76176

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



p.k. (195.39.10.34) --- 1. 5. 2007
Re: Nákup medometu (22447)

takže dotace bude?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 1. 5. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415)

.....použít sprej..........to je geniálně jednoduché....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Novotný Milan (88.100.95.205) --- 1. 5. 2007
Re: letošní jaro (22451) (22452) (22453) (22457) (22462)

Děkuji Tomáši a Karle za odpověď na to téma tavení vosku.
Pro upřesnění uvádím,že mne nezajímají jiné metody tavení na př.v odšťavňovači,odstředivce či jiných zařízeních předělaných na tento proces.Mne zajímá,jestli nádoba cca o
100litrech by mohla být z plastu /sudy s uzaviratelným víkem/do které bych přiváděl páru z jakéhokoliv zdroje a kde by byly narovnány staré tmavé souše,samozřejmě i s pylem, košilkami a vším tím marastem co zůstává na spodku
slunečního tavidla. Jak to nejlépe udělat,aby se tato nádoba tímto neucpala,když výtok dole bude malého průměru.
Pokud výtok by byl většího průměru,zase by utíkala pára zbytečně ven s menším účinkem.Jedná se mi o to,co udělat na spodu tohoto sudu,aby tyto zbytky se tam usazovaly a já je potom mohl jednoduchým způsobem vyjmout.Jednoduše asi nějaké síto by nepomohlo,nejspíše nějaké jakoby druhé dno,které by se dalo vyjmout.To síto bych viděl asi jako nejlepší pod tímto dnem.Jaký máte na to názor? Díky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (80.78.146.242) --- 1. 5. 2007
Re: Jak to pojmenovat (22434) (22464)

Jestli znate nejake velkovcelare, urcite p. Jaso vite, ze u takovych vcelaru se predpokladaji i znalosti o mistnich pomerech a hlavne uzemni vyber a moznosti v umisteni vcelstev. V tomto pripade nejsem nejak obzvlaste spjat z pochopitelnych duvodu lednickym uzemim. Znam ovsem lednicko podrobne, stejne jako asi 1/2 okresu, protoze po nem najedu vice jak 30 000 km /rok kvuli vcelareni.

Jestli jste studoval na "zahradnicke" a nevite kde je hlohovecka Baumanova oplozovacka (byval tam registrovany rozmnozovaci chov)tak jste bud nemel obor vcelarstvi, nebo jste nedaval pozor pri vyuce. Je to ta ucebnicova Lednicka stanice, ktera byla vedle rozmnozovaciho chovu i ukazkou velkochovneho zpusobu kocovani paletovym zpusobem na vuz Avia. (natahovaci kojtenerovy system) Nejsem si jisty, ale bylo i neco kolom takoveho systemu publikovano. Je to take jak jsem rekl ucebnicove tema.

Nejake info na webu nebo primo B. Pravdy, kolega zesnuleho p. Andrleho:
http://www.vcelar.com/view.php?cisloclanku=2006040004

Pokud chce nekdo blizsi informace tak preci mate svaz jeho vedeni a jeho nabidku kj prodeji a nebo urcite i sefy VU, kteri jsou velmi spjati s Lednici a toho casu i racionalizacni komise ktera umela par schopnych lidi "pekne zamest pod pohovku".

Historie Lednice je ve velkem povedomi a informace tohoto druhu jako pameti existuji a jsou kupodivu stale zive.

Prekvapuje me to, protoze PUV CSV a jeji kazdorocni zprava o penezich zahrnuje to, ze kazdorocne jako majitele se platilo a plati FU dan z nemovitosti 5000,- Kc. (to je prekvapujici suma za takovy drobny nemovity majetek) Je to schovane jako polozka pod objekt Lednice. (priloha Vcelarstvi a finance CSV)

S pozdravem G.Pazderka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 30. 4. 2007
Re: Jak to pojmenovat (22434)

2.Jak nazvat jednani, z ktereho nevyplynulo nic jineho, nez prodat okamzite po vyneseni rozsudku vč. zazizeni v Lednici na Morave ... a to je zamerem takovych samych lidi na PUV CSV,co se ani neobtezovalo udelat prednostni PISEMNOU jakousi nabidku nejake ZO, OV nebo pobliz je take Mendlova univerzita v Lednici ci vcelarskemu krouzku kteremu se udeluji verejne medaile za znalosti .... treba za kupni cenu 1 Kč ?
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Když jste tak znalý poměrů v Lednici. Mohl by jste mi prozradit o který objekt jde. V Lednici jsem tři roky studoval, tak se snad podle popisu chytím. Již delší dobu mě toto téma zajímá a ještě jsem nenašel nikoho, kdo by měl přehled.
Děkuji Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 30. 4. 2007
Re: letošní jaro (22451) (22452) (22453) (22457) (22462)

Dobrá inspirace k lisu na ovoce je na stránkách z exkurze včelařů Dvůr Králové. Ale musí se to najít.
....
Povedlo se mi to:-)
http://home.tiscali.cz:8080/csvdk1/akce04.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 30. 4. 2007
Re: letošní jaro (22451) (22452) (22453) (22457)

To s tou odstředivkou mě zajímá,,,,
...........
Odstředivka je stará samostatná. Obdobná bývala i v kombinaci s vířivou pračkou. To by byla asi optimální kombinace, někde z půdy ji vytáhnout.:-)
Pořídil jsem si nerez vanu a pod ní hořák na propan-butan s tím, že bych začal v rámci prevence parafínovat nástavky. Dřív jsem dával vyřezané voští na zpracování. Protože už pár let mám Langstrothy s nerez drátem a drátkování jsem zařadil mezi operace které by mě limitovaly, kdybych chtěl zvyšovat stav, tak jsem to musel nějak začít řešit.
Takže jsem to odzkoušel. Vanu 50*60cm napuštěnou asi 30cm vody mi hořák Meva Zeus ohřál poměrně rychle. Odhaduji asi 1/2hodiny. Budu muset dořešit tepelnou izolaci a ochranu před větrem.
Voští v rámcích jsem rozvařoval. Světlejší do barvy chleba jde bezva, "zděděné" černé dělalo problém. První rámky jsou čisté, další z husté lázně jsou fujtajblové. Buď to bude chtít je vyvařit ještě v čisté vodě před příští várkou, nebo je oškrábat.

Se ždímačkou jsem to zkoušel dvěma způsoby.
Používal jsem sáček, co se prodával do vařáků.
Prvně jsem přes něj cedil, a když se naplnil, tak jsem jej narval do odtředivky a odstřeďoval.
Pak jsem jej již naplňoval v odtředivce, po naplnění ji roztočil.
Ten sáček má nevyhovující rozměr, ale myslím, že po úpravě a nějaké fixaci, aby zůstal na hrdle trvale otevřený by to byl použitelný způsob.

Vyhřívání horkovzdušnou pistolí jsem nevyzkoušel, neboť jsem jí honem nemohl najít :-).

Slabé místo - otvory pro vodu z prádla nejsou dimenzovány na košilky co se dostanou mimo síto. To spraví vrtačka.

Vyvíječ mě zajímá z toho důvodu, že chovám naději, že by se
proudem páry daly rámečky víc očistit. Ale možná zůstanu u původní sestavy + plus horkovzdušná pistole.

To co vyjde ze ždímačky obsahuje ještě dost vosku - odhadem. Pokud by vosk byl dražší, chtělo by to třetí stupeň. Ale vosk je dnes stejně drahý jak med, takže to beru filozoficky. Včelám taky neberu všechen med a šlo by to:-)

Dobrá inspirace k lisu na ovoce je na stránkách z exkurze včelařů Dvůr Králové. Ale musí se to najít.Taky se tam používala horkovzdušná pistole.

Po přečtení příspěvku Tomáše Jaši vidím ještě jednu možnost - omotat ždímačku topným kabelem.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 30. 4. 2007
Re: letošní jaro - těžba vosku (22451) (22452) (22453) (22457)


Zajímavé téma. Tak se taky podělím o zkušenosti.
V prvním kole jsem zkoušel vypučený vařák od ZO, nerez na elektřinu v kombinaci s kotlem s vanou také z nerezu o objemu cca 120 l. Pěkné, ale nenadchlo mě to.
Druhá varianta byla odstředivka vyrobená nejspíš z nějaké laboratorní. 3 fázový motor elektrické vyhřívání vnějšího pláště. Výsledky dobré, rychlý kontinuální provoz. Poměrně čistý vosk i solidní výtěžnost. Na jeden cyklus zhruba 3-4 l kaše z košilek. Po vychladnutí se krásně drobili (nezůstával vosk který by je držel pohromadě). Bohužel izolace odporového drátu k vyhřívání byla z keramiky a vibracemi se rozsypala – začalo to probíjet.
Poměrně dost zkušeností (cca 120 kg vosku) mám i s lisem který byl vystavován na podzim v Letňanech vedle stánku VÚVč. Lis rakouské výroby v originálu na ovoce. Výkon motorku cca 0,5 kW, převod ozubenými koly, šnek i sítko z bronzu nebo mosazi (?). Mě osobně se na této variantě získávání vosku nelíbí dvě zásadní věci. Za prvé, pokud se do lisu dostane plast – např. plastový matečník (mezerníky mají uvnitř hřebíček a neplavou), tak se lis ucpe a musí se rozebrat. A to při provozní teplotě (vyšší 65 st. C) není nic moc. Druhý a možná ještě větší problém je v tom, že pokud se cpe tak dělá kaši i z košilek. Ale i za normálního chodu drtí košilky ve kterých je uložen pyl (na rozdíl od předešlých metod). Nikdo mi netvrďte. Že ve vyvařovaných plástech nemáte zbytky pylu. Shrnutí, výkon vynikající, výtěžnost taky, ale to následné škrabání a odsekávání nánosu pod vrstvou vosku opravdu nic moc.
Poslední varianta která u mě vede je rozváření bez porušení nerez drátku a následné cezení, napařování a lisování v klasickém malém vařáku do kterého jsem přidal novou elektrickou topnou spirálu určenou do pračky s příkonem 2000 W. Jedna várka zhruba 30 ks rozvařených rámků 39x24 – výsledkem jeden 10ti litrový kýbl vody s voskem. Výtěžnost solidní, rychlost trochu nižší než u dvou předešlých. Ale následné úpravy vosku jsou v pohodě.
Zrovna dnes jsem vyprodukoval takovýchto kyblíčků pět a poté nalepil 200 mezistěn které jsem rozdělil mezi 90 zkontrolovaných včelstev, samozřejmě plus nějaké ty drobnost jako přelarvování do deseti chovných včelstev. Tolik jen pro časovou náročnost těžby vosku.

Tomáš Jaša

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fero (84.245.81.177) --- 30. 4. 2007
Chovné včelstvo

Prosím o radu. Tohto roku idú včely osobitne do sily a tým aj veľmi skoro začína rojová nálada. Jedným zo spôsobov ako zabrániť rojovej nálade je tvorba oddielkov, čiže odsávanie zavičkovaného plodu zo včelstva. Moja otázka znie, koľko percent zavíčkovanej plástovej plochy možno včelstvu naraz odobrať bez toho, aby stratilo kondíciu a ako často počas sezóny?
Druhá otázka znie, ako vytvoriť chovné včelstvo? Možno ho vytvoriť aj pomocou oddielkov? Ak áno, koľko rámikov musí takéto včelstvo mať aby v ňom vznikla adekvátna chovná nálada?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (85.160.30.236) --- 30. 4. 2007
Re: pohon medometu- zatavov�¼n�­ mezist�n (22387) (22398) (22399) (22400) (22448)

Moc děkuji za Vaši ochotu.Nyní mohu v klidu čekat na den D,kdy to vypukne(vytáčení). Dnes jsem přidával včelstvům další medníky a vypadá to velice slibně. Ještě jednou děkuji.
Zdraví Jirka Sam

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 30. 4. 2007
Re: letošní jaro (22451) (22452) (22453) (22457)

Jo zapoměl jsem! Výtěžnost jsem zkoušel vyvářením pod sítem které navzdory odborným článkům považuji za výtěžnější než vařák. Když jsem přejel ještě jednou odpad asi ze 100 plástů na povrchu vychladla vrstva asi 1/2 cm vosku, průměr 60 cm. Z vařáku vyšlo pouze pár deka, která by napodruhé vyšla stejně. Takže až budu vědět víc, ozvu se. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 30. 4. 2007
Re: letošní jaro (22451) (22452) (22453)

To s tou odstředivkou mě zajímá, nemusel jsi být tak stručný. Ve Včelařství nahřívání již někdo vyřešil teplovzdušnou pistolí. Kontinuální lis je v podstatě odšťavovač na ovoce, získal jsem návod z Včelařství r.2003/tuším/. Sehnal jsem i stroj našich babiček zn. Tuti fruti. Oproti návodu ve Včelařství, kde autor řešil pohon velkou a malou řemenicí já chci použít napřímo motor s převodovkou. Mám dojem, že to bude šetrnější k bezložiskové konstrukci. Autor sám uvádí, že to funguje dobře, ale kvůli výkonu radši ždímá. Jaké máš u odstředivky otáčky a jaký průměr bubnu? jak jsi vyřešil pozink a poškozování vosku? Já jsem vyzkoušel úplně běžnou ždímačku, poměrně malou, docela to šlo, ale pak se vše ucpalo a bylo to přesně jak jsi říkal. Co se týče páry vyzkoušel jsem pouze originál, o větším provedení nic nevím. Řekl bych, žeto chce dát nad dno cca 10cm přiléhající síto a páru zavést pod.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 4. 2007
Re: letoní jaro (22451)

Já už roky tavím voští v parním odšťavovači ovoce vyrobeném z hliníku kdysi
v SSSR. Výhoda je ta, že díky tomu, že voští přichází do styku jen s
zkondenzovanou vodní párou a hliníkem je vosk s vodou, co steče do sběrné
nádoby čistý a není emulgovaný. Když ho naleju do plastové krabice a nechám
vychladnout, je pod 5 a více centimetry vosku tak milimetr, dva nečistot.
Není třeba žádné další převařování a tavení, nečistoty se oškrábou a vosk se
může rovnou poslat na výměnu. Nevýhoda je ta, že v plechu odšťavovače jsou
jen malé otvory dost daleko od sebe, takže ve zbytku zůstává tak čtvrtina,
třetina vosku, který se musí dobýt třeba ve vařáku. S tkaninou by to mělo
být lepší.
Plasty na roztavený vosk by se měly používat s rozmyslem. Roztavený vosk v
plastové nádobě může provést něco podobného, co prováděl líh v plastech
výrobcům falešných lihovin - z plastu se do lihu vymyly změkčovadla. Nevím,
co by včely provedly, kdyby se ve vosku v mezistěnách objevily třeba ftaláty
nebo jiná změkčovadla, určitě by jim to ale neprospělo. Doufám, že ta moje
krabice moc změkčovadel nemá.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Novotný Milan" <novymil/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 30, 2007 10:32 AM
Subject: letoní jaro


> Prosil bych pokročilé včelaře o radu,jak vytavit staré plásty pomocí
> páry.Mám zařízení,které by mi mohlo tu potřebnou páru vyrobit. Pomocí
> hadice tu páru dovést do nádoby,kde by ty rámky byly.
> 1. Může být ta nádoba plastová,na př. 100lit.sud s víkem,
> které jde zajistit třeba objímkou ?
> 2. Stačí udělat nějaký malý otvor dole ve dnu odkud by vytékal vytavený
> vosk ?
> 3. Aby se tento otvor třeba neucpal těmi zbytky,které jsou součástí
všech
> starých plástů a tato nádoba následně neexplodovala.
> 4. Snad na poslední výstavě v Praze bylo takovéto zařízení
> instalováno,nikde jsem ale ve Včelařství nenašel
> podrobný popis,jak má tato nádoba vypadat,jestli je tam nějaké další
> dno,aby ty zbytky na něm zůstaly jako na př.ve slunečním tavidle na plechu
> a nebo je to možno i bez toho a ty zbytky klesnou na dno aniž by ucpaly
> výtok.Pokud ano,jak je potom odstranit,nahřátím ve vařící vodě ?
> Děkuji všem,kteří mají podobné zkušenosti a mohli mi poradit s touto
> problematikou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkas (e-mailem) --- 30. 4. 2007
znaska

Zdravim Vas

cez vikend som kontroloval vcelstva a pridaval stavebne ramiky, medzistienky
atd.
u silnejsich vcelstiev som zistil silnu znasku ( beleli sa plasty a
vykvapkaval nektar pri jemnom pootoceni plasta )
miesto: Bratislava - Devin, ale nic nekvitne co by vydatne medovalo. neviem
na to prist co by to mohlo byt.
repka tam nie je, iba mozno pagastan konsky, ale ten tusim nemeduje.

nic vas nenapada co by po odkvitnuti ovocnych stromov mohlo kvitnut?

PS: susedovy sa uz aj rojili vcielky.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Novotný Milan (88.100.95.205) --- 30. 4. 2007
Re: letošní jaro (22451) (22452)

Vážený příteli,děkuji za odpověď ,asi jste mi neporozuměl
dostatečně,nehodlám si pořizovat toto zařízení od firmy.
Chtěl bych si to vytvořit sám.Mě zajímá nádoba asi o 100 litrech obsahu,kam se dají ty staré souše a posléze se tam napouští pára.Jestli musí mít tato nádoba ve vzdálenosti ode dna 5-10 cm ještě druhé třeba menší dno asi takovýto plech jako je ve slunečním tavidle,aby tam ty nežádoucí zbytky se mohly usadit,aby mi neucpaly výtok vosku.
Prosím o bližší vysvětlení jak jste to řešil pomocí té
mateřské mříšky,z umělé hmoty či z klasické drátové,děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 30. 4. 2007
Re: letošní jaro (22451) (22452)

Já budu letos na vosk zkoušet kontinuální lis,neosvědčí li se, budu pokračovat odstředivkou a nenadchne li mně ani ta, koupím 2 tyto zařízení a budu mít do konce svého včelaření vystaráno. Zdraví R. Stonjek
......
Odstředivku jsem právě vyzkoušel na rozvařené voští. Šlo to, byl to první experiment. Jen musím zvětšit výtokové otvory v původním plášti, aby se neucpávaly. Ale je třeba k tomu asi ještě zdroj energie - pára. Pokud by to tam z nějakého důvodu zatuhlo, aby se mohlo pokračovat. Takže než se pustím do vyvíječe páry, tak by mě zajímalo něco víc o kontinuálním lisu - to je lis na ovoce, nebo něco jiného? A taky jak vypadá to zařízení od Sedláčka. Tedy spíše jak funguje. To se na to v té nádobě jen pouští pára a vosk přes síto vyteče? Jaká je výtěžnost. Na kolik procent mezistěn to dá? Předpokládám, že víc jak 100%.
Díky za informace.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 30. 4. 2007
Re: letošní jaro (22451)

Podobné zařízení se prodává, má ho např. Sedláček ve nabídce. Já jsem si ho půjčil v originále a vyzkoušel. Nevýhodou je pro mě malý obsah/ cca 10 plástů 39 x 35 a asi 4 pl. 39 x 17 a ještě je možno dát úlomky víčka a jiné kolem, dále se každý plást po vytavení musí drobet očistit. Příjemná je doba vytavení, cca 1/2 hod, překvapivě vysoká výtěžnost a nádherně čistý vosk. Cena je asi kolem 6 000, což je oproti 14 000 za anticoro vařák také příznivé. Automatické vypínání fungovalo naprosto spolehlivě. Ucpávání výtoku jsem vylepšil ostříhanou starou mřížkou na špalíkách. Já budu letos na vosk zkoušet kontinuální lis,neosvědčí li se, budu pokračovat odstředivkou a nenadchne li mně ani ta, koupím 2 tyto zařízení a budu mít do konce svého včelaření vystaráno. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Novotný Milan (88.100.95.205) --- 30. 4. 2007
letošní jaro

Prosil bych pokročilé včelaře o radu,jak vytavit staré plásty pomocí páry.Mám zařízení,které by mi mohlo tu potřebnou páru vyrobit. Pomocí hadice tu páru dovést do nádoby,kde by ty rámky byly.
1. Může být ta nádoba plastová,na př. 100lit.sud s víkem,
které jde zajistit třeba objímkou ?
2. Stačí udělat nějaký malý otvor dole ve dnu odkud by vytékal vytavený vosk ?
3. Aby se tento otvor třeba neucpal těmi zbytky,které jsou součástí všech starých plástů a tato nádoba následně neexplodovala.
4. Snad na poslední výstavě v Praze bylo takovéto zařízení instalováno,nikde jsem ale ve Včelařství nenašel
podrobný popis,jak má tato nádoba vypadat,jestli je tam nějaké další dno,aby ty zbytky na něm zůstaly jako na př.ve slunečním tavidle na plechu a nebo je to možno i bez toho a ty zbytky klesnou na dno aniž by ucpaly výtok.Pokud ano,jak je potom odstranit,nahřátím ve vařící vodě ?
Děkuji všem,kteří mají podobné zkušenosti a mohli mi poradit s touto problematikou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 30. 4. 2007
Odbyt medu vyřešen :-)


http://sweb.cz/meddovozu/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 30. 4. 2007
Re: Jak to pojmenovat (22434) (22444)

Pánové nechte si ty politické kecy na jinou diskusi a ne pro diskuzní odborné fórum. Mojmír.
.......
Tak odborně diskutuj! :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 30. 4. 2007
RE: pohon medometu- zatavov�¼n�­ mezist�n (22387) (22398) (22399) (22400)

Tak je to jasný - hnědý je plus! Ještě jsem to stačil vyfotit.
http://sroll.wz.cz/konektor/

Jen se divím, že to tu nikdo nenapsal dříve, to máme tento pohon(prodávaný již desítky let) jen my dva?

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Thursday, April 26, 2007 5:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: pohon medometu- zatavov??n?­ mezist?n

Děkuji moc, rád počkám. Já si taky myslím, že je to tak (černý - a hnědý
+).Ale přeci ta nejistota trošku hlodá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (213.155.225.66) --- 30. 4. 2007
Nákup medometu


Doporučili byste mi nákup medometu od pana Vodičky? Jaké máte zkušenosti s jeho medomety? Jde mi konkrétně o šestirámkový zvratný s pohonem A (220V), ale klidně napište svoje zkušenosti i s jinými typy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 29. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22443)

Mojmíre,Mojmíre Ty jsi spadl asi z jahody na znak .Jsi totiž mimo mísu jak říkají teď mladí

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 29. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22443)

Příteli, ale tohle JE diskuse o věcech z oboru a NE politická :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Mojmír Večerka" <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 29, 2007 9:04 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


Pánové nechte si ty politické kecy na jinou diskusi a ne pro diskuzní
odborné fórum. Mojmír.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír Večerka (85.207.123.92) --- 29. 4. 2007
Re: Jak to pojmenovat (22434)

Pánové nechte si ty politické kecy na jinou diskusi a ne pro diskuzní odborné fórum. Mojmír.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír Večerka (85.207.123.92) --- 29. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404)

Pánové nechte si ty politické kecy na jinou diskusi a ne pro diskuzní odborné fórum. Mojmír.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 4. 2007
Re:(no subject) (22439)

Podle všeho je sklárna ještě nevyrobila


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: (no subject)
> Datum: 29.4.2007 11:26:00
> ----------------------------------------
> Zdravím včelaře.
> Včera na schůzi ZO jsem se nedověděl nic o svazové sklenici. Kde si ji mohu
> koupit, zda ji bude obědnávat ZO nebo OV ale ty to vůbec nezajímá.Slenice
> jsou vyrobené, tak se včelaři snaž. Mám si koupit alespoň 3 palety, doma
> někde uskladnit a nabízet ostatním.Taková odpověď od člena ÚV.
> Máte někdo jiné zkušenosti? Jak by se nechalo sehnat asi 300-500 sazových
> sklenic?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomas (194.228.96.38) --- 29. 4. 2007
RE: jirka (88.83.175.167)

Nejlepší je, když se domluvíš jako já s par kolegama ze ZO a jeden pro to sjede a uloží paletu třeba v garáži, pak si sklenice rozeberete a máte to...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 4. 2007
Re: roj veel na zahrade (22428) (22429) (22437) (22438)

Ještě jsem neviděl, že by roj zůstal někde dva tři dny a potom sám odletěl.
Pokud roj zůstane na větvi přes noc, znamená to, že pátrání po dutině
selhalo a roj se pokusí na té větvi stavět a žít trvale.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Neva si to" <novic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 29, 2007 10:44 AM
Subject: Re: roj veel na zahrade


> Ale Radime , kde žiješ,Tobě po 2 hodinách roj který se usadí a když jej
> nesebereš odletí ? Pravděpodobně s rojením žádné zkušenosti nemáš a to je
> dobře,včelařit bez rojů,málokomu se to podaří. Jinak řečeno,roj,který se
> usadí na větvi stromu někde v zahradě tam zůstává viset tak dlouho,dokud
> pátračky neobjeví vhodné ubytování,což trvá 2 - 3 dny. Jiná věc je ta,když
> vyletí roj s neoplozenou matkou / to je později - červen,nikdy duben /
> tady máš pravdu,kdo zaváhá,je roj fuč...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (88.83.175.167) --- 29. 4. 2007

Zdravím včelaře.
Včera na schůzi ZO jsem se nedověděl nic o svazové sklenici. Kde si ji mohu koupit, zda ji bude obědnávat ZO nebo OV ale ty to vůbec nezajímá.Slenice jsou vyrobené, tak se včelaři snaž. Mám si koupit alespoň 3 palety, doma někde uskladnit a nabízet ostatním.Taková odpověď od člena ÚV.
Máte někdo jiné zkušenosti? Jak by se nechalo sehnat asi 300-500 sazových sklenic?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nevaž si to (88.100.95.205) --- 29. 4. 2007
Re: roj včel na zahrade (22428) (22429) (22437)

Ale Radime , kde žiješ,Tobě po 2 hodinách roj který se usadí a když jej nesebereš odletí ? Pravděpodobně s rojením žádné zkušenosti nemáš a to je dobře,včelařit bez rojů,málokomu se to podaří. Jinak řečeno,roj,který se usadí na větvi stromu někde v zahradě tam zůstává viset tak dlouho,dokud pátračky neobjeví vhodné ubytování,což trvá 2 - 3 dny. Jiná věc je ta,když vyletí roj s neoplozenou matkou / to je později - červen,nikdy duben /
tady máš pravdu,kdo zaváhá,je roj fuč...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 4. 2007
Re: roj veel na zahrade (22428) (22429)

Nevčelař asi těžko bude mít nejdůležitější ochrannou pomůcku - kuklu, aby si
chránil před bodnutím oči a dýchací cesty. Musí improvizovat, použít nějaké
utěsněné brýle plus zahalení obličeje ve stylu nindža nebo podobné rekvizity
akčních filmů. Taky náležitý oděv, gumičkami utěsněné rukávy a nohavice a
silnější rukavice. Pokud se povede setřepat do nádoby včelí matku, přiklopí
víko tak, aby zůstala několik cm mezera, poletující včely tam zalezou během
půl hodiny, hodiny.
Stejně ale, jestli to byl včera normální roj, poseděl si na té větvi dvě
hodinky, pak včely pátračky našly vhodnou dutinu a roj se tam přestěhoval.
Pokud je ta větev hodně nízko nad zemí a v okolí je dost včel, budou k té
větvi nějaký týden ty včely přitahovány a budou létat kolem. Doporučil bych
místo, kde roj seděl, potom natřít nějakou páchnoucí látkou, automobilovým
benzínem, naftou atd.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 28, 2007 3:26 PM
Subject: Re: roj veel na zahrade


> Pokud vám už včely někam mezitím neuletěly, roj sklepněte do většího
> kbelíku, soudku, nebo plastového pytle, a nalijte na něj deci benzinu a
> uzavřete. Samozřejmě lze je usmrtit i jinak, ale benzin je většinou po
> ruce.
>
> Pokud byste chtěl k tomu další podrobnosti, najdete je například na:
>
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/0704/likvidace-roju-a-divokych-vcelstev

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 4. 2007
Re:Jak to pojmenovat (22434)

K tomu camrání se ještě nauč používat háčky a čárky kdo vtom má pořád hledat souvislosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak to pojmenovat
> Datum: 28.4.2007 22:49:55
> ----------------------------------------
> 1. Nazvat obchodovani a nabidky se vcelarskym zarizenim z pasem moru
> prasatctvim je mozna opravdu dobre a urazlive pro prase domaci, ale jak
> nazvat PUV CSV ktere prokazatelne dela to same? Odstoupi ze sve funkce?
> Kolik muze SVS vymerit za takovou snahu minimalni sazbu pokuty ?
>
> 2.Jak nazvat jednani, z ktereho nevyplynulo nic jineho, nez prodat okamzite
> po vyneseni rozsudku vč. zazizeni v Lednici na Morave ... a to je zamerem
> takovych samych lidi na PUV CSV,co se ani neobtezovalo udelat prednostni
> PISEMNOU jakousi nabidku nejake ZO, OV nebo pobliz je take Mendlova
> univerzita v Lednici ci vcelarskemu krouzku kteremu se udeluji verejne
> medaile za znalosti .... treba za kupni cenu 1 Kč ?
>
>
> 3. A jak resit situaci, kdy si nejaky vcelar koupi takovou stanici a
> nemuze, ale udela to, ze si tam doveze do mor., pasma sve vcely, protoze si
> tu stanici proste koupil jako vcelarskou nemovitost - zarizeni?
>
> 4. Co rici vcelarum, kteri potom korem nej jen tedy rvou a rvou, kdyz ty
> presuny vidi a PUV CSV zajima jen jak se toho původne mistne vcelarskeho
> majetku co nejrychleji zbavit a jen se nakonec mohu domyslit co si mysli:
> "at si s tim morem tam delaji co chcou, hlavne ze uz to bude z krku"?
>
> To jsou alespon prasarnicky, ktere se schovavaji pod "karavany" s DOKTORATY
> Z VETERINARNI MEDICINY A PRACI VE SKOLSTVI.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 29. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415)

Opět článek typu, nejdřív něco sesmolím a pak o tom začnu přemýšlet a možná si i nedej bože něco přečtu. Kdo se alespoň trochu pídí po informacích, nemůže je minout. O nemocech je spousta přednášek, bezkonkurenčně špičkoví jsou Ing Veselý, Mvdr Krabec a jistě další. Informace jak to dopadne když se na mor nasadí antibiotika máme ze Slovenska, kde díky Tylozinu Streptomycinu aj. jsou na evropském trhu s medem dokonale profláknutí. Stačí nahlédnout do posledního Včelára a snad to každému dojde co by nás čekalo v případě koketování s antibiotiky.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (80.78.146.242) --- 28. 4. 2007
Jak to pojmenovat

1. Nazvat obchodovani a nabidky se vcelarskym zarizenim z pasem moru prasatctvim je mozna opravdu dobre a urazlive pro prase domaci, ale jak nazvat PUV CSV ktere prokazatelne dela to same? Odstoupi ze sve funkce? Kolik muze SVS vymerit za takovou snahu minimalni sazbu pokuty ?

2.Jak nazvat jednani, z ktereho nevyplynulo nic jineho, nez prodat okamzite po vyneseni rozsudku vč. zazizeni v Lednici na Morave ... a to je zamerem takovych samych lidi na PUV CSV,co se ani neobtezovalo udelat prednostni PISEMNOU jakousi nabidku nejake ZO, OV nebo pobliz je take Mendlova univerzita v Lednici ci vcelarskemu krouzku kteremu se udeluji verejne medaile za znalosti .... treba za kupni cenu 1 Kč ?


3. A jak resit situaci, kdy si nejaky vcelar koupi takovou stanici a nemuze, ale udela to, ze si tam doveze do mor., pasma sve vcely, protoze si tu stanici proste koupil jako vcelarskou nemovitost - zarizeni?

4. Co rici vcelarum, kteri potom korem nej jen tedy rvou a rvou, kdyz ty presuny vidi a PUV CSV zajima jen jak se toho původne mistne vcelarskeho majetku co nejrychleji zbavit a jen se nakonec mohu domyslit co si mysli: "at si s tim morem tam delaji co chcou, hlavne ze uz to bude z krku"?

To jsou alespon prasarnicky, ktere se schovavaji pod "karavany" s DOKTORATY Z VETERINARNI MEDICINY A PRACI VE SKOLSTVI.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 28. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415) (22417) (22422) (22423)

Petr:
Přátelé,
trochu haníte i obhajujete nesprávné strany (ČSV a VUVč). Zapoměli jste na veterinární správu, která je zodpovědná za stav včelstev, VD a moru v ČR.
Vliv ČSV a VUVč je druhořadý.
........
Nesouhlasím i souhlasím:-)
Je tu smlouva o spolupráci mezi SVS a ČSV.
A veterina si naivně myslí, že to funguje.
V tom nesouhlasím. Nejenom SVS je zodpovědná.
Souhlasím ale stím, že vliv ČSV je druhořadý.
Alespoň na řešení nákazové situace s MVP tady u nás.

Karel





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 28. 4. 2007
Re: roj včel na zahrade (22428) (22429)

Ty jsi pěkný pitomec a to říkám moc slušně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 28. 4. 2007
Re: roj včel na zahrade (22428) (22430)

Myslím že se Nevaž si to trochu přeceňujete a podceňujete "nevčelaře". Cizí roj jsem sundával již první rok v začátku včelaření, kdy jsem nerozeznal matku od trubce, není to zas takový problém. Rada je pro všechny případy, když selže všechno ostatní. Ať si vybere, co bude nejvhodnější, nedělat nic umí každý.

>Rada sesypat do kýble a polít benzínem je pro nevčelaře naprostý nesmysl

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nevaž si to (88.100.95.205) --- 28. 4. 2007
Re: roj včel na zahrade (22428)

Pokud budete rozumný člověk,necháte to tak jak to je.Včely pravděpodobně si sedly někam na strom,ať už třeba nízko,nevadí. Párty můžete dělat bez obav,naopak se s rojem můžete účastníkům pochlubit.Ty včely nikomu neublíží
a pokud je nebudete dráždit svojí blízkou přítomností cca
1 - 2m od nich,jako by tam nebyly.Doporučuji je tam ponechat, třetí den samy odletí.Rada sesypat do kýble a polít benzínem je pro nevčelaře naprostý nesmysl a obdivuji pisatele tohoto nápadu že může něco takového napsat člověku,který již tak má ze včel hrůzu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 28. 4. 2007
Re: roj včel na zahrade (22428)

Pokud vám už včely někam mezitím neuletěly, roj sklepněte do většího kbelíku, soudku, nebo plastového pytle, a nalijte na něj deci benzinu a uzavřete. Samozřejmě lze je usmrtit i jinak, ale benzin je většinou po ruce.

Pokud byste chtěl k tomu další podrobnosti, najdete je například na:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0704/likvidace-roju-a-divokych-vcelstev

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daško Daniel (85.207.118.89) --- 28. 4. 2007
roj včel na zahrade

Dobrý den,

máme malý problém. Bydlíme na Praze 5 - Klamovce a na zahradě se nám právě usadil roj včel. Jelikož chceme večer slavit čarodejnice je to vcelku problém. Hasiči nás poslali někam s tím, že pokud to není na veřejném prostranství, nic s tím nemají, státní policie nás odkázala na hasiče, městská policie nás popojila do Troji na útulek zvířat :-)) a tam nám samozřejmě nijak nepomohli. Obešel jsem okolí a prozvonil sousední domky zda někomu neuletěli včely a nic. Poraďte prosím -existuje v tyto dni v Praze někdo kdo je schopen likvidovat roj včel??? Díky moc za informaci. PS. zatím nejsou nijak útočné - dokonce se zdá že ignorují vše kromě matky... Daniel Daško - 739406861

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 28. 4. 2007
Re: Ticha vymena (22392) (22396)

Vrátim sa i keď opozdene (bol som v kúpeľoch) k téme tichá výmena (TV) matky.môj názor na TVM v jarných mesiacoch neexistuje, pretože v tomto čase je mechanizmus obnovy matky založený na inom princípe a to rojením včelstva. Je to prirodzené, pretože roj na začiatku leta (vzorom je vždy príroda) dokáže zo starou či mladou matkou vybudovať nový domov (plásty) a zásobiť ho do zimy potravou.
TV matky je náhradným variantom pre záchranu včelstva a odohráva sa vždy po skončení leta teda najčastejšie v je to VII. a VIII. mesiac.
Včelstvo TV výmenu vždy robí z vnútornej potreby včelstva (nerozhoduje o tom matka ako sa to často tvrdí), mať vo svojom strede schopnú matku prežiť nasledujúcu zimu. Len malý príklad: včelstvo sa v riadnom jarnom termíne vyrojí a môže to byť i so starou matkou (priaznivé podmienky), ale matka má svoj zenit za sebou a možno by včelstvo nedokázalo prežiť zimu. Prečo potom prebehol akt rojenia, keď životaschopnosť včelstva je ohrozená. A práve v týchto prípadoch sa u včiel vytvoril zvláštny fenomén na záchranu včelstva, nahradenie nevhodnej matky včelami tzv. tichou výmenou. Včelstvo to zvládne a do zimy ide i keď možno s menej včelami, ale vitálnymi a zimu ak má primerane zásob prežije. A včelám ide vlastne vždy o prežitie a nie o rekordné zásoby, musí ich mať toľko, aby prežilo zimu a dostalo sa do kondícii.
Pri akte TV je vždy tento scenár: ak sa včelstvo rozhodne pre obnovu matky TV, pripraví matke trúdie bunky v počte 50-100 ks, matka ich "povinne" do nich položí vajíčka, včely sa o ne starajú a postupne pripravia materské misky pre položenie prvého vajíčka. Moje pozorovanie dokázalo, že tých vajíčok môže byť max. 3 zriedkave 4 a to každé tri dni po sebe. Je to poistka pre prípad, že prvá matka je poškodená alebo neschopná ďalšieho života a včely si počkajú na ďalšiu matku.
Čo sa týka plodovania dvoch matiek (matka a dcéra) v je ojedinelé, ale stáva sa. Väčšina včelstiev matku odstráni vzápätí po oplodnenej mladej, ale sú prípady keď ostáva i stará matky, čo svedčí o tom, že stará matka by bola prežila aj zimu. Súžitie matiek v jednom úli je možné len vďaka rodovému génu, ktorý majú spoločný.
Je TV dedičná? Na tomto jave dlho pracoval rumunský výskumník (meno si nepamätám), ktorý tvrdil, že áno. Ale je to trochu inak, ako som napísal je to len evolúciou dosiahnutá náhradná obnova nevhodnej matky za novú. Ja sám osobne som mal za 50 rokov včelárenia len niekoľko týchto prípadov. Raz som chcel TV výmenu použiť na získanie matiek a preto som postupne odoberal zaviečkované MB a pridával do oplodňovacích jednotiek. Spravil som tak trikrát, až som zistil, že včely poslednú MB zrušili a ostali pri svojej pôvodnej matke, čo by nasvedčovalo tomu, že matka nebola ani stará ani zlá, lebo táto matka priviedla včely do zimy a budúci rok do znášky. Čiže včely sa pri výmene M "unáhlili alebo pomýlili". Matky s TV sa oplodnili, pridal som ich do včelstva, no vlastnosť meniť matky TV si so sebou nepreniesli do ďalšieho života.
Ing. Čavojský z UV v Lip- Hrádku sledoval včelstvá s matkou z TV so skupinou včelstiev s "normálnymi" matkami a vôbec sa nepreukázalo, že matky z TV sú lepšie.
No pre včela a včelára je to výhodné, keď si občas včely nahradia neschopnú matku pomocou tejto evolučnej výhody, ktorú včely nadobudli po milióny rokov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.222) --- 28. 4. 2007
Re: Výkup medu v Poľsku (16523) (16528) (16530) (16535) (19089) (19110) (22401)

Odkaz pre Rasťa
U včelárov v Poľsku sa nachádza 11 tis. ton nevykúpeného medu z vlaňajšej úrody.
Náš med odoberú pokútni výkupcovia, za strašne nízku cenu alebo ešte v horšom prípade Vám vôbec nezaplatia. Tak sa to stalo mne a niekoľkým ďalším včelárom, keď sme svoj med z roku 2005 "darovali" výkupcovi z Rim. Soboty a doteraz sme nevideli korunu za 17q len môjho medu. Otec so synom podcenili predaj bez riadnej zmluvy, odberateľ bol šikovnejší a peniaze im nevyplatil. No môže to byť aj niečo iné, výkupca podviedol nás, lebo u nás taká obyčaj, odovzdať med len malú potvrdenku, že med prevzal, množstvo a sumu za 1kg. Ústny sľub s termínom splatenia ostal len sľubom a tých sľubov bolo neúrekom.
Neostávalo nám nič iné, len prípad odovzdať polícii ako podvod pri odkúpení medu. Polícia to prevzala a prípad z ich strany je ukončený, čakáme ako rozhodne prokurátor. Počas vyšetrovania výkupca už niekoľkokrát prisľúbil vyplatenie podlžnosti a stále nič.
Možno tento príbeh bude poučný i pre českých priateľov a možno i pre Rasťu a rozmyslí si komu med predá. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 28. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415)

Psi štěkají, karavana jde dál.................

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415)

Vtip je vtom , že po jakékoliv užívání antibiotik ve veterinární praxi zůstávají rezudia která způsobují snižování jejich účinnosti a to i v humání medcíně a tato rezudia v našem případě přeházejí do medu a zpětně se jako nežádoucí dostávají do našich potravin,. A to šmudlení na koleně, UKAŽ MI NA JEDINOU TOVÁRNU KTERÁ JE OCHOTNA TĚCH PÁR KUSŮ VYRÁBĚT SÉRIOVĚ A POKUD SI MYSLÍŠ ZĚ JE TO TAK LUKRATIVNÍ VÝROBA TAK SI ZALOŽ SVŮJ VLASTNÍ PODNIK KTERÝ TO TĚM PÁR VČELAŘŮM VYROBÍ DO CELÉ EU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?
> Datum: 27.4.2007 13:37:55
> ----------------------------------------
> Plně souhlasím.
> Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního
> rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
> která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
> neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
> předem tabu.
> Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika jako
> léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
> dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
> včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….
>
> Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
> bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji, nechci
> rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
> zápory jiných metodik.
>
> Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
> Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
> použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
> že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
> výrobce nechce prostředníka.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (83.240.1.252) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415) (22417) (22422)

Přátelé,
trochu haníte i obhajujete nesprávné strany (ČSV a VUVč). Zapoměli jste na veterinární správu, která je zodpovědná za stav včelstev, VD a moru v ČR.
Vliv ČSV a VUVč je druhořadý.
Ve VUVč je řada výborných praktiků a má význam jako vyšší chovy odkud jsou produkovány vynikající matky. Ale o výzkumu (základním, aplikovaném) nemůže být žádná řeč. Z mezinárodního hlediska jsou významné šlechtitelké stanice mimo ČR. VUVč bohužel ne. Vzhledem k laboratornímu vybavení a personálnímu obsazení v Dole dlouho ještě "výzkumák" nebude.

Naštěstí výzkum provádí přírodovědecké univerzity a zahraniční výzkumáky.

S Pavlem se shoduji v tom, že odborných informací v časopise Včelařství by mohlo být mnohem více.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415) (22417)

".... že dotace - ať již státní nebo z EU - ČSV pouze realizuje po
úřednické stránce a nezůstane mu z toho ani padesátník. .... "

Ani padesátník, ba ani na zaplacení poplatku bance za obdržení peněz na účet nedostane ZO. Ta jen udělá značný díl mouřenínské práce. Ale opravdu, opravdu nic, neplatí SZIF ČSV za zadministrování dotace? :-)

Určitě konferenci sleduje někdo povolaný, kdo potvrdí, že za to ČSv nic nedostává.
------------------------------------
"... Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního
rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. ..."

Stačí pohled na plán hospodaření za pár minulých let a skromný nárůst mzdových výdajů stěží sledující inflaci a je každému jasné že jde o pomluvu závistivců, kteří se stěží uživí v soukromém sektoru a závidí lidem co si sami odsouhlasují platy a schvalují svoji práci :-)

Karel

P.S.
Zdravím tě Gusto. Jen co jsi se tady objevil, už je tady zase veselo :-)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415) (22417) (22418)

Každá ZO dostává (mimo individuálních objednávek) "Odborné včelařské
překlady". V nich najdete spoustu informací, o které zde projevujete zájem,
tudíž nejsou tabu :-).
PS.: V předchozím příspěvku jsem asi použil neúměrně příkrý tón, za který se
omlouvám. Ale ani Vaše věta "..Je to jedna banda, která se vědecky
zakopala před 30 lety ..." nebyla zrovna podle Gutta Jarkovského :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 3:54 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


To Petr a František
Prosím, přečtěte si můj příspěvek ještě jednou...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415)

Existuje poměrně dost lidí alergických na antibiotika. Svého času jedna moje
kolegyně mohla dostat každé antibiotikum jen jednou, podruhé by následovala
prudká alergická reakce. Sice vědci se snaží, aby humánní antibiotika byla
jiná než veterinární, ale výběr antibiotik je omezený a jejich hledání a
ověřování drahé. A nikdo nemá zájem, aby třeba po nějakém medovém koláčku
otekl jako dýně, osypal se na tři dny rudou vyrážkou nebo ještě něco
horšího. Kromě toho pokud se budou v potravě objevovat rezidua antibiotik, o
to rychleji si bakterie na příslušné antibiotikum zvyknou a stanou se
odolné - resistentní.
Co se týká podávání antibiotik včelám proti moru plodu, bylo už uvedeno
vícekrát, že léčené včely sice přežijí, ale moru plodu se nezbaví a mohu jím
nakazit okolní neléčená včelstva. Proto je zatajení nálezu moru plodu a
pokus o jeho léčení antibiotiky velice nebezpečné pro okolní včelaře. Zatím
jsou u nás oblasti, kde se mor plodu vyskytuje třeba pár let po sobě, ale
taky rozsáhlé oblasti, kde mor nepamatuje nikdo. Antibiotika by se uplatnila
v léčení včelstev, kdyby oblasti, kde se mor objevuje pravidelně, byla
většina nebo dokonce celá republika jako je nyní varaóza. Potom by ale
museli dávat antibiotika všichni včelaři stejně jako teď musí léčit varaózu
a kdo by nedával, jeho včelstva by uhynula na mor. A veškerý český med by
nejspíš obsahoval rezidua antibiotik.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 1:37 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


> Plně souhlasím.
> Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze
státního
> rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
> která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
> neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
> předem tabu.
> Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika
jako
> léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
> dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
> včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….
>
> Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
> bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji,
nechci
> rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
> zápory jiných metodik.
>
> Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
> Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
> použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
> že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
> výrobce nechce prostředníka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vít Martínek (195.144.99.106) --- 27. 4. 2007
Re: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402) (22412)

p.k. napsal:
doporučuji starou příručku ABC chovu matek.....
----------

Já dodávám, že stojí 8,- kč. Protože se vám to možná bude zdát překlep, tak pro jistotu to uvedu i slovy - osmkorunčeskych. Ta knížečka je fakt dobrá - je to dobře investovaných 8,- kč :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.102) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415) (22417)

To Petr a František
Prosím, přečtěte si můj příspěvek ještě jednou. Varoazu a mor neslučuji (dal jsem je do různých odstavců) a nechci zavádět antibiotika nebo měnit metodiku potlačování VD. Hlavní připomínka je, že včelařská veřejnost je informována ČSV/VÚVč nedostatečně, neboť se píše jen o "naší jediné pravdě" a všechno ostatní je tabu nebo špatné.

Chci být informován o cizích zkušenostech (a můžu si o tom myslet své). Občas cestuji a když zavítám do prodejny se včelařskými potřebami tak zírám, co vše nabízí. Různé přípravky na léčení, uklidňování, narkotizaci včel atd.

Nechci a nemusím to mít, ale rád bych věděl, že za hranicema, oceánem je to tak a tak. Časopis včelařství je v této oblasti k ničemu.
Jinou stránkou je cenová nedostupnost přípravků a kvalita medu.

Pro přemýšlivé včelaře existuje jediné řešené, v cizí prodejně si opsat název produktu a doma hledat na internetu. Časopis včelařství je na ... a na formuláře na dotaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415)

Vážený "příteli",
než tady soptit a házet špínu, bylo by možná lépe, seznámit se s fakty
dřív, než ty své jedovaté sliny vypustíte z úst. Nejednou už bylo
zdůrazněno, že dotace - ať již státní nebo z EU - ČSV pouze realizuje po
úřednické stránce a nezůstane mu z toho ani padesátník. Dokonce i pokud jsou
dotace zaslány poštou, není možno z nich strhnou ani to poštovné.
Med není jedinou potravinou, u které se přísně dbá na to, aby neobsahovala
žádná rezidua antibiotik. Zkuste se zeptat třeba veterináře, jaké sankce
hrozí rolníkovi za antibiotika v mléce a kteréhokoliv lékaře, proč tomu tak
je.
Je také zajímavé, že 30 let zakopaná věda stále ještě naše včelařství
udržuje na světové špičce, co se právě zdravotního stavu i šlechtitelství
včel týče.
Hezký den.
Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 1:37 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


> Plně souhlasím.
> Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze
> státního
> rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
> která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
> neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
> předem tabu.
> Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika
> jako
> léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
> dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
> včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….
>
> Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
> bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji,
> nechci
> rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
> zápory jiných metodik.
>
> Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
> Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
> použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
> že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
> výrobce nechce prostředníka.
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 27. 4. 2007
RE: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404) (22415)


Vazeny priteli.
Jeden z argumentu proc je nas med jeden z nejkvalitnejsich na svete je
metodika lecby moru likvidaci. Pokud se provadi dusledne je to nejucinnejsi
metoda. Ja osobne bych nechtel svym detem davat med se zbytky antibiotyk po
preventivni lecbe proti moru. Jinak neslucujte mor s varroazou. Ad dva mate
doma psa? Platite poplatek obci, mestu??? Chodite s nim na narizenou
vakcinaci proti vtekline? Jednou rocne za 300,-. Vite, ze v zahranici
existuje vakcina na pet let?? Drobnost stoji pouze 25 000,-. Jaky je
rozdil u vcel???
Preji hezky den.
Frantisek


Plně souhlasím.
Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního
rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
předem tabu.
Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika jako
léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….

Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji, nechci
rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
zápory jiných metodik.

Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
výrobce nechce prostředníka.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.102) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404)

Plně souhlasím.
Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda, která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou předem tabu.
Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika jako léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….

Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji, nechci rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i zápory jiných metodik.

Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom, že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože výrobce nechce prostředníka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 27. 4. 2007
Re: Re:přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402) (22408)

Tem klíckám se muze ríkat "skolkovací" , pokud jde o chov více matek v
medníku dochovného vcelstva, nebo "pridávací", pokud jde u jeden matecník
urcený prímo do vcelstva. Plod ochotne prijme kazdé vcelstvo, pokud vsak
jde o larvicky pro výchovu matek, je ale nutné, aby to bylo vcelstvo silné,
s dostatkem zásob - i pylových - a ochotné matky vychovávat (proto jsou
nacaté matecníky umístovány do medníku, oddelené od plodiste materí mrízkou)
a tesne u chovného rámku se umístuje rámek s mladým plodem na prilákání
krmicek. At se darí !
Petr

----- Original Message -----
From: "Tomás Herman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Vcelarská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 10:29 AM
Subject: Re:p?i?elnejhez?í ?as v?ela?ství- chovatelská sezona



... b) matecniky se daji vybehnout do nejake klicky - jak se ji spravne
rika abych si ji mohl koupit? a pak se teprve daji do oddelku
>
>
> a jen tak pro jistotu - neni problem chovat larvicky jednoho vcelstva v
> jinem? ...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 27. 4. 2007
Re: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402) (22408) (22410)

Dá se vložit nahoru mezi plásty a plásty přitisknout tak, aby matka měla místo pro vyběhnutí. Lepší jsou ale misky na čípku. Dají se zapíchnot kdekoliv do jednoho plástu.
Tonda

>ať už máš matečník na čemkoliv v máčkni ho tím do plástu v přirozené poloze....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 27. 4. 2007
Re: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402)

doporučuji starou příručku ABC chovu matek.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404)

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?p=1623#1623

pěkné


ale když dám vosk za mezistěny,tak mi připadne ta cena co doplácím směšná(za práci vyrobit z toho vosku mezistěny)

vždycky nad tím přemýšlím jak se jim to může oplatit

odpovídám si že je živí to kvantum co zpracují ale jak se to může oplatit jednomu včelaři?prodáte vosk za víc než třeba ve stražisku?nebo se chystáte vyrábět mezistěny na byznys?
sám bych to využil asi jako celou linku na stáčení a plnění....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 27. 4. 2007
Re: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402) (22408)

larvička vhodná na přelarvení je a musí být průhledná,ne bílá....

ať už máš matečník na čemkoliv v máčkni ho tím do plástu v přirozené poloze....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 27. 4. 2007
Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV? (22404)

Nevi, ze vcelstva se stejnym genotypem mohu bez vaznych problemu dovest a postavit jej vedle nej do pasma, kde vetsinou bez problemu mohu vytvorit trvale stanoviste

mám si to vyložit tak,že když to spálijou tak po měsíc přesun..takže to pásmo je jen na měsíc?......takže pokud má někdo čerstvý informace,možná by jejich úplností nedezorientoval kupu lidí......

navíc u nás přišlo rozhodnutí pálit nedávno ,zatím se nic neděje,kromě těch přesunů a oddělků a medu .....

možná si nemyslím,že je to košér..........
že si to myslí v eu mi nenutí názor na věc.....



navíc si klidně postav včely vedle včelína kde byl laboratorně prokázaný mor a čeká se bůhví na co.......


podle mě platilo,nebo platí: žadný přesun v pásmu,z pásma a do pásma -1 rok jak materiálu tak včel.....

takže teď co?rád se dozvím co platí..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 4. 2007
Re:přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona (22402)

Dobry den
predevsim bych chtel podekovat za tento prispevek, je to presne to co potrebuju - trosku popostrcit, protoze temer vsichni vcelari u nas mi rekli, ze chov matek je moc narocny (pritom to nejspis ani nezkusili) a ze si matky radsi koupy :-))

Chystam se na to uz od zimy, ale jeste mam dost nejasnosti a pripraven samozrejme nejsem :-). Vase metoda je nejspis obdobna metode popsane na http://ovcsvpardubice.blog.cz/0604/jednoduchy-chov-matek , ta se mi zdala srozumitelna a jsem pro ni i rozhodnut, pripadne pro smesny oddelek jak je popsano ve vcelarskych novinach.

Prvni vec je, ze bych potreboval vedet jak vypada pul denni larvicka :-). Chapu ze je to slozite na vysvetleni, sam asi tusim ktera by to mohla byt, ale kdyby nahodou byla nekde na netu fotka tak by to pomohlo. Jinak se samozrejme chystam ke zkusenejsim kolegum ve vesnici, aby mi ukazali, ktere to jsou.

Druha vec: koupil jsem si obycejne misky a prilepil je voskem na loucku. Nevim jestli jsem si tim nepridelal vetsi problemy s naslednou manipulaci. Jeste stale ale neni problem koupit jine misky treba ty s tim cipkem. Nevim totiz co se pak dela, kdyz matecniky maji vybehnout

a) bud je vlozim po jednom do oddelku, tam budu mit problem jak je pripevnit obycejne misky na loucku - mate nekdo na to nejakou fintu? Muze se matecnikem otacet ci muze lezet pri lihnuti (nekde jsem cetl, ze se s matecnikem smi manipulovat jen v urcite dny od prelarveni)? Jeste jsem mozna cetl ze je vhodne dat matecnik do stare natacky na vlasy a tu natlacit mezi 2 ramky medu aby mela matka pristup ke krmeni??

b) matecniky se daji vybehnout do nejake klicky - jak se ji spravne rika abych si ji mohl koupit? a pak se teprve daji do oddelku


a jen tak pro jistotu - neni problem chovat larvicky jednoho vcelstva v jinem?

Diky moc

T.H.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 22408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76176 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 22408 do č. 22468)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu