Včelařská konference

GP:
Jaká je cena, je stav situace nabídky a poptávky. U nás je nadprodukce medu a tudíž převyšuje nabídka poptávku a cena je s vlivem dovozu ještě nižší. A toje hlavní bod při cenách a nějakých odhadech kolik chtít.

Karle, je tvým to úkolem nalézt lukrativnost nějakého produktu z medu.
........
Začnu opět odzadu. tam je je to podstatnější.
V MV to bude jinak, podrrobněji, postupně.
Jsou dvě možnosti. Buď chceme vydělávat prachy, nebo chceme něco dělat a pak to dělejme. A nežehrejme, že za to nejsou prachy.
Pokud chci vydělávat prachy, musím přemýšlet o penězích. Peníze se m.j. převážně získávají tím, že něco prodám. A tam se přemýšlí tak, že se kreativně přemýšlí nad dvěma oblastmi. Co mohu nabídnout a jak, a ta druhá je, co kdo může chtít (a ani to nemusí potřebovat) a kde se dá na tom spojení profitovat.
A je tady velké možností jak to udělat. A když se tak dívám kolem po včelařích, mnoho lidí to nějak našlo. Někdo zjistil, že spíše lidé zaplatí za popovídání o včelách než za med a školí, atd a včely má spíše jako tu atrakci, někdo má včely jen na surovinu pro produkci medoviny a pokud je úspěšný, tak mu zůstane pár včelstev jako koníček a med pro medovinu nakupuje, atd. ( je jich spousta, a nechci prozrazovat některé nápady a záměry).
A u toho posledního příkladu zůstanu. Jakmile to totiž někdo najde, tedy lukrativnost něčeho z medu, tak logicky si lukrativnost nechá a bude ten med nakupovat za nejnižší cenu. Jinak by mu plácli mokrý hadr na čelo, a pokud by se nevzpamatoval, skončil by možná i v konkurzu.

Takže je každého věcí jak přemýšlet atd.

Druhá věc je to co mám na mysli, a to je možnost podívat se na to zkrs stranu nákladů, efektivností atd.
A tady nemám namysli jen , krmení medem, laciné úly atd.
Ono prodávat, propagovat a vůbec přeměnit něco na peníze má své nepříjemné náklady. A je tady otázka, zda by se edalo jít cestou, jakou jdou i jinde. Sdružování, rozložení nákladů při maximálním zachování profitu.

Existují sdružení, která to na různém stupni dělají.

Z osobních zkušeností vím, že pokud to co prodávám nepropaguji, nehustím do zákazníků, že dělají to nejlepši, když nakupují u mě, atd. Tedy že si neupevňuji pozice se mi může vymstít. A pak bud epozdě. Nejen ve vojenství se opevňují pozice preventivně před útokem. Za útoku to jde hůř. Kdokoli kdykoli může dostat zálusk na peníze mých zákazníků a vysvětlovat jim, že je mají dávat jemu. A udržet si zákazníky, nebo získávat nové, na to podle mě platí také ono pravidlo 20/80.

Takže pokud by mi někdo nabídl marketingový systém, říkám systém, ne nějaký ojedinělý létáček, samolepku atd, tak bych si osobně vyčlenil nějaké procento z tržeb za med, a ke každé sklenici bych za korunu, dvě pustil nějaké létáčky, prospekty, cetky atd. Protože to mě přijde laciněji, přesvědčit přesvědčené (tedy upevnit je v jejich názoru)než někoho přesvědčovat, že nemá tolik chlastat pivo a koupit dětem med.

A tam bych chtěl v blízké budoucnosti upřít pozornost. Zda by se našla skupina včelařů, kteří by měla zájem na vytvoření a funkci něčeho takového. Létáček na laserovce si tisknu taky, ale vím, že na křídě by mě nevyšel o nic moc dráž, když se jich bud etisknout hodně.

Teď jde o to, jestli bude ten zájem. Ono nejen že líp nebude, ale bylo, a nezůstane stejně blbě, bude hůř.
Pokud se podívám na měnící se strukturu včelařů, začínají kupodivu převažovat ti, co mají včelstev ví. Ubývá skupina do deseti, dvaceti včelstev. A ti jendou začnou o ten koláč usilovat.

Před víc jak deseti lety stačilo ve firmičce mé ženy udělat propagaci a nabídnou slevu 5% (slovy pět procent - pouhých) a byla fronta až ke dveřím. Dnes je problém lidi pohnout 50% k nákupu.

A na trhu s medem v podstatě nikdo nezačal působit. A až začne, tak má pole neorané. A přízenň zákazníků, to je něco jako panská lásky, co po zajících skáče.

Takže to je tak na víkend všechno.
Tady u nás musí medovice jen teče, takže doufám, že nám pěkné počasí vydrží i přes víkend.

Karel