Včelařská konference

Jak to tak čtu, před nějakým rokem zemědělci u mého lesního stanoviště na
podzim neposekali loučku a naopak nechali nepoorané pole za lesíkem. Tak
jsem úly na konci září po nakrmení, tuším 6 úlů, 4 ve dvounastavcích 39x24,
sám snesl o cca 6 metrů dolů k potoku, potom přes potok a teprve potom jsem
je mohl dát na vozík. Bylo to asi 40 metrů lesem a nesl jsem natřikrát, měl
jsem tam položené kusy sololitu, aby se síto ve dně nepoškodilo o nějakou
větev na zemi.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 09, 2007 11:56 AM
Subject: Re: Zm?na stanovit?


> Představte si, že je kradete, to má člověk největší sílu (kamarádova
> skušenost - dokázal tak přemístit sám 120 kilovou kovadlinu a doma ji pak
> ve dvou nemohli sundat z vozíku)- a teď vážně:
> když vždy ve dvou přemísťujeme na podzim zakrmené (20kg) včelstva ve 3
> tachovácích nemají více než 50 kg. Takže nenakrmené bych odhadoval do cca
> 30 kg - uly stažené popruhem a na druhém přes rameno dva neseme až cca 30
> metrů.
> Ať vám žádný nespadne - stalo se nám loni bez ochrany a popruh to neudržel
> - to je kalamita.

Záleží taky, jestli mezi stanovišti je nějaká pro včely nezajímavá překážka,
třeba kopec s porostem bez snůšky nebo les bez snůšky a stanoviště nejsou v
přímé viditelnosti ani když včely vyletí nějakou desítku metrů vysoko nebo
500 metrů bokem. To se tam pak ani na ten kilometr včely v létě nemusí
vracet, protože tam z původního stanoviště nelétaly a ta část krajiny je pro
ně neznámá. Já bych přesunul tak do konce srpna a na místě nechal nejslabší
včelstvo na chytání vracejících se létavek. Nebo bych přesunul pozdě na
podzim , kdy bude nejméně týden po převozu denní teplota za slunečného
poledne ještě tak + 15 + 10 st C, aby včelky rozruch způsobený převozem
dokázaly v proletech do mrazů vydýchat, ale aby se při tak nízkých teplotách
ten kilometr už nevracely. A kdy pozdě večer nebo časně ráno bude teplota k
nule, aby zahřátí při převozu a rozruch byl co nejmenší. Podobně na jaře.
Při takovém přesunu na krátkou vzdálenost vždy dávám na česno překážku, aby
se včely musely česnem prodírat a aby se změnil vzhled česna a včely se při
výletu znova orientovaly. Jinak co se týká přesunů, letos jsem zjistil
zajímavou skutečnost. Momentálně převážím úly se včelami na obyčejném
neodpérovaném ručním dvoukoláku a po poměrně hrbolatém terénu, lese, louce
nebo poli. Jiné roky mi to občas vyšlo v době, kdy byla teplota ráno10 - 15
st C a včely po otevření česna na novém stanovišti vyletěly jak fůrie a
začaly bodat. Letos mi to vyšlo v první polovině května, kdy byl v noci mráz
a časně ráno jsem přejížděl přes louku bílou jinovatkou. Včely jsem uložil
na paletu a nechal asi 15 minut stát, než jsem otevřel česno. Včelky zůstaly
úplně v klidu, začaly vyletovat, až když se do úlu opřelo slunce.
Pravděpodobně, když je tepleji, včelky si ještě více ohřejou vnitřek úlu a
rámky, i když přitmelené propolisem se začnou otřesy pohybovat a včely
dráždí podstatně víc. Po této zkušenosti jsem nakloněn tvrdit, že pokud není
třeba zrovna převážet včely na nějakou kvetoucí letní plodinu, je nejlepší
doba k změně stanoviště a převozu dána právě těmi nízkými teplotami časně
ráno v době převozu. Co se týká otřesů, dvoukolák má výhodu v tom, že jsou
díry a krtince vidět a přes madlo vozíku i cítit při najetí, takže se otřesy
dají korigovat. Ale jet se dvěma úly o celkové hmotnosti odhadem 50 - 80
kilo pár stovek metrů po louce plné krtinců a třeba do kopce dá docela
zabrat a docela to trvá.

R. Polášek

> A na jednoosém přívěsu to daleko víc hází než v autě. Dával bych je jen
> poblíž nápravy. A na kilometr bych si vzal raději dvoukolák. Záleží kolik
> jich je. Já vozím včely v pickupu a oproti přívěsu je to daleko šetrnější.
> Ale mám nákladový prostor včelotěsně oddělený :-))


Pickup mohu take vrele ze zkusenosti doporucit.
Projel jsem s nim teren, ve kterem bych to na privesu nejspis rozsypal :-))

T.H.

Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o to, že létavky se vrátí na původní stanoviště...kdybych to zase stěhoval po vytočení před krmením, úly by byly lehcí a na jaře by včely měly více klidu a už by byly na novém stanovišti při proletech.
.....
Záleží kolik jich je jak jsou těžké úly.
Buď na jaře po prvním proletu, ale je tam riziko, že opět bude letošní zima, nebo že nebude sjízdná cesta.

Já bych to vezl teď. Předpokládám, že je vytočeno. Nebo hned po vytočení. Na místě bych nechal nějaký oddělek (nebo bych jej i kvůli tomu udělal), aby se létavky měly kam vžebrat a ten bych přenesl v zimě nebo na jaře.

Podstatné je, že mladušky a plod se přestěhuje a o ty jde.

Při stěhování je třeba mít úly dobře pružně spojené. Nejlépe popruhama s ráčnou. Popruh asi palec široký, prodávají se u pump atd.

A na jednoosém přívěsu to daleko víc hází než v autě. Dával bych je jen poblíž nápravy. A na kilometr bych si vzal raději dvoukolák. Záleží kolik jich je. Já vozím včely v pickupu a oproti přívěsu je to daleko šetrnější. Ale mám nákladový prostor včelotěsně oddělený :-))

V případě věznění bacha na dodávání vody.

Karel

Ve vašem případě došlo k tzv. senzibilaci na včelí jed. Toto se může stát i dlouholetých včalařů. Celá léta dostávají žihadla a nic. V případě začínajících včelařů prvních pár desítek žihadel nic neudělá,ale pak stačí jedno žihadlo a může se objevit silnější alergická reakce. Ve vašem případě došlo k prudkému poklesu krevního tlaku,proto ten kolaps. Pro všechny případy,mám u včel standartně vybavenou lékárničku + adrenalin, hydrokortison,antihistaminikum a kalcium glukonát. V případě injekčního podání je to trochu komplikovanější, jednak podávat i.v. a i.m. látky každý neumí a také by neměl. Nadruhou stranu by každý alergik na včelí jed měl mít v případě silnějších reakcí u sebe adrenalin (EPI-PEN) a antihistaminikum v tabletách. Efedrinové tbl. jsou určeny k ulehčení dýchání(rozšíření bronchů), včelí jed totiž způsobí vyplavení histaminu,který zužuje bronchy a podáním efedrinu dojde k jejich rozšíření.
Alespoň v případě zdravotníka je dobré,aby měl u včel adrenalin, calcium glugonát, nějaké antihistaminikum a hydrokortizon(např.Dexamed). V případě silné reakce s kolapsem, případně s anafylaktickým šokem je postup nasledovný: Zajistit volné dýchací cesty, protišoková poloha(tredelenburgova), podat podkožně andrenalin, nitrosvalově dexamethazon, antihistaminikum intravenozně a naposledy calcium i.v.
Pro naprosté laiky je dobré, aby měli u včel alespoň, antihistaminikum(tavegyl,zodac, zyrtec, atd.),

V mém případě jsem alergii zjisti v cca 18 letech - při jízdě na motorce jsem málem havaroval. Před tím nic - můj táta měl do mých cca 13 let včely. Takže jsem cca 2x ročně žihadlo dostal a skončilo to vždy jen otokem.
Pak jsem si dával pozor a žihadlo s alergickou reakcí bylo cca 1x za 5 let. Cca 10 let jsem přemýšlel, jak s tímto hendikepem začít včelařit (moc mne to lákalo a chlap, když odrostou děti, potřebuje nějakého koně), až mne kolega v práci přesvědžil, že se s nárůstem počtu a četnosti žihadel alergie sníží - tak jsem v 45 letech začal.
Uznávám, že jsem měl jít k alergologovi, ale strach, že s tím budu muset skončit byl větší než strach z alerg. reakce.
Jen jsem chtěl všem říci, že to funguje i takto i když to není příklad k následování.

Aleši. Mohl by to být také běh na "velmi krátké tratí". Neriskujte a chtělo by to zajít za alergokologem. Někdy ta alergie se prohlubuje při nějaké poruše vnitřního orgánů. Může to odeznívat po vyléčení. Nejsem lékař a doporučoval bych Vám se spojit s MUDr Janou Hajduškovou. Její adresu naleznete někde mezi učitelí včelařství na WWW. vcelarstvi.cz

diky moc, takovato moralni podpora pomuze :-)

a urcite se poradne obleknu :-)

> Představte si, že je kradete, to má člověk největší sílu (kamarádova
> skušenost - dokázal tak přemístit sám 120 kilovou kovadlinu a doma ji pak
> ve dvou nemohli sundat z vozíku)- a teď vážně:
> když vždy ve dvou přemísťujeme na podzim zakrmené (20kg) včelstva ve 3
> tachovácích nemají více než 50 kg. Takže nenakrmené bych odhadoval do cca
> 30 kg - uly stažené popruhem a na druhém přes rameno dva neseme až cca 30
> metrů.
> Ať vám žádný nespadne - stalo se nám loni bez ochrany a popruh to neudržel
> - to je kalamita.

V prvé řadě jsem rád, že takováto konference je možná k výměně názorů.
Já teď ke včelám nemám chodit a ani to není nezbytně nutné. U toho prvního roje bylo zjištěno, že je tam vykladená stará matka. A ten druhý roj a oddělek ani nebude třeba vytáčet (pokud nebude medovice). Nedlouho poté co jsem je dostal, začalo to suché období a včely toho moc nenanosily. No a zakrmení včel na zimu zvládne klidně moje manželka. Určitě jsem zvědavý jak dopadne na podzim to moje alergologické vyšetření včetně testů.
Děkuji Vám za názory. Franta

Představte si, že je kradete, to má člověk největší sílu (kamarádova skušenost - dokázal tak přemístit sám 120 kilovou kovadlinu a doma ji pak ve dvou nemohli sundat z vozíku)- a teď vážně:
když vždy ve dvou přemísťujeme na podzim zakrmené (20kg) včelstva ve 3 tachovácích nemají více než 50 kg. Takže nenakrmené bych odhadoval do cca 30 kg - uly stažené popruhem a na druhém přes rameno dva neseme až cca 30 metrů.
Ať vám žádný nespadne - stalo se nám loni bez ochrany a popruh to neudržel - to je kalamita.

Tak na to pozor ! Každý jsme jiný. Může to být hazard se životem.
Petr
----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 09, 2007 11:21 AM
Subject: Re: Alergie na včelí bodnutí


Již jsem zde o tom psal. Včelařím 7. rok a začínal jsem se stejnou alergií
(dokonce jsem musel i cca 1/4 hodiny myslet na to abych dýchal). Protože
jsem spíše hazardér k lékaři jsem nikdy nešel. První dva roky jsem ke
včelám chodil jako kosmonaut, ale stejně si někde přes látku našli místo.
Prvních cca 10 žihadel tak bylo velmi stresujících (cca 2 roky), už jsem
začal přemýšlet o tom, že přestanu včelařit.
Pak se však alergická reakce začala snižovat, po cca 5 letech cca 50
žihadlech zcela ustoupila. Dnes jde již jen o pálivé píchnutí, jež po cca
10 minutách ustoupí.
Do měkkých částí - podpaží, pod bradu atd. trvá déle a trochu opuchne.
Dvojtých rukavic, dobré kukly, holínek a dvojtého oblečení jsem se však
dosud nezřekl i když v létě to je přímo parní lázeň.
Jde o běh na dlouhé trati, ale vydrž, včely tě uzdraví.

Již jsem zde o tom psal. Včelařím 7. rok a začínal jsem se stejnou alergií (dokonce jsem musel i cca 1/4 hodiny myslet na to abych dýchal). Protože jsem spíše hazardér k lékaři jsem nikdy nešel. První dva roky jsem ke včelám chodil jako kosmonaut, ale stejně si někde přes látku našli místo. Prvních cca 10 žihadel tak bylo velmi stresujících (cca 2 roky), už jsem začal přemýšlet o tom, že přestanu včelařit.
Pak se však alergická reakce začala snižovat, po cca 5 letech cca 50 žihadlech zcela ustoupila. Dnes jde již jen o pálivé píchnutí, jež po cca 10 minutách ustoupí.
Do měkkých částí - podpaží, pod bradu atd. trvá déle a trochu opuchne.
Dvojtých rukavic, dobré kukly, holínek a dvojtého oblečení jsem se však dosud nezřekl i když v létě to je přímo parní lázeň.
Jde o běh na dlouhé trati, ale vydrž, včely tě uzdraví.

Dobry den
chtel bych se take zeptat k tomuto tematu.
Chystam se prevest vcelstva, ktera narostla do 3-4 nastavku 39x24 a 5-6 nizkych nastavku 44,8x15,9. Planuju (mozna naivne), ze den (rano) pred prevozem vyberu ramky s medem a ze je prechodne na den "zuzim" na 2 nastavky (3NN). Nevim jestli to neni velka chyba a nevim jestli se tam vubec vejdou :-) mozna, ze jim budu muset nakonec nechat vic nastavku - nemam zatim zadnou zkusenost.
Kolik muze odhadem vazit 3 nastavkovy ul (sila steny 2cm) po vytoceni medu ze tretiho nastavku - jde mi jen o moralni podporu, abysme vedeli ze to unesem :-))

Diky
T.H.

Máte nějaké zkušenosti s objednávkou včelařských potřeb u této firmy? Případně, je možné nakoupit značku "Lysoň" i někde jinde?

Kdysi dávno tu někdo popsal metodu pro stěhování včelstev na kratší vzdálenosti (do 3km) , kterou jsem taky úspěšně použil:

večer zavřít včelstvo v úlu, ale musí se nechat prosvětlené česno - např. síťovina přes česno kolem připevněná připínáčky. Včelstvo takto jeden den ponechat, pak je převézt jinam a na novém stanovišti odstranit zábranu na česně. Včelky vyletí a protože jsou jinde, zalétají se na nové stanoviště.
Pavel

>
> Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o
> to, že létavky
> se vrátí na původní stanoviště...

Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o to, že létavky se vrátí na původní stanoviště...kdybych to zase stěhoval po vytočení před krmením, úly by byly lehcí a na jaře by včely měly více klidu a už by byly na novém stanovišti při proletech.

Dne 4.5.2007 jsem dostal první roj a také první letošní žihadlo. Zkušenost s píchnutím od včely jsem měl i v minulosti a nikdy to nebylo provázeno žádnou zdravotní komplikací. Během jednoho měsíce jsem postupně dostal od předsedy místního včelařského spolku druhý roj a nakonec 3.6. 2007 také oddělek. Včelky jsou velice mírné a také zatím nikdo z rodiny nebyl od včely píchnutý. Já jsem však během toho měsíce dostal postupně 6 - 7 žihadel v souvislosti s různými zásahy u včel. Právě toho 3.6. jsem dostal od včel dvě žihadla do prstů na rukou a poté se u mne projevila celková alergická reakce s kolapsovým stavem. Nejdříve jsem pocítil svědění v rozkroku a poté kolem krku. Následně mi začalo být špatně a asi za půl hodiny od bodnutí se dostavil již zmiňovaný kolaps. Naštěstí jsem byl v kuchyni s manželkou (zdravotnicí), která mne položila na podlahu a zvedla mi nohy a nohy opřela o lednici. Po chvíli jsem se probral. Manželka však na nic nečekala a zavolala sanitku. Od zdravotníků jsem dostal injekci. Bylo mi také doporučeno, abych navštívil alergologa. Hned druhý den jsem navštívil obvodního lékaře. Ten mi předepsal Prednisol a Flonidan a odeslal mne k alergologovi. Alergolog mi navíc předepsal Ephedrin a Anapen(injekce do svalu pro alergické nouzové situace).
Zároveň jsem objednáný na konec října k alergologovi na další vyšetření.
Ze zmiňované reakce jsem byl dost překvapený. Nic takového jsem nečekal. Všechna letošní včelí bodnutí jsem dostal do prstů nebo do ruky. Byla však doprovázena třídenním otokem prstů a ruky po zápěstí a taktéž to bylo doprovázeno bolestí. Asi pět dnů před zniňovanou celkovou alergickou reakcí, kdy jsem byl také bodnutý od včely, jsem při odstraňovaní žihadla také pocítil slabost. Mělo to však pouze chvilkové trvání a spíš jsem uvažoval, že je to způsobeno horkem nebo něčím podobným.
Na závěr bych si dovolil citovat z informačního letáčku o štípnutí hmyzem: Při píchnutí vosou nebo včelou může dojít v místě vpichu k bolesti a svědění, k místní alergické reakci (bolestivé otoky, zarudnutí) i k celkové alergické reakci (otoky, zvracení, průjem, dušnost, slabost, kolaps až bezvědomí). Člověk s alergií na včely nebo vosy má být vybaven pohotovostním balíčkem s léky na rychlé použití v případě štípnutí. Konec citace.

Všem Vám přeji krásné prožití dovolených a prázdnin. Franta

Jak je to daleko (nové stanoviště), pokud nad 3-4km tak kdykoliv, ale lehčí úly a více času je od října do jara.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zm?na stanovit?
> Datum: 09.7.2007 08:27:17
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat kdy je vhodnější stěhovat včely na nové stanoviště.
> Teď po zakrmení, později na podzim nebo až na jaře?
> Děkuji
> Tom
>
> Ja už roky premiestňujem včelstvá na krátke vzdialenosti podľa biologických
> zásad a bez problémov. Je však potrebné dodržiavať určité jednoduché
> zásady, ktoré dokáže splniť každý včelár. A je úplne jedno, kedy sa to
> urobí.       Premiestnenie by som neodkladal a vykonal ho ihneď.
> Podrobné pokyny si nájdete na udanom webe:
>
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=71&mode=&order=0&t
> hold=0
>
> To, že to funguje svedčia aj ďakovné listy od včelárov. Aj na Konference sú
> pokyny ako to urobiť. Anton
>
>
>

Zatím maám jen skušenost dobrou již 6 rok jsem nové úly opatřoval na dně sítem bez jakého koli uzávěru. až při fimigaci na síto položím podložku a odstraním ji při odběru měli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: calo? <calons/=/seznam.cz>
> Předmět: Zas?ovan? dno
> Datum: 08.7.2007 21:46:16
> ----------------------------------------
> Přátelé má někdo skušenosti s použitím zasíťovaného dna ve venkovním
> prostředí, chtěl bych to vyskoušet celoročně co Vy na to prosím napište své
> skušenosti děkuji.
>
>
>

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat kdy je vhodnější stěhovat včely na nové stanoviště. Teď po zakrmení, později na podzim nebo až na jaře?
Děkuji
Tom

Ja už roky premiestňujem včelstvá na krátke vzdialenosti podľa biologických zásad a bez problémov. Je však potrebné dodržiavať určité jednoduché zásady, ktoré dokáže splniť každý včelár. A je úplne jedno, kedy sa to urobí. Premiestnenie by som neodkladal a vykonal ho ihneď.
Podrobné pokyny si nájdete na udanom webe:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=71&mode=&order=0&thold=0

To, že to funguje svedčia aj ďakovné listy od včelárov. Aj na Konference sú pokyny ako to urobiť. Anton

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat kdy je vhodnější stěhovat včely na nové stanoviště. Teď po zakrmení, později na podzim nebo až na jaře?
Děkuji
Tom

NE to je výmluva o slušných cenách medu, z odůvodněním, že by byl pak každý druhý občan v Česku - včelař, to by teda nebyl ani náhodou,neboť včelaření je specifický obor. Ale o důvodech nízké ceny medu nechci polemizovat.

Před časem jsem daval na diskuzi link na video z youtube,kde byly ty asijské srsně v akci. Šlo o druh Vespa mandarina. Jde o druh,který evropská plemena včel neumí zvládnout. Na prvním videu je vidět útok těchno sršní na včelstvo Apis mellifera ligustica(vlaška), evidentně tato včela nemá obranný mechanismus. Stačilo kolem 30 sršní a během 3 hodin je včelstvo totálně vypleněné!
Na druhém videu je vidět sršeň,jak chce napadnout jiný druh včely,jde o japonskou medonosnou včelu a tá má vytvořen mechanismus jak se bránit. Jednoduše se na sršeň vrhnou a vezmou jí do klubka, zvýší teplotu a sršeň jendnoduše uvaří..
Ve včelařství zminovali jiný druh sršně ,než Vespa mandarina.
útok V.mandarina: http://www.youtube.com/watch?v=4lP_QMauDNQ&mode=related&search=

japonské včely se umí bránit:
http://www.youtube.com/watch?v=cHrh60Na510&mode=related&search=

hnízdo V.mandarina:
http://www.youtube.com/watch?v=gu7RvDEoV30

Chtěl jsem se podívat , kde je ta sklárna, respektive expedice, ale na stránkách Avirunionu mi tento údaj zůstal nějak utajený.

Kouba Josef:
>5íká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.<
......
Mravenci ochraňují víceméně producenty medovice. A to i tím způsobem, že loví jejich některé přirozené nepřátele. (pestřenky, slunéčka)Jsou to vlastně takový malí medaříčci, kteří za sladkou šťávu ochraňují generace prvních vývojových stádií kolonie producentů medovice. (dospělci jsou blanokřídlí a už mají křídla)

Vztah mravenců a producentů medovice je velmi úzký.

Dne neděle 08 červenec 2007 10:39 Karel napsal(a):
> To myslí
> ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá
> informace.

nekde jsem cetl, ze v Japonsku po devastaci vcel varoazou (nepamatuji se,
jestli to bylo v celem Japonsku, nebo jen ne nejakych ostrovech) vse co zbylo
utratily a vcely nakoupili na Kavkaze, kde tehdy varoa nebyla. Potomci techto
vcel se brani tez, takze asi i nase toho budou schopny.

Honza

Říká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
------
Dnes jsem to kontroloval, jestli nám to deště nespláchly a vypadá to nadějně. Už to zase kape. A viděl jsem na listech pěkného malého zrzavého mrňouse. S pěkně lesklou průsvitnou "prdelkou". Mám dojem, ale nejsem si jist, že to je příznak dobrého najedění.

Jak to vypadá jinde se snůškou? Tady medujou stále lípy (medovice i květ zřejmě) a podle všeho i les.

Mám domluveno, že k tomu mrvaneišti vezmu experta na mravence a snad z toho bude nějaký malý článek. Jen mít tak víc času:-(

Karel

Přátelé má někdo skušenosti s použitím zasíťovaného dna ve venkovním prostředí, chtěl bych to vyskoušet celoročně co Vy na to prosím napište své skušenosti děkuji.

5íká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 08, 2007 8:57 PM
Subject: Re: Azijsky srsni ve Francii


>V domě, u kterého mám včely, byly sršně ještě dřív než já. Víc jak dvacet
> let. Bez jediného incidentu s námi. Z počátku bydleli v mezistropě a
> létaly
> tam otvorem po větráku. Ten jsem posléze zacpal, protože létaly do
> pozdních
> hodin, kdy už se svítilo a někdy některý zabloudil za světlem.
> Od té doby bydlí v nejvyšším a málo přístupném místě na půdě. Zajímavé pro
> mě bylo, že hnízdo osídlují opakovaně. Myslel jsem si, že si budují na
> jaře
> hnízdo vždy znova. Naposledy co jsme tam lezl, bylo metr vysoké. Spíš mi
> to
> přišlo jako shluk hnízd. Ale je možné, že to zaklade jedna "matka". Abych
> se přiznal, je to ostuda, ale o vosách atd toho moc nevím.
> Pak tam vznikly pod trámy na dalších místech další koule. Jediná
> nepříjemnost, jsou pod nimi smradlavé hromádky.
>
> Měl jsem obavy ze soužití se včelami, ale málokdy vidím u včel lovit
> sršně.
> A většinou jedotlivce.
>
> V květnu při prohlídce jsem našel jednu mrtvou v nástavku.
>
> Asi mám kliku. Zatím. Na sršně i mravence. Na druhém stanovišti mám
> postupně rostoucí kopu mraveniště, a tak jsme zatím nepozoroval nějaké
> problémy.
> Doufám že to vydrží.
> Karel
>

V domě, u kterého mám včely, byly sršně ještě dřív než já. Víc jak dvacet let. Bez jediného incidentu s námi. Z počátku bydleli v mezistropě a létaly tam otvorem po větráku. Ten jsem posléze zacpal, protože létaly do pozdních hodin, kdy už se svítilo a někdy některý zabloudil za světlem.
Od té doby bydlí v nejvyšším a málo přístupném místě na půdě. Zajímavé pro mě bylo, že hnízdo osídlují opakovaně. Myslel jsem si, že si budují na jaře hnízdo vždy znova. Naposledy co jsme tam lezl, bylo metr vysoké. Spíš mi to přišlo jako shluk hnízd. Ale je možné, že to zaklade jedna "matka". Abych se přiznal, je to ostuda, ale o vosách atd toho moc nevím.
Pak tam vznikly pod trámy na dalších místech další koule. Jediná nepříjemnost, jsou pod nimi smradlavé hromádky.

Měl jsem obavy ze soužití se včelami, ale málokdy vidím u včel lovit sršně. A většinou jedotlivce.

V květnu při prohlídce jsem našel jednu mrtvou v nástavku.

Asi mám kliku. Zatím. Na sršně i mravence. Na druhém stanovišti mám postupně rostoucí kopu mraveniště, a tak jsme zatím nepozoroval nějaké problémy.
Doufám že to vydrží.
Karel

Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace. Karel

Asi pred 10 rokmi som zažil inváziu sršňov na mojej včelnici. Vďaka vhodnému počasiu si v blízkej montážnej hale vybudovali sršne a postupne obrovskú kolóniu, z ktorej sa rozlietavali do blízkeho okolia na lov hmyzu. Zaznamenal som hlavne nálety na moju včelnicu (vtedy 50 včelstiev), ale videl som loviť trúdov i na kvetoch bodliakov, zalatobyľ kanadská a pod. veľké druhy múch a ovadov.
Rovnokrídli hmyz má dobre vyvinuté hrudné svalstvo, ktoré poskytuje dostatok proteínov pre larvy sršnej mladi. Sršne, ale i niektoré druhy ôs lovia hmyz pre získanie proteínov, inak by nemohli svoje potomstvo vychovávať.
Sršne od skorého leta nalietavali na včelnicu, kde chytali na letáčoch včelu jej uchytením nohami a odletením na blízke kry a pod. Sršeň sa na vetvičke zakvačil jednou zadnou nohou a začal živú včelu pomocou nôh a hyryzadlami spracúvať, išlo to pekelne rýchlo, najskôr silnými hryzadlami sršeň oddelil od hrude hlavu, bruško a nohy, ostala len okyptená hruď. Hruď už nespracúval, z vetvičky odlietaval do hniezda s hruďou v predných a stredných nohách. V hniezde sršeň odovzdal hruď ošetrovateľkám, ktoré hruď spracovali a spolu s pridanými enzýmami podávali larvám priamo do úst. Takto to robia aj osy, s tým rozdielom, že osy vyhľadávajú čertsvé mŕtvolky prípadne choré živé včely.
Lov sršňov: z úpočiatku sú nálety ojedinelé, naprik tomu včelára znervóňujú. Zo začiatku som ich chytal do entomologickej sieťky. Postupne ako počet jedincov v hniezde narastal, nálety srňov sa stali znepokujúce, včely sa začali postupne aktívne brániť, spôsobom im vlastným, organizovali sa na letáčoch v počte 200-300-400 ks a čakali na votrelca. Keď sa začal sršeň na približovať k letáču, včely ho očakávali na zdvihnutých nohách, ak sršeň chcel chytiť včelu, v tom momente sa na sršňa hodilo až 50 jedincov. Zovreli ho do uzavretého klbka, z ktorého nebolo úniku. Vtedy včely použili svoj tromf, vyvinuli v klbku vysokú teplotu a srśňa idusili, je možné, že mu uštedrili aj žihadlo. Na záver sa klboko zgúľalo na zem, včely sa rozleteli, až vtedy som zistil čo včely zničili, vždy tam bol mŕtvy sršeň.
Sršne vtedy zmenili taktiku a začali loviť včely vo vzduchu pred čelnou stenou úľa. Včela, ktorá prilieta do svojho domova pomerne rýchlo (za letu ju sršeň nechytí), vždy pri pristávaní zníži rýchlosť a dosadá na letáč. Vtedy loviaci sršeň, ktorý očakáva poletujúc pred úľom prilietajúcu včelu hlavou dopredu pred úľom, prilietajúcu včelu pri zníženej rýchlosti uloví. Záver je vždy rovnaký , je taký ako som ho popísal vyššie.
Vydedukoval som z môjho pozorovania zaujímavý fakt, že ako agresivita a časnosť náletov loviacich sršňov narastala, včely sa postupne učili ako lúpežníkov paralyzovať. Tak ako sa naučili včely grupovať do početnej bariéry na letáčovej pätke, tak isto sa postupne učili aj sršne loviť včely zemnením taktiky, aby ich včely nemohli likvidovať. Mladý neučený sršeň, lovil na letáči ďalej a väčšinou zaplatil životom. V podstate, včely boj prehrávali o prsia a možno i viac, na početnosti včiel sa to však neprejavilo. Skôr v týchto prípadoch trpí viac včelár, keď vidí ako mu lúpežníci ničia jeho milované včely.
Podotýkam, že oproti japonským srňom, európsky druh Vespa grabro, nenapáda včely v úli, naopak japonský svoju ničiteľskú misiu robí v na plástoch v úli.
Ataky sršňov na včely sú nebezpečné v rokoch keď sú premnožené a vytvárajú mamutie spoločenstvá, ale myslím si, že naše včely neohrozia, nie každý rok je vhodný pre rozvoj srňov. Aj tu platí prirodzená regulácia početnosti hniezd, tak ako i pri iných druhoch žijúcich na zemeguli (prirodzení predátori). No agresívny japonský druh by mohol včelstvá vážnejšie poškodzovať, ale myslím si, že ochrana je možná. Japonskí včelári už dávnejšie našli spôsob ako včely v úľoch chrániť, o čom svedčia početné chovy včiel v Japonsku. Tento spôsob bol dostatočne popísaný v OVP asi pre 15 - 20 rokmi. Použili pred letáčmi volierky, v ktorých každý sršeň po opustení úľa sa zachytil vo volierke. Včely naopak mohli z nej vyleteiť a do nej vletieť, lebo oká v sieti boli včely dostatočné, pre sršne smrtiace. Anton

jarek:
>ako vymenim pelovi filter na wv-polo R.v2003 1.2 47kw benzin<
...
K banalitám tohoto typu slouží servisní knížka od vozidla.

ako vymenim pelovi filter na wv-polo R.v2003 1.2 47kw benzin.

No naše včely si se sršní umí poradit také tak, (Málo kdo to ví, ale
je to ta sršeň)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Azijsky srsni ve Francii
> Datum: 08.7.2007 10:39:43
> ----------------------------------------
> Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude
proti sršňům.
> Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz?
:-)
> Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami.
To myslí
> ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla
zajímavá
> informace.
>
>
> Jinak o GMO je početníčko tady:
> http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-
potravin/
>
> Karel
>
>
>

Kvalitní video o rozdílech mezi evropskou a japonskou včelou proti sršni. Evropská nemá šanci a co jsem vyrozuměl, tak za tři hodiny jsou schopny sršni takticky zničit 50 000 včelstvo. Zničí ho takticky tak, že ne postupně, ale naráz zahubí celé společenství evropské včely a potom teprve naněm hostuje.

http://www.youtube.com/watch?v=JtFVQe4JRmA

Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude proti sršňům. Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz? :-)
Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace.


Jinak o GMO je početníčko tady:
http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-potravin/

Karel

Není ten dopis tak trochu z doby kamenné.Chtělo by to aktualizaci dané vyhlášky.Je tam někde něco?

Cena už je stanovena. Ikdyž, jak bylo již řečeno, víčka lze objednat taky poštou. Ovšem sklenice na dobírku poslat nelze (jsou trochu objemné a křehké :-) ...
------
Já bych jim ten kšeft nekazil, na http://www.obalovesklo.ic.cz/index.php?id=23
jsou obch.podmínky, kde je

2. Zvažte, zda pro Vás není výhodné využít naši dopravu až na místo Vámi určené.

O tom, že by to mělo být jen kousek okolo tam nic není. Tak jim přejme štěstí, ať se jim daří, když se tak chopili příležitosti.

Karel

Plastová víčka budou údajně do cca týdne pro jihomoraváky na
http://www.obalovesklo.ic.cz
a to k mání ve skladu v Brně. Cena už je stanovena. Ikdyž, jak bylo již řečeno, víčka lze objednat taky poštou. Ovšem sklenice na dobírku poslat nelze (jsou trochu objemné a křehké :-) ...

Poraď te mi prosím, kam mám dáti med do výkupu, ale za solidní cenu - Olomoucký kraj - Jeseníky. Díky

POradí mi prosím někdo, kam lze dáti do výkupu med? Ale ne za 30 kaček na 2 roky. Zn. Olomoucký kraj - Jeseníky.Díky

Ještě se posílá vlakem kusovka do 15kg nakaždé stanici a nad patnáct na vybraných stanicích na co hned celý vagon

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sklenice
> Datum: 05.7.2007 23:25:18
> ----------------------------------------
> "nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
> minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
> Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
> 4760,- Kč.
> Ing. Jana Mlkvá
> Obchodní manažer ČD
> Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "
>
> Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
> Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
> v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
> domluvilo, vypadá to vcelku slibně.
>
> R. Polášek
> -----
> Sklenice facete 720ml váží cca 370g, paleta tedy asi 600kg, 7 palet do
> 5tun.
> Je to asi 1kg za 1Kč. Necelé 3sklenice za korunu.
>
> S kamionem by to vyšlo obdobně, problém je, že by se museli lidi domluvit.
> A dát do kupy dvanáct včelařů. ???
>
> Karel
>
>
>

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1994489

Ázijské sršne likvidujú včely v južnom Francúzsku

13. dubna 2007 16:10

PARÍŽ (TASR) - Vysoko agresívne ázijské sršne útočia na francúzske včely.
Sršne, ktoré pravdepodobne prenikli na európsky kontinent na jednej z ázijských lodí prevážajúcich čínsku keramiku, ohrozujú včelársky priemysel v južnej časti Francúzska.

je to asi hloupost, ale mohou včely něco sbírat na krásně kvetoucím poli brambor?
......
No asi jen mandelinku bramborovou, toho brouka imperialistického. Nikdy jsem neslyšel, že by brambory něco daly. Ale třeba to zatím nikdo nezkoumal.

A co bob? Opět ho mám poblíž, a před pár lety byl taky v doletu a vytáčel jsem dost. Jestli z něho, to je otázka, ale prý si jej někde pochvalují. Snad je to prý hlavně medovice.
Karel

Karle ja to beru pouze na svou osobu. Nemám žádnou živnost a samozřejmě, že musím zplatit to DPH. Je to skutečně zásilková služna
......
To je mi jasné, já taky nemám živnost na včely. Proto mi přišlo srandovní, že paní na odbytu (ne na prodejně, tam je naopak velmi ochotná a svižná paní) mi odmítla prodat 8 kartonů víček. Chtěl jsem 4 klasika šroubovací. A pak tam mají taky plastová na omnia sklenice. A to je super, protože plechové stojí asi 2Kč, tohle 1Kč a je pro moje zákazníky výhodnější než plech. Dost lidí si nosí omnia sedmičky, a já mám hafo omnia 470ml. A pokud si někdo může vybrat a zkusil už 470, tak bere med v nich. Jsou nízké a nejde v nich utopit lžička.

Takže letos se včas připravím, vyhrabu živnosťák a DPH, okopíruji a pošlu písemnou poníženou žádost a paní snad srdce ustrne, vystaví proforma fakturu, já ji zaplatím a pak se dočkám víček. Vloni jsem na to neměl čas, a paní z prodejny mi opravdu do týdne poslala karton od každého na dobírku.

Teď jen aby počasí dalo, a já začal točit. Vzal jsem si dovču a doufám, že ze včel něco něco vydoluji.
Dosud to tady vypadalo jak v deštném pralese. A velké vlhko je podle mě předpokladem melecitózy.
Takže abych nevíčkoval plástečkový med do krabiček :-)

Karel

Karle ja to beru pouze na svou osobu. Nemám žádnou živnost a samozřejmě, že musím zplatit to DPH. Je to skutečně zásilková služna.

Obal Rozkoš tel.384 373 180 stačí zavolat a cca do týdne je máš. V krabici je 700 kusů.
------
Jestli ti prodají i jednu krabici tak je to podniková prodejna. Ta prodá i jedno víčko.
Já chtěl normálně z odbytu, tam prodávají od 4 kartonů (myslím) jednoho druhu za trochu nižžší cenu. Je nás tady trocha pohromadě, tak nakujeme společně. Vyjde to laciněji.

Pokud někdo volá do prodejny, tak doporučuji si prostudovat katalog a vzít i menší víčka. Značnou část medu rozdávám a na to mám menší skleničky. Přeci za menší protislužby nebudu dávat kilovku:-). Víc obdarovaných, větší poptávka.

Takže jsem si taky vloni myslel že:
"Nikdo nechce žádný živnosťak a podobně. Kde jsi na to přišel. .... Dnes Ti každý prodá vše i bez živnosťáků.". Zvláště když chtějí platbu předem a živnosťáky i DPH si mohou ověřit na internetu v aktuálnější verzi než zaslaný papír. Nota bene v době dnešní reprodukční techniky bych papírovým kopiíím ŽL atd. věřil míň jak informacím ze státního servru.

A letos se třeba obrním trpělivostí a někde nějaké papíry najdu a pošlu je tam. Bez nich mi to paní rozhodně neprodá:-)

Karel

je to asi hloupost, ale mohou včely něco sbírat na krásně kvetoucím poli brambor?

Obal Rozkoš tel.384 373 180 stačí zavolat a cca do týdne je máš. V krabici je 700 kusů. Nikdo nechce žádný živnosťak a podobně. Kde jsi na to přišel. Včera jsem si je naposled objednával a v současné době mají pouze žluté a jenom několik krabic. Krabice s dobírkou 700 kusů je v ceně 1.014.- Kč včetně DPH. Dnes Ti každý prodá vše i bez živnosťáků.

Nevíte někdo, kde plastová víčka koupit. Obal Rozkoš na netu neexistuje a ve včelařských potřebách jsem je nenašel. Dík za tip. PavelT
........
http://www.obal-jh.cz/czvksop.html - třeba,
ono se mi tam blbě hledá.
Odbyt (odbývá - chtějí živnosťák, osvědčení o DPH atd :-) )prodává od 4 kartonu stejných, musíš se dovolat na jejich prodejnu. Tam je (byla)svižná paní a prodá ti z toho co má skladem jakékoli množství. Já mám od nich i plastová víčka na okurkové sklenice, provrtal jsem si je a jsem s nimi spokojen - pevně sedí, nevytahují se.
Karel

Nevíte někdo, kde plastová víčka koupit. Obal Rozkoš na netu neexistuje a ve včelařských potřebách jsem je nenašel. Dík za tip. PavelT

http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml
Zajímavé je tam toto:

Písemné vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce - ústředního inspektorátu v Brně ke včelaři diskutovaným označením "VČELÍ", "LESNÍ", "PRAVÝ", "ČESKÝ", zaslané naší firmě dne 2.8.2004:
- Údaj "VČELÍ" doplněný ke slovu MED je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý.
- Údaj "LESNÍ" je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý (med však musí být označen ve smyslu platné vyhlášky podle původu, tedy jako medovicový).
- Údaj "PRAVÝ" nelze u medu uvádět. Tento údaj zakazuje §7 odst. 2 písm. F) Vyhlášky č. 324/97 Sb., v platném znění
- Udaj "ČESKÝ" lze uvádět u medu za té podmínky, jestliže se jedná o údaj pravdivý. Podle §9 odst. 1 písmo b) Vyhlášky č. 76/03 Sb se med označuje zemí původu, kde byl získán. Jestliže zemí původu je Česká republika (nejde o směs medů z více zemí), pak výraz "Český" je výrazem pravdivým.
Potud citace z dopisu SZPI-ÚI v Bmě ze dne 2.8.2004 firmě METAPIS.
---------
Vyjímečně s něčím souhlasím. Vždycky mi vadili vykladači zákona typu co není povoleno je zakázáno. A že zákon nepovoluje napsat "lesní včelí med" atd.

A nejvíc se mi líbí ta pasáž o ČESKÉM MEDU.
Taky ho prodávám. I kdÿž nejsem členem ČSV. Přece nebudu honit včely aby létaly až do Polska:-)

Za první republiky zákon dokonce zakazoval obecné regionální názvy. Aby k nim měli spravedlivý přístup všichni. Proto taky byly První ...... stavební. atd.
Kdo chtěl, mohl si založit Druhou .... stavební. I když o takové firmě jsem neslyšel.

Karel

Sklenice jsou pěkné jednání ve skláně nemá chybu byl jsem tam asi před 2 roky.Máte někdo dobrý tip na víčka za dobrou cenu.Já kupuji v obalu Rozkoš plastová poradila mě to právě p.Sedláčková na minulém setkání u nich.Stojí asi 1Kč + DPH barvy červená,žlutá a hnědá.

Pokud to nemáte daleko tak zítra 7.7.je v Příchovicích u přítele Sedláčka chvatelský den a Metapis tam bude prodávat své samolepky.Jinak tam bude přednášet tajemník Peroutka.Je to vesnička vedle Přeštic okres Plzeň jih.Bývá to tam moc zajímavé stojí to za výlet,já už tam jezdím tradičně mám to tam asi 85 km jednu cestu,ale stojí to za to.Občerstvení prodej vč.potřeb a setkání se včelaři výměna zkušeností.Doporučuji!

Pokud někdo na této konferenci by měl www adresu na stažení bez úplaty česko-německého překladače,byl bych mu vděčen,děkuji. Pokud se týká Metapisu,stačí zadat adresu
www.metapis.cz a nebo přímo mail-lengal/zav/metapis.cz-

Děkuji mnohokrát - to je ono.
Petr
----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 06, 2007 10:10 AM
Subject: RE: Samolepky


> http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Petr
> Lokvenc
> Sent: Friday, July 06, 2007 10:00 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Samolepky
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> --
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG Free Edition.
> Version: 7.5.476 / Virus Database: 269.10.0/887 - Release Date: 5.7.2007
> 13:55
>
>
>
>

http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Lokvenc
Sent: Friday, July 06, 2007 10:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Samolepky









--
No virus found in this incoming message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.476 / Virus Database: 269.10.0/887 - Release Date: 5.7.2007
13:55

Přeji hezký den. Nějak se mi na internetu (ani jinak) nedaří nalézt kontakt
na plzeňskou firmu Metapis, která vyráběla samolepky na sklenice s medem.
Nevíte někdo, jestli ještě funguje, a pokud ano, jak se s ní spojit? Dík
předem za info.
S pozdravem Petr

19%DPH/aby měli z čeho dobře kecat v parlamentu vládě atd./.
--------------------------
To je přesně taková úroveň, jako ve Včelařství zmíněné povídání o "parazitech".

Podívej se na rozpočet obecního/městkého úřad kde bydlíš.
Kolik je režije úřadu (kolik stojí ře tam chodí kdo "kecat"), kolik dostane ze státního rozpočtu škola, školka. Na kolik přijde návštěva jednoho dítěte měsíčně školu. A vůbec jak "kvalitní" služby dostáváš za vybrané peníze tam kde si to můžeš kontrolovat. A pokud si z malé obce, tak jaký je poměr mezi "spotřebou" úřadu a penězi třeba na školy.
NA druhou stranu, parlament stojí značné prachy, ale více méně si je tam volíme (vynechám nemožnost ovlivnit složení kandidátky), ale včelařství z toho rozpočtu dostává asi 100 milionů, z toho na "spotřebu" ČSV skončí polovina. A možnost ovlivnit složení a funkčnost jsem neměl. A pokud někdo tvrdí, že členové to mohou ovlivnit, tak ať mi to vysvětlí jak.

Kromě těch 100 melounů, jsou tady další dotace z EU, a z jiných fondů a z rozpočtů krajů a obcí. Řekl bych, že líp se mají už jen sportovci (ti s konexemi).

A tak by mě zajímalo, jaký servis se dostává včelařům za těch 50 milionů z dotací, co spotřebuje aparát.
Kolega co je dosud člen spočítal, že nárůst mzdových prostředků v rozpočtu je "značný":-), a jak říkal, on si žádné lepší funkce nevšiml. Takže od příštího roku na to hodlá přispívat již jen jako daň. poplatník, ne člen.
A asi nebude sám, co tak slyším okolo.

To jen tak k populární zástěrce "žvanírně". Podle kvalifikovaných odhadů se většina "neefektivností:-)" odehrává na úrovni místních a krajských úřadů a mimo rozpočtové fondy.

Například program rozvoje venkova. Když vidím ty agentury, sdružení obcí a provize, co si agentury "zprostředkovávající" dotace odkrojí.

Jsme zvědav, co bude, až se někomu podaří odkrojit od dotací ČSV. A řekl bych, že na MF pár lidí jezdí intenzívně červenou tužkou po papírech.

Karel

Když si pro ně pojedete do Dubí, bude jedna sklenice v ceně 3.28 + 19 % /aby měli z čeho dobře kecat v parlamentu vládě atd./. Pokud Vám je někdo doveze, musíte počítat s tím, že to nebude za děkují, ale také něco bude za ně chtít. Zadarmo,ani slepice nebude hrabat.Svaz to dokázal zařídit, ale nemůže nám je vozít domu. Já je mám zaplacené a jedu si pro ně příští týden. Ve starým favoritu jsem vyhodil sedačky a přes tvrdé papíry těch sklenic naložim minimálně 400 ks a zbytek zůstaně na paletě. Do všech váh tj. zatížení vozíku a vozidla se pohodlně vejdu. Povezu to 120 km a za poslední roky jsem už nějakou paletu také odvezl stejným způsobem.

Ti lidé jsou ještě pořád v socialismu, kde fungovaly na celém území všude
stejné ceny a žádné DPH neexistovalo, takže cena byla jen jedna. A kde když
bylo potřeba něco z Aše dovézt třeba na severní Moravu, daly se dva litry
slivovice známému šéfovi dopravy v podniku, řidiči litr slivovice a to byly
všechny náklady s takovou dopravou... A taky si zvykli, že včelaření a
všechno kolem bylo zájmové, takže všechno kolem lidi dělali zadarmo po
vlastním zaměstnání. Bohužel ta doba už není a kdo se bude chovat, jako že
ta doba pořád je, tak bude narážet. Vedení to řeší oním vytvářením nepřátel.
Je otázka, jak moc to sráží dolů včelařství jako obor, protože na druhé
straně třeba byli docela úspěšní v lobování co se týká státním a zřejmě i
evropských podpor a taky třeba pořád politicky žijí z úspěšného potlačování
varaózy zavedenemu u nás před čtvrtstoletím . Třeba by bylo zajímavé to
porovnat s vrchním vedením jiných zájmových svazů, rybářů, chovatelů atd,
jestli i tam to vedou dosud takoví lidé nebo nebo už noví, co dnešní
podmínky chápou. Na druhé straně, co se týká těch sklenic, vytvoří se zlá
krev zase jen mezi drobnými staršími včelaři, co ty dnešní podmínky
nechápou. Včelař, který uvažuje podnikatelsky a už si třeba sám nějaké
sklenice odněkud vozil, chápe, že když sklárna prodává sklenice za nějakou
cenu, že u obchodníka musí být dražší. A podle materiálu uveřejněného na
webových stránkách Svazu prodává Avirunion sklenice za 3,28 + 19 % DPH,
takže za necelé 4 koruny při odběru jedné palety s 1404 kusy.

R. Polášek