Včelařská konference

Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace. Karel

Asi pred 10 rokmi som zažil inváziu sršňov na mojej včelnici. Vďaka vhodnému počasiu si v blízkej montážnej hale vybudovali sršne a postupne obrovskú kolóniu, z ktorej sa rozlietavali do blízkeho okolia na lov hmyzu. Zaznamenal som hlavne nálety na moju včelnicu (vtedy 50 včelstiev), ale videl som loviť trúdov i na kvetoch bodliakov, zalatobyľ kanadská a pod. veľké druhy múch a ovadov.
Rovnokrídli hmyz má dobre vyvinuté hrudné svalstvo, ktoré poskytuje dostatok proteínov pre larvy sršnej mladi. Sršne, ale i niektoré druhy ôs lovia hmyz pre získanie proteínov, inak by nemohli svoje potomstvo vychovávať.
Sršne od skorého leta nalietavali na včelnicu, kde chytali na letáčoch včelu jej uchytením nohami a odletením na blízke kry a pod. Sršeň sa na vetvičke zakvačil jednou zadnou nohou a začal živú včelu pomocou nôh a hyryzadlami spracúvať, išlo to pekelne rýchlo, najskôr silnými hryzadlami sršeň oddelil od hrude hlavu, bruško a nohy, ostala len okyptená hruď. Hruď už nespracúval, z vetvičky odlietaval do hniezda s hruďou v predných a stredných nohách. V hniezde sršeň odovzdal hruď ošetrovateľkám, ktoré hruď spracovali a spolu s pridanými enzýmami podávali larvám priamo do úst. Takto to robia aj osy, s tým rozdielom, že osy vyhľadávajú čertsvé mŕtvolky prípadne choré živé včely.
Lov sršňov: z úpočiatku sú nálety ojedinelé, naprik tomu včelára znervóňujú. Zo začiatku som ich chytal do entomologickej sieťky. Postupne ako počet jedincov v hniezde narastal, nálety srňov sa stali znepokujúce, včely sa začali postupne aktívne brániť, spôsobom im vlastným, organizovali sa na letáčoch v počte 200-300-400 ks a čakali na votrelca. Keď sa začal sršeň na približovať k letáču, včely ho očakávali na zdvihnutých nohách, ak sršeň chcel chytiť včelu, v tom momente sa na sršňa hodilo až 50 jedincov. Zovreli ho do uzavretého klbka, z ktorého nebolo úniku. Vtedy včely použili svoj tromf, vyvinuli v klbku vysokú teplotu a srśňa idusili, je možné, že mu uštedrili aj žihadlo. Na záver sa klboko zgúľalo na zem, včely sa rozleteli, až vtedy som zistil čo včely zničili, vždy tam bol mŕtvy sršeň.
Sršne vtedy zmenili taktiku a začali loviť včely vo vzduchu pred čelnou stenou úľa. Včela, ktorá prilieta do svojho domova pomerne rýchlo (za letu ju sršeň nechytí), vždy pri pristávaní zníži rýchlosť a dosadá na letáč. Vtedy loviaci sršeň, ktorý očakáva poletujúc pred úľom prilietajúcu včelu hlavou dopredu pred úľom, prilietajúcu včelu pri zníženej rýchlosti uloví. Záver je vždy rovnaký , je taký ako som ho popísal vyššie.
Vydedukoval som z môjho pozorovania zaujímavý fakt, že ako agresivita a časnosť náletov loviacich sršňov narastala, včely sa postupne učili ako lúpežníkov paralyzovať. Tak ako sa naučili včely grupovať do početnej bariéry na letáčovej pätke, tak isto sa postupne učili aj sršne loviť včely zemnením taktiky, aby ich včely nemohli likvidovať. Mladý neučený sršeň, lovil na letáči ďalej a väčšinou zaplatil životom. V podstate, včely boj prehrávali o prsia a možno i viac, na početnosti včiel sa to však neprejavilo. Skôr v týchto prípadoch trpí viac včelár, keď vidí ako mu lúpežníci ničia jeho milované včely.
Podotýkam, že oproti japonským srňom, európsky druh Vespa grabro, nenapáda včely v úli, naopak japonský svoju ničiteľskú misiu robí v na plástoch v úli.
Ataky sršňov na včely sú nebezpečné v rokoch keď sú premnožené a vytvárajú mamutie spoločenstvá, ale myslím si, že naše včely neohrozia, nie každý rok je vhodný pre rozvoj srňov. Aj tu platí prirodzená regulácia početnosti hniezd, tak ako i pri iných druhoch žijúcich na zemeguli (prirodzení predátori). No agresívny japonský druh by mohol včelstvá vážnejšie poškodzovať, ale myslím si, že ochrana je možná. Japonskí včelári už dávnejšie našli spôsob ako včely v úľoch chrániť, o čom svedčia početné chovy včiel v Japonsku. Tento spôsob bol dostatočne popísaný v OVP asi pre 15 - 20 rokmi. Použili pred letáčmi volierky, v ktorých každý sršeň po opustení úľa sa zachytil vo volierke. Včely naopak mohli z nej vyleteiť a do nej vletieť, lebo oká v sieti boli včely dostatočné, pre sršne smrtiace. Anton

jarek:
>ako vymenim pelovi filter na wv-polo R.v2003 1.2 47kw benzin<
...
K banalitám tohoto typu slouží servisní knížka od vozidla.

ako vymenim pelovi filter na wv-polo R.v2003 1.2 47kw benzin.

No naše včely si se sršní umí poradit také tak, (Málo kdo to ví, ale
je to ta sršeň)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Azijsky srsni ve Francii
> Datum: 08.7.2007 10:39:43
> ----------------------------------------
> Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude
proti sršňům.
> Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz?
:-)
> Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami.
To myslí
> ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla
zajímavá
> informace.
>
>
> Jinak o GMO je početníčko tady:
> http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-
potravin/
>
> Karel
>
>
>

Kvalitní video o rozdílech mezi evropskou a japonskou včelou proti sršni. Evropská nemá šanci a co jsem vyrozuměl, tak za tři hodiny jsou schopny sršni takticky zničit 50 000 včelstvo. Zničí ho takticky tak, že ne postupně, ale naráz zahubí celé společenství evropské včely a potom teprve naněm hostuje.

http://www.youtube.com/watch?v=JtFVQe4JRmA

Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude proti sršňům. Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz? :-)
Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace.


Jinak o GMO je početníčko tady:
http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-potravin/

Karel

Není ten dopis tak trochu z doby kamenné.Chtělo by to aktualizaci dané vyhlášky.Je tam někde něco?

Cena už je stanovena. Ikdyž, jak bylo již řečeno, víčka lze objednat taky poštou. Ovšem sklenice na dobírku poslat nelze (jsou trochu objemné a křehké :-) ...
------
Já bych jim ten kšeft nekazil, na http://www.obalovesklo.ic.cz/index.php?id=23
jsou obch.podmínky, kde je

2. Zvažte, zda pro Vás není výhodné využít naši dopravu až na místo Vámi určené.

O tom, že by to mělo být jen kousek okolo tam nic není. Tak jim přejme štěstí, ať se jim daří, když se tak chopili příležitosti.

Karel

Plastová víčka budou údajně do cca týdne pro jihomoraváky na
http://www.obalovesklo.ic.cz
a to k mání ve skladu v Brně. Cena už je stanovena. Ikdyž, jak bylo již řečeno, víčka lze objednat taky poštou. Ovšem sklenice na dobírku poslat nelze (jsou trochu objemné a křehké :-) ...

Poraď te mi prosím, kam mám dáti med do výkupu, ale za solidní cenu - Olomoucký kraj - Jeseníky. Díky

POradí mi prosím někdo, kam lze dáti do výkupu med? Ale ne za 30 kaček na 2 roky. Zn. Olomoucký kraj - Jeseníky.Díky

Ještě se posílá vlakem kusovka do 15kg nakaždé stanici a nad patnáct na vybraných stanicích na co hned celý vagon

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sklenice
> Datum: 05.7.2007 23:25:18
> ----------------------------------------
> "nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
> minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
> Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
> 4760,- Kč.
> Ing. Jana Mlkvá
> Obchodní manažer ČD
> Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "
>
> Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
> Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
> v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
> domluvilo, vypadá to vcelku slibně.
>
> R. Polášek
> -----
> Sklenice facete 720ml váží cca 370g, paleta tedy asi 600kg, 7 palet do
> 5tun.
> Je to asi 1kg za 1Kč. Necelé 3sklenice za korunu.
>
> S kamionem by to vyšlo obdobně, problém je, že by se museli lidi domluvit.
> A dát do kupy dvanáct včelařů. ???
>
> Karel
>
>
>

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1994489

Ázijské sršne likvidujú včely v južnom Francúzsku

13. dubna 2007 16:10

PARÍŽ (TASR) - Vysoko agresívne ázijské sršne útočia na francúzske včely.
Sršne, ktoré pravdepodobne prenikli na európsky kontinent na jednej z ázijských lodí prevážajúcich čínsku keramiku, ohrozujú včelársky priemysel v južnej časti Francúzska.

je to asi hloupost, ale mohou včely něco sbírat na krásně kvetoucím poli brambor?
......
No asi jen mandelinku bramborovou, toho brouka imperialistického. Nikdy jsem neslyšel, že by brambory něco daly. Ale třeba to zatím nikdo nezkoumal.

A co bob? Opět ho mám poblíž, a před pár lety byl taky v doletu a vytáčel jsem dost. Jestli z něho, to je otázka, ale prý si jej někde pochvalují. Snad je to prý hlavně medovice.
Karel

Karle ja to beru pouze na svou osobu. Nemám žádnou živnost a samozřejmě, že musím zplatit to DPH. Je to skutečně zásilková služna
......
To je mi jasné, já taky nemám živnost na včely. Proto mi přišlo srandovní, že paní na odbytu (ne na prodejně, tam je naopak velmi ochotná a svižná paní) mi odmítla prodat 8 kartonů víček. Chtěl jsem 4 klasika šroubovací. A pak tam mají taky plastová na omnia sklenice. A to je super, protože plechové stojí asi 2Kč, tohle 1Kč a je pro moje zákazníky výhodnější než plech. Dost lidí si nosí omnia sedmičky, a já mám hafo omnia 470ml. A pokud si někdo může vybrat a zkusil už 470, tak bere med v nich. Jsou nízké a nejde v nich utopit lžička.

Takže letos se včas připravím, vyhrabu živnosťák a DPH, okopíruji a pošlu písemnou poníženou žádost a paní snad srdce ustrne, vystaví proforma fakturu, já ji zaplatím a pak se dočkám víček. Vloni jsem na to neměl čas, a paní z prodejny mi opravdu do týdne poslala karton od každého na dobírku.

Teď jen aby počasí dalo, a já začal točit. Vzal jsem si dovču a doufám, že ze včel něco něco vydoluji.
Dosud to tady vypadalo jak v deštném pralese. A velké vlhko je podle mě předpokladem melecitózy.
Takže abych nevíčkoval plástečkový med do krabiček :-)

Karel

Karle ja to beru pouze na svou osobu. Nemám žádnou živnost a samozřejmě, že musím zplatit to DPH. Je to skutečně zásilková služna.

Obal Rozkoš tel.384 373 180 stačí zavolat a cca do týdne je máš. V krabici je 700 kusů.
------
Jestli ti prodají i jednu krabici tak je to podniková prodejna. Ta prodá i jedno víčko.
Já chtěl normálně z odbytu, tam prodávají od 4 kartonů (myslím) jednoho druhu za trochu nižžší cenu. Je nás tady trocha pohromadě, tak nakujeme společně. Vyjde to laciněji.

Pokud někdo volá do prodejny, tak doporučuji si prostudovat katalog a vzít i menší víčka. Značnou část medu rozdávám a na to mám menší skleničky. Přeci za menší protislužby nebudu dávat kilovku:-). Víc obdarovaných, větší poptávka.

Takže jsem si taky vloni myslel že:
"Nikdo nechce žádný živnosťak a podobně. Kde jsi na to přišel. .... Dnes Ti každý prodá vše i bez živnosťáků.". Zvláště když chtějí platbu předem a živnosťáky i DPH si mohou ověřit na internetu v aktuálnější verzi než zaslaný papír. Nota bene v době dnešní reprodukční techniky bych papírovým kopiíím ŽL atd. věřil míň jak informacím ze státního servru.

A letos se třeba obrním trpělivostí a někde nějaké papíry najdu a pošlu je tam. Bez nich mi to paní rozhodně neprodá:-)

Karel

je to asi hloupost, ale mohou včely něco sbírat na krásně kvetoucím poli brambor?

Obal Rozkoš tel.384 373 180 stačí zavolat a cca do týdne je máš. V krabici je 700 kusů. Nikdo nechce žádný živnosťak a podobně. Kde jsi na to přišel. Včera jsem si je naposled objednával a v současné době mají pouze žluté a jenom několik krabic. Krabice s dobírkou 700 kusů je v ceně 1.014.- Kč včetně DPH. Dnes Ti každý prodá vše i bez živnosťáků.

Nevíte někdo, kde plastová víčka koupit. Obal Rozkoš na netu neexistuje a ve včelařských potřebách jsem je nenašel. Dík za tip. PavelT
........
http://www.obal-jh.cz/czvksop.html - třeba,
ono se mi tam blbě hledá.
Odbyt (odbývá - chtějí živnosťák, osvědčení o DPH atd :-) )prodává od 4 kartonu stejných, musíš se dovolat na jejich prodejnu. Tam je (byla)svižná paní a prodá ti z toho co má skladem jakékoli množství. Já mám od nich i plastová víčka na okurkové sklenice, provrtal jsem si je a jsem s nimi spokojen - pevně sedí, nevytahují se.
Karel

Nevíte někdo, kde plastová víčka koupit. Obal Rozkoš na netu neexistuje a ve včelařských potřebách jsem je nenašel. Dík za tip. PavelT

http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml
Zajímavé je tam toto:

Písemné vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce - ústředního inspektorátu v Brně ke včelaři diskutovaným označením "VČELÍ", "LESNÍ", "PRAVÝ", "ČESKÝ", zaslané naší firmě dne 2.8.2004:
- Údaj "VČELÍ" doplněný ke slovu MED je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý.
- Údaj "LESNÍ" je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý (med však musí být označen ve smyslu platné vyhlášky podle původu, tedy jako medovicový).
- Údaj "PRAVÝ" nelze u medu uvádět. Tento údaj zakazuje §7 odst. 2 písm. F) Vyhlášky č. 324/97 Sb., v platném znění
- Udaj "ČESKÝ" lze uvádět u medu za té podmínky, jestliže se jedná o údaj pravdivý. Podle §9 odst. 1 písmo b) Vyhlášky č. 76/03 Sb se med označuje zemí původu, kde byl získán. Jestliže zemí původu je Česká republika (nejde o směs medů z více zemí), pak výraz "Český" je výrazem pravdivým.
Potud citace z dopisu SZPI-ÚI v Bmě ze dne 2.8.2004 firmě METAPIS.
---------
Vyjímečně s něčím souhlasím. Vždycky mi vadili vykladači zákona typu co není povoleno je zakázáno. A že zákon nepovoluje napsat "lesní včelí med" atd.

A nejvíc se mi líbí ta pasáž o ČESKÉM MEDU.
Taky ho prodávám. I kdÿž nejsem členem ČSV. Přece nebudu honit včely aby létaly až do Polska:-)

Za první republiky zákon dokonce zakazoval obecné regionální názvy. Aby k nim měli spravedlivý přístup všichni. Proto taky byly První ...... stavební. atd.
Kdo chtěl, mohl si založit Druhou .... stavební. I když o takové firmě jsem neslyšel.

Karel

Sklenice jsou pěkné jednání ve skláně nemá chybu byl jsem tam asi před 2 roky.Máte někdo dobrý tip na víčka za dobrou cenu.Já kupuji v obalu Rozkoš plastová poradila mě to právě p.Sedláčková na minulém setkání u nich.Stojí asi 1Kč + DPH barvy červená,žlutá a hnědá.

Pokud to nemáte daleko tak zítra 7.7.je v Příchovicích u přítele Sedláčka chvatelský den a Metapis tam bude prodávat své samolepky.Jinak tam bude přednášet tajemník Peroutka.Je to vesnička vedle Přeštic okres Plzeň jih.Bývá to tam moc zajímavé stojí to za výlet,já už tam jezdím tradičně mám to tam asi 85 km jednu cestu,ale stojí to za to.Občerstvení prodej vč.potřeb a setkání se včelaři výměna zkušeností.Doporučuji!

Pokud někdo na této konferenci by měl www adresu na stažení bez úplaty česko-německého překladače,byl bych mu vděčen,děkuji. Pokud se týká Metapisu,stačí zadat adresu
www.metapis.cz a nebo přímo mail-lengal/zav/metapis.cz-

Děkuji mnohokrát - to je ono.
Petr
----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 06, 2007 10:10 AM
Subject: RE: Samolepky


> http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Petr
> Lokvenc
> Sent: Friday, July 06, 2007 10:00 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Samolepky
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> --
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG Free Edition.
> Version: 7.5.476 / Virus Database: 269.10.0/887 - Release Date: 5.7.2007
> 13:55
>
>
>
>

http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Lokvenc
Sent: Friday, July 06, 2007 10:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Samolepky









--
No virus found in this incoming message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.476 / Virus Database: 269.10.0/887 - Release Date: 5.7.2007
13:55

Přeji hezký den. Nějak se mi na internetu (ani jinak) nedaří nalézt kontakt
na plzeňskou firmu Metapis, která vyráběla samolepky na sklenice s medem.
Nevíte někdo, jestli ještě funguje, a pokud ano, jak se s ní spojit? Dík
předem za info.
S pozdravem Petr

19%DPH/aby měli z čeho dobře kecat v parlamentu vládě atd./.
--------------------------
To je přesně taková úroveň, jako ve Včelařství zmíněné povídání o "parazitech".

Podívej se na rozpočet obecního/městkého úřad kde bydlíš.
Kolik je režije úřadu (kolik stojí ře tam chodí kdo "kecat"), kolik dostane ze státního rozpočtu škola, školka. Na kolik přijde návštěva jednoho dítěte měsíčně školu. A vůbec jak "kvalitní" služby dostáváš za vybrané peníze tam kde si to můžeš kontrolovat. A pokud si z malé obce, tak jaký je poměr mezi "spotřebou" úřadu a penězi třeba na školy.
NA druhou stranu, parlament stojí značné prachy, ale více méně si je tam volíme (vynechám nemožnost ovlivnit složení kandidátky), ale včelařství z toho rozpočtu dostává asi 100 milionů, z toho na "spotřebu" ČSV skončí polovina. A možnost ovlivnit složení a funkčnost jsem neměl. A pokud někdo tvrdí, že členové to mohou ovlivnit, tak ať mi to vysvětlí jak.

Kromě těch 100 melounů, jsou tady další dotace z EU, a z jiných fondů a z rozpočtů krajů a obcí. Řekl bych, že líp se mají už jen sportovci (ti s konexemi).

A tak by mě zajímalo, jaký servis se dostává včelařům za těch 50 milionů z dotací, co spotřebuje aparát.
Kolega co je dosud člen spočítal, že nárůst mzdových prostředků v rozpočtu je "značný":-), a jak říkal, on si žádné lepší funkce nevšiml. Takže od příštího roku na to hodlá přispívat již jen jako daň. poplatník, ne člen.
A asi nebude sám, co tak slyším okolo.

To jen tak k populární zástěrce "žvanírně". Podle kvalifikovaných odhadů se většina "neefektivností:-)" odehrává na úrovni místních a krajských úřadů a mimo rozpočtové fondy.

Například program rozvoje venkova. Když vidím ty agentury, sdružení obcí a provize, co si agentury "zprostředkovávající" dotace odkrojí.

Jsme zvědav, co bude, až se někomu podaří odkrojit od dotací ČSV. A řekl bych, že na MF pár lidí jezdí intenzívně červenou tužkou po papírech.

Karel

Když si pro ně pojedete do Dubí, bude jedna sklenice v ceně 3.28 + 19 % /aby měli z čeho dobře kecat v parlamentu vládě atd./. Pokud Vám je někdo doveze, musíte počítat s tím, že to nebude za děkují, ale také něco bude za ně chtít. Zadarmo,ani slepice nebude hrabat.Svaz to dokázal zařídit, ale nemůže nám je vozít domu. Já je mám zaplacené a jedu si pro ně příští týden. Ve starým favoritu jsem vyhodil sedačky a přes tvrdé papíry těch sklenic naložim minimálně 400 ks a zbytek zůstaně na paletě. Do všech váh tj. zatížení vozíku a vozidla se pohodlně vejdu. Povezu to 120 km a za poslední roky jsem už nějakou paletu také odvezl stejným způsobem.

Ti lidé jsou ještě pořád v socialismu, kde fungovaly na celém území všude
stejné ceny a žádné DPH neexistovalo, takže cena byla jen jedna. A kde když
bylo potřeba něco z Aše dovézt třeba na severní Moravu, daly se dva litry
slivovice známému šéfovi dopravy v podniku, řidiči litr slivovice a to byly
všechny náklady s takovou dopravou... A taky si zvykli, že včelaření a
všechno kolem bylo zájmové, takže všechno kolem lidi dělali zadarmo po
vlastním zaměstnání. Bohužel ta doba už není a kdo se bude chovat, jako že
ta doba pořád je, tak bude narážet. Vedení to řeší oním vytvářením nepřátel.
Je otázka, jak moc to sráží dolů včelařství jako obor, protože na druhé
straně třeba byli docela úspěšní v lobování co se týká státním a zřejmě i
evropských podpor a taky třeba pořád politicky žijí z úspěšného potlačování
varaózy zavedenemu u nás před čtvrtstoletím . Třeba by bylo zajímavé to
porovnat s vrchním vedením jiných zájmových svazů, rybářů, chovatelů atd,
jestli i tam to vedou dosud takoví lidé nebo nebo už noví, co dnešní
podmínky chápou. Na druhé straně, co se týká těch sklenic, vytvoří se zlá
krev zase jen mezi drobnými staršími včelaři, co ty dnešní podmínky
nechápou. Včelař, který uvažuje podnikatelsky a už si třeba sám nějaké
sklenice odněkud vozil, chápe, že když sklárna prodává sklenice za nějakou
cenu, že u obchodníka musí být dražší. A podle materiálu uveřejněného na
webových stránkách Svazu prodává Avirunion sklenice za 3,28 + 19 % DPH,
takže za necelé 4 koruny při odběru jedné palety s 1404 kusy.

R. Polášek

Určitě se najde slušný obchodník,ale když on nás okrade on za to chce peníze a my si myslíme ,že pro včelaře budou všichni dělat zadarmo!Kdyby nebylo včelařů nebylo by nic.Tak proč nás všichni chtějí jen odřít viz výkup medu! Trochu nadsázka,ale včelaři to tak vidí.
-----
Zvláště když je vnich vzbuzeno očekávání, že sklenice bude za 3,20 a ona je pak za dvojnásobek. :-)(http://www.obalovesklo.ic.cz/index.php?id=21
+ obvyklé (?) balné a poštovné de pošty).
To je přesně, jak ta vyjádření pana tajmeníka ve Včelařství, že obchodníci "mají nepřiměřené zisky" (jemně řečeno) když za 30 vykupují a za 60 podle statistického úřadu vyvážejí.
Ta nevraživiost ke "zlodějům" mezi včelaři byla i dřív, ale od roku 2005 je pěstována jako oficiální linie. Stačí zalistovat staršími ročníky Včelařství.
Takže se není co divit. Tak bylo zaseto. Spíš se divím, že se někdo ještě živí obchodováním s včelaři. :-)

Karel

"nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
4760,- Kč.
Ing. Jana Mlkvá
Obchodní manažer ČD
Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "

Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
domluvilo, vypadá to vcelku slibně.

R. Polášek
-----
Sklenice facete 720ml váží cca 370g, paleta tedy asi 600kg, 7 palet do 5tun.
Je to asi 1kg za 1Kč. Necelé 3sklenice za korunu.

S kamionem by to vyšlo obdobně, problém je, že by se museli lidi domluvit. A dát do kupy dvanáct včelařů. ???

Karel

Pro všechny organizované včelaře v Brně a na jižní Moravě je nyní dostupná dlouho diskutovaná sklenice na Český med prostřednictvím internetového obchodu s obalovým sklem: www.obalovesklo.ic.cz

Určitě se najde slušný obchodník,ale když on nás okrade on za to chce peníze a my si myslíme ,že pro včelaře budou všichni dělat zadarmo!Kdyby nebylo včelařů nebylo by nic.Tak proč nás všichni chtějí jen odřít viz výkup medu! Trochu nadsázka,ale včelaři to tak vidí.

Ale květů řepky na plochu díky chemii je znatelně více než tehdy. Taky to
závisí na půdě. Kdysi před 30 lety jsme mohli jezdit na řepku buď na jih do
podhorského kraje , kde byla půda pro pohanku a trochu pšenici nebo na
sever, kde byla půda pro brambory, pšenici a dalších pár kilometrů na sever
do roviny pro řepu cukrovku. Na tom jihu včely z kvetoucí řepky 20 včelstev
ve včelíně nedokázaly plně zaplnit medníky, na severu v pohodě tehdy stejně
jako dnes. A tehdy bezerukové odrůdy určitě nebyly, možná to byly odrůdy
ještě s hořčinami v semenech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 6:09 PM
Subject: Re: med


Dneska se pěstují bezerudokové odrůdy a ty mají nektaru méně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: med
> Datum: 05.7.2007 06:58:46
> ----------------------------------------
> A je toho tolik, aby z toho něco bylo? U řepky se uvádělo před 30 lety +-
> 1000 kg sladiny z hektaru, takže 1 kg z 10 čtverečních metrů. Dneska, když
> se na poli chemicky ničí plevele a podporuje růst by to mohlo být i
> znatelně více. Ale i řepky na rozumnou malou snůšku by bylo potřeba
několik
> stovek čtverečních metrů a raději menší počet včelstev v okruhu 1 - 3
> kilometrů. Dobrou vydatnost by měl mít podle literatury pámelník, snad
> podobnou jako ta řepka. Intenzívní nálet na skalník jsem pozoroval taky,
> ale ten jeden můj keř to nevytrhne. U ostatních nevím.
>
> R. Polášek

Zeptal jsem se na přepravu železnicí na www.cdcargo.cz z Aše a z Hodonína,
kde jsou tam někde sklárny do Severomoravského kraje a paní mně odpověděla
toto:

"nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
4760,- Kč.
Ing. Jana Mlkvá
Obchodní manažer ČD
Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "

Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
domluvilo, vypadá to vcelku slibně.

R. Polášek

Tak to jo, s tím souhlasím. Snadnější ten špalík než to nadstavovat. Myslím
taky, že už diskuze k medometu bylo dost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 5:31 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Ach jo, proč jsou někteří tak natvdlí!!! Začátkem této diskuze bylo přece,
> jak modernizovat medomet starý. Já jsem navrhoval vzít to zgruntu, včetně
> motoru dolů apod. Tak to mám provedeno já a nemůžu si to vynachválit. Kdo
> se však na to necítí musí si anticoro koš koupit nový a v tom je ten
> problém. Hřídelka je u něj totiž krátká a výrobci na modernizaci starých
> medometů nabízejí pohon horní. Pak by se musela hřídel zespodu prodloužit
a
> v tom je problém, nesmí totiž házet a tím při 400 ot./min nepříjemně
> klepat. Naopak špalík na dnu je výškově stejný jako staré provedení a je
to
> nejednoduší řešení, s kterým by si každý mohl poradit a ani práce pro
> soustruh není moc. Neházivé nastavení křídelky s košem, který má prům, cca
> 50 - 60 cm není úplně jednoduché a už to chce umět. Navíc spodní uložení
> hřídelky na dně medometu je zcela běžné a u starých med. na kliku
> nejrozšířenější. Tak co v tom stále hledat problémy! Kdo nechce točit
> klikou a dívat se na nějaký rezatý vrak, musí s tím něco udělat. Cest je
> několik a kterákoliv z nich je lepší než nedělat nic. A zdaleka nejlepší
> je, aby se nic dělat nemuselo je o tom do zblbnutí diskutovat.
> Zdraví R. Stonjek

Nechápu tuhle debatu, snažil jsem se tomuhle předejít a zapojit do akce
velkoobchodníky se sklem, umí to a tu marži jim rád zaplatím, Na
Hradecku pan Hutla přiveze v banánovkách až domů. To je tak těžké najít
další solidní obchodníky ve vašem okolí?
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Stonjek
Sent: Friday, June 29, 2007 10:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Sklenice

Jsem rád, že má někdo na převoz sklenic stejný názor a to že na velkou
dálku je to velké riziko, přičemž se nejedná o váhu, ale o výšku
palety.Až
se mi to podaří úřednicky zvládnout, vyrazím s krabicemi. Kdyby se i
převoz
zdařil, co potom s tím doma? Máte doma vys. vozík? Proto je lepší rovnou
do
krabic. S anticorem je dnes problém v tom, že se prodává hlavně z dovozu
a
nikdo nezná složení, ani jak se bude chovat v agr. prostředí. Tomu
odpovídá
i výběr elektrod. Musí se zkoušet čím to jde. Uvedenými elektrodami jsem
vařil i ob. tranďákem a s dnešním inventorem to jde výborně. Problém
antikora je v tom že když ho svár ohřeje materiál odvádí špatně teplo a
vše
se nepředvidatelně zkroutí. Je nutné s tím počítat hodně před tím křížem
bodovat a myslet u toho. Zdraví R. Stonjek

Dneska se pěstují bezerudokové odrůdy a ty mají nektaru méně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: med
> Datum: 05.7.2007 06:58:46
> ----------------------------------------
> A je toho tolik, aby z toho něco bylo? U řepky se uvádělo před 30 lety +-
> 1000 kg sladiny z hektaru, takže 1 kg z 10 čtverečních metrů. Dneska, když
> se na poli chemicky ničí plevele a podporuje růst by to mohlo být i
> znatelně více. Ale i řepky na rozumnou malou snůšku by bylo potřeba několik
> stovek čtverečních metrů a raději menší počet včelstev v okruhu 1 - 3
> kilometrů. Dobrou vydatnost by měl mít podle literatury pámelník, snad
> podobnou jako ta řepka. Intenzívní nálet na skalník jsem pozoroval taky,
> ale ten jeden můj keř to nevytrhne. U ostatních nevím.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 05, 2007 5:29 AM
> Subject: med
>
>
> > Jakýpak je med z ptačího zobu, zatím roste kolem včelnice plůtek ze
> > skalníků, letos masivně kvetl, byl olepený včelami a med byl chutný.Další
> > část chci z ptačího zobu, protože ten kvetl později, ale když kvete, tak
> > trochu smrdí.Jak se projevuje na medu? Jaké máte zkušenosti s pámelníkem?
>
>
>
>

Ach jo, proč jsou někteří tak natvdlí!!! Začátkem této diskuze bylo přece, jak modernizovat medomet starý. Já jsem navrhoval vzít to zgruntu, včetně motoru dolů apod. Tak to mám provedeno já a nemůžu si to vynachválit. Kdo se však na to necítí musí si anticoro koš koupit nový a v tom je ten problém. Hřídelka je u něj totiž krátká a výrobci na modernizaci starých medometů nabízejí pohon horní. Pak by se musela hřídel zespodu prodloužit a v tom je problém, nesmí totiž házet a tím při 400 ot./min nepříjemně klepat. Naopak špalík na dnu je výškově stejný jako staré provedení a je to nejednoduší řešení, s kterým by si každý mohl poradit a ani práce pro soustruh není moc. Neházivé nastavení křídelky s košem, který má prům, cca 50 - 60 cm není úplně jednoduché a už to chce umět. Navíc spodní uložení hřídelky na dně medometu je zcela běžné a u starých med. na kliku nejrozšířenější. Tak co v tom stále hledat problémy! Kdo nechce točit klikou a dívat se na nějaký rezatý vrak, musí s tím něco udělat. Cest je několik a kterákoliv z nich je lepší než nedělat nic. A zdaleka nejlepší je, aby se nic dělat nemuselo je o tom do zblbnutí diskutovat. Zdraví R. Stonjek

Asi jsem pozadu, ale všechny medomety, co jsem viděl, měly dole v plášti
otvor a spodní ložisko bylo pod medometem a přístupné zespoda. Taky byla
zespoda přístupná část hřídele, takže mazání se provádělo klasickým mazacím
tukem, který by musel vyvzlínat po hřídeli minimálně 10 centimetrů, aby se
dostal do medu. Dávat ložisko na dno medometu se mně zdá jen jako náhradní
řešení a už vůbec ne pro medomet s dlouhou životností pro profesionálního
včelaře, jakým podle tvých příspěvků jsi. Už taky proto, že jen položit
ložisko na dno a jen ho trochu přilepit a spolehnout se na to, že to bude v
jehlanu držet, když třeba ten plech není zespodu vůbec vyztužený a ložisko
není připevněno šrouby procházejicícmi skrz plech. Musel bych vidět medomet
v provozu, usuzuji, že plech pod ložiskem při vytáčení pracuje, je dynamicky
namáhán a moc dlouho nevydrží než praskne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 7:26 AM
Subject: Re: Pohon medometu


> Milý Radime, zase komplikuješ svými teoriemi situaci. Tmel se dává pod
> špalík, aby vyrovnal styčné plochy dno medometu - špalík. Dno je do
jehlanu
> a tak se tomu musí trochu pomoct. Jinak i mě se zdá, že o medometech už
> toho bylo dost. Zdraví R. Stonjek

Med z ptačího zobu má nepříjemné "aroma" podobné myšině, které je v době snůšky cítit z úlu. Naštěstí bývá jen nepatrnou příměsí letní snůšky. Je velmi dobrou nektarodárnou rostlinou, ale (naštěstí) nebývá ho dost na druhový med. Roste rozptýleně v křovinách ve volné krajině. Pěstuje se v parcích, často jako "živý plot".
Broněk Gruna

Jinak i mě se zdá, že o medometech už toho bylo dost. Zdraví R. Stonjek
......
Chystal jsem se vznést také dotaz. Na mém prvním prastarémmedometu byla hřídel vedená "vyvíšeninou" zkrz dno a pod ním uchycena.

Toto řešení se mi osobně zdá lepší a pokud bych někdy musel medomet dělat, šel bych touto cestou. Výhody:

Radiální síly jsou vedeny blíže zemi a kotvení je snažší.
Síly a vibrace nejdou do bubnu, ten nemusí na to být pevnostně dimezován pokud jej nechci použít jako nádobu na med atd..
Dole je více místa pro řešení pohonu, úplně jednoduché řešení třecí diskový převod (který jsem měl u starého nahoře s klikou) můře být snadno plynule proměnný.
Tím řeším i problém spojky.
Pohon nepřekáží nahoře. Dole není takový problém s hygienou.

Jediná nevýhoda - otvor ve dně a nemožnost použít nádobu na rozplavování cukru, nebo stáčení atd.
Řešení - na dno nedělat klasický "bombírung" nahoru ale provést vyvýšení kolem otvoru kusem trubky se závitem.
Při demontáži koše - opět výhoda, že pohon je dole- se buď zašroubuje zátka, nebo trubka - hřídel která povede nad hladinu a bude pohánět nějakou lopatku na míchání vody.
Zkoušel někdo míchat med v ponořeném (plovoucím) sítě.

Takže pokud má někdo v plánu si stavět medomet, má o čem přemýšlet.
Pokud někdo takový vyrábí, rád se to dozvím.
Ne že bych se nudil a mám pořád co dělat, takže medomet si úplně sám dělat nebudu.

Karel

Milý Radime, zase komplikuješ svými teoriemi situaci. Tmel se dává pod špalík, aby vyrovnal styčné plochy dno medometu - špalík. Dno je do jehlanu a tak se tomu musí trochu pomoct. Jinak i mě se zdá, že o medometech už toho bylo dost. Zdraví R. Stonjek

A je toho tolik, aby z toho něco bylo? U řepky se uvádělo před 30 lety +-
1000 kg sladiny z hektaru, takže 1 kg z 10 čtverečních metrů. Dneska, když
se na poli chemicky ničí plevele a podporuje růst by to mohlo být i
znatelně více. Ale i řepky na rozumnou malou snůšku by bylo potřeba několik
stovek čtverečních metrů a raději menší počet včelstev v okruhu 1 - 3
kilometrů. Dobrou vydatnost by měl mít podle literatury pámelník, snad
podobnou jako ta řepka. Intenzívní nálet na skalník jsem pozoroval taky,
ale ten jeden můj keř to nevytrhne. U ostatních nevím.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 5:29 AM
Subject: med


> Jakýpak je med z ptačího zobu, zatím roste kolem včelnice plůtek ze
> skalníků, letos masivně kvetl, byl olepený včelami a med byl chutný.Další
> část chci z ptačího zobu, protože ten kvetl později, ale když kvete, tak
> trochu smrdí.Jak se projevuje na medu? Jaké máte zkušenosti s pámelníkem?

Jakýpak je med z ptačího zobu, zatím roste kolem včelnice plůtek ze skalníků, letos masivně kvetl, byl olepený včelami a med byl chutný.Další část chci z ptačího zobu, protože ten kvetl později, ale když kvete, tak trochu smrdí.Jak se projevuje na medu? Jaké máte zkušenosti s pámelníkem?

je ovšem otázkou k čemu to potřebuješ? Jinak pokud je to k jídlu tak 1 : 1. Protože má větší sladivost. V ostatních případech med má od 16 do 23%vody podle druhu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: vydatnost medu
> Datum: 04.7.2007 22:06:16
> ----------------------------------------
> Může mě někdo poradit jaké množství medu nahradí jeden kg cukru?Díky předem
> za odpověď.
>
>
>

500 Kč Mor včelího plodu, HNILOBU VČELÍHO PLODU, a ješte jden ale to nevím co to je protože tam jsou letinské názvy.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotovan? rozbory med?
> Datum: 04.7.2007 18:21:47
> ----------------------------------------
> Máte někdo zkušenosti s rozbory medu třeba v SVU Jihlava nebo v Olomouci a
> Dole.Co to stojí a co všechno dělají v rámci této dotace?Díky za odpovědi.
>
>
>

Co mně kdysi vysvětlovali strojaři, tak se pouzdo pro ložisko udělá o
nějakou tisícinku menší než je ložisko, potom se zahřeje a vloží se do něho
studené ložisko. Až se teplota vyrovná, ložisko drží. Nebo pro méně náročné
kontrukce se udělá stejně velké a ložisko se do něho nalisuje nebo natluče
paličkou. Vytahuje se vyklepáním nebo stahovákem. Takové soustružení je ale
dost drahé, protože vyžaduje přesný stroj. Upevnění silikonem nebo epoxidem
je náhradní technologie, kdy se to pouzdro ložiska vůbec nemusí dělat
přesně. V krajním případě se může v hliníku nebo silonu udělat obyčejnou
vrtačkou s brusným kotoučkem nebo frézkou, potom je dosažitelná přesnost
desetiny až půl milimetru. Kdysi jsem takhle přizpůsoboval duralové pouzdro
na ložisko ve vysavači, původní se vysypalo a nové se mi ještě za socialismu
povedlo sehnat asi o 2 milimetry větší. Oprava se povedla, ale na tom
pouzdru jsem tehdy strávil několik hodin. Pokud se epoxid nebo silikon
dostane do ložiska, bude asi dělat problémy. Další možnost je udělat půlku
pouzdra ložiska pohyblivou a odnímatelnou a stahovat ji k ložisku nějakou
kovovou páskou. Tolik k ložisku do medometu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 03, 2007 2:00 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Vezme se špalík hliníku, duralu, nebo silonu. Na soustruhu se upraví
> spodek, aby kopíroval dno medometu a nahoře se provede vybrání pro ložisko
> a nesmí se zapomenout, aby v případě poruchy šlo ložisko vyklepnout.Nikde
> jsem nepsal, že po hřídelce teče med, ale kapka ke kapce, mytí a je to.
Med
> projde ucpávkou ložiska a dokonale ho zalepí. Špalík se podmázne
silikonem,
> nebo epoxidem s bílými sazemi vše se sestaví tak, aby koš se otáčel so
> nejlehčeji a nechá se zaschnout. To kvůli souososti. Zatékání nejlépe
> zamezí plastový kruh nafest naražený na hřídel. Je to dost práce a tak by
> to chtělo ještě dát pohon dolů a pak už jen bezporuchově vytáčet.
Zdraví
> R. Stonjek

Může mě někdo poradit jaké množství medu nahradí jeden kg cukru?Díky předem za odpověď.

Určité informace lze zjistit na adrese:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html
Ceník výrobků a služeb, strana 4. - Laboratorní rozbory

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pep?k
Subject: Dotovan? rozbory med?
Máte někdo zkušenosti s rozbory medu

Máte někdo zkušenosti s rozbory medu třeba v SVU Jihlava nebo v Olomouci a Dole.Co to stojí a co všechno dělají v rámci této dotace?Díky za odpovědi.

Jana Fortikova:
Dobry den, hodilo by napsat kdepak ty vcelky mate, nebo kde bydlite..

Levně přenechám 6 včelstev (Kraňky) mladšímu včelaři, dobře udržované.
Důvod : stáří

Svazové sklenice jsou v prodeji, ale pro mě je 1400 ks příliš velké množství, nenajde se někdo kdo by 200-300 sklenic odprodal, samozřejmě přispěji na dopravu. Jsem od Rychnova n.Kn. Prosím nabídky na mail.Kovář M.

Dostaneš je koupit v včelařských potřebách

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?ela? Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Varroa - podloka se s?ty.
> Datum: 03.7.2007 20:29:10
> ----------------------------------------
> Kdo poradí, jaké rozměry ok jsou vhodné pro zhotovení podložky (podložka,
> síto 1, síto 2)k monitorování spadu VD? Díky.
>
>
>

Podívej se do posledního čísla Včelařství.

Kdo poradí, jaké rozměry ok jsou vhodné pro zhotovení podložky (podložka, síto 1, síto 2)k monitorování spadu VD? Díky.

V článku "Jak daleko včely létají?" ve Včelařství č. 2/1996, str. 43. uvádí
autor Ing. D. Titěra: "Nejdelší vzdálenost doletu od úlu, kterou jsme tehdy
včelám při našich pokusech naměřili, byla kolem 3 kilometrů. Ale v některých
případech mohou včely létat i mnohem dál."
Dále je v článku uvedeno: "Před řadou let, kdy ještě nebyly léky proti
varroáze, vyhledávali jsme v terénu nemocná včelstva a při tom jsme také
dolet měřili. Podrobně jsou tyto pokusy popsány ve Včelařství 1983, č. 1.,
str. 18."

Myslím že v MV 2007/2 je článek Ing. Čermáka o energetické bilanci včely ve snůšce. Měřil tam, kolik toho včely donesly ve volátku.
Efektivní snůškový dolet se uvádí asi 1 až 3km. Nejen já jsem pozoroval přínos ze svazenky atd. vzdálené 7-8km.
Se svazenkou to popsal kdysi někdo ve Včelařství a Ing. Čermák myslím tu samou vzdálenost pro řepku u Liptovského Hrádku.
Karel