78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi

Přeji hezký den.
Přátelé včelaři už prakticky odpověděli. Pouze bych dodal, že pokud by šlo
skutečně o včely medonosné, neusadily by se asi jen v nějakých spárách nebo
skulinách - ty by patrně sloužily jen jako vstupní otvory do nějakých
dalších dutin. Přemístit je jinam by v takovém případě bylo velmi
problematické. Neznám způsob, jak spolehlivě vylákat ven rozkladenou matku a
dokud to by se nepovedlo, Váš známý by se tam včel nezbavil. Bohužel by v
tom případě přicházela v úvahu pouze likvidace včelstva. A ta se vlastně má
provádět u všech rojů neznámého původu. Vím, že se to může zdát být kruté
pro člověka, který má ke včelkám přátelský vztah, je to však opatření
zabraňující šíření včelích chorob. A například právě šíření moru včelího
plodu je v současné době aktuálním problémem.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Černochová Věra" <cermed/=/tiscali.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 22, 2007 7:03 AM
Subject: Re: Včely a sousedi


Pratele vcelari, posilam dotaz resp.prosbu konkretne na pr. Lokvence, ale
pokud nekdo budete vedet odpoved, prosim, napiste ji.Jeden mlady zacinajici
vcelar mne pozadal, abych poprosila o radu, co cinit, ...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865) (22873)

Ano, souhlasím s tím, že většinou včely bývají jen zástupným problémem. Jen
jsem se takovým tvrzením nechtěl dotknout paní tazatelky, protože neznám
tamnější poměry :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Josef efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 24, 2007 6:57 AM
Subject: Re: Včely a sousedi


pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro
soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom
případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely...



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865) (22870)

Petr Lokvenc:
Odpověď pana Josefa je v podstatě správná. Já bych ale jen připomenul, že
lepší výsledky než strohá cesta práva, dává osobní domluva se sousedem.
Neničí totiž sousedské vztahy. Samozřejmě - nemůžete na něm požadovat úplné
odstraněné včel.
........
Souhlasím a divím se, že chudák soused včelař má tak malý pozemek, že si nemůže dát včely na svůj pozemek aby včely měly prostor před česny na jeho pozemku. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 24. 5. 2007
Re: odšťavňovač (22879)

Tento mail je ako výkrik do tmy. Nebudem mať odšťavnovač neprežijem! Caloň môže to fungovať, ale je to malé a pri trchu väčšom množstve včiel je taký odšťavňovač len na hranie, lebo ak budete likvidovať 200- 300 vyradených plástov, nikdy to nedokončíte. Orientujte sa na iný rýhlejší spôsob. Anton

Ja som prevzal a prispôsobil na získanie vosku Kolomého z Moravy princíp, spúšťanie celých rámikov i s plástom v rozváracej vane, ktorý túto zmes dávajú a lisujú v odstredivke. Ja túto zmes dávam do jutového vreca, nahrejem a točením breca lisujem. Získaný vosk ešte raz prevarím v čistej vode. Výťažnosť po prevarení je dobrá, na Ms ktorá váži 85g, získam naviac 55g vosku,m ktorý včely vložia do stavby plástu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 24. 5. 2007
Re: preložení do noveho ulu. (22861) (22862)

Ramky jsou kompaktibilni 39x24cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi - včely samotárky (22876)

Ty tvoří v písčité půdě nebo
třeba v měkké maltě baráku společenstva o jedné královně a desítkách a
maximálně až stovkách jedinců v pozdním létě, na konci léta se hnízdo
rozpadne a mladé královny přezimujíé samostaně někde ve škvírách.

Radime, všetko čo si napísal by mohla byť pravda, len nemôžem súhlôasiť, že každá kolónia samotárok má svoju "královnu". Nemajú! Každá včela je samičkou a svoje potomstvo nevychováva, ale pripraví v dutine, ktorú urobí sama peľové lôžko, na ktoré položí vajíčko a uzatvorí. Viac sa o svoje potomstvo nestará. V kolóniach sa jej žije ľahšie.
Samotárky sa (aspoň väčšina z nich) ešte v tom istom roku, a na jar si začne budovať hniezdo ako pracujúca samička. Anton


P.s. Ja mám z nich najradšej včelu samotárku, ktorá je na našom území najväčšia, je to drevár fialový. Má dĺžku asi do 25mm. krásne sa lesknúce krídla fialovooceľovovým odtieňom. Robí si chodbičky v trúchlom dreve a jej vajíčko je dlhé 4mm, v priemere 1mm a kladie ho na pripravenú hrudku peľu s medom. Tento druh žije vo vzácnom zväzku počas "hniezdenia" a so svojim druhom robia snubné lety na jar. Ešte dodám, že som okoštoval zmes peľu a medu a nič lepšie som nejkonzumoval. To znamená, že na mojej včelnici žijeme roky vo zvláštnej symbióze. Často sedia na vyvýšenom mieste a "cítim", že ich veľké zložené oči ma pozorujú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

caloň (77.48.59.5) --- 24. 5. 2007
odšťavňovač

Prosím včelaře nemá někdo na prodej starý hliníkový odšťavňovač nutně potřebuji koupím nabýdněte

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radoslav Modlitba (e-mailem) --- 24. 5. 2007
RE: Včely a sousedi (22865) (22873) (22875)

Řešil jsem takový případ vloni, soused umístil dva úly 1m od mého plotu s
česny obrázenými k plotu. Po dohodě jsme umístili na plot rákosovou rohož
(160x300cm) a byl pokoj. Včelám to evidentně nevadilo, získaly před česny
pěkné závětří. A my jsme mohli klidně sbírat maliny, které rostou asi metr
od plotu na mé straně.

R.Modlitba




|-----Original Message-----
|From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
|Radim Polášek
|Sent: Thursday, May 24, 2007 7:36 AM
|To: vcely/=/v.or.cz
|Subject: Re: Včely a sousedi
|
|
|To je sice pravda, že se změnou souseda často vznikají spory a neshody, ale
|pouhé dva metry ve směru výletu včel stačí tak maximálně jednomu malému
|oddělku do 4 - 5 rámků 39x24. Jakékoliv větší včelstvo už si aktivně chrání
|směr výletu dále než jsou ty dva metry.
|
|R. Polášek
|
|
|----- Original Message -----
|From: "Josef efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
|To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
|Sent: Thursday, May 24, 2007 6:57 AM
|Subject: Re: Včely a sousedi
|
|
|> pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro
|> soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom
|> případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely. Zda včely
|> tam budou a nebo ne, nerozhoduje o tom znalec, ale soud rozsudkem a nebo
|> správní orgán. Nějaké překážky - zvedání včel, tomu sporu nepomůžou.
|> Nechtěl bych se dotknout p. Kufnerové, neboť žádáný z nás nedokážeme
|> posoudit skutečnost, ale pokud si vzpomínám, skoro vždy došlo k nějakým
|> sporům při změně sousedů a nebo to byl zcelá jiný důvod. K té
|alergií bych
|> chtěl uvést, že alergií na včelí jed může pouze určit alergokolog a
|nikoliv
|> obvodní lékař. Ono je to také sporné vstupovat na cizí pozemek
|pro sebrání
|> roje. Stavební zákon to za určitých podmínek povoluje, ale sebrat roj u
|> sousedu na zahradě, se stavebním zákonem nemá nic společného.
|NEZAPOMENTE,
|> kteří to budete číst a máte občas potíže s bodnutím souseda "SKLENICE
|MEDU,
|> kterou od Vás jako pozornost dostane Váš soused, je nejlepším lékem na
|> bolest za žihadlo včely".
|
|
|
|__________ Informace od NOD32 2287 (20070523) __________
|
|Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
|http://www.nod32.cz
|
|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 24. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku - stavba medzistien (22739) (22867)

Nechápem prečo uvádzate čas stavby medzistien, práve august-srpen, keď to včely hravo zvládnu aj v iných mesiacoch bezproblémov. Ja som tento zásah robil 12 rokov, keď som v čase po odkvitnutí vŕb vymieňal včelstvu 9 Ms plus je záchytný plást s matkou. Ten je pra rýchlu konzolidodáciu včelstva potrebný, aby sa matka kde "uchytiť a včely ukladať peľ a prípadne nektár, inak včely aj s matkou volne vypustenú, z úľa utekajú. Ten po troch dňoch (M položila prvé vajíčka do Ms, odberieme, alebo ho dáme na okraj Ms ku stene, mal by byť postavený v tom roku. Na kvalitu nových plástov je lepší pozdejší termín, keď pud rojenia je už pasé. Novopostavené plásty sú kvalitné.

Dočasne odložené plásty s plodom v medníkoch iných včelstiev môžeme vrátiť do pôvodného včelstva do medníka nad MMr, ale až vtedy, keď nové plodisko je znovuvystavané a zanesené medom. Včelstvo tak v pôzdnom čase nedokáže vychovať dostatok včiel na zimu. Aj z tohoto dôvodu by bolo v našich podmienkach tento zákrok urobiť v 7. mesiaci, keď je dostatok peľu.

Paradoxom v mojom prípade po 12-tich rokoch bolo, že choroby, konkrétne N.A. sa vo včelstvách vyskytovala i naďalej. Potvrdili dve vyšetrenie včiel v Ústave včelárstva v Liptovskom Hrádku. Po tomto zistení som s týmto nezmyslom prestal a teraz pokorne im v čase kvitnutia poctivo vkladám tri MS. To množstvo práce nebolo adekvátne vynaloženej práce, výskyt N.A nezáleží zrejme len od každoročnej výmene matiek vo včelstvách. Druhá strana mince, prináša (pri viac včelstvách) neúmerne veľa práce s každoročnou likvidáciou plástov a s prípravou nových v takom istom množstve. Pri vyradení troch plástov je to oveľa reálnejšie.

Jedinou výhodou takto riešiť výmenou plástov je ich kvalita, lebo v čase výmeny včely nestavajú trúdie bunky. Po zime pri jarnom rozvoji si včely vyžadujú stavať nové Ms a tie znovu budú stavať ako ony potrebujú, teda s trúdimi bunkami.

Najväčším problémom je vždy čo s plástami, ktoré nesmú byť nad plodiskom a to ani plásty bez plodu, lebo včely budú ukladať podaný cukrový roztok do týchto plástov a Ms si veľmi všímať nebudú. Technologický postup v ostatnom je správny.

Ďalším problémom som mal vždy s prebytočnými plástami s plodom, plásty bez plodu po zmetení včiel z nich sa môžu zasíriť v skriniach. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi

Včely medonosné vyžadují pro přežití poměrně velkou dutinu, minimálně
několik desítek dm3 a tvoří společenstva od 5 - 10 tisíc jedinců. Produční
včelstvo v velkém úlu až 50 - 60 tisíc jedinců. Projevy takového včelstva
jsou výrazné, od letu včel při snůšce po rojení v květnu a červnu až po
výlet včel při oteplení v zimě.. Je opravdu problém se do takové dutiny
probourat? Není to kolonie včel samotářek? Ty tvoří v písčité půdě nebo
třeba v měkké maltě baráku společenstva o jedné královně a desítkách a
maximálně až stovkách jedinců v pozdním létě, na konci léta se hnízdo
rozpadne a mladé královny přezimujíé samostaně někde ve škvírách. Samotářky
taky vypadají jinak než včela medonosná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Černochová Věra" <cermed/=/tiscali.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 22, 2007 7:03 AM
Subject: Re: Včely a sousedi


> Pratele vcelari, posilam dotaz resp.prosbu konkretne na pr. Lokvence, ale
> pokud nekdo budete vedet odpoved, prosim, napiste ji.Jeden mlady
zacinajici
> vcelar mne pozadal, abych poprosila o radu, co cinit, kdyz v domku, ktery
> koupil ted jeho otec, je ve zdi za nejakym vyklenkem primo ve sterbinach
,
> mozna lepe sparach, nekolik ( asi 3) zrejme mensi ch vcelstev, ktera tam
> maji snahu nosit med , ale nelze se k nim zadnym zpusobem, nasemu vcelri
> znamym ,dostat.
> Proto prosi o radu, pokud muzete jeho prostrednictvim vcelkam pomoci z
> jejich skoro vezeni a dekuje za pochopeni.
> Hodne a pracovite vcelky a osobni i pracovni uspechy vsem preje Cernochova


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865) (22873)

To je sice pravda, že se změnou souseda často vznikají spory a neshody, ale
pouhé dva metry ve směru výletu včel stačí tak maximálně jednomu malému
oddělku do 4 - 5 rámků 39x24. Jakékoliv větší včelstvo už si aktivně chrání
směr výletu dále než jsou ty dva metry.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Josef efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 24, 2007 6:57 AM
Subject: Re: Včely a sousedi


> pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro
> soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom
> případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely. Zda včely
> tam budou a nebo ne, nerozhoduje o tom znalec, ale soud rozsudkem a nebo
> správní orgán. Nějaké překážky - zvedání včel, tomu sporu nepomůžou.
> Nechtěl bych se dotknout p. Kufnerové, neboť žádáný z nás nedokážeme
> posoudit skutečnost, ale pokud si vzpomínám, skoro vždy došlo k nějakým
> sporům při změně sousedů a nebo to byl zcelá jiný důvod. K té alergií bych
> chtěl uvést, že alergií na včelí jed může pouze určit alergokolog a
nikoliv
> obvodní lékař. Ono je to také sporné vstupovat na cizí pozemek pro sebrání
> roje. Stavební zákon to za určitých podmínek povoluje, ale sebrat roj u
> sousedu na zahradě, se stavebním zákonem nemá nic společného. NEZAPOMENTE,
> kteří to budete číst a máte občas potíže s bodnutím souseda "SKLENICE
MEDU,
> kterou od Vás jako pozornost dostane Váš soused, je nejlepším lékem na
> bolest za žihadlo včely".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865)

Ve směru letu včel, pokud let včel nezvednou nějaké překážky, je prostor
obsazený včelami minimálně několik metrů. Buď byl předchůdce sousedovi
nakloněn a tím mu ten prostor na své zahradě jakoby přenechal k využití
včelami a dělal tam přes léto jen minimální údržbu toho kusu zahrady časně
ráno a pozdě večer nebo tam soused postavil včely v době, kdy už kvůli stáří
rezignoval na nějakou větší činnost na zahradě a včely mu nevadily. Je třeba
se se sousedem nejdřív domluvit, že situace se změnila a vy chcete užívat
celou svou zahradu. teprv potom zkusit nějaké stížnosti. Já bych trval na
odsunutí řekněme tak pokud je tam 6 včelstev tak na aspoň 10 metrů od plotu
nebo aspoň na 5 metrů a vysazení nějaké stěny z rostlin a keřů před plotem,
která let včel zvedne. Bohužel přesunout včely teď v létě na 5 - 10 metrů
kromě zvláštních případů je možné pouze tak, že se včely přemístí aspoň na
měsíc někde aspoň 4 - 5 kilometrů daleko a až včely zapomenou, přesunou se
zpátky na nové místo. Přímý přesun je možný až v zimě. Pro letošek bych
poradil koupit tyčkové fazole, z podobných rostlin rostou asi nejrychleji a
hustě je nasadit buď přímo na plot nebo na nějaké 2 metry vysoké konstrukci
hned za plotem, tak zhruba od července zlepší situaci.
Jinak nevím, jak to je s proplácením léčení na alergii na včely, četl jsem,
že se dělá injekcemi s malým množstvím včelího jedu. Četl jsem taky, že jako
"bonus" při takovém léčení je zaznamenáno snížené napadání včelami, rezidua
včelího jedu přetrvávají v krvi měsíce a útočící včela je je schopna přes
kůži vycítit a člověka potom napadá mnohem méně. To bude pravděpodobně i
důvod, proč jsou včelaři, kteří jsou jinak včelami bodáni často, napadáni
volně letícími včelami kolem úlů znatelně méně než nevčelaři a tady potom
dochází k určité profesionální deformaci včelařů, kdy podceňují nebezpečí
bodnutí nevčelařů těmi volně letícími včelami kolem úlů. I to by možná mohlo
vysvětlit pouhé dva metry ve směru výletu včel do cizí zahrady.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kufnerová" <kufnerov*/=/sauron.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 23, 2007 8:11 PM
Subject: Včely a sousedi


> V dědictví jsme dostali dům a začli provádět rekonstrukci a úpravy na
> zahradě. Soused ve vedlejším domě má včely, které jsou v úlu dva metry od
> hranice našeho pozemku a výlet je směrem na náš pozemek, zahradu z tohoto
> důvodu nemůžeme užívat neboť jsem na včely alergická. Můžete mi poradat
jak
> mám postupovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šefčík (90.176.2.8) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865)

pp. Petře a cvanho. V minulosti jsem dělal několik znaleckých posudků pro soudy a Obecní úřady ve věcí sousedských sporů ohledně včel. Ani v jednom případě jsem neměl podezření, že by příčinou sporu byly včely. Zda včely tam budou a nebo ne, nerozhoduje o tom znalec, ale soud rozsudkem a nebo správní orgán. Nějaké překážky - zvedání včel, tomu sporu nepomůžou. Nechtěl bych se dotknout p. Kufnerové, neboť žádáný z nás nedokážeme posoudit skutečnost, ale pokud si vzpomínám, skoro vždy došlo k nějakým sporům při změně sousedů a nebo to byl zcelá jiný důvod. K té alergií bych chtěl uvést, že alergií na včelí jed může pouze určit alergokolog a nikoliv obvodní lékař. Ono je to také sporné vstupovat na cizí pozemek pro sebrání roje. Stavební zákon to za určitých podmínek povoluje, ale sebrat roj u sousedu na zahradě, se stavebním zákonem nemá nic společného. NEZAPOMENTE, kteří to budete číst a máte občas potíže s bodnutím souseda "SKLENICE MEDU, kterou od Vás jako pozornost dostane Váš soused, je nejlepším lékem na bolest za žihadlo včely".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Černochová Věra (e-mailem) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi

Pratele vcelari, posilam dotaz resp.prosbu konkretne na pr. Lokvence, ale
pokud nekdo budete vedet odpoved, prosim, napiste ji.Jeden mlady zacinajici
vcelar mne pozadal, abych poprosila o radu, co cinit, kdyz v domku, ktery
koupil ted jeho otec, je ve zdi za nejakym vyklenkem primo ve sterbinach ,
mozna lepe sparach, nekolik ( asi 3) zrejme mensi ch vcelstev, ktera tam
maji snahu nosit med , ale nelze se k nim zadnym zpusobem, nasemu vcelri
znamym ,dostat.
Proto prosi o radu, pokud muzete jeho prostrednictvim vcelkam pomoci z
jejich skoro vezeni a dekuje za pochopeni.
Hodne a pracovite vcelky a osobni i pracovni uspechy vsem preje Cernochova
----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 23, 2007 10:13 PM
Subject: Re: Včely a sousedi


> Přeji dobrý den.
> Odpověď pana Josefa je v podstatě správná. Já bych ale jen připomenul, že
> lepší výsledky než strohá cesta práva, dává osobní domluva se sousedem.
> Neničí totiž sousedské vztahy. Samozřejmě - nemůžete na něm požadovat
úplné
> odstraněné včel. Vzhledem k doletu včel, který literatura uvádí jako 5 km,
> by to stejně ani nebylo dostatečné odstranění nebezpečí pro alergika.
Včely
> na své zahradě mít budete, pokud na ní bude něco, co je pro ně
atraktivní -
> květy, stromy nebo i vodní hladina. Je ale důležité domluvit se na
opatření,
> které by zabránilo přímému výletu včel na Váš pozemek ve výšce
odpovídající
> výšce člověka a v krátké vzdálenosti. Toho lze dosáhnout například změnou
> orientace česen, výsadbou nějakého vyššího živého plotu, přemístěním úlů o
> kousek dál od hranice pozemku a podobně. Včela na pastvě totiž nemá důvod
na
> někoho útočit, protože tam již nechrání svůj úl a tak jen hrozí nebezpečí,
> že po výletu ze tmy úlu může do člověka narazit a pak vlastně bodně tak
> nějak ze zmatku... Také se samozřejmě nesmíte ohánět po každé včele, která
> kolem Vás proletí. Rovněž žádnému alergikovi nedoporučuji chodit venku
> prostovlasý - zvědavá včela, pokud by usedla na vlasy, nedokáže z nich již
> většinou vzlétnout. Při snaze se z nich uvolnit, se do nich ale stále víc
> zamotává a to končívá žihadlem téměř vždy. Je možné, že nemáte mnoho
> zkušeností nebo odborných včelařských znalostí a proto bych Vás chtěl
ještě
> uklidnit pro případ, že se sousedovy včely začnou rojit. Chápu, že ten
hukot
> tisíců křídel zní hrůzostrašně. Jde ale o přirozený způsob rozmnožování
> včelstev a včely v tom okamžiku mají úplně jiné starosti a zájmy, než
někoho
> napadat. Nesmíte ovšem do usazeného roje například něčím šťouchat :-).
> S přáním hezkého dne a smírného vyřízení celé záležitosti
> Petr
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Kufnerová" <kufnerová/=/sauron.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 23, 2007 8:11 PM
> Subject: Včely a sousedi
>
>
> V dědictví jsme dostali dům a začli provádět rekonstrukci a úpravy na
> zahradě. Soused ve vedlejším domě má včely, které jsou v úlu dva metry od
> hranice našeho pozemku a výlet je směrem na náš pozemek, zahradu z tohoto
> důvodu nemůžeme užívat neboť jsem na včely alergická. Můžete mi poradat
jak
> mám postupovat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (217.112.164.181) --- 24. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865) (22870)

Plně souhlasím s přítelem Lokvencem.
Cesta občanského sporu nic neřeší, mám pocit, že ty 2 metry jsou ze zákona (ale nejsem si jistý na 100 %). Podstatně efektivnější je domluva se sousedem o přemístění (změně oriantace česen) včelstev a nebo výsadba dřevin rychle rostoucích do výšky kolem hranice pozemku -> zvedne letovou výšku včel, takže po výletu přeletí nad hlavami lidí a strážkyně česna nebudou tak registrovat pohyb lidí na Vaší zahradě. Pokud si soused bude stěžovat na zastínění včel, tak z vlastní zkušenností vím, že podstaně víc včelám vadí průvan (častý vítr), než zastínění.
Pokud byste se chtěla úplně vyhnout nebezpečí bodnutí včelou, pak byste nesměla vůbec do přírody.
Pokud bude let včel na hranici Vašeho pozemku zvednut nějakou překážkou do dostatečné výšky, pak zvýšené nebezpečí bodnutí včelou (v porovnání s pohybem v přírodě) bude pouze při prutké změně počasí (speciálně před bouřkou) a když při tom budete spocená na zahradě dělat prutké pohyby.
Kamil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865)

Přeji dobrý den.
Odpověď pana Josefa je v podstatě správná. Já bych ale jen připomenul, že
lepší výsledky než strohá cesta práva, dává osobní domluva se sousedem.
Neničí totiž sousedské vztahy. Samozřejmě - nemůžete na něm požadovat úplné
odstraněné včel. Vzhledem k doletu včel, který literatura uvádí jako 5 km,
by to stejně ani nebylo dostatečné odstranění nebezpečí pro alergika. Včely
na své zahradě mít budete, pokud na ní bude něco, co je pro ně atraktivní -
květy, stromy nebo i vodní hladina. Je ale důležité domluvit se na opatření,
které by zabránilo přímému výletu včel na Váš pozemek ve výšce odpovídající
výšce člověka a v krátké vzdálenosti. Toho lze dosáhnout například změnou
orientace česen, výsadbou nějakého vyššího živého plotu, přemístěním úlů o
kousek dál od hranice pozemku a podobně. Včela na pastvě totiž nemá důvod na
někoho útočit, protože tam již nechrání svůj úl a tak jen hrozí nebezpečí,
že po výletu ze tmy úlu může do člověka narazit a pak vlastně bodně tak
nějak ze zmatku... Také se samozřejmě nesmíte ohánět po každé včele, která
kolem Vás proletí. Rovněž žádnému alergikovi nedoporučuji chodit venku
prostovlasý - zvědavá včela, pokud by usedla na vlasy, nedokáže z nich již
většinou vzlétnout. Při snaze se z nich uvolnit, se do nich ale stále víc
zamotává a to končívá žihadlem téměř vždy. Je možné, že nemáte mnoho
zkušeností nebo odborných včelařských znalostí a proto bych Vás chtěl ještě
uklidnit pro případ, že se sousedovy včely začnou rojit. Chápu, že ten hukot
tisíců křídel zní hrůzostrašně. Jde ale o přirozený způsob rozmnožování
včelstev a včely v tom okamžiku mají úplně jiné starosti a zájmy, než někoho
napadat. Nesmíte ovšem do usazeného roje například něčím šťouchat :-).
S přáním hezkého dne a smírného vyřízení celé záležitosti
Petr


----- Original Message -----
From: "Kufnerová" <kufnerová/=/sauron.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 23, 2007 8:11 PM
Subject: Včely a sousedi


V dědictví jsme dostali dům a začli provádět rekonstrukci a úpravy na
zahradě. Soused ve vedlejším domě má včely, které jsou v úlu dva metry od
hranice našeho pozemku a výlet je směrem na náš pozemek, zahradu z tohoto
důvodu nemůžeme užívat neboť jsem na včely alergická. Můžete mi poradat jak
mám postupovat.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re: Materi kasicka (22864) (22868)

Mnohokrat dekuji za odpoved.
Nechci to na prodej, je to pro potrebu rodiny (zeny) a znamych.

Honza


Dne středa 23 květen 2007 21:47 Stonjek napsal(a):
> S MK je trochu problém. Když se užívá přes trávicí trakt, tak její
> využitelnost je poměrně malá. Nejčastěji se vmíchává do jemně
> zkrystalizovaného nebo pastovaného medu např ručním mixérkem a pak se drží
> v ledničce v horním patře. Druhý způsob je rozpustit jí v lihovině a uvádí
> se, že to může být i medovina a samozřejmě chlad a tma. Na odsávání je
> nejlepší si vyrobit odsávačku z vysavače, kdy podtlak se zredukuje na
> hadičku cca 6 - 8 mm a z hnědé prachovnice se vyvedou dvě trubičky. Jedna
> je jenom ve špuntu a druhá sahá asi do poloviny lahvičky a tato je špičatá
> a MK se s ní odsává. Na druhou se nasadí hadička s podtlakem. No a síla
> podtlaku se musí trochu zregulovat. 3 - 4 dení larvička se zahnutým drátkem
> vyhodí a obsah buňky se vysaje. Na 1 gr. je nutno vysát asi 5 - 7
> matečníků.Jinak získávání MK je vysoká škola včelařiny a chce se to na ní
> specializovat a s odbytem nějakého většího množství je to ještě o hodně
> horší než s medem. Pro sebe a pro známé si jí občas pár gr. udělám, ale nic
> víc. Nejlepší a zcela vyčerpávající informace naleznete v knize Witek -
> Jančí/ možná jména trochu komolím/ Včelí mateří kašička/ Slovensky/
> Hodně úspěchů!       Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 23. 5. 2007
Re: Materi kasicka (22864)

S MK je trochu problém. Když se užívá přes trávicí trakt, tak její využitelnost je poměrně malá. Nejčastěji se vmíchává do jemně zkrystalizovaného nebo pastovaného medu např ručním mixérkem a pak se drží v ledničce v horním patře. Druhý způsob je rozpustit jí v lihovině a uvádí se, že to může být i medovina a samozřejmě chlad a tma. Na odsávání je nejlepší si vyrobit odsávačku z vysavače, kdy podtlak se zredukuje na hadičku cca 6 - 8 mm a z hnědé prachovnice se vyvedou dvě trubičky. Jedna je jenom ve špuntu a druhá sahá asi do poloviny lahvičky a tato je špičatá a MK se s ní odsává. Na druhou se nasadí hadička s podtlakem. No a síla podtlaku se musí trochu zregulovat. 3 - 4 dení larvička se zahnutým drátkem vyhodí a obsah buňky se vysaje. Na 1 gr. je nutno vysát asi 5 - 7 matečníků.Jinak získávání MK je vysoká škola včelařiny a chce se to na ní specializovat a s odbytem nějakého většího množství je to ještě o hodně horší než s medem. Pro sebe a pro známé si jí občas pár gr. udělám, ale nic víc. Nejlepší a zcela vyčerpávající informace naleznete v knize Witek - Jančí/ možná jména trochu komolím/ Včelí mateří kašička/ Slovensky/ Hodně úspěchů! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (213.192.7.18) --- 23. 5. 2007
Re: krmeni z kbeliku (22739)

Zkuste ,prosím, prostudovat článek ve Včelařských Novinách, jak je dále uvedeno. Týká se možnosti, jak donutit včely k postavení překvapivého množství kvalitních plástů,
bohužel až v srpnu:
www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501. Dlezkušeností sice ne mých, ale jiných přátelů včelařů, to funguje.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šefčík (90.176.2.8) --- 23. 5. 2007
Re: Včely a sousedi (22865)

Tím, že jste alergická na včelí jed, není důvod, aby Váš soused tyto včely odstěhoval.Také nemohou osoby alergické na pyl žádát o vykácení všech kvetoucích stromů. Pokud se domnívate, že Vás včely nádměrně obtěžují, požádejte Obecní úřad o zahájení spravního řízení a nebo podejte žalobu u Okresního soudu. Ten si vyžádá odborné stanovisko soudního znalce v tomto oboru, může to být i někdy odborné vyjádření včelařské organizace. Pod pojmen "nádměrné" se rozumí, že Vám brání vykonávat obviklou činnost.
Jak to bylo v minulosti? Tyto včely také nádměrně obtěžovaly a nebo je to až od doby kdy jste tuto úsedlost dostala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kufnerová (213.192.18.2) --- 23. 5. 2007
Včely a sousedi

V dědictví jsme dostali dům a začli provádět rekonstrukci a úpravy na zahradě. Soused ve vedlejším domě má včely, které jsou v úlu dva metry od hranice našeho pozemku a výlet je směrem na náš pozemek, zahradu z tohoto důvodu nemůžeme užívat neboť jsem na včely alergická. Můžete mi poradat jak mám postupovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Materi kasicka

Dobry den,

mel bych takovy dotaz ohledne materi kasicky,
a to co s ní ? pokud ji dam zamrazit, jak na ni bude pusobit zmrazovani a
rozmrazovani ? Nebo jakym zpusobem (osvedceny recept) a s jakym vysledkem je
mozne ji michat s medem ? Nebo staci ji mit v chladu a ne na mrazaku ?

Pokud by se nekdo byl ochoten podelit i s nejakym tim HOW-TO , treba jako kdy
kasicku odebirat, zdali je mozne ji pouze odsavat strikackou , nebo po
odebrani je jiz matecnik nepouzitelny ....


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 23. 5. 2007
Pohon medometu

Jak jsem slíbil - náhradní medomet a pohon ala Havrlík. Už je odzkoušený, funguje bezvadně. Přišel mě cca na 400 Kč, protože jsem vše získal kromě ovládací destičky a řemínku zadarmo. Ale i tak by pohon neměl vyjít nad 1500 Kč a to počítám i práce na soustruhu.Motorek 12 v, 55 W utáhne v pohodě zdroj z počítače, takže i to je velká úspora.Takže zpráva pro ty, kteří u práce myslí a neradi točí klikou, funguje to velmi dobře. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš_B (193.165.208.202) --- 23. 5. 2007
Re: preložení do noveho ulu. (22861)

Pokud jsou rámky kompatibilní, tak až za týden, pokud ne, tak ihned - přiděláte si práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 23. 5. 2007
preložení do noveho ulu.

V sobotu se me vyrojily vcely, dal jsem je do provizorniho ulu, ted mam novy, dotaz je kdy mohu vcelstvo prelozit do noveho ulu?. nebo mám počkat tyden, abych se presvedcil zda-li matka ploduje v provizoriu a pak az je prelozit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re:cena ?epkov?ho medu a medu v?bec (22849)

Ja zatim za 90 ale mam cuky jak nahoru tak dolu, v praze jsem videl krasny tekuty lucni za 120 - uz jsem o tom psal
u nas vedle ve meste to velkovcelar dava za 60 mozna za 50
Je to otazka :-))

K tomu tekutemu medu- jak se to dela? - me vzdycky za tyden uz netece :-) Dosud jsem tedy vzdy pastoval, tak ted zkusim ho hned nalit do par sklenic a uvidim. Ale vsadil bych se ze taky za tyden nepotece...

> Tak přátelé, za kolik to letos sekáte? :o)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re: cena ?epkov?ho medu a medu v?bec (22849) (22850)

> Rada: nikdy neprodejte vše - v zimě je největší zájem a prodáte i popuštěný
> jarní za 120,-!!!

mam podobnou zkusenost :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re:Vytaceni nebo uschova medu v nastavcich (22844)

> Předpokládám, že medníkové nástavky by měly všechny zavřená očka, aby se
> snížilo riziko loupeže.

Ocka se zaviraji hlavne proto, aby do mednikovych nastavku nenosily pyl. Loni jsem to taky nevedel :-)) a ted uz vim ze souse s pylem je velmi tezke skladovat, aby pyl neplesnivel - tedy me se to nepovedlo

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re:Vytaceni nebo uschova medu v nastavcich (22844)

Take bych pripojil dotaz k tomuto tematu.
Mam problem ze nechteji vickovat, repka jeste dokveta a akat uz je rozkvetly takze otazka zni muzu nejak ovlivnit rychlost vickovani nebo je to jen a jen na vcelach??

Dnes brzy rano jsem to byl omrknout. Tam kde jsem pred tydnem odebral par ramku na vytoceni dovickovaly ostatni plasty, pripadne nanosily a zavickovaly znovu. Ale mam uly kde jsem nevybral ani ramek, plasty jsou plne ale vickovat nechteji. Bojim se abych nevytocil nezraly med, takze kde je mene jak 1/3 vickovane plochy zkousim plastem trhnout zda strika ci ne. Nevim jak dalece to je spolehlive, chybi zkusenost?

Chtel bych alespon v ramci moznosti separovat akatovy a nasledne medovicovy med takze da se tomu nejak pomoci??

Ma to souvislost s velikosti ulu? U ulu kde zatim nejsem schopen realizovat 3 nastavek jsem jiz vytacel a prevazna vetsina byla ze 2/3 zavickovana.

Co nejake pripadne dosouseni medu jak to popisuje na svych strankach pritel Jindra? Ne ze bych byl schopen se na to ted pripravit :-))

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mřížky (22800) (22846) (22851) (22853)

Pokud jsem nechal otevřená očka až do 4.N, matka vjela do medu
......
Plod potřebuje hlavně kyslík atd.
To drží plod u česna, nebo u ventilce, čelní strany atd.
Někdo to zdůvodňuje tím, že přední stranu prohřívá slunce a plod jde za teplem. Pokud má někdo rozestavěné volně úly na různé světové strany, tak věří spíše tomu dýchání než prohřívání.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mřížky (22800) (22846) (22851) (22853)

mřížka je pomůcka ,není to nutnost,ani stavební rámky s trubčinou nejsou nutnost, ani divočina,silné medníkové plásty,očka nejsou nutná,nic z toho není potřeba,aby matka zůstala "dole",platí to i pro"klasickou" míru 39x24,mřížku a zbytek vymyslel člověk....
snad by měl včelař poznat v jaké situaci je matka....
pak to jde bez mřížky a podobných blbin a hlavně bez rojů...
pokud poznáte v jaké je matka situaci,není problém ji i neznačenou najít na tom pravém místě,musíte se do rámku naučit dívat trochu jako na 3D obrázky,nejdříve neuvídíte nic a to dlouho...
med prodávám za 100 kilo,jedlovou medovici za 150(brácha tomu říká asfalt),ikdyž jsou tu všichni dokola starozákonně domluvení za 80....
zamedované plodiště je problém nedostatku souší(z jara),ale i odebrání plodu na oddělky(teď),
důvěřuj ale prověřuj.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mříky (22800) (22846) (22851) (22853)

To zní dobře. Mřížky mě (i včely) rozčilujou, ty drátěné mi byly sice
sympatičtější, ale nakonec kupuji ty plastové, protože se dají střihat, a
navíc mají pořád stejnou rozteč, kdežto drát ohneš a matka díru najde. Teď
to chci zkusit taky bez mřížek, takže koukám, jak na to.
Slyšel jsem od jednoho starého včelaře, že se také používaly místo mřížky
obyčejné desky s jedinou silnější (1-2 cm) spárou, která se umístila (ta
spára) nad první rámeček od česna tak, aby včely mohly plynule chodit po
vnitřní straně přední stěny z plodiště do medníku. Matka prý tou spárou
nahoru nepůjde, protože před první pylovou desku sotva zabloudí, když má
jinde dost místa na kladení.

pf

----- Original Message -----
From: "Mo" <Moyzes/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 23, 2007 10:24 AM
Subject: Re: Plastové mříky


> Včelařím bez mřížky : vysoké dno aspoň 10 cm, síto ve dně, česno přes celé
> dno min. 2cm, v 1.N odspoda min. 2 t r u b č í rámky,v 2. a 3.N s t a v e
> b. rámky, od 3. N včetně zavřená očka. Vystaví ještě divočinu v podmetu-
> drží matku dole. Míra 39x17, 12 rámků, stálé stanoviště. Do 4.N matka
> zaklade maximálně "stopku hrušky", v 5. a dalších N již je čistý med. Na
> chalupě (500m/m) jsem dříve jen přidával nástavky (podstavoval), problémy
> nastaly v případě doletu na řepku nebo později na modřín, med
> zkrystaloval
> v plástech a nešel vytočit.Problém byl i při kontrole plodiště po delší
> době - prostavěné nástavky.Proto teď točím minimálně 2x.Pokud jsem nechal
> otevřená očka až do 4.N, matka vjela do medu.
> Při včasném rozšíření se nerojí a matky pak mění tichou výměnou.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mo (88.208.80.6) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mřížky (22800) (22846) (22851)

Včelařím bez mřížky : vysoké dno aspoň 10 cm, síto ve dně, česno přes celé dno min. 2cm, v 1.N odspoda min. 2 t r u b č í rámky,v 2. a 3.N s t a v e b. rámky, od 3. N včetně zavřená očka. Vystaví ještě divočinu v podmetu- drží matku dole. Míra 39x17, 12 rámků, stálé stanoviště. Do 4.N matka zaklade maximálně "stopku hrušky", v 5. a dalších N již je čistý med. Na chalupě (500m/m) jsem dříve jen přidával nástavky (podstavoval), problémy nastaly v případě doletu na řepku nebo později na modřín, med zkrystaloval v plástech a nešel vytočit.Problém byl i při kontrole plodiště po delší době - prostavěné nástavky.Proto teď točím minimálně 2x.Pokud jsem nechal otevřená očka až do 4.N, matka vjela do medu.
Při včasném rozšíření se nerojí a matky pak mění tichou výměnou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mřížky (22800) (22846)

Ja používam v polovici včelstiev kovové mriežky a v polovici plastové mriežky (70 včelstiev). Tie sú vyrábané z rôznych materiálov a majú nedostatok, že sa vplyvom ultrafialového žiarenia časom rozpadajú. Tie moje neviem z akého sú materiálu /sú priesvitné- biele, sú pevné, nedeformujú sa tlakom, ešte sa mi nestálo aby sa nejaká roztrhla za 15 rokov používania), ale sú 4-5 krát lacnejšie, ľahko sa strihaním upravujú na rôzne rozmery. Kto nepožíva na debničkách falce, je lepšie keď prečnievajú do strán. Hĺbka uloženia rámikov nesmie byť hlboko, lebo ich nepremostíte tak ako kovové, ešte snáď vypodložením. Ja dokonca používam len polovičné mriežky položenými priamo na horné latky rámikov, zbytok vyplním plastovými blokmi, npr. podlahovina. Ak včely nemajú možnosť plast. mriežky podliezť, tak ich nemôžu pritmeliť a snímajú sa výborne. To skôr kovové mriežky pritmeľujú voskovými mostíkmi a tam treba použiť rozperák. Maďari používajú vyrážané mriežky z hliníkového plechu hrubé asi 0,3mm a pochvaľujú si ich. Včelám tento spôsob plne vyhovuje. Nájdite si predajňu, kde ich majú a smelo používajte.
A dranie krídiel a ochlpenia tela, je len v predstavách neskúsených včelárov. Moje včely aj teraz na agáte prinášajú denne 6 až 9kg denné prínosy a to cez polovičnú mriežku plastickú. Tieto dojmy môže včelár získať len tam, kde včely nedokážu obsadiť medník. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 23. 5. 2007
Re: Plastové mřížky (22800) (22846)

Děkuji za odpovědi /i soukromé/.

Do plastových mřížek tedy nepůjdu. Teď uvažuji, jestli kovové, nebo nebo nic, jako doposud.

Včelaříte někdo bez mřížek a zároveň bez zvláštních opatření? Tím myslím ztluštělé plásty, divočina dole ...

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 23. 5. 2007
Re: cena řepkového medu a medu vůbec (22849)

Chystám se točit až příští týden (na pomezí Liberecka a Českého ráje 350 m/m.) - některá včelstva mají již i 3 medníky - počítám cca 40 kg na včelstvo. Točím 2x ročně - jarní (deklaruji jako květový) a podzimní (je vždy tmavší a tak ho deklaruji jako medovicový).
Počítám, že zachovám loňské ceny - první za 80,- a druhý za 100,- o ten je větší zájem.
Již cca 5 let mám větší poptávku, než mohu nabídnout a tak zatím prodávám vše v "okurkáčích" + víčko + etiketa + pečeť - po 400,- nebo 500,-.
Tak prodám 1000 kg a mám problém pro sebe uchránit cca 150 kg, abych měl co zkvasit.
Asi by se vyplatilo objet okolní vesnice, kde jsou na plotech cedule po 60,- , ale na to nemám čas.
Rada: nikdy neprodejte vše - v zimě je největší zájem a prodáte i popuštěný jarní za 120,-!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Maulis (85.132.151.252) --- 22. 5. 2007
cena řepkového medu a medu vůbec

Tak přátelé, za kolik to letos sekáte? :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (82.208.45.222) --- 22. 5. 2007
Re: polystarenový nástavek (22828) (22830)

Jestli je to polystyrén , podívej se na stránku : http://www.svil.cz/uly.htm
Tam by jsi se mohl zeptat jestli je ještě budou dělat, případně jestli se prodávají.
Hodně štěstí.
Jirka Langer

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 22. 5. 2007
Re: Svazová sklenice (22632) (22635) (22643) (22799) (22801) (22803)

Dne pondělí 21 květen 2007 12:17 František Rousek napsal(a):
> Pozor, jedna se o klamnou informaci. Volal jsem do sklaren a pan Cervenka
> si koupil paletu klasickych facet. Svazova sklenice jeste ve vyrobe neni.
> Pohov!
> Frantisek
>

Dobry den,

mrzi mne, ze jsem se spatne vyjadril, nepsal jsem, ze jsem koupil sklenice se
znakem CSV, chtel jsem jen rict, ze sklenice se kupuji po paletach, ne po
kusech a navod, jak to "obejit" , ze se sejde vic vcelaru. Tyto palety jsou
naskladany dost na vysku a na voziku ji odvest je celkem legrace :) , hlavne
na nerovne silnici a kopcich. Krom toho ty facetty moc pekne nejsou, hezci,
alespon podle mne je Rudolf, je to takovy soudek, bohuzel neni a letos asi
nebude.

Honza


> >Ahoj,
> >
> >zrovna ted jsem se vratil ze sklarny, prodavaji pouze po paletach - cca
>
> 1400
>
> >ks, pokud budete chtit mene, je mozne, aby (jako ted ja) se domluvilo vice
> >vcelaru a na miste si to rozebrali do auta. Sklenice ted vyjde na cca 4
> > kc.
> >
> >Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lumir (213.192.8.6) --- 22. 5. 2007
Re: Plastové mřížky (22800)

Michale,
v loni jsem si nakopil 5ks na zkousku a asi bych si je už nekupoval. Připadne mi, že v porovnání s klasickou drátěnou mřížkou včely hůř přecházejí. Působí více jako dno než jako mateří mřížka, ale je to jen můj názor. Také se dobře přilepují jak na spodní tak na horní nástavek.

Lumir

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 22. 5. 2007
Re: Vytaceni nebo uschova medu v nastavcich (22844)

Viz třeba články Ing.Dvorského o medné komoře v Moderním včelaři.
Konference Optimal letos v zimě atd.

V podstatě med který zkrystalizuje v plástech nejde v medometu vytočit. Pokud je to jen část plástu, není to takový problém, včely si stím pak poradí. To asi bude problém.

V nástavkových systémech je velké množství medu okolo plodu, to samo o sobě je dostatečná zásoba.
.......
"Kdosi ovšem říkal, že med, pokud se ponechá včelám, tak ho sežerou, alespoň podstatnou část z něho"
........
Včely samozřejmě med spotřebovávají. Je otázka, čím se budou živit, když jim ho včelař všechen sebere. Zvířata i hmyz jí jako zvířata a ne jako lidi. Vědí kdy mají dost. Jestli velké zásoby medu vedou u včel k obžerství je otázka pro výzkumníky. Obézní včely jsem osobně nezaznamenal. :-)

Pokud ovšem nemají zásoby okolo plodu, tak po skončení snůšky stahají nezavíčkované zásoby z horních nástavků k plodu. Vypadá to pak, jako když ten med spotřebovali.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 22. 5. 2007
Vytaceni nebo uschova medu v nastavcich

Měl bych ještě jeden dotaz na zkušené včelaře. Pokud jde o nástavkové včelaření, jak je to s medem v nástavcích. Je třeba vytáčet med ihned když je nástavek plný zavíčkovaného medu nebo stačí přidat další prázdný nástavek se soušemi (nahoru nebo dospodu v medníkovém prostoru?)
Kdosi ovšem říkal, že med, pokud se ponechá včelám, tak ho sežerou, alespoň podstatnou část z něho.Takže je možné si termín vytáčení řídit přidáváním dalších nástavků? Bylo by popřípadě možné, pokud by to stabilita úlu dovolila, točit jednou za léto veškeré medníkové nástavky najednou?
Předpokládám, že medníkové nástavky by měly všechny zavřená očka, aby se snížilo riziko loupeže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (88.102.232.217) --- 22. 5. 2007
Plánek na úl

Pokud sháníš plánek na jednoduchy úl kup si knížku VČELAŘÍME JEDNODUŠE od Dr.Gerhard Liebig kde jsou plánky i vedení včelstva během včelařského roku podle této knížky včelařím již několik let a jsem spokojen.

Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 22. 5. 2007
Re: S?la st?n ?lu. (22813) (22839) (22841)

souhlasím s prítelem Hermanem víceméne ve vsem, co napsal. zábava je pro me
nejen potesení z medu nebo koukání na stavící vcely, ale taky prílezitostné
stloukání prkýnek, rezání loucek nebo posezení stranou cesen ovonených
sladinou. no a obcasné zihadlo není horsí nez poslehání koprivami.

pf

----- Original Message -----
From: "Tomás Herman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 22, 2007 12:49 PM
Subject: Re: S?la st?n ?lu.


>> A prosim kolik mate nastavku udelanych, nebo mate jen plodiste a mednik?
>>
>> nebyl by nejaky planek ulu, diky moc.
>
> Je potreba mit min 3 nastavky 39x24 pro jedno vcelstvo - spise vice. Po
> letosku vim, ze urcite vice :-)) Skoro mi pripada, ze materialu nemuze
> byt nikdy dost.
>
> Ja jsem si vyrobil nastavky na 11 ramku a vnitrni rozmer nastavku mi vysel
> 40.5x40.5 cm, vyska nastavku by mela byt 24.8 cm. Je potreba pocitat se
> vceli mezerou 8mm a podle toho vysku ulu prizpusobit, aby nebyly probelmy
> s prostavovanim nastavku a zimovanim. (napr. prostavovani nastavku je
> podle me dano i matkou, nektere vcelstva mi to delaji, jine ne)
>
> Vyroba tenkostennych nastavku je velmi jednoducha - 2 protilehle delsi
> desky 44.5x24.8 pri sile prkna 2cm a dve kratsi 40.5x24.8 do kterych se
> musi vyriznout zhora drazka pro uchyceni ramku - to je dane rozmerem
> ramku - ja to udelal tak ze mam od horni loucky zaveseneho ramku k horni
> plose nastavku 4mm a od dolni loucky k dolni plose nastavku take 4mm.
> Dosedaci plochy desek je potreba natrit vodevzdornym lepidlem a pote
> sesroubovat vruty - staci to, neni potreba delat cepy.
>
> Jinak samozrejme dle moznosti - nedelal bych si hlavu s nedodrzenim
> nejakeho milimetru. Takhle kdyz to pisu tak je to jednoduche pak se ale
> pustim do vyroby na kvalitnich truhlarskych masinach a take nejsem 100%
> schopen mit jeden nastavek jak druhy.
>
> Vyroba utepleneho nastavku je slozitejsi. Udela se horni ram a dolni ram a
> dovnitr se pribije sololit a zvenku palubky a mezi jde polystyren ale zase
> vnitrni rozmery budou stejne.
>
> Zasitovane dno mam tusim 13-14cm vysoke tak abych mohl zadnima dvirkama
> (8cm) prostrcit ruku - usnadneni napr pro fumigaci - pichnu pasek
> spendlikem tesne pod ramky do boku dna a zapalim. Krasne dno je popsano
> na netu ve vcelarskych novinach.
>
> Pak je potreba udelat strechu, viko a mezidna - mam to zatim reseno tak
> ze ve drevenem ramu mam sololit s otvorem pro krmeni prosakovacimi vicky.
> Verim ze ten otvor bude stacit pro odpareni vlhkosti pres zimu.
>
> NEJDULEZITEJSI JE ABY KAZDY DIL SE DAL POUZIT V JINEM ULE!!
>
> V opacnem pripade z vlastni zkusenosti vim, ze neni nic horsiho nez porad
> za pochodu resit jak zakryju mednik kdyz mi nevychazi
> presne prkenka, nebo ktera mrizka patri kam atd. Je to moje prvni sezona
> s opravdu nastavkovymi uly a jen se mi potvrzuje co jsem vycetl v
> literature a na netu ze je to efektivni a radost v nich pracovat. Napr.
> pri rozsireni jsem nedal hned m. mrizku a kdyz jsem ji dodatecne dal,
> matku jsem mel v medniku nad m. mrizkou. Tak jsem proste jen prohodil
> nastavky- otazka max 5min. Ve starych ulech je to na mnohem dele.
>
> Vyrobe zdar
> T.H.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 22. 5. 2007
Re: S?la st?n ?lu. (22813) (22839)

> A prosim kolik mate nastavku udelanych, nebo mate jen plodiste a mednik?
>
> nebyl by nejaky planek ulu, diky moc.

Je potreba mit min 3 nastavky 39x24 pro jedno vcelstvo - spise vice. Po letosku vim, ze urcite vice :-)) Skoro mi pripada, ze materialu nemuze byt nikdy dost.

Ja jsem si vyrobil nastavky na 11 ramku a vnitrni rozmer nastavku mi vysel 40.5x40.5 cm, vyska nastavku by mela byt 24.8 cm. Je potreba pocitat se vceli mezerou 8mm a podle toho vysku ulu prizpusobit, aby nebyly probelmy s prostavovanim nastavku a zimovanim. (napr. prostavovani nastavku je podle me dano i matkou, nektere vcelstva mi to delaji, jine ne)

Vyroba tenkostennych nastavku je velmi jednoducha - 2 protilehle delsi desky 44.5x24.8 pri sile prkna 2cm a dve kratsi 40.5x24.8 do kterych se musi vyriznout zhora drazka pro uchyceni ramku - to je dane rozmerem ramku - ja to udelal tak ze mam od horni loucky zaveseneho ramku k horni plose nastavku 4mm a od dolni loucky k dolni plose nastavku take 4mm. Dosedaci plochy desek je potreba natrit vodevzdornym lepidlem a pote sesroubovat vruty - staci to, neni potreba delat cepy.

Jinak samozrejme dle moznosti - nedelal bych si hlavu s nedodrzenim nejakeho milimetru. Takhle kdyz to pisu tak je to jednoduche pak se ale pustim do vyroby na kvalitnich truhlarskych masinach a take nejsem 100% schopen mit jeden nastavek jak druhy.

Vyroba utepleneho nastavku je slozitejsi. Udela se horni ram a dolni ram a dovnitr se pribije sololit a zvenku palubky a mezi jde polystyren ale zase vnitrni rozmery budou stejne.

Zasitovane dno mam tusim 13-14cm vysoke tak abych mohl zadnima dvirkama (8cm) prostrcit ruku - usnadneni napr pro fumigaci - pichnu pasek spendlikem tesne pod ramky do boku dna a zapalim. Krasne dno je popsano na netu ve vcelarskych novinach.

Pak je potreba udelat strechu, viko a mezidna - mam to zatim reseno tak ze ve drevenem ramu mam sololit s otvorem pro krmeni prosakovacimi vicky. Verim ze ten otvor bude stacit pro odpareni vlhkosti pres zimu.

NEJDULEZITEJSI JE ABY KAZDY DIL SE DAL POUZIT V JINEM ULE!!

V opacnem pripade z vlastni zkusenosti vim, ze neni nic horsiho nez porad za pochodu resit jak zakryju mednik kdyz mi nevychazi
presne prkenka, nebo ktera mrizka patri kam atd. Je to moje prvni sezona s opravdu nastavkovymi uly a jen se mi potvrzuje co jsem vycetl v literature a na netu ze je to efektivni a radost v nich pracovat. Napr. pri rozsireni jsem nedal hned m. mrizku a kdyz jsem ji dodatecne dal, matku jsem mel v medniku nad m. mrizkou. Tak jsem proste jen prohodil nastavky- otazka max 5min. Ve starych ulech je to na mnohem dele.

Vyrobe zdar
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 22. 5. 2007
Re: NUTNE!!! Formulare na dotace dle 197/2005 (22817) (22832) (22835) (22838)

Řešte si tu tedy své rojovky, které neumíte zvládnout.

S Bohem všem
.........
Myslel jsem, že včelařina učí trpělivosti a pokoře, jak s oblibou říkám.
Tak se hned neurážej, jen mě pobavilo jak někdo, kdo nemůže EU cítit shání formuláře na dotace od EU.

Že v tom kompetentní a placené osoby nic nedělají, v tom jsem s Tebou zajedno.
Je třeba změna, ale proto je to tak šikovně nastavené, že k ní nemůže dojít.
Abych řekl pravdu, dřív bylo pro mě poněkud šokující jít na poštu, či úřad.
Ale nejdřív to začalo na poště a FU, a nyní i na sociálce, zdravotce (tam jsme odešel od VZP), katastru nem., pozemkovém fondu, atd. dostávám celkem profesionální servis. Ještě by to chtělo personální průvan na "dopravce" a budu spokojený. Do té doby nehodlám kupovat ani prodávat auto:-) A ani profesionálně včelařit:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 22. 5. 2007
Re: Síla stěn úlu. (22813)

A prosim kolik mate nastavku udelanych, nebo mate jen plodiste a mednik?

nebyl by nejaky planek ulu, diky moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (80.78.146.242) --- 22. 5. 2007
Re: NUTNE!!! Formulare na dotace dle 197/2005 (22817) (22832) (22835)

Karel:
>My ne Gusto, my Evropskou unii nemáme rádi a tak ji ignorujeme a žádný špinavý prachy od ní nevezmem. Máme svojí hrdost a nedáme se lacino koupit od nepřátel našeho zemědělství, potažmo včelařství. Kdyby nás ale chtěli koupit draho, možná by jsme o tom uvažovali. :-)) <
......

Karle až ti řekne důchodové zabezpečení, že jsi vypsal žádost na jeho starý formulář a ještě se na tebe bude dívat co po chceš, když jsi blbej, že zaním chodíš a votravuješ ho, tak si na mně vzpomeň jaká je to sranda.

Řešte si tu tedy své rojovky, které neumíte zvládnout.

S Bohem všem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 22. 5. 2007
Re: Včelařův rok (22814)

Zdravím na těchto stránkách jsem uložil Co je to včelařský rok a pro orientaci co včelky nosí na nozkach za pyl a z jake rostliny je.

http://www.edisk.cz/stahni/71310/Barva-rousku-pylu.JPG_181.22KB.html

http://www.edisk.cz/stahni/78581/vcelaOskU-rok.JPG_242.92KB.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 22. 5. 2007
Re: mírnost včel a nemírnost cen výkupce (22834)

Zato monopol na výkup medu se napakuje a z loňských milionářů se již brzy stanou miliardáři.
.......
Nestraš, nebo se akcionáři Včely budou domáhat dividend. :-))

Není mi jasné, jak může vzniknout někde monopol, když 98% včelařů vlastní společně podnik na výkup medu.
Kdyby všichni loálně a rozumně obchodovali s ním, měli by monopol oni.

Monopol vznikne tak, že většina na trhu se dobrovolně rozhodne, že si jej vytvoří v dobách, kdy se ještě mohli rozhodnout.
Pak se stále ještě můžou rozhodnout, jestli s ním budou obchodovat, nebo se přidají k milionářům a budou obchodovat taky. Nic na tom v podstatě není, jsou to bezpracné zisky šmelinářů a lichvářů. Nakoupím a prodám, nakoupím a prodám,...

S kým jste obchodoval před pěti, deseti lety? S dnešním monopolem? Pokud ano, poněkud krátkozraké.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 22. 5. 2007
Re: NUTNE!!! Formulare na dotace dle 197/2005 (22817) (22832)

To nikdo co toto čtete neodesíláta za ZO a OV žádosti na 197/2005?
.....................
My ne Gusto, my Evropskou unii nemáme rádi a tak ji ignorujeme a žádný špinavý prachy od ní nevezmem. Máme svojí hrdost a nedáme se lacino koupit od nepřátel našeho zemědělství, potažmo včelařství. Kdyby nás ale chtěli koupit draho, možná by jsme o tom uvažovali. :-))

Karel :-)

PS
Ovšem v minulém MV je článek o Maďarsku a ten jsem si přečetl několikrát. Jednak od federace je to s mojí slovenštinou horší, jednak ten článek za to stojí.
Při opakovaném čtení jsme tam objevil perlu - jejich mladý jazykově vybavený předseda je polovinu času v Bruselu.
Plus výčet toho, na co můžou použít dotace. A to si povzdychuje slovenský včelař, kteří si zařídili třeba dotaci na 5 let pro začínající včelaře v rámci obnovy venkova. Jestli se nemýlím. Dotace sleduji zpovzdálí.
Nějak mě to nezajímá, já včelařím jako hoby a nejsem placený funckionář, abych se o to staral.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

krátký Milan (88.100.95.205) --- 22. 5. 2007
mírnost včel a nemírnost cen výkupce

Je třeba říci,že přes počáteční reakce na jaře letošního roku mnoho přispěvovatelů této konference si postěžovala
na to,že včely jsou zlé.Asi se to v průběhu letošní razantní snůšky z řepky,ovocných stromů a zároveň pampelišky změnilo tak,že se ze včel stali beránci.Velký vliv na to také měl průběh počasí,pro včely ten nejlepší.
Zato monopol na výkup medu se napakuje a z loňských milionářů se již brzy stanou miliardáři.Jen tak dál,urychlí to rozhodování mnohých o tom,jestli skončí nadobro se včelařením,či nadále budou pracovat skoro zadarmo.Již tato situace trvá 3 roky a to je právě ta doba,kterou mnozí potřebují k svému rozhodnutí jak dále.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22834


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 5. 2007
Re: Zamedovane plodiste (22826)

Podle mého názoru je na vině rychlost snůšky a chladné noci. Snůška proběhla
tak rychle, že mezistěny nad mřížkou nestihly vystavit, taky se do toho moc
nehrnuly, protože byly chladné noci a v medníku byla zima. Taky nad plodem
se zřejmě z zásob donesených v dubnu nebo dokonce z nespotřebovaných zimních
zásob vytvořila přepážka, kterou včely nepřekonaly a nevzaly prostor medníku
za svůj.
Nevím, jestli má Dadant stejné rámky v plodišti a v medníku. V úlu, který
to má se musí aspoň půlka plodiště nebo celý horní nastavek z plodiště
vyhodit, dát tam střídavě prázdný rámek a mezistěna, setřepat na ně včely,
aby matka zůstala pod mřížkou a rámky s medem a s plodem nechat nad mřížkou.
Rámky, kde není plod asi rovnou vybrat a vytočit, ostatní rámky vybírat
postupně, jak se plod vylíhne. Kde jsou matečníky, u nerojivých včelstev
takové nárazové rozšíření prostoru, potřeba stavět mezistěny a vybrání rámků
s medem a bez plodu způsobí, že matečníky zruší nebo udělají tichou výměnu,
často se i ale dále rojí. Když si matečníky zruší samy, nechají tu
nejkvalitnější matku, když to udělá včelař, zase zamezí dalšímu rojení, ale
může vybrat horší matku.
Mezistěny do medníku se právě musí v květnu dávat opatrně. Pokud je čas, je
vhodné dávat do medníku i nějaké rámky s plodem z plodiště, nebo pokud jsou
v plodišti dva nastavky, zrušit oddělovací vliv přepážky ze starých zásob
přehozením plodišťních nastavků.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (80.78.146.242) --- 22. 5. 2007
Re: NUTNE!!! Formulare na dotace dle 197/2005 (22817)

To nikdo co toto čtete neodesíláta za ZO a OV žádosti na 197/2005?

S takovým systémem je potřeba něco udělat. Nikdo nic neví, ochota na nule a hlavně že máte všichni ve svazu natažené ruce!

ČSV opět dělá se svým webem zmatky a to tak nenechám. Takový bordel už se nedá jinam poslat než komisy pro kontrolu zemědělských dotací v EU do Bruselu. SZIF opět před termíny včelařů chrápe a nic si neověřuje.

...................................................


NUTNE!!! Formulare na dotace dle 197/2005
web ČSV, formuláře:
>NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 197/2005 SB. - VČELÍ PRODUKTY A JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH

PRACUJEME NA NOVÝCH FORMULÁŘÍCH. TYTO NEVYPLŇUJTE!<
.............................
Nemáte někdo již nové formuláře? Termíny na ZO jsou velmi horké (do 31.5.) a na formulářích se teprve pracuje?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 22. 5. 2007
RE: Roj u souseda na zahrade (22829)

Občanský zákoník § 127, odstavec 3:
(3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v
nezbytné míře vstup na své pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící,
pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících pozemků a
staveb. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu
způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
zdenek
Sent: Tuesday, May 22, 2007 7:12 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Roj u souseda na zahrade

...ale soused může požadovat přesné znění zákona



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 22. 5. 2007
Re: polystarenový nástavek (22828)

Já si vždy myslel, že polystyren je sice velmi lehký a dobře izolující, avšak málo trvanlivý. Pták do nástavku vyrazí díru raz dva, teď se dovídám, že i včely. Polystyren není nejspíše ani odolný vůči chemikáliím jako jsou kyseliny, fumigace kys. mravenčí asi vůbec nepřipadá v úvahu (nebo ano?).
Otázkou zůstává i působení mravenců samotných, kteří také produkují zmíněnou kyselinu.
Seškrabávání propolisu a vosku? Jde to vůbec bez poškození polystyrenové stěny?
Pád nástavku na zem s plnými rámky způsobí nejpíše jeho rozlomení.
Sečteno a podtrženo, pokud by se takové nástavky prodávaly za 30 korun (plotna polystyrenu stojí tuším podobně), vyplatily by se pro úly. které jsou na stálém stanovišti, obměna by musela být častá. Pro kočování jsou tyto úly díky své křehkosti asi nevhodné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 22. 5. 2007
Roj u souseda na zahrade

Někde stojí, že v případě vyrojení se mých včel sousedovi například na strom stojící v jeho zahradě, mám možnost i bez vědomí souseda na jeho pozemek vstoupit a roj odnést. Za případné způsobené škody na jeho pozemku jsem však zodpovědný.
Tak mne napadlo, že je to hezké, ale soused může požadovat přesné znění zákona, kde se toto píše. Ví někdo, kde je výše uvedené jednání v zákoně podchyceno?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

knopf (83.148.43.53) --- 22. 5. 2007
polystarenový nástavek

Přátelé, sháním výrobce na polystyrenový nástavek na Tachovský úl 9 rámků, 39*24. Kdysi jsem jich několik desítek nakoupil a používal, olámaly se u nich zámky a včely mi v nich postupně nadělaly otvory, kterými se brouzdají, takže je musím postupně vyřazovat.
Dík za zprávu!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 21. 5. 2007
Re: Zamedovane plodiste (22826)

Je tu moznost, ze vcely se vyrojili jeste pred vylihnutim nove matky?
.......
Přátelé, internet je bezva, ale nějaká kniha, to je taky počteníčko. :-)
Včely se většinou rojí ve chvíli, když zavíčkují první matečník. Pokud počasí dovolí. Předtím matka přestává klást - většinou. Většinou včely přestávají i stavět.

Když v tuto dobu lezu do včel, první na co šahám, je stavební rámek. Viz nějaká kniha.-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal (84.244.109.109) --- 21. 5. 2007
Zamedovane plodiste

To Kamil:
Mam uplne stejny problem.. Hlavne netusim, zda mi v ule zbyla nejaka matka, nevim zda matecniky znicit.Vubec matku nemuzu najit.. Je tu moznost, ze vcely se vyrojili jeste pred vylihnutim nove matky..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 21. 5. 2007
Re: zamedované plodiště (22812)

Mám dadant, kde jsem udělal chybu? medníky poloprázdné mezistěny nevystavené a plodiště zaneseno medem a nikde žádný mladý plod, jen uzavřené matečníky a zavíčkovaný plod, mám matečníky zrušit? nebo je nechat pro případ, že matka je odrojená, u silných včelstev to nepoznám.
Děkuji
--------------
Omlouvám se, že neporadím v tomto konkrétním případě, jen poradím ještě něco k tomu.
===================================
Součástí řešení ať je výměna matek!
===================================
Pokud se nemýlím, nemám ze včelstev kde jsou matky nerojového původu ani jeden roj. Zatím:-) Pokud začaly s matečníky, vylámání, rozšíření a nastrkání mezistěn pomohlo.
Ale tam, kde jsem měl rojové matky, tam je veselo.

Dvě mé odstrašující historky:
1/ Převzal jsem před pár lety dožívající dvě včelstva. V té době jsme chtěl rozšiřovat a vypadalo to, že bych tam mohl mít včely i nadále. Než jsem se doma dostal alespoň k otevřeným matečníkům, tak byly obě na stromě. Jeden roj jsem si usadil, vše další jsem použil na oddělky. Následující rok, když jsem jel s plemenivem na včelnici, už jsem je zase sundával ze stromu. Ostatní byly teprve trochu před vrcholem a trochu zralé k chovu.
V obou případech měly dost prostoru, ale rojili se už při malé síle.

2/ Před třemi lety, kdy jsem považoval mor za něco exotického, jsem sebral dva cizí roje, u lidí co mě k nim zavolali. Nebyl jsem úplný sebevrah a nedal si je domů, ale nechal jsme je na samotě poblíž místa, kde jsem sebral první roj. Pak tady vypukl okolo mor, tak jsem s tím nic nedělal. Hned další rok se obě vyrojila, spojil jsem je, a letos (začátek května !) když jsme to byli prohlížet, tak už opět matečníky. A obsedali jen 10 plástů. Pod nimi místa dost.

Většina rad a knih předpokládá, že tam máte kvalitní matky. Bez ní tam může včelař dělat vše podle knih, ale ty včely na to nemají geny.
Vím o čem mluvím, mnoho let jsem platil daň z hlouposti.

A jestli kupovat plemenivo, matečníky nebo matky je jedno. Spíš ať se každý jde podívat, nebo získá informace o tom, od koho kupuje. Jestli prodávající včelaří, tak jak chcetet včelařit vy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22825 do č. 22885)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu