78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



crabro (194.228.96.38) --- 10. 7. 2007
re:Radek Hubač

Senzibilaci na injekční stříkačku? To opravdu ne a také jsem nic takového netvrdil!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 10. 7. 2007
Re: (23739)

Dobrý den,
jestli je v úlu matka nejlépe ověříte tak, že do něj vložíte plást s vajíčky
z jiného včelstva. Pokud na něm včely narazí náhradní matečníky, znamená to,
že ve včelstvu matka nebyla a zároveň máte zjištěno, že se tam nová matka
vylíhne a včelstvo bude zachráněno. Tím rozhodně nic nezkazíte.

pf

----- Original Message -----
From: "Jozef Kurčina" <jozef.kurcina/=/primalex.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 10, 2007 9:47 AM


> Prosím , poradte mi , zistil som že v jednom uli nemam matku, ako sa da
> zachranit vcelsstvo, pocul som ze uhynie alebo sa vytvori trudokladna
> matka.
>
> Dakujem
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23740


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef Kurčina (212.55.240.135) --- 10. 7. 2007

Prosím , poradte mi , zistil som že v jednom uli nemam matku, ako sa da zachranit vcelsstvo, pocul som ze uhynie alebo sa vytvori trudokladna matka.

Dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 10. 7. 2007
Re: Alergie na v?el? bodnut? (23732) (23733)

Souhlasím s RAdimem,
jen upřesňuji, že otopk může být až velikosti 3 mužských dlaní normálně, což u dětska je půlka těla pomalu. Děti ale mají pružnější a pevnější podkoží, nedělají se jim tak velké otoky, ale třeba u očí ano. Splasknout to může klidně až za 4-5 dní, hodně zálaží na množství jedu a je to individuální.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Alergie na v?el? bodnut?
> Datum: 09.7.2007 21:34:11
> ----------------------------------------
> Opuchání nepovažuji za alergii, pokud je v místě žihadla, pokud není žádný
> jiný problém a pokud do tří dnů splaskne. Takhle jsem to měl předtím, než
> jsem začínal včelařit. Párkrát, když jsem dostal žihadlo nad oko, jsem druhý
> den na to oko vůbec neviděl, protože takhle to kolem něho oteklo. Postupně
> jsem se vypracoval tak, že neoteču vůbec nebo jen na pár místech jen někdy
> velice mírně na půl dne, někdy ne, pokud dostanu několik žihadel na jedno
> místo tak mírně oteču maximálně na den. Jinak jako velice důležitý
> prostředek proti alergii na lesní stanoviště považuji mobil, aby bylo možné
> v případě potřeby zavolat pomoc.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 10. 7. 2007
Re: příjezdová cesa ano či ne? (23736)

Radil jsem dvoukolák, teď to měním na kolečko. :-) To projede opravdu všude.
Buď normální s bantamem, či nějaké udělané - viz př. Blažek v MV. Potom bych volil velké přední kolo.
Pokud to je sjízdnější, pěkný je taky samohyb ing. Jindry.

Věci skladovat v prázdných úlech, či nástavcích. (myslím tím kuřák, troud, rozpěrák). Rezervní nástavky a mezistěny taky tak.

Mám úly mimo, dokonce na frekv. lesní cestě a již několik let bez problému. ťuk, ťuk,ťuk. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tom (81.30.251.9) --- 10. 7. 2007
příjezdová cesa ano či ne?

Dobrý den,
jak jsem již psal musím přemístit včely ze zahrady do lesa...našel jsem docela pěkné místo ve svém lese, akorát příjezdová cesta je vzádlená cca 30 m do mírného kopce. Obávám se krmení a vytáčení...jedná se o 10 včelstev, nepochybuji, že by bylo lepší mít cestu až k úlům...na druhou stranu se nemusím bát zcizení, kdo by se s tím tahal k cestě...jaké máte zkušenosti, co mi radíte? Byl jsem zvyklý to mít přímo u domu a když jsem šel do včel, měl jsem všechno v dosahu. Ještě podotýkám, nemám maringotku, ale chci mít úly postavené volně - včelnici.

Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na v?el? bodnut? (23732) (23733)

Jinak jako velice důležitý prostředek proti alergii na lesní stanoviště považuji mobil, aby bylo možné v případě potřeby zavolat pomoc.

To je dobry, ale jen kdyz je tam signál. Zrovna včera v lese jsem signál neměl. Takže urcite sebou nosit leky pokud jsem alergicky! Ono ani zavolani na 101 by nemuselo pomoci, nez prijedou nekam do hlubokych hvozdu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 9. 7. 2007
Re: Zmena stanovišťa (23705) (23706) (23708) (23710)

Priateľ Tom
Keď tak čítam rady ako máte urobiť premiestnenie včelstiev, nedivil by som sa, že Ste z toho zmetený. Odkazujem Vás na môj komentár 23706, kde som Vám dal typ, perečítať si článok prečo a ako premiestniť včelstvo či včelstvá. Skúste si to vyhľadať. 100%-né premiestnenie nie je žiadna veda a to ani vtedy keď presun robíme priamo na včelnici npr. posun o 10m, čo je pre včely oveľa náročnejšie ako pri sťahovaní nad 1 km.
V krátkosti predstavím môj odskúšaný postup:

1./ na novom stanovišti pripravte stojany pod úle.
2./ presun robte večerom, keď včely prestanú lietať, letáče na úľoch pre každý prípad poistíme sieťkou s okami 2x2 mm. Na tak krátkej vzdialenosti sa včelám nič nestane.
3./ na odvoz včelstiev si zabezpečte traktor s nízkou vlečkou, odveziete to naraz a bez námahy.
4./ túto prácu ľahšie zvládnete s pomocníkom, ktorý nemá strach z včiel, dvaja zvládnete aj ťažší úľ. Ak máte úľové nadstavky s falcami, nemusíte ich istiť popruhmi. Ja som prevážal na traktore 70 včelstiev a debničky mám bez falcov, propolis na spojoch debničiek je pevnejší ako otrasy na povoze.
5./ po osadení úľov odstránte z letáčov ochranné siete, prichádzajúca tma včely odradí od výletov z úľa. Do rána sa ukľudnia. Po takomto večernom presune, prvá včely sa vrátila do úľa na novovom stanovišti po 30 min. od výletu z úľa!

V čom spočíva táto metóda? Ráno, ak je pre včely vhodné počasie, včely lietavky začnú vyletovať z úľa ako predtým každé ráno, každá okamžite reaguje na zmenené prostredia, otočí sa hlavou-očami k úľu a urobí novú polohovú orientáciu na zmenené okolia úľa. Získané podnety si včela ukladá do svojej fotografickej pamäti a odlieta do terénu. Ak je presun do 10 až 50m , vracajúce sa včely letia podľa pôvodnej orientácii, teda na staré miesto, kde hľadajú svoje úle. Keď ich nenachádzajú, prechádzajú na novú orientáciu a bez problémov nájdu svoje úle na novom stanovišti. Toto zalietavani stále s menšou intenzitou trvá 2-3 dni, až ustane.
Dôležité upozornenie: Na pôvodnom stanovišti nesmie včelár ani náhodou ponechať nejaký úľ s plástami!!!. Aj keby ostalo na stanovišti časť včelstiev, včely z nového stanovišťa sa nevžobrú do nich!
Vo Vašom prípade budú mať včely výhodu v tom, že vzdialenosť presunu je pomerne veľká, takže sa pravdepodobne nebudú vracať na pôvodné stanovište.
Na takto poňatom presune nečakajte do jari, urobte to hneď a budete môcť kľudne spávať a pripravoť včelstvá na zimu.
Ešte jednu poznámku: aj keby nejaká staršia lietavka sa nevrátila na nové stanovisko, nič sa nestane, veď aj včely po 25 - 30 dní odchádzajú na nebeské pastviny a po preletoch mladušiek ich tieto rýchlo nahradia a život bude plynúť ďalej, včelstvo to nepocíti. Z presunu včelstiev netreba robiť horor a strašenie. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na v?el? bodnut? (23732)

Opuchání nepovažuji za alergii, pokud je v místě žihadla, pokud není žádný
jiný problém a pokud do tří dnů splaskne. Takhle jsem to měl předtím, než
jsem začínal včelařit. Párkrát, když jsem dostal žihadlo nad oko, jsem druhý
den na to oko vůbec neviděl, protože takhle to kolem něho oteklo. Postupně
jsem se vypracoval tak, že neoteču vůbec nebo jen na pár místech jen někdy
velice mírně na půl dne, někdy ne, pokud dostanu několik žihadel na jedno
místo tak mírně oteču maximálně na den. Jinak jako velice důležitý
prostředek proti alergii na lesní stanoviště považuji mobil, aby bylo možné
v případě potřeby zavolat pomoc.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.145) --- 9. 7. 2007
Alergie na v?el? bodnut?

Plne souhlasim s MUDr. Hubačem. Vcelarim ativne tretim rokem a nekolik let dochazim na alergologii protoze mam alergii na urcite pyly. Letos sem se doktora optal, jestli by mi nemohl predepsat nejaky prasky, ze vcelarim a kdyz me bodne vcela, ze strasne opucham.Nic mi nepredepsal, ale nechal me odebrat krev na testy.Zjisil,ze na vceli bodnuti nejsem alergicky, ale na vosi asi 7x vic nez normalni clovek.Na to sem mu odpovedel, ze muzu klidne vcelarit.Pry tyto dve alergi spolu souvisi a ta druha se muze projevit kdyzkoli behem zivota.Takze asi zadna senzibilizace..Nakonec jsem dostal Prednison a v pripade bodnuti vosou si mam vzit 3 tablety..

U me si myslim, ze ta druha alergie na vcelu byla, ale uz postupne ustupuje. Protoze prvni tri zihadla co sem dostal pred tremi lety jsem malem nerozcodil.Lezel sem v posteli se zimnici a bylo mi vazne spatne. Dneska sice porad opucham, ale uz se to da snaset..Tak uvidime casem, jestli se alergie projevi, nebo uz odezniva..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 9. 7. 2007
Re: Zas?ovan? dno (23698) (23707) (23726) (23730)

odkaz na webu www.vcely.kvalitne.cz
.....
S tou pracností taky nesouhlasím (jedině, že by síto prorezlo - ale to bohatě vynahradí téměř žádná starost o plesnivé rámky atd), ale web se pěkně plní.
Ta rozbruška na rámky, pěkně jednoduchý fór :-)
Úsporu času drátkováním okolo mezistěny nechápu. Hlavně při druhém a dalším zatavování. To se to drátuje znova?
Možná v kombinaci s prořízlou dolní loučkou (taky starý fór), kterou by se mezistěny zasunuly mezi drátky.

Ať se dál daří :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Zas?ovan? dno (23698) (23707) (23726)

nechápu, proč bych se měl starat o zasíťované dno více než o plné. Mám je jen 7 let, ale pan Volejník je používá u 240 včelstev 30 let...Myslíte si, že má čas na nějaké hraní?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 09.7.2007 15:38:52
> ----------------------------------------
> Kluci včelaří je odkaz na webu www.vcely.kvalitne.cz . Zasíťované dna mají
> všechny úly.
> Má to nevýhodu, včelař       se musí o něj starat , sledovat zdravotní stav
> včelstev a čistit.Zase všechno zjistí včas. Záleží na zodpovědnosti
> včelařů.
> B.V.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit? (23705) (23706) (23708) (23710) (23722)

Vážený pane,
já bych to teď tedy nevezl. Je to zbytečné, může to ve svém důsledku znamenat třeba i vyloupení včel, které ztratí létavky. Když už to tam vydrželo do teď, vydrží to i do října a úl po nakrmení bez medníků má pomalu stejně jako ted, když má 2 nástavky navíc. Na základě praxe můžu všem říct, že není problém stěhovat včely kdykoliv za přměřené teploty, ne v minus 10 a ne těsně před proletem, pokud byla medovice na podzim. Při šetrném stěhování 1 km to včely ani nepoznají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zm?na stanovit?
> Datum: 09.7.2007 14:04:55
> ----------------------------------------
> Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o to, že létavky
> se vrátí na původní stanoviště...kdybych to zase stěhoval po vytočení před
> krmením, úly by byly lehcí a na jaře by včely měly více klidu a už by byly
> na novém stanovišti při proletech.
> ....
> Záleží kolik jich je jak jsou těžké úly.
> Buď na jaře po prvním proletu, ale je tam riziko, že opět bude letošní
> zima, nebo že nebude sjízdná cesta.
>
> Já bych to vezl teď. Předpokládám, že je vytočeno. Nebo hned po vytočení.
> Na místě bych nechal nějaký oddělek (nebo bych jej i kvůli tomu udělal),
> aby se létavky měly kam vžebrat a ten bych přenesl v zimě nebo na jaře.
>
> Podstatné je, že mladušky a plod se přestěhuje a o ty jde.
>
> Při stěhování je třeba mít úly dobře pružně spojené. Nejlépe popruhama s
> ráčnou. Popruh asi palec široký, prodávají se u pump atd.
>
> A na jednoosém přívěsu to daleko víc hází než v autě. Dával bych je jen
> poblíž nápravy. A na kilometr bych si vzal raději dvoukolák. Záleží kolik
> jich je. Já vozím včely v pickupu a oproti přívěsu je to daleko šetrnější.
> Ale mám nákladový prostor včelotěsně oddělený :-))
>
> V případě věznění bacha na dodávání vody.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na v?el? bodnut? (23721)

Vážený pane,
nevím kdo jste a co děláte, ale prosím bez znalosti celé věci neblbněte lidem hlavu.
Pokud někdo zkolabuje při odběru krve jedná se podle Vás o senzibilizaci na injekční stříkačku?
S úctou MUDr. Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: crabro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Alergie na v?el? bodnut?
> Datum: 09.7.2007 13:20:54
> ----------------------------------------
> Ve vašem případě došlo k tzv. senzibilaci na včelí jed. Toto se může stát i
> dlouholetých včalařů. Celá léta dostávají žihadla a nic. V případě
> začínajících včelařů prvních pár desítek žihadel nic neudělá,ale pak stačí
> jedno žihadlo a může se objevit silnější alergická reakce. Ve vašem případě
> došlo k prudkému poklesu krevního tlaku,proto ten kolaps. Pro všechny
> případy,mám u včel standartně vybavenou lékárničku + adrenalin,
> hydrokortison,antihistaminikum a kalcium glukonát. V případě injekčního
> podání je to trochu komplikovanější, jednak podávat i.v. a i.m. látky každý
> neumí a také by neměl. Nadruhou stranu by každý alergik na včelí jed měl
> mít v případě silnějších reakcí u sebe adrenalin (EPI-PEN) a
> antihistaminikum v tabletách. Efedrinové tbl. jsou určeny k ulehčení
> dýchání(rozšíření bronchů), včelí jed totiž způsobí vyplavení
> histaminu,který zužuje bronchy a podáním efedrinu dojde k jejich rozšíření.
> Alespoň v případě zdravotníka je dobré,aby měl u včel adrenalin, calcium
> glugonát, nějaké antihistaminikum a hydrokortizon(např.Dexamed). V případě
> silné reakce s kolapsem, případně s anafylaktickým šokem je postup
> nasledovný: Zajistit volné dýchací cesty, protišoková
> poloha(tredelenburgova), podat podkožně andrenalin, nitrosvalově
> dexamethazon, antihistaminikum intravenozně a naposledy calcium i.v.
> Pro naprosté laiky je dobré, aby měli u včel alespoň,
> antihistaminikum(tavegyl,zodac, zyrtec, atd.),
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na v?el? bodnut? (22566) (22642) (23709)

rozeberem to trochu podrobněji, ale teď nemám moc času. Napište mi okolnosti toho kolapsu. Do kterého místa přesně bylo žihadlo, jestli jste byl nevyspalý, bylo hrozné dusno, spocený. To všechno samo o sobě může vést ke kolapsu v podstatě i bez jedu. Dále jestli Vás alergolog testoval přímo na včelí jed.
Pozoruji i na sobě letos horší snášení žihadel, k tomu víc bolí.
S pozdravem hodně příjemných chvil se včelami
Každopádně je potřeba do včel moc nelézt, daleko lepší a bezpečnější je vzít si pivo a koukat jak nosí a poslouchat koncert bzukotu. Pořád musím myslet na to, že největším nepřítelem včel je včelař!!!
MUDr. Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Franta <frantisek.vana/=/lukrom.cz>
> Předmět: Re: Alergie na v?el? bodnut?
> Datum: 09.7.2007 09:20:35
> ----------------------------------------
> Dne 4.5.2007 jsem dostal první roj a také první letošní žihadlo. Zkušenost
> s píchnutím od včely jsem měl i v minulosti a nikdy to nebylo provázeno
> žádnou zdravotní komplikací. Během jednoho měsíce jsem postupně dostal od
> předsedy místního včelařského spolku druhý roj a nakonec 3.6. 2007 také
> oddělek. Včelky jsou velice mírné a také zatím nikdo z rodiny nebyl od
> včely píchnutý. Já jsem však během toho měsíce dostal postupně 6 - 7
> žihadel v souvislosti s různými zásahy u včel. Právě toho 3.6. jsem dostal
> od včel dvě žihadla do prstů na rukou a poté se u mne projevila celková
> alergická reakce s kolapsovým stavem. Nejdříve jsem pocítil svědění v
> rozkroku a poté kolem krku. Následně mi začalo být špatně a asi za půl
> hodiny od bodnutí se dostavil již zmiňovaný kolaps. Naštěstí jsem byl v
> kuchyni s manželkou (zdravotnicí), která mne položila na podlahu a zvedla
> mi nohy a nohy opřela o lednici. Po chvíli jsem se probral. Manželka však
> na nic nečekala a zavolala sanitku. Od zdravotníků jsem dostal injekci.
> Bylo mi také doporučeno, abych navštívil alergologa. Hned druhý den jsem
> navštívil obvodního lékaře. Ten mi předepsal Prednisol a Flonidan a odeslal
> mne k alergologovi. Alergolog mi navíc předepsal Ephedrin a Anapen(injekce
> do svalu pro alergické nouzové situace).
> Zároveň jsem objednáný na konec října k alergologovi na další vyšetření.
> Ze zmiňované reakce jsem byl dost překvapený. Nic takového jsem nečekal.
> Všechna letošní včelí bodnutí jsem dostal do prstů nebo do ruky. Byla však
> doprovázena třídenním otokem prstů a ruky po zápěstí a taktéž to bylo
> doprovázeno bolestí. Asi pět dnů před zniňovanou celkovou alergickou
> reakcí, kdy jsem byl také bodnutý od včely, jsem při odstraňovaní žihadla
> také pocítil slabost. Mělo to však pouze chvilkové trvání a spíš jsem
> uvažoval, že je to způsobeno horkem nebo něčím podobným.
> Na závěr bych si dovolil citovat z informačního letáčku o štípnutí hmyzem:
> Při píchnutí vosou nebo včelou může dojít v místě vpichu k bolesti a
> svědění, k místní alergické reakci (bolestivé otoky, zarudnutí) i k celkové
> alergické reakci (otoky, zvracení, průjem, dušnost, slabost, kolaps až
> bezvědomí). Člověk s alergií na včely nebo vosy má být vybaven
> pohotovostním balíčkem s léky na rychlé použití v případě štípnutí. Konec
> citace.
>
> Všem Vám přeji krásné prožití dovolených a prázdnin. Franta       
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 9. 7. 2007
Re: Zas?ovan? dno (23698) (23707)

Kluci včelaří je odkaz na webu www.vcely.kvalitne.cz . Zasíťované dna mají všechny úly.
Má to nevýhodu, včelař se musí o něj starat , sledovat zdravotní stav včelstev a čistit.Zase všechno zjistí včas. Záleží na zodpovědnosti včelařů.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit? (23705) (23713) (23716)

Jak to tak čtu, před nějakým rokem zemědělci u mého lesního stanoviště na
podzim neposekali loučku a naopak nechali nepoorané pole za lesíkem. Tak
jsem úly na konci září po nakrmení, tuším 6 úlů, 4 ve dvounastavcích 39x24,
sám snesl o cca 6 metrů dolů k potoku, potom přes potok a teprve potom jsem
je mohl dát na vozík. Bylo to asi 40 metrů lesem a nesl jsem natřikrát, měl
jsem tam položené kusy sololitu, aby se síto ve dně nepoškodilo o nějakou
větev na zemi.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 09, 2007 11:56 AM
Subject: Re: Zm?na stanovit?


> Představte si, že je kradete, to má člověk největší sílu (kamarádova
> skušenost - dokázal tak přemístit sám 120 kilovou kovadlinu a doma ji pak
> ve dvou nemohli sundat z vozíku)- a teď vážně:
> když vždy ve dvou přemísťujeme na podzim zakrmené (20kg) včelstva ve 3
> tachovácích nemají více než 50 kg. Takže nenakrmené bych odhadoval do cca
> 30 kg - uly stažené popruhem a na druhém přes rameno dva neseme až cca 30
> metrů.
> Ať vám žádný nespadne - stalo se nám loni bez ochrany a popruh to neudržel
> - to je kalamita.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit? (23705) (23713) (23716)

Záleží taky, jestli mezi stanovišti je nějaká pro včely nezajímavá překážka,
třeba kopec s porostem bez snůšky nebo les bez snůšky a stanoviště nejsou v
přímé viditelnosti ani když včely vyletí nějakou desítku metrů vysoko nebo
500 metrů bokem. To se tam pak ani na ten kilometr včely v létě nemusí
vracet, protože tam z původního stanoviště nelétaly a ta část krajiny je pro
ně neznámá. Já bych přesunul tak do konce srpna a na místě nechal nejslabší
včelstvo na chytání vracejících se létavek. Nebo bych přesunul pozdě na
podzim , kdy bude nejméně týden po převozu denní teplota za slunečného
poledne ještě tak + 15 + 10 st C, aby včelky rozruch způsobený převozem
dokázaly v proletech do mrazů vydýchat, ale aby se při tak nízkých teplotách
ten kilometr už nevracely. A kdy pozdě večer nebo časně ráno bude teplota k
nule, aby zahřátí při převozu a rozruch byl co nejmenší. Podobně na jaře.
Při takovém přesunu na krátkou vzdálenost vždy dávám na česno překážku, aby
se včely musely česnem prodírat a aby se změnil vzhled česna a včely se při
výletu znova orientovaly. Jinak co se týká přesunů, letos jsem zjistil
zajímavou skutečnost. Momentálně převážím úly se včelami na obyčejném
neodpérovaném ručním dvoukoláku a po poměrně hrbolatém terénu, lese, louce
nebo poli. Jiné roky mi to občas vyšlo v době, kdy byla teplota ráno10 - 15
st C a včely po otevření česna na novém stanovišti vyletěly jak fůrie a
začaly bodat. Letos mi to vyšlo v první polovině května, kdy byl v noci mráz
a časně ráno jsem přejížděl přes louku bílou jinovatkou. Včely jsem uložil
na paletu a nechal asi 15 minut stát, než jsem otevřel česno. Včelky zůstaly
úplně v klidu, začaly vyletovat, až když se do úlu opřelo slunce.
Pravděpodobně, když je tepleji, včelky si ještě více ohřejou vnitřek úlu a
rámky, i když přitmelené propolisem se začnou otřesy pohybovat a včely
dráždí podstatně víc. Po této zkušenosti jsem nakloněn tvrdit, že pokud není
třeba zrovna převážet včely na nějakou kvetoucí letní plodinu, je nejlepší
doba k změně stanoviště a převozu dána právě těmi nízkými teplotami časně
ráno v době převozu. Co se týká otřesů, dvoukolák má výhodu v tom, že jsou
díry a krtince vidět a přes madlo vozíku i cítit při najetí, takže se otřesy
dají korigovat. Ale jet se dvěma úly o celkové hmotnosti odhadem 50 - 80
kilo pár stovek metrů po louce plné krtinců a třeba do kopce dá docela
zabrat a docela to trvá.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit? (23705) (23706) (23708) (23710) (23722)


> A na jednoosém přívěsu to daleko víc hází než v autě. Dával bych je jen
> poblíž nápravy. A na kilometr bych si vzal raději dvoukolák. Záleží kolik
> jich je. Já vozím včely v pickupu a oproti přívěsu je to daleko šetrnější.
> Ale mám nákladový prostor včelotěsně oddělený :-))


Pickup mohu take vrele ze zkusenosti doporucit.
Projel jsem s nim teren, ve kterem bych to na privesu nejspis rozsypal :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit? (23705) (23706) (23708) (23710)

Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o to, že létavky se vrátí na původní stanoviště...kdybych to zase stěhoval po vytočení před krmením, úly by byly lehcí a na jaře by včely měly více klidu a už by byly na novém stanovišti při proletech.
.....
Záleží kolik jich je jak jsou těžké úly.
Buď na jaře po prvním proletu, ale je tam riziko, že opět bude letošní zima, nebo že nebude sjízdná cesta.

Já bych to vezl teď. Předpokládám, že je vytočeno. Nebo hned po vytočení. Na místě bych nechal nějaký oddělek (nebo bych jej i kvůli tomu udělal), aby se létavky měly kam vžebrat a ten bych přenesl v zimě nebo na jaře.

Podstatné je, že mladušky a plod se přestěhuje a o ty jde.

Při stěhování je třeba mít úly dobře pružně spojené. Nejlépe popruhama s ráčnou. Popruh asi palec široký, prodávají se u pump atd.

A na jednoosém přívěsu to daleko víc hází než v autě. Dával bych je jen poblíž nápravy. A na kilometr bych si vzal raději dvoukolák. Záleží kolik jich je. Já vozím včely v pickupu a oproti přívěsu je to daleko šetrnější. Ale mám nákladový prostor včelotěsně oddělený :-))

V případě věznění bacha na dodávání vody.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (194.228.96.38) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na včelí bodnutí

Ve vašem případě došlo k tzv. senzibilaci na včelí jed. Toto se může stát i dlouholetých včalařů. Celá léta dostávají žihadla a nic. V případě začínajících včelařů prvních pár desítek žihadel nic neudělá,ale pak stačí jedno žihadlo a může se objevit silnější alergická reakce. Ve vašem případě došlo k prudkému poklesu krevního tlaku,proto ten kolaps. Pro všechny případy,mám u včel standartně vybavenou lékárničku + adrenalin, hydrokortison,antihistaminikum a kalcium glukonát. V případě injekčního podání je to trochu komplikovanější, jednak podávat i.v. a i.m. látky každý neumí a také by neměl. Nadruhou stranu by každý alergik na včelí jed měl mít v případě silnějších reakcí u sebe adrenalin (EPI-PEN) a antihistaminikum v tabletách. Efedrinové tbl. jsou určeny k ulehčení dýchání(rozšíření bronchů), včelí jed totiž způsobí vyplavení histaminu,který zužuje bronchy a podáním efedrinu dojde k jejich rozšíření.
Alespoň v případě zdravotníka je dobré,aby měl u včel adrenalin, calcium glugonát, nějaké antihistaminikum a hydrokortizon(např.Dexamed). V případě silné reakce s kolapsem, případně s anafylaktickým šokem je postup nasledovný: Zajistit volné dýchací cesty, protišoková poloha(tredelenburgova), podat podkožně andrenalin, nitrosvalově dexamethazon, antihistaminikum intravenozně a naposledy calcium i.v.
Pro naprosté laiky je dobré, aby měli u včel alespoň, antihistaminikum(tavegyl,zodac, zyrtec, atd.),

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na včelí bodnutí (22566) (22642) (23709) (23714) (23719)

V mém případě jsem alergii zjisti v cca 18 letech - při jízdě na motorce jsem málem havaroval. Před tím nic - můj táta měl do mých cca 13 let včely. Takže jsem cca 2x ročně žihadlo dostal a skončilo to vždy jen otokem.
Pak jsem si dával pozor a žihadlo s alergickou reakcí bylo cca 1x za 5 let. Cca 10 let jsem přemýšlel, jak s tímto hendikepem začít včelařit (moc mne to lákalo a chlap, když odrostou děti, potřebuje nějakého koně), až mne kolega v práci přesvědžil, že se s nárůstem počtu a četnosti žihadel alergie sníží - tak jsem v 45 letech začal.
Uznávám, že jsem měl jít k alergologovi, ale strach, že s tím budu muset skončit byl větší než strach z alerg. reakce.
Jen jsem chtěl všem říci, že to funguje i takto i když to není příklad k následování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na včelí bodnutí (22566) (22642) (23709) (23714)

Aleši. Mohl by to být také běh na "velmi krátké tratí". Neriskujte a chtělo by to zajít za alergokologem. Někdy ta alergie se prohlubuje při nějaké poruše vnitřního orgánů. Může to odeznívat po vyléčení. Nejsem lékař a doporučoval bych Vám se spojit s MUDr Janou Hajduškovou. Její adresu naleznete někde mezi učitelí včelařství na WWW. vcelarstvi.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit? (23705) (23713) (23716)

diky moc, takovato moralni podpora pomuze :-)

a urcite se poradne obleknu :-)

> Představte si, že je kradete, to má člověk největší sílu (kamarádova
> skušenost - dokázal tak přemístit sám 120 kilovou kovadlinu a doma ji pak
> ve dvou nemohli sundat z vozíku)- a teď vážně:
> když vždy ve dvou přemísťujeme na podzim zakrmené (20kg) včelstva ve 3
> tachovácích nemají více než 50 kg. Takže nenakrmené bych odhadoval do cca
> 30 kg - uly stažené popruhem a na druhém přes rameno dva neseme až cca 30
> metrů.
> Ať vám žádný nespadne - stalo se nám loni bez ochrany a popruh to neudržel
> - to je kalamita.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franta (217.115.250.164) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na včelí bodnutí (22566) (22642) (23709) (23714) (23715)

V prvé řadě jsem rád, že takováto konference je možná k výměně názorů.
Já teď ke včelám nemám chodit a ani to není nezbytně nutné. U toho prvního roje bylo zjištěno, že je tam vykladená stará matka. A ten druhý roj a oddělek ani nebude třeba vytáčet (pokud nebude medovice). Nedlouho poté co jsem je dostal, začalo to suché období a včely toho moc nenanosily. No a zakrmení včel na zimu zvládne klidně moje manželka. Určitě jsem zvědavý jak dopadne na podzim to moje alergologické vyšetření včetně testů.
Děkuji Vám za názory. Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit? (23705) (23713)

Představte si, že je kradete, to má člověk největší sílu (kamarádova skušenost - dokázal tak přemístit sám 120 kilovou kovadlinu a doma ji pak ve dvou nemohli sundat z vozíku)- a teď vážně:
když vždy ve dvou přemísťujeme na podzim zakrmené (20kg) včelstva ve 3 tachovácích nemají více než 50 kg. Takže nenakrmené bych odhadoval do cca 30 kg - uly stažené popruhem a na druhém přes rameno dva neseme až cca 30 metrů.
Ať vám žádný nespadne - stalo se nám loni bez ochrany a popruh to neudržel - to je kalamita.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na včelí bodnutí (22566) (22642) (23709) (23714)

Tak na to pozor ! Každý jsme jiný. Může to být hazard se životem.
Petr
----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 09, 2007 11:21 AM
Subject: Re: Alergie na včelí bodnutí


Již jsem zde o tom psal. Včelařím 7. rok a začínal jsem se stejnou alergií
(dokonce jsem musel i cca 1/4 hodiny myslet na to abych dýchal). Protože
jsem spíše hazardér k lékaři jsem nikdy nešel. První dva roky jsem ke
včelám chodil jako kosmonaut, ale stejně si někde přes látku našli místo.
Prvních cca 10 žihadel tak bylo velmi stresujících (cca 2 roky), už jsem
začal přemýšlet o tom, že přestanu včelařit.
Pak se však alergická reakce začala snižovat, po cca 5 letech cca 50
žihadlech zcela ustoupila. Dnes jde již jen o pálivé píchnutí, jež po cca
10 minutách ustoupí.
Do měkkých částí - podpaží, pod bradu atd. trvá déle a trochu opuchne.
Dvojtých rukavic, dobré kukly, holínek a dvojtého oblečení jsem se však
dosud nezřekl i když v létě to je přímo parní lázeň.
Jde o běh na dlouhé trati, ale vydrž, včely tě uzdraví.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na včelí bodnutí (22566) (22642) (23709)

Již jsem zde o tom psal. Včelařím 7. rok a začínal jsem se stejnou alergií (dokonce jsem musel i cca 1/4 hodiny myslet na to abych dýchal). Protože jsem spíše hazardér k lékaři jsem nikdy nešel. První dva roky jsem ke včelám chodil jako kosmonaut, ale stejně si někde přes látku našli místo. Prvních cca 10 žihadel tak bylo velmi stresujících (cca 2 roky), už jsem začal přemýšlet o tom, že přestanu včelařit.
Pak se však alergická reakce začala snižovat, po cca 5 letech cca 50 žihadlech zcela ustoupila. Dnes jde již jen o pálivé píchnutí, jež po cca 10 minutách ustoupí.
Do měkkých částí - podpaží, pod bradu atd. trvá déle a trochu opuchne.
Dvojtých rukavic, dobré kukly, holínek a dvojtého oblečení jsem se však dosud nezřekl i když v létě to je přímo parní lázeň.
Jde o běh na dlouhé trati, ale vydrž, včely tě uzdraví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re:Zm?na stanovit? (23705)

Dobry den
chtel bych se take zeptat k tomuto tematu.
Chystam se prevest vcelstva, ktera narostla do 3-4 nastavku 39x24 a 5-6 nizkych nastavku 44,8x15,9. Planuju (mozna naivne), ze den (rano) pred prevozem vyberu ramky s medem a ze je prechodne na den "zuzim" na 2 nastavky (3NN). Nevim jestli to neni velka chyba a nevim jestli se tam vubec vejdou :-) mozna, ze jim budu muset nakonec nechat vic nastavku - nemam zatim zadnou zkusenost.
Kolik muze odhadem vazit 3 nastavkovy ul (sila steny 2cm) po vytoceni medu ze tretiho nastavku - jde mi jen o moralni podporu, abysme vedeli ze to unesem :-))

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 9. 7. 2007
vastoil.cz


Máte nějaké zkušenosti s objednávkou včelařských potřeb u této firmy? Případně, je možné nakoupit značku "Lysoň" i někde jinde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 9. 7. 2007
RE: Zm?na stanovit? (23705) (23706) (23708) (23710)

Kdysi dávno tu někdo popsal metodu pro stěhování včelstev na kratší vzdálenosti (do 3km) , kterou jsem taky úspěšně použil:

večer zavřít včelstvo v úlu, ale musí se nechat prosvětlené česno - např. síťovina přes česno kolem připevněná připínáčky. Včelstvo takto jeden den ponechat, pak je převézt jinam a na novém stanovišti odstranit zábranu na česně. Včelky vyletí a protože jsou jinde, zalétají se na nové stanoviště.
Pavel

>
> Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o
> to, že létavky
> se vrátí na původní stanoviště...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (81.30.251.9) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit? (23705) (23706) (23708)

Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o to, že létavky se vrátí na původní stanoviště...kdybych to zase stěhoval po vytočení před krmením, úly by byly lehcí a na jaře by včely měly více klidu a už by byly na novém stanovišti při proletech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franta (217.115.250.164) --- 9. 7. 2007
Re: Alergie na včelí bodnutí (22566) (22642)

Dne 4.5.2007 jsem dostal první roj a také první letošní žihadlo. Zkušenost s píchnutím od včely jsem měl i v minulosti a nikdy to nebylo provázeno žádnou zdravotní komplikací. Během jednoho měsíce jsem postupně dostal od předsedy místního včelařského spolku druhý roj a nakonec 3.6. 2007 také oddělek. Včelky jsou velice mírné a také zatím nikdo z rodiny nebyl od včely píchnutý. Já jsem však během toho měsíce dostal postupně 6 - 7 žihadel v souvislosti s různými zásahy u včel. Právě toho 3.6. jsem dostal od včel dvě žihadla do prstů na rukou a poté se u mne projevila celková alergická reakce s kolapsovým stavem. Nejdříve jsem pocítil svědění v rozkroku a poté kolem krku. Následně mi začalo být špatně a asi za půl hodiny od bodnutí se dostavil již zmiňovaný kolaps. Naštěstí jsem byl v kuchyni s manželkou (zdravotnicí), která mne položila na podlahu a zvedla mi nohy a nohy opřela o lednici. Po chvíli jsem se probral. Manželka však na nic nečekala a zavolala sanitku. Od zdravotníků jsem dostal injekci. Bylo mi také doporučeno, abych navštívil alergologa. Hned druhý den jsem navštívil obvodního lékaře. Ten mi předepsal Prednisol a Flonidan a odeslal mne k alergologovi. Alergolog mi navíc předepsal Ephedrin a Anapen(injekce do svalu pro alergické nouzové situace).
Zároveň jsem objednáný na konec října k alergologovi na další vyšetření.
Ze zmiňované reakce jsem byl dost překvapený. Nic takového jsem nečekal. Všechna letošní včelí bodnutí jsem dostal do prstů nebo do ruky. Byla však doprovázena třídenním otokem prstů a ruky po zápěstí a taktéž to bylo doprovázeno bolestí. Asi pět dnů před zniňovanou celkovou alergickou reakcí, kdy jsem byl také bodnutý od včely, jsem při odstraňovaní žihadla také pocítil slabost. Mělo to však pouze chvilkové trvání a spíš jsem uvažoval, že je to způsobeno horkem nebo něčím podobným.
Na závěr bych si dovolil citovat z informačního letáčku o štípnutí hmyzem: Při píchnutí vosou nebo včelou může dojít v místě vpichu k bolesti a svědění, k místní alergické reakci (bolestivé otoky, zarudnutí) i k celkové alergické reakci (otoky, zvracení, průjem, dušnost, slabost, kolaps až bezvědomí). Člověk s alergií na včely nebo vosy má být vybaven pohotovostním balíčkem s léky na rychlé použití v případě štípnutí. Konec citace.

Všem Vám přeji krásné prožití dovolených a prázdnin. Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Zm?na stanovit? (23705) (23706)

Jak je to daleko (nové stanoviště), pokud nad 3-4km tak kdykoliv, ale lehčí úly a více času je od října do jara.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zm?na stanovit?
> Datum: 09.7.2007 08:27:17
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat kdy je vhodnější stěhovat včely na nové stanoviště.
> Teď po zakrmení, později na podzim nebo až na jaře?
> Děkuji
> Tom
>
> Ja už roky premiestňujem včelstvá na krátke vzdialenosti podľa biologických
> zásad a bez problémov. Je však potrebné dodržiavať určité jednoduché
> zásady, ktoré dokáže splniť každý včelár. A je úplne jedno, kedy sa to
> urobí.       Premiestnenie by som neodkladal a vykonal ho ihneď.
> Podrobné pokyny si nájdete na udanom webe:
>
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=71&mode=&order=0&t
> hold=0
>
> To, že to funguje svedčia aj ďakovné listy od včelárov. Aj na Konference sú
> pokyny ako to urobiť. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re:Zas?ovan? dno (23698)

Zatím maám jen skušenost dobrou již 6 rok jsem nové úly opatřoval na dně sítem bez jakého koli uzávěru. až při fimigaci na síto položím podložku a odstraním ji při odběru měli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: calo? <calons/=/seznam.cz>
> Předmět: Zas?ovan? dno
> Datum: 08.7.2007 21:46:16
> ----------------------------------------
> Přátelé má někdo skušenosti s použitím zasíťovaného dna ve venkovním
> prostředí, chtěl bych to vyskoušet celoročně co Vy na to prosím napište své
> skušenosti děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 9. 7. 2007
Re: Změna stanoviště (23705)

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat kdy je vhodnější stěhovat včely na nové stanoviště. Teď po zakrmení, později na podzim nebo až na jaře?
Děkuji
Tom

Ja už roky premiestňujem včelstvá na krátke vzdialenosti podľa biologických zásad a bez problémov. Je však potrebné dodržiavať určité jednoduché zásady, ktoré dokáže splniť každý včelár. A je úplne jedno, kedy sa to urobí. Premiestnenie by som neodkladal a vykonal ho ihneď.
Podrobné pokyny si nájdete na udanom webe:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=71&mode=&order=0&thold=0

To, že to funguje svedčia aj ďakovné listy od včelárov. Aj na Konference sú pokyny ako to urobiť. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (81.30.251.9) --- 9. 7. 2007
Změna stanoviště

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat kdy je vhodnější stěhovat včely na nové stanoviště. Teď po zakrmení, později na podzim nebo až na jaře?
Děkuji
Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra (88.103.252.35) --- 9. 7. 2007
Re: (10768)

NE to je výmluva o slušných cenách medu, z odůvodněním, že by byl pak každý druhý občan v Česku - včelař, to by teda nebyl ani náhodou,neboť včelaření je specifický obor. Ale o důvodech nízké ceny medu nechci polemizovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

crabro (194.228.96.38) --- 9. 7. 2007
re:Azijsky srsni ve Francii

Před časem jsem daval na diskuzi link na video z youtube,kde byly ty asijské srsně v akci. Šlo o druh Vespa mandarina. Jde o druh,který evropská plemena včel neumí zvládnout. Na prvním videu je vidět útok těchno sršní na včelstvo Apis mellifera ligustica(vlaška), evidentně tato včela nemá obranný mechanismus. Stačilo kolem 30 sršní a během 3 hodin je včelstvo totálně vypleněné!
Na druhém videu je vidět sršeň,jak chce napadnout jiný druh včely,jde o japonskou medonosnou včelu a tá má vytvořen mechanismus jak se bránit. Jednoduše se na sršeň vrhnou a vezmou jí do klubka, zvýší teplotu a sršeň jendnoduše uvaří..
Ve včelařství zminovali jiný druh sršně ,než Vespa mandarina.
útok V.mandarina: http://www.youtube.com/watch?v=4lP_QMauDNQ&mode=related&search=

japonské včely se umí bránit:
http://www.youtube.com/watch?v=cHrh60Na510&mode=related&search=

hnízdo V.mandarina:
http://www.youtube.com/watch?v=gu7RvDEoV30


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (194.212.232.6) --- 9. 7. 2007
sklenice

Chtěl jsem se podívat , kde je ta sklárna, respektive expedice, ale na stránkách Avirunionu mi tento údaj zůstal nějak utajený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii (23683) (23690) (23695) (23696) (23697)

Kouba Josef:
>5íká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.<
......
Mravenci ochraňují víceméně producenty medovice. A to i tím způsobem, že loví jejich některé přirozené nepřátele. (pestřenky, slunéčka)Jsou to vlastně takový malí medaříčci, kteří za sladkou šťávu ochraňují generace prvních vývojových stádií kolonie producentů medovice. (dospělci jsou blanokřídlí a už mají křídla)

Vztah mravenců a producentů medovice je velmi úzký.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii (23683) (23690)

Dne neděle 08 červenec 2007 10:39 Karel napsal(a):
> To myslí
> ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá
> informace.

nekde jsem cetl, ze v Japonsku po devastaci vcel varoazou (nepamatuji se,
jestli to bylo v celem Japonsku, nebo jen ne nejakych ostrovech) vse co zbylo
utratily a vcely nakoupili na Kavkaze, kde tehdy varoa nebyla. Potomci techto
vcel se brani tez, takze asi i nase toho budou schopny.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii (23683) (23690) (23695) (23696) (23697)

Říká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
------
Dnes jsem to kontroloval, jestli nám to deště nespláchly a vypadá to nadějně. Už to zase kape. A viděl jsem na listech pěkného malého zrzavého mrňouse. S pěkně lesklou průsvitnou "prdelkou". Mám dojem, ale nejsem si jist, že to je příznak dobrého najedění.

Jak to vypadá jinde se snůškou? Tady medujou stále lípy (medovice i květ zřejmě) a podle všeho i les.

Mám domluveno, že k tomu mrvaneišti vezmu experta na mravence a snad z toho bude nějaký malý článek. Jen mít tak víc času:-(

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

caloń (89.203.152.7) --- 8. 7. 2007
Zasíťované dno

Přátelé má někdo skušenosti s použitím zasíťovaného dna ve venkovním prostředí, chtěl bych to vyskoušet celoročně co Vy na to prosím napište své skušenosti děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii (23683) (23690) (23695) (23696)

5íká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 08, 2007 8:57 PM
Subject: Re: Azijsky srsni ve Francii


>V domě, u kterého mám včely, byly sršně ještě dřív než já. Víc jak dvacet
> let. Bez jediného incidentu s námi. Z počátku bydleli v mezistropě a
> létaly
> tam otvorem po větráku. Ten jsem posléze zacpal, protože létaly do
> pozdních
> hodin, kdy už se svítilo a někdy některý zabloudil za světlem.
> Od té doby bydlí v nejvyšším a málo přístupném místě na půdě. Zajímavé pro
> mě bylo, že hnízdo osídlují opakovaně. Myslel jsem si, že si budují na
> jaře
> hnízdo vždy znova. Naposledy co jsme tam lezl, bylo metr vysoké. Spíš mi
> to
> přišlo jako shluk hnízd. Ale je možné, že to zaklade jedna "matka". Abych
> se přiznal, je to ostuda, ale o vosách atd toho moc nevím.
> Pak tam vznikly pod trámy na dalších místech další koule. Jediná
> nepříjemnost, jsou pod nimi smradlavé hromádky.
>
> Měl jsem obavy ze soužití se včelami, ale málokdy vidím u včel lovit
> sršně.
> A většinou jedotlivce.
>
> V květnu při prohlídce jsem našel jednu mrtvou v nástavku.
>
> Asi mám kliku. Zatím. Na sršně i mravence. Na druhém stanovišti mám
> postupně rostoucí kopu mraveniště, a tak jsme zatím nepozoroval nějaké
> problémy.
> Doufám že to vydrží.
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii (23683) (23690) (23695)

V domě, u kterého mám včely, byly sršně ještě dřív než já. Víc jak dvacet let. Bez jediného incidentu s námi. Z počátku bydleli v mezistropě a létaly tam otvorem po větráku. Ten jsem posléze zacpal, protože létaly do pozdních hodin, kdy už se svítilo a někdy některý zabloudil za světlem.
Od té doby bydlí v nejvyšším a málo přístupném místě na půdě. Zajímavé pro mě bylo, že hnízdo osídlují opakovaně. Myslel jsem si, že si budují na jaře hnízdo vždy znova. Naposledy co jsme tam lezl, bylo metr vysoké. Spíš mi to přišlo jako shluk hnízd. Ale je možné, že to zaklade jedna "matka". Abych se přiznal, je to ostuda, ale o vosách atd toho moc nevím.
Pak tam vznikly pod trámy na dalších místech další koule. Jediná nepříjemnost, jsou pod nimi smradlavé hromádky.

Měl jsem obavy ze soužití se včelami, ale málokdy vidím u včel lovit sršně. A většinou jedotlivce.

V květnu při prohlídce jsem našel jednu mrtvou v nástavku.

Asi mám kliku. Zatím. Na sršně i mravence. Na druhém stanovišti mám postupně rostoucí kopu mraveniště, a tak jsme zatím nepozoroval nějaké problémy.
Doufám že to vydrží.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii (23683) (23690)

Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace. Karel

Asi pred 10 rokmi som zažil inváziu sršňov na mojej včelnici. Vďaka vhodnému počasiu si v blízkej montážnej hale vybudovali sršne a postupne obrovskú kolóniu, z ktorej sa rozlietavali do blízkeho okolia na lov hmyzu. Zaznamenal som hlavne nálety na moju včelnicu (vtedy 50 včelstiev), ale videl som loviť trúdov i na kvetoch bodliakov, zalatobyľ kanadská a pod. veľké druhy múch a ovadov.
Rovnokrídli hmyz má dobre vyvinuté hrudné svalstvo, ktoré poskytuje dostatok proteínov pre larvy sršnej mladi. Sršne, ale i niektoré druhy ôs lovia hmyz pre získanie proteínov, inak by nemohli svoje potomstvo vychovávať.
Sršne od skorého leta nalietavali na včelnicu, kde chytali na letáčoch včelu jej uchytením nohami a odletením na blízke kry a pod. Sršeň sa na vetvičke zakvačil jednou zadnou nohou a začal živú včelu pomocou nôh a hyryzadlami spracúvať, išlo to pekelne rýchlo, najskôr silnými hryzadlami sršeň oddelil od hrude hlavu, bruško a nohy, ostala len okyptená hruď. Hruď už nespracúval, z vetvičky odlietaval do hniezda s hruďou v predných a stredných nohách. V hniezde sršeň odovzdal hruď ošetrovateľkám, ktoré hruď spracovali a spolu s pridanými enzýmami podávali larvám priamo do úst. Takto to robia aj osy, s tým rozdielom, že osy vyhľadávajú čertsvé mŕtvolky prípadne choré živé včely.
Lov sršňov: z úpočiatku sú nálety ojedinelé, naprik tomu včelára znervóňujú. Zo začiatku som ich chytal do entomologickej sieťky. Postupne ako počet jedincov v hniezde narastal, nálety srňov sa stali znepokujúce, včely sa začali postupne aktívne brániť, spôsobom im vlastným, organizovali sa na letáčoch v počte 200-300-400 ks a čakali na votrelca. Keď sa začal sršeň na približovať k letáču, včely ho očakávali na zdvihnutých nohách, ak sršeň chcel chytiť včelu, v tom momente sa na sršňa hodilo až 50 jedincov. Zovreli ho do uzavretého klbka, z ktorého nebolo úniku. Vtedy včely použili svoj tromf, vyvinuli v klbku vysokú teplotu a srśňa idusili, je možné, že mu uštedrili aj žihadlo. Na záver sa klboko zgúľalo na zem, včely sa rozleteli, až vtedy som zistil čo včely zničili, vždy tam bol mŕtvy sršeň.
Sršne vtedy zmenili taktiku a začali loviť včely vo vzduchu pred čelnou stenou úľa. Včela, ktorá prilieta do svojho domova pomerne rýchlo (za letu ju sršeň nechytí), vždy pri pristávaní zníži rýchlosť a dosadá na letáč. Vtedy loviaci sršeň, ktorý očakáva poletujúc pred úľom prilietajúcu včelu hlavou dopredu pred úľom, prilietajúcu včelu pri zníženej rýchlosti uloví. Záver je vždy rovnaký , je taký ako som ho popísal vyššie.
Vydedukoval som z môjho pozorovania zaujímavý fakt, že ako agresivita a časnosť náletov loviacich sršňov narastala, včely sa postupne učili ako lúpežníkov paralyzovať. Tak ako sa naučili včely grupovať do početnej bariéry na letáčovej pätke, tak isto sa postupne učili aj sršne loviť včely zemnením taktiky, aby ich včely nemohli likvidovať. Mladý neučený sršeň, lovil na letáči ďalej a väčšinou zaplatil životom. V podstate, včely boj prehrávali o prsia a možno i viac, na početnosti včiel sa to však neprejavilo. Skôr v týchto prípadoch trpí viac včelár, keď vidí ako mu lúpežníci ničia jeho milované včely.
Podotýkam, že oproti japonským srňom, európsky druh Vespa grabro, nenapáda včely v úli, naopak japonský svoju ničiteľskú misiu robí v na plástoch v úli.
Ataky sršňov na včely sú nebezpečné v rokoch keď sú premnožené a vytvárajú mamutie spoločenstvá, ale myslím si, že naše včely neohrozia, nie každý rok je vhodný pre rozvoj srňov. Aj tu platí prirodzená regulácia početnosti hniezd, tak ako i pri iných druhoch žijúcich na zemeguli (prirodzení predátori). No agresívny japonský druh by mohol včelstvá vážnejšie poškodzovať, ale myslím si, že ochrana je možná. Japonskí včelári už dávnejšie našli spôsob ako včely v úľoch chrániť, o čom svedčia početné chovy včiel v Japonsku. Tento spôsob bol dostatočne popísaný v OVP asi pre 15 - 20 rokmi. Použili pred letáčmi volierky, v ktorých každý sršeň po opustení úľa sa zachytil vo volierke. Včely naopak mohli z nej vyleteiť a do nej vletieť, lebo oká v sieti boli včely dostatočné, pre sršne smrtiace. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 8. 7. 2007
Re: filter (23693)

jarek:
>ako vymenim pelovi filter na wv-polo R.v2003 1.2 47kw benzin<
...
K banalitám tohoto typu slouží servisní knížka od vozidla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarek (84.47.122.169) --- 8. 7. 2007
filter

ako vymenim pelovi filter na wv-polo R.v2003 1.2 47kw benzin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii (23683) (23690)

No naše včely si se sršní umí poradit také tak, (Málo kdo to ví, ale
je to ta sršeň)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Azijsky srsni ve Francii
> Datum: 08.7.2007 10:39:43
> ----------------------------------------
> Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude
proti sršňům.
> Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz?
:-)
> Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami.
To myslí
> ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla
zajímavá
> informace.
>
>
> Jinak o GMO je početníčko tady:
> http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-
potravin/
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii (23683) (23690)

Kvalitní video o rozdílech mezi evropskou a japonskou včelou proti sršni. Evropská nemá šanci a co jsem vyrozuměl, tak za tři hodiny jsou schopny sršni takticky zničit 50 000 včelstvo. Zničí ho takticky tak, že ne postupně, ale naráz zahubí celé společenství evropské včely a potom teprve naněm hostuje.

http://www.youtube.com/watch?v=JtFVQe4JRmA

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 8. 7. 2007
Re: Azijsky srsni ve Francii (23683)

Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude proti sršňům. Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz? :-)
Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace.


Jinak o GMO je početníčko tady:
http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-potravin/

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 7. 7. 2007
Re: Samolepky (17936) (17943) (17958) (23668) (23669) (23670) (23674)

Není ten dopis tak trochu z doby kamenné.Chtělo by to aktualizaci dané vyhlášky.Je tam někde něco?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 7. 7. 2007
Re: Sklenice 720ml a víčka? (23662) (23664) (23666) (23673) (23687)

Cena už je stanovena. Ikdyž, jak bylo již řečeno, víčka lze objednat taky poštou. Ovšem sklenice na dobírku poslat nelze (jsou trochu objemné a křehké :-) ...
------
Já bych jim ten kšeft nekazil, na http://www.obalovesklo.ic.cz/index.php?id=23
jsou obch.podmínky, kde je

2. Zvažte, zda pro Vás není výhodné využít naši dopravu až na místo Vámi určené.

O tom, že by to mělo být jen kousek okolo tam nic není. Tak jim přejme štěstí, ať se jim daří, když se tak chopili příležitosti.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (82.100.0.58) --- 7. 7. 2007
Re: Sklenice 720ml a víčka? (23662) (23664) (23666) (23673)

Plastová víčka budou údajně do cca týdne pro jihomoraváky na
http://www.obalovesklo.ic.cz
a to k mání ve skladu v Brně. Cena už je stanovena. Ikdyž, jak bylo již řečeno, víčka lze objednat taky poštou. Ovšem sklenice na dobírku poslat nelze (jsou trochu objemné a křehké :-) ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra (88.103.252.35) --- 7. 7. 2007
Výkup medu

Poraď te mi prosím, kam mám dáti med do výkupu, ale za solidní cenu - Olomoucký kraj - Jeseníky. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra (88.103.252.35) --- 7. 7. 2007
Výkup medu

POradí mi prosím někdo, kam lze dáti do výkupu med? Ale ne za 30 kaček na 2 roky. Zn. Olomoucký kraj - Jeseníky.Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 7. 2007
Re: Sklenice (23576) (23657) (23659) (23663)

Ještě se posílá vlakem kusovka do 15kg nakaždé stanici a nad patnáct na vybraných stanicích na co hned celý vagon

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sklenice
> Datum: 05.7.2007 23:25:18
> ----------------------------------------
> "nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
> minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
> Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
> 4760,- Kč.
> Ing. Jana Mlkvá
> Obchodní manažer ČD
> Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "
>
> Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
> Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
> v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
> domluvilo, vypadá to vcelku slibně.
>
> R. Polášek
> -----
> Sklenice facete 720ml váží cca 370g, paleta tedy asi 600kg, 7 palet do
> 5tun.
> Je to asi 1kg za 1Kč. Necelé 3sklenice za korunu.
>
> S kamionem by to vyšlo obdobně, problém je, že by se museli lidi domluvit.
> A dát do kupy dvanáct včelařů. ???
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 7. 7. 2007
Azijsky srsni ve Francii

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1994489

Ázijské sršne likvidujú včely v južnom Francúzsku

13. dubna 2007 16:10

PARÍŽ (TASR) - Vysoko agresívne ázijské sršne útočia na francúzske včely.
Sršne, ktoré pravdepodobne prenikli na európsky kontinent na jednej z ázijských lodí prevážajúcich čínsku keramiku, ohrozujú včelársky priemysel v južnej časti Francúzska.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 7. 7. 2007
Re: brambory (23678)

je to asi hloupost, ale mohou včely něco sbírat na krásně kvetoucím poli brambor?
......
No asi jen mandelinku bramborovou, toho brouka imperialistického. Nikdy jsem neslyšel, že by brambory něco daly. Ale třeba to zatím nikdo nezkoumal.

A co bob? Opět ho mám poblíž, a před pár lety byl taky v doletu a vytáčel jsem dost. Jestli z něho, to je otázka, ale prý si jej někde pochvalují. Snad je to prý hlavně medovice.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 7. 7. 2007
Re: Sklenice 720ml a víčka, žádný živnosťák (23662) (23664) (23666) (23673) (23675) (23676) (23677) (23679) (23680)

Karle ja to beru pouze na svou osobu. Nemám žádnou živnost a samozřejmě, že musím zplatit to DPH. Je to skutečně zásilková služna
......
To je mi jasné, já taky nemám živnost na včely. Proto mi přišlo srandovní, že paní na odbytu (ne na prodejně, tam je naopak velmi ochotná a svižná paní) mi odmítla prodat 8 kartonů víček. Chtěl jsem 4 klasika šroubovací. A pak tam mají taky plastová na omnia sklenice. A to je super, protože plechové stojí asi 2Kč, tohle 1Kč a je pro moje zákazníky výhodnější než plech. Dost lidí si nosí omnia sedmičky, a já mám hafo omnia 470ml. A pokud si někdo může vybrat a zkusil už 470, tak bere med v nich. Jsou nízké a nejde v nich utopit lžička.

Takže letos se včas připravím, vyhrabu živnosťák a DPH, okopíruji a pošlu písemnou poníženou žádost a paní snad srdce ustrne, vystaví proforma fakturu, já ji zaplatím a pak se dočkám víček. Vloni jsem na to neměl čas, a paní z prodejny mi opravdu do týdne poslala karton od každého na dobírku.

Teď jen aby počasí dalo, a já začal točit. Vzal jsem si dovču a doufám, že ze včel něco něco vydoluji.
Dosud to tady vypadalo jak v deštném pralese. A velké vlhko je podle mě předpokladem melecitózy.
Takže abych nevíčkoval plástečkový med do krabiček :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 23681 do č. 23741)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu