního včelaře (24426) (24432) (24433) (24437) (24438)

Moderní včelař je konkurence a každý subjekt svoji konkurenci kontroluje Nakonec děláme to tady všichni Taháme rozumy z druhých abychom je použily pro sebe Není to to samo ? Také by se to dalo nadneseně nazvat průmyslovou špionáží. PROSTĚ DĚLÁ TO KDE KDO A JAK VIDNO U ČSV JE TO ZAVRŽENÍHODNÉ!! A kdyby Mod. Včelaře nečtli tak jim to ti stejní lidé omlátí o hlavu zase. A co je tedy správně??? Hledání vší na tom druhém???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 18.8.2007 07:44:07
> ----------------------------------------
> Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.
>
> Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře
> on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: Krmen? medem (24426) (24432) (24434)

k tomu rozpouštění medu . Čím doma ztekucuješ med ?? VODOU ??. JÁ TEPLEM!! a i tak je to ve včelstvu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 23:21:00
> ----------------------------------------
> čárlí:
> >Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými
> polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a
> včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže
> prakce. <
> ...
>
> Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má
> v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí
> promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě,
> tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče.
> Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako
> přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou
> vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové
> zásoby pojídat a trávit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: Krmen? medem (24426) (24432)

Já nevím, ale u nás nám výkupce platí již tři roky nejméně za med květový. Řepku platí nejlépe a pak medovicový

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 22:46:55
> ----------------------------------------
> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24433) (24437) (24438)

Pravděpodobně je tím myšleno to, že pánové z ÚKRK Moderního včelaře sledují
a čtou. Jako každý v každém oboru sleduje konkurenci v tom oboru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 7:44 AM
Subject: Re: Krmení medem


> Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.
>
> Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře
> on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24433) (24437)

Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.

Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24433)

Zkrmovat vytočený med je universální pitomost. Hygienická i ekonomická. Prodat ho za 30 Kč/kg, nakoupit cukr po 16 kč/kg a rozředit ten cukr. Na 100 Kg medu (obsahuje 70% glycidů) dělá celá operace 1880 Kč zisku (= 3000 - 0,7x16x100) - a při ceně medu 25 Kč/kg jen 1380 Kč.

Ale někomu dělá radost bojkotovat "zloděje" výkupce ať to stojí co to stojí

To, kde dávali za med míň, než je cena cukru ví asi jen Čárlí.
Toto téma mi tu připomíná "Besídku zvláštní školy". Vzpamatujte se!


>..., neblbněte a nahraďte ho cukrem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432)

To má zmáknuté ing.Leoš Dvorský.Jestli se nepletu krmí tímto způsobem od roku 1993 a pochvaluje si.Já jsem loni vytáčel pak rozpouště a zkrmoval,neskutečná blbost moře práce dřiny.Na letošní rok jsem připravil o nástavek pro každé víc a je medná komora,co tam včelky nanosili tam mají a já mam nakrmeno.Je to neskutečná pohova,nemusím zhánět někde curk za ponižujících podmínek,ušetřím mnoho jízd ,vody a energie na přípravu roztoku.Prostě je to paráda a včelstva? Vynikající stav síla jarní rozvoj.Ovšem je třeba říci,že to vlastně není nic nového.Naši předci přece vybírali med až na jaře před novou snůškou a brali včelám co jim zbylo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432)

Pokud med nebyl ohřívaný a starý, má v sobě aktivní enzym invertázu. Pokud
se nepřekročí teplota 40 - 50 st C, měl by se invertázou za několik hodin
rozložit, aspoň částečně i řepný cukr na glukózu a fruktózu a tím do určité
míry ušetřit včely. I když zásoby včely zpracovávají vždy, invertované
zásoby nemusí zpracovávat tak intenzívně. Na jedno kilo medu by mohlo být
několik kilo cukru tak 2 - 5. Kdysi jsem to konzultoval s kymsi z VUVČ kvůli
pozdnímu krmení. O kyselině se nezmiňoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "čárlí" <karel.stajer/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 17, 2007 10:46 PM
Subject: Re: Krmení medem


> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru
vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není
žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil
ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 17. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432)

čárlí:
>Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce. <
....

Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě, tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče. Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové zásoby pojídat a trávit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 17. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432)

Krmit včely jakýmkoliv cizím medem (cizím ve významu od jiných včel než od kterých byl vytočen) je 1. předpoklad jak si zaručeně rozmnožit a tedy rozšířit bakteriální onemocnění včel přenosné zásobami - tedy např. mor plodu. Proč takhle riskovat a znehodnocovat svoji práci s medobraním a vytáčením. Když už je jednou med venku z úlů myslete, neblbněte a nahraďte ho cukrem.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 17. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426)

Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce.
přeji krásné zážitky u včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 17. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422) (24427)

Dávám k dobru několik svých zkušeností a také by možná se na ně hodilo vaše vysvětlení. V mých Dadantech včely v polonástavcích prakticky nepoužívají očka a v plodišti jako u Eurodadantu nejsou. Proto jsem je také u nových polomedníků přestal vyrábět. Když jsem zkoušel 10 nezateplených úlů 39 x 24, včelstva nejdříve používala hlavní česno, které po červnu přestala používat a létala jen očky. Pak jsem úly dal pryč a dále jsem tento zaj. úkaz nesledoval. Spolehlivé vysvětlení pro to nemám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 17. 8. 2007
Re: ÚKRK ČSV (24428) (24429)

Proč nebýt zbytečně paranoidní...

pf

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 10:10 PM
Subject: Re: ÚKRK ČSV


> ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
> ----------
> Kurva, to je průser, že já to toho lezl.
>
>
> Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)
>
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 16. 8. 2007
Re: ÚKRK ČSV (24428)

ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
----------
Kurva, to je průser, že já to toho lezl.


Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 16. 8. 2007
ÚKRK ČSV

Právě jsem si přečetl zápis ze zasedání ÚKRK ze dne 24.3.2007. Bod 3. Různé: odst.b) př.Rousek podal informaci o "dění"v časopise Moderní včelař.Konstatoval,že úroveň tohoto časopisu se velmi zlepšila a neshledal nic,co by bylo v rozporu se zájmy a potřebami včelařství u nás.ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu.To je konec citátu,teď nevím sním či bdím nebo jsem se snad probudil v jiné době a jiné zemi? Najde se někdo kdo mě vyvede z tohoto snu? Moc děkuji a doufám,že jsem jen špatně četl nebo něco přehlédl a tím pádem špatně pochopil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422)

Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek. Bzzuk

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.

Uvediem jeden môj negatívny prípad. 1.8 som do včelstva vkladal Gabon PA 92, v polovici XI. mes. som všetky matky vkladal do izolátora na 21 dní z dôvodu, aby vo včelstve pri fumigácii nebol žiaden plod. Mimochodom je to najisteší spôsob ako už v polovici 11.mes. boli včelstvá bez plodu. Včely mali ku nej prístup a mohli od nej odoberať materskú látku. Po 21 dňoch som matky vypustil a 10. 11 som robil prvú fumigáciu Varidolom Fum. Vždy to dopadlo dobre.

Raz ani neviem z akých príčin som 30 matiek vložil do klietočiek Tic tac, do ktorých včely nemali prístup a 30 do malých izolátorov prístupným včelám a zažil som svoje najväčšie včelárske Waterloo.
Všetky matky 21 dní prežili v IZO klietočkách bez ujmy na zdraví a tak isto aj v Tic tac a vypustil som ich. Urobil som fumigáciu s veľmi dobrým výsledkom. Spokojný som prečkal zimu a pri prvom prelete som robil kontrolu prezimovaných včelstiev.
V čom spočívalo moje Waterloo. V tridsiatich včelstvách kde boli uzatvorené matky v klietočnách Tic tac som našiel 30 neoplodnených matiek. Čo sa stálo? Rýchlo som to pochopil. Včesltvám nestačila vôňa matiek a urobili si náhradný chov. Čas bol pokročilý a ani jedna matka sa už nedokázala oplodniť a boli to matky mimoriadne veľké a robustné. OPLÔODNENÉ MATKY, KTORÉ po ICH PO VYSPUSTENÍ Z KLIETOK včely zabili a ponechali si neoplodnené. Mal som šťastie, že som mal zásobné včelstvá, ktoré som pridával komplet ako prezimovali a zachránil som znášku. Popis je heslovitý, ale výstižný.
Preto ja tú istotu od tých čias nemám. Bola to mimoriadne užitočná skúsenosť, lebo od tých pridávam matky do včelstiev na báze chuti a nie vôni. A skvele to funguje, Katždú matku pridám 100-%ne.

Aj tvrdenie, že včely nevyletujú z očiek nad MMr, je založené na tomto prírodnom úkaze. Ďalšie skúsenosti hovoria a to dlhodobé, prečo včely vyletujú z očiek, kde nie je plod a matka (aspoň by nemala byť), príčinou môže byť, že cez otvorené očko sa vžobrala mladá matka, ktoré v čase lietania rojov sa po včelnici potulujú, sa vžobrala k včelám, oplodnila sa a včely , ktoré ju obklopili vytvorili si nové centrum a koexistovali s matkou v plodisku.
Vždy keď vidím vyletovať z očka včely, ktoré prinášajú peľ, viem, že v tej časti debnička nájdem novú matku, kontrola mi to potvrdí.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kaiser (88.101.51.65) --- 16. 8. 2007
Krmení medem

Prosím o radu, jak nejlépe zkrmit loňský med, v jakém poměru ho rozředit vodou, popř. jiné podrobnosti.
Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405) (24407) (24411) (24423)

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu
___________________________________________________________
Tak o tom slyším poprvé. Buď to moje včely nemají, nebo jsem si toho nevšiml, což je možné, protože tou dobou včely krmím a nerozebírám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422)

I v tomto případě již z dálky poznáš ve kterém nástavku matka je provoz v daném očku je vždy větší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bzzuk <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 17:26:54
> ----------------------------------------
> A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý
> rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují
> vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
> Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval
> jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
> Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických
> feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely
> na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také
> kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405) (24407) (24411)

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 11:20:36
> ----------------------------------------
> To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na
> to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se
> krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
> ____________________________________________________________
> Kterou přestávku v kladení máte na mysli???
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bzzuk (88.101.12.73) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419)

A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
plodněj?í včelstva více roztočů. (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24410)

Jestli, když má včelstvo málo plodu, se nestane, že na jednu zavíčkovávanou
larvu vlezou tři a více roztočů a že potom vysávaná larva uhyne dříve než
noví roztoči stačí dozrát a je včelami včetně nedozrálých roztočů vyhozena
ven.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TOMAŠ (85.207.126.145) --- 16. 8. 2007
strupek

a co kdyš ma střiška otvory pro vetrani a co je to VRECOVINA ,pytlovina nebo tak neco. A man ješte jeden dotaz nebylo by dobre na přelomu unora a března dat nepropustnou folije a uteplit aby se sražely ty vodni pary aby včely mely co pit kdiš nemohou litat pro vodu atd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396)

Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jarosl

Včely "holky" nerozmýšľajú v dimenziách človeka, riadi sa pudove a nemyslia na to, že budú mať o 50cm kratšiu cestu. Včela sa riadi miestom, kde má matka plodisko. Ak včelár materskou mriežkou vymedzí plodisko v jednej alebo v dvoch nízkych debničiek a tie sú hneď nad úľovým dnom, každá bude vyletovať a vracať sa do úľa cez hlavný- spodný letáč, ak však na tejto debničke otvoríte očko, budú včely vyletovať a vracať cezeň. Prečo?

Včelie spoločenstvo združuje v jeden celok feromón- materská látka, ktorú už podľa jej názvu produkuje matka. Včela, lepšie včely, musia vždy pociťovať, že matka je v úli a to zistia len vtedy, keď pred každým výletom si to zistia prijatím mateskej látky- chuti, nie vône, až tak odletia za svojimi povinnosťami. To isté pudove urobí včela aj keď sa vracia do úľa. Včely v takomto prípade používajú očká nad materskou mriežkou len na vetranie úľa.

Iný prípad je, keď včelárime bez materskej mriežky, lebo vtedy matky, pretože vtedy nie je obmedzená MMr a rozširuje plodisko aj do niekoľkých debničiek, v takom prípade vyletuje cez najbližší otvor- očko, ktoré je na mieste kde je plod. Ale i v tomto prípade, keď sme očko otvorili pozdejšie a včely boli zalietané na hlavný letáč, robia dlhšiu cestu, napriek tomu, že očko je bližšie. Zvyk je železná košeľa.

Toto všetko, ak budete dlhé roky pozorne pozorovať chovanie sa včelstva za rôznych podmienok, sa dozviete, ale aj veľa iných skrytých javov. Ľudia ako taký, majú často deformovaný pohľad na život včelstiev len preto, že vnímajú hmyz- včely ako človeka, že sa riadia rozumom, čo nie je pravda, včely konajú vždy pudove.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24404) (24412)

Myslím, že jsem ty tři vychované včely z jedné zimní někde četl a je
pravděpodobné, že ten autor to taky "někde četl" a nijak neprověřil.
Rozhodně ale zásoby v tukobílkovinném tělese zimních včel dokáží pokrýt
vícetýdenní spotřebu plodu včelstva v předjaří, kdy včely plodují, pyl v
rámcích být nemusí a počasí na sběr pylu venku není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 1:13 PM
Subject: Re: plodovani


> Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle,
takže
> jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
> jarní včely.
> ______________________________________________________________
>
> To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě
pyl
> nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném
tělese,
> avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely
> nestačí na odchov dalších tří včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24415)

No podstatné je mít na zimu strůpek uteplený nějakým měkkým materiálem,
který se vlivem vlhkosti a změny teploty nekroutí a nevytváří štěrbiny a
netěsnosti, kterými by unikal teplý vzduch v úlu.

Vrstva novinového papíru vlhkost propouští i mokrá. Vytváří se stav, kdy na
jedné straně mokrého papíru se vodní pára sráží ve vodu a na druhé straně
papíru se voda zase vypařuje v páru a putuje dál. A o to právě jde.

Slámu a seno jsem zmiňoval pro ty, kdo nemá filcové uteplivky, protože se
dají sehnat z domácích zdrojů. Stačí třeba jen na stříškách úlů nechat
uschnout natrhanou trávu a pak ji vložit do pytlíků ušitých z nějakých
hadříků, co dům dal. Nebo na podzim, když se vyčíhne vhodná doba, se dá
téměř každý rok nasbírat pod listnatými stromy prakticky suché listí. Jednu
dobu jsem dokonce uvažoval o systematickém využívání takových uteplivek, kdy
by se v podletí a na podzim takkle ty pytlíky naplnily a strůpek izoloval
až 10 - 15 cm silnou vrstvou a až bude dostatečně teplo někdy v květnu tyto
náplně vyhodily a pytlíky vypraly od případných plísní v pračce. Myslím si,
že tato jednorázová izolace by to mohlo být lepší než trvalá izolace strůpku
kolikrát kontaminovaná už po prvním roce plísněmi. A ekologičtější.

Pokud je pod strůpkem úlu 100 % vlhkost při plodování v předjaří a zimě,
běžné pórovité izolační materiály na strůpku budou vždy vlhké až mokré.
Proto hlavně v předjaří se musí tyto izolace obracet, suchou část dát na
strůpek a mokrou ven, aby uschla. Pokud bude nejhořejší očko otevřené,
průvan se určitě postará o to, že tam 100 % vlhkost vznikat nebude, ale při
větrném chladném počasí v zimě budou tepelné ztráty.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 3:37 PM
Subject: Re: strupek


> Nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. R.P.
>
> Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší!
> No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je
> ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom
> papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí
> ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na
stenách
> úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
> Tak potom ako?
>
> Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je
> vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na
> najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť
> npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať,
> cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.
>
> Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky,
> ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary
a
> znovu sa dostávajú do utepliviek.
>
> Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa
> redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po
> zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako
uteplivky
> používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu
> dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť
na
> ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je
prekrytý
> sieťou.
>
> Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24391)

Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech.
Č.K.

Je logické, že to tak môže byť. Táto otázka je rozoberaná viacerými autormi, ale zdá sa mi, že veľakrát podliehajú subjektívnemu hodnoteniu. Posledné roky (nielen tento) sú tak priaznivé roky pre plodovanie matiek, že tých 21 dňových plodokruhov je oveľa viac ako za priebehu normálnej zimy a jari, teda nižších teplôt a slnečného svitu. Predpoklad že by tak mohlo byť je správny, ale zabúda sa na jeden fakt a ten je, "bolo to - ktoré včelstvo do zimy správne ošetrené? To koľko samičiek zostalo po poslednom zásahu proti V.d., nevieme! a tento moment je dôležitý, lebo od toho sa odvíja počet klieštikov vo včelstve v nasledujúcom roku.

Tento predpoklad potvrdzuje aj priebeh množenia sa V.d. s vplyvom na výpad poškodených včelstiev, ktoré sa čas do času vyskytujú, teda je dôležitý aj ľudský faktor, ako k ošetreniu pristupujú jedinci. Jedni včelári si liečebný postup pochvaľujú a iní nadávajú, hlavne majú výhrady proti aplikácii prípravkov pri likvidácii V.d. vo včelstvách slovami, ten a ten prípravok je zlý, ale prečo to nepovedia.

Tu by sme mali hľadať príčiny úhynu včelstiev a nie v tom, že sezóna je dlhšia, ako by mala byť.

Teraz napíšem niečo, prečo ma môžete ukameňovať. Už piaty rok môj boj proti V.d. spočíva len v trojnásobnej fumigácii amitrazom. Včelstvá sú čisté, samozrejme nie sú bez výskytu klieštikov, ale výskyt je taký nízky, že včelstvo v žiadnom prípade neohrozia.

Jeden môj poznatok: ak vo včelstve (72 včelstiev) sa po celý rok nestretnete klieštika voľným okom na včele, je to dobrá prognóza pre vás samotných, včelstvo to zvláda skvele. Tohoto roku som to šťastie nemal, s klieštikom sa nestretol.

Znepokuje ma však jedno, či trojnásobná fumigácia nezamorí dielo, peľ a zásoby nadmerným množstvom rezíduí. Rezistentnosť na amitraz som nezaznamenal, len neviem dokedy. Na budúci rok znovu použijem Gabon PA 92, ako alternatívu k amitrazu.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389)

Nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. R.P.

Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší! No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na stenách úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
Tak potom ako?

Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať, cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.

Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky, ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary a znovu sa dostávajú do utepliviek.

Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako uteplivky používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť na ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je prekrytý sieťou.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 16. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370) (24379) (24381) (24403) (24406)

Jak kdy. Přidáme li oddělek touto dobou a bude vše probíhat jak jsi popsal, tak matka se vylíhne v září oplodní se ke konci, protože se to vzhledem k nedostatku trubců protáhne a výsledek je na jaře neproduktivní chcípáček. Já si však myslím, že po odstranění staré matky včelstvo novou nezahubí, protože ta má tu nejlepší ochranu jaká je a to vlastní včely, ale přijme jí za svojí. Já abych měl jistotu to tak dělám v září, profíci klidně i v říjnu a tento způsob hodnotím jako bezkonkurenčně nejspolehlivější a každoročně ho ověřuji na desítkách matek. V září proto, aby si včelky stačily zredukovat stav jak jim to vyhovuje, to ještě stihnou. Ony tomu rozumí nejlíp, tak proč jim do toho kecat. Já těm výpočtům, 3 kg včelstvům a citátům z Farrara a Bretschka moc nevěřím a všem kteří těmto revolučním velkým myšlenkám propadli přeji, aby se to také promítlo do výšky jejich medných výnosů. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370) (24379) (24381) (24403) (24406)

NA TAKOVÁ VČELSTVO JAKÉ POPISUJETE PLATÍ ODDĚLEK. A TO TAKTO Z PŮVODNÍHO VČELSTVA SE SE ODSTRANÍ MATKA PO TŘECH DNECH SE VYLÁMOU MATEČNÍKY A PŘIDÁ PLNĚ ROZPLODOVANÝ ODDĚLEK VČELY SICE MATKU ZAHUBÍ ALE PROTOŽE NEBUDOU MÍT VHODNĚJŠÍ PLOD TAK NE NOVÉM GENETICKÉM MATERIÁLU VYCHOVAJÍ NOVOU
_____________________________________________________________
Vajíčka jsou tři dny, larva dělnice 6 dní, z toho ještě 3-denní larvy jsou použitelně k založení nouzového matečníku!!! Po třech dnech stále zůstává plod vhodný k založení nouzového matečníku včelstva, jemuž vyměňujeme matku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24404)

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely.
______________________________________________________________

To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě pyl nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném tělese, avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely nestačí na odchov dalších tří včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405) (24407)

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
____________________________________________________________
Kterou přestávku v kladení máte na mysli???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378)

Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák
______________________________________________________________

S tím, že množení roztoče varroa podporuje délka období kladení matek, plně souhlasím.
Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních včelstev, nějako se mi to nezdá.
Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček. Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,, mohli založit potomstvo??????????????????
Není problém spíše ve způsobu léčení. Ono je rozdíl, když máte 4 nástavky a 2 nástavky a v dávkování léčiv se to musí nějak promítnout. Otázka jak? V metodice léčení žádné přesné (!) dávkování na reálnou sílu či prostor úlu, či dokonce úlovou soustavu není! Můžete se přesvědčit sám, co různých představ ohledně dávkování GABONU se tu před pár týdny vynořilo, z toho pár bylo i proti schválené metodice aplikace GABONU ( viz vlákno GABON ). Když si představím, že originální metodika léčení byla vypracována na dvouprostorových klasických úlech ve VUVČ, tak mě při představě mých produkčních včelstev v 5 nástavcích Optimalu na podzim v době léčby běhá mráz po zádech, zda je dávkování léčiva dostatečné.
Není náhodou zvýšený výskyt roztočů v silnějších včelstev způsoben nedostatečným dávkováním léčiv pro silnější včelstva, či vyšší pravděpodobností reinvaze roztočů do silnějších včelstev????????????????????????????????
Nebo se pletu, přesvědčte mě a já to uznám, nemám takové zkušenosti s varroázou jako Vy!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405)

ANO.
Proč je matka dlouhověká (3-4 roky), když vznikla ze stejného genetického základu jako kterákoli dělnice, létavka, která žije 6 týdnů? Rozdíl je pouze v kvalitě a složení výživy v larválním stádiu. Jestli na to mají vliv i sexuální hrátky ve fázi oplodňování, to nevím, ale možné to je.
Proto je, myslím si, mechanismus vytvoření dlouhověké včely dělnice stejný. V úle se v červenci hromadí "lenošivé" včely, které já považuji právě za ty budoucí dlouhověké, i když k tomu nemám žádný důkaz. Včel je přebytek a spousta odepsaných létavek lehce zajistí nahromadění zásob na zimu. Tyto létavky, často nervozní, hamižné a lačné po žrádle, jsou největším nebezpečím pro eventuální novou matku.

Je to jako u lidí, kdy vykořisťovaná dělnická třída je alergická na "nepracující" byznysmeny, manažery a šlechtu :-)).
Z toho vyplývá pro nás lidi: příliš se nepřežírat, nevyhýbat se sexu, nepřehánět to s prací a dožijeme se dlouhého věku, (za předpokladu, že nás jako děti dobře krmili :-)).


-------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: Medná komora (24365)

Dne středa 15 srpen 2007 11:47 Petr Forejtek napsal(a):
> Protože mě tohle téma zajímá a rovněž na popud přítele Tomáše Heřmana
> zakládám toto vlákno a prosím všechny, kdo mají k tématu co říct, aby se
> podělili o své zkušenosti. Prosím zejména o zkušenosti a techniky, nikoli
> teorie a flame war. Co je medná komora? Jak vytvořit MK? Jak opatrovat MK?

DD,
kupte si Moderniho vcelare 1/2007 , za tech cca 30 Kc ziskate mimo MK i
spoustu jinych informaci. Doporucuji casopis predplatit.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405)

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 10:31:19
> ----------------------------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí
> stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším
> množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí
> kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.
> V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a
> nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají
> bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je
> krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky
> dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso
> zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
> Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující
> spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na
> spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází
> ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
> ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak
> jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370) (24379) (24381) (24403)

NA TAKOVÁ VČELSTVO JAKÉ POPISUJETE PLATÍ ODDĚLEK. A TO TAKTO Z PŮVODNÍHO VČELSTVA SE SE ODSTRANÍ MATKA PO TŘECH DNECH SE VYLÁMOU MATEČNÍKY A PŘIDÁ PLNĚ ROZPLODOVANÝ ODDĚLEK VČELY SICE MATKU ZAHUBÍ ALE PROTOŽE NEBUDOU MÍT VHODNĚJŠÍ PLOD TAK NE NOVÉM GENETICKÉM MATERIÁLU VYCHOVAJÍ NOVOU

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Spojeni vcelstev
> Datum: 16.8.2007 10:02:29
> ----------------------------------------
> Potvrzuji - přítomnost otevřeného plodu při přidávání matky nemá žádný
> vliv na ochotu včel přijmout novou matku, je to jedna z pověr, které
> přetrvávají v povědomí včelařů. Co včelařím, přidávám matky hned po
> odebrání staré matky a po 2-3 dnech na "seznámení se" uvolňuji přístup
> včelám k zátce těsta, za další 1-2 dny je matka mezi včelami, tedy v
> době, kdy je ve včelstvu stále dost otevřeného plodu. Matka sama zničí
> matečníky a pak začne klást - při kontrole přijetí po 5-6 dnech od
> uvolnění přístupu k těstu už obvykle klade. Přidal jsem takto stovky
> matek, není to 100 % spolehlivá metoda, jako každá. Např. občas narazím
> na "tvrdohlavé" včelstvo, které absolutně odmítá přijmout jakoukoliv
> matku jakýmkoliv způsobem, kromě matky odchované jím samým na plodovém
> plástu (což je zdlouhavé, matka se při snubních výletech může ztratit a
> včelstvo se stane trubčicovým - vhodným leda k likvidaci).
> K. Čermák
>
> Bronislav Gruna napsal(a):
>
> >Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu,
> >ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá
> >teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již
> >kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane
> >hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani
> >nekontroluju.
> >Broněk
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399)

Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
1/etapa plodu
2/etapa mladušky
V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu vytvoření dlouhověké včely.
V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399)

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely. K tomu pasují i moje poznatky s pozdním krmením, zpracováním
krmení včely tyto zásoby spotřebují, ale během pár týdnů potom, kdy mají
přístup k pylu, ty zásoby zase naberou a téměř dosáhnou původní kondice.
Pokud to pozdní krmení nebylo příliš nárazové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 9:11 AM
Subject: plodovani


Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně
způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké.
Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76031 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 24404 do č. 24464)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu