78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



flakatos (84.16.120.34) --- 18. 6. 2007
Roztřepené konečky křidýlek.

Dnes pri kontrole jsem uvidel 2 včelky co mely konečky křidýlek roztřepené o co se může jednat?.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 18. 6. 2007
propolis

Dá se nějakým způsobem v domáctnosti zužitkovat prpolis? myslím třeba jako dát do mastí, vyluhovat v lihu atdd., más tím někdo zkušenosti?.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re:medovina (23382)

NE Množství cukrů v medu nesmí v roztoku přesáhnout 24% jinak bude působit jako konzervant. nenech se mýlit tím že občas dojde k nakvašení povrchu medu.

Pepa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medovina
> Datum: 18.6.2007 20:07:40
> ----------------------------------------
> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re: BETONOV? MED - leton? (23373) (23375) (23381)

Je to jednoduché motýlice nesnáší průvan a větší mezery mezi rámky jí také neprospívají proto postavíš-li nástavky na sebe máš komín a čím vyšší tím líp kde je stálý pohyb vzduchu a když dáš do nástavku o jeden nebo dva rámky méně tak je po problému Já tak skladuji souše ve stodole léta a bez problémů Ale opravdu musíš dospod a nahoru dát mřížku proti myším

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Prost? Jan <pros.jan/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: BETONOV? MED - leton?
> Datum: 18.6.2007 19:09:39
> ----------------------------------------
> Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to
> dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v
> minulých létech hrozil
> ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela
> zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a
> vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je
> to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a
> donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů
> to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med
> vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým
> zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
> plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští
> rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je
> nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ
> souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za
> smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době
> nehrozí.Ahoj...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.145) --- 18. 6. 2007
medovina

Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr, myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prostý Jan (88.100.95.205) --- 18. 6. 2007
Re: BETONOV? MED - leton? (23373) (23375)

Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v minulých létech hrozil
ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době nehrozí.Ahoj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 18. 6. 2007
Re: BETONOV? MED - leton? (23373) (23379)

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?
......
Nezralý, kyselý, zelený,... hlavně ať je venku.
Když uzraje v plástech, tak už je nanic.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re:BETONOV? MED - leton? (23373)

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 18. 6. 2007
Re: BETONOVÝ MED - letošní (23373)

Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem...
----------
viz. Moderní včelař 6/2006 str.17

Celkem efektivní návod. Bohužel jsem netušil, že na něj dojde již letos.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371) (23374)

Eman:
>Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub.<
.......
Podle mého je vosk jen jeden z produktů od včel, který není až tak "nasáklivý" jestli se s ním pracuje a on pravidelně koluje a vaří se. To je v zprávě sděleno jasně a má to význam velký. Tz. že k jakési degradaci spolu s kyselinami u amitrazu při zpracování dochází. A to je důležité pro udržení takových látek ve včelařství u nás.

Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.Proto reaguji zde a i přes mé špatné matematické dovednosti stále docházím k výsledku, že radit aby se souše skladovaly podstavením, zvyšovaly riziko loupeže a reziduií ve vosku, je moc "drahá" rada. Totiž může dojít opravdu na nezávislé vyšetření vosků a zadá to třeba i Rada EU atp. a mohou ze dne na den ČR zakázat ve smyslu "Amitrazové evropské směrnice" použití dost dobrého, ale hlídaného prostředku proti varroáze.

Ty výsledné hodnoty u těch rakouských mezistěn nejsou celkově vůbec tak špatné a nemohou být brány jako "odstrašující" příklad pro českou včelařskou veřejnost. Prostě se může u některého vzorku zjistit vyšší hodnota a ta je patrna i u jednoho českého vzorku.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JEZAKLADVCELARSTVI A LECENI

Berou ho jaksi automaticky. Ve skutečnosti to tak ale není a pokud by se to
mělo jen odhadnout, musela by nejdřív banda výzkumníků tu pohltivost těch
jednotlivých ploch změřit a potom ještě zjistit vliv různé teploty a různé
vlhkosti. Celý barák výzkumníků by se tím mohl rok zabývat a nakonec by
stejně vykoumali informaci pro průměrného praktického včelaře zhruba se
stejnou informační hodnotou jako jsou údaje o dávkování uváděné v návodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 2:01 PM
Subject: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA
JEZAKLADVCELARSTVI A LECENI


Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně?
Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí
buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi
hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo
usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v
plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re:BETONOV? MED - leton? (23373)

Odpověděl mi/odborník na slovo vzatý na medovici /nejlépe
> plásty potopit do sudu,nechat 1-2 dny aby
> nasákly vodou a poté vytočit.Tak jsem se to také snažil udělat,totiž snažil
> se do sudu potopit 10 - 12 plástů,jenže to není tak jednoduché.Ačkoli jsou
> to plásty 2 - 2,5kg,nemyslete si,že se potopí,ani náhodou.Je zapotřebí je
> zatížit a to hodně,jinak plavou nahoře.Tak jsem dospěl k názoru,že bych to
> asi musel dělat několik týdnů a ten následně vytočený med bych stejně musel
> zkrmit se včelami a nebo uvařit spoustu medoviny.

jj to sem loni taky resil a neni to sranda - ve vanickach a plastovych bedynkach jsem ramky namacel, slo mi to delat jen po malych seriich takze pekna zdrzovacka - mnohem vic prace nez uzitku :-(

Vyřešil jsem to tak,že
> jsem ty uskladněné medné plásty s cementem nechal ve skříních do jara
> /motýlice se jich nevšimne,nemá šanci / a po asi 4 plástech je potom dával
> z jara do spodního nástavku včelám.Tento med přes zimu povolil a byl jako
> pasta.Krystalky se rozpustily a nic včely ven nevynesly,vše
> spotřebovaly.

Taky jsem jich par skladoval, ale v prubehu zimy zacal vlivem vlhkosti med vytekat - to co nebylo zavickovane a pyl zacal plesnivet

Kde jste je prosim skladoval a jak?
Ja je mel v nastavkach, shora a zdola m. mrizka - vzdusne ulozeni, ve stodole kde se skladuje seno, ale spokojenost bidna, spis sem si rikal, ze jsem je take nenamocil a nevytocil.

Diky T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 18. 6. 2007
Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369) (23371)

Hochu Josefe. Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub. Nevadí že se mu v rychlosti sem tam vloudí počtářský překlep. Jde o pokus o odborný odhad. Přinutil mě o věci přemýšlet hlouběji, než jsem to doposud dělal.

Mimochodem daleko největší pošetilost je ten tvůj "jediný smysluplný postup". Jak bys to chtěl realizovat, když VU nezjistil nic?

P.S.
Spočítal jsem, že 1 dm2 plástu má plochu <15.4 dm2 (oboustranně asi 800 buněk). Mohl jsem se splést, neživí mě to a nejsem matematik :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prostý Jan (88.100.95.205) --- 18. 6. 2007
BETONOVÝ MED - letošní

Vskutku je na pováženou,jakými ptákovinami jste schopni se zabývat,když jsou zde věci daleko závažnějšího charakteru a jehož vlivem na letošní počasí se mnozí včelaři budou muset zabývat.Vše odkvetlo ve velké rychlosti,neb žádná zima letos nebyla.Dá se tedy předpokládat,že nás včelaře
čekají i věci nebývalé a které budeme muset řešit.Abychom je vyřešili beze ztrát na včelách a produktech,zajisté uvítáme každou zkušenost od těch,kteří na to mají jakýsi
takýsi recept.Začínají stesky na vyskytovaný cementový med
a to letos dříve či později zasáhne celou naši republiku.
Tady je však každá rada drahá,můj poznatek z minula.
Stalo se mi před asi 30 lety,že jsem plásty plné medu vybral z medníků a po neúspěšném vytáčení jsem to vzdal a uskladnil je ve skříních,bylo jich mnoho.Nedalo mi to,a tak
jsem se na okresní přednášce,kterou měl př.Haraksim jeho
optal,co s tím.Odpověděl mi/odborník na slovo vzatý na medovici /nejlépe plásty potopit do sudu,nechat 1-2 dny aby
nasákly vodou a poté vytočit.Tak jsem se to také snažil udělat,totiž snažil se do sudu potopit 10 - 12 plástů,jenže to není tak jednoduché.Ačkoli jsou to plásty 2 - 2,5kg,nemyslete si,že se potopí,ani náhodou.Je zapotřebí je zatížit a to hodně,jinak plavou nahoře.Tak jsem dospěl k názoru,že bych to asi musel dělat několik týdnů a ten následně vytočený med bych stejně musel zkrmit se včelami a nebo uvařit spoustu medoviny.Vyřešil jsem to tak,že jsem ty uskladněné medné plásty s cementem nechal ve skříních do jara /motýlice se jich nevšimne,nemá šanci / a po asi 4 plástech je potom dával z jara do spodního nástavku včelám.Tento med přes zimu povolil a byl jako pasta.Krystalky se rozpustily a nic včely ven nevynesly,vše spotřebovaly.Ani nevíte,jaký prudký rozvoj následoval.Bohužel výtěžek z minulého roku-poloviční,zato příští rok byl nadprůměrný.Toto je moje zkušenost s cementovým medem.Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 18. 6. 2007
Re: Melicitozní med (23367)

Jo a pak že medobraní je nejradostnější práce včelařova. Než něco takového, tak to radši nic. U nás už pořádně nepršelo skoro měsíc, tak doufám, že melicitoza nebude tak strašná. Z 15 včelstev mi ji nosí asi tři. Ostatní ani ťuk, tak doufám, že budou rozumné a ani nezačnou.;-))) Vloni jsem ji měl taky a podařilo se mi naštěstí polovinu vytočit. Zbytek spořebovaly do krmení.
Jinak před pěti lety jsem na tom úplně odrovnal medomet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 18. 6. 2007
RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366) (23369)

Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně? Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimilián Pazderka
Sent: Monday, June 18, 2007 1:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..Při průměru cca 5 mm (bráno jako
>válec) a
hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy.
Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23363) (23368)

Už toho počítání prosím tě zanechej. Při průměru buňky 5 mm je obvod 15.7 mm a plocha válce je 172.7 mm2 bez dna.
--------------
GuPa:
Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23366)

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..<
....
>Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy. Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359) (23363)

>Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.<
......
Díky, je to 0,1 dm2. Opravuji. Ve včelstvu při fumigaci je podle zprávy 20 000 včel a dále když ponechám 11 rámků 39x24 místo vyvaření nebo skladování mimo úl, dávkuji léčivo s jedním prázdným nástavkem navíc včelstvu se skutečnou plochou odpovídající 11 x (2,15 x 3,7) = 11x(cca 8 dm x 2 strany = 16 dm2 x 400 buněk) a to je 11x6400 buněk(nádob).

Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.


To by mělo být na dm2(11x6400)x (0,05dm x 0,11 dm)= 387,2 dm2 skutečné plástové plochy/nástavek, který je s prázdnými buňkami dole uskladněn a má míru 39x24 a 11 ks rámků.

Takže podle zprávy se aplikuje fumigant ve včelstvu, které obsedá cca 6 rámků(200 dm2) s 20000 ks včel. :-) A to není ani na dotaci 1D. :-)

Je tam v té zprávě chyba, protože se zohledňuje obrvení, ale ne plocha buněk sesoučtem vnitřní plochy "dřeva" v úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlasta (193.165.73.36) --- 18. 6. 2007
Melicitozní med

Včelařím v CHKO Třeboňsko. Melicitóza jako "bejk". To není medobraní to je dobívání. Včelstva ve čtyřech nástavcích 39x24, vše plné melicitózního medu. To že to skončilo u nás není pravda, stále nosí průsvitnou řídkou tekutinu, která po dvou až třech dnech v plástech tuhne.
Na polích je svazenka ale vlivem nedostatku vláhy z ní nosí pouze pyl.
Po skončeném pracovním víkendu dnes nabírám síly na další kolo dobívání medu z plně zanesených plástů.
Těžké včelařské práci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359)

Opravdu Gusto nejsi matematik, sám to píšeš, o Dolu se radši nevyjadřuj! (ačkoli tady nejde o matematiku, ale kupecké počty ze základní školy). Tak nám prosím tě neblbni hlavu!

2000 dm2 je 200 000 cm2, to odpovídá 20 000 ks včel. Plástovou plochu nelze počítat s povrchem vnitřku prázdné buňky, protože plásty jsou obsazeny zásobami, plodem a včelami. Jestli se mýlím, nechám se poučit.

------------------
Gustimilán Pazderka:
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23362)

GP:
Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu".
.....
Jestli dobře chápu, ty máš na vyzimované včelstvo 2kg mezistěn?
Dík.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 18. 6. 2007
Re: Melicitozní med (23361)

Včera jsem s tím zápasil. Nebylo to medobraní ale medodolování. Pomáhalo mi vidličkou zajet hluboko dolů a něco přeci vylítá. Od 21,00 do 2.00 jsme vytočil necelých 100kg medu. Černého jak bota dobrého.
Před pěti lety byla melicitoza až do října. To ničilo včely asi víc jak melicitoza v zimě. Takže optimistou bych nebyl ohledně toho, že by to mělo skončit. Dokud bude vlhko a teplo, tak to může jet.

Naštěstí mám hotovou nerez vanu, zatím na vaření voští, pak na parafinování. A asi v tom budu přinejhorším máčet plásty a pak točit. Ale to až by bylo nejhůř. Zatím nechám včely žít. Až zanesou 5 nástavků melicitozou, budu to řešit. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Černý (88.100.170.119) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356) (23359)

GP> 10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )

Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356)

Karel:
>Myslím že to není málo na 50 včelstev <
......
Vycházím vždy z počtu vyzimovaných včelstev kde je počet včelstev ve skutečnosti vyšší.(viz níže)

Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu". Tz. 100 kg je zimováno a popř. ve skladě jako bílé souše, dalších 100 kg se přidává v podobě mezistěn podle projevu stavebního pudu. Ten přichází a odchází s věkem dělnice. Nelze chtít projev stavby po včelstvu když včelstvo nemá odpovídající počet stavitelek.(mimo jiné podmínky) Těch 100 kg/ - druhou půlku vosku je potřeba opět na přístí vyzimování nachystat do podoby mezistěn. Také se počítá se záložnímy včelstvy, takže při 50 vyzimovaných, je v rámci těch 200 kg vosku i rezerva na až 15% (+ 8 minivčelstev ) živých záloh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Bicek (193.179.2.106) --- 18. 6. 2007
Melicitozní med

Přátelé,
mám plné medníky melicitozy - 2 na každém včelstvu. Celkem tak cca 400 plástů. Přinesly mi to během jednoho týdne a snad už to skončilo. Zkoušel jsem to točit a výtěžnost je asi tak 10 procent. Zbytek zůstává v buňkách. Včelařím 20 let, ale takovou hrůzu mám porvé.
Zkuste mi poradit, jak to dostat rozumně z plástů ven. Mám ještě cca 40 volných souší. Jediné, co mi napadá, je dát do spodního medníku prázdné souše, nad to desku s dírou a na to nástavek s melicitozu namočenou ve vodě. A místo víka průhlednou folii nebo síto, aby tam bylo světlo a včely to braly jako loupež.
Máte s touto metodou někdo zkušenosti? Za jak dlouho to přenesou a kolikrát se to musí rosit nabo namáčet.
Uvítám každou zkušenost.
Díky
V.Bicek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23357)

Radim Polášek:

>Kolik procent léčiva zasáhne včely a
kolik procent zůstane na vosku je spíše teoretická otázka, ...<

.......
Ale ve zprávě i když to není přesně kvatifikováno se přesvědčivě tvrdí, že devět desetin léčiva (při fumigaci) absorbují včely. Kdyby se vycházelo z tohoto přepokladu, potom by i desetinásobné dávky léčiv byly při fumigaci OK.

Toto je pravděpodobně ta idea, která se uchytla a nelze ji prakticky uplatňovat v praxi při skladování souší! Proč? Protože je to špatně, když se vystavují léčivu uskladněné plásty.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354) (23356)

Karel:
>Jinak k ploše-povrchu. <
.....
Předávaná fakta VÚ :
Povrch obrvení u jedné včely je 10 cm2 (centimetrů čtverečních)
Povrch včelstva napodzim je 2 000 dm2

Plástová plocha je prý 200 dm2

..........

10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007

Karel:
>Jinak k ploše-povrchu. <
.....
Předávaná fakta VÚ :
Povrch obrvení u jedné včely je 10 cm2 (centimetrů čtverečních)
Povrch včelstva napodzim je 2 000 dm2

Plástová plocha je prý 200 dm2

..........

10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354)

Nejjistější bude vždy držet se návodu. Kolik procent léčiva zasáhne včely a
kolik procent zůstane na vosku je spíše teoretická otázka, protože nezávisí
jen povrchu včely a plástu nebo povrchu dýchacího ústrojí včely, ale i na
chemickém složení těch jednotlivých povrchů, jak je ta léčivo na
jednotlivých površích s různým chemickým složením různě ukládáno a pokud se
jedná o distribuci látky v dýmu nebo aerosolu, tak to závisí i na
elektrických nábojích částic ve vzduchu a elektrostatických silách atd.
Nejpodstatnější je to, jestli účinná látka a její rezidua jsou více
rozpustné v tuku a tudíž se uloží do vosku, kde vydrží dlouho nebo jestli
jsou více rozpustné ve vodě a potom se dá předpokládat, protože voda je
poměrně reaktivní prostředí, že se tyto látky rozkládají poměrně rychle a z
úlu rychle mizí.
Co se týká reziduí ve vosku třeba v Rakousku, je třeba porovnat, jakými
dávkami a jak často se léčí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 10:20 AM
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
ZAKLADVCELARSTVI A LECENI


> DOUFÁM, ŽE UMÍTE POČÍTAT !!!
>
> Já jsem byl z matematiky průměrný, ale vidím, že jiní jsou ve zprávách pro
> stát nedostateční. Jde o zprávu pro p. Pondělíčka (Mze - 2005) a tam se
> zvěstuje, že devětdesetin fumigantu - amitrazu, zasáhne živou včelu a
jedna
> jde prý mimo na plásty. To je asi zdroj dogmat o povrchu včel a rozměru
> plástové plochy ve včelstvu.
>
> ht
tp://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravar
> esidua.pdf
>
>
> Ano. V tomto s Radimem musím souhlasit. Každý roztoč musí dostat tu
> správnou koncentraci. Plocha plástů je zákonitě větší než povrch včely.
> Nejde brát plochu z povrchu, ale přes hloubku buňky. A čím více nástavků a
> větší je v úlu zvětšen plástový povrch, tím se znásobením zmenšuje
> koncentrace zasažení včel a zvětšují rezidua ve vosku.
>
> Tím je myšlen skutečný povrch, který je základem množství roztoku např.
pro
> ochranáře rostlin. Tam se míchá také podle množství zelené plochy a při
> vyšší kultuře (větší skutečné ploše) se volí vyšší dávka.
>
> Jestli chcete věřit tomu, že se na plásty dostane jen desetina podávaných
> léčiv a ty ještě navíc prý degradují na vodu atp.(viz zpráva) Potom mi
> řekněte proč se podle zprávy např. v Rakousku drží i po zákazu a delší
době
> tak vysoké koncentrace ve vosku? Žeby se degradace nekonala?
>
> Nevystavujte zbytečně plásty léčivům!
> Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma
> moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem
> medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354)

Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor
.....
Souhlas (vyjímečně) :-). K zásobám na loňský rok jsem vloni měnil dalších 60kg mezistěn a letos jsem musel honem 20kg doobjednat.
Myslím že to není málo na 50 včelstev s tím, že část starých úlů budu rušit a tam už tak neměním.

ALe zimuji ve třech nástavkách 24cm. je to pro mě novinka, takže si technologii trochu ladím, hlavně proto že jsem donedávna trpěl nedostatkem díla. Ale letos už to podle plánu jelo.
Na jaře jsou včely hlavně v horním N s nabouchanýma zásobama - hlavně medem. Když zaplodují prostřední, s tím není většinou problém. Problém je že jen některé chtějí jít úplně dolů, některé se tomu brání. A v té době přichází Brutální Nikita a zaplodovaný prostřední nástavek rozředí mezistěnama na dva nástavky. V horním je zebra (mezistěna/plást/mezsitěna/), ve spodnějším je jádro s plodem obklopené dvěma krycími které jsem vytáhl z nejnižšího. Tam je nahradím mimo jiné jedním stavebním. Stavební od loňska dávám dva na nástavek.
Pokud se včelám daří a nestačí jim to, přidávám další nástavek mezistěn.
Protože horní nástavky odebárám a vytáčím a letos budu už masívnějí rušit dílo, na zimu jim zůstává světlé, s tím, že nejspodnější se dostává nahoru (je v něm pyl) a včely si ho na zimu doplní sami, já tam jen doplňuji cukr podle stavu zásob. Ale ty si podle mě ukládají do středu po vybíhajícím plodu.
Takže myslím že tohle je dost o světlém díle. Nehledě na to, že v prstorném úle dílo tak intenzívně netmavne.


Jinak k ploše-povrchu. Záleží jak se bere. Argument výzkumníků - chloupky má logiku. Prý povrch vlasů (některých šťastnějších lidí) je několikrát větší než povrch těla.
---- Od té doby, co jsem na to byl upozorněn - dávkování podle obs.prostoru- se tím řídím a pokud neudělám chybu, nemám VD ve vzorcích nad limitem. Většinou jsem snad pod 1, nebo okolo 1.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23354)

Otázka:
Jaký je plástový povrch 1 dm2 plástu?
Jaký je povrch lidského mozku?

.
.
Povrch buňky, z které vyběhne včela je v momentě vyběhnutí zákonitě větší než včela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLAD VCELARSTVI A LECENI (23334) (23339) (23340) (23341) (23350)

DOUFÁM, ŽE UMÍTE POČÍTAT !!!

Já jsem byl z matematiky průměrný, ale vidím, že jiní jsou ve zprávách pro stát nedostateční. Jde o zprávu pro p. Pondělíčka (Mze - 2005) a tam se zvěstuje, že devětdesetin fumigantu - amitrazu, zasáhne živou včelu a jedna jde prý mimo na plásty. To je asi zdroj dogmat o povrchu včel a rozměru plástové plochy ve včelstvu.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf


Ano. V tomto s Radimem musím souhlasit. Každý roztoč musí dostat tu správnou koncentraci. Plocha plástů je zákonitě větší než povrch včely. Nejde brát plochu z povrchu, ale přes hloubku buňky. A čím více nástavků a větší je v úlu zvětšen plástový povrch, tím se znásobením zmenšuje koncentrace zasažení včel a zvětšují rezidua ve vosku.

Tím je myšlen skutečný povrch, který je základem množství roztoku např. pro ochranáře rostlin. Tam se míchá také podle množství zelené plochy a při vyšší kultuře (větší skutečné ploše) se volí vyšší dávka.

Jestli chcete věřit tomu, že se na plásty dostane jen desetina podávaných léčiv a ty ještě navíc prý degradují na vodu atp.(viz zpráva) Potom mi řekněte proč se podle zprávy např. v Rakousku drží i po zákazu a delší době tak vysoké koncentrace ve vosku? Žeby se degradace nekonala?

Nevystavujte zbytečně plásty léčivům!
Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Seničan (e-mailem) --- 18. 6. 2007
ÚIhyn včiel (23147) (23148) (23258) (23263) (23265)

Masové úhyny včiel šokovali Ameriku

Včela (autor: Reuters)

18. júna 2007 7:49
Americkí včelári sa od začiatku jari nevedia prebrať zo šoku. V celej krajine masovo hynú včely. Úle plné medu zostávajú prázdne, včelstvá miznú bez stopy. Ihneď sa objavilo niekoľko teórií, ktoré mali vysvetliť, prečo včelstvá hynú nevysvetliteľným spôsobom. Pandémiu mali vraj spôsobiť mobilné telefóny, geneticky zmenené rastliny či klimatické zmeny.


Hynutie včiel v Spojených štátoch vzrušilo celý svet. V krajine, ktorá najviac využíva v poľnohospodárstve supertechnológie, sa totiž chovajú včely úplne inak ako v konzervatívnej Európe. Kým na starom kontinente je včelárstvo čoraz viac koníčkom ako podnikaním, Američania ho premenili na tvrdý biznis.

Einsteinovo varovanie ožilo

Typický americký včelár je kočovník, ktorý preváža svoje včelstvá na kamióne z jedného amerického štátu do druhého. Netrpezlivo naň čakajú ovocinári aj pestovatelia repky, pretože včely sú skvelé opeľovače, zaručujúce farmárom vysokú úrodu. Užitočnosť včiel majú v USA, kde nie sú pôvodným hmyzom, lepšie zrátanú ako kdekoľvek inde na svete.

Preto keď kalifornský včelár David Bradshaw pri pravidelnej kontrole svojho včelstva otvoril úle a zistil, že polovica zo sto miliónov včiel je fuč, myslel, že sa ocitol v zlom sne. Lenže to isté sa prihodilo aj desiatkam Bradshawových kolegov v polovici amerických štátov. V šoku neboli len včelári, ale aj farmári.

V tej chvíli si mnohí Američania spomenuli na výrok slávneho fyzika Alberta Einsteina, ktorý ešte v polovici 50. rokov minulého storočia upozorňoval, že do štyroch rokov po tom, čo zahynie posledná včela, zahynie aj ľudstvo.

Einstein bol, pravda, fyzik a matematik. A jedna z teórií, ktorá rýchlosťou blesku dorazila aj do Česka, kde na začiatku minulého storočia objaviteľ teórie relativity pôsobil, hovorila o tom, že za záhadným hynutím včiel môžu byť mobilné telefóny. Tobôž keď špecialistka na ekológiu hmyzu May Berenbaumová z University of Illinois, citovaná agentúrou Reuters, uviedla, že "niečo ruší orientačný zmysel včiel“.

Kočovné včelárstva nie sú mobily

Českí včelárski odborníci sa však vzápätí z tejto hypotézy vysmiali. Rýchlo vystopovali, že pri preklade článku z novín The Independent si prekladatelia pomýlili "mobile apairy“ kočovné včelárstva s mobilnými telefónmi...

Určite to neboli mobily, v Česku je predsa oveľa hustejšia sieť vysielačov mobilných telefónov a žiadne masové hynutie včiel tu nenastalo. Teda aspoň doteraz. "Miznutie včiel by skôr zodpovedalo príznakom varroatózy,“ povedal Miloslav Peroutka, český veterinárny lekár, ktorý už desaťročia chová včely a teraz je tajomníkom Českého zväzu včelárov.

Varroa destructor je roztoč, ktorý napadol americké včelstvá aj v osemdesiatych rokoch minulého storočia. Tento parazit cicia včelám miazgu a šíri medzi nimi rôzne vírusové ochorenia. Peroutka sa domnieva, že v čase, keď Američania stále premiestňujú včely z jedného miesta na druhé, dochádza k rôznej kombinácii parazitov, ktoré následne vyvolávajú vírusové ochorenia.

Za záhadným hynutím včiel nebudú teda mobily ani geneticky zmenené rastliny, ale najskôr ochorenie, ktorého príznaky zodpovedajú či približujú sa varroatóze. Napísal to časopis American Bee Journal, ktorý nedávno publikoval analýzu príčin úhynu stoviek včelstiev v USA. S týmto názorom súhlasí aj Peroutka, ktorý pripomína, že po prvý raz pred tridsiatimi rokmi opísal tieto príznaky slovenský parazitológ Ján Hanko.

Varroatóza nepovedala posledné slovo

Choroba, ktorá vyvolala masové hynutie amerických včiel, je teda pravdepodobne najskôr kombináciou viacerých ďalších chorôb. Pred niekoľkými rokmi však hynuli včely "nevysvetliteľne“ aj v Nemecku a Rakúsku. Najnovšie v Poľsku. Je to náhoda?

Peroutka tvrdí, že Európa prešla podobným vývojom ako Amerika, ibaže "lieči sa tu fundovanejšie ako v USA. Miera hynutia včiel zodpovedá spravidla úrovni boja s varroatózou.“ Tento názor zastáva aj Peroutkov slovenský kolega včelár a veterinárny lekár Pavel Hovorka. Aj súčasné poľské problémy sú podľa oboch otázkou toho, "ako sa lieči nebezpečná choroba“.

Jeden zo slovenských odborníkov profesor Jozef Čižmárik z Farmaceutickej fakulty Univerzity Komenského však úplne nevylučuje vplyv silného elektromagnetického žiarenia na správanie včiel. Ale ďalší včelár, inak fyzik, Ján Haščík vidí problém v inom svetle.

"Každý včelár si pozorne všíma náhle zmeny v správaní včiel. Často za nimi môžu byť jednoduché procesy,“ upozorňuje Haščík. "Niekedy hynú aj preto, že tesne pred zazimovaním príroda poskytla včelám z rastlín medovicu, ktorá v zime skryštalizuje. Včely z nej dostanú hnačku a hynú. Neumierajú v úli, ale vonku v prírode. Ak je naporúdzi nejaká "zaručene overená“ hypotéza, včelár sa jej chytá ako topiaci sa slamky,“ vraví Haščík.

Návrat do lesa?

V jednom sa však všetci odborníci aj praktickí včelári zhodujú. Príroda, z ktorej vzišiel aj človek, je na začiatku 21. storočia narušená ľudskou činnosťou viac ako kedykoľvek predtým. Jozefovi Čižmárikovi sa zdá, akoby posledných tridsať rokov časť ľudstva neúnavne pracovala na tom, ako zahnať včely naspäť do lesov. Odtiaľ ich človek vyviedol v sedemnástom storočí, keď sa mu nechcelo zbierať med z bútľavých lesných stromov a začal ich chovať v blízkostí svojich obydlí.

Mnohí sa boja včiel, pretože pichajú žihadlá. Lenže na včelí jed je alergické len jedno promile obyvateľstva, teda jeden z tisícky. Ľudia sa, ako pripomína profesor Čižmárik, musia k prírode aj včelám správať menej majetnícky. Súčasný aj budúci život na planéte je bez nich len ťažko predstaviteľný.

"Každá tretia porcia jedla je výsledkom neúnavného opeľovania rastlín včelami,“ hovorí profesor Vladimír Petr z českého Výskumného ústavu živočíšnej výroby. Ich význam ako opeľovača nie je o nič menší ak nie väčší ako prínos v podobe medu - vynikajúceho prírodného sladila a lieku zároveň či celého radu iných liečiv odvodených zo včelích produktov.

Jozef Sedlák, Pravda



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334) (23339) (23340) (23341) (23350) (23351)

Ti co léčivo vymysleli a vyrábí uvádějí něco jiného.
Kopie dopisu ing. Veselého z loňského roku by tady asi šla vyhledat. My musíme dodržovat jejich metodiku.
U gabonů bych problém vůbec nehledal. Jestli je včelstvo slabší, přejde přes něj méně včel.
Myslím, že nemá cenu řešit vyřešené.
Tonda

>Podstatná bude koncentrace léčiva na jednotku objemu pro fumigaci a aerosol,
protože se léčivo roznáší vzduchem. Když je úl malý, musí se použít míň
léčiva, když je velký, víc , ale každý roztoč musí dostat tu správnou
koncentraci. U gabonových pásků a bude podstatná síla včelstva, protože
léčivo se roznáší kontaktem včel s páskem a kontaktem včel mezi sebou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334) (23339) (23340) (23341) (23350)

Podstatná bude koncentrace léčiva na jednotku objemu pro fumigaci a aerosol,
protože se léčivo roznáší vzduchem. Když je úl malý, musí se použít míň
léčiva, když je velký, víc , ale každý roztoč musí dostat tu správnou
koncentraci. U gabonových pásků a bude podstatná síla včelstva, protože
léčivo se roznáší kontaktem včel s páskem a kontaktem včel mezi sebou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 8:12 AM
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu


> Přesně tak. Léčil jsem taky podle velikosti prostoru. Ing. Veselý
upřesnil,
> že je to na obsednutý prostor. Léčivo se váže na včely. Vloni to tady
> proběhlo.
> Tonda
>
> >V návodu pro podzimní léčení je dávkování podle obsednutého prostoru. Já
> to tak dělám, a spad VD mám většinou v limitu. Myslím, že se to tady vloni
> diskutovalo a někdo se ptal v Dolu a tady to přetiskoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 18. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334) (23339) (23340) (23341)

Přesně tak. Léčil jsem taky podle velikosti prostoru. Ing. Veselý upřesnil, že je to na obsednutý prostor. Léčivo se váže na včely. Vloni to tady proběhlo.
Tonda

>V návodu pro podzimní léčení je dávkování podle obsednutého prostoru. Já to tak dělám, a spad VD mám většinou v limitu. Myslím, že se to tady vloni diskutovalo a někdo se ptal v Dolu a tady to přetiskoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 18. 6. 2007
Re: ?ern? pil (23323) (23328) (23348)

Svazenku ani mák setý v dosahu nemám, ale černého pylu je v plástech plno. Takže asi mák vlčí. Toho je na mezích všude plno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ježek.obecný (e-mailem) --- 17. 6. 2007
Re: ?ern? pil (23323) (23328)



Ze svazenky mam ted snusku a pyl se zda na prvni pohled jako cerny,
.... ve skutecnosti je cerno-fialovy.

*** jezek **

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Mohl by to být Mák některé druhy mají černý pyl př. M. vlčí a některé odrůdy M. setého mají pyl černý anebo béžový Také by to mohla bvt svazenka Ta ho má tmavě fialový
>
> Pepan
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 17. 6. 2007
Re: Cena cukru. (23319)

ve svitavech v Lidlu taky za 15,90.....

Vítězslav Vrána napsal(a):
> Ve čtvrtek prodejna Lidl Rožnov pod Radh.Cukr drobný krystal 1 kg za 15,90
> Kč.Dovezeno z Polska.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 17. 6. 2007
Seznam zakonu a predpisu o včelarstvi

Před několika dny jsem na webu četl článek obsahující soupis zákonů dotýkajících se včelaření. Bohužel tu stránku nemůžu najít. Možná ji někdo zná, možná je dokonce autor toho seznamu tady v konferenci? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 17. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334) (23342)

Děkuji všem, co odpověděli, zvláště p.Turčáni, budu se radami řídit. Plásty patří včelám, ne do spíže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(80.188.127.10) --- 17. 6. 2007
lysoň

lysoň

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarda (64.59.144.21) --- 17. 6. 2007
uskladnění souší přez zimu.

Já dávám vše na zimu do kůlny a prokládám vše novinami. Moly prý nemají rádi vůni tiskařské černi.To ovšem nestačí, moly se tam stejně nastěhují. Tak dávám noviny jen mezi každý druhý nástavek a napříč louček v druhém nástavku dám kousek kartonu a na něj asi 2 žlice krystalů proti molům. Pozor !!!!!!!!!!!!!!!! Nesmí se použít NAFTALEN, ten je pro včely toxický. Krystaly jsou para-Dichlorobenzene.Pánové ho nejspíše znají. Používá se občas do pisoárů na zlepšení vůně anebo jako prostředek proti molům. Na jaře vyndám vše z nástavků tak 3 tydny předem, než potřebuji nástavek a nechám řádně vyvětrat. Tak ještě jednou para-Dichlorobenzene, nezaměnit za nic jiného !!!!!!!!!!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 17. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334)

Technológiu skladovania plástov v zime mám vyriešenú definitívne už skoro dve desaťročia. Ak by som skladoval plásty cez ziímné obdobie tradičným, potreboval by som dobré skladovacie priestory a umiestniť vzdušným spôsobom 1400 ks (2x10 plástov na jedno včelstvo) plástov, na to treba nie len priestor, ale i vhodné ostatné parametre. Ďalšou eventualitou je i sírenie plástov, pretože v pôvodnom technologickom postupe som rušil medníky už začiatkom 8 mesiaca a vtedy sú veľmi prajné podmienky pre rozmnožovanie víjačky voštinovej a úľovej.
Preto som ochranu plástov nechal na včely samé a nestalo sa mi, aby víjačkou bol za dlhé roky čo i len jeden poškodený! Sírenie plástov vypadlo z môjho postupu ochrany plástov, čo však nemusí byť celkom správne, lebo kysličník síričitý môže plásty v určitom smere ozdravovať, i keď sa vo včelárskej literatúte udáva, že kyselina síričitá (vzniká prijímaním vody zo vzduchu) neničí spóry nozematózy ani bakteriálnych chorôb.
Technologický spôsob skladovania plástov:
- po vytočení posledného medu vrátim plásty do debničiek a tie uložím pod plodisko. Pre včelára je výhodné mať plodisko na najvyššom mieste úľovej zostavy, aby mal včelstvá pod kontrolou, ale hlavne aby mal uľahčené dopĺňanie zásob na zimu. Používam povalové a vonkajšie kŕmidlá.
Plásty pod plodiskom majú včely pod stálym dozorom až do poslednej chvíli pre nástupom zimy. Včely ako policajti patrolujú po plástoch, hľadajú a odtraňujú čo i len v náznaku náhodne vyliahnuté larvičky víjačky.
Debničky s plástami cez zimu nemajú žiaden vplyv na kvalitu zimovanie včiel, ale včelár musí vyriešiť odvod vlhkého vzduchu z prostredia úľa kde uložené plásty a plodiskové plásty. V tretej debničke - v plodisku ponechávam na zimu všetky plásty, ak mám náhodou zásobné aj tie ponechávam v debničkách pod plodiskom. Ešte raz zdôrazním, že mimo včelstvo na zimu neumiestňujem ani jeden plást. Pre včelára je veľmi pohodlné mať plásty po "ruke",hlavne pre toho, ktorý má umiestnené včely mimo domu, teda npr. na voľnej včelnici. Plásty, ktoré včelár potrebuje vyradiť môže odobrať likvidáciu ešte v jeseňa alebo na jar. Voľný priestor zimujúcemu včelstvu neškodí. Pred zimou treba letáč so zimujúcimi včelami zabezpečiť proti škodcom, lebo inak na jar nájde len kopu rozhryzených plástov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 17. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334) (23339) (23340)

GP:
A jestli se léčí, tak podle prostoru
....
V návodu pro podzimní léčení je dávkování podle obsednutého prostoru. Já to tak dělám, a spad VD mám většinou v limitu. Myslím, že se to tady vloni diskutovalo a někdo se ptal v Dolu a tady to přetiskoval.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 17. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334) (23339)

Jan Prostý:
>Zdeňku,Jan Ti odpověděl krátce a jasně,je to jistě odborník.Když jej poslechneš,neprohloupíš,ale je šrumec při této manipulaci na včelnici ale za 2 dny je zase pokoj.<
...

No to ano. Párádní podmínky k reinvazi varroázy až do mrazu. A jestli se léčí, tak podle prostoru. Takže dobré podmínky i pro rezidua ve vosku a i medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prostý Jan (88.100.95.205) --- 17. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334)

Zdeňku,Jan Ti odpověděl krátce a jasně,je to jistě odborník.Když jej poslechneš,neprohloupíš,ale je šrumec při této manipulaci na včelnici ale za 2 dny je zase pokoj.
Jinak musíš mít podle počtu včelstev několik skříní,do kterých ukládáš po vytočení souše.Do 1 skříně můžeš počítat kolem 250 rámků 39x24.Tyto souše v těch skříních
musíš do listopadu pravidelně sířit každý desátý den,stačí 1 knot.Motýlice se líhne z nakladených vajíček do
teploty 10 stupňů a i když budeš sířit pravidelně,nějaké ztráty na plástech mít budeš.
Jak to dělám já : Při posledním vytáčení ponechávám v medníku 4 - 6 plástů/podle toho,kolik přinesly/a zbytek na
zimu zásoby doplním cukrem,tedy řekněme 6 kg.Tam je již jediná práce,vyndá se jenom mřížka.Takže včely zimují ve 3 nástavkách a mám vyzkoušeno,že dobře.Když se příští rok mají dávat medníky,je to zase jednoduché,horní nástavek se
zásobami a již i s plodem se dají na dno,další nástavek prostřední přijde na něj a původní spodní nástavek přijde
nahoru jako třetí,oddělený mřížkou a je to medník. Ahoj...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 17. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334)

Značnou část souší můžeš skladovat se včelami. Léčivo se dávkuje podle množství včel, ne podle nástavků, takže argumentace kontaminace vosku padá. Chce to dobrou ventilaci. Já jsem přešel například na 30 rámků Lang.24cm (nebo ekvivalent, ale i 4N 24cm atd). Minimalizuji si tím pracnost.
Venku přes zimu skladuji pouze nedostavěné mezistěny a panenské dílo - nevhodné na zimování - do těch zavíječ nejde. Ale klidně je nechávám i v nejspodnějším nástavku.
A během sezony žádné neskladují, kromě pohotovostní zásoby pro oddělky, pokud bych je měl. Letos jedu na doraz :-)

A rozšiřuji jen mezistěnami.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 17. 6. 2007
Re: Otázka (23331)

Ahoj, Péťo,
je lépe přidat nástavek raději o malinko dřív, než později, aby nevznikla
rojová nálada.
Formidol asi na motejlici nezabere, ale pokud nejde o masivní napadení
svědčící o skomírajícím včelstvu, tak včelám neublíží. Je nebezpečná jen pro
neobsazené plásty.
Až po snůšce, po posledním medobraní, se aplikují gabonové pásky.
Formidolové desky můžeš používat kdykoliv v sezóně, je-li dostatečná
teplota. Neovlivní kvalitu medu.
Ať se Ti daří !
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Petr" <kroupova.zlatka/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 16, 2007 7:45 PM
Subject: Otázka


Zdravim všechny včelaře.Potřeboval bych radu. Je mi 13 let a včelařím
teprve 1 leto.Mam plný úl včel a půlky podmetu mam jim přidat nástavek?A v
jednom úle mam motejlici jak ji vyníčit.Mam dát do dna formidol zabere to?I
když se tam dává až v srpnu?děkuju všem kdo mi poradí s včelařskym
pozdravem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 17. 6. 2007
Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu (23334)

Dne neděle 17 červen 2007 08:10 zdenek napsal(a):
> Jak uskladňujete medové nástavky se soušemi přes zimu? Zjistil jsem, že s
> přibývajícím počtem nízkonástavkových úlů rapidně rostou náklady a práce s
> uskladněním medníků a souší v zimním období. Nejlépe by asi bylo skladovat
> je někde venku, jenže pokud jsou úly ve volné přírodě, nelze jen tak nechat
> někde otevřené medníky. Šlo by ponechávat medníky se soušemi v nástavkovém
> úle přes zimu? Jak?

podstavit pod podiste ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 6. 2007
Re: Re: vyřezávané úly, úový priestor a rojenie (23272) (23290) (23296) (23304) (23305) (23308) (23326) (23330)

Obecně v starých metodách se toleroval menší prostor úlů, protože rojení
nebylo považováno za průšvih ale naopak za žádoucí nebo aspoň za neutrální.
Jediná výjimka snad mohly být stojany zadováky vzniklé z klátů s mnoha patry
rámečků nad sebou, kde ten prostor mohl být větší. Obávám se, že pokud se
tehdejší metody včelaření použijí bez úpravy, bude to rojení hodně vadit.
Možná by to šlo řešit pomocí indikátoru rojení, píše o něm třeba J Jindra,
který analyzuje zvuk vycházející z včelstva a je schopen několik dnů před
rojení to zjistit. A pak by se muselo provést nejspíš nějaké řízené umělé
vyrojení neboli rozdělení včelstva na dva. Prostá likvidace rojových
matečníků je spíše nouzové řešení, protože obvykle situaci jen odloží.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 17. 6. 2007
Skladovani sousi a nastavku pres zimu

Jak uskladňujete medové nástavky se soušemi přes zimu? Zjistil jsem, že s přibývajícím počtem nízkonástavkových úlů rapidně rostou náklady a práce s uskladněním medníků a souší v zimním období. Nejlépe by asi bylo skladovat je někde venku, jenže pokud jsou úly ve volné přírodě, nelze jen tak nechat někde otevřené medníky. Šlo by ponechávat medníky se soušemi v nástavkovém úle přes zimu? Jak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 6. 2007
Re: cukr (23147) (23148) (23258) (23263) (23265) (23332)

Připomínám, že z medu nemusí být jen medovina, čili alkoholický, případně i
sladký nápoj. Může být i nápoj s trochou alkoholu určený k pití v horkých
letních dnech, něco jako je v horkých provozech pivo osmička. Já bych ho
spíše než jako pivo nazval prostě kvas.
Základní recept je takový, že se připraví čaj z odvaru příslušných rostlin a
koření, třeba od těch určených k výrobě medoviny ale i klidně od těch, co
rostou na zahradě či v lese. něco jako co dům, zahrada a les dal. Letos mi
vyšel mix kopřivy a květů černého bezu. Na dva litry čaje se přidá 2 - 4
vrchovaté velké lžíce medu, půl až jednu malou kávovou lžičku kyseliny
citrónové, trošička živné soli a nějaké deci den, dva rozkvašeného zákvasu
klidně i z obyčejných pekařských kvasinek. Med se přidává až potom, protože
čaj musí být výrazný a potom jestli se dělá z zelených natrhaných bylin,
musí jich být více a hodně medu by se na těch bylinách vyneslo pryč. Kvas se
dává do dvoulitrových nebo pětilitrových PET lahvích ne úplně plných,
protože pění. Během kvašení se upouští tlak, aby se flaška neroztrhla a
jedenkrát, dvakrát přelévá, protože na dně vzniká usazenina z uhynulých
kvasinek, které by se mohly kazit a zanášet pachutě. Pije se s koncem
kvašení i s živými kvasinkami podobně jako burčák a je zřejmě díky kvasinkám
podobně zdravý, jen je co se týká alkoholu slabší. Taky se ale může před
koncem kvašení slít, případně dodat ještě trochu medu nebo i cukru, nechat
kvasinkami v PET flašce "natlakovat" a uložit do chladu. Kombinace vysokého
obsahu oxidu uhličitého rozpuštěného ve vodě někde v chladu a trochu toho
alkoholu působí konzervačně, mám vyzkoušeno skladování přes půl roku přes
zimu. Je možné taky udělat kvas s ovocnou příchutí, přidat tam po rozkvašení
ovoce. Mám vyzkoušené třešně a rybíz. Ovoce je zřejmě konzervováno oxidem
uhličitým, takže se v kvasu dlouhou dobu nekazí.
Jinak je to přece jen alkoholický nápoj, takže by se ho nemělo dělat tolik,
aby se musel pít dlouhodobě litry denně. Dobře se hodí na žízeň, stejně jako
slabé pivo, když je třeba v létě udělat nějakou těžší práci, třeba nějaký
výkop nebo tak nějak. Když se kvas povede dobře, je to tak na pití 2 - 3
deci v horku v létě pod přístřeškem vychlazený s kostkou ledu, s kroužkem
citrónu a případně ještě dochucený nějakým sirupem nebo tak nějak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 16, 2007 8:48 PM
Subject: Re: cukr


Skúste to tak, že dáte 5 kg t.j. uhorkova flaša trebárs repkového medu
pridáte 15 litrov vody, dáte pár klinčekov, škorice a a jedni lyžičku
stomoranu do gázy, varíte pokiaľ sa tvorí pena. Ďalej dodržať už spomínaný
technologický postrup a demižón má každý.
Menej ako 15 liotrov, by som nerobil, lebo po prvom kvasení a stáčaní
je odpad kalov a to nemá zmysel . Radšej kúpim medovinu hotovú podľa svojej
chuti a nemám starosti.
Michal Seničan


< Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
< Predmet: Re: cukr
< Dátum: 13.6.2007 14:42:38
< ----------------------------------------
< > Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná.
Priateľ
< > dal 4 kg medu a je trochu sladšia.
<
< Jake je asi tak nejmensi mozne mnozstvi pro vyrobu medoviny. V tomto se
< neblizim ani zacatecnikovi, ale do budoucna to chci urcite vyzkouset.
Muze to
< byt i tech zhruba 13 litru??
<
< Diky
< T.H.
<
<
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Seničan (e-mailem) --- 16. 6. 2007
Re: cukr (23147) (23148) (23258) (23263) (23265)

Skúste to tak, že dáte 5 kg t.j. uhorkova flaša trebárs repkového medu pridáte 15 litrov vody, dáte pár klinčekov, škorice a a jedni lyžičku stomoranu do gázy, varíte pokiaľ sa tvorí pena. Ďalej dodržať už spomínaný technologický postrup a demižón má každý.
Menej ako 15 liotrov, by som nerobil, lebo po prvom kvasení a stáčaní je odpad kalov a to nemá zmysel . Radšej kúpim medovinu hotovú podľa svojej chuti a nemám starosti.
Michal Seničan


< Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
< Predmet: Re: cukr
< Dátum: 13.6.2007 14:42:38
< ----------------------------------------
< > Dávam 3,5 kg medu na 10 litrov vody. Zatiaľ bola vždy výborná. Priateľ
< > dal 4 kg medu a je trochu sladšia.
<
< Jake je asi tak nejmensi mozne mnozstvi pro vyrobu medoviny. V tomto se
< neblizim ani zacatecnikovi, ale do budoucna to chci urcite vyzkouset. Muze to
< byt i tech zhruba 13 litru??
<
< Diky
< T.H.
<
<
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (88.102.83.31) --- 16. 6. 2007
Otázka

Zdravim všechny včelaře.Potřeboval bych radu. Je mi 13 let a včelařím teprve 1 leto.Mam plný úl včel a půlky podmetu mam jim přidat nástavek?A v jednom úle mam motejlici jak ji vyníčit.Mam dát do dna formidol zabere to?I když se tam dává až v srpnu?děkuju všem kdo mi poradí s včelařskym pozdravem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 16. 6. 2007
Re: Re: vyřezávané úly, úžový priestor a rojenie (23272) (23290) (23296) (23304) (23305) (23308) (23326)

J.Červenka:

>mohl by jste ty "staré a dnes zapomenuté a zavržené" metody trochu vic
priblizit (nebo dat odkazy na sebevzdelavani ?<

Chce to zajít asi v Tvém případě do včelařské knihovny a dát tomu nějaký ten čas a číst vše a hlavně to staré. Mám trochu výhodu, mám něco doma a není hoto málo.

Servírovat takové české rarity přes nějaký publikační nebo archivní systém v originální podobě a úpravy pro větší atraktivnost nejsou nenákladné záležitosti. (třeba Radim Polášek by tyto informace vyžadoval co nejvíce "stravitelné" a troufnu si tvrdit, že i mnoho dalších potencionálních čtenářů) Klasický a jednoduchý webový redakční systém je málo. Brzo se přeplní a je potom nepřehledný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 6. 2007
Re: Černý pil (23323) (23325)

Slabě šedý pyl má divoký mák, co roste občas jako plevel na zahradách. Kvete
fialově s kousky černi na okvětních lístkách, zrníčka máku jsou asi dvakrát
menší než kulturní mák. Taky některé odrůdy kulturního máku, tuším bílý mák
má světle šedý až šedožlutý pyl. Světle šedý pyl má taky netýkavka
žláznatá, ta ale bude tady na severní Moravě až tak asi za měsíc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 16, 2007 2:27 PM
Subject: Re: Černý pil


> Podľa všetkého sa jedná o peľ z Maku vlčieho- Papaver rhoeas, ktorý kvitne
> práve v tomto období (u nás už dlhšiu dobu). V peľových nádobách často sa
> objavuje s peľom z Skorecela kopijovitého - Plantago lanceolata, ktorý je
> biely, je to zaujímavý pohľad na temto kontrast. Pri sledovaní
> prilietajúcich včiel s obnôžkami čierneho peľu, len veľmi ťažko
spozorujete
> na zadnom páre nôh.K týmto dvom druhom peľových obnôžok včely donášajú
> slabo šedý peľ, nezistil som však z čoho.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 6. 2007
Re:?ern? pil (23323)

Mohl by to být Mák některé druhy mají černý pyl př. M. vlčí a některé odrůdy M. setého mají pyl černý anebo béžový Také by to mohla bvt svazenka Ta ho má tmavě fialový

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: calo? <calons/=/seznam.cz>
> Předmět: ?ern? pil
> Datum: 16.6.2007 12:26:00
> ----------------------------------------
> Dnes jsem byl ve včelách a s překvapením jsem pozoroval včelky které
> přinášely na nožkách úplně černý pil ještě nikdy předtím jsem to neviděl.Ví
> někdo s čeho to může být černý pil?www.vceluly.wz.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 6. 2007
Re: Jak pokračuje snůka? (23231) (23252) (23291) (23307) (23311) (23318)

Na severní straně Beskyd jen pozorujeme, jak to nad Beskydami bouří a jak v
říčkách náhle teče víc vody. Nebo jak bouří nad Ostravou.Co tady spadne,
maximálně na hodinu zvlhčí listy. Medovici nevidím, asi je moc sucho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vítězslav Vrána" <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 15, 2007 6:40 PM
Subject: Re: Jak pokračuje snůka?


> Není snad dne,kdyby se u nás v Beskydech nepřehnala bouřka se silným
> lijákem,který smyje mšice a jiné producenty medovice.Zítra jdu do včel a
> uvidím,jak se plodiště zaplňuje medem.Včelstva zatím silná,slabá jsem
> vyrovnal převěšením zavíčkovaného plodu od silných včelstev.Z dvaceti
> včelstev se zatím vyrojily 3 včelstva,z toho 1 včelstvo dvakrát po
> sobě-poroje,jednalo se o včelstvo,kde jsem nedopatřením přimáčkl matku a
> kterému jsem v zápěti dodal otevřený plod s vajíčky od inseminované
> zuberské matky.Ať včelky lítají.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 16. 6. 2007
Re: vyřezávané úly, úžový priestor a rojenie (23272) (23290) (23296) (23304) (23305) (23308)

Dne pátek 15 červen 2007 09:14 Gustimilián Pazderka napsal(a):

> rozum na srdce, abych nepodceňoval staré a dnes zapomenuté a zavržené
> metody včelaření.


DD,
mohl by jste ty "staré a dnes zapomenuté a zavržené" metody trochu vic
priblizit (nebo dat odkazy na sebevzdelavani ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 23326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 23326 do č. 23386)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu