Archiv Včelařské konference

Dobrý den.
V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito mšicemi. Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch mravenců, včel a vos.
Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?
Zdraví V. Kubant

Řešením je také posílat na výměnu vyřezané voští. N stránkých Včelpa je nabídka pro ZO ČSV, že v případě určitého množství zajistí dopravu, která je navíc zdarma. Je to jen o fungování ZO. Źkusím se u nás také zeptat.

Nemám, ale věřím tomu. Mírná zima způsobila, že mšice nevymrzly ale naopak
se množily.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kubant" <kubant/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 25, 2007 7:23 AM
Subject: mice


> Dobrý den.
> V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými
> jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak
> nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve
> odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito
mšicemi.
> Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch
> mravenců, včel a vos.
> Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?
> Zdraví V. Kubant

Vlado (88.101.87.113) --- 24. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364)
Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez absolutního vyrojení.Uvedl jsem,že po dobu mého nekolikaletého včelaření jsem měl pouze 1(jeden) vyletěný roj.Takže přece jen o absolutním nemůžu mluvit.Včelstva mám u chalupy na zahradě.Př.Turčánymu a některým jeho přitleskávačům jsem byl tímto pro smích.Bylo řečeno,že bez rojů TO NEJDE.Ale ono to JDE.Tímto také doporučuji přečíst článek Včelařství č.5. str.124(prof.Bičík).Doporučuji také zlikvidovat budečáky,univerzály či jak se ty bedýnky jmenují.Jestliže tihle pánové v něčem takovém včely chovají,tak prosím.Nelze se jim divit a zrejmě se na roje specializují a obalené větve jim činí potěšení.Jenom bych je jménem většiny včelařů poprosil,ať se snaží co nejvíce rojů pochytat a vědomě nám tak nerozšiřují V.D.
S pozdravem,vše dobré
L.Z.

Vlado mohol by si ešte popísať ako sa dá včeláriť bez rojov? Prípadne ktorý je to ten článok kde si už o tom písal. Časopis Včelařství č. 5-t.j. májový ešte nemám. Ja poznám niektoré metody protirojové ale sú také náročné /včely nemám pri dome ale musím za nimi jazdiť/, že sú nepraktické. Napr. včely, ktoré sú v rojovej nálade presypať na MS a ich plásty rozdeliť medzi ostatné úle. No keď sa mi chce rojiť 10 až 20 rodín naraz tak neviem ako to zvládnuť. S pozdravom a teším sa na odpoveď. Jaro KE.

> Před pár dny jsem zde psal o mém chovu včel a stručné metodice chovu bez
> absolutního vyrojení.

> L.Z.

Muzete prosim napsat jakou vysku ramku pouzivate?

Ja jsem u NN langstrotha nasadil 4 nastavek (souse + mezisteny). U NN nejak nemam problem rozsirit neb si myslim ze nizky nastavek zvladnou.

U vysokych nastavku 39x24 vaham pridat 3 - je to velky prostor. Zatim to k tomu urcite nebylo, ale rad bych se k tomu dopracoval, alespon u nekterych vcel.
Nevim ale jestli nastavek radsi podsadit dolu, nebo treba pridat nahoru jen "pulku" nastavku jak je psano ve vcelarstvi c.5, tj. oddelit pulku nastavku prepazkou a pulku nechat chvili uzavrenou a za dalsi cas pak rozsirit uplne? Nebo mam pockat az bude tretina vysokeho podmetu plna a pak pridat cely nastavek? Nemam uz souse takze musim pouzit mezisteny.

Diky

T.H.

Vcelarstvi 2007/5/119
8) zprava UKRK
9) dopisy p.Frankove a odpovedi na ně
11) vyzva ZO Trest postoupena komisi pro upravu stanov
12) dopis p.Cesky a Andrlove reseni uhrady stanovene soudem
13) dopis p.Veseleho reagujici na zpravu UKRK ktera pisateli odpovi
14) policii odlozene trestni oznameni do vedeni CSV
15) dopis p.Korana o odstoupeni od smlouvy a dalsim postupu
16) dopisem p.Zaka se PUV bude zabyvat a UV poda zpravu

Cinnost XIII
...z duvodu nutnosti aktaalne informovat clenskou zakladnu Ceskeho svazu vcelaru,ktery je vydavatelem titulu...


Nepodavane objektivni informace to je z neschopnosti ? nebo z gaunerstvi ?
Ostatni clenove UVCSV informovat samostatne clenskou zakladnu nemohou? Maji Bobrika mlceni ?

franta

Včely jsem zimoval v průměru na 3 Lang.24cm. Pokud obsednou plně dva horní, tak že zasahují až do nejspodnějšího, nevidím problém s nástavkem nad. Ať už přehozením spodního nahoru, nebo přidáním čtvrtého. Je to zvětšení jen o 50% a včely to zvládnou. Jsou schopny si udržet teplo v uličkách i za horších situací. Předpokládám, že dva nástavky jsou nabouchané plodem, pylem a zásobami. To samo o sobě zajišťuje tepelnou setrvačnost. Mluvím o období rozvoje, tedy květu ovocných stromů.
Rozdíl NN a VN v přidávání je v tom, že NN se dá narvat mezi plod snadněji. V přidávání pod, či nad nevidím až takový problém. Proto jsme taky minulý týden dával z lenosti hned tři NN nad včely. Dnes ráno jsem to právě okukoval - prokukoval. Včely jdou pomalu nahoru. V elipsoidu a časem bude i horní obsednut až do rohů.
Karel

viděl sem včely obírat mšice na jedlích ještě ve večerních hodinách,ale to ještě nic nekvetlo.....

když už jsem se ozval.....

zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví nejvyšší úrovně


pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem


oheň byl jediný účinný už ve středověku......
mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak být rychlejší než mor....

pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně jsou minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,

tak se mějme.......

KDE????!!!!

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of p.k.
Sent: Wednesday, April 25, 2007 12:58 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: (no subject)

když už jsem se ozval.....

zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo
rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne
papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit
nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s
mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji
pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s
toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je
nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký
maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví
nejvyšší úrovně


pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem


oheň byl jediný účinný už ve středověku......
mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak
být rychlejší než mor....

pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé
mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně jsou
minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,

tak se mějme.......

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Vojtěch (85.13.78.3) --- 25. 4. 2007
Re: Stavební rámky - prevence rojení (22364) (22373)

Po zrušení nízkých nástavků se mi včely nerojí. Je to vedle snížení počtu rámků,také snížení pracnosti včelaření. Rovněž široké loučky mohou brát jako strop. Překážka je rovněž mřížka nevhodně použitá, proto se tím nezatěžuji. Všichni co používají nízké nástavky mají problém s rojením. ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
To je relativní. Včelař se musí v první řadě naučit v daném úlu včelařit.
Já osobně při mé metodice včelaření ( trojsouvčelstevná metoda ) si nedovedu představit, že bych včelařil na vysokém nástavku či v dadantu ( mě se osobně nízkonástavkové včelaření jeví jako poměrně jednoduché včelaření s velkým množstvím variant, které umožňují maximální přizpůsobení se dané situaci a při použití vyfukovačů ( či výkluzů ) zpravidla pracuji jen s celými nástavky, které rozebírám až při vytáčení medu, a od toho nízkonástavkové včelaření je )
Ale je to věc názoru a metodiky včelaření.
Rozhodně není nadměrné rojení způsobeno nízkým nástavkem. Může si za to sám včelař nevhodnými zásahy.

Dodnes ho mám, jde o skvělý výrobek. Koncovka do zapalovače auta na dvanáct
volotů. Středový drát musí být plus, jinak to nefunguje. Pokud nevíš, lze
krátkodobě zkusit, když jsem to dal obráceněm¨, tak se pouze
neroztočil.Tento pohon nenapájím z auta, ale přes nabíječku autobaterií,
plus a minus oddělím kartonkem. (Nabíječka 8A), Touto nabíječkou i zatavuji
mezistěny. Toto zařízení je na bázi tranzistorů, motorek 50 W ze škodovky
(asi stěrače), převod přes plastické ozubené kolo. Tichý a vytrvalý
pomocník, slouží skoro dvacet let při počtu včelstev do třiceti zcela bez
závad, pouze jsem jednou musel vymýt vypinač z důvodu zalepení medem od
ruky,
Pro začátečníky, kteří hledajíjednoduché zařízení na zatavování
mezistěn, je nejsnadnější zatavovat na motoru auta nebo vedle a k zatavování
připojit dva dráty z autobaterie. Sto až dvě stě kusů není pro baterii
problem, normálně se pak nastartuje.

Gusta
----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 23, 2007 9:59 AM
Subject: RE: pohon medometu


Minus je na kostře. Dnes ho prodávají v Křemencově ulici, ovšem je
několikanásobně dražší (v Kč), já jsem tenkrát platil 1250,-Kčs. Má
regulátor a převodová kola s přímým ozubením, takže je hlučný.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jirka
Sent: Sunday, April 22, 2007 9:19 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: pohon medometu

Zdravím účastníky konference.
Koupil jsem pohon na 12V, vyráběla ho nějaká firma ve Slaném.
Koncovka, co se zasunovala do zapalovače u auta (nebo kam?) chybí.No a já
nyní nevím, jaký drátek je + a -. Nemáte někdo s tímto pohonem zkušenosti?
Děkuji za rady. Řepka kvete o 106 a nerad bych pohon hned spálil díky
přepolování.

Bez mřížky se v čechoslovácích včelařit samozřejmě dá, ale chce to určitou
změnu: Čechoislováky byly konstruovány na jinou včelu, Nygru, která se
chovala jako původní ekotyp před současnouKraňkou.
Pokud chcete včelařit bez mřížky a s výnosem medu při současné kraňce musíte
přidělat alespoň jeden medník navíc. (Nejjednoduššíje to slepit z
pěticentimetrového styroporu, vnitřní světlost 38,5 cm, bez dolních falců,
Asi to nebude lícovat se siluetou dolní části, ale to nevadí. Pro sedla
rámků použít buď kovový úhelník nebo lépe vsadit laťku se sedlem výška 18
mm,) Pokud budete mít třinástavky, horní bude po jarní snůšce zaplněn medem
a dolní dva med s plodem. Nevytočí se sice všechen med, ale pracnost je asi
dvacetiprocentní, oproti mřížkování. Jde o tzv. volné vedení včelstev.
Hodně
radosti ze včelaření přeje Gusta -----
From: "Lada" <lada.barinova/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 18, 2007 11:47 AM
Subject: 10-ti letá zaeáteenice


> Dobrý den, už deset let včelařím (vše pouze podle knih a časopisů), ale
> nemám nikoho na radu a dělám asi stále stejné chyby. Mám dva Čechoslováky
> (rámek 37x30).
>
> DOTAZ: zimovala jsem včelstva v jednom nástavku (jako vždy) a nacpala tam
> 11rámků, jarní prohlídka v pohodě, teď jsem byla 14dní pryč, přijedu,
> všude
> kvete řepka! A tak kouknu do včel a zírám, v obou úlech přeplodováno
> (jestli to jde, ale plod a vajíčka byl VŠUDE i v krajních rámcích) a móóóc
> pylu a starých zásob. Nevím, co mám dělat, kam dát mezistěny, které rámky
> dát nahoru do medníku (ten jsem nasadila a dala tam pár souší a po dvou
> zavíčkov.plodech - jediné bez vajíček). Je mi líto matky, že nemá kam
> klást, ale když jsou všude vajíčka, mohu je dát nahoru?
> Letos chci poprvé včelařit bez mřížky, protože loni to byla hrůza, matku
> jsem na 100% nechala dole a za týden byla nahoře nad mřížkou!
>
>
>
>

Na to mam jedno slovo PRASATA... ale mam dojem že to milý inteligentní zvíře
urážim.......
----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 25, 2007 12:57 PM
Subject: (no subject)


> když už jsem se ozval.....
>
> zase máme mor a ne jedno stanoviště,loni ho zjistili z měli,až letos padlo
> rozhodnutí to spálit....!!!ale majitele(starej děda co si sotva natáhne
> papuče) dcerka to bude léčit(asi je padlá na hlavu) a nic pálit
> nenechá....tak to sem zvědavej jak to dopadne ,zatím to svinstvo lítá i s
> mýma včelama po snůškách,chytrolíni se přesunuli od ohnisk ke kraji
> pásma-,ba co víc i naši velkovčelaři ať už jsou v cechu nebo bůhvíkde si s
> toho hlavu nelámou a dokonce prodávají oddělky,samozřejmě med,a přesun je
> nutnost přežít a dotace,pro peníze žádný pásmo neexistuje,a to ještě jaký
> maj osvětový kecy všude možně,je mi z nich na blití.....pokrytectví
> nejvyšší úrovně
>
>
> pomalu ale jistě si to u nás měníme v jednu oblast postiženou morem
>
>
> oheň byl jediný účinný už ve středověku......
> mluvil sem s pár včelaři bývalích státních lesů,je to jediná možnost jak
> být rychlejší než mor....
>
> pokud nepojede řepka dlouho,nebo se pokazí počasí ,čeká nás extrémě dlouhé
> mezisnůškové období......na akátech a lípách ještě není list a jabloně
> jsou
> minulostí,snad malina vyjde,pokud bude sucho může být mšic kolik chce,
>
> tak se mějme.......
>
>
>
>

Včelařit se dá různými způsoby. Někdo chová 20 včelstev a nemá ani tolik medu jako někteří jen z 10. Udělal jsem si rozbor pracnosti v ZO. Jsou to velké rozdíly.Dělat 100 rámků nebo 50 je taky velký rozdíl i s nástavky při stejném výsledku.
Drastické vyfukování včel je dobré pro velkovčelaře a hlavně v lepších klim. podmínkách, kde nestačí med vytáčet. Já si rámky s medem vybírám jen kvalitní /čerstvě vystavěné/, takže včely někdy ani nezaregistrují , že jsem jim ubral zásob, když je dobrá snůška, a hned k plodu dávám mezistěny.Proto nízké rámky mi nevyhovují..
Dalším ověřením včelaření bez rojení bude u dvou začínajících včelařů.
Sami si vychovají matky do svých vyrobených úlů, a po zesílení včelstev si je odvezou.
Všechno si vyzkouší a pak budou jen vylepšovat další úly a způsoby včelaření.
B.V.

Dne neděle 08 duben 2007 16:43 Zdenek napsal(a):
> Chystam se nove uly typu langstroth osidlit vcelami. Vcely chovam doposud v
> ulu na ramcich 39x24, takze budu muset zaroven prejit na jinou miru.

http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm

Honza

Dobre rano

u jednoho vcelstva jsem vcera nahodou objevil narazene a zakladene misky uprostred ramku - asi se snazi o tichou vymenu (matku sem nehledal ale videl jsem nakladena vajicka). Misky byly narazene taky na okrajich, ale u techto nemuzu zarucit, ze tam nejsou z jine doby. Asi bych tomu mel nechat volny prubeh a pripadne pocitat s moznosti vyrojeni? Nebo je vhodny nejaky zasah??

Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire) a plodiste je oddeleno od medniku mrizkou a uz ted je nabouchane jak plodiste tak mednik. Co me vsak zarazi je, ze toto vcelstvo nechce stavet ale jde neskutecne do medu oproti druhemu na teto r. mire (stejne to bylo loni, ale matka je jina - vyrojily se). V plodisti vedle plodu jsem pridal mezistenu z kazde strany a za vice nez tyden ma mezistena bunky tak 3-4mm vytazene do prostoru, neni zakladena, ale ukladaji do ni med a pyl bez snahy ji zatim dostavet. Oproti ostatnim vcelstvum stavi velmi bidne. Pomuze vymena matky?? Navic do delniciny stavi trubcinu, ale to je ma chyba, nedal jsem jim stavebni ramek, ktery evidente chteji.

Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni?? Matce bude chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu dokud mlada nezacne klast?

Protoze jinak jestli ted nepridam nastavek ktery samozrejme s touto mirou nemam (napasuju tam 39x24) :-)) tak se vyroji neb ul jim zacina byt tesny :-))

Otazek by bylo samozrejme vic, ale to je u me vzdy :-))

Diky, hezky den

T.H.

"Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire)"
....
Rámky se měří na vnější rozměr. Není to náhodou 37*30?
Tichá výměna se projevuje tím, že včelstvo narazí - vytahuje jen několik matečníků. Spíš bych sázel na rojení.
Včely se rojí po zavíčkování prvních matečníků.
.....
Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni??

Pokud je to tichá výměna, tak ano. .-)

Matce bude chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu dokud mlada nezacne klast?

Jak kdy, ale měly ba snad chvilku klást obě. Pokud se toho dožijí.


.....
Protirojové opatření v této fázi - je možné snad jen najít matku a s několika plásty dát do odělku, matečníky nechat. Znám včelaře, kterému vychází když dá na stranu pár plástů s matečníky , v úle nechá matku a matečníky vyláme, dodá mezistěny a včely se mu nevyrojí.

Jinak k velikosti úlu - viz několik rad níže - přidat třetí nástavek. Udržet dnešní včely na 20 rámcích bez rojovky - já bych to neuměl.

Karel

okr.olomouc ,půl hodiny co jsem toto dopsal,jsem to opět viděl na vlastní oči,ten pán mě začíná neúměrně srát....bydlí v olomouci a jeho příjmení začíná na K.,tak si od něho nekupte oddělek,jsme už bůhví kolikátý rok v pásmu.....

Je pardon zase sem nepremejslel, mezistena ma tento rozmer takze to bude tech 37x30. Tudiz jen pro uplnost je to cechoslovak??

> "Vcelstvo je v ulu (asi universal) 35x27 (mam 2 na teto ramkove mire)"
...
> Tichá výměna se projevuje tím, že včelstvo narazí - vytahuje jen několik
> matečníků. Spíš bych sázel na rojení.
> Včely se rojí po zavíčkování prvních matečníků.

je to jak pisete, je to jen na jednom ramku uprostred, 4 max 5 misek, na okolnich ramkach nic nebylo

zas mi ale neni jasny duvod proc chtej v tuto dobu vymenit matku protoze se mi zdaji v plne sile a matka ma zakladene velke plochy

ale mozna se chteji opravdu rojit


> Jinak k velikosti úlu - viz několik rad níže - přidat třetí nástavek.
> Udržet dnešní včely na 20 rámcích bez rojovky - já bych to neuměl.

no take mam s tim problem :-)), ale jsem na zacatku nelze obmenit vse najednou (musim obcas do prace), letos jsem prehodil 4 uly 39x24 do nastavku, a o vikendu jsem to kontroloval a povedlo se to uspesne. Delal jsem to relativne pozde, pred 14 -20 dny, vcely uz byly hodne silne a rovnou jsem je poustel do medniku, ale slo to jak po masle. Trochu jsem se bal neb mam bodavky, ale bylo to uplne v klidu :-)

Kazdopadne diky

T.H.

Vymena je ticha proto, ze se pritom vcely neroji. Chtel bych tise menit matky, ale moje vcely nechteji :-(. Pri tiche vymene matka s dcerou spolu nebojuji, ale spolu kladou.

Ptam se proc to nektere vcely delaji a je to dedicne?

>Pomaha ticha vymena jako protirojove opatreni?? Matce bude
>chvily trvat nez se rozklade. Nebo koexistuji obe matky v ulu
> dokud mlada nezacne klast?

Máte zkušenosti se získáním dotace na medomet? Má smysl se pokoušet, nebo je to jen vyplňování papírů a na konci úředník řekne "bohužel"?

A nemohl byste se podívat jakou barvu má drátek na prostředku?
Já mám drátky dva, černý a hnědý. Ale když to vyzkouším a nic by se nemělo stát tak snad to ani nebude potřeba. Jinak moc děkuji za rady. Včera jsem koukal do medníků a již mají pěkně zavíčkováno.Půjde li to takhle dál, tak mohu tak za týden točit. Řepku mám hned za zády.

Já se mohu podívat až o víkendu a na internet to dát v pondělí. Ale sázím, že ten černý je mínus a hnědý plus. Já tam mám originální koncovku do autozapalovače či přenosné lampy a tam je na prostředku plus. K tomu mám zdroj se selenovým usměrňovačem (pamatuje ještě někdo tuto technologii?) vlastní konstrukce, ve kterém mám i tu autozásuvku, abych měl kabel stejný do auta i do zdroje. Ten zdroj je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/22.html
pohony (ruční, se samostatným regulátorem a tento s vestavěným regulátorem) je na
http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/27.html
Barva drátů v kabelu vidět není, to tam musím dojet a podívat se.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Thursday, April 26, 2007 3:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: pohon medometu- zatavování mezist?n

A nemohl byste se podívat jakou barvu má drátek na prostředku?
Já mám drátky dva, černý a hnědý. Ale když to vyzkouším a nic by se nemělo stát tak snad to ani nebude potřeba. Jinak moc děkuji za rady. Včera jsem koukal do medníků a již mají pěkně zavíčkováno.Půjde li to takhle dál, tak mohu tak za týden točit. Řepku mám hned za zády.

Děkuji moc, rád počkám. Já si taky myslím, že je to tak (černý - a hnědý +).Ale přeci ta nejistota trošku hlodá.

Našiel by sa výkupca medu z Poľska kto by odkúpil májový med cca 300kg. Na cene sa môžeme dohodnúť. Včelstva neboli liečené ešte ani raz antibiotikami.

Přišel nejhezčí čas včelaření, chovatelská sezona. Pro začínající přátele zásadní rada, chovat matky je jednoduché a právě tady se ukáže, kdo si upoceně přivydělává na medu a kdo má včely jako koníčka. Sám sice matky startuji i dochovávám v uzpůsobeném chovném ležanu, ale pro běžného včelaře je nejlépe odchovávat a startovat v běžném nástavkovém úle bez jakýchkoli úprav a ztráty výnosu. Je třeba k tomu pouze mít mateří mřížku, umělohmotné matečníky s čípkem a přelarvovací lžičku.
Postupujte následovně:
1) vyjměte z úlu tři rámky s plodem různého stáří i s vajíčky, oklepněte z nich včely a odložte
2) totéž udělejte se dvěma rámky se zásobami z medníku
3) na vrchní nástavek položte mateří mřížku, na ni další prázdný nástavek tak, že zásobní plásty jsou jako krycí, zbytek nástavku uteplete jak po stranách, tak i nahoře
4) mezi plodové plásty dejte lištu, na které jsou upevněny umělohmotné matečníky. Lišta stačí o síle cca šest až sedm milimetrů, jde vyrobit např. ze slabého prkénka, na kterém se udělají uši naplacato, aby matečníky na liště zasahovaly mezi plásty - průřez např. 0,7 x 3 cm, Do této lišty do úzké strany visíci dolů vuvrtejte vrtákem 3.5 cca dvacet dírek, do kterých jdou suvně zasunout čípky mateníku a dobře drží, Dva plodové plásty, mezi které se tato lišta zavěsí ,se dají tak, že mezerníky jsou na opačných stranách, takže plásty přímo svírají lištu
5) Lištu nechte do druhého dne navobnět
6) Druhý den vezměte lištu, z jednoho ze tří plodových plástů omeťte včely. Vezměte si k ruce sklenici s vodou, sedněte do trávy pod strom. Nejprve do misek dejte malinkou kapku vody, pak přelarvovací lžičkou nabírejte nejmenší červíky a dávejte je na dno misky na vodu. POZOR! červík se nesmí obrátit, musí se dát tak, jak ležel v původní buňce, dýchací otvory musí být funkční. Mě se osvědčila nejlépe přelarvovací lžička, která se prodává na pár korun z umělé hmoty, tou mi to jde nejlépe. Mám už sbírku různých lžiček z různých cest a z různých materiálů, některé byly i dost drahé, ale nejlépe fungují ty obyčenéz UH z Ještědu.
7) Olarvené matečníky dejte zpět mezi plodové plásty, vraťte i ten, z kterého jste odebírali červíky,a úl uzavřete.
8) Druhý den bude několik misek naraženo a zalito mateří kašičkou-
9) Opakujte bod 6) s tím, že místo vody dejte na dno misky trochu mateří kašičky (třeba i trochu naředěné). U naražených můžete i provést prostou výměnu červíků. (Sám nemám konkrétní zkušenosti, matky dělám pro sebe, tak přelarvujijen na MK. Prý na vodě nejsou matky hoší. Když ale takto každý několikátý den nerustále přelarvujete, je mateří kašička stále k dispozici, jinak ji lze uchovat v mrazáku.

Tímto způsobem se nadělá mnoho matek, což je základ pro tvorbu oddělků, výměnu matek atp.Tento postup předpokládá, že chov povedete u nejlepšího včelstva, u kterého zároveň berete chovný materiál.

Varianta bez přidání dalšího nástavku:

Odložíte vrchní nástavek s medem, najdete tři až čtyři plodové plásty, jak je uvedeno výše a omeťte je. Čtyři plásty se zásobami dejte zpět místo plodových, omeťte včely ze zbytku plástů z medníku, aby zde již nebyly žádné včely, tento nástavek doplňte ometenými plásty. Na úl položte mateří mřížku a na ni tento odložený nástavek obsahující ometené plásty. Další postup jak uvedeno výše.
Matečníky umožní tvořit oddělky a tím i nejúčinnější prtirojové opatření. Zralé matečníky před vylíhnutím do oddělků. Pokud bude zájem,.mohu příště psát o dalším postupu při plnění oplod'náčků atp.
Přeji hodně hezkých chvil ztrávených u včeliček. Gusta

----- Original Message -----
From: "Ing. Gustav Novotný" <Archibald/=/senior.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 26, 2007 9:31 PM
Subject: přišelnejhezčí čas včelařství- chovatelská sezona

Protože začínám po moru s jedním oddělkem.Váš příspěvek mě zaujal. Matky
jsem dosud nechoval ani nedělal oddělky. Vzhledem k situaci mě to bude nutit
se toto učit a tak jsem vděčný za každý srozuimitelný a pochopitelný
postup. Prosím o pokračování.
Dík, Jirka

Dovolte se podelit o pár vět. Nejprve co se povedlo s mym tchanem udelat za penize (pro rejpaly) za muj med od mych vcel.
http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?p=1623#1623

Rozdil mezi "nebo" v nadpisu prispevku je vzdy v pristupu a vyuzitelnosti prostredku a na rozdil od "zodpovednych bez prime zodpovednosti" dokazu misto kecu a nejakeho skoleni ci bez pomoci CSV mnoho a tim muze byt i realizace valcoveho lisu na mezisteny. Nejde vubec o nejakou malou hodnotu. Preji vsem co nejvice praktickych vedomosti v oboru vcelarstvi, protoze bez praktickych zakladnich chovatelskych postupu ztracite zivotni cas a okradate se o nove smery, ktere zustavaji nepovsimnuty. O vcelarstvi vim dost abych si mohl dovolit diskuzi nad veci, vynechavat zakladní a ucebnicove postupy a zameril se na tunelare, kteri dokazou se svymi pletichami a s kamaradicky zmanipulovat ucast progresivnich lidi na sjezdu resp. hlavni signatare I2J a ani na takové spolecne jednani je nevpustit. Posleze jim ani nepoprat a nepodekovat za navrhy.
Omlouvam se vsem, kterych se dotklo me nejake neurvale jednani, ale nad diskuzi ohledne promarnenych financi a prostredku jsem jiz udelal krizek spolecne jako hlavni dva signatari I2J, tak i nad samotnym CSV. Ovsem zpravy ze zapisu PUV CSV pravnicky ze stejne ulice jako tajemnik a ktera neni ani JuDr, se zasmeji jako pri cetbě v TrnkyBrnky.(to proty, co si mysli ze je neco v CSV vporadku)

Oco se budu zajimat a zajimam se je vzrustajici pozice PSNV a velmi jim fandim a kazdemu doporucuji, aby si uvedomil, ze jen pracovni mysleni dokaze posunout planovani v realitu. Kecy ktere maji na Kremencarne, typu ze se nikdo nechce s PSNV bavit na zástupných státních mistech je stejna lez jako lez o nevinnosti a kauze v tunelu Vcela Predboj. Preji PSNV mnoho uspechu.

Take bez lidskeho nadhledu se nad vcelarskymi beznymi problemy casto muzete dostat do klesti byvalych ale velmi schopnych aktivistu Narodni fronty. U nich je hlavni heslo nevidim,nemluvim, neslysim tz. souhrne nevim a jemi vše jedno, hlavne ze se penize ve svazu toci a "sam mam klid".

Je dulezite aby si vyletnici na pude u protinozcu obratily hlavu a konecne navrhly a vychovaly sve nastupce k okamzitemu pouziti. To same plati pro planetarni "star" a sekundujici spolecniky s.r.ocka - VU Vcel. To proto, protoze vcelari v minulem stoleti zbudovali takovy vyzkumny podnik ze spolecnych financi a to nejen v Libcicich. Take si dnes malokdo uvedomuje, ze jiz VU neni vcelaru ale jeto pouhou fabrikou s tim kapitalistickym ziskem ci jinak spolecnost sro ci ltd company.

Fama nutnosti a o jednotnosti je tak pevna, ze ani za dob registraci a pocitacu a databazi proste nejde aby kazdy vcelar konecne jednal zodpovedne sam za sebe. Musi se proste porad schovavat jak za dob normalizace. Proste hlavne ze se za statni a za svazove penize ve vcelarstvi mame ted dobre. A to, ze je v CSV problem kvuli nedostatku nastupcu nikoho nezajima. Nic, musim pracovat a omluvte mou pasivitu zde.

(letmo k p.k a k jeho neznalostem)
Preji vsem v pasmech moru pouze komunikaci se Statni veterinarni spravou, protoze jen ony mohou posuzovat chovani jak malovcelare tak i velkovcelare. ZO a OV casto nevi krome rvani a napadani samasebe co vlastne maji delat. Nevi, ze opona uz padla a jediny organ je SVS, kde se soustreduje byrokracie ohledne zdravi vcelstev z CELE EU a ne jen CR. Nevi, ze vcelstva se stejnym genotypem mohu bez vaznych problemu dovest a postavit jej vedle nej do pasma, kde vetsinou bez problemu mohu vytvorit trvale stanoviste. Jedine co je nutne je zachovat pasmo kranky (dawino test) v EU (je to velke uzemi) a je nutne potvrzeni o vic jak mesic zaniklem moru nebo hniloby.(to naokraj k p.k. a mam to ze zaznamu ze skoleni prohlizitelu v Nasavrkach)

S pozdravem G.Pazderka

Z prostoru plodiště se vyjmou dva, čtyři rámky s vajíčky a nejmladším plodem
i ostatním plodem,. otřepou se, aby na nich nebyla matka a dají do prostoru
medníku nad mřížkou.
Druhý den se plodové plásty i se včelami vyjmou, dva rámky s nejmladším
plodem a vajíčky vloží někde vedle do nastavku s dnem, doplní plásty, z toho
jeden plást s nastříkanou vodou a otřepou se včely z zbývajících dvou
plástů. Nechá se přes noc, aby včely založily matečníky.
Je možné dát někde vedle jako oddělek, ve kterém si vychovají matku a pak ji
měnit plasickým způsobem nebo z původního úlu vyndat plodiště se starou
matkou a prohodit s oddělkem. Pak stará matka zůstane mimo a nová se
vychovává v dostatku v úlu.
Za cca týden se matečníky proberou, nechají jen ty nejmladší postavené na
nejmladších larvičkách. Pokud jsou matečníky v úlu a stará matka v oddělku,
oddělek se zůží na jeden nastavek a rámky z něho s plodem a bez včel se
přidají do původního úlu.
Za cca dva, tři týdny má úl oplozenou matku, která právě začíná klást na
jednom plástu a jinak ostatní plásty zanesené medem. Ty se vyberou, nahradí
prázdnými plásty a matka s jedním plástem plodu nechá v plodišti pod
mřížkou, pokud je plodu více, ostatní otřepané rámky s plodem a s hodně
medem se dají nad mřížkou, aby plod vyběhl. Mezistěn se dává 2 - 4 při
vyřezávání starších matečníků a potom 4 - 6 mezi plásty při vybírání medu z
plodiště po rozkladení nové matky.
Zůstane produkční úl s letošní matkou připravený pro další snůšku v červnu,
dále potom oddělek s starou matkou, ze kterého je možné brát rámky s plodem
pro posílení včelstva nebo v případě ztráty mladé matky při výletu zase
vrátit starou matku nebo přidat plod pro další kolo odchovu matek nebo z
několika takových oddělků vytvořit na začátku srpna obří oddělek jako další
včelstvo pro příští rok, a potom nakonec ve vhodné chvíli oddělek připojit k
původnímu včelstvu.
Takhle se dají obnovovat matky ve včelstvech do počtu 5 - 10 včelstev lépe
než požívat různé speciální pomůcky pro chov, které jsou při tak malém počtu
chovaných včelstev kontraproduktivní. Zároveň tato metoda nesvádí k chovu
matek jen z jednoho nejlepšího včelstva, což v krajním případě vede k
výsledku, že na stanovišti jsou jenom geneticky příbuzná včelstva - sestry,
což zatím se nijak zvlášť neprojevuje, ale v budoucnu může být určitá
genetická různorosdost včelstev na stanovišti vhodná. Vyřazují se jen
včelstva o dost slabší nebo jinak horší než ostatní, 1 - 2 na stanovišti do
10 včelstev ročně a to tím, že se místo vlastních matečníků použijí
matečníky z jiného včelstva. Chovná matka se kupuje jednou za několik let,
počítá se dvouletá životnost takové matky s tím, že první rok se nahradí ca
1 /3 nejhorších včelstev, druhý rok taky a pokud vydrží taková matka třetí
rok, tak taky.

R. Polášek

Hm, poslal jsem příspěvek v 9,09, te´d je 9,41 na webové stránce konference ten příspěvek už je ale v mailu zpátky poslaný ještě není. Má nějaké zpoždění.

> V neděli jsem viděl v parku na zemi pod cizokrajnou jedlí s ohromnými
> jehlicemi "černo" mšic obřích rozměrů. Tak velké mšice se opravdu jen tak
> nevidí. Při pozornějším sledování jsem zjistil, že všechny ! živé větve
> odstupující od kmene, až kam dohlédnu, jsou plošně napadeny těmito
mšicemi.
> Mladé větve ani jehlice nebyly napadeny. V okolí stromu panoval čilý ruch
> mravenců, včel a vos.
> Máte někdo podobné pozorování v dubnu ?

Jeden pán mi volal letos v lednu ze Žabin (jedna z brněnských čtvrtí) a
tvrdil, že na jeho jedli byly mšice a produkovaly medovici o106. Volal,
abych se dojel na to podívat. Pak prý jeho žena vše postříkala přípravkem na
savý žravý hmyz a bylo po ukázce. Tedy neviděl jsem to na vlastní oči, ale
je pravděpodobné, že šlo o producenty medovice.

Antonín Přidal

Dobry den
predevsim bych chtel podekovat za tento prispevek, je to presne to co potrebuju - trosku popostrcit, protoze temer vsichni vcelari u nas mi rekli, ze chov matek je moc narocny (pritom to nejspis ani nezkusili) a ze si matky radsi koupy :-))

Chystam se na to uz od zimy, ale jeste mam dost nejasnosti a pripraven samozrejme nejsem :-). Vase metoda je nejspis obdobna metode popsane na http://ovcsvpardubice.blog.cz/0604/jednoduchy-chov-matek , ta se mi zdala srozumitelna a jsem pro ni i rozhodnut, pripadne pro smesny oddelek jak je popsano ve vcelarskych novinach.

Prvni vec je, ze bych potreboval vedet jak vypada pul denni larvicka :-). Chapu ze je to slozite na vysvetleni, sam asi tusim ktera by to mohla byt, ale kdyby nahodou byla nekde na netu fotka tak by to pomohlo. Jinak se samozrejme chystam ke zkusenejsim kolegum ve vesnici, aby mi ukazali, ktere to jsou.

Druha vec: koupil jsem si obycejne misky a prilepil je voskem na loucku. Nevim jestli jsem si tim nepridelal vetsi problemy s naslednou manipulaci. Jeste stale ale neni problem koupit jine misky treba ty s tim cipkem. Nevim totiz co se pak dela, kdyz matecniky maji vybehnout

a) bud je vlozim po jednom do oddelku, tam budu mit problem jak je pripevnit obycejne misky na loucku - mate nekdo na to nejakou fintu? Muze se matecnikem otacet ci muze lezet pri lihnuti (nekde jsem cetl, ze se s matecnikem smi manipulovat jen v urcite dny od prelarveni)? Jeste jsem mozna cetl ze je vhodne dat matecnik do stare natacky na vlasy a tu natlacit mezi 2 ramky medu aby mela matka pristup ke krmeni??

b) matecniky se daji vybehnout do nejake klicky - jak se ji spravne rika abych si ji mohl koupit? a pak se teprve daji do oddelku


a jen tak pro jistotu - neni problem chovat larvicky jednoho vcelstva v jinem?

Diky moc

T.H.

Nevi, ze vcelstva se stejnym genotypem mohu bez vaznych problemu dovest a postavit jej vedle nej do pasma, kde vetsinou bez problemu mohu vytvorit trvale stanoviste

mám si to vyložit tak,že když to spálijou tak po měsíc přesun..takže to pásmo je jen na měsíc?......takže pokud má někdo čerstvý informace,možná by jejich úplností nedezorientoval kupu lidí......

navíc u nás přišlo rozhodnutí pálit nedávno ,zatím se nic neděje,kromě těch přesunů a oddělků a medu .....

možná si nemyslím,že je to košér..........
že si to myslí v eu mi nenutí názor na věc.....



navíc si klidně postav včely vedle včelína kde byl laboratorně prokázaný mor a čeká se bůhví na co.......


podle mě platilo,nebo platí: žadný přesun v pásmu,z pásma a do pásma -1 rok jak materiálu tak včel.....

takže teď co?rád se dozvím co platí..

larvička vhodná na přelarvení je a musí být průhledná,ne bílá....

ať už máš matečník na čemkoliv v máčkni ho tím do plástu v přirozené poloze....

http://forum.vcelarskenoviny.cz/viewtopic.php?p=1623#1623

pěkné


ale když dám vosk za mezistěny,tak mi připadne ta cena co doplácím směšná(za práci vyrobit z toho vosku mezistěny)

vždycky nad tím přemýšlím jak se jim to může oplatit

odpovídám si že je živí to kvantum co zpracují ale jak se to může oplatit jednomu včelaři?prodáte vosk za víc než třeba ve stražisku?nebo se chystáte vyrábět mezistěny na byznys?
sám bych to využil asi jako celou linku na stáčení a plnění....

doporučuji starou příručku ABC chovu matek.....

Dá se vložit nahoru mezi plásty a plásty přitisknout tak, aby matka měla místo pro vyběhnutí. Lepší jsou ale misky na čípku. Dají se zapíchnot kdekoliv do jednoho plástu.
Tonda

>ať už máš matečník na čemkoliv v máčkni ho tím do plástu v přirozené poloze....

Tem klíckám se muze ríkat "skolkovací" , pokud jde o chov více matek v
medníku dochovného vcelstva, nebo "pridávací", pokud jde u jeden matecník
urcený prímo do vcelstva. Plod ochotne prijme kazdé vcelstvo, pokud vsak
jde o larvicky pro výchovu matek, je ale nutné, aby to bylo vcelstvo silné,
s dostatkem zásob - i pylových - a ochotné matky vychovávat (proto jsou
nacaté matecníky umístovány do medníku, oddelené od plodiste materí mrízkou)
a tesne u chovného rámku se umístuje rámek s mladým plodem na prilákání
krmicek. At se darí !
Petr

----- Original Message -----
From: "Tomás Herman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Vcelarská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 10:29 AM
Subject: Re:p?i?elnejhez?í ?as v?ela?ství- chovatelská sezona



... b) matecniky se daji vybehnout do nejake klicky - jak se ji spravne
rika abych si ji mohl koupit? a pak se teprve daji do oddelku
>
>
> a jen tak pro jistotu - neni problem chovat larvicky jednoho vcelstva v
> jinem? ...

Plně souhlasím.
Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda, která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou předem tabu.
Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika jako léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….

Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji, nechci rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i zápory jiných metodik.

Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom, že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože výrobce nechce prostředníka.

Vazeny priteli.
Jeden z argumentu proc je nas med jeden z nejkvalitnejsich na svete je
metodika lecby moru likvidaci. Pokud se provadi dusledne je to nejucinnejsi
metoda. Ja osobne bych nechtel svym detem davat med se zbytky antibiotyk po
preventivni lecbe proti moru. Jinak neslucujte mor s varroazou. Ad dva mate
doma psa? Platite poplatek obci, mestu??? Chodite s nim na narizenou
vakcinaci proti vtekline? Jednou rocne za 300,-. Vite, ze v zahranici
existuje vakcina na pet let?? Drobnost stoji pouze 25 000,-. Jaky je
rozdil u vcel???
Preji hezky den.
Frantisek


Plně souhlasím.
Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního
rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
předem tabu.
Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika jako
léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….

Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji, nechci
rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
zápory jiných metodik.

Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
výrobce nechce prostředníka.

Vážený "příteli",
než tady soptit a házet špínu, bylo by možná lépe, seznámit se s fakty
dřív, než ty své jedovaté sliny vypustíte z úst. Nejednou už bylo
zdůrazněno, že dotace - ať již státní nebo z EU - ČSV pouze realizuje po
úřednické stránce a nezůstane mu z toho ani padesátník. Dokonce i pokud jsou
dotace zaslány poštou, není možno z nich strhnou ani to poštovné.
Med není jedinou potravinou, u které se přísně dbá na to, aby neobsahovala
žádná rezidua antibiotik. Zkuste se zeptat třeba veterináře, jaké sankce
hrozí rolníkovi za antibiotika v mléce a kteréhokoliv lékaře, proč tomu tak
je.
Je také zajímavé, že 30 let zakopaná věda stále ještě naše včelařství
udržuje na světové špičce, co se právě zdravotního stavu i šlechtitelství
včel týče.
Hezký den.
Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 1:37 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


> Plně souhlasím.
> Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze
> státního
> rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
> která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
> neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
> předem tabu.
> Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika
> jako
> léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
> dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
> včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….
>
> Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
> bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji,
> nechci
> rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
> zápory jiných metodik.
>
> Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
> Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
> použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
> že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
> výrobce nechce prostředníka.
>
>

To Petr a František
Prosím, přečtěte si můj příspěvek ještě jednou. Varoazu a mor neslučuji (dal jsem je do různých odstavců) a nechci zavádět antibiotika nebo měnit metodiku potlačování VD. Hlavní připomínka je, že včelařská veřejnost je informována ČSV/VÚVč nedostatečně, neboť se píše jen o "naší jediné pravdě" a všechno ostatní je tabu nebo špatné.

Chci být informován o cizích zkušenostech (a můžu si o tom myslet své). Občas cestuji a když zavítám do prodejny se včelařskými potřebami tak zírám, co vše nabízí. Různé přípravky na léčení, uklidňování, narkotizaci včel atd.

Nechci a nemusím to mít, ale rád bych věděl, že za hranicema, oceánem je to tak a tak. Časopis včelařství je v této oblasti k ničemu.
Jinou stránkou je cenová nedostupnost přípravků a kvalita medu.

Pro přemýšlivé včelaře existuje jediné řešené, v cizí prodejně si opsat název produktu a doma hledat na internetu. Časopis včelařství je na ... a na formuláře na dotaci.

p.k. napsal:
doporučuji starou příručku ABC chovu matek.....
----------

Já dodávám, že stojí 8,- kč. Protože se vám to možná bude zdát překlep, tak pro jistotu to uvedu i slovy - osmkorunčeskych. Ta knížečka je fakt dobrá - je to dobře investovaných 8,- kč :-)

Existuje poměrně dost lidí alergických na antibiotika. Svého času jedna moje
kolegyně mohla dostat každé antibiotikum jen jednou, podruhé by následovala
prudká alergická reakce. Sice vědci se snaží, aby humánní antibiotika byla
jiná než veterinární, ale výběr antibiotik je omezený a jejich hledání a
ověřování drahé. A nikdo nemá zájem, aby třeba po nějakém medovém koláčku
otekl jako dýně, osypal se na tři dny rudou vyrážkou nebo ještě něco
horšího. Kromě toho pokud se budou v potravě objevovat rezidua antibiotik, o
to rychleji si bakterie na příslušné antibiotikum zvyknou a stanou se
odolné - resistentní.
Co se týká podávání antibiotik včelám proti moru plodu, bylo už uvedeno
vícekrát, že léčené včely sice přežijí, ale moru plodu se nezbaví a mohu jím
nakazit okolní neléčená včelstva. Proto je zatajení nálezu moru plodu a
pokus o jeho léčení antibiotiky velice nebezpečné pro okolní včelaře. Zatím
jsou u nás oblasti, kde se mor plodu vyskytuje třeba pár let po sobě, ale
taky rozsáhlé oblasti, kde mor nepamatuje nikdo. Antibiotika by se uplatnila
v léčení včelstev, kdyby oblasti, kde se mor objevuje pravidelně, byla
většina nebo dokonce celá republika jako je nyní varaóza. Potom by ale
museli dávat antibiotika všichni včelaři stejně jako teď musí léčit varaózu
a kdo by nedával, jeho včelstva by uhynula na mor. A veškerý český med by
nejspíš obsahoval rezidua antibiotik.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 1:37 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


> Plně souhlasím.
> Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze
státního
> rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
> která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
> neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
> předem tabu.
> Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika
jako
> léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
> dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
> včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….
>
> Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
> bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji,
nechci
> rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
> zápory jiných metodik.
>
> Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
> Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
> použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
> že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
> výrobce nechce prostředníka.

Každá ZO dostává (mimo individuálních objednávek) "Odborné včelařské
překlady". V nich najdete spoustu informací, o které zde projevujete zájem,
tudíž nejsou tabu :-).
PS.: V předchozím příspěvku jsem asi použil neúměrně příkrý tón, za který se
omlouvám. Ale ani Vaše věta "..Je to jedna banda, která se vědecky
zakopala před 30 lety ..." nebyla zrovna podle Gutta Jarkovského :-).
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 27, 2007 3:54 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


To Petr a František
Prosím, přečtěte si můj příspěvek ještě jednou...

".... že dotace - ať již státní nebo z EU - ČSV pouze realizuje po
úřednické stránce a nezůstane mu z toho ani padesátník. .... "

Ani padesátník, ba ani na zaplacení poplatku bance za obdržení peněz na účet nedostane ZO. Ta jen udělá značný díl mouřenínské práce. Ale opravdu, opravdu nic, neplatí SZIF ČSV za zadministrování dotace? :-)

Určitě konferenci sleduje někdo povolaný, kdo potvrdí, že za to ČSv nic nedostává.
------------------------------------
"... Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního
rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. ..."

Stačí pohled na plán hospodaření za pár minulých let a skromný nárůst mzdových výdajů stěží sledující inflaci a je každému jasné že jde o pomluvu závistivců, kteří se stěží uživí v soukromém sektoru a závidí lidem co si sami odsouhlasují platy a schvalují svoji práci :-)

Karel

P.S.
Zdravím tě Gusto. Jen co jsi se tady objevil, už je tady zase veselo :-)

Přátelé,
trochu haníte i obhajujete nesprávné strany (ČSV a VUVč). Zapoměli jste na veterinární správu, která je zodpovědná za stav včelstev, VD a moru v ČR.
Vliv ČSV a VUVč je druhořadý.
Ve VUVč je řada výborných praktiků a má význam jako vyšší chovy odkud jsou produkovány vynikající matky. Ale o výzkumu (základním, aplikovaném) nemůže být žádná řeč. Z mezinárodního hlediska jsou významné šlechtitelké stanice mimo ČR. VUVč bohužel ne. Vzhledem k laboratornímu vybavení a personálnímu obsazení v Dole dlouho ještě "výzkumák" nebude.

Naštěstí výzkum provádí přírodovědecké univerzity a zahraniční výzkumáky.

S Pavlem se shoduji v tom, že odborných informací v časopise Včelařství by mohlo být mnohem více.

Vtip je vtom , že po jakékoliv užívání antibiotik ve veterinární praxi zůstávají rezudia která způsobují snižování jejich účinnosti a to i v humání medcíně a tato rezudia v našem případě přeházejí do medu a zpětně se jako nežádoucí dostávají do našich potravin,. A to šmudlení na koleně, UKAŽ MI NA JEDINOU TOVÁRNU KTERÁ JE OCHOTNA TĚCH PÁR KUSŮ VYRÁBĚT SÉRIOVĚ A POKUD SI MYSLÍŠ ZĚ JE TO TAK LUKRATIVNÍ VÝROBA TAK SI ZALOŽ SVŮJ VLASTNÍ PODNIK KTERÝ TO TĚM PÁR VČELAŘŮM VYROBÍ DO CELÉ EU

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?
> Datum: 27.4.2007 13:37:55
> ----------------------------------------
> Plně souhlasím.
> Vedení ČSV a VÚVč. hlavně myslí na svoji kapsu a jak ji naplnit ze státního
> rozpočtu (dotace a granty) a příspěvků nás včelařů. Je to jedna banda,
> která se vědecky zakopala před 30 lety a od té doby nic a snaží se nic
> neměnit. Jakékoliv poznatky, které jsou odlišné od jejich teorií jsou
> předem tabu.
> Např. Od začátku 80-tých let se užívají v některých zemích antibiotika jako
> léčivo nebo jako preventivní přípravek proti včelímu moru. Existují tedy
> dlouhodobé poznatky z užívání těchto přípravků, ale před tuzemskou
> včelařskou veřejností se to tají protože my máme svoji metodiku ….
>
> Nechci se opičit a zavádět jinou metodiku léčení/prevence, ale např. chtěl
> bych vědět jaké jsou výhody a nevýhody podávání antibiotik. Opakuji, nechci
> rušit pálení zamořených včelstev a zavádět antibiotika, chci znát klady i
> zápory jiných metodik.
>
> Nebo jiný příklad. Pořád vnucují ten rozprašovač (šmudlený na koleně v
> Dole) napojený na kompresor. Ví někdo z řadových včelařů, že je možno
> použít sprej (připravené léčivo v tlakové nádobě)? Zkrachovalo to na tom,
> že není metodika, není to u nás vyzkoušené, .... a distribuci, protože
> výrobce nechce prostředníka.
>
>
>

Psi štěkají, karavana jde dál.................

Odkaz pre Rasťa
U včelárov v Poľsku sa nachádza 11 tis. ton nevykúpeného medu z vlaňajšej úrody.
Náš med odoberú pokútni výkupcovia, za strašne nízku cenu alebo ešte v horšom prípade Vám vôbec nezaplatia. Tak sa to stalo mne a niekoľkým ďalším včelárom, keď sme svoj med z roku 2005 "darovali" výkupcovi z Rim. Soboty a doteraz sme nevideli korunu za 17q len môjho medu. Otec so synom podcenili predaj bez riadnej zmluvy, odberateľ bol šikovnejší a peniaze im nevyplatil. No môže to byť aj niečo iné, výkupca podviedol nás, lebo u nás taká obyčaj, odovzdať med len malú potvrdenku, že med prevzal, množstvo a sumu za 1kg. Ústny sľub s termínom splatenia ostal len sľubom a tých sľubov bolo neúrekom.
Neostávalo nám nič iné, len prípad odovzdať polícii ako podvod pri odkúpení medu. Polícia to prevzala a prípad z ich strany je ukončený, čakáme ako rozhodne prokurátor. Počas vyšetrovania výkupca už niekoľkokrát prisľúbil vyplatenie podlžnosti a stále nič.
Možno tento príbeh bude poučný i pre českých priateľov a možno i pre Rasťu a rozmyslí si komu med predá. Anton

Vrátim sa i keď opozdene (bol som v kúpeľoch) k téme tichá výmena (TV) matky.môj názor na TVM v jarných mesiacoch neexistuje, pretože v tomto čase je mechanizmus obnovy matky založený na inom princípe a to rojením včelstva. Je to prirodzené, pretože roj na začiatku leta (vzorom je vždy príroda) dokáže zo starou či mladou matkou vybudovať nový domov (plásty) a zásobiť ho do zimy potravou.
TV matky je náhradným variantom pre záchranu včelstva a odohráva sa vždy po skončení leta teda najčastejšie v je to VII. a VIII. mesiac.
Včelstvo TV výmenu vždy robí z vnútornej potreby včelstva (nerozhoduje o tom matka ako sa to často tvrdí), mať vo svojom strede schopnú matku prežiť nasledujúcu zimu. Len malý príklad: včelstvo sa v riadnom jarnom termíne vyrojí a môže to byť i so starou matkou (priaznivé podmienky), ale matka má svoj zenit za sebou a možno by včelstvo nedokázalo prežiť zimu. Prečo potom prebehol akt rojenia, keď životaschopnosť včelstva je ohrozená. A práve v týchto prípadoch sa u včiel vytvoril zvláštny fenomén na záchranu včelstva, nahradenie nevhodnej matky včelami tzv. tichou výmenou. Včelstvo to zvládne a do zimy ide i keď možno s menej včelami, ale vitálnymi a zimu ak má primerane zásob prežije. A včelám ide vlastne vždy o prežitie a nie o rekordné zásoby, musí ich mať toľko, aby prežilo zimu a dostalo sa do kondícii.
Pri akte TV je vždy tento scenár: ak sa včelstvo rozhodne pre obnovu matky TV, pripraví matke trúdie bunky v počte 50-100 ks, matka ich "povinne" do nich položí vajíčka, včely sa o ne starajú a postupne pripravia materské misky pre položenie prvého vajíčka. Moje pozorovanie dokázalo, že tých vajíčok môže byť max. 3 zriedkave 4 a to každé tri dni po sebe. Je to poistka pre prípad, že prvá matka je poškodená alebo neschopná ďalšieho života a včely si počkajú na ďalšiu matku.
Čo sa týka plodovania dvoch matiek (matka a dcéra) v je ojedinelé, ale stáva sa. Väčšina včelstiev matku odstráni vzápätí po oplodnenej mladej, ale sú prípady keď ostáva i stará matky, čo svedčí o tom, že stará matka by bola prežila aj zimu. Súžitie matiek v jednom úli je možné len vďaka rodovému génu, ktorý majú spoločný.
Je TV dedičná? Na tomto jave dlho pracoval rumunský výskumník (meno si nepamätám), ktorý tvrdil, že áno. Ale je to trochu inak, ako som napísal je to len evolúciou dosiahnutá náhradná obnova nevhodnej matky za novú. Ja sám osobne som mal za 50 rokov včelárenia len niekoľko týchto prípadov. Raz som chcel TV výmenu použiť na získanie matiek a preto som postupne odoberal zaviečkované MB a pridával do oplodňovacích jednotiek. Spravil som tak trikrát, až som zistil, že včely poslednú MB zrušili a ostali pri svojej pôvodnej matke, čo by nasvedčovalo tomu, že matka nebola ani stará ani zlá, lebo táto matka priviedla včely do zimy a budúci rok do znášky. Čiže včely sa pri výmene M "unáhlili alebo pomýlili". Matky s TV sa oplodnili, pridal som ich do včelstva, no vlastnosť meniť matky TV si so sebou nepreniesli do ďalšieho života.
Ing. Čavojský z UV v Lip- Hrádku sledoval včelstvá s matkou z TV so skupinou včelstiev s "normálnymi" matkami a vôbec sa nepreukázalo, že matky z TV sú lepšie.
No pre včela a včelára je to výhodné, keď si občas včely nahradia neschopnú matku pomocou tejto evolučnej výhody, ktorú včely nadobudli po milióny rokov.

Dobrý den,

máme malý problém. Bydlíme na Praze 5 - Klamovce a na zahradě se nám právě usadil roj včel. Jelikož chceme večer slavit čarodejnice je to vcelku problém. Hasiči nás poslali někam s tím, že pokud to není na veřejném prostranství, nic s tím nemají, státní policie nás odkázala na hasiče, městská policie nás popojila do Troji na útulek zvířat :-)) a tam nám samozřejmě nijak nepomohli. Obešel jsem okolí a prozvonil sousední domky zda někomu neuletěli včely a nic. Poraďte prosím -existuje v tyto dni v Praze někdo kdo je schopen likvidovat roj včel??? Díky moc za informaci. PS. zatím nejsou nijak útočné - dokonce se zdá že ignorují vše kromě matky... Daniel Daško - 739406861

Pokud vám už včely někam mezitím neuletěly, roj sklepněte do většího kbelíku, soudku, nebo plastového pytle, a nalijte na něj deci benzinu a uzavřete. Samozřejmě lze je usmrtit i jinak, ale benzin je většinou po ruce.

Pokud byste chtěl k tomu další podrobnosti, najdete je například na:

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0704/likvidace-roju-a-divokych-vcelstev

Pokud budete rozumný člověk,necháte to tak jak to je.Včely pravděpodobně si sedly někam na strom,ať už třeba nízko,nevadí. Párty můžete dělat bez obav,naopak se s rojem můžete účastníkům pochlubit.Ty včely nikomu neublíží
a pokud je nebudete dráždit svojí blízkou přítomností cca
1 - 2m od nich,jako by tam nebyly.Doporučuji je tam ponechat, třetí den samy odletí.Rada sesypat do kýble a polít benzínem je pro nevčelaře naprostý nesmysl a obdivuji pisatele tohoto nápadu že může něco takového napsat člověku,který již tak má ze včel hrůzu...

Myslím že se Nevaž si to trochu přeceňujete a podceňujete "nevčelaře". Cizí roj jsem sundával již první rok v začátku včelaření, kdy jsem nerozeznal matku od trubce, není to zas takový problém. Rada je pro všechny případy, když selže všechno ostatní. Ať si vybere, co bude nejvhodnější, nedělat nic umí každý.

>Rada sesypat do kýble a polít benzínem je pro nevčelaře naprostý nesmysl

Ty jsi pěkný pitomec a to říkám moc slušně.

Petr:
Přátelé,
trochu haníte i obhajujete nesprávné strany (ČSV a VUVč). Zapoměli jste na veterinární správu, která je zodpovědná za stav včelstev, VD a moru v ČR.
Vliv ČSV a VUVč je druhořadý.
........
Nesouhlasím i souhlasím:-)
Je tu smlouva o spolupráci mezi SVS a ČSV.
A veterina si naivně myslí, že to funguje.
V tom nesouhlasím. Nejenom SVS je zodpovědná.
Souhlasím ale stím, že vliv ČSV je druhořadý.
Alespoň na řešení nákazové situace s MVP tady u nás.

Karel

1. Nazvat obchodovani a nabidky se vcelarskym zarizenim z pasem moru prasatctvim je mozna opravdu dobre a urazlive pro prase domaci, ale jak nazvat PUV CSV ktere prokazatelne dela to same? Odstoupi ze sve funkce? Kolik muze SVS vymerit za takovou snahu minimalni sazbu pokuty ?

2.Jak nazvat jednani, z ktereho nevyplynulo nic jineho, nez prodat okamzite po vyneseni rozsudku vč. zazizeni v Lednici na Morave ... a to je zamerem takovych samych lidi na PUV CSV,co se ani neobtezovalo udelat prednostni PISEMNOU jakousi nabidku nejake ZO, OV nebo pobliz je take Mendlova univerzita v Lednici ci vcelarskemu krouzku kteremu se udeluji verejne medaile za znalosti .... treba za kupni cenu 1 Kč ?


3. A jak resit situaci, kdy si nejaky vcelar koupi takovou stanici a nemuze, ale udela to, ze si tam doveze do mor., pasma sve vcely, protoze si tu stanici proste koupil jako vcelarskou nemovitost - zarizeni?

4. Co rici vcelarum, kteri potom korem nej jen tedy rvou a rvou, kdyz ty presuny vidi a PUV CSV zajima jen jak se toho původne mistne vcelarskeho majetku co nejrychleji zbavit a jen se nakonec mohu domyslit co si mysli: "at si s tim morem tam delaji co chcou, hlavne ze uz to bude z krku"?

To jsou alespon prasarnicky, ktere se schovavaji pod "karavany" s DOKTORATY Z VETERINARNI MEDICINY A PRACI VE SKOLSTVI.

Opět článek typu, nejdřív něco sesmolím a pak o tom začnu přemýšlet a možná si i nedej bože něco přečtu. Kdo se alespoň trochu pídí po informacích, nemůže je minout. O nemocech je spousta přednášek, bezkonkurenčně špičkoví jsou Ing Veselý, Mvdr Krabec a jistě další. Informace jak to dopadne když se na mor nasadí antibiotika máme ze Slovenska, kde díky Tylozinu Streptomycinu aj. jsou na evropském trhu s medem dokonale profláknutí. Stačí nahlédnout do posledního Včelára a snad to každému dojde co by nás čekalo v případě koketování s antibiotiky.
Zdraví R. Stonjek

K tomu camrání se ještě nauč používat háčky a čárky kdo vtom má pořád hledat souvislosti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak to pojmenovat
> Datum: 28.4.2007 22:49:55
> ----------------------------------------
> 1. Nazvat obchodovani a nabidky se vcelarskym zarizenim z pasem moru
> prasatctvim je mozna opravdu dobre a urazlive pro prase domaci, ale jak
> nazvat PUV CSV ktere prokazatelne dela to same? Odstoupi ze sve funkce?
> Kolik muze SVS vymerit za takovou snahu minimalni sazbu pokuty ?
>
> 2.Jak nazvat jednani, z ktereho nevyplynulo nic jineho, nez prodat okamzite
> po vyneseni rozsudku vč. zazizeni v Lednici na Morave ... a to je zamerem
> takovych samych lidi na PUV CSV,co se ani neobtezovalo udelat prednostni
> PISEMNOU jakousi nabidku nejake ZO, OV nebo pobliz je take Mendlova
> univerzita v Lednici ci vcelarskemu krouzku kteremu se udeluji verejne
> medaile za znalosti .... treba za kupni cenu 1 Kč ?
>
>
> 3. A jak resit situaci, kdy si nejaky vcelar koupi takovou stanici a
> nemuze, ale udela to, ze si tam doveze do mor., pasma sve vcely, protoze si
> tu stanici proste koupil jako vcelarskou nemovitost - zarizeni?
>
> 4. Co rici vcelarum, kteri potom korem nej jen tedy rvou a rvou, kdyz ty
> presuny vidi a PUV CSV zajima jen jak se toho původne mistne vcelarskeho
> majetku co nejrychleji zbavit a jen se nakonec mohu domyslit co si mysli:
> "at si s tim morem tam delaji co chcou, hlavne ze uz to bude z krku"?
>
> To jsou alespon prasarnicky, ktere se schovavaji pod "karavany" s DOKTORATY
> Z VETERINARNI MEDICINY A PRACI VE SKOLSTVI.
>
>
>

Nevčelař asi těžko bude mít nejdůležitější ochrannou pomůcku - kuklu, aby si
chránil před bodnutím oči a dýchací cesty. Musí improvizovat, použít nějaké
utěsněné brýle plus zahalení obličeje ve stylu nindža nebo podobné rekvizity
akčních filmů. Taky náležitý oděv, gumičkami utěsněné rukávy a nohavice a
silnější rukavice. Pokud se povede setřepat do nádoby včelí matku, přiklopí
víko tak, aby zůstala několik cm mezera, poletující včely tam zalezou během
půl hodiny, hodiny.
Stejně ale, jestli to byl včera normální roj, poseděl si na té větvi dvě
hodinky, pak včely pátračky našly vhodnou dutinu a roj se tam přestěhoval.
Pokud je ta větev hodně nízko nad zemí a v okolí je dost včel, budou k té
větvi nějaký týden ty včely přitahovány a budou létat kolem. Doporučil bych
místo, kde roj seděl, potom natřít nějakou páchnoucí látkou, automobilovým
benzínem, naftou atd.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 28, 2007 3:26 PM
Subject: Re: roj veel na zahrade


> Pokud vám už včely někam mezitím neuletěly, roj sklepněte do většího
> kbelíku, soudku, nebo plastového pytle, a nalijte na něj deci benzinu a
> uzavřete. Samozřejmě lze je usmrtit i jinak, ale benzin je většinou po
> ruce.
>
> Pokud byste chtěl k tomu další podrobnosti, najdete je například na:
>
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/0704/likvidace-roju-a-divokych-vcelstev

Ale Radime , kde žiješ,Tobě po 2 hodinách roj který se usadí a když jej nesebereš odletí ? Pravděpodobně s rojením žádné zkušenosti nemáš a to je dobře,včelařit bez rojů,málokomu se to podaří. Jinak řečeno,roj,který se usadí na větvi stromu někde v zahradě tam zůstává viset tak dlouho,dokud pátračky neobjeví vhodné ubytování,což trvá 2 - 3 dny. Jiná věc je ta,když vyletí roj s neoplozenou matkou / to je později - červen,nikdy duben /
tady máš pravdu,kdo zaváhá,je roj fuč...

Zdravím včelaře.
Včera na schůzi ZO jsem se nedověděl nic o svazové sklenici. Kde si ji mohu koupit, zda ji bude obědnávat ZO nebo OV ale ty to vůbec nezajímá.Slenice jsou vyrobené, tak se včelaři snaž. Mám si koupit alespoň 3 palety, doma někde uskladnit a nabízet ostatním.Taková odpověď od člena ÚV.
Máte někdo jiné zkušenosti? Jak by se nechalo sehnat asi 300-500 sazových sklenic?

Ještě jsem neviděl, že by roj zůstal někde dva tři dny a potom sám odletěl.
Pokud roj zůstane na větvi přes noc, znamená to, že pátrání po dutině
selhalo a roj se pokusí na té větvi stavět a žít trvale.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Neva si to" <novic/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 29, 2007 10:44 AM
Subject: Re: roj veel na zahrade


> Ale Radime , kde žiješ,Tobě po 2 hodinách roj který se usadí a když jej
> nesebereš odletí ? Pravděpodobně s rojením žádné zkušenosti nemáš a to je
> dobře,včelařit bez rojů,málokomu se to podaří. Jinak řečeno,roj,který se
> usadí na větvi stromu někde v zahradě tam zůstává viset tak dlouho,dokud
> pátračky neobjeví vhodné ubytování,což trvá 2 - 3 dny. Jiná věc je ta,když
> vyletí roj s neoplozenou matkou / to je později - červen,nikdy duben /
> tady máš pravdu,kdo zaváhá,je roj fuč...

Nejlepší je, když se domluvíš jako já s par kolegama ze ZO a jeden pro to sjede a uloží paletu třeba v garáži, pak si sklenice rozeberete a máte to...

Podle všeho je sklárna ještě nevyrobila


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: (no subject)
> Datum: 29.4.2007 11:26:00
> ----------------------------------------
> Zdravím včelaře.
> Včera na schůzi ZO jsem se nedověděl nic o svazové sklenici. Kde si ji mohu
> koupit, zda ji bude obědnávat ZO nebo OV ale ty to vůbec nezajímá.Slenice
> jsou vyrobené, tak se včelaři snaž. Mám si koupit alespoň 3 palety, doma
> někde uskladnit a nabízet ostatním.Taková odpověď od člena ÚV.
> Máte někdo jiné zkušenosti? Jak by se nechalo sehnat asi 300-500 sazových
> sklenic?
>
>
>

Pánové nechte si ty politické kecy na jinou diskusi a ne pro diskuzní odborné fórum. Mojmír.

Pánové nechte si ty politické kecy na jinou diskusi a ne pro diskuzní odborné fórum. Mojmír.

Příteli, ale tohle JE diskuse o věcech z oboru a NE politická :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Mojmír Večerka" <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 29, 2007 9:04 PM
Subject: Re: Stroj na mezisteny nebo Australii pro torzo CSV?


Pánové nechte si ty politické kecy na jinou diskusi a ne pro diskuzní
odborné fórum. Mojmír.

Mojmíre,Mojmíre Ty jsi spadl asi z jahody na znak .Jsi totiž mimo mísu jak říkají teď mladí

Doporučili byste mi nákup medometu od pana Vodičky? Jaké máte zkušenosti s jeho medomety? Jde mi konkrétně o šestirámkový zvratný s pohonem A (220V), ale klidně napište svoje zkušenosti i s jinými typy.

Tak je to jasný - hnědý je plus! Ještě jsem to stačil vyfotit.
http://sroll.wz.cz/konektor/

Jen se divím, že to tu nikdo nenapsal dříve, to máme tento pohon(prodávaný již desítky let) jen my dva?

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jirka
Sent: Thursday, April 26, 2007 5:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: pohon medometu- zatavov??n?­ mezist?n

Děkuji moc, rád počkám. Já si taky myslím, že je to tak (černý - a hnědý
+).Ale přeci ta nejistota trošku hlodá.

Pánové nechte si ty politické kecy na jinou diskusi a ne pro diskuzní odborné fórum. Mojmír.
.......
Tak odborně diskutuj! :-)
Karel

http://sweb.cz/meddovozu/

Prosil bych pokročilé včelaře o radu,jak vytavit staré plásty pomocí páry.Mám zařízení,které by mi mohlo tu potřebnou páru vyrobit. Pomocí hadice tu páru dovést do nádoby,kde by ty rámky byly.
1. Může být ta nádoba plastová,na př. 100lit.sud s víkem,
které jde zajistit třeba objímkou ?
2. Stačí udělat nějaký malý otvor dole ve dnu odkud by vytékal vytavený vosk ?
3. Aby se tento otvor třeba neucpal těmi zbytky,které jsou součástí všech starých plástů a tato nádoba následně neexplodovala.
4. Snad na poslední výstavě v Praze bylo takovéto zařízení instalováno,nikde jsem ale ve Včelařství nenašel
podrobný popis,jak má tato nádoba vypadat,jestli je tam nějaké další dno,aby ty zbytky na něm zůstaly jako na př.ve slunečním tavidle na plechu a nebo je to možno i bez toho a ty zbytky klesnou na dno aniž by ucpaly výtok.Pokud ano,jak je potom odstranit,nahřátím ve vařící vodě ?
Děkuji všem,kteří mají podobné zkušenosti a mohli mi poradit s touto problematikou.

Podobné zařízení se prodává, má ho např. Sedláček ve nabídce. Já jsem si ho půjčil v originále a vyzkoušel. Nevýhodou je pro mě malý obsah/ cca 10 plástů 39 x 35 a asi 4 pl. 39 x 17 a ještě je možno dát úlomky víčka a jiné kolem, dále se každý plást po vytavení musí drobet očistit. Příjemná je doba vytavení, cca 1/2 hod, překvapivě vysoká výtěžnost a nádherně čistý vosk. Cena je asi kolem 6 000, což je oproti 14 000 za anticoro vařák také příznivé. Automatické vypínání fungovalo naprosto spolehlivě. Ucpávání výtoku jsem vylepšil ostříhanou starou mřížkou na špalíkách. Já budu letos na vosk zkoušet kontinuální lis,neosvědčí li se, budu pokračovat odstředivkou a nenadchne li mně ani ta, koupím 2 tyto zařízení a budu mít do konce svého včelaření vystaráno. Zdraví R. Stonjek

Já budu letos na vosk zkoušet kontinuální lis,neosvědčí li se, budu pokračovat odstředivkou a nenadchne li mně ani ta, koupím 2 tyto zařízení a budu mít do konce svého včelaření vystaráno. Zdraví R. Stonjek
......
Odstředivku jsem právě vyzkoušel na rozvařené voští. Šlo to, byl to první experiment. Jen musím zvětšit výtokové otvory v původním plášti, aby se neucpávaly. Ale je třeba k tomu asi ještě zdroj energie - pára. Pokud by to tam z nějakého důvodu zatuhlo, aby se mohlo pokračovat. Takže než se pustím do vyvíječe páry, tak by mě zajímalo něco víc o kontinuálním lisu - to je lis na ovoce, nebo něco jiného? A taky jak vypadá to zařízení od Sedláčka. Tedy spíše jak funguje. To se na to v té nádobě jen pouští pára a vosk přes síto vyteče? Jaká je výtěžnost. Na kolik procent mezistěn to dá? Předpokládám, že víc jak 100%.
Díky za informace.

Karel

Vážený příteli,děkuji za odpověď ,asi jste mi neporozuměl
dostatečně,nehodlám si pořizovat toto zařízení od firmy.
Chtěl bych si to vytvořit sám.Mě zajímá nádoba asi o 100 litrech obsahu,kam se dají ty staré souše a posléze se tam napouští pára.Jestli musí mít tato nádoba ve vzdálenosti ode dna 5-10 cm ještě druhé třeba menší dno asi takovýto plech jako je ve slunečním tavidle,aby tam ty nežádoucí zbytky se mohly usadit,aby mi neucpaly výtok vosku.
Prosím o bližší vysvětlení jak jste to řešil pomocí té
mateřské mříšky,z umělé hmoty či z klasické drátové,děkuji.

Zdravim Vas

cez vikend som kontroloval vcelstva a pridaval stavebne ramiky, medzistienky
atd.
u silnejsich vcelstiev som zistil silnu znasku ( beleli sa plasty a
vykvapkaval nektar pri jemnom pootoceni plasta )
miesto: Bratislava - Devin, ale nic nekvitne co by vydatne medovalo. neviem
na to prist co by to mohlo byt.
repka tam nie je, iba mozno pagastan konsky, ale ten tusim nemeduje.

nic vas nenapada co by po odkvitnuti ovocnych stromov mohlo kvitnut?

PS: susedovy sa uz aj rojili vcielky.

Já už roky tavím voští v parním odšťavovači ovoce vyrobeném z hliníku kdysi
v SSSR. Výhoda je ta, že díky tomu, že voští přichází do styku jen s
zkondenzovanou vodní párou a hliníkem je vosk s vodou, co steče do sběrné
nádoby čistý a není emulgovaný. Když ho naleju do plastové krabice a nechám
vychladnout, je pod 5 a více centimetry vosku tak milimetr, dva nečistot.
Není třeba žádné další převařování a tavení, nečistoty se oškrábou a vosk se
může rovnou poslat na výměnu. Nevýhoda je ta, že v plechu odšťavovače jsou
jen malé otvory dost daleko od sebe, takže ve zbytku zůstává tak čtvrtina,
třetina vosku, který se musí dobýt třeba ve vařáku. S tkaninou by to mělo
být lepší.
Plasty na roztavený vosk by se měly používat s rozmyslem. Roztavený vosk v
plastové nádobě může provést něco podobného, co prováděl líh v plastech
výrobcům falešných lihovin - z plastu se do lihu vymyly změkčovadla. Nevím,
co by včely provedly, kdyby se ve vosku v mezistěnách objevily třeba ftaláty
nebo jiná změkčovadla, určitě by jim to ale neprospělo. Doufám, že ta moje
krabice moc změkčovadel nemá.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Novotný Milan" <novymil/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 30, 2007 10:32 AM
Subject: letoní jaro


> Prosil bych pokročilé včelaře o radu,jak vytavit staré plásty pomocí
> páry.Mám zařízení,které by mi mohlo tu potřebnou páru vyrobit. Pomocí
> hadice tu páru dovést do nádoby,kde by ty rámky byly.
> 1. Může být ta nádoba plastová,na př. 100lit.sud s víkem,
> které jde zajistit třeba objímkou ?
> 2. Stačí udělat nějaký malý otvor dole ve dnu odkud by vytékal vytavený
> vosk ?
> 3. Aby se tento otvor třeba neucpal těmi zbytky,které jsou součástí
všech
> starých plástů a tato nádoba následně neexplodovala.
> 4. Snad na poslední výstavě v Praze bylo takovéto zařízení
> instalováno,nikde jsem ale ve Včelařství nenašel
> podrobný popis,jak má tato nádoba vypadat,jestli je tam nějaké další
> dno,aby ty zbytky na něm zůstaly jako na př.ve slunečním tavidle na plechu
> a nebo je to možno i bez toho a ty zbytky klesnou na dno aniž by ucpaly
> výtok.Pokud ano,jak je potom odstranit,nahřátím ve vařící vodě ?
> Děkuji všem,kteří mají podobné zkušenosti a mohli mi poradit s touto
> problematikou.

To s tou odstředivkou mě zajímá, nemusel jsi být tak stručný. Ve Včelařství nahřívání již někdo vyřešil teplovzdušnou pistolí. Kontinuální lis je v podstatě odšťavovač na ovoce, získal jsem návod z Včelařství r.2003/tuším/. Sehnal jsem i stroj našich babiček zn. Tuti fruti. Oproti návodu ve Včelařství, kde autor řešil pohon velkou a malou řemenicí já chci použít napřímo motor s převodovkou. Mám dojem, že to bude šetrnější k bezložiskové konstrukci. Autor sám uvádí, že to funguje dobře, ale kvůli výkonu radši ždímá. Jaké máš u odstředivky otáčky a jaký průměr bubnu? jak jsi vyřešil pozink a poškozování vosku? Já jsem vyzkoušel úplně běžnou ždímačku, poměrně malou, docela to šlo, ale pak se vše ucpalo a bylo to přesně jak jsi říkal. Co se týče páry vyzkoušel jsem pouze originál, o větším provedení nic nevím. Řekl bych, žeto chce dát nad dno cca 10cm přiléhající síto a páru zavést pod.
Zdraví R. Stonjek

Jo zapoměl jsem! Výtěžnost jsem zkoušel vyvářením pod sítem které navzdory odborným článkům považuji za výtěžnější než vařák. Když jsem přejel ještě jednou odpad asi ze 100 plástů na povrchu vychladla vrstva asi 1/2 cm vosku, průměr 60 cm. Z vařáku vyšlo pouze pár deka, která by napodruhé vyšla stejně. Takže až budu vědět víc, ozvu se. Zdraví R. Stonjek

Moc děkuji za Vaši ochotu.Nyní mohu v klidu čekat na den D,kdy to vypukne(vytáčení). Dnes jsem přidával včelstvům další medníky a vypadá to velice slibně. Ještě jednou děkuji.
Zdraví Jirka Sam

Prosím o radu. Tohto roku idú včely osobitne do sily a tým aj veľmi skoro začína rojová nálada. Jedným zo spôsobov ako zabrániť rojovej nálade je tvorba oddielkov, čiže odsávanie zavičkovaného plodu zo včelstva. Moja otázka znie, koľko percent zavíčkovanej plástovej plochy možno včelstvu naraz odobrať bez toho, aby stratilo kondíciu a ako často počas sezóny?
Druhá otázka znie, ako vytvoriť chovné včelstvo? Možno ho vytvoriť aj pomocou oddielkov? Ak áno, koľko rámikov musí takéto včelstvo mať aby v ňom vznikla adekvátna chovná nálada?

Zajímavé téma. Tak se taky podělím o zkušenosti.
V prvním kole jsem zkoušel vypučený vařák od ZO, nerez na elektřinu v kombinaci s kotlem s vanou také z nerezu o objemu cca 120 l. Pěkné, ale nenadchlo mě to.
Druhá varianta byla odstředivka vyrobená nejspíš z nějaké laboratorní. 3 fázový motor elektrické vyhřívání vnějšího pláště. Výsledky dobré, rychlý kontinuální provoz. Poměrně čistý vosk i solidní výtěžnost. Na jeden cyklus zhruba 3-4 l kaše z košilek. Po vychladnutí se krásně drobili (nezůstával vosk který by je držel pohromadě). Bohužel izolace odporového drátu k vyhřívání byla z keramiky a vibracemi se rozsypala – začalo to probíjet.
Poměrně dost zkušeností (cca 120 kg vosku) mám i s lisem který byl vystavován na podzim v Letňanech vedle stánku VÚVč. Lis rakouské výroby v originálu na ovoce. Výkon motorku cca 0,5 kW, převod ozubenými koly, šnek i sítko z bronzu nebo mosazi (?). Mě osobně se na této variantě získávání vosku nelíbí dvě zásadní věci. Za prvé, pokud se do lisu dostane plast – např. plastový matečník (mezerníky mají uvnitř hřebíček a neplavou), tak se lis ucpe a musí se rozebrat. A to při provozní teplotě (vyšší 65 st. C) není nic moc. Druhý a možná ještě větší problém je v tom, že pokud se cpe tak dělá kaši i z košilek. Ale i za normálního chodu drtí košilky ve kterých je uložen pyl (na rozdíl od předešlých metod). Nikdo mi netvrďte. Že ve vyvařovaných plástech nemáte zbytky pylu. Shrnutí, výkon vynikající, výtěžnost taky, ale to následné škrabání a odsekávání nánosu pod vrstvou vosku opravdu nic moc.
Poslední varianta která u mě vede je rozváření bez porušení nerez drátku a následné cezení, napařování a lisování v klasickém malém vařáku do kterého jsem přidal novou elektrickou topnou spirálu určenou do pračky s příkonem 2000 W. Jedna várka zhruba 30 ks rozvařených rámků 39x24 – výsledkem jeden 10ti litrový kýbl vody s voskem. Výtěžnost solidní, rychlost trochu nižší než u dvou předešlých. Ale následné úpravy vosku jsou v pohodě.
Zrovna dnes jsem vyprodukoval takovýchto kyblíčků pět a poté nalepil 200 mezistěn které jsem rozdělil mezi 90 zkontrolovaných včelstev, samozřejmě plus nějaké ty drobnost jako přelarvování do deseti chovných včelstev. Tolik jen pro časovou náročnost těžby vosku.

Tomáš Jaša

To s tou odstředivkou mě zajímá,,,,
...........
Odstředivka je stará samostatná. Obdobná bývala i v kombinaci s vířivou pračkou. To by byla asi optimální kombinace, někde z půdy ji vytáhnout.:-)
Pořídil jsem si nerez vanu a pod ní hořák na propan-butan s tím, že bych začal v rámci prevence parafínovat nástavky. Dřív jsem dával vyřezané voští na zpracování. Protože už pár let mám Langstrothy s nerez drátem a drátkování jsem zařadil mezi operace které by mě limitovaly, kdybych chtěl zvyšovat stav, tak jsem to musel nějak začít řešit.
Takže jsem to odzkoušel. Vanu 50*60cm napuštěnou asi 30cm vody mi hořák Meva Zeus ohřál poměrně rychle. Odhaduji asi 1/2hodiny. Budu muset dořešit tepelnou izolaci a ochranu před větrem.
Voští v rámcích jsem rozvařoval. Světlejší do barvy chleba jde bezva, "zděděné" černé dělalo problém. První rámky jsou čisté, další z husté lázně jsou fujtajblové. Buď to bude chtít je vyvařit ještě v čisté vodě před příští várkou, nebo je oškrábat.

Se ždímačkou jsem to zkoušel dvěma způsoby.
Používal jsem sáček, co se prodával do vařáků.
Prvně jsem přes něj cedil, a když se naplnil, tak jsem jej narval do odtředivky a odstřeďoval.
Pak jsem jej již naplňoval v odtředivce, po naplnění ji roztočil.
Ten sáček má nevyhovující rozměr, ale myslím, že po úpravě a nějaké fixaci, aby zůstal na hrdle trvale otevřený by to byl použitelný způsob.

Vyhřívání horkovzdušnou pistolí jsem nevyzkoušel, neboť jsem jí honem nemohl najít :-).

Slabé místo - otvory pro vodu z prádla nejsou dimenzovány na košilky co se dostanou mimo síto. To spraví vrtačka.

Vyvíječ mě zajímá z toho důvodu, že chovám naději, že by se
proudem páry daly rámečky víc očistit. Ale možná zůstanu u původní sestavy + plus horkovzdušná pistole.

To co vyjde ze ždímačky obsahuje ještě dost vosku - odhadem. Pokud by vosk byl dražší, chtělo by to třetí stupeň. Ale vosk je dnes stejně drahý jak med, takže to beru filozoficky. Včelám taky neberu všechen med a šlo by to:-)

Dobrá inspirace k lisu na ovoce je na stránkách z exkurze včelařů Dvůr Králové. Ale musí se to najít.Taky se tam používala horkovzdušná pistole.

Po přečtení příspěvku Tomáše Jaši vidím ještě jednu možnost - omotat ždímačku topným kabelem.

Karel

Dobrá inspirace k lisu na ovoce je na stránkách z exkurze včelařů Dvůr Králové. Ale musí se to najít.
....
Povedlo se mi to:-)
http://home.tiscali.cz:8080/csvdk1/akce04.htm

2.Jak nazvat jednani, z ktereho nevyplynulo nic jineho, nez prodat okamzite po vyneseni rozsudku vč. zazizeni v Lednici na Morave ... a to je zamerem takovych samych lidi na PUV CSV,co se ani neobtezovalo udelat prednostni PISEMNOU jakousi nabidku nejake ZO, OV nebo pobliz je take Mendlova univerzita v Lednici ci vcelarskemu krouzku kteremu se udeluji verejne medaile za znalosti .... treba za kupni cenu 1 Kč ?
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Když jste tak znalý poměrů v Lednici. Mohl by jste mi prozradit o který objekt jde. V Lednici jsem tři roky studoval, tak se snad podle popisu chytím. Již delší dobu mě toto téma zajímá a ještě jsem nenašel nikoho, kdo by měl přehled.
Děkuji Tomáš Jaša

Jestli znate nejake velkovcelare, urcite p. Jaso vite, ze u takovych vcelaru se predpokladaji i znalosti o mistnich pomerech a hlavne uzemni vyber a moznosti v umisteni vcelstev. V tomto pripade nejsem nejak obzvlaste spjat z pochopitelnych duvodu lednickym uzemim. Znam ovsem lednicko podrobne, stejne jako asi 1/2 okresu, protoze po nem najedu vice jak 30 000 km /rok kvuli vcelareni.

Jestli jste studoval na "zahradnicke" a nevite kde je hlohovecka Baumanova oplozovacka (byval tam registrovany rozmnozovaci chov)tak jste bud nemel obor vcelarstvi, nebo jste nedaval pozor pri vyuce. Je to ta ucebnicova Lednicka stanice, ktera byla vedle rozmnozovaciho chovu i ukazkou velkochovneho zpusobu kocovani paletovym zpusobem na vuz Avia. (natahovaci kojtenerovy system) Nejsem si jisty, ale bylo i neco kolom takoveho systemu publikovano. Je to take jak jsem rekl ucebnicove tema.

Nejake info na webu nebo primo B. Pravdy, kolega zesnuleho p. Andrleho:
http://www.vcelar.com/view.php?cisloclanku=2006040004

Pokud chce nekdo blizsi informace tak preci mate svaz jeho vedeni a jeho nabidku kj prodeji a nebo urcite i sefy VU, kteri jsou velmi spjati s Lednici a toho casu i racionalizacni komise ktera umela par schopnych lidi "pekne zamest pod pohovku".

Historie Lednice je ve velkem povedomi a informace tohoto druhu jako pameti existuji a jsou kupodivu stale zive.

Prekvapuje me to, protoze PUV CSV a jeji kazdorocni zprava o penezich zahrnuje to, ze kazdorocne jako majitele se platilo a plati FU dan z nemovitosti 5000,- Kc. (to je prekvapujici suma za takovy drobny nemovity majetek) Je to schovane jako polozka pod objekt Lednice. (priloha Vcelarstvi a finance CSV)

S pozdravem G.Pazderka

Děkuji Tomáši a Karle za odpověď na to téma tavení vosku.
Pro upřesnění uvádím,že mne nezajímají jiné metody tavení na př.v odšťavňovači,odstředivce či jiných zařízeních předělaných na tento proces.Mne zajímá,jestli nádoba cca o
100litrech by mohla být z plastu /sudy s uzaviratelným víkem/do které bych přiváděl páru z jakéhokoliv zdroje a kde by byly narovnány staré tmavé souše,samozřejmě i s pylem, košilkami a vším tím marastem co zůstává na spodku
slunečního tavidla. Jak to nejlépe udělat,aby se tato nádoba tímto neucpala,když výtok dole bude malého průměru.
Pokud výtok by byl většího průměru,zase by utíkala pára zbytečně ven s menším účinkem.Jedná se mi o to,co udělat na spodu tohoto sudu,aby tyto zbytky se tam usazovaly a já je potom mohl jednoduchým způsobem vyjmout.Jednoduše asi nějaké síto by nepomohlo,nejspíše nějaké jakoby druhé dno,které by se dalo vyjmout.To síto bych viděl asi jako nejlepší pod tímto dnem.Jaký máte na to názor? Díky...

.....použít sprej..........to je geniálně jednoduché....

takže dotace bude?

co se týká vosku už jsem to tu psal....


zkusil sem kde co,ale skončil sem u tavení v kotli ,jsou dvě možnosti ,první samotnou horkou vodou ,ale vosk je ze spodu plný všeho a druhá s párou na sítě

potřeba je kotel samozřejmě neoprýskaný apod. obsah 60 l a víc,topím rámky vytavenými rámky,naliješ 20 litrů vody uvedeš do varu,nachystáš si síto,nebo síta záleží kolik toho chceš dělat,síta vyhazuju,jsou ze dřeva a umělé silonové sítě do oken -to zachytí většinu pevných částic,dá se použít i hrubé plátno, ale to trochu dýl trvá, ale vosk je téměř čistý

síto si nainstaluj deset až patnáct cm pod hladinu vody,mě se to podaří dobře vzpříčit,no uvedu to do varu a šest až osm rámků se pod dekl vleze,pár tahy pak oškrábu tu trošku jemných nečistot a je to ...nebo to rozlámu a dám do slunečního tavidla přečistit....

Děkuji Tomáši a Karle za odpověď na to téma tavení vosku.
Pro upřesnění uvádím,že mne nezajímají jiné metody tavení na př.v odšťavňovači,odstředivce či jiných zařízeních předělaných na tento proces.Mne zajímá,jestli nádoba cca o
100litrech by mohla být z plastu
.....
Diskutoval jsem k jinému příspěvku vlákna. O stejném jsem taky přemýšlel. Ale to je spíše otázka pro někoho, kdo pracoval s tímto:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/novinky.php?nove=vyvijec

Osobně bych začal malou dírou, jde zvětšit a nad tím nějaký nerez, nebo AL plech s dírama, nebo rovnou síto, pokud se sežene.
Karel

Sedláček tvrdí, že pokud je drátkováno, tak to zůstane v rámcích. Vyteče čistý vosk, nádoba může být plastová. Ovšem ten plast musí vydržet teplotu 100°C.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Novotn? Milan <novymil/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: letoní jaro
> Datum: 01.5.2007 10:03:22
> ----------------------------------------
> Děkuji Tomáši a Karle za odpověď na to téma tavení vosku.
> Pro upřesnění uvádím,že mne nezajímají jiné metody tavení na př.v
> odšťavňovači,odstředivce či jiných zařízeních předělaných na tento
> proces.Mne zajímá,jestli nádoba cca o
> 100litrech by mohla být z plastu /sudy s uzaviratelným víkem/do které bych
> přiváděl páru z jakéhokoliv zdroje a kde by byly narovnány staré tmavé
> souše,samozřejmě i s pylem, košilkami a vším tím marastem co zůstává na
> spodku
> slunečního tavidla. Jak to nejlépe udělat,aby se tato nádoba tímto
> neucpala,když výtok dole bude malého průměru.
> Pokud výtok by byl většího průměru,zase by utíkala pára zbytečně ven s
> menším účinkem.Jedná se mi o to,co udělat na spodu tohoto sudu,aby tyto
> zbytky se tam usazovaly a já je potom mohl jednoduchým způsobem
> vyjmout.Jednoduše asi nějaké síto by nepomohlo,nejspíše nějaké jakoby druhé
> dno,které by se dalo vyjmout.To síto bych viděl asi jako nejlepší pod tímto
> dnem.Jaký máte na to názor? Díky...
>
>
>

Protože se rozšířilo drátkování rámků nerez.drátkem, koupili jsme pro
vyvařování souší soupravu od přítele Sedláčka. Ta pracuje na principu jaký
naznačujete Vy. Do plastové nádoby se vloží souše, uzavře se víkem a
hadičkou zasunutou do otvoru v boku nádoby se přivádí pára z vyvíječe. Asi 3
cm od dna nádoby se vloží hrubší síto / -může to být stará mřížka zastřižená
podle průměru dna nádoby- / které zadrží nečistoty a zbytky souše. Otvorem
ve dnu nádoby / 5 x 2 cm / odtéká samovolně vosk do přistavené nádobky. Vosk
se musí jěště jednou rozvařit ,upravit do nějakého tvaru a zbavit drobných
nečistot. Výtěžnost - 18 rámků 39 x 24 cm jsem získal 1,5 kg vosku. Čas 2 x
30 min. 3 l vody, příkon 1 800 W.
Exploze bych se nebál, tekutý vosk a nečistoty tak silnou zátku nevytvoří.

Viděl jsem odstředivku na vosk zhotovenou z automatické pračky. Smaltovaná
nádoba s nerezovým bubnem a motorem se položí na vhodnou konstrukci - na
záda - odpruženě . Do nádoby se přivádí pára. Do bubnu se vloží řidší jutový
pytel s rozvařeným voštím. Motor má levý a pravý chod. Vosk vytéká z otvoru
ze dna nádoby.
Zdravím.Sobotka

Objevili jsme pěknou hru - malování perníků.
http://www.theoworlds.com/christmas/index.asp?CardID=291947

Karel

Výtěžnost - 18 rámků 39 x 24 cm jsem získal 1,5 kg vosku. Čas 2 x
30 min. 3 l vody, příkon 1 800 W.
.......
Díky za vyčerpávající informace. Jen dotaz, kolik je mezistěn na 39x24 do kilogramu? Používám jiné míry.
Karel

mno sam bych to bez ochrany nedelal a pak menší info na Liboci je MOR a to
neni zas tak daleko......
----- Original Message -----
From: "čárlí" <karel.stajer/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 28, 2007 8:38 PM
Subject: Re: roj veel na zahrade


> Ty jsi pěkný pitomec a to říkám moc slušně.
>
>
>
>

To tedy cumim .Rozvarit 150ramku ,nalepit 90 mezisten,otevrit a zavrit 90 vcelstev, prelarvovat do 10chovnych vcelstev ,pripadam si jako blbec. Zdravim vcelare.

Celkem mi ta nádoba připominá takovy ty malý popelnice tušim 60 litrový???
jen udělat otvor na vosk a na přívod páry a je to.... jo a zaizolovat....
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 01, 2007 2:29 PM
Subject: Re: letoní jaro


> Děkuji Tomáši a Karle za odpověď na to téma tavení vosku.
> Pro upřesnění uvádím,že mne nezajímají jiné metody tavení na př.v
> odšťavňovači,odstředivce či jiných zařízeních předělaných na tento
> proces.Mne zajímá,jestli nádoba cca o
> 100litrech by mohla být z plastu
> ....
> Diskutoval jsem k jinému příspěvku vlákna. O stejném jsem taky přemýšlel.
> Ale to je spíše otázka pro někoho, kdo pracoval s tímto:
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/novinky.php?nove=vyvijec
>
> Osobně bych začal malou dírou, jde zvětšit a nad tím nějaký nerez, nebo AL
> plech s dírama, nebo rovnou síto, pokud se sežene.
> Karel
>
>
>
>

Pratele, jakou technikou, elegantne a hladce, odstranujete srdicka (cely podmet je zastaveny) z podmetu? Jsou zle a nastavky tezke. Vazeni pratele ano, je pozde a nastavky jsou tezke a ja vcelarim prvnim rokem. Pred tydnem se mi zdala slaba.

Dat si nastavek na bok a dlouhym nozem seriznout? Bohuzel se mi to nedari, ramky vyjizdeji a rozlobenych obrancu valem pribyva.

Dekuji.

PS. Snad mi Sv. Ambroz odpusti ten dnesni masakr.

Myslím, že by Vám odpověděl MUDr.Radek Hubač, který zkoušel a snad i používá parní vyvíječ a klasický plastový sud. Já sám používám parní vyvíječ a nádobu jako malou popelnici. Nelíbí se mi způsob uložení rámků. Boční loučkou směrem dolů, která je potom špinavá od vosku i košilek. Výhodnější by bylo uložení jaké bylo popisováno v některých překladech / ne moc starých max. 4 roky/ , kde byla z vodovzdorné překližky vytvořena bedna, tak aby se rámky naskládaly naplacato na sebe a veškerý humus propadnul mezi loučkami dolů, kde je natažena např. pytlovina /Řempo/. Zespodu odtéká vosk s vodou. Vosk je vynikající kvality i ze starých plástů.

S pozdravem Jirka Langer

Zajímavý článek v Respektu č. 18:
Amerikou se šíří podivná epidemie, nikdo nezná příčinu

Kalifornský včelař David Bradshaw dostal v životě nesčetně žihadel. Největší šok své kariéry však utrpěl počátkem letošního roku, když otevřel své úly a zjistil, že polovina z jeho 100 milionů včel někam beze stopy zmizela.

nebo na adrese: http://stalo-se.respekt.cz/Vceli-apokalypsa.html



S přáním hezkého dne Josef Kouba

http://www.osel.cz/index.php?clanek=2612

Dobrý den,

včelařím druhým rokem na nástavkových úlech 39x24 na 11 rámků. Loni se mi velmi osvědčily menší dvoucestné výkluzy, medníky byly prakticky bez včel. Letos bych je chtěl opět použít, ale asi u 2 silných včelstev jsem uvažoval o nasazení druhého medníkového nástavku. Jak potom použiji výkluz? Stihnou včely z obou nástavků sestoupit do plodiště? A nebude jich tam potom mnoho?
Nebo si výkluzem pomůžu u jednoho nástavku a po vytočení do něj ometu včely z toho druhého? To mi ale zase neušetří moc práce.
Jak to děláte vy?

Díky
Honza

V současné době bych plodiště ( spodní nástavek )nechal tam kde je...vložil bych nástavek mezi medník a plodiště..

Dobrá otázka, taky by mě zajímala odpověď. Jak odkvete řepka (u nác cca 10 dní), poprvé výkluzy vyzkouším. Protože některé včelstva mají tri medníky 39*17, budu tě informovat, jak to dopadlo.

Dobrá otázka, taky by mě zajímala odpověď. Jak odkvete řepka (u nác cca 10 dní), poprvé výkluzy vyzkouším. Protože některé včelstva mají tri medníky 39*17, budu tě informovat, jak to dopadlo.

Včelaři, máte někdo zkušenost jak meduje hrách? Náhodou jsem narazil na pole, kde je nasetý. Je to asi 20km od stanoviště, tak jestli má cenu zkusit tam kočovat.

Podle literatury málo, 50 - 100 kg z hektaru. Praktické zkušenosti nemám.
Měl by být dobrým zdrojem pylu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 02, 2007 9:19 PM
Subject: hrách


> Včelaři, máte někdo zkušenost jak meduje hrách? Náhodou jsem narazil na
> pole, kde je nasetý. Je to asi 20km od stanoviště, tak jestli má cenu
> zkusit tam kočovat.

Mam dojem že hrách nemeduje pokud na nem nejsou nahodou msice. Navic je
samosprasny. Vcely se do kvetu hrachu nedostanou. Jeste jsem se nesetkal s
tim ze by k nemu nekdo kocoval.
Martin


----- Original Message -----
From: "Radim Polá?ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 02, 2007 9:47 PM
Subject: Re: hrách


> Podle literatury málo, 50 - 100 kg z hektaru. Praktické zkušenosti nemám.
> Měl by být dobrým zdrojem pylu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, May 02, 2007 9:19 PM
> Subject: hrách
>
>
>> Včelaři, máte někdo zkušenost jak meduje hrách? Náhodou jsem narazil na
>> pole, kde je nasetý. Je to asi 20km od stanoviště, tak jestli má cenu
>> zkusit tam kočovat.
>
>
> __________ Informace od NOD32 2233 (20070501) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

A tak nám na jihozápadní Moravě pomrzly ořechy a víno.
Úroda je vniveč.Možná v některých lokalitách to může být lepší. Podle poslední zprávy z rozhlasu a televize se už
ke konci letošního roku bude přimíchávat biolíh do benzínu hlavně z řepky. Nevěstí to nic dobrého pro včelaře i když budou mít řepku za humny. Výkup tohoto prvního medu bude mít na starosti Špaček + Špaček a jakou cenu nasadí,bude jejich věc a budou se snažit vydělat.Možná v budoucnu Ti větší včelaři se stanou menšími a nebo najdou způsob,jak
svoji práci lépe zhodnotit.To vše ukáže čas.Těžko odhadnout
jak se k tomu postaví ČSV,nemá vůbec jednoduchou situaci.

Ahoj vcelari,co musim napsat do zadosti na obecni urad ,kdyz chci zalozit nove stanoviste v obci.Je mozne na to take cerpat nejakou dotaci od svazu.Dik za pomoc.Preji pekny den. Marek

Oznamovací povinnost o stanovišti včelstev v katastru obce je povinná a každoroční vždy do konce února a pro kočovníky od přistavení včelstev

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marek <marek.dostal2222/=/seznam.cz>
> Předmět: zadost
> Datum: 03.5.2007 09:25:14
> ----------------------------------------
> Ahoj vcelari,co musim napsat do zadosti na obecni urad ,kdyz chci zalozit
> nove stanoviste v obci.Je mozne na to take cerpat nejakou dotaci od
> svazu.Dik za pomoc.Preji pekny den. Marek
>
>
>

Ty nežádáš ale oznamuješ, žádat musíš majitele pozemku o svolení o umístění včelnice, ale o výstavbu včelínu zřejmě stavební úřad .Tam byly ale teď nějaké změny

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marek <marek.dostal2222/=/seznam.cz>
> Předmět: zadost
> Datum: 03.5.2007 09:25:14
> ----------------------------------------
> Ahoj vcelari,co musim napsat do zadosti na obecni urad ,kdyz chci zalozit
> nove stanoviste v obci.Je mozne na to take cerpat nejakou dotaci od
> svazu.Dik za pomoc.Preji pekny den. Marek
>
>
>

Žádost na obecní úřad nemusíte dávat,pokud zařizujete
chov včel na svém pozemku.Pokud na cizím,je třeba mít souhlas vlastníka pozemku.Takovéto odpovědi jaké jste dostal na svůj dotaz,neberte v úvahu a zeptejte se nejbližšího včelaře ve Vašem okolí,který Vám poskytne
potřebné informace.Nahlášení včelstev k poslednímu únoru
každého roku je každého věc,pokud tak neučiní,může na to doplatit při následně vzniklé škodě po postřiku kultur.

Marek:
>Ahoj vcelari,co musim napsat do zadosti na obecni urad ,kdyz chci zalozit nove stanoviste v obci.Je mozne na to take cerpat nejakou dotaci od svazu.Dik za pomoc.Preji pekny den. Marek<

Dotaci přes zvaz od SZIF (197/2005)lze čerpat jen na kočovné stanoviště, resp. na jeho údržbu. Tuším, že jde o 100 Kč/rok. Každobpádně jsou i jiné dotace a hlavní termíny podání žádosti se blíží.

K obecnímu úřadu. Nejde o žádost , ale o hlášení stanoviště jak kočovného (cca 5 dní předem) tak i trvalého (po založení stanoviště toho roku do konce zemědělské sezony - postřiků a na příští rok do konce února). Jde o ZÁKONNOU povinnost a neznalost zákona neomlouvá. Tz. že jestliže včelař dojde o svá včelstva, bude požadovat náhradu, ta nejenže nic nedostane když neoznámí stanoviště, ale také může dostat pokutu.

Vzor žádosti je:
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV
podle § 51 odst. 8 zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči
a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 327/2004 Sb.
o ochraně včel, zvěře, vodních organizmů a dalších necílových organizmů
při použití přípravků na ochranu rostlin
Já (jméno a příjmení): ………………………………………………………………………………………
Bydliště: ………………………………………………………………………………………………………
Oznamuji, že mám včelstva trvale umístěna na adrese (nebo na č. parc., kat. území):
…………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………
Dne …………………………………………
podpis

příloha: situační nákres - mapka umístění včelstev spadající do Vašeho kú.


S pozdravem G.Pazderka

Dobrý den,
potřebuji poradit s chovem matek. Zavíčkované matečníky vkládám do oplozovacích oddělků ihned po jejich vytvoření ze včelstva. cca u 7 z 10 oddělků dojde k vykousání matečníku z boku u zbytku se matka normálně vylíhne (oddělené pouze víčko). Může mi někdo poradit kde je chyba?
Díky

bude přimíchávat biolíh do benzínu hlavně z řepky. Nevěstí to nic dobrého pro včelaře i když budou mít řepku za humny. Výkup tohoto prvního medu bude mít na starosti Špaček + Špaček
........
Bohužel, biolíh bude zřejmě z obilí, řepka půjde do nafty jako MERO.
Kam půjde med, to je věc každého prodávajícího.
Karel