76960

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel T. (82.150.160.202) --- 26. 5. 2007
Re: mravenci (22893) (22896) (22903)

Na mravence se v ovocnářství používá speciální vosk. Není to ani vosk jako spíš lep. Dá se koupit v zahradn. potřebách. Očistí se kousek kůry dokola kmenu a napatlá se slabá vrstvička. Funguje to bezvadně, občas se musí obnovit. Ale jak se jim to zjara zamezí, zvyknou si jinam. Jediná podmínka je, mít vhodně postavený včelín nebo stojan na nožkách. A to bývá problém, stejně jako u toho oleje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 26. 5. 2007
Re: Hniloba plodu (22898) (22905) (22906) (22909) (22910)

To by ovšem nebyla rada, ale klientovo vyjádření objednávky. Tedy sice ne
JAK, ale CO si přece říci nejen může, ale i musí. :-)
(No flame)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 26, 2007 6:22 AM
Subject: Re: Hniloba plodu




Korunky budou chtít od toho, kdo si vyšetření objedná. Proto je dobré vždy
dávat vzorek k vyšetření cestou přes SVS. Včelař nemá co radit odborníkům
jak a co mají vyšetřovat.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 26. 5. 2007
Re: Fejeton (22908)

Kolik by tak měla být slušná cena ve výkupu za:
řepkový med, ostatní květový a medovicový?
Od kolika tun přestává "taky včelař" a začíná "včelař" a kdy končí "několik kg"?

Děkuji za vysvětlení.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 26. 5. 2007
Re: Hniloba plodu (22898) (22905) (22906) (22909)

>(Jiná otázka ovšem je, budou-li to i tak považovat za státní zakázku, nebo budou chtít korunky za vyšetření od včelaře ...)
--------------------

Korunky budou chtít od toho, kdo si vyšetření objedná. Proto je dobré vždy dávat vzorek k vyšetření cestou přes SVS. Včelař nemá co radit odborníkům jak a co mají vyšetřovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 25. 5. 2007
Re: Hniloba plodu (22898) (22905) (22906)

Asi jednoduše.
Neptat se, jestli je tam mor, ale ptát se, CO to tam je - od toho tam
nakonec ty laboratoře mají .... :-)
(Jiná otázka ovšem je, budou-li to i tak považovat za státní zakázku, nebo
budou chtít korunky za vyšetření od včelaře ...)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 25, 2007 11:52 AM
Subject: Re: Hniloba plodu


Samozrejme súhlasím, že najistejšiia je analýza na veterine.
.......¨
To je otázka, co všechno se bude zkoumat. Taky to můžou otestovat jen na
mor a konec.
Asi bude záležet, jaká vyšetření se objednají.
Karel



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emilka Milka (88.100.95.205) --- 25. 5. 2007
Fejeton

Tak nám zastřelili Ferdinanda,hurá na Bělehrad...
Nikoli,jsme dnes od té doby skoro o 100 let dále...
Vyletěl roj a usedl si na vysokou lípu poblíž.Včelař přemýšlel,jak jej sundat ale zatím na nic nepřišel.
Druhý den v 10.15 hod.středoevropského času se roj zvedl a odletěl západním směrem. Včelař byl spokojen že s ním nebude mít žádnou práci a v duchu si pomyslel že třeba odletěly do Bruselu postěžovat si tamější administrativě
že je jejich chov v Čechách ohrožen stávající situací.
Také si ten včelař v duchu pomyslel,že tu jsou ale od toho jiní ptáci,kteří by do toho Bruselu mohli dolétnout snadněji a rychleji.Kdož ví,jak dlouho ta cesta těm včelám bude trvat a zda bude mít nějaký výsledek.Pokud ovšem doletí,vyznat se v Bruselu nebude také pro ně žádná maličkost.
S pánem bohem,idem od Vás
s pánem bohem idem od Vás
neublížil som,neublížil som
žiadnému z Vás.
Toto je reminiscence pro př.G.kterého by bylo škoda ztratit
pro zdejší rubriku.Takových lidí je si třeba považovat.
O jak krásně zní v některých vstupech některých přispěvatelů ,jak prodávají bez problémů svůj med za cenu
100,120,i více. Hlavně těmto taky včelařům je zapotřebí
popřát do budoucna aby za tyto ceny i nadále prodávali těch
několik kg které jim z jejich chovu vybydou.V jejich chovu
totiž nikdy problém nebyl,ať už v minulosti,současnosti a
nebude zajisté ani v budoucnu.Problém je jaksi někde jinde.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Surovec (194.108.199.166) --- 25. 5. 2007
Koupím hl.konve,tachováky

Koupím hl.konve,použité tachováky a nástavkové úly,rm.39/24.Brno a okolí.Tel.723476249.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 25. 5. 2007
Re: Hniloba plodu (22898) (22905)

Samozrejme súhlasím, že najistejšiia je analýza na veterine.
........¨
To je otázka, co všechno se bude zkoumat. Taky to můžou otestovat jen na mor a konec.
Asi bude záležet, jaká vyšetření se objednají.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Appis (87.244.215.38) --- 25. 5. 2007
Re: Hniloba plodu (22898)

Jaro KE,
aj napriek mentorskému tónu ďakujem za odpoveď.
Je jasné, že z literatúry som prečítal, čo sa dalo, aj z internetu. Problém je, že väčšinou - najmä k vreckatosti - sa dá nájsť tak jeden neveľký a všeobecné informácie obsahujúci odstavec. Od tejto diskusie som očakával nejaké špecifickejšie či detailnejšie informácie /získané skúsenosťou či inak/, ktoré by pomohli zorientovať sa. Samozrejme súhlasím, že najistejšiia je analýza na veterine.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 5. 2007
Re: preloen? do noveho ulu. (22861) (22862) (22881) (22890) (22891)

Každé přeložení je změna, včely budou tak několik dní v mírném šoku, nebudou
normálně pracovat. Na jaře by měly být včely nejklidnější a na nejmíň
rámcích. Zase se přitom o pár dní opozdí. Teď by se mohla během těch několik
dní zmeškat nějaká snůška. Jindy zase, až nebude snůška, trvá nějaký den,
než včely začnou účinně bránit vstup do úlu proti zlodějkám, mohl by to být
počátek vylupování. Nejlepší je myslím přeložit na začátku nové snůšky nebo
ještě lépe několik dní před snůškou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 24, 2007 5:01 PM
Subject: Re: preloen? do noveho ulu.


> Ano mam tam souse,mezisteny a na 1 rámku vysec mezisteny a na 2 rámku
> prouzek mezisteny , tak radeji pockam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 5. 2007
Re: mravenci (22893) (22896)

Úplně stačí voda, nemusí být olej. Pokud to je v místě citlivém na
znečištění a musí to být olej, tak nějaký potravinářský rostlinný, klidně i
použitý z fritézy. jen se musí častěji měnit. Viděl jsem taky kovový
stojan, kde byl kolem nožiček z trubek přímo navařený plech kolem dokola
jako nádobka na tekutinu kvůli těm mravencům...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ján" <moravekjan/=/stonline.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 24, 2007 10:10 PM
Subject: Re: mravenci


>
> miska alebo plechovica hlboká 2 cm, priemer 10 cm naplnená olejom, do
> nej postavíme odrezanú asi 7 cm dlhú lešenársku rúrku a dáme to pod každý
> roh úľa. Samozrejme tráva sa nesmie dotýkať úla, lebo mravci by sa dostali
> po nej hore.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 25. 5. 2007
Re: Hniloba plodu a čo s ňou (22897) (22899)

O chorobách včiel je napísané v každej včelárskej knižke, tak si to naštuduj. Pri vírusovej nákaze /vreckovitosti/ nie je žiaden zápach, pri hnilobe môže byť ale nemusí! Či pri hnilobe bude zápach závisí od prevládajúcej baktérie kedže je polybakteriálneho pôvodu táto choroba. Tiež by som sa neriadil podľa toho či larva uhynie pred alebo po zaviečkovaní. Mal by si vedieť, že choroby včelieho plodu sa neliečia žiadnymi liekmi ale sa likvidujú aspoň postihnuté plásty. Treba vyrezať vzorku a odniesť na veterinárnu správu a je to.
Med môžeš jesť od včiel pri ich akejkoľvek chorobe. Skamenenie - jediná choroba, ktorá sa môže preniesť od včiel na človeka sa prenáša vdýchnutím plesne.
A študuj a študuj....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 5. 2007
Re: V?ely a sousedi (22865) (22873)

a ještě jedna rada Kolega včelař který má svoje hospodářství přes 4 zahrady ode mne jednoduše na plot zavěšuje před úly neotexovou folii Je to levné folie mu již vydržela řadu let a účinek je okamžitý

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef ef??k <jsefcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?ely a sousedi
> Datum: 24.5.2007 06:57:52
> ----------------------------------------
> pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro
> soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom
> případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely. Zda včely
> tam budou a nebo ne, nerozhoduje o tom znalec, ale soud rozsudkem a nebo
> správní orgán. Nějaké překážky - zvedání včel, tomu sporu nepomůžou.
> Nechtěl bych se dotknout p. Kufnerové, neboť žádáný z nás nedokážeme
> posoudit skutečnost, ale pokud si vzpomínám, skoro vždy došlo k nějakým
> sporům při změně sousedů a nebo to byl zcelá jiný důvod. K té alergií bych
> chtěl uvést, že alergií na včelí jed může pouze určit alergokolog a nikoliv
> obvodní lékař. Ono je to také sporné vstupovat na cizí pozemek pro sebrání
> roje. Stavební zákon to za určitých podmínek povoluje, ale sebrat roj u
> sousedu na zahradě, se stavebním zákonem nemá nic společného. NEZAPOMENTE,
> kteří to budete číst a máte občas potíže s bodnutím souseda "SKLENICE MEDU,
> kterou od Vás jako pozornost dostane Váš soused, je nejlepším lékem na
> bolest za žihadlo včely".
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22872)

Ve spárách zdiva pokud se jedná o zdiva kamenné nebo cihelné které je zděné na hlínu, obvykle žijí včely zednice, je to samotářský druh který je neškodný a není nutné ho nijak vysvobozovat Pokud se jich chcete zbavit stačí stěnu omítnou Na našem území žijeněkolik druhů včel ale jen včela medonosná tvoří společenství.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Černochová Věra <cermed/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Včely a sousedi
> Datum: 24.5.2007 06:40:01
> ----------------------------------------
> Pratele vcelari, posilam dotaz resp.prosbu konkretne na pr. Lokvence, ale
> pokud nekdo budete vedet odpoved, prosim, napiste ji.Jeden mlady zacinajici
> vcelar mne pozadal, abych poprosila o radu, co cinit, kdyz v domku, ktery
> koupil ted jeho otec, je ve zdi za nejakym vyklenkem primo ve sterbinach ,
> mozna lepe sparach, nekolik ( asi 3) zrejme mensi ch vcelstev, ktera tam
> maji snahu nosit med , ale nelze se k nim zadnym zpusobem, nasemu vcelri
> znamym ,dostat.
> Proto prosi o radu, pokud muzete jeho prostrednictvim vcelkam pomoci z
> jejich skoro vezeni a dekuje za pochopeni.
> Hodne a pracovite vcelky a osobni i pracovni uspechy vsem preje Cernochova
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 23, 2007 10:13 PM
> Subject: Re: Včely a sousedi
>
>
> > Přeji dobrý den.
> > Odpověď pana Josefa je v podstatě správná. Já bych ale jen připomenul, že
> > lepší výsledky než strohá cesta práva, dává osobní domluva se sousedem.
> > Neničí totiž sousedské vztahy. Samozřejmě - nemůžete na něm požadovat
> úplné
> > odstraněné včel. Vzhledem k doletu včel, který literatura uvádí jako 5 km,
> > by to stejně ani nebylo dostatečné odstranění nebezpečí pro alergika.
> Včely
> > na své zahradě mít budete, pokud na ní bude něco, co je pro ně
> atraktivní -
> > květy, stromy nebo i vodní hladina. Je ale důležité domluvit se na
> opatření,
> > které by zabránilo přímému výletu včel na Váš pozemek ve výšce
> odpovídající
> > výšce člověka a v krátké vzdálenosti. Toho lze dosáhnout například změnou
> > orientace česen, výsadbou nějakého vyššího živého plotu, přemístěním úlů o
> > kousek dál od hranice pozemku a podobně. Včela na pastvě totiž nemá důvod
> na
> > někoho útočit, protože tam již nechrání svůj úl a tak jen hrozí nebezpečí,
> > že po výletu ze tmy úlu může do člověka narazit a pak vlastně bodně tak
> > nějak ze zmatku... Také se samozřejmě nesmíte ohánět po každé včele, která
> > kolem Vás proletí. Rovněž žádnému alergikovi nedoporučuji chodit venku
> > prostovlasý - zvědavá včela, pokud by usedla na vlasy, nedokáže z nich již
> > většinou vzlétnout. Při snaze se z nich uvolnit, se do nich ale stále víc
> > zamotává a to končívá žihadlem téměř vždy. Je možné, že nemáte mnoho
> > zkušeností nebo odborných včelařských znalostí a proto bych Vás chtěl
> ještě
> > uklidnit pro případ, že se sousedovy včely začnou rojit. Chápu, že ten
> hukot
> > tisíců křídel zní hrůzostrašně. Jde ale o přirozený způsob rozmnožování
> > včelstev a včely v tom okamžiku mají úplně jiné starosti a zájmy, než
> někoho
> > napadat. Nesmíte ovšem do usazeného roje například něčím šťouchat :-).
> > S přáním hezkého dne a smírného vyřízení celé záležitosti
> > Petr
> >
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Kufnerová" <kufnerová/=/sauron.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, May 23, 2007 8:11 PM
> > Subject: Včely a sousedi
> >
> >
> > V dědictví jsme dostali dům a začli provádět rekonstrukci a úpravy na
> > zahradě. Soused ve vedlejším domě má včely, které jsou v úlu dva metry od
> > hranice našeho pozemku a výlet je směrem na náš pozemek, zahradu z tohoto
> > důvodu nemůžeme užívat neboť jsem na včely alergická. Můžete mi poradat
> jak
> > mám postupovat.
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Appis (87.244.215.38) --- 24. 5. 2007
Re: Hniloba plodu a čo s ňou (22897)

Aký je rozdiel medzi hnilobou plodu a vreckatosťou plodu /český sáčkový plod/.
Hniloba prepuká už /iba/ pri otvorenom plode a vreckatosť až /iba/ pri zaviečkovanom plode? Akú vôňu má hnedastrá tekutina pri hnilobe a akú pri vreckatosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.129) --- 24. 5. 2007
Hniloba plodu

Hniloba to mas podobne jako s morem.U nas je leceni zakazano! Leci se pouze ohnem.Nevim jestli neni uz nejaka zmena, ale do nedavna tomu bylo,ze se spalila vsechna nakazena vcelstva + (jak tu nekdo pronesl) vse, na co ukaze veterinar. Vecinou to jsou spalitelne veci, ktere prisli do kontaktu se vcelstvy.Jde o zamezeni rozsirovani nakazy.Med se muze konzumovat, nevim jak je to ale s prodejem,tam je mozna omezeni.

U nas tu taky radi mor :-( Vcelarim na Horicku v Kralovehradeckem kraji. Tak me napada, je nejaka prevence??Jak snizit riziko nakazi?? Samozrejme na prvnim miste je cistota, ale co dal??

Asi jsem neposkytl uplne odbornou a vycerpavajici pomoc, ale on me urcite nekdo doplni, popripadne poopravi..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Appis (87.244.215.38) --- 24. 5. 2007
Hniloba plodu a čo s ňou

Problém: Hniloba plodu
Pri jej zistení sa postupuje a/ likvidujú sa všetky včelstvá na včelnici, b/ likviduje sa choré včelstvo, c/ likvidujú sa všetky plodové plásty z plodiska, d/ likvidujú sa staré plásty, na ktorých je plod? Je možnosť použiť nejaké liečivo? Je možné konzumovať med od takéhoto včelstva?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ján (213.81.131.244) --- 24. 5. 2007
Re: mravenci (22893)


miska alebo plechovica hlboká 2 cm, priemer 10 cm naplnená olejom, do nej postavíme odrezanú asi 7 cm dlhú lešenársku rúrku a dáme to pod každý roh úľa. Samozrejme tráva sa nesmie dotýkať úla, lebo mravci by sa dostali po nej hore.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.129) --- 24. 5. 2007

Olej je dost spatny v prirode. Navic mam kousek od vcel studnu s pitnou vodou. Nevite nekdo jeste o necem??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 24. 5. 2007
Re: mravenci (22893)

Na ty mravence opravdu nic nepomůže než ten olej. Já jsem si to také zkusil a po dobrom to nejde. Není to ekologické a ani jinák normální, ale ty mravenci nás ani trochu nelitují, tak proč by jsme to měli dělat my.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (77.236.209.129) --- 24. 5. 2007
mravenci

Poradte mi prosim neco na mravence,mam jich nejak pozehnane koelm ulu.Jen odlozim na chvilku ramecek uz je plny.. Nevite, co by s tim slo udelat?? Matne si vzpominam, ze deda kdysi rikal,ze maze nohy od podstavce olejem..Dekuji vsem za odpoved.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: preloen? do noveho ulu. (22861) (22862) (22881) (22890) (22891)

Ja jsem prendaval na jare 4 uly a take jsem vyckaval, rikali mi, ze to bude vic prace, ale slo to prekvapive krasne (nemam zadne mazliky :-) ), otazka par minut. Delal jsem to pri rozsirovani o 2 nastavek. Prendaval jsem 4 uly a vsechny zdarne.

Takze si ted myslim, ze neni duvod k obavam, je to jednoduche :-)

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: preloen? do noveho ulu.
> Datum: 24.5.2007 17:02:08
> ----------------------------------------
> Ano mam tam souse,mezisteny a na 1 rámku vysec mezisteny a na 2 rámku
> prouzek mezisteny , tak radeji pockam.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 24. 5. 2007
Re: preloen? do noveho ulu. (22861) (22862) (22881) (22890)

Ano mam tam souse,mezisteny a na 1 rámku vysec mezisteny a na 2 rámku prouzek mezisteny , tak radeji pockam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: preloen? do noveho ulu. (22861) (22862) (22881)

Urcite se prendani do noveho ulu nebojte, jestlize je mate na sousich tak to bude uplne jednoduche a muzete se do toho pustit hned. Jestli je mate na mezistenach tak bude lepsi pockat, protoze by vcely mohly pri manipulaci z mezisten spadavat, no a to same v horsim se bude dit mate-li je jen na ramkach s jen prouzkem mezisteny u horni loucky :-)

Myslim, ze jde jen o to neztratit pri prendavani matku takze to chce minimalizovat riziko. Stary ul dat kousek vedle a na jeho misto postavit novy ul. Nejlepsi by bylo dat uly hned vedle sebe, aby kdyz by nahodou spadla tak do ulu. No a po prendani ramku pak mrknout do stareho ulu zda tam nahodou nezustala. Zbytek vcel na stenach stenach ulu si pak poradi

At se to povede :-)
T.H.


> Ramky jsou kompaktibilni 39x24cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 24. 5. 2007

jinak sem na pěti nástavkách 39x24 ( po oddělkách )už dost natěsno-z některých včelstev jde respekt a čeká je asi šestý nástavek úplně dospod,do slunovratu měsíc,kdyby se rojili neměl bych je ani do čeho sebrat....kříží se mi malina s akátem,mšice chcou sežrat les

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 24. 5. 2007
Re: Vytaceni nebo uschova medu v nastavcich (22844) (22857)

Bojim se abych nevytocil nezraly med, takze kde je mene jak 1/3 vickovane plochy zkousim plastem trhnout zda strika ci ne. Nevim jak dalece to je spolehlive, chybi zkusenost?



refraktometr mám zaprášený,myslím si o tom svoje, nepoznáš pak nic, natolik tě to zkraja zmate ,že si nebudeš jistý jestli si normální ty,nebo máš divný včely a nakonec si nebudeš jistý ani tím refraktometrem
,pořádně s tím škubni,ne tak aby se ti to válelo po zemi,je to 100%,zkus si všimnout kam ukládají,jeli snůška(víc přinese než spotřebuje)tak ten jeden dva rámky vynech,nech je přes noc a ráno to dotoč,nebo se na to jako já vy....,a dotočíš to potom,od jetelu mi krystalizuje stejně každej med

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 24. 5. 2007
Re: Vytaceni nebo uschova medu v nastavcich (22844) (22858)

Ocka se zaviraji hlavne proto, aby do mednikovych nastavku nenosily pyl. Loni jsem to taky nevedel :-)) a ted uz vim ze souse s pylem je velmi tezke skladovat, aby pyl neplesnivel - tedy me se to nepovedlo


v ledničce nebo mrazáku by se ti to povedlo,
očka se taky zavírají,aby matka neobešla mřížku, což není neobvyklé

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan (e-mailem) --- 24. 5. 2007
RE: Včely a sousedi (22865) (22873) (22884)

Zdravim priatelia



po dlhsej odmlke sa zapojim do debaty preto ze ma tato tema zujala.

mam presne tento problem ale z opacnej strany: zdedil som pozemok na dedine
kde nikto na "blizku" cize v priamom susedstve nemal vcely. ja som tam teraz
nastahoval prazdny kocovny voz a este v nom neboli ani vcely a uz dolny
susedia resp. susedovy manzelka mala vyhrady a rpipomienky. problem je vsak
v tom ze ona ma vyhrady a pripomienky vzdy a na vsetko a nic a nikto jej
nevyhovie.

osadil som tam prvy roj a to sposobom takym ze som maringotku situoval tak
aby boli letace co najdalej id ich plota. cize priecne cez moj pozemok ktory
je vsak tak uzky ze je takmer ce cely pozemok a hned zacali prve problemy z
osadenym rojom. pravdze ze vcely sa zacali zalietavat a zaleteli aj na ich
pozemok. uz bol problem. "NAHANALA MA VCELA! MY SME STALE NA DVORE A CO KED
NAS BUDU NAHANAT VSETKYCH! ODRAZA SA MI SLNKO DO OCI A NEMOZEM SA PRIBLIZIT
K OKNU! atd. tad. atd.

z jej manzelom vychadzam v pohode a tan my dokonca pomohol maringotku
spravne umiestnit z tym ze som sa ich pytal a vysvetloval ako je ju co
najlepsie osadit aby im vcely co najmenmej prekazali. jej manzel dokonca z
vnukom chodia kontrolovat letace lebo cvely sa uz zalietali a zdalo saim ze
tam nic nelieta, kedze akurat prerabeju plot tak je pozemok odhradeny.


cize: -pokial natrafite na cloveka-suseda ktory jednoducho ma problem zo
vsetkym tak Vam nepomoze ani vcely odstahovat a bude problem stale v niecom
inom.
- pokial je ale aj vcelar tvrdohlavy a nedokaze sa prisposobit novym
susedom a ist im v ustrety napriklad premiestnenim vcel samozrejme v
prihodnom case tak je problem este vecsi a najlepsie bude asi odhradit sa
velkym plechovym alebo murovanym plotom alebo sa odstahovat ked su obaja
tvrdohlvy.

z toho nevychadza nic ine len normalna ludska ochota prisposobit sa jeden
druhemu. ci vcelar susedovi ktory nie je na vcely zvyknuty alebo susedovy
ktory musi sem tam strpiet nejaku zaletenu vcelu ktora je tak ci tak
sucastou prirody



Pista

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Petr Lokvenc
Sent: Thursday, May 24, 2007 9:22 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včely a sousedi


Ano, souhlasím s tím, že většinou včely bývají jen zástupným problémem. Jen
jsem se takovým tvrzením nechtěl dotknout paní tazatelky, protože neznám
tamnější poměry :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Josef efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 24, 2007 6:57 AM
Subject: Re: Včely a sousedi


pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro
soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom
případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely...





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi

Přeji hezký den.
Přátelé včelaři už prakticky odpověděli. Pouze bych dodal, že pokud by šlo
skutečně o včely medonosné, neusadily by se asi jen v nějakých spárách nebo
skulinách - ty by patrně sloužily jen jako vstupní otvory do nějakých
dalších dutin. Přemístit je jinam by v takovém případě bylo velmi
problematické. Neznám způsob, jak spolehlivě vylákat ven rozkladenou matku a
dokud to by se nepovedlo, Váš známý by se tam včel nezbavil. Bohužel by v
tom případě přicházela v úvahu pouze likvidace včelstva. A ta se vlastně má
provádět u všech rojů neznámého původu. Vím, že se to může zdát být kruté
pro člověka, který má ke včelkám přátelský vztah, je to však opatření
zabraňující šíření včelích chorob. A například právě šíření moru včelího
plodu je v současné době aktuálním problémem.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Černochová Věra" <cermed/=/tiscali.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 22, 2007 7:03 AM
Subject: Re: Včely a sousedi


Pratele vcelari, posilam dotaz resp.prosbu konkretne na pr. Lokvence, ale
pokud nekdo budete vedet odpoved, prosim, napiste ji.Jeden mlady zacinajici
vcelar mne pozadal, abych poprosila o radu, co cinit, ...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865) (22873)

Ano, souhlasím s tím, že většinou včely bývají jen zástupným problémem. Jen
jsem se takovým tvrzením nechtěl dotknout paní tazatelky, protože neznám
tamnější poměry :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Josef efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 24, 2007 6:57 AM
Subject: Re: Včely a sousedi


pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro
soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom
případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely...



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865) (22870)

Petr Lokvenc:
Odpověď pana Josefa je v podstatě správná. Já bych ale jen připomenul, že
lepší výsledky než strohá cesta práva, dává osobní domluva se sousedem.
Neničí totiž sousedské vztahy. Samozřejmě - nemůžete na něm požadovat úplné
odstraněné včel.
........
Souhlasím a divím se, že chudák soused včelař má tak malý pozemek, že si nemůže dát včely na svůj pozemek aby včely měly prostor před česny na jeho pozemku. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 24. 5. 2007
Re: odšťavňovač (22879)

Tento mail je ako výkrik do tmy. Nebudem mať odšťavnovač neprežijem! Caloň môže to fungovať, ale je to malé a pri trchu väčšom množstve včiel je taký odšťavňovač len na hranie, lebo ak budete likvidovať 200- 300 vyradených plástov, nikdy to nedokončíte. Orientujte sa na iný rýhlejší spôsob. Anton

Ja som prevzal a prispôsobil na získanie vosku Kolomého z Moravy princíp, spúšťanie celých rámikov i s plástom v rozváracej vane, ktorý túto zmes dávajú a lisujú v odstredivke. Ja túto zmes dávam do jutového vreca, nahrejem a točením breca lisujem. Získaný vosk ešte raz prevarím v čistej vode. Výťažnosť po prevarení je dobrá, na Ms ktorá váži 85g, získam naviac 55g vosku,m ktorý včely vložia do stavby plástu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 24. 5. 2007
Re: preložení do noveho ulu. (22861) (22862)

Ramky jsou kompaktibilni 39x24cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi - včely samotárky (22876)

Ty tvoří v písčité půdě nebo
třeba v měkké maltě baráku společenstva o jedné královně a desítkách a
maximálně až stovkách jedinců v pozdním létě, na konci léta se hnízdo
rozpadne a mladé královny přezimujíé samostaně někde ve škvírách.

Radime, všetko čo si napísal by mohla byť pravda, len nemôžem súhlôasiť, že každá kolónia samotárok má svoju "královnu". Nemajú! Každá včela je samičkou a svoje potomstvo nevychováva, ale pripraví v dutine, ktorú urobí sama peľové lôžko, na ktoré položí vajíčko a uzatvorí. Viac sa o svoje potomstvo nestará. V kolóniach sa jej žije ľahšie.
Samotárky sa (aspoň väčšina z nich) ešte v tom istom roku, a na jar si začne budovať hniezdo ako pracujúca samička. Anton


P.s. Ja mám z nich najradšej včelu samotárku, ktorá je na našom území najväčšia, je to drevár fialový. Má dĺžku asi do 25mm. krásne sa lesknúce krídla fialovooceľovovým odtieňom. Robí si chodbičky v trúchlom dreve a jej vajíčko je dlhé 4mm, v priemere 1mm a kladie ho na pripravenú hrudku peľu s medom. Tento druh žije vo vzácnom zväzku počas "hniezdenia" a so svojim druhom robia snubné lety na jar. Ešte dodám, že som okoštoval zmes peľu a medu a nič lepšie som nejkonzumoval. To znamená, že na mojej včelnici žijeme roky vo zvláštnej symbióze. Často sedia na vyvýšenom mieste a "cítim", že ich veľké zložené oči ma pozorujú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

caloň (77.48.59.5) --- 24. 5. 2007
odšťavňovač

Prosím včelaře nemá někdo na prodej starý hliníkový odšťavňovač nutně potřebuji koupím nabýdněte

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radoslav Modlitba (e-mailem) --- 24. 5. 2007
RE: Včely a sousedi (22865) (22873) (22875)

Řešil jsem takový případ vloni, soused umístil dva úly 1m od mého plotu s
česny obrázenými k plotu. Po dohodě jsme umístili na plot rákosovou rohož
(160x300cm) a byl pokoj. Včelám to evidentně nevadilo, získaly před česny
pěkné závětří. A my jsme mohli klidně sbírat maliny, které rostou asi metr
od plotu na mé straně.

R.Modlitba




|-----Original Message-----
|From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
|Radim Polášek
|Sent: Thursday, May 24, 2007 7:36 AM
|To: vcely/=/v.or.cz
|Subject: Re: Včely a sousedi
|
|
|To je sice pravda, že se změnou souseda často vznikají spory a neshody, ale
|pouhé dva metry ve směru výletu včel stačí tak maximálně jednomu malému
|oddělku do 4 - 5 rámků 39x24. Jakékoliv větší včelstvo už si aktivně chrání
|směr výletu dále než jsou ty dva metry.
|
|R. Polášek
|
|
|----- Original Message -----
|From: "Josef efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
|To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
|Sent: Thursday, May 24, 2007 6:57 AM
|Subject: Re: Včely a sousedi
|
|
|> pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro
|> soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom
|> případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely. Zda včely
|> tam budou a nebo ne, nerozhoduje o tom znalec, ale soud rozsudkem a nebo
|> správní orgán. Nějaké překážky - zvedání včel, tomu sporu nepomůžou.
|> Nechtěl bych se dotknout p. Kufnerové, neboť žádáný z nás nedokážeme
|> posoudit skutečnost, ale pokud si vzpomínám, skoro vždy došlo k nějakým
|> sporům při změně sousedů a nebo to byl zcelá jiný důvod. K té
|alergií bych
|> chtěl uvést, že alergií na včelí jed může pouze určit alergokolog a
|nikoliv
|> obvodní lékař. Ono je to také sporné vstupovat na cizí pozemek
|pro sebrání
|> roje. Stavební zákon to za určitých podmínek povoluje, ale sebrat roj u
|> sousedu na zahradě, se stavebním zákonem nemá nic společného.
|NEZAPOMENTE,
|> kteří to budete číst a máte občas potíže s bodnutím souseda "SKLENICE
|MEDU,
|> kterou od Vás jako pozornost dostane Váš soused, je nejlepším lékem na
|> bolest za žihadlo včely".
|
|
|
|__________ Informace od NOD32 2287 (20070523) __________
|
|Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
|http://www.nod32.cz
|
|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 24. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku - stavba medzistien (22739) (22867)

Nechápem prečo uvádzate čas stavby medzistien, práve august-srpen, keď to včely hravo zvládnu aj v iných mesiacoch bezproblémov. Ja som tento zásah robil 12 rokov, keď som v čase po odkvitnutí vŕb vymieňal včelstvu 9 Ms plus je záchytný plást s matkou. Ten je pra rýchlu konzolidodáciu včelstva potrebný, aby sa matka kde "uchytiť a včely ukladať peľ a prípadne nektár, inak včely aj s matkou volne vypustenú, z úľa utekajú. Ten po troch dňoch (M položila prvé vajíčka do Ms, odberieme, alebo ho dáme na okraj Ms ku stene, mal by byť postavený v tom roku. Na kvalitu nových plástov je lepší pozdejší termín, keď pud rojenia je už pasé. Novopostavené plásty sú kvalitné.

Dočasne odložené plásty s plodom v medníkoch iných včelstiev môžeme vrátiť do pôvodného včelstva do medníka nad MMr, ale až vtedy, keď nové plodisko je znovuvystavané a zanesené medom. Včelstvo tak v pôzdnom čase nedokáže vychovať dostatok včiel na zimu. Aj z tohoto dôvodu by bolo v našich podmienkach tento zákrok urobiť v 7. mesiaci, keď je dostatok peľu.

Paradoxom v mojom prípade po 12-tich rokoch bolo, že choroby, konkrétne N.A. sa vo včelstvách vyskytovala i naďalej. Potvrdili dve vyšetrenie včiel v Ústave včelárstva v Liptovskom Hrádku. Po tomto zistení som s týmto nezmyslom prestal a teraz pokorne im v čase kvitnutia poctivo vkladám tri MS. To množstvo práce nebolo adekvátne vynaloženej práce, výskyt N.A nezáleží zrejme len od každoročnej výmene matiek vo včelstvách. Druhá strana mince, prináša (pri viac včelstvách) neúmerne veľa práce s každoročnou likvidáciou plástov a s prípravou nových v takom istom množstve. Pri vyradení troch plástov je to oveľa reálnejšie.

Jedinou výhodou takto riešiť výmenou plástov je ich kvalita, lebo v čase výmeny včely nestavajú trúdie bunky. Po zime pri jarnom rozvoji si včely vyžadujú stavať nové Ms a tie znovu budú stavať ako ony potrebujú, teda s trúdimi bunkami.

Najväčším problémom je vždy čo s plástami, ktoré nesmú byť nad plodiskom a to ani plásty bez plodu, lebo včely budú ukladať podaný cukrový roztok do týchto plástov a Ms si veľmi všímať nebudú. Technologický postup v ostatnom je správny.

Ďalším problémom som mal vždy s prebytočnými plástami s plodom, plásty bez plodu po zmetení včiel z nich sa môžu zasíriť v skriniach. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi

Včely medonosné vyžadují pro přežití poměrně velkou dutinu, minimálně
několik desítek dm3 a tvoří společenstva od 5 - 10 tisíc jedinců. Produční
včelstvo v velkém úlu až 50 - 60 tisíc jedinců. Projevy takového včelstva
jsou výrazné, od letu včel při snůšce po rojení v květnu a červnu až po
výlet včel při oteplení v zimě.. Je opravdu problém se do takové dutiny
probourat? Není to kolonie včel samotářek? Ty tvoří v písčité půdě nebo
třeba v měkké maltě baráku společenstva o jedné královně a desítkách a
maximálně až stovkách jedinců v pozdním létě, na konci léta se hnízdo
rozpadne a mladé královny přezimujíé samostaně někde ve škvírách. Samotářky
taky vypadají jinak než včela medonosná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Černochová Věra" <cermed/=/tiscali.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 22, 2007 7:03 AM
Subject: Re: Včely a sousedi


> Pratele vcelari, posilam dotaz resp.prosbu konkretne na pr. Lokvence, ale
> pokud nekdo budete vedet odpoved, prosim, napiste ji.Jeden mlady
zacinajici
> vcelar mne pozadal, abych poprosila o radu, co cinit, kdyz v domku, ktery
> koupil ted jeho otec, je ve zdi za nejakym vyklenkem primo ve sterbinach
,
> mozna lepe sparach, nekolik ( asi 3) zrejme mensi ch vcelstev, ktera tam
> maji snahu nosit med , ale nelze se k nim zadnym zpusobem, nasemu vcelri
> znamym ,dostat.
> Proto prosi o radu, pokud muzete jeho prostrednictvim vcelkam pomoci z
> jejich skoro vezeni a dekuje za pochopeni.
> Hodne a pracovite vcelky a osobni i pracovni uspechy vsem preje Cernochova


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865) (22873)

To je sice pravda, že se změnou souseda často vznikají spory a neshody, ale
pouhé dva metry ve směru výletu včel stačí tak maximálně jednomu malému
oddělku do 4 - 5 rámků 39x24. Jakékoliv větší včelstvo už si aktivně chrání
směr výletu dále než jsou ty dva metry.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Josef efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 24, 2007 6:57 AM
Subject: Re: Včely a sousedi


> pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro
> soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom
> případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely. Zda včely
> tam budou a nebo ne, nerozhoduje o tom znalec, ale soud rozsudkem a nebo
> správní orgán. Nějaké překážky - zvedání včel, tomu sporu nepomůžou.
> Nechtěl bych se dotknout p. Kufnerové, neboť žádáný z nás nedokážeme
> posoudit skutečnost, ale pokud si vzpomínám, skoro vždy došlo k nějakým
> sporům při změně sousedů a nebo to byl zcelá jiný důvod. K té alergií bych
> chtěl uvést, že alergií na včelí jed může pouze určit alergokolog a
nikoliv
> obvodní lékař. Ono je to také sporné vstupovat na cizí pozemek pro sebrání
> roje. Stavební zákon to za určitých podmínek povoluje, ale sebrat roj u
> sousedu na zahradě, se stavebním zákonem nemá nic společného. NEZAPOMENTE,
> kteří to budete číst a máte občas potíže s bodnutím souseda "SKLENICE
MEDU,
> kterou od Vás jako pozornost dostane Váš soused, je nejlepším lékem na
> bolest za žihadlo včely".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865)

Ve směru letu včel, pokud let včel nezvednou nějaké překážky, je prostor
obsazený včelami minimálně několik metrů. Buď byl předchůdce sousedovi
nakloněn a tím mu ten prostor na své zahradě jakoby přenechal k využití
včelami a dělal tam přes léto jen minimální údržbu toho kusu zahrady časně
ráno a pozdě večer nebo tam soused postavil včely v době, kdy už kvůli stáří
rezignoval na nějakou větší činnost na zahradě a včely mu nevadily. Je třeba
se se sousedem nejdřív domluvit, že situace se změnila a vy chcete užívat
celou svou zahradu. teprv potom zkusit nějaké stížnosti. Já bych trval na
odsunutí řekněme tak pokud je tam 6 včelstev tak na aspoň 10 metrů od plotu
nebo aspoň na 5 metrů a vysazení nějaké stěny z rostlin a keřů před plotem,
která let včel zvedne. Bohužel přesunout včely teď v létě na 5 - 10 metrů
kromě zvláštních případů je možné pouze tak, že se včely přemístí aspoň na
měsíc někde aspoň 4 - 5 kilometrů daleko a až včely zapomenou, přesunou se
zpátky na nové místo. Přímý přesun je možný až v zimě. Pro letošek bych
poradil koupit tyčkové fazole, z podobných rostlin rostou asi nejrychleji a
hustě je nasadit buď přímo na plot nebo na nějaké 2 metry vysoké konstrukci
hned za plotem, tak zhruba od července zlepší situaci.
Jinak nevím, jak to je s proplácením léčení na alergii na včely, četl jsem,
že se dělá injekcemi s malým množstvím včelího jedu. Četl jsem taky, že jako
"bonus" při takovém léčení je zaznamenáno snížené napadání včelami, rezidua
včelího jedu přetrvávají v krvi měsíce a útočící včela je je schopna přes
kůži vycítit a člověka potom napadá mnohem méně. To bude pravděpodobně i
důvod, proč jsou včelaři, kteří jsou jinak včelami bodáni často, napadáni
volně letícími včelami kolem úlů znatelně méně než nevčelaři a tady potom
dochází k určité profesionální deformaci včelařů, kdy podceňují nebezpečí
bodnutí nevčelařů těmi volně letícími včelami kolem úlů. I to by možná mohlo
vysvětlit pouhé dva metry ve směru výletu včel do cizí zahrady.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kufnerová" <kufnerov*/=/sauron.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 23, 2007 8:11 PM
Subject: Včely a sousedi


> V dědictví jsme dostali dům a začli provádět rekonstrukci a úpravy na
> zahradě. Soused ve vedlejším domě má včely, které jsou v úlu dva metry od
> hranice našeho pozemku a výlet je směrem na náš pozemek, zahradu z tohoto
> důvodu nemůžeme užívat neboť jsem na včely alergická. Můžete mi poradat
jak
> mám postupovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šefčík (90.176.2.8) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865)

pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely. Zda včely tam budou a nebo ne, nerozhoduje o tom znalec, ale soud rozsudkem a nebo správní orgán. Nějaké překážky - zvedání včel, tomu sporu nepomůžou. Nechtěl bych se dotknout p. Kufnerové, neboť žádáný z nás nedokážeme posoudit skutečnost, ale pokud si vzpomínám, skoro vždy došlo k nějakým sporům při změně sousedů a nebo to byl zcelá jiný důvod. K té alergií bych chtěl uvést, že alergií na včelí jed může pouze určit alergokolog a nikoliv obvodní lékař. Ono je to také sporné vstupovat na cizí pozemek pro sebrání roje. Stavební zákon to za určitých podmínek povoluje, ale sebrat roj u sousedu na zahradě, se stavebním zákonem nemá nic společného. NEZAPOMENTE, kteří to budete číst a máte občas potíže s bodnutím souseda "SKLENICE MEDU, kterou od Vás jako pozornost dostane Váš soused, je nejlepším lékem na bolest za žihadlo včely".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Černochová Věra (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi

Pratele vcelari, posilam dotaz resp.prosbu konkretne na pr. Lokvence, ale
pokud nekdo budete vedet odpoved, prosim, napiste ji.Jeden mlady zacinajici
vcelar mne pozadal, abych poprosila o radu, co cinit, kdyz v domku, ktery
koupil ted jeho otec, je ve zdi za nejakym vyklenkem primo ve sterbinach ,
mozna lepe sparach, nekolik ( asi 3) zrejme mensi ch vcelstev, ktera tam
maji snahu nosit med , ale nelze se k nim zadnym zpusobem, nasemu vcelri
znamym ,dostat.
Proto prosi o radu, pokud muzete jeho prostrednictvim vcelkam pomoci z
jejich skoro vezeni a dekuje za pochopeni.
Hodne a pracovite vcelky a osobni i pracovni uspechy vsem preje Cernochova
----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 23, 2007 10:13 PM
Subject: Re: Včely a sousedi


> Přeji dobrý den.
> Odpověď pana Josefa je v podstatě správná. Já bych ale jen připomenul, že
> lepší výsledky než strohá cesta práva, dává osobní domluva se sousedem.
> Neničí totiž sousedské vztahy. Samozřejmě - nemůžete na něm požadovat
úplné
> odstraněné včel. Vzhledem k doletu včel, který literatura uvádí jako 5 km,
> by to stejně ani nebylo dostatečné odstranění nebezpečí pro alergika.
Včely
> na své zahradě mít budete, pokud na ní bude něco, co je pro ně
atraktivní -
> květy, stromy nebo i vodní hladina. Je ale důležité domluvit se na
opatření,
> které by zabránilo přímému výletu včel na Váš pozemek ve výšce
odpovídající
> výšce člověka a v krátké vzdálenosti. Toho lze dosáhnout například změnou
> orientace česen, výsadbou nějakého vyššího živého plotu, přemístěním úlů o
> kousek dál od hranice pozemku a podobně. Včela na pastvě totiž nemá důvod
na
> někoho útočit, protože tam již nechrání svůj úl a tak jen hrozí nebezpečí,
> že po výletu ze tmy úlu může do člověka narazit a pak vlastně bodně tak
> nějak ze zmatku... Také se samozřejmě nesmíte ohánět po každé včele, která
> kolem Vás proletí. Rovněž žádnému alergikovi nedoporučuji chodit venku
> prostovlasý - zvědavá včela, pokud by usedla na vlasy, nedokáže z nich již
> většinou vzlétnout. Při snaze se z nich uvolnit, se do nich ale stále víc
> zamotává a to končívá žihadlem téměř vždy. Je možné, že nemáte mnoho
> zkušeností nebo odborných včelařských znalostí a proto bych Vás chtěl
ještě
> uklidnit pro případ, že se sousedovy včely začnou rojit. Chápu, že ten
hukot
> tisíců křídel zní hrůzostrašně. Jde ale o přirozený způsob rozmnožování
> včelstev a včely v tom okamžiku mají úplně jiné starosti a zájmy, než
někoho
> napadat. Nesmíte ovšem do usazeného roje například něčím šťouchat :-).
> S přáním hezkého dne a smírného vyřízení celé záležitosti
> Petr
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Kufnerová" <kufnerová/=/sauron.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 23, 2007 8:11 PM
> Subject: Včely a sousedi
>
>
> V dědictví jsme dostali dům a začli provádět rekonstrukci a úpravy na
> zahradě. Soused ve vedlejším domě má včely, které jsou v úlu dva metry od
> hranice našeho pozemku a výlet je směrem na náš pozemek, zahradu z tohoto
> důvodu nemůžeme užívat neboť jsem na včely alergická. Můžete mi poradat
jak
> mám postupovat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (217.112.164.181) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865) (22870)

Plně souhlasím s přítelem Lokvencem.
Cesta občanského sporu nic neřeší, mám pocit, že ty 2 metry jsou ze zákona (ale nejsem si jistý na 100 %). Podstatně efektivnější je domluva se sousedem o přemístění (změně oriantace česen) včelstev a nebo výsadba dřevin rychle rostoucích do výšky kolem hranice pozemku -> zvedne letovou výšku včel, takže po výletu přeletí nad hlavami lidí a strážkyně česna nebudou tak registrovat pohyb lidí na Vaší zahradě. Pokud si soused bude stěžovat na zastínění včel, tak z vlastní zkušenností vím, že podstaně víc včelám vadí průvan (častý vítr), než zastínění.
Pokud byste se chtěla úplně vyhnout nebezpečí bodnutí včelou, pak byste nesměla vůbec do přírody.
Pokud bude let včel na hranici Vašeho pozemku zvednut nějakou překážkou do dostatečné výšky, pak zvýšené nebezpečí bodnutí včelou (v porovnání s pohybem v přírodě) bude pouze při prutké změně počasí (speciálně před bouřkou) a když při tom budete spocená na zahradě dělat prutké pohyby.
Kamil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865)

Přeji dobrý den.
Odpověď pana Josefa je v podstatě správná. Já bych ale jen připomenul, že
lepší výsledky než strohá cesta práva, dává osobní domluva se sousedem.
Neničí totiž sousedské vztahy. Samozřejmě - nemůžete na něm požadovat úplné
odstraněné včel. Vzhledem k doletu včel, který literatura uvádí jako 5 km,
by to stejně ani nebylo dostatečné odstranění nebezpečí pro alergika. Včely
na své zahradě mít budete, pokud na ní bude něco, co je pro ně atraktivní -
květy, stromy nebo i vodní hladina. Je ale důležité domluvit se na opatření,
které by zabránilo přímému výletu včel na Váš pozemek ve výšce odpovídající
výšce člověka a v krátké vzdálenosti. Toho lze dosáhnout například změnou
orientace česen, výsadbou nějakého vyššího živého plotu, přemístěním úlů o
kousek dál od hranice pozemku a podobně. Včela na pastvě totiž nemá důvod na
někoho útočit, protože tam již nechrání svůj úl a tak jen hrozí nebezpečí,
že po výletu ze tmy úlu může do člověka narazit a pak vlastně bodně tak
nějak ze zmatku... Také se samozřejmě nesmíte ohánět po každé včele, která
kolem Vás proletí. Rovněž žádnému alergikovi nedoporučuji chodit venku
prostovlasý - zvědavá včela, pokud by usedla na vlasy, nedokáže z nich již
většinou vzlétnout. Při snaze se z nich uvolnit, se do nich ale stále víc
zamotává a to končívá žihadlem téměř vždy. Je možné, že nemáte mnoho
zkušeností nebo odborných včelařských znalostí a proto bych Vás chtěl ještě
uklidnit pro případ, že se sousedovy včely začnou rojit. Chápu, že ten hukot
tisíců křídel zní hrůzostrašně. Jde ale o přirozený způsob rozmnožování
včelstev a včely v tom okamžiku mají úplně jiné starosti a zájmy, než někoho
napadat. Nesmíte ovšem do usazeného roje například něčím šťouchat :-).
S přáním hezkého dne a smírného vyřízení celé záležitosti
Petr


----- Original Message -----
From: "Kufnerová" <kufnerová/=/sauron.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 23, 2007 8:11 PM
Subject: Včely a sousedi


V dědictví jsme dostali dům a začli provádět rekonstrukci a úpravy na
zahradě. Soused ve vedlejším domě má včely, které jsou v úlu dva metry od
hranice našeho pozemku a výlet je směrem na náš pozemek, zahradu z tohoto
důvodu nemůžeme užívat neboť jsem na včely alergická. Můžete mi poradat jak
mám postupovat.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re: Materi kasicka (22864) (22868)

Mnohokrat dekuji za odpoved.
Nechci to na prodej, je to pro potrebu rodiny (zeny) a znamych.

Honza


Dne středa 23 květen 2007 21:47 Stonjek napsal(a):
> S MK je trochu problém. Když se užívá přes trávicí trakt, tak její
> využitelnost je poměrně malá. Nejčastěji se vmíchává do jemně
> zkrystalizovaného nebo pastovaného medu např ručním mixérkem a pak se drží
> v ledničce v horním patře. Druhý způsob je rozpustit jí v lihovině a uvádí
> se, že to může být i medovina a samozřejmě chlad a tma. Na odsávání je
> nejlepší si vyrobit odsávačku z vysavače, kdy podtlak se zredukuje na
> hadičku cca 6 - 8 mm a z hnědé prachovnice se vyvedou dvě trubičky. Jedna
> je jenom ve špuntu a druhá sahá asi do poloviny lahvičky a tato je špičatá
> a MK se s ní odsává. Na druhou se nasadí hadička s podtlakem. No a síla
> podtlaku se musí trochu zregulovat. 3 - 4 dení larvička se zahnutým drátkem
> vyhodí a obsah buňky se vysaje. Na 1 gr. je nutno vysát asi 5 - 7
> matečníků.Jinak získávání MK je vysoká škola včelařiny a chce se to na ní
> specializovat a s odbytem nějakého většího množství je to ještě o hodně
> horší než s medem. Pro sebe a pro známé si jí občas pár gr. udělám, ale nic
> víc. Nejlepší a zcela vyčerpávající informace naleznete v knize Witek -
> Jančí/ možná jména trochu komolím/ Včelí mateří kašička/ Slovensky/
> Hodně úspěchů!       Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 23. 5. 2007
Re: Materi kasicka (22864)

S MK je trochu problém. Když se užívá přes trávicí trakt, tak její využitelnost je poměrně malá. Nejčastěji se vmíchává do jemně zkrystalizovaného nebo pastovaného medu např ručním mixérkem a pak se drží v ledničce v horním patře. Druhý způsob je rozpustit jí v lihovině a uvádí se, že to může být i medovina a samozřejmě chlad a tma. Na odsávání je nejlepší si vyrobit odsávačku z vysavače, kdy podtlak se zredukuje na hadičku cca 6 - 8 mm a z hnědé prachovnice se vyvedou dvě trubičky. Jedna je jenom ve špuntu a druhá sahá asi do poloviny lahvičky a tato je špičatá a MK se s ní odsává. Na druhou se nasadí hadička s podtlakem. No a síla podtlaku se musí trochu zregulovat. 3 - 4 dení larvička se zahnutým drátkem vyhodí a obsah buňky se vysaje. Na 1 gr. je nutno vysát asi 5 - 7 matečníků.Jinak získávání MK je vysoká škola včelařiny a chce se to na ní specializovat a s odbytem nějakého většího množství je to ještě o hodně horší než s medem. Pro sebe a pro známé si jí občas pár gr. udělám, ale nic víc. Nejlepší a zcela vyčerpávající informace naleznete v knize Witek - Jančí/ možná jména trochu komolím/ Včelí mateří kašička/ Slovensky/ Hodně úspěchů! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (213.192.7.18) --- 23. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku (22739)

Zkuste ,prosím, prostudovat článek ve Včelařských Novinách, jak je dále uvedeno. Týká se možnosti, jak donutit včely k postavení překvapivého množství kvalitních plástů,
bohužel až v srpnu:
www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501. Dlezkušeností sice ne mých, ale jiných přátelů včelařů, to funguje.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šefčík (90.176.2.8) --- 23. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865)

Tím, že jste alergická na včelí jed, není důvod, aby Váš soused tyto včely odstěhoval.Také nemohou osoby alergické na pyl žádát o vykácení všech kvetoucích stromů. Pokud se domnívate, že Vás včely nádměrně obtěžují, požádejte Obecní úřad o zahájení spravního řízení a nebo podejte žalobu u Okresního soudu. Ten si vyžádá odborné stanovisko soudního znalce v tomto oboru, může to být i někdy odborné vyjádření včelařské organizace. Pod pojmen "nádměrné" se rozumí, že Vám brání vykonávat obviklou činnost.
Jak to bylo v minulosti? Tyto včely také nádměrně obtěžovaly a nebo je to až od doby kdy jste tuto úsedlost dostala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kufnerová (213.192.18.2) --- 23. 5. 2007
Včely a sousedi

V dědictví jsme dostali dům a začli provádět rekonstrukci a úpravy na zahradě. Soused ve vedlejším domě má včely, které jsou v úlu dva metry od hranice našeho pozemku a výlet je směrem na náš pozemek, zahradu z tohoto důvodu nemůžeme užívat neboť jsem na včely alergická. Můžete mi poradat jak mám postupovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Materi kasicka

Dobry den,

mel bych takovy dotaz ohledne materi kasicky,
a to co s ní ? pokud ji dam zamrazit, jak na ni bude pusobit zmrazovani a
rozmrazovani ? Nebo jakym zpusobem (osvedceny recept) a s jakym vysledkem je
mozne ji michat s medem ? Nebo staci ji mit v chladu a ne na mrazaku ?

Pokud by se nekdo byl ochoten podelit i s nejakym tim HOW-TO , treba jako kdy
kasicku odebirat, zdali je mozne ji pouze odsavat strikackou , nebo po
odebrani je jiz matecnik nepouzitelny ....


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 23. 5. 2007
Pohon medometu

Jak jsem slíbil - náhradní medomet a pohon ala Havrlík. Už je odzkoušený, funguje bezvadně. Přišel mě cca na 400 Kč, protože jsem vše získal kromě ovládací destičky a řemínku zadarmo. Ale i tak by pohon neměl vyjít nad 1500 Kč a to počítám i práce na soustruhu.Motorek 12 v, 55 W utáhne v pohodě zdroj z počítače, takže i to je velká úspora.Takže zpráva pro ty, kteří u práce myslí a neradi točí klikou, funguje to velmi dobře. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš_B (193.165.208.202) --- 23. 5. 2007
Re: preložení do noveho ulu. (22861)

Pokud jsou rámky kompatibilní, tak až za týden, pokud ne, tak ihned - přiděláte si práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 23. 5. 2007
preložení do noveho ulu.

V sobotu se me vyrojily vcely, dal jsem je do provizorniho ulu, ted mam novy, dotaz je kdy mohu vcelstvo prelozit do noveho ulu?. nebo mám počkat tyden, abych se presvedcil zda-li matka ploduje v provizoriu a pak az je prelozit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re:cena ?epkov?ho medu a medu v?bec (22849)

Ja zatim za 90 ale mam cuky jak nahoru tak dolu, v praze jsem videl krasny tekuty lucni za 120 - uz jsem o tom psal
u nas vedle ve meste to velkovcelar dava za 60 mozna za 50
Je to otazka :-))

K tomu tekutemu medu- jak se to dela? - me vzdycky za tyden uz netece :-) Dosud jsem tedy vzdy pastoval, tak ted zkusim ho hned nalit do par sklenic a uvidim. Ale vsadil bych se ze taky za tyden nepotece...

> Tak přátelé, za kolik to letos sekáte? :o)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re: cena ?epkov?ho medu a medu v?bec (22849) (22850)

> Rada: nikdy neprodejte vše - v zimě je největší zájem a prodáte i popuštěný
> jarní za 120,-!!!

mam podobnou zkusenost :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re:Vytaceni nebo uschova medu v nastavcich (22844)

> Předpokládám, že medníkové nástavky by měly všechny zavřená očka, aby se
> snížilo riziko loupeže.

Ocka se zaviraji hlavne proto, aby do mednikovych nastavku nenosily pyl. Loni jsem to taky nevedel :-)) a ted uz vim ze souse s pylem je velmi tezke skladovat, aby pyl neplesnivel - tedy me se to nepovedlo

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re:Vytaceni nebo uschova medu v nastavcich (22844)

Take bych pripojil dotaz k tomuto tematu.
Mam problem ze nechteji vickovat, repka jeste dokveta a akat uz je rozkvetly takze otazka zni muzu nejak ovlivnit rychlost vickovani nebo je to jen a jen na vcelach??

Dnes brzy rano jsem to byl omrknout. Tam kde jsem pred tydnem odebral par ramku na vytoceni dovickovaly ostatni plasty, pripadne nanosily a zavickovaly znovu. Ale mam uly kde jsem nevybral ani ramek, plasty jsou plne ale vickovat nechteji. Bojim se abych nevytocil nezraly med, takze kde je mene jak 1/3 vickovane plochy zkousim plastem trhnout zda strika ci ne. Nevim jak dalece to je spolehlive, chybi zkusenost?

Chtel bych alespon v ramci moznosti separovat akatovy a nasledne medovicovy med takze da se tomu nejak pomoci??

Ma to souvislost s velikosti ulu? U ulu kde zatim nejsem schopen realizovat 3 nastavek jsem jiz vytacel a prevazna vetsina byla ze 2/3 zavickovana.

Co nejake pripadne dosouseni medu jak to popisuje na svych strankach pritel Jindra? Ne ze bych byl schopen se na to ted pripravit :-))

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mřížky (22800) (22846) (22851) (22853)

Pokud jsem nechal otevřená očka až do 4.N, matka vjela do medu
......
Plod potřebuje hlavně kyslík atd.
To drží plod u česna, nebo u ventilce, čelní strany atd.
Někdo to zdůvodňuje tím, že přední stranu prohřívá slunce a plod jde za teplem. Pokud má někdo rozestavěné volně úly na různé světové strany, tak věří spíše tomu dýchání než prohřívání.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mřížky (22800) (22846) (22851) (22853)

mřížka je pomůcka ,není to nutnost,ani stavební rámky s trubčinou nejsou nutnost, ani divočina,silné medníkové plásty,očka nejsou nutná,nic z toho není potřeba,aby matka zůstala "dole",platí to i pro"klasickou" míru 39x24,mřížku a zbytek vymyslel člověk....
snad by měl včelař poznat v jaké situaci je matka....
pak to jde bez mřížky a podobných blbin a hlavně bez rojů...
pokud poznáte v jaké je matka situaci,není problém ji i neznačenou najít na tom pravém místě,musíte se do rámku naučit dívat trochu jako na 3D obrázky,nejdříve neuvídíte nic a to dlouho...
med prodávám za 100 kilo,jedlovou medovici za 150(brácha tomu říká asfalt),ikdyž jsou tu všichni dokola starozákonně domluvení za 80....
zamedované plodiště je problém nedostatku souší(z jara),ale i odebrání plodu na oddělky(teď),
důvěřuj ale prověřuj.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mříky (22800) (22846) (22851) (22853)

To zní dobře. Mřížky mě (i včely) rozčilujou, ty drátěné mi byly sice
sympatičtější, ale nakonec kupuji ty plastové, protože se dají střihat, a
navíc mají pořád stejnou rozteč, kdežto drát ohneš a matka díru najde. Teď
to chci zkusit taky bez mřížek, takže koukám, jak na to.
Slyšel jsem od jednoho starého včelaře, že se také používaly místo mřížky
obyčejné desky s jedinou silnější (1-2 cm) spárou, která se umístila (ta
spára) nad první rámeček od česna tak, aby včely mohly plynule chodit po
vnitřní straně přední stěny z plodiště do medníku. Matka prý tou spárou
nahoru nepůjde, protože před první pylovou desku sotva zabloudí, když má
jinde dost místa na kladení.

pf

----- Original Message -----
From: "Mo" <Moyzes/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 23, 2007 10:24 AM
Subject: Re: Plastové mříky


> Včelařím bez mřížky : vysoké dno aspoň 10 cm, síto ve dně, česno přes celé
> dno min. 2cm, v 1.N odspoda min. 2 t r u b č í rámky,v 2. a 3.N s t a v e
> b. rámky, od 3. N včetně zavřená očka. Vystaví ještě divočinu v podmetu-
> drží matku dole. Míra 39x17, 12 rámků, stálé stanoviště. Do 4.N matka
> zaklade maximálně "stopku hrušky", v 5. a dalších N již je čistý med. Na
> chalupě (500m/m) jsem dříve jen přidával nástavky (podstavoval), problémy
> nastaly v případě doletu na řepku nebo později na modřín, med
> zkrystaloval
> v plástech a nešel vytočit.Problém byl i při kontrole plodiště po delší
> době - prostavěné nástavky.Proto teď točím minimálně 2x.Pokud jsem nechal
> otevřená očka až do 4.N, matka vjela do medu.
> Při včasném rozšíření se nerojí a matky pak mění tichou výměnou.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mo (88.208.80.6) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mřížky (22800) (22846) (22851)

Včelařím bez mřížky : vysoké dno aspoň 10 cm, síto ve dně, česno přes celé dno min. 2cm, v 1.N odspoda min. 2 t r u b č í rámky,v 2. a 3.N s t a v e b. rámky, od 3. N včetně zavřená očka. Vystaví ještě divočinu v podmetu- drží matku dole. Míra 39x17, 12 rámků, stálé stanoviště. Do 4.N matka zaklade maximálně "stopku hrušky", v 5. a dalších N již je čistý med. Na chalupě (500m/m) jsem dříve jen přidával nástavky (podstavoval), problémy nastaly v případě doletu na řepku nebo později na modřín, med zkrystaloval v plástech a nešel vytočit.Problém byl i při kontrole plodiště po delší době - prostavěné nástavky.Proto teď točím minimálně 2x.Pokud jsem nechal otevřená očka až do 4.N, matka vjela do medu.
Při včasném rozšíření se nerojí a matky pak mění tichou výměnou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76960 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22853 do č. 22913)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu